2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. března 1900.
5
article
ditelné kleště. V jediném tom děsném okamžiku
procítila celou ohromnou bolest té matky, až
procitne ze svých mdlob. A hrůzou ji naplnila
myšlenka, žo to malé stvoření tam uvnitř mává
zoufale rukama, bezbranné a neschopné jedi-
ného pohybu, odsouzené k strašné smrti.
Šilená myšlenka, jaké je schopna jen žena,
pohnutá velikou láskou nebo nenávistí, jež činí
ji schopnou nejšílenější odvahy, každého hrdin-
ství, do ní vjela a mladá žena vytrhla se
prudce z ramena svého muže a skočila ku
dveřím. Všichni zůstali ochromeni. Pan Ortys
učinil pokus skočiti za ní. Zaúpěl zoufale:
»Heleno, Heleno!«
Neslyšela ho. Neslyšela nic, než chroptění
dítěte, jež válelo se v kolébce poloudušené,
mávajíc ručkama proti neviditelnému strašnému
nepřiteli, který vnikl už i do svělnice a zasáhl
stror a trámy, s praskotem pohleuje jejich dře-
věnou kostru. Hustý dým ji na okamžik zara-
zil. Ale její odvaha převyšovala všechno nebez
pečí. Chopila se ditěte a polo se vlekoue vy-
razila z domku, v náruči svírajíc vítězně ko
řist, kterou vyrvala plamenům z vražedného
jíenu.
Venku uvítal ji výkřik podivu. Otužilí
draní sedláci dívali se na ni s pocitem pově
rečné úcty. když ji spatřili vracející se z míst.
kam nikdo by se nebyl odvážil.
»Kde je matka?« ptala se, když nabral
vzduehu.
Ukázali jí k vodě, kde několik žen omý-
valo omdlelou venkovanku. Po chvíli se jim po-
dařilo, že otevřela oči. Ale hned zase je při-
vřela, jakoby se bála, že uslyší zprávu, která
znamenala její smrt. Ale místo toho ozval se
jemný hlas plačícího robátka, které kladla paní
Ortysová v její náručí. Vyvalila oči, jakoby ne-
chápala, ale pak přemožena egoismem ženya
matky, přitiskla dítě k sobě, nevšímajíe si ni-
koho, ani ohně, který ničil jejich malé jměnía
za hodinu dokonal dílo zkázy.
Ortys
Helena
Ortysová
6
article
Jaký to divný a krásný východ sluncel
Takové nevídají se každého dne. Zdálo se, ja-
koby nebe bylo jedno skvoucí moře blesků, Ja-
koby uchystána byla velká illuminaco, královsky
skvělý ohňostroj v první tento den, kdy rodilo
se jarní jitro, první den máje, s třpytným úsmě-
vem prvních dnů krásného jara. Stromy v za-
hradě kolem villy byly už krásně, zeleny
břizky s bílými svými kmeny a bohatou kšticí
zeleně budily představu vil, jež koupou se ve
vonné lázni rozvitých listů a květů a při bleseích
časného jitra rozčísají své vlasy. A tam dole
kdesi v parku plesala píseň mladého děvčete,
jako jásavá kantilena mládí, vítající nový den,
první den máje, jako radostný doprovod tohoto
obrazu procitlého, nově se rodícího života.
»Jak je dnes krásněl«
V těch slovech, jež pronesla paní Ortysová
na bílém svém lůžku se vztyčující a dívající se
ven oknem, bylo něco jako nevýslovná radost
z života. Posadila se, krásna ve svých bílých
nočních šatech a s rozpuštěnými vlasy, i zdála
se dnes celá oživlá a omládlá, když podívalase
s nevýslovnou něžností ku kolébce, kde prvn
svou noc přespalo její maličké
»Není-liž pravda, doktore, je dnes nesmírně-
krásně?« ptala se tiše, aby neprobudila ro-
bátka.
»Velmi pěkně, ale vy nesmíte několik dnu
ven! Jinak je všechno v pořádku!« řekl s pa
trným uspokojením doktor,
»Děkuji vám!« řekla a podala doktorov
ruku. Ten upřímně ji potřásl.
»Budete brzy zase svěží a silná ! « řekl
»Vidíte, co dělá čistý, zdravý vzduch !« dodal,
směje se vlídně.
Paní Ortysová dívala se naň s úsměvem
Sama byla přesvědčena o jiném. Věřila, že toho
maličkého dostala jako velkou vzáenou odměnu
nebes za svůj hrdinský čin, když z hořícího
domku vynesla děťátko a vložila je do náruč
hrůzou polomrtvé matce.
Doktor arci nevěřil, měl za to, že je to
účinek vzduchu. Skeptikl
Ortysová
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Mor v Oportu.
