ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 24291c30-6690-11dc-9279-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 47 celkem · entity: person 94, place 64, org 14, work 8
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. března 1900.
4 masthead
Číslo 83
5 article
ditelné kleště. V jediném tom děsném okamžiku procítila celou ohromnou bolest té matky, až procitne ze svých mdlob. A hrůzou ji naplnila myšlenka, žo to malé stvoření tam uvnitř mává zoufale rukama, bezbranné a neschopné jedi- ného pohybu, odsouzené k strašné smrti. Šilená myšlenka, jaké je schopna jen žena, pohnutá velikou láskou nebo nenávistí, jež činí ji schopnou nejšílenější odvahy, každého hrdin- ství, do ní vjela a mladá žena vytrhla se prudce z ramena svého muže a skočila ku dveřím. Všichni zůstali ochromeni. Pan Ortys učinil pokus skočiti za ní. Zaúpěl zoufale: »Heleno, Heleno!« Neslyšela ho. Neslyšela nic, než chroptění dítěte, jež válelo se v kolébce poloudušené, mávajíc ručkama proti neviditelnému strašnému nepřiteli, který vnikl už i do svělnice a zasáhl stror a trámy, s praskotem pohleuje jejich dře- věnou kostru. Hustý dým ji na okamžik zara- zil. Ale její odvaha převyšovala všechno nebez pečí. Chopila se ditěte a polo se vlekoue vy- razila z domku, v náruči svírajíc vítězně ko řist, kterou vyrvala plamenům z vražedného jíenu. Venku uvítal ji výkřik podivu. Otužilí draní sedláci dívali se na ni s pocitem pově rečné úcty. když ji spatřili vracející se z míst. kam nikdo by se nebyl odvážil. »Kde je matka?« ptala se, když nabral vzduehu. Ukázali jí k vodě, kde několik žen omý- valo omdlelou venkovanku. Po chvíli se jim po- dařilo, že otevřela oči. Ale hned zase je při- vřela, jakoby se bála, že uslyší zprávu, která znamenala její smrt. Ale místo toho ozval se jemný hlas plačícího robátka, které kladla paní Ortysová v její náručí. Vyvalila oči, jakoby ne- chápala, ale pak přemožena egoismem ženya matky, přitiskla dítě k sobě, nevšímajíe si ni- koho, ani ohně, který ničil jejich malé jměnía za hodinu dokonal dílo zkázy.
Ortys Helena Ortysová
6 article
Jaký to divný a krásný východ sluncel Takové nevídají se každého dne. Zdálo se, ja- koby nebe bylo jedno skvoucí moře blesků, Ja- koby uchystána byla velká illuminaco, královsky skvělý ohňostroj v první tento den, kdy rodilo se jarní jitro, první den máje, s třpytným úsmě- vem prvních dnů krásného jara. Stromy v za- hradě kolem villy byly už krásně, zeleny břizky s bílými svými kmeny a bohatou kšticí zeleně budily představu vil, jež koupou se ve vonné lázni rozvitých listů a květů a při bleseích časného jitra rozčísají své vlasy. A tam dole kdesi v parku plesala píseň mladého děvčete, jako jásavá kantilena mládí, vítající nový den, první den máje, jako radostný doprovod tohoto obrazu procitlého, nově se rodícího života. »Jak je dnes krásněl« V těch slovech, jež pronesla paní Ortysová na bílém svém lůžku se vztyčující a dívající se ven oknem, bylo něco jako nevýslovná radost z života. Posadila se, krásna ve svých bílých nočních šatech a s rozpuštěnými vlasy, i zdála se dnes celá oživlá a omládlá, když podívalase s nevýslovnou něžností ku kolébce, kde prvn svou noc přespalo její maličké »Není-liž pravda, doktore, je dnes nesmírně- krásně?« ptala se tiše, aby neprobudila ro- bátka. »Velmi pěkně, ale vy nesmíte několik dnu ven! Jinak je všechno v pořádku!« řekl s pa trným uspokojením doktor, »Děkuji vám!« řekla a podala doktorov ruku. Ten upřímně ji potřásl. »Budete brzy zase svěží a silná ! « řekl »Vidíte, co dělá čistý, zdravý vzduch !« dodal, směje se vlídně. Paní Ortysová dívala se naň s úsměvem Sama byla přesvědčena o jiném. Věřila, že toho maličkého dostala jako velkou vzáenou odměnu nebes za svůj hrdinský čin, když z hořícího domku vynesla děťátko a vložila je do náruč hrůzou polomrtvé matce. Doktor arci nevěřil, měl za to, že je to účinek vzduchu. Skeptikl
Ortysová
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Mor v Oportu. V posledním čísle »České Revue«, jež, jak jsme již na jiném místě oznámili, přináší též překlad zajímavého článku Jeana Finota o zu- žování se jazykových oblastí národů roman- ských, nalezáme též zajímavě vylíčení morové nákazy v Oportu, jak ji byl shledal známý člen ústavu Pasteurova, pan A. Calmnette, vyslaný francouzskou vládou do Portugalska, aby stu- doval epidemii na místě samém. Vylíčiv postup morové nákazy na dalekém Východě, odkud se ponenáhlu šíříla pozvolna na východ do Ameriky i na západ do Indie, do Egypta atd., zmiňuje se o pracích lékarů Yersina a Kitasata. Oba tito učenci první stu- dovali podstatu moru a zjistili bacilla morového a popsali, kterak se mor přenáší z krys a ji- ných živočichů na lidi. Po tom pojednává pan Calmette o vlastních svých zkušenostech, získa- ných v Oportu. Calmette pátral v Oportu se Salimbenem který ho provázel, velmi svědomitě po prvních případech moru. Tyto padají asi do 5. června.
