ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2402f690-6690-11dc-9733-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 40, work 5, place 60, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. března 1900. Císlo s
4 article
proc. N.); ka rlgva vské (s. o. karlovarský a be čovský) se 166 Č., 65.652 N. (0 2 proc. Č., 99 8 proe N.); žlutické (s. o, žlytický a bochovský) s 82 Č., 31.789 N. (25 proc. Č., 97.5 N.): stříbřské (s. o. stříbrský a toučkovský) s 1534 Č., 34.805 . (4 proc. Č., 95.8 proc. N.); planské (s. o. plan- ský a kynžvartský) s 49 Č., 35.507 N. (0.' 1 proc. Č. 99.9 proc. N.); tachovské (s. o. tachovský přímedský) s 62 Č., 40.588 N. (0.1 proc. Č., 99. proc. N.); tepelské (s. o. tepelský, mariansko- lázeňský a bezdružický) s 336 Č., 39.469 N. (0.8 proe. Č., 992 proc. N.). Celkem 34.378 Č., 515.359 N. čili 0.8 proc. Č. a 99.2 proc. N. 9. kraj litoměřický, německý, má obsaho- vati hejtmanství ústecké (s. o. ústecký a chaba- řovský) s 1144 Č., 75.387 N. (1.5 proc. Č., 98.5 proc.
5 article
N.); mostecké (s. p. mostecký a kateřinohorský) s 9524 C., 43.415 N. (18 proe. Č., 82 proc. N.) duchcovské (s. o. duchcovský a bílinský) s 7784 Č., 52 388 N. (13 proc. Č., 87 proc. N.); ka daňské (s. o. kadaňský, dloupovský a přísečnicky s 487 Č., 65.924 N. (0.8 proc. Č., 99.2 proc. N.j chomutovské (s. o. chomutovský, jirkovský bastianperský) s 740 Č., 54.274 N. (1.3 proc. Č, 982 proc. N.): litoměřické (s. o. litoměřický, ústeck a lovosický) s 5458 Č., 66.692 N. (7.5 proc. Č., 92 proc. N.); podbořanské (s. o. podbořanský a jese- nický) s 1064 Č., 40.604 N. 2.6 proc. Č., 97 4 proe 1.); žatecké (s. o. žatecký a postoloprtský) s 2961 40.718 N. (6.7 proe. Č., 93.3 proc. N.); tep eké (s. o. teplický) s 3688 Č., 57.319N. (6 proc.Č 94 proc. N.); děcí nskě (s. o. děčínský, benešovský a českokamenický) s 1431 Č., 94.372 N. (1.5 proc. Č. 98.5 proc. N.). Čelkem s 34.281 Č., 591.093 N. číi 5.5 proc. Č. a 94.5 proc. 10. kraj liberecký, německý, má obsahovati hejtmanství českolipské (s. o. českolipský, bor- ský a mimoňský) s 1077 Č., 42.167 N. (1.4 proc. Č. 98.6 proc. N.); broumovské (s. o. broumovský teplický) s 462 Č., 40.006 N. (1.2 proc. Č., 98.8 pro N.); důbské (s. o. dubský a štětský) s 790 č.