V posledním čísle »České Revue«, jež, jak
jsme již na jiném místě oznámili, přináší též
překlad zajímavého článku Jeana Finota o zu-
žování se jazykových oblastí národů roman-
ských, nalezáme též zajímavě vylíčení morové
nákazy v Oportu, jak ji byl shledal známý člen
ústavu Pasteurova, pan A. Calmnette, vyslaný
francouzskou vládou do Portugalska, aby stu-
doval epidemii na místě samém.
Vylíčiv postup morové nákazy na dalekém
Východě, odkud se ponenáhlu šíříla pozvolna
na východ do Ameriky i na západ do Indie,
do Egypta atd., zmiňuje se o pracích lékarů
Yersina a Kitasata. Oba tito učenci první stu-
dovali podstatu moru a zjistili bacilla morového
a popsali, kterak se mor přenáší z krys a ji-
ných živočichů na lidi. Po tom pojednává pan
Calmette o vlastních svých zkušenostech, získa-
ných v Oportu.
Calmette pátral v Oportu se Salimbenem
který ho provázel, velmi svědomitě po prvních
případech moru. Tyto padají asi do 5. června.
Mor
Finota
Pasteurův
A Calmnette
Yersin
Kitasata
Calmette
Oporto
Portugalsko
Amerika
Indie
Egypt
8
article
Nebyly poznány a teprve v prvních dnech čer-
vence Ricardo Jorge, ředitel městského ústavu
hygienického, pojal podezření, že běží o mor.
Bakteriologické rozpoznání nemohlo býti spole-
hlivě učiněno až počátkem srpna, ale tu již
byly případy četné, když byly úřadně oblášený
34 případy.
Když francouzští badatelé do Oporta přišli,
byly již ohlášeny 62 případy a 26 úmrtí. V iso-
lačních odděleních nemocnice sv. Antonína bylo
15 nemocných, z nichž 5 zemřelo. Průměrná
úmrinost byla 13.59, v nemocnici pak 339
Mnoho mluvilo se o původu epidemie. Do
přístavu nepřišla žádná loď, která by pocházela
z Indie. Jenom jedna anglická leď, »City of
Cork«, která obstarává pravidelné spojení mezi
Oportem a Londýnem, přivezla v prvních dnech
do Oporta různé zboží, podezřelé provenience-
čínský čaj, rýži z Birmy, ceylonskou tarpioku,
vlákna jutová z Kalkuty, Bombaje a Mauritia.
Ricardo
svatý . Antonín
Mauritius
Oporto
Indie
Londýn
Kalkuta
Bombaj
městský ústav hygienický
Cita of Cork
9
article
Všecko toto zboží přišlo transito z Londýna.
»City of Cork« přistála v Oportu dne 13.
května, 21. května a 5. června. Posledně při-
vezla uhlí z New-Castlu. První případ moru
určitě rozpoznaný byl hlášen 5. června u ja-
kéhos přístavního skládače, jenž pracoval při
vyloďování obilí pro firmu Baretto. Toto obilí
pocházelo z New Yorku a přišlo do přístavu
oportského 23. května. Druhý přípaď moru byl
pozorován 7. června u jakéhos nosiče španěl-
ského, který se zabýval nošením sušených tre-
sek. Obydlí, v němž přebýval první nemocný,
rua Fonte Taurina 88, bylo sídlem 5 případů
moru od 5. do 30. června. Všechny morem
stížené osoby žily pohrómadě a živily se nosič-
stvím, vyjma jednoho, ktarý byl hospodským.
V sousedních domech, v čísle 70. a 74. téže
ulice, skorem současně onemocněly čtyři dívky
a jedna vdaná žena. Brzy rozšířila se epidemie
na jiné čtvrti poblíže přístavu. Především byli
postíženi nosiči a ženy zaměstnané pracemi
v přístavu, zvláště správkou pytlů od. obilí.
Londýn
NewCastle
New York
Baretto
Cita of Cork
Taurina 88
10
article
Koncem července rozšířila se epidemie poněkud
i po ostatním městě a v září postihl mor ob-
chodní ulice centra, ačkoliv položeny jsou
vysoko.
Počátek epidemie zůstal nepozorován. Cal-
metťe se domnívá, že mnoho neděl před tím,
nežli byl pozorován první případ moru u člo-
věka, zuřila nemoc už u krys a myší v chu-
dých čtvrtích měsla při řece, kde bydlí všecka
populace dělnická, která skládá zboží s lodí.
V uličkách ve Fonte Taurina vyskytovalose
zhynulých krys hojně, ale nikdo si toho nevší-
mal. Je pravděpodobno, že mor byl zavlečen do
Oporta krysami, které se dostaly na břeh z ně-
které lodi, přišlé z Alexandrie, ze zálivu Perského
nebo z ostrova Mauritia na počátku jara. Nemoe
se hned rozšířila mezi krysami a myšmi, jichž
je ve velkých stokách oportských hojnost a pak
ve dvou čtvrtích jmenovaných, kde jsou byty
těsné a nezdravé, po březích řeky roztroušené.
a tvoří ostrůvky, které jsou odděleny schůdko-
vitými, točitými uličkami.