Mor Finota Pasteurův A Calmnette Yersin Kitasata Calmette Oporto Portugalsko Amerika Indie Egypt
8 article
Nebyly poznány a teprve v prvních dnech čer- vence Ricardo Jorge, ředitel městského ústavu hygienického, pojal podezření, že běží o mor. Bakteriologické rozpoznání nemohlo býti spole- hlivě učiněno až počátkem srpna, ale tu již byly případy četné, když byly úřadně oblášený 34 případy. Když francouzští badatelé do Oporta přišli, byly již ohlášeny 62 případy a 26 úmrtí. V iso- lačních odděleních nemocnice sv. Antonína bylo 15 nemocných, z nichž 5 zemřelo. Průměrná úmrinost byla 13.59, v nemocnici pak 339 Mnoho mluvilo se o původu epidemie. Do přístavu nepřišla žádná loď, která by pocházela z Indie. Jenom jedna anglická leď, »City of Cork«, která obstarává pravidelné spojení mezi Oportem a Londýnem, přivezla v prvních dnech do Oporta různé zboží, podezřelé provenience- čínský čaj, rýži z Birmy, ceylonskou tarpioku, vlákna jutová z Kalkuty, Bombaje a Mauritia.
Ricardo svatý . Antonín Mauritius Oporto Indie Londýn Kalkuta Bombaj městský ústav hygienický Cita of Cork
9 article
Všecko toto zboží přišlo transito z Londýna. »City of Cork« přistála v Oportu dne 13. května, 21. května a 5. června. Posledně při- vezla uhlí z New-Castlu. První případ moru určitě rozpoznaný byl hlášen 5. června u ja- kéhos přístavního skládače, jenž pracoval při vyloďování obilí pro firmu Baretto. Toto obilí pocházelo z New Yorku a přišlo do přístavu oportského 23. května. Druhý přípaď moru byl pozorován 7. června u jakéhos nosiče španěl- ského, který se zabýval nošením sušených tre- sek. Obydlí, v němž přebýval první nemocný, rua Fonte Taurina 88, bylo sídlem 5 případů moru od 5. do 30. června. Všechny morem stížené osoby žily pohrómadě a živily se nosič- stvím, vyjma jednoho, ktarý byl hospodským. V sousedních domech, v čísle 70. a 74. téže ulice, skorem současně onemocněly čtyři dívky a jedna vdaná žena. Brzy rozšířila se epidemie na jiné čtvrti poblíže přístavu. Především byli postíženi nosiči a ženy zaměstnané pracemi v přístavu, zvláště správkou pytlů od. obilí.
Londýn NewCastle New York Baretto Cita of Cork Taurina 88
10 article
Koncem července rozšířila se epidemie poněkud i po ostatním městě a v září postihl mor ob- chodní ulice centra, ačkoliv položeny jsou vysoko. Počátek epidemie zůstal nepozorován. Cal- metťe se domnívá, že mnoho neděl před tím, nežli byl pozorován první případ moru u člo- věka, zuřila nemoc už u krys a myší v chu- dých čtvrtích měsla při řece, kde bydlí všecka populace dělnická, která skládá zboží s lodí. V uličkách ve Fonte Taurina vyskytovalose zhynulých krys hojně, ale nikdo si toho nevší- mal. Je pravděpodobno, že mor byl zavlečen do Oporta krysami, které se dostaly na břeh z ně- které lodi, přišlé z Alexandrie, ze zálivu Perského nebo z ostrova Mauritia na počátku jara. Nemoe se hned rozšířila mezi krysami a myšmi, jichž je ve velkých stokách oportských hojnost a pak ve dvou čtvrtích jmenovaných, kde jsou byty těsné a nezdravé, po březích řeky roztroušené. a tvoří ostrůvky, které jsou odděleny schůdko- vitými, točitými uličkami.