Čelko litoměřický ( s . o
6 article
28.044 N. (2.8 proc. C., 97.2 proc. N.); frýdlant ské (s. o. frýdlantský) s 148 Č., 44.356 N. (0.4 proc- Č. 99.6 proc. N.)i ja blonské (s. o. jablonský cvikovský) s 148 Č., 32.922 N. (0.6 proc. Č., 99.4 proe. N.); jablonecký (s. o. jablonecký a tanvaldský s 2415 Č., 68 380 N. (3.4 proc. Č., 96.6 proc. N. kralické (s. o. kralický a rokytnický) s 1113 Č. 41.161 N. (2.6 proc. Č., 974 proc. N.); vrchlab. ské (s. o. vrchlabský, hostinský a roketnický) s 2121 Č., 60 562 N. (3.4 proc. Č, 96 6 proc. N.); lan- škrounské (s. o. lanškrounský a opatovský) s 1859 Č., 48.480 N. (3.7 proc. Č. 96.3 proc. N.): libere- cké (s. o. liherecký a chrastavský) s 1262 Č., 71. 89e N. (1.7 proc. Č.. 98.3 proc. N.): rombursk é (s. rumburský a varnsdarfský) s 69 Č, 61.919 N. (o proc. C.. 999 proc. N.); slukno vské (s. o. šlui- novský a hanšpašský) s 96 C., 48.650 N. (0.2 proc. Č 99.8 proc. N.): truinovské (s. o. trutnovský, hra- díštský, marešovský a žacléřský) s 2325 Č.. 74.666 N. 3 proc. Č., 97 proc. N.). Celkem s 13 921 Č., 693.149 N., čili 2 proc. Č. a 98 proc. N V. kraje tyto nejson pojata města Prah a se 150 161 Č., 29.504 N. (83.5 proc. Č.. 16.5 proe. NN. ) Librecs 1613 č. 28 297 N. (52 Č. 948 N
Č . 41.161 Č . . 74.666 Praha Librecs proe
7 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. března. Ze Srbska. V Bělebradě, 22. března. (Pův. dopis »N L.«) Jen proto zmiňuji se několika slovy o ne- udělení amnéstie nevinně žalářovaným radiká- lům ve výroční den prohlášení Srbska za krá- lovství, že o tom bylo mnoho psáno v zahra- ničných listech. Zde amnestie nikdo neočekával, ani ne oběti krvežlznivosti obou králů, býva- lého i panujícího. Amnestie byla pravdě podob- nou v dnech prosincových 1899, když král Alexandr jel z Merana Vídní domů. Tenkráte se zdálo, že ve Vídní najdou se přátelé Obre- novičů a dají jim dobrou radu, aby již z ohledu na Rusko amnestii vyhlásili. Když ale udělení neb neudělení amnestie bylo ve Vídni prohlá- šeno za čístě vnitřní záležitost srbskou, pro nás nebylo žádné pochybnosti více, že nevinně ža- lářovaní amnestováni nebudou. Nebudon proto, že Alexandrovi jako Milánovi dělá obzvláštn potěšení, mohou-li lidi trýznit a mučit. Každý zbabělec stává se sveřepým, když ten, koho se bojí, leží před jeho nohama svázán. V tom okamžiku cítí se junákom, kope do povaleného, vymýšlí proň nové muky, kochá se jeho vzde- chy a bolestmi. Taková je psychologie Alex- andra a Milana. Kdo ji zná, má plnou jistotu. že Alexandr nevinně odsouzeným amnestie nedá.
Obre Alexandrov Milan Alexandr Praha Srbsko Merano Vídeň Vídeň Rusko Alex
8 article
Ainestie by mohla býti počlena za velikomy- slnost, a velkomyslnost jest od něho dalelo vzdálena, jako každý lepší cit a my šlen ka. Majíli nevinně oběti zvrhlosti posledních Obre- novičů v Evropě ještě přátele, to jim musí býti jasno, že jen zahraničným vlivem mohou býti vysvobozeni a dokud toho nebude, bude míjeti jedna ročníce za druhou, jeden rok za druhým a amnestie nebude. Pověsti o ní roztrušují se od případu stvůrami milanovskými a jejich za- hraniěnými spojencí za tou přičínou, aby evrop- ská veřejnost, která se loni nevinných vydatně zastala a aspoň jejich hlavy zachránila, na- vykla si na myšlenku, že pro osud srbských radikälů nemusí se již rozěilovati. Všemu jinému jsme blíže, než amnestii.