Cal
Oporto
Alexandrie
Mauritius
11
article
Čivrti ty nemají stok. Za to hromadí se
všude kupy smetí a špíny dost. Slunce nemá
sem přístupu; vzduch je tu zkažený smrdutý
kouřem promísený. Všecky ty bídné domy mají
2—3 poschodí, která obývá nuzný lid. Přízemi
poskytuje útočiště zvířatům, prasatům, kozám,
králíkům, které žijí s člověkem na několika čtve-
rečních metrech plochy. Ani nelze si představiti
všecku tu bídu, která je zde domovem.
První případy moru, v Oportu počátkem
června pozorované, byl mor dýmějový (morová
talovitost krve) s karbunkly (černý mor starých
národů).
Nemoc propukne náhle silnou horečkou
s prudkým bolením hlavy, s blouzněním a zma-
látnělosti. Mnohdy prchne nemocný z domova,
zachvácen podivnou úzkostí, ba šílenstvím. Již
po prvním dnu objevuje se jedna neb několik
zduřelých žláz mízních v tříslech, řídčeji v pod-
paží neb na krku. Tyto žlázy jsou nesmírně bo-
lestivy. Druhý a třetí den choroby mohou na-
býti velikosti slepičího vejce.
Na povrchu těla ukazují se někdy boláky
zvláště v místech, kde jsou dýměje. Jindy jsou
to karbunkly (uhláky), skutečné, černé karbun-
kly, obklopené červeným dvorcem a vystupují
tu a tam po těle. Nebo se pozorují malé čer-
vené skvrny (peteče), které pokrývají břicho,
hrudník a stehna jako při tyfu.
12
article
Nemocný má překrvené spojivky, tvář bl
dou, jazyk povleklý. Teplota jeho udržuje se
mezi 39—41°, dýchání se urychluje, v moči,
která jeví reakci kyselou, je bilkovina.
Ve případech, které se uzdraví, reakce trvá
6—10 dnů. Zduření žláz končí hnisáním jed-
noho nebo více dýmějů. Temperatura znenáhla
hlesá a rekonvalescence pokračuje velmi zne-
náhla
V těžkých případech smrt nastává náhle
bez smrtelného zápasu, 3. nebo 7. den, někdy
dříve. Bakteriologickým vyšetřením obsahu bu
bonů nalezáme veliké množství bacillů moro
vých, jak je popsal Yersin a blíže charakteri-
soval Calmette. Krev, získaná nabodnutím prstu,
obsahuje také velmi často tohoto bacilla. Na
gelatině vyroste jich hojná kultura. Obsahuje-li
krev mnoho bacillů, je prognosa špatná.
Také pozorován v Oportu veliký počet
případů, jiné formy onemocnění morového, t.j.
zánět plic morový, který může probíhati s dý-
měji nebo bez dýmějů. Tato forma je témět
vždy smrtelna. Pro lékaře věci neznalého je
těžko rozeznati tuto formu od obyčejného zá-
nětu plic, původu ehřipkového. K rozpoznání
dojdeme bakteriologickým vyšetřením chrchlů,
ve kterých se bacilly obyčejnými barvícími
methodami dají zjistiti, nebo vočkováním zví-
řeti se vší určitostí poznati.
Před příchodem badatelů z Paříže nic se
nestalo, aby mohlo býti zavedeno léčení serem.
Lékaři portugalští vědělisice o úspěších, kte-
rých dosáhl Yersin roku 1896 v Amojia
v Kantonu. Ale jich důvěra k seru byla valně
otřesena publikací německé morové komise,
která studovala mor v Indii r. 1897. Tato
komise dospěla ke zkušenostem prostředním.
Yersin
Paříž
Amojia
Indie
13
article
Serum, kterého užíval z počátku Yersin v Bom-
baji, později Simond, mělo velmi nedostatečné
vlastnosti léčivé. Ale ukázalo se, že ho lze
s prospěchem užiti praeventivně proti moru.
Simond, Vysokovič a Zabolontnyj zjistili to
pokusy svými na opicích a pak i u člověka.
Povzbuzení prvními úspěchy, Roux a jeho žáei
v ústavu Pasteurově pokračovali ve svých stu-
diích, aby získali serum současně léčivé i prae-
ventivní. Pokusy ty byly obtížné a selhávaly,
takže každý jiný by od nich byl upustil dva-
cetkráte. Postupně zkoušeny všecky methody
dosud známé, aby vyroben byl čistý toxin mo-
rový, účinný; byly tedy nové methody vymý-
šleny, nevedly k výsledku. Vočkována tedy
koním přímo do žil veliká množstvi morových
kultur, usmrcených horkem: po době dosti
dlouhé — trvalo to déle nežli rok — koně
dávali serum proti moru účinné. 1/40 čem seru
toho stačila učiniti myši vzdornými proti nej-
virulentnějším bacillům morovým. 4 cem uzdra-
vovala myši, když jim byla vstřiknuta 16 hodin
po inokulaci baeillů morových.