Cal Oporto Alexandrie Mauritius
11 article
Čivrti ty nemají stok. Za to hromadí se všude kupy smetí a špíny dost. Slunce nemá sem přístupu; vzduch je tu zkažený smrdutý kouřem promísený. Všecky ty bídné domy mají 2—3 poschodí, která obývá nuzný lid. Přízemi poskytuje útočiště zvířatům, prasatům, kozám, králíkům, které žijí s člověkem na několika čtve- rečních metrech plochy. Ani nelze si představiti všecku tu bídu, která je zde domovem. První případy moru, v Oportu počátkem června pozorované, byl mor dýmějový (morová talovitost krve) s karbunkly (černý mor starých národů). Nemoc propukne náhle silnou horečkou s prudkým bolením hlavy, s blouzněním a zma- látnělosti. Mnohdy prchne nemocný z domova, zachvácen podivnou úzkostí, ba šílenstvím. Již po prvním dnu objevuje se jedna neb několik zduřelých žláz mízních v tříslech, řídčeji v pod- paží neb na krku. Tyto žlázy jsou nesmírně bo- lestivy. Druhý a třetí den choroby mohou na- býti velikosti slepičího vejce. Na povrchu těla ukazují se někdy boláky zvláště v místech, kde jsou dýměje. Jindy jsou to karbunkly (uhláky), skutečné, černé karbun- kly, obklopené červeným dvorcem a vystupují tu a tam po těle. Nebo se pozorují malé čer- vené skvrny (peteče), které pokrývají břicho, hrudník a stehna jako při tyfu.
12 article
Nemocný má překrvené spojivky, tvář bl dou, jazyk povleklý. Teplota jeho udržuje se mezi 39—41°, dýchání se urychluje, v moči, která jeví reakci kyselou, je bilkovina. Ve případech, které se uzdraví, reakce trvá 6—10 dnů. Zduření žláz končí hnisáním jed- noho nebo více dýmějů. Temperatura znenáhla hlesá a rekonvalescence pokračuje velmi zne- náhla V těžkých případech smrt nastává náhle bez smrtelného zápasu, 3. nebo 7. den, někdy dříve. Bakteriologickým vyšetřením obsahu bu bonů nalezáme veliké množství bacillů moro vých, jak je popsal Yersin a blíže charakteri- soval Calmette. Krev, získaná nabodnutím prstu, obsahuje také velmi často tohoto bacilla. Na gelatině vyroste jich hojná kultura. Obsahuje-li krev mnoho bacillů, je prognosa špatná. Také pozorován v Oportu veliký počet případů, jiné formy onemocnění morového, t.j. zánět plic morový, který může probíhati s dý- měji nebo bez dýmějů. Tato forma je témět vždy smrtelna. Pro lékaře věci neznalého je těžko rozeznati tuto formu od obyčejného zá- nětu plic, původu ehřipkového. K rozpoznání dojdeme bakteriologickým vyšetřením chrchlů, ve kterých se bacilly obyčejnými barvícími methodami dají zjistiti, nebo vočkováním zví- řeti se vší určitostí poznati. Před příchodem badatelů z Paříže nic se nestalo, aby mohlo býti zavedeno léčení serem. Lékaři portugalští vědělisice o úspěších, kte- rých dosáhl Yersin roku 1896 v Amojia v Kantonu. Ale jich důvěra k seru byla valně otřesena publikací německé morové komise, která studovala mor v Indii r. 1897. Tato komise dospěla ke zkušenostem prostředním.
Yersin Paříž Amojia Indie
13 article
Serum, kterého užíval z počátku Yersin v Bom- baji, později Simond, mělo velmi nedostatečné vlastnosti léčivé. Ale ukázalo se, že ho lze s prospěchem užiti praeventivně proti moru. Simond, Vysokovič a Zabolontnyj zjistili to pokusy svými na opicích a pak i u člověka. Povzbuzení prvními úspěchy, Roux a jeho žáei v ústavu Pasteurově pokračovali ve svých stu- diích, aby získali serum současně léčivé i prae- ventivní. Pokusy ty byly obtížné a selhávaly, takže každý jiný by od nich byl upustil dva- cetkráte. Postupně zkoušeny všecky methody dosud známé, aby vyroben byl čistý toxin mo- rový, účinný; byly tedy nové methody vymý- šleny, nevedly k výsledku. Vočkována tedy koním přímo do žil veliká množstvi morových kultur, usmrcených horkem: po době dosti dlouhé — trvalo to déle nežli rok — koně dávali serum proti moru účinné. 1/40 čem seru toho stačila učiniti myši vzdornými proti nej- virulentnějším bacillům morovým. 4 cem uzdra- vovala myši, když jim byla vstřiknuta 16 hodin po inokulaci baeillů morových.