Evropa
9 article
Vždyť právě nyní ministr vnitra Genčič hled pro bezpočetné radikály, kteří jsou již zavřeni a ještě zavřeni budou, kde by je umístil, chce již i skoly adaptovati z a ža- láře Všecky zaláře, vězení a šadlavy v zemi jsou přeplněny. V těch rozpacích min. Genčič připadl na stastnou myšlenku, že by bylo možno přispůsobiti za žaláře budovy některých gymnasil, jež jsou nynl, když policejní skup- štinou sludování znesnadněno, z poloviny nebo docela prázdny. I žádal úřadně svého kollegu Andru Djordjeviče, ministra osvěty, aby mu za tim účelem ony budlovy vydal. Andra Djordjevič nejprve myslil, že si Genčič z pa- nujících v Srbsku poměrů tropí krutý žert. Když se rozmýšlel, nařídil mu sám Milan, aby učinil, oč jej kollega Genčič požádal. Ministr osvěty vie odporovali nemohl. Bělehrad, Z- ječar, Kňaževac, Čačak, Smederevo, Užica. Kregujevac, Sabac plny jsou uvězněných. Plukovník Mašín byl, jak vám známo, po- slán na Cetyn, aby knížeti Nikolovi úřadně oznámil, že jest odvolán a že král Alexandr srbské vyslanectví na Černé Hoře zrušuje. Jedna okolnost při tom zasluhuje, aby byla vyznačena. Když r. 1897 král Alexandr byl hostem na Cetyni, bylo mezi ním a knížetem Nikolou ujednáno i to, že Srbsko a Černá Hora ve všech úřadních stycích užívati budou jazyka srbského. Tak se dělo až do této chvile. Odvolací list, daný plukovníku Masinovi na cestu, byl zase francouzský a ne srbský. Tak král Alexandr sám naznačil, že politika, které se nyní přidržuje, je nenárodní. Zrušení srbského vyslanectvi na Cetyni za nynějších poměrů dlužno považovati za skutek upřimnosti se strany Srbska, a jako takový může ptinésli jen dobré ovoce. Lépe bude
Genčič Andr Djordjevič Milan Mašín Nikolov Nikola Srbsko Bělehrad Čačak Smederevo Užica Černá Hora
10 article
když na Cetyni srbského vyslance vůbec ne- bude, než aby tam byl komandován jako poli- lický špicl. Slyšel jsem, že plukovník Mašín, jehož ofec byl do Srbska přistéhovalý Čech. sám nad sebou plakal, že byl takovou úlohou obmyšlen. Ale přes to ji konal. Kromě toho je pro Srbsko cenné i to, že se nyní na dobro vyjasnilo, že jest v nynější době jen jeden ná- rodní srbský panovník, a tím že je kníže H. C. Nikola Nová reforma na Černé Hoře. Kníže Nikola na návrh mitropolita Mitro- fana a svého ministra osvěty vojvody Sima Po- povíče nařídil, aby od 1. ledna 1900 upraven byly příjmy černohorského duchovenstva. Du- chovenstvo na Černě Hoře bylo dosud odkázáno na poplatky za každý svůj jednotlivý církevní výkon. To nyní přestane a zavedeny budou pra- videlně a stálé platy z pokladny státní. Peníze k tomu potřebné seženou se přirážkami, rozdě lenými na 3 kategorie. Poplátníci 1. kat. při- pláceti budou ročně 2 zl. 80 kr., 2. kat. 2 zl 30 kr., 3. kat. 1 zl. Za mimorádné výkon duchovní budou i příště mimořádně hono rováni, ale stát v dohodě s církví i tyto hono- ráry upravi.
Cetyňa Mašín H C Nikola Sim Srbsko Čechy Černá hoře
11 article
O činnosti Ústřední Matice školské za rok 1899 jedná objemná výroční zpráva tohoto veledůle žitého obranného spolku češkého, vydaná k dnešní valné hromadě. S uspokojením konstatuje správa matiční. že devatenácté správní období řaditi lze k létám klidnějšího rozyoje jejího školství, takže mohl výbor učiniti připravy k novým důležitým pod- nikům. Tězkým úkolům svým Matice snažila se i za poměrů leckdy dosti neutěšených dostát ze všech svých sil. Pokud se týče činnosti škols ké, jest se zmíniti předevšími o školství s třed- Postátnění mafičního gymnasia v Op a ve v r. 1899 dokoučeno lím, že professorům opavského gymnasia započítána) byla léta, ve slizbách matičních na gvmnasiu opavskét ztrávená, do požitků státních i do pense, čímž odpadla kuratoriu fondu péčo o výplatu znač- ného odbytného. Tím konečně vyhověno dávné- mu a dlouholetému úsili jak výboru ÚJ. Mr. Š tak politických zástupců, českého národa, splněna vroucí tužba lidu slezského, který zvláštní adrossou vzdal díky českému národu a Ú. MI. Š. jakožto nejpovolanějšímu sdružení školskému za tenťo úspěch. Gymnasium zábřežské rozšířeno ji na ústav čtyřtřídní a obdrželo také pro čtvrtou třídu právo veřojnosti. Ú. M. Š, pokud bud gymnasium nížší, platiti bude veškeré síly pro- fessorské, kdežto náklad na věené potřeby po- nese Matice zábřežská. Pěčí její vystavéna pro gymnasium velice vhodná a účelná budova. Gymnasium v MIstku, vydržované Ma- ticí Místeckou za subvence Ú. M. Š., rozšířeno na gymnasium vyšší a utěšeně rozkvetá.