Yersin
Zabolontnyj
Roux
Sero
Boma
14
article
Béželo nyní o to, vyzkoušeti účinnost to-
hoto sera proti moru u člověka. Prote vyslal
Pasteurův ústav Calmeštea a Salimber so do
Oporta. Bylo jim předevšim zápasiti se skepti-
cismem portugalských kollegů, které pokoušeli
se přesvědčiti pokusy na myších a opicích,
Tyto pokusy byly provedeny přede všemi
portugalskými a zahraničnými členy mezinárodní
komise a byly tak přesvědčivé, že komise se
rozhodla, užiti serotherapie ve všech případech,
které přijaty byly v nemocnici borfimské. Vý-
sledky byly takovéto: Před upotřebením ser
byla v Oportu úmrtnost morem v nemocnici
33 proc. Od 3. září byli nemocní léčeni vý-
hradně serem a úmrtnost klesla na 13% (ze
104 nemocných zemřelo jen 14). 3 z nich ne-
měli by se bráti do počtu, protože zemřeli za
dobu kratší (16 hodin po příchodu do nemoc-
nice). Jiný nemocný byl stižen tuberkulosním
zánětem plen mozkových vedle moru a jedna
žena, která byla právě slehla, podlehla spojené
infekci morem a streptokokové.
Uvážíme-li nyní veliké epidemie, které
Evropu decimovaly až po polovici našeho sto-
letí, i epidemie z posledních let v Indii, na
Madagaskaru a v Egyptě, shledáváme, že
úmrtnost páčila se na 70, 80—90, ba i 959
Proto lze s výsledky, docílenými serem Rou-
xovým, býti spokojenu.
= Ze světové výstavy pařížeké. Bulhar-
sko, jehož pavillon právě dokončen, vystaví, jak se
nám oznamuje, mezi jiným zajímavé obrazy, foto-
grafie atd., které znázorní pěstování růží v polích
zahradách, jakož i fabrikaci růžového oleje. — Město
Puřiž vystavělo na pravém břehu Seiny svůj palác,
který slohem poněkud připomíná městskou radnici.
Uprostřed veliké síně, která celé jeho přízemí za-
ujímá, upravena zahrada s monumentálním vodotry
skem a vzácnými tropickými stromy a květinami.
Prot
Salimber
Roa
Bulhar
Oporto
Evropa
Indie
Madagaskar
Egypt
Puřiž
Seina
Pasteurův ústav
15
article
Město vystaví v pavilloně různé vzory čelnějších
municipialních zařízení jako osvětlování, vodovody
kryté stoky, assanace atd.; veliký kinematograf zná-
zorní službu v obecních nemocnicích, pracovnách.
úřadech a pod. V prvním patře paláce uspořádány
kollekce musea Carnavaletova: sochy, obrazy atd.
které město zakoupilo, sbírky knihoven, městských
škol atd. Sklenníky paláce zahradnictví a sadařství,
které se taktéž na pravém břehu vypínají, chovají
zvláštní druhy různých květin, keřů, stromů atd. ze
všech dílů světa. Osmá skupina exposice vystaví
v paláci zahradnické a štěpařské nástroje, apparáty.
akvaria a pod. V různých dalších sekcích vystavena
semena, sazenice a j. U mostu Almského postaven
dále »Palais de 1' Economie sociale« a »Palais des
Congrés«, v nichž v čase výstavy a hlavně školních
prázdnin o různých otázkách bude pojednáváno. —
»Pařížskou ulici«, která se vine souběžně s »Cours
La Reines na pravém nábřeží, tvoří spousta origi-
nálních budov a různých attrakcí, z nichž následu-
jící uvádíme: »Chansons«, »Maison du Rire«, »Ch t
noir«, »Roulotte«, »Bonshommes Guillaume«, »Au-
teurs gais«, »Tour du Morveilleux« atd. Překročíme-li
»Pont de 1 Alma« a ubíráme-li se směrem k »Poli
Martově«, uhlídáme výstavu Mexika, pavillon tisku,
domek generálního komisařství a »Palais des Armées
de terre et de mer«, který se zvedá naproti »Star
Paříži« a v němž ministeria vojenství různých států
vystavila kollekce výzbrojů atd. Za palácem zaují-
mají místo zvláštní přístavky Ruska, Veliké Britanie
a Belgie. V pravo vystaven pavillon továren v Čreu-
sotu. — Vstupné. Výstava buda, jak známo, 14. dubna
zahájena a otevře 15. své brány širšímu obecenstvu.
Almský
Maison
Rire
Roulotte
Bonshommes Guillaume
Martův
jít mera
pařížský ulice
Mexiko
Paříž
Rusko
Británie
Belgie
Palais jít 1
Palais desátník Congrés
Cours Le Reines
Palais desátník Armée
Sklenníka palác zahradnictví
Pont jít 1 Alma
16
article
Vstupné stanoveno následovně: od 8. do 10. hodin
ráno a od 6. hod. večerní počínaje, cena dvou lístků
od 10. hodiny ráno do 6. hod. večerní cena jednoho
lístku. Správa výstavy si vyhražuje veškera práva,
zvýšiti vstupné v některých odděleních nebo
určité dny.