Yersin Zabolontnyj Roux Sero Boma
14 article
Béželo nyní o to, vyzkoušeti účinnost to- hoto sera proti moru u člověka. Prote vyslal Pasteurův ústav Calmeštea a Salimber so do Oporta. Bylo jim předevšim zápasiti se skepti- cismem portugalských kollegů, které pokoušeli se přesvědčiti pokusy na myších a opicích, Tyto pokusy byly provedeny přede všemi portugalskými a zahraničnými členy mezinárodní komise a byly tak přesvědčivé, že komise se rozhodla, užiti serotherapie ve všech případech, které přijaty byly v nemocnici borfimské. Vý- sledky byly takovéto: Před upotřebením ser byla v Oportu úmrtnost morem v nemocnici 33 proc. Od 3. září byli nemocní léčeni vý- hradně serem a úmrtnost klesla na 13% (ze 104 nemocných zemřelo jen 14). 3 z nich ne- měli by se bráti do počtu, protože zemřeli za dobu kratší (16 hodin po příchodu do nemoc- nice). Jiný nemocný byl stižen tuberkulosním zánětem plen mozkových vedle moru a jedna žena, která byla právě slehla, podlehla spojené infekci morem a streptokokové. Uvážíme-li nyní veliké epidemie, které Evropu decimovaly až po polovici našeho sto- letí, i epidemie z posledních let v Indii, na Madagaskaru a v Egyptě, shledáváme, že úmrtnost páčila se na 70, 80—90, ba i 959 Proto lze s výsledky, docílenými serem Rou- xovým, býti spokojenu. = Ze světové výstavy pařížeké. Bulhar- sko, jehož pavillon právě dokončen, vystaví, jak se nám oznamuje, mezi jiným zajímavé obrazy, foto- grafie atd., které znázorní pěstování růží v polích zahradách, jakož i fabrikaci růžového oleje. — Město Puřiž vystavělo na pravém břehu Seiny svůj palác, který slohem poněkud připomíná městskou radnici. Uprostřed veliké síně, která celé jeho přízemí za- ujímá, upravena zahrada s monumentálním vodotry skem a vzácnými tropickými stromy a květinami.
Prot Salimber Roa Bulhar Oporto Evropa Indie Madagaskar Egypt Puřiž Seina Pasteurův ústav
15 article
Město vystaví v pavilloně různé vzory čelnějších municipialních zařízení jako osvětlování, vodovody kryté stoky, assanace atd.; veliký kinematograf zná- zorní službu v obecních nemocnicích, pracovnách. úřadech a pod. V prvním patře paláce uspořádány kollekce musea Carnavaletova: sochy, obrazy atd. které město zakoupilo, sbírky knihoven, městských škol atd. Sklenníky paláce zahradnictví a sadařství, které se taktéž na pravém břehu vypínají, chovají zvláštní druhy různých květin, keřů, stromů atd. ze všech dílů světa. Osmá skupina exposice vystaví v paláci zahradnické a štěpařské nástroje, apparáty. akvaria a pod. V různých dalších sekcích vystavena semena, sazenice a j. U mostu Almského postaven dále »Palais de 1' Economie sociale« a »Palais des Congrés«, v nichž v čase výstavy a hlavně školních prázdnin o různých otázkách bude pojednáváno. — »Pařížskou ulici«, která se vine souběžně s »Cours La Reines na pravém nábřeží, tvoří spousta origi- nálních budov a různých attrakcí, z nichž následu- jící uvádíme: »Chansons«, »Maison du Rire«, »Ch t noir«, »Roulotte«, »Bonshommes Guillaume«, »Au- teurs gais«, »Tour du Morveilleux« atd. Překročíme-li »Pont de 1 Alma« a ubíráme-li se směrem k »Poli Martově«, uhlídáme výstavu Mexika, pavillon tisku, domek generálního komisařství a »Palais des Armées de terre et de mer«, který se zvedá naproti »Star Paříži« a v němž ministeria vojenství různých států vystavila kollekce výzbrojů atd. Za palácem zaují- mají místo zvláštní přístavky Ruska, Veliké Britanie a Belgie. V pravo vystaven pavillon továren v Čreu- sotu. — Vstupné. Výstava buda, jak známo, 14. dubna zahájena a otevře 15. své brány širšímu obecenstvu.