Mister M Š MIstka Ma český národ Új
12 article
Čechové vyškovštI s obětavostí a opravdovostí veřejně chvályhodnou pojali my- šlenku zříditi vlastní gymnasium a hned k dílu přikročili, nežádajíce od Ú. M. Š. ničeho jiného, nežli paedagogické správy. Výbor Ú. M. Š. jim ochotně vyhověl a učinil hned společně s gym- nasijní Maticí vyškovskou přípravné kroky, aby gymnasíum dne 15. září 1899 mohlo býti ote- vřeno, což se také podařilo. Gymnasium obdr- želo právě v těchto dnech právo veřejnosti s platností od začátku školního roku. Výbor matiční ještě v jiném směru podporoval snahy Matice vyškovské, přijav návrh matičního od- boru ve Vyškově, aby odbor byl rozpuštěn, by takto sbírky ve prospěch gymnasia na Vyškov- sku se netříštily a svoliv, aby jmění odboru věnováno bylo z polovice matičnímu gymnasiu ve Vyškově, z polovice družstvu, které převzalo ve svůj náklad matiční opatrovnu Realně gymnasium v Mor. O stravě, jemuž zaručena od Ú. M. Š. roční podpora 1000 zl. za třídu, rozšířeno na trojtřídní. Již ve výroční zprávě roku loňského oznámeno, že reálka hodoňská převzat do správy zemské. Matice hodoňská bude platiti věcně náklady na tuto zemskou reálku. Podobně je tomu i s reálkou li pni- ckou, na kterou Školský spolek v Lipník taktéž nucen jest značnými obětmí každého roku přispívat. České obchodní akademii v Brně zaru- čena pro případ potřeby subvence z pokladny Ú. M. šk.
Čecho vyškovštI M Š Vyškov Morava Lipník Brno školský spolek Český obchodní akademie
13 article
Pokud se týče š kolství o bel ci ni é ho. s politováním prohlašuje výbor, že nesplnilyse naděje, jaké výbor kladl v různé kroky, aby v místech, kde již po několik roků vydržovány jsou školy matiční hojně navštěvované, zřízena byla škola veřejná. V době poslední zavládl v tomto směru průtahy nebývalé. Otázka zřizo- vání tak řečených menšinových škol den ke dni palčívěji se pocituje a z výkladu zákona o zři- zování škol, jaký se vyvinul praxí a zejmena nálezy správního soudu, nelze jinak než s tl av školství minoritního nazvati ne- utěšeným, ba přímo truehlivý m. Za dnešních dnů není snad ani skončen doplněné šetření, jaké ustanoveno o znovuzři- zení veřejné školy v Ledvile řeh, rozhodnu- tím správního soudu zavřené, na jejíž místě zřízena hned v roce 1898 škola matiční se 220 žáky a 3 učiteli 1 Škole ne dostal os doposud ani práva veřejnosti, ač hned př zřízení o ně žádáno. Podobně v Hostoniclch, kde do ma- tiční školy, založené roku 1892, chodí 379 žáků a kde nade vši pochybnost byla zjištěnu potřeba české veřejné školy, následkem rekura a protestů proti zřízení české školy pod.h do dnešního dne žádost rodičů nevyřízena, ae koli podána již před několika l'ety. V Kopistech u Mostu, kde je škola matiční od roku 1894 se 492 žáky a kde češt rodičové zádali o zřízení školy veřejné rovněž v roku 1898, dosud ani od zemské školní rady nebyla nařízena škola veřejná, jelikož školní úřad uznal potřebu nových a nových komisí. V Trnovanech u Teplie, kde je z- zenu již od roku 1892 škola matiční, do níž chodí od začátku školního roku 619 žákůa jež organisována je jako skola pětitřsdlní s třemi pobočkami, neni šetření doposud skon
Hostonicl Kopist Most Trnovany Teplie
14 article