= O slyšení barev. Jest známým zjevem, že
různí lidé spojují s určitými tony zcela určitě před
stavy barev. Ale tento podivný úkaz byl dosud jen
skrovnou měrou zkoumán. Ve své knize »Slyšení
barev« pokusil se nyní dr. Suarez de Mendoza po-
prvé sestaviti výroky různých hudebníků a hudebně
nadaných diletantů o barvách, jež vidí, slyšíce ty
které tony. Poslední svazek »Revne Philosopbique-
podává výsledky, k nimž dr. Mendoza dospěl
Joachim Rať pociťoval různé hudební nástroje v růz-
ných barvách. Flétna byla mu azurově modrá, hoboj
žiutý, lesní roh zelený, křídlovka šarlatově červeni
a flageolot tmavo šedý. Učenec Leonard Hoffmann v
svém díle, vydaném roku 1786, rovněž udává různé
harvy pro hudební nástroje. U violloncella viděl
indigovou modř, u houslí ultramarin, u klarinetu
žlutou, u křídlovky živon červeň, u fiétny rudohnědou,
u hoboje růžovou a u llageoletu fialovou. Básník
Theofií Gautisr, zuřivý nepřítel hudby, vypravoval
rovněž o svých zkušenostech o slyšení barev, ale
měl tento dojem teprv pak, bylli opojen bašišem.
Tím pozbývá svědectví jeho ovšem poněkud vý-
znamu. — Vážněji pojednává skladatel Ehlert
o barevném dojinu, jejž může vyvolati nějaká
píseň neb určitá melodie. Napsal kdysi : Tato
píseň (Schubertova) v A dur jest tak slunečně teplá
a tak něžně zelená, že dýchám-li ji, domnívám se
vdechovati zápach mladých výbonků jedlových . ..
Suarez
Mendoza
Revne Philosopbique
Joachim Rať
Leonard Hoffmann
Gautisr
Schubertův
17
article
Ne — vskutku, jestliže toto A dur nezní zeleně,
nerozumím vůbec zbarvení tónů.« — Hudebník
Nuessbaumer vídí noty klavíru v následujících bar-
vách: d hnědá se svétlými pruhy, f kaštanová,
e barva tmavé kůže a chrpová, a kamzíkově hnědá,
g citronově žlutá. Z četných osob, jichž se dr.
Suarez de Mendoza vyptával na slyšení barev, pro-
hlásila jedna vysoké c za žlutě, d za bílé a o za
černé. Jiná viděla hoboj, flétnu a klavir modře, třetí
však žlutě. Zajímavé jsou též následující údaje jakés
dámy o »barvé« čtyř stavných mistrů. Hudba Hayd-
nova jevila se jí nepříjemné zelená, Mozartova cel-
kem modrá, Chopin vyznamenával se velmi hojnou
žlutí a Wagner vyvolává dojem zářivé atmosféry,
jejíž barva se neustále mění.
= Čeho se děti bojí. Prof. Macdonald od mi-
nisteria osvěty ve Washingtoně kona! zajímavá po-
zorování o příčinách, jež v dětech vzbuzují
bázeň. Výsledek byl, že největší strach vzbuzuje
bouřka, hned po té následovaly plazy, pak cizinci,
tma, smrt, domácí zvířata, nemoc, divoká zvěř, voda,
hmyz atd. Také ukázala tato statistika, že děvčata se
bojí mnohem většího počtu věcí, než hoši. Poměr
děvčat k hochům, co se týče strachu před krysami
a myšmi byl jako 75 ke 13. Shledáno též, že ná-
chylnost ke strachu se u hochů od sedmého do
patnáctého roku zvětšuje a pak jí ubývá, kdežtou
děvčat roste od 4 do 18 roku, než počne ubývat.
Strach před hromem a bleskem, plazy, loupežníky a
nadpřirozenými bylostmi vzrůstá stářím. Zvláštní
otázka týkala se strachu před duchy u dětí. Shle-
dáno, že nejčastějším pramenem jejich vědomostí o
duchách jsou historie, jež slyšely od jiných dětí.
Suarez
Mendoza
Mozartův
Wagner
profesor
Macdonald
Haydy
Washington
18
article
Někteří odvozují první svoje vědomosti o duchách
z ourazů, menší počet z her aneb z vlastní své
obraznosti. Nejmenší počet zvéděl o duchách nejprve
od svých rodičů. Skorem třelina všech zkoumaných
dětí měla představu, že duchové jsou bílí a jen po-
měrně málo jich věřilo, že jsou podobni lidským tě-
lům nebo bez tvaru aneb jakoby nebožtíci. Ojediněle
shledány též představy, že mají dlouhé race a že
jsou to kostry. Co se týče vlastností strašidel udá
váno často, že mají hrobový hlas a vpadlé oči. Nej-
rozšířenější představou o mocí duchů bylo, že děti
boní a chytají. Jiné představy byly, že rychle ben
zvuku se pohybují, zjevují se a mizejí, provádějí
všechny možné tajemné věci, předpovídají smrt
a způsobují lidem škodu. Na olázku, kdy se du-
chově zjevují odpověděla většina, že když je tm
a člověk je samoten. Jakožto místo kde se duchové
zjevují, označován nejčastěji hřbitov.