Almský Maison Rire Roulotte Bonshommes Guillaume Martův jít mera pařížský ulice Mexiko Paříž Rusko Británie Belgie Palais jít 1 Palais desátník Congrés Cours Le Reines Palais desátník Armée Sklenníka palác zahradnictví Pont jít 1 Alma
16 article
Vstupné stanoveno následovně: od 8. do 10. hodin ráno a od 6. hod. večerní počínaje, cena dvou lístků od 10. hodiny ráno do 6. hod. večerní cena jednoho lístku. Správa výstavy si vyhražuje veškera práva, zvýšiti vstupné v některých odděleních nebo určité dny. = O slyšení barev. Jest známým zjevem, že různí lidé spojují s určitými tony zcela určitě před stavy barev. Ale tento podivný úkaz byl dosud jen skrovnou měrou zkoumán. Ve své knize »Slyšení barev« pokusil se nyní dr. Suarez de Mendoza po- prvé sestaviti výroky různých hudebníků a hudebně nadaných diletantů o barvách, jež vidí, slyšíce ty které tony. Poslední svazek »Revne Philosopbique- podává výsledky, k nimž dr. Mendoza dospěl Joachim Rať pociťoval různé hudební nástroje v růz- ných barvách. Flétna byla mu azurově modrá, hoboj žiutý, lesní roh zelený, křídlovka šarlatově červeni a flageolot tmavo šedý. Učenec Leonard Hoffmann v svém díle, vydaném roku 1786, rovněž udává různé harvy pro hudební nástroje. U violloncella viděl indigovou modř, u houslí ultramarin, u klarinetu žlutou, u křídlovky živon červeň, u fiétny rudohnědou, u hoboje růžovou a u llageoletu fialovou. Básník Theofií Gautisr, zuřivý nepřítel hudby, vypravoval rovněž o svých zkušenostech o slyšení barev, ale měl tento dojem teprv pak, bylli opojen bašišem. Tím pozbývá svědectví jeho ovšem poněkud vý- znamu. — Vážněji pojednává skladatel Ehlert o barevném dojinu, jejž může vyvolati nějaká píseň neb určitá melodie. Napsal kdysi : Tato píseň (Schubertova) v A dur jest tak slunečně teplá a tak něžně zelená, že dýchám-li ji, domnívám se vdechovati zápach mladých výbonků jedlových . ..
Suarez Mendoza Revne Philosopbique Joachim Rať Leonard Hoffmann Gautisr Schubertův
17 article
Ne — vskutku, jestliže toto A dur nezní zeleně, nerozumím vůbec zbarvení tónů.« — Hudebník Nuessbaumer vídí noty klavíru v následujících bar- vách: d hnědá se svétlými pruhy, f kaštanová, e barva tmavé kůže a chrpová, a kamzíkově hnědá, g citronově žlutá. Z četných osob, jichž se dr. Suarez de Mendoza vyptával na slyšení barev, pro- hlásila jedna vysoké c za žlutě, d za bílé a o za černé. Jiná viděla hoboj, flétnu a klavir modře, třetí však žlutě. Zajímavé jsou též následující údaje jakés dámy o »barvé« čtyř stavných mistrů. Hudba Hayd- nova jevila se jí nepříjemné zelená, Mozartova cel- kem modrá, Chopin vyznamenával se velmi hojnou žlutí a Wagner vyvolává dojem zářivé atmosféry, jejíž barva se neustále mění. = Čeho se děti bojí. Prof. Macdonald od mi- nisteria osvěty ve Washingtoně kona! zajímavá po- zorování o příčinách, jež v dětech vzbuzují bázeň. Výsledek byl, že největší strach vzbuzuje bouřka, hned po té následovaly plazy, pak cizinci, tma, smrt, domácí zvířata, nemoc, divoká zvěř, voda, hmyz atd. Také ukázala tato statistika, že děvčata se bojí mnohem většího počtu věcí, než hoši. Poměr děvčat k hochům, co se týče strachu před krysami a myšmi byl jako 75 ke 13. Shledáno též, že ná- chylnost ke strachu se u hochů od sedmého do patnáctého roku zvětšuje a pak jí ubývá, kdežtou děvčat roste od 4 do 18 roku, než počne ubývat. Strach před hromem a bleskem, plazy, loupežníky a nadpřirozenými bylostmi vzrůstá stářím. Zvláštní otázka týkala se strachu před duchy u dětí. Shle- dáno, že nejčastějším pramenem jejich vědomostí o duchách jsou historie, jež slyšely od jiných dětí.
Suarez Mendoza Mozartův Wagner profesor Macdonald Haydy Washington
18 article
Někteří odvozují první svoje vědomosti o duchách z ourazů, menší počet z her aneb z vlastní své obraznosti. Nejmenší počet zvéděl o duchách nejprve od svých rodičů. Skorem třelina všech zkoumaných dětí měla představu, že duchové jsou bílí a jen po- měrně málo jich věřilo, že jsou podobni lidským tě- lům nebo bez tvaru aneb jakoby nebožtíci. Ojediněle shledány též představy, že mají dlouhé race a že jsou to kostry. Co se týče vlastností strašidel udá váno často, že mají hrobový hlas a vpadlé oči. Nej- rozšířenější představou o mocí duchů bylo, že děti boní a chytají. Jiné představy byly, že rychle ben zvuku se pohybují, zjevují se a mizejí, provádějí všechny možné tajemné věci, předpovídají smrt a způsobují lidem škodu. Na olázku, kdy se du- chově zjevují odpověděla většina, že když je tm a člověk je samoten. Jakožto místo kde se duchové zjevují, označován nejčastěji hřbitov.