čeno, ačkoli rodičové již v roce 1898 o zřízení školy žádali. Jediný positivní výsledek žádosti za zřízení školy byl ten, že hned po podané žádosti zahájenn byla nejprudši per se- kuce českého lidu trnovanské ho. pokud pracoval v různých závodech průmyslo- vých v Teplicích a okoli. Na to rozhodnuto o žádostech českých ro- dičů v Honosicích, Něm. Šicndort a v Nové Vsi u Třeboně defi niti v ně nepříznivě. V Honosicích, kde svým časem byla vy- stavena pěkná školní budova pro školu matičn sonadějí téměř jistou, že škola matiční záhy nahražena bude školou veřejnou, nebyl shledán při komisionálním šetření, zavedeném následkem žádosti rodičů o českou školu, dostatečný počet dítel,- V Šiendorfé Něm. byla již svým časem zřízena škola veřejná, než správní soud pro- hlásil řízení, jež předcházelo, za neúplně i na- řízeno bylo vyšetřování nové. Výsledek jeho byl. že přes rekursy rodičů škola veřejná koncem měsíce, června r. 1899 zrušena a nová veřejn nepovolena. A tak nezbylo Ú. M. Š. nic jiného, než otevřiti 1. července 1899 zase školu ma- liční a přijati propuštěného správee veřejné školy šiendorfské opětně do svých služeb. V Nové Vsi u Třeboně již v roge 1897 ko- náno šetření o žádosti rodičů za školu veřejnou. Ač škola matiční vykazuje stále přes 60 det neshledal školní úřad v pětiletém průměru do- statečný počet dítek školou povinných. Veřejná škola nezřízena a Ú. M. Š. vydržuje již na 11. rok školu tuto dále. V české obei V šekarech domáhajís již od let toho, aby byla zřízena v osadě jejich expositura české, veřejné školy v Kvíčovicích, a ač školní obec kvíčovickáp s tím souhlasí, přece opět a opět žádost obce všekarské je za- mítána. Za tohoto stavu vydržuje Matice ve Vše- karech školu soukromou.
Šicndort Ú M Š Teplice Německo Třeboň Nová ves Kvíčovice Matica Honosice
15 article
Úmyslně nečiníme — praví se ve výroční zprávě — zmínky o místech, smišených, kde dosud matiční školy není, v nichž však rodí- čové čeští zřízení české veřejné školy se domá- hají. Upozorňujeme pouze na místa, kde četnou návštěvou a po léta trvajíeí školou matiční po- 4řeba české školy je dokumenfována a, kde mohla by matiční škoda odpadnputi, kdyby zří- zena byla škola veřejná. A tak jest Matice nu- cena vydržovati dále nákladem několika tisico- vým školy, na které by náklad nésti měly fondy veřejné. I má nedostatek právnícho, před- pisů a ustanovení zákona) o zřizování škol mi- noritních v zápětí, že Ú. M. Š., vynakládajíc značnou část svých fondů na školy, jež by po právu měly býti veřejnými, nemůže odhodlali se věnovati účinnou péči školství těch menšin českých, jež nemají naděje, že by kdy domohly se cestou zákonnou školy veřejné. Již několi- kráte bylo vysloveno mínění, kdyby uskutečni se positivní zákon o minoritních školách — a byť by to byl zákon, jenž by ani nevyhovoval úplně českým menšinám — že přece nastal by při zřizování škol menšinových právní sta příznivější, nežli posavadní právní nejistota. Stejně neutěšené poměry jsou při menšino- vém š kolství moravském, ať na tomto místě zmínka se neděje o školských potřebách ubohého českého lidu ve Slezsku, v obou těchto zemích valem ztrácejí se české národní menšiny, dítky české v místech smíše- ných buď se přenárodňují anebo duševně za- krňují.