19
article
Kdo bude hrát Figara? Z neuveřejněných
dosud skic a vzpomínek Francisque Sarceya o »Co-
médie Frangaises, jež vyjdou v nejbtižší době v
Paříži, otiskuje francouzsky jeden týdenník zafjmavý
článek o utrpeních, jež dříve musili snášeti začáteč-
níci v »Comědie Francaise«. Mezi pány sociétéry a
nešťastnými pensionéry, kteří je měli zastupovati
byl as takový rozdíl jako mezi plantážníkem a čer-
nochem. Fover pensionérů byl v ústraní jako dnem
foyer figurantů a choristů a societéři bavili se tím,
že těmto pariům dramatického umění vyváděli ošklivé
kousky. Každý z pozdějších slavných umělců dovedl
vypravovati dosti anekdot z doby svého začáteční-
ctví. Tehdáž nebylo ještě obyčejem oznamovati na
divadelní cedali jmena účinkujících herců. Ohlašován
toliko kus. Sociétéří příšli do divadla, podívali se
otvorem opony, je-li hlediště plné či prázdně a hráli
jen pak, měli-li chuť. Nebozí pensioneři byli po
vinni, přicházet každého večera do divadla. Ve třech
ze člyř případů přišli nadarmo a bylo li jim náho-
dou někdy dovoleno, aby hráli, dělo se to vždy bez
Figar
Sociétéřit
Paříž
Comědie Francaise
20
article
předchozí zkoušky a beze vší přípravy. Tak na př.
jednoho večera ohlášena byla »Figarova svatba.«
Obecenstvo nebylo příliš četné. Figara měl hrát Car-
tigny. Oblékl se také, ale vida otvorem v oponě, že
obecenstvo nevyhovovalo jeho očekávání, obrátil se
k malému Samsonovi (Samson byl tehdáž ještě
smalý Samson«) a poklepav mu přátelsky na tvář.
pravil: »Dobrá příležitost pro tehe, maličký, oblékni
se, budeš hrát Figara.« — Samson běžel vítězo-
slavně do své šatny, oblékl se kvapně, neboť obe-
censtvo počínalo být již nepokojno a spěchal opět
dolů se srdcem bušícím nadějí a úzkostí. V kulisách
potkal jej Monrose, jenž byl starší a měl tudíž ná-
rok na roli, již původní představitel nechtěl hrát.
»Kam pak chceš? Co pak to znamená?« — »Hrá
Figara. Cartigny dnes večer nechce.« — »Aj, hleďme,
poslouchej, jdi jen zase nahorů a svlékni se, Figara
budu hrát já!« Pak se obrátil k sluhovi. »Počkejte,
nevytahujte oponu, dokud nebudu oblečen.« —
A zatím obecenstvo netrpělivě dupá. Samson jest
všecek bez sebe, pláče a rve si vlasy. Tak potkaí
jej Cartigny, jenž se ho tázal vlídně na příčinu jeho
zármutku. Mladík mu vypravoval, co se stalo. —
»Aj, tak je to? Nu uvidíme,« zvolal Cartigny, spě-
chal ihned na jeviště a nalezl tu vskutku Mourosea.
Figarův
Figar
Samsonov
Samson
Monros
Aj
Cartigna
21
article
— »Jen jdi klidně nahoru a svlékni se,« zavolal na
něho, »Figara budu hráti já.« A pak pravil k slu-
hovi: »Nevytahuj ještě oponu, musím teprve obléc
svůj kostým . . «
= Oběť léčení vírou. Paní Geo. Waggema-
nová, manželka zámožného bursovního agenta, bytem
ve vých. 84. ulici v Newyorku, ve středu zemřela,
poněvadž se ve své nemoci zdráhala povolati lékaře
a věřila v léčení vírou »křesťanských vědátorů«, kteří
stále kolem ni byli a se modlili. Teprve v pondělí
byl k nemocné povolán dr. Bannett; kdyby se to
bylo stalo před týdnem, mohla paní Waggemanová
býti zachráněna. Waggeman a jeho manželka, rozená
Julie Ernestova, dcera zámožného plantážníka, po-
cházeli z New Orleansu. Před dvěma roky počala
Waggemanová navštěvovati schůze »věřících v léčení
vírou«, a když konečně onemocněla, zatvrzele se
zdráhala povolati lékaře.