19 article
Kdo bude hrát Figara? Z neuveřejněných dosud skic a vzpomínek Francisque Sarceya o »Co- médie Frangaises, jež vyjdou v nejbtižší době v Paříži, otiskuje francouzsky jeden týdenník zafjmavý článek o utrpeních, jež dříve musili snášeti začáteč- níci v »Comědie Francaise«. Mezi pány sociétéry a nešťastnými pensionéry, kteří je měli zastupovati byl as takový rozdíl jako mezi plantážníkem a čer- nochem. Fover pensionérů byl v ústraní jako dnem foyer figurantů a choristů a societéři bavili se tím, že těmto pariům dramatického umění vyváděli ošklivé kousky. Každý z pozdějších slavných umělců dovedl vypravovati dosti anekdot z doby svého začáteční- ctví. Tehdáž nebylo ještě obyčejem oznamovati na divadelní cedali jmena účinkujících herců. Ohlašován toliko kus. Sociétéří příšli do divadla, podívali se otvorem opony, je-li hlediště plné či prázdně a hráli jen pak, měli-li chuť. Nebozí pensioneři byli po vinni, přicházet každého večera do divadla. Ve třech ze člyř případů přišli nadarmo a bylo li jim náho- dou někdy dovoleno, aby hráli, dělo se to vždy bez
Figar Sociétéřit Paříž Comědie Francaise
20 article
předchozí zkoušky a beze vší přípravy. Tak na př. jednoho večera ohlášena byla »Figarova svatba.« Obecenstvo nebylo příliš četné. Figara měl hrát Car- tigny. Oblékl se také, ale vida otvorem v oponě, že obecenstvo nevyhovovalo jeho očekávání, obrátil se k malému Samsonovi (Samson byl tehdáž ještě smalý Samson«) a poklepav mu přátelsky na tvář. pravil: »Dobrá příležitost pro tehe, maličký, oblékni se, budeš hrát Figara.« — Samson běžel vítězo- slavně do své šatny, oblékl se kvapně, neboť obe- censtvo počínalo být již nepokojno a spěchal opět dolů se srdcem bušícím nadějí a úzkostí. V kulisách potkal jej Monrose, jenž byl starší a měl tudíž ná- rok na roli, již původní představitel nechtěl hrát. »Kam pak chceš? Co pak to znamená?« — »Hrá Figara. Cartigny dnes večer nechce.« — »Aj, hleďme, poslouchej, jdi jen zase nahorů a svlékni se, Figara budu hrát já!« Pak se obrátil k sluhovi. »Počkejte, nevytahujte oponu, dokud nebudu oblečen.« — A zatím obecenstvo netrpělivě dupá. Samson jest všecek bez sebe, pláče a rve si vlasy. Tak potkaí jej Cartigny, jenž se ho tázal vlídně na příčinu jeho zármutku. Mladík mu vypravoval, co se stalo. — »Aj, tak je to? Nu uvidíme,« zvolal Cartigny, spě- chal ihned na jeviště a nalezl tu vskutku Mourosea.
Figarův Figar Samsonov Samson Monros Aj Cartigna
21 article
— »Jen jdi klidně nahoru a svlékni se,« zavolal na něho, »Figara budu hráti já.« A pak pravil k slu- hovi: »Nevytahuj ještě oponu, musím teprve obléc svůj kostým . . « = Oběť léčení vírou. Paní Geo. Waggema- nová, manželka zámožného bursovního agenta, bytem ve vých. 84. ulici v Newyorku, ve středu zemřela, poněvadž se ve své nemoci zdráhala povolati lékaře a věřila v léčení vírou »křesťanských vědátorů«, kteří stále kolem ni byli a se modlili. Teprve v pondělí byl k nemocné povolán dr. Bannett; kdyby se to bylo stalo před týdnem, mohla paní Waggemanová býti zachráněna. Waggeman a jeho manželka, rozená Julie Ernestova, dcera zámožného plantážníka, po- cházeli z New Orleansu. Před dvěma roky počala Waggemanová navštěvovati schůze »věřících v léčení vírou«, a když konečně onemocněla, zatvrzele se zdráhala povolati lékaře.