M Š Slezsko
16 article
Jiný ještě žalostný zjev: Když roku 1897 bylo pronásledování českého školství předmětem interpelací na sněmu království českého a když na interpellnce tyto místodržitel prohlásil, že vy- dal znova nejdůtklivější nařízení, by menšinám byla poskytnuta zákonná ochrana měrou nej- úplnější, doufal tehdejší výbor Matiční, že ná- silnosti, jakým v r. 1897 školství matičnía rodičové ditky své do škol těchto posílající byli vydáni, již opakovati se nebudou. A přece při začátku školního roku 1898—99, když město Březnice n. L. splynulo s městem Ústi n. L, stal se pokus, aby rodičové, kteří, posí- lají dítky své do matiční školy tamější, byli zbaveni přístřeší i výživy. Organisovaným a sou- stavným pronásledováním rodičů těchto docí- leno, že rozvoj školy na čas zastaven. Dle počtu českých dělí i českého obyvatelstva v Březnici měla býti zřízena o pěli třídách, avšak počet dítek školy této tak klesl, že udrženy sotva čtyry třídy. Nový nepěkný útok podniknut na školu, když se ji 14. listopadu 1899 dostalo práva veřejnosti. V r. 1897, když zmíněnými interpellacemi domáháno se bylo ochrany českým menšinám, vyslovena také naděje, že dojista dostanes náhrady škody, jakou utrpěla různými vý- tržnostmi Ú. M. Š. Po provedeném řízení lze již nyni aspoň o Podmoklech oznámiti vý- sledek: Ú. M. Š. nedostalo se za škodu utrpěnou náhrady ni žádně. Spor o náhradu škody ser zastupitelstvem města Žatce, kde taktéž v roce 1897 př výtržnostech budova matiční školy byla poško- zena, doposud skončen není. Zatím stala se budova matiční školy 23. srpna 1899 předmě- tem nového útoku, při němž vytlučena okna ve školní budově. V Liberlcli, v budově matiční školy v měsící záři byla rozbita okna a dvéře.
Ú M Š Březnice Podmokly Žatec
17 article
Je také znamenati projev nepřátelství vůči matiční škole z místa, odkud by byl nejměně očekáván. Na začátku každého školního roku byla konáha zvláštní mše s českým zpěvem pro školní děti matiční školy v Z ál un z v chrámu Páně v Dol. Jiřetině. Také letošníh roku správa školy žádala, aby české i dítk účastnili se Veni Sancte s českým zpěvem. Od f arního úřadu v Doli Jiřetíně byla žá- dost prohlášeha za spokus nlár o dní vy- pinavosti pod náboženským pláštém« a doloženo, ze p. farář ni kdly a nižádným způsobem podobným »agitačním úmyslům«, jak žádost správy školy nazývá, ne v y ho ví, jelikož prý by nikdy nemohl zodpovídati, aby v nynějších pohnutých dobách k vůli některým národním štváčům vyvolal nepokoj a rozhořčení v celé farnosti. V Dubenci, okrezul králodvorského nová budova školní na den sv. Václava důstojnou slavností vysvěcena. Škola v Bilině-Břežánkách organi- sována tak, že jedna tridav Bilině, kde je škola veřejná, byla zrušena, zatím pak učiněny přípravy k otevření třídy druhé v Břežánkách V Bílině zůstala jen opatrovna v domě Nár Jednoty severočeské. V Malých Kunčicích ve Slezsku kde zřízena byla r. 1898 škola jednotřídní, jež záhy vzrostla na školu dvojtrídní, bylo potřebí přikročiti k otevření dalších dvou třid; tam také zřízena opatrovna o jednom oddělení, na kterou však náklad nese tamější odbor Ve Z nojmě ponechánas škola- čiyřtřidní, avšak o 5 odděleních, jak toho poměry zno- jemské vyžadují. Škola založena byla jižr. 1881 a veškeré pokusy o to, aby na místě je- jím zřízenabylaškola veřejná, do dnešního dne zůstaly marnými.
svatý . Václav Dolo Doli Jiřetín Dubenec Bilina Vit Sancte
18 article
Za to škola v Prapořišti redukována byla o jednu třidu, jelikož objevilo se, že o dítky z některých sousedních obel postaránoje vyučováním na českých školách veřejných.- Trachlivý je stav matiční školy v D o Sekyřanec h, do kterě j chodí pouze 2 žáků, aěkoli českých dětí v Dol. Sekyřanech je počet daleko vyšší. České obyvatelstvo doln- sekyřanské úpí pod materialním duševním ná- Ulakem svých německých zaměstnavatelů. Mimo Březnici nad Lab. uděleno také ško- lám v Kopistech, v Male sii cí ci h a Podmoklíe h právo veřejnosti s platností o začátku školního roku 1899. Počet škol obecných Ústřední Maticí škol- skou v roce minulém vydržovaných činí 45.