Figar
doktor
Bannett
Waggemanová
Julie Ernestův
Newyork
New Orleans
22
article
= Zajímavá vzpomínka. Saint- Saěns vy-
pravuje ve své knize »Portraits et Souveniers«, jež
těchto dnů vyšla, následující šprýmovný příběh:
Znamenitý francouzský hudebník, pianista a skla-
datel, jenž rozumí jen málo anglicky, byl požádán,
by zase jednou meškal v Londýně, aby za sumu,
jež odpovídala jeho pověsti a jeho významu, účin-
koval při večírku ve vznešené společnosti. Hned na
počátku večírku zahrál dva krátké kousky na kla-
víru, jež zůstaly málo povšímnuty a setkaly se se
skrovným potleskem. Po něm poslouchali s ná-
božným mlčením, sentimentální mňoukání jakés
mladé dívky. Následovaly jiné dívky a mladé dámy
a zpívaly jedna po druhé nemilosrdné romance,
jež byly čím dál tím více »sweethome«. Hrdiný
a svědomitý umělec poslouchal a čekal dlouho, až
jej vyzvou, aby dostál svým povinnostem. Avšak ja-
kýs přítel mu poradil, aby odešel. Chystal se také
k odchodu a šel ke klavíru, aby vzal svoje rukavi
čky, ty však zmizely. Avšak teď přistoupila k němu
hostitelka a naléhala na něhio tou měrou, nikoli aby
hrál klavír, nýbrž aby sněco zazpíval«, že konečně
svolil. Ironicky a rozmrzen improvisoval zpěvs
hlučným průvodem, jakýsi druh církevní kantáty
s podloženým textem: »I have lost my gloves,
I don't find my gloves« (ztratil jsem svoje rukavice,
nemohu nalézt svoje rukavice.) Na štěstí však byla
výslovnost jeho pramálo anglická a ladies bez sebe
nadšením volaly: »0, Haendel, Haendel ! . . .“
= Šir Frederic Burton, jeden z nejlepšíeh
mistrů starší anglické školy akvarelistů, zemřel
těchto dnů v Londýně ve věku 84 let. S ním zmizelá
osobnost, jež náležela spíše minulosti než přítomnosti.
Frederic Burton
SaintSaěns
Londýn
Portrait et Souvenier
23
article
Býval oblibeným umělcem a po 20 let hrál vynikající
roli ve veřejném životě uměleckém, jakožto ředitel
Národní galerie. Ale když složil svůj úřad, zmizely
tím poslední styky jeho s obecenstvem. Poněvadž
dlouho již nebyl činný jako malíř, ba nevytvořil ani
nijakých pozoruhodnějších kreseb, sotva as vzpomen
si nynější generace, vyjma znalce umění, na něho
jako na umělce, ačkoliv od roku 1837 byl v úzkých
stycích s královskou akademií umění a častěji tam
vystavoval. Avšak zásluha jeho o získání uměleckých
pokladů pro Národní gallerii zajišťuje mu památku
v nejširších kruzích. Sbírka tato děkuje mu některá
z nejkrásnějších svých čísel, na příklad Rafasla
z Blenheim Castlu, jakož i Holbeina a Velasqueza
z Lemgford-Castlu a mnohé jiné obrazy umělců, jež
dosud nebyly zastoupeny v gallerii. O umělecko-
historické vzdělání anglického obecenstva získal si
zásluh tím, že jeden z prvních spořádal obrazy
v gallerii podle malířských škol.
Holbein
Velasqueza
národní galerie
královský akademie uměný
Blenheim Castle
Castle
Lemgford
24
article
= Soudce spojencem lupiče. Známý angli-
cký soudce Hawkin, o němž anglické listy vypravují
dosud četné anekdoty, osloven byl kdysi na jakési
železniční stanici chlapíkem, jenž byl hotovým lypem
zločince a jenž mu chtěl pomáhati při odnášení za-
vazadel. Nanejvýš udiven touto ochotou pravil sir
Henry: »Zdá se, že byste mi rád pomohl.« — »To
si myslím,« odpověděl neznámý, »neboť jste mi kdysi
prokázal také ochotu.« — »Tak?« tázal se soudce,
»jak pak a kdy pak?« — »Když jste věšeli Crooketa
Billa,« odpověděl muž. »Já a Bílly byli jsme kdysi
soudruhy ve zlodějství, ale rozešli jsme se. A Bílly
mi hrozil, že mi při nejbližší přiležitosti zpřeráží
žebra. Znal jsem Billa a věděl jsem, že učiní, co
slíbil. A kdybyste ho nebyl dal v čas oběsit, byl by
svůj úmysl také provedl. A proto bych vám také rán
prokázal ochotu, sire Henry.«
= Jest to indický mor? Ze San Fran-
ciska se oznamuje: Čínská čtvrt byla dána pod
karanténu, poněvadž se má za to, že tam propukl
indický mor. Na žadost zdravotní rady jsou vek všech
ulicích, vedoucích do čínské čtvrti, policejní hlídky
a každý styk s touto čtvrtí je přísně zakázán. Na
jednom zemřelém Číňanu byly zjištěny známky
podezřelé nemoci, je-li to ale skutečný indický mor,
ukáže teprve vyšetřování, které bylo již zavedeno.