Figar doktor Bannett Waggemanová Julie Ernestův Newyork New Orleans
22 article
= Zajímavá vzpomínka. Saint- Saěns vy- pravuje ve své knize »Portraits et Souveniers«, jež těchto dnů vyšla, následující šprýmovný příběh: Znamenitý francouzský hudebník, pianista a skla- datel, jenž rozumí jen málo anglicky, byl požádán, by zase jednou meškal v Londýně, aby za sumu, jež odpovídala jeho pověsti a jeho významu, účin- koval při večírku ve vznešené společnosti. Hned na počátku večírku zahrál dva krátké kousky na kla- víru, jež zůstaly málo povšímnuty a setkaly se se skrovným potleskem. Po něm poslouchali s ná- božným mlčením, sentimentální mňoukání jakés mladé dívky. Následovaly jiné dívky a mladé dámy a zpívaly jedna po druhé nemilosrdné romance, jež byly čím dál tím více »sweethome«. Hrdiný a svědomitý umělec poslouchal a čekal dlouho, až jej vyzvou, aby dostál svým povinnostem. Avšak ja- kýs přítel mu poradil, aby odešel. Chystal se také k odchodu a šel ke klavíru, aby vzal svoje rukavi čky, ty však zmizely. Avšak teď přistoupila k němu hostitelka a naléhala na něhio tou měrou, nikoli aby hrál klavír, nýbrž aby sněco zazpíval«, že konečně svolil. Ironicky a rozmrzen improvisoval zpěvs hlučným průvodem, jakýsi druh církevní kantáty s podloženým textem: »I have lost my gloves, I don't find my gloves« (ztratil jsem svoje rukavice, nemohu nalézt svoje rukavice.) Na štěstí však byla výslovnost jeho pramálo anglická a ladies bez sebe nadšením volaly: »0, Haendel, Haendel ! . . .“ = Šir Frederic Burton, jeden z nejlepšíeh mistrů starší anglické školy akvarelistů, zemřel těchto dnů v Londýně ve věku 84 let. S ním zmizelá osobnost, jež náležela spíše minulosti než přítomnosti.
Frederic Burton SaintSaěns Londýn Portrait et Souvenier
23 article
Býval oblibeným umělcem a po 20 let hrál vynikající roli ve veřejném životě uměleckém, jakožto ředitel Národní galerie. Ale když složil svůj úřad, zmizely tím poslední styky jeho s obecenstvem. Poněvadž dlouho již nebyl činný jako malíř, ba nevytvořil ani nijakých pozoruhodnějších kreseb, sotva as vzpomen si nynější generace, vyjma znalce umění, na něho jako na umělce, ačkoliv od roku 1837 byl v úzkých stycích s královskou akademií umění a častěji tam vystavoval. Avšak zásluha jeho o získání uměleckých pokladů pro Národní gallerii zajišťuje mu památku v nejširších kruzích. Sbírka tato děkuje mu některá z nejkrásnějších svých čísel, na příklad Rafasla z Blenheim Castlu, jakož i Holbeina a Velasqueza z Lemgford-Castlu a mnohé jiné obrazy umělců, jež dosud nebyly zastoupeny v gallerii. O umělecko- historické vzdělání anglického obecenstva získal si zásluh tím, že jeden z prvních spořádal obrazy v gallerii podle malířských škol.
Holbein Velasqueza národní galerie královský akademie uměný Blenheim Castle Castle Lemgford
24 article
= Soudce spojencem lupiče. Známý angli- cký soudce Hawkin, o němž anglické listy vypravují dosud četné anekdoty, osloven byl kdysi na jakési železniční stanici chlapíkem, jenž byl hotovým lypem zločince a jenž mu chtěl pomáhati při odnášení za- vazadel. Nanejvýš udiven touto ochotou pravil sir Henry: »Zdá se, že byste mi rád pomohl.« — »To si myslím,« odpověděl neznámý, »neboť jste mi kdysi prokázal také ochotu.« — »Tak?« tázal se soudce, »jak pak a kdy pak?« — »Když jste věšeli Crooketa Billa,« odpověděl muž. »Já a Bílly byli jsme kdysi soudruhy ve zlodějství, ale rozešli jsme se. A Bílly mi hrozil, že mi při nejbližší přiležitosti zpřeráží žebra. Znal jsem Billa a věděl jsem, že učiní, co slíbil. A kdybyste ho nebyl dal v čas oběsit, byl by svůj úmysl také provedl. A proto bych vám také rán prokázal ochotu, sire Henry.« = Jest to indický mor? Ze San Fran- ciska se oznamuje: Čínská čtvrt byla dána pod karanténu, poněvadž se má za to, že tam propukl indický mor. Na žadost zdravotní rady jsou vek všech ulicích, vedoucích do čínské čtvrti, policejní hlídky a každý styk s touto čtvrtí je přísně zakázán. Na jednom zemřelém Číňanu byly zjištěny známky podezřelé nemoci, je-li to ale skutečný indický mor, ukáže teprve vyšetřování, které bylo již zavedeno.