Dolo Březnice nad Laba Kopist Mala
19 article
Byly vesměs pilně navštěvovány a výbor sám dbal toho,aby návštěva škol matičních byla pravidelná. Proto také nařídil opět všem správ- cům škol, aby za vlastní zodpovědnosti netr- pěli nedbalé docházky školní, veden jsa zása- dou, že školy matiční jsou zřízeny, proto, aby dítky se v nich o vyučovaly, nikoli proto, aby snad vzdalovaly se vyučování školního. Su po- vděkem a pochvalou sluší veřejně přiznati, že učitelstvo škol, matičních snažilo se podle sil svých konati ssvou povinnost,v dbajíe samo přísně kázně, jaké odpovědný úřad jeho vyža- duje, a žejaž na bezvýznamné výjimky nebylo zavdáno příčin ke stížnostemi s Také odborné a povšechné wzdělání učitelstva matičního zaslu- huje většinou chvály. Pokud se týče o pntroven nebyl počet jejich rozmnožen, avšak nebyl také vumenšen. Jen opatrovna v Nýřanech, pro niž péčí, odboru plzeňského postavena účelná budova, následkem velikého počtu českého dělného lidu rozšířena o jedno oddělení. Opatrovny matiční plní úkol svůj způsobem vynikajícím, jsouce jednak prů- pravou pro školu veřejnou, jednak — načež zvláště důraz klásti dlužno — skýtajíce českému dělnému lidu úlevu při vychování dítek nedosti oceněnou.
Nýřany
20 article
Učitelstvo matičních škol, poukazujíc na úpravy platů na školách veřejných v jiných zemích mimo Čechy, stále úsilovněji domáhá se toho, aby dostalo se mu odměny práci i stavu přiměřené. Ú. M. Š. je si vědoma svých po- vinností k těm, jimž svěřena péče o výchovu mládeže; proto také neváhala učiniti, co pro prvý rok učiniti se dalo, zvýšivši — předpoklá- dajíc souhlas valné hromady — dotaci fondu odbytného za rok minulý na 10.000 zl. a na- vrhnuvši, aby na rok 1900 vložen byl do fondu příspěvek 15.000 zl. Avšak pokud se týče úpravy služného samého, je věc poněkud chou- lostivá a nesnadná; závisíť v první řadě na rozhojnění příjmů matičních anebo obmezení činnosti ÚJ. M. S. Prvého dosud nepodařilo se měřou žádoucí dosáhnouti, a k druhému způ- sobu z příčin vážných odhodlati se nemožno. Jsout školy matiční výmluvným svědectvím síly počtu i života českých menšin a nejlepším po- jítkem jejich s národem. Pád školy matiční neznamenal by jen bolestnou ránu vlastním rodákům, ale také ztrátu a škodu nenahradi- telnou pro celý národ. A tak nezbývá než do- volávati se pomoci u dobrodinců ÚI. M. Š., aby poskytli Matici hojnými příspěvky možnost, by učitelstvo matiční uspokojeno býti mohlo. Výbor zahájil též akci na zřizování odborů nových, na osvěžení odborů, které toho potře- bují, a na pěstování čilejšího styku s odbory kvetoucími. Věc je dosud v začátcích, avšak podle posavadních výsledků lze se nadíti, že provázena bude aspoň částečným zdarem.
M Š Čechy
21 article
Jako léta minulá tak i v r. 1899 věnoval výbor náležitou péči českým veřejným školám i opatrovnám na jazykovém pomezí, anebo v místech národně smíšených. Nemenší péče vě- nována českým pokračovacím školám v místech těchto, jimž dostalo se od Ú. M. Š., pokud poměry toho dovolovaly, přiměřené sub- vonce. V připojeném seznamu vypočítána jsou všechna ta místa, kde z jakéhokoli důvodu vý- pomoc podobná udělena. Zvláště třeba zmínit se o vzorně vedené a velice důležité pro náro náš pokračovací škole v O palvě a pokračovací škole v Ml o sit ě. Z ostatních podpor zmíniti se jest o sub- venci Matici budějovické a spolku »Komenský« ve Vídni. Boj proti »Komen- skému« se poslední dléta přiostřil a školy jeho zápasí s překážkami netušenými. Výbor matiční nerozpakoval se přijati věc »Komenského« za svou a hleděl vykonati, seč byl. Do rozpočtu na rok 1900 pak vložena pro spolek »Komenský« subvence 10.000 kor., i naděje se výbor, že český národ Matici zvýšenou tuto subvenci opět jiným směrem nahradí. »Komenský« potřebuje pomoci vydatné a energické a nemá a nesmí býti opuštěn.
M Š Komen Komenský Vídeň spolek » Komenský kora
22 article
Pokud se fimančníh o h o spo dá- ství týče, konstatuje zpráva, že od roku 1895 opět poprvé podařilo se v příjmech a vydáních matičních docíliti rovnováhy, vážně již porušené. ba dokonce i vykázati se účtem ze správy jmění matičního za rok 1899, jenž končí přebytkem 27.042 zl. 17 kr. Za přebytek správní je děkovati především těm šlechetným přátelům a příznivcům snah Ú. M. Š., kteří v posledním okamžiku svého života nozapomněli na nejpřednější ústav ná- rodní, a odkazem, jaký za nejvhodnější uznali, na školství matiční pamatovali. Byloť roku 1899 vyplaceno odkazů na 27.000 zl., číslice to za- jisté značná. Ovšem všechny vyplacené odkazy nepocházejí z roku 1899, veliká část jich byla učiněna již dříve. Ze zesnulých šlechetných příznivců snah matičních jmenovati dlužno zejmena starostu prostějovského p. K. Vojáčka, p. Aloisa Oliv
M Š K Vojáček Alois
23 article
matiční. a pražského architekta p. Škabrouta. Zesnal přátelům a pracovníkům věnuje zpráva výroč vřelou vzpomínku. Srdečný dík vzdává výbor místním oe- rům za zdárnou jich činnost a oceňuje zvli zásluhy odborů plzeňského a pražského. »Přehled života ÚJ. M. §. za poslední r — končí výroční zpráva — podává opětně i kaz, že láska a oblibu předního lidumilnje sdružení v našem národě neklesá, naopak spi stoupá v lidu našem. Než přes všechny p pory, přes všechny oběti, jež se účelům a tičním přinášejí, s lítosti jest doznati, k mnohé lužbymnohá přání, mnohý dobrý náv müsil zůstati neuskulečněn jen a jedině p nedostalek holových peněz. Rozpočet maličtl rok 1899 vykázoval, že bude potřebí i dati 316.00021, má-lí býtí nejpilnějším p třebám vyhověno, a ač příjem v r. 1899 stoupil číslice 285.000 zl., přece nesluší ze jovati bolestnou pravdu, že vše to nestačí, a pokrok školství matičního i rozvoj školství ských menšin byl zabezpečen a podporora tak, jak toho zasluhuje. Lid český je ovšem sbírkami přetížen, to však na mnohých místech, kde by právu očekávati se dalo pravé porozumění pro por nosti naše národní, pociťuje se místo vlasten ckého nadšení naprostá vlažnost a lhostejnoa Za tohoto neutěšeného stavu, který netušen měrou poškozuje vážnost a význam našeho roda, nestoupaji arciť příjmy Ú. MI. Š. ví tta poměru, jako stoupají vydání., A důsledek krol jest, že nemohou býti vyslyšeny úpěnlivé prosy těch, kdož v ohrožených místech působíce, t máhají se pomoci svých šťastnějších brrlta v místech úplně českých.
24 article
Ústrední Matice Školská je tou dobou ne rozvětvenější a také nojdůležitější organinne našeho národa. Závažnost a význam její on ňuje se snad měrou výdatnější ještě u odpůr nežli u leckterých našinců. Činnost výboru na tičního i činnost odborů a síla jejich finane bedlivě je stopována, tiskem nepřátelským a n vozovány jseu z každého zjevu, nepříznivé úsudky národu veškerému škodlivé. Výbor p kládá za svou povinnost, předkládaje zprán o činnostii o stavu Matice v roce minulea okolnost tuto zvláště vytknouti, prose: Sleduj stopujte činnost Ú. M. Š. a výsledky její stej- bedlivě jako odpůrcové Vaši] Jest pak přesvě čen, že až bude Matíce vstupovali do dvace letí trváni svého, nebude nařikat na nedosu tečný příjem, že nebude musit zamítati odův něné žádosti za zřízení škol a opatroven ai nezůstanou oslyšeny prosby za podpory šk lám českým, kde pomoci je nevyhnutelněp třebí, a že i učitelstvo matiční obdrží svoji ležitou odměnu. Doba pro celý český národ je nad n vážná. Kéž nalezne všude také vážné pn covníky. Matice pak jakožto přední strážkyu práv českých dětí, o které vede se spor,p zývá české rodiče: »Nechte maličkých přjí ke mně!« K českému lidu