Henry
Bill
Číňan
San Fran
25
article
Generální lékař Wyman ve Washingtoně nedo stal až
dosud žádné úřadní zprávy o podezřelém případu
v San Francisku; telegrafoval tamějšímu zdravotnímu
úřadu a nařídil podrobné vyšetřování. Generální lékař
Wyman pravil: »Jest zcela přirozeně, že se na po-
břeží Velkého oceanu ihned větří indický mor,
jesttiže některý Číňan za podezřelých okolností
zemře. As před rokem, když řádil mor v Číně
Žaponsku, mělo se za to, že i v San Francisku tato
zhoubná nemoc vypukla, avšak po důkladném vy-
šetřování se zjistilo, že to mor není.
vvVVvVévVMvvVVěMěv ě
Wyman
Číňan
Washington
San Francisko
Čína
26
article
Hejda Tuček
Hejda Tuček
na Karlově náměstí číslo 26 nové,
doporučují všem velectěným přátelům a čtenářům české
knihy jimi na nejmodernějších základech nově založené a právě otevřené
knihkupectví, nakladatelství, antikvariát,
obchod s hudebninami a uměleckými výrobky
a prosí za věnování hojné přízně.
Dodáváme vše ochotně a ve všech řečech, co knižní trhi podává.
V plné úctě
= Dopadený bankovní zloděj. Luroy Shea
bude v nejbližších dnech poslán do Syracuse, kde
má býti souzen, poněvadž tamější Model Buildinga
Loan Bank okradl o 1300 dollarů. Shear byl zatčen
v jednom newyorském hotelu, a sice na žádost Fide-
lity Deposit Co. of Maryland, a byl předveden před
soudce Cornella u pol. soudu v Jefferson Marketu.
Shear byl tajemníkem banky a byl s 1300 dollary
odeslán do Serantonu, Pa., kde měl jakýsi obchod
uzavříti; on si však peníze ponechal a uprchl.
Hejda Tuček
Shea
Cornell
Jefferson
Karlov náměstí
Syracus
Maryland
Seranton
Buildinga Loana Bank
28
article
Ohromné a nikým nepředvídané zdra-
žení veškerých surovin způsobené různými, po většině
neznámými konjukturami, bylo a jest příčinou velkého,
stále ještě stoupajícího zvyšování cen veškerého zbožl
textilního o 20, 50 i více procent.
Málo kterým obchodníkům podařilo se tudíž na-
koupiti dostatečné zásoby zboží za staré nižší ceny.
ježto tak vytrvalé stoupání cen nikdo nepamatujea
tudíž také předvídati nemohl.
K několika málo obchodníkům, kterým se po-
dařilo v čas a po většině za staré ceny velké zásoby
zboží jak soukenného tak vlnéného, lněného, bavlně-
ného, hedvábného, podšívkového atd. nakoupiti, ná-
leží naše chvalně známá firma J. Hovák, Praha,
Vodičkova ulice „U Štojgrů“, kde ještě
dnes za staré, nezvýšené ceny skoro veškeré zboží
nakoupiti možno.
5973
J Hovák
Praha
Vodičkův ulice
U Štojgr
37
article
Kapesní atlas přírodepisný.
Kapesní atlas přírodepisný.
17 barvotiskových tabulek s vyobrazením 171 růz-
ných rostllu.
ei
Cena váz. 1 zl. 40 kr.
50 tabulí ve skvostném pre-
ALaS otyu vedení. (Motýl, kukla, housenka
i rostlina) s textem prof. J. Johna vychází v seši-
tech po 40 kr.
napsal K. Exler. 216 stran s 12 rytin.
MOtyOVO a 23 tabulemi, na kterých zobrazeno
235 motýlů a housenek. Cena kart. zl. 2.20, vázané
zl. 50. k.
našeho domova. Ličí
Alas
profesor
John
K Exler
seš
38
article
Užitečné ptactvO professor Jiře Jande
Užitečné ptactvO professor Jiře Jande
145 stran s 25 skvostnými tabulemi. Cena 2 zl. 20 kr.
kart., váz. 2 zl. 50 kr.
napsal prof. Fr. Dlouhý. Se 3 rytinamia
BrOUCl 20 barevnými tabulemí s 500 vyobr. Cen
2 zl., kart. 2 zl. 20 kr., váz. 2 zl. 50 kr.
středoevropských. 50 nádher-
laS DrouKu ných barvotisk. tabulí s 1300
obrazy s textem prof. Fr. Klapálka vychází v seši-
tech po 20 kr. Známý odborník prof. Bernardv
dlouhém posudku „České Politiky“ píše;
Nový podnik můžeme tudíž deporučiti nejvřeleji
jako knihu nejlepších svého odboru.
5206
Jande
Dlouhý
Klapálek
Francie
seš