Henry Bill Číňan San Fran
25 article
Generální lékař Wyman ve Washingtoně nedo stal až dosud žádné úřadní zprávy o podezřelém případu v San Francisku; telegrafoval tamějšímu zdravotnímu úřadu a nařídil podrobné vyšetřování. Generální lékař Wyman pravil: »Jest zcela přirozeně, že se na po- břeží Velkého oceanu ihned větří indický mor, jesttiže některý Číňan za podezřelých okolností zemře. As před rokem, když řádil mor v Číně Žaponsku, mělo se za to, že i v San Francisku tato zhoubná nemoc vypukla, avšak po důkladném vy- šetřování se zjistilo, že to mor není. vvVVvVévVMvvVVěMěv ě
Wyman Číňan Washington San Francisko Čína
26 article Hejda Tuček
Hejda Tuček na Karlově náměstí číslo 26 nové, doporučují všem velectěným přátelům a čtenářům české knihy jimi na nejmodernějších základech nově založené a právě otevřené knihkupectví, nakladatelství, antikvariát, obchod s hudebninami a uměleckými výrobky a prosí za věnování hojné přízně. Dodáváme vše ochotně a ve všech řečech, co knižní trhi podává. V plné úctě = Dopadený bankovní zloděj. Luroy Shea bude v nejbližších dnech poslán do Syracuse, kde má býti souzen, poněvadž tamější Model Buildinga Loan Bank okradl o 1300 dollarů. Shear byl zatčen v jednom newyorském hotelu, a sice na žádost Fide- lity Deposit Co. of Maryland, a byl předveden před soudce Cornella u pol. soudu v Jefferson Marketu. Shear byl tajemníkem banky a byl s 1300 dollary odeslán do Serantonu, Pa., kde měl jakýsi obchod uzavříti; on si však peníze ponechal a uprchl.
Hejda Tuček Shea Cornell Jefferson Karlov náměstí Syracus Maryland Seranton Buildinga Loana Bank
28 article
Ohromné a nikým nepředvídané zdra- žení veškerých surovin způsobené různými, po většině neznámými konjukturami, bylo a jest příčinou velkého, stále ještě stoupajícího zvyšování cen veškerého zbožl textilního o 20, 50 i více procent. Málo kterým obchodníkům podařilo se tudíž na- koupiti dostatečné zásoby zboží za staré nižší ceny. ježto tak vytrvalé stoupání cen nikdo nepamatujea tudíž také předvídati nemohl. K několika málo obchodníkům, kterým se po- dařilo v čas a po většině za staré ceny velké zásoby zboží jak soukenného tak vlnéného, lněného, bavlně- ného, hedvábného, podšívkového atd. nakoupiti, ná- leží naše chvalně známá firma J. Hovák, Praha, Vodičkova ulice „U Štojgrů“, kde ještě dnes za staré, nezvýšené ceny skoro veškeré zboží nakoupiti možno. 5973
J Hovák Praha Vodičkův ulice U Štojgr
37 article Kapesní atlas přírodepisný.
Kapesní atlas přírodepisný. 17 barvotiskových tabulek s vyobrazením 171 růz- ných rostllu. ei Cena váz. 1 zl. 40 kr. 50 tabulí ve skvostném pre- ALaS otyu vedení. (Motýl, kukla, housenka i rostlina) s textem prof. J. Johna vychází v seši- tech po 40 kr. napsal K. Exler. 216 stran s 12 rytin. MOtyOVO a 23 tabulemi, na kterých zobrazeno 235 motýlů a housenek. Cena kart. zl. 2.20, vázané zl. 50. k. našeho domova. Ličí
Alas profesor John K Exler seš
38 article Užitečné ptactvO professor Jiře Jande
Užitečné ptactvO professor Jiře Jande 145 stran s 25 skvostnými tabulemi. Cena 2 zl. 20 kr. kart., váz. 2 zl. 50 kr. napsal prof. Fr. Dlouhý. Se 3 rytinamia BrOUCl 20 barevnými tabulemí s 500 vyobr. Cen 2 zl., kart. 2 zl. 20 kr., váz. 2 zl. 50 kr. středoevropských. 50 nádher- laS DrouKu ných barvotisk. tabulí s 1300 obrazy s textem prof. Fr. Klapálka vychází v seši- tech po 20 kr. Známý odborník prof. Bernardv dlouhém posudku „České Politiky“ píše; Nový podnik můžeme tudíž deporučiti nejvřeleji jako knihu nejlepších svého odboru. 5206
Jande Dlouhý Klapálek Francie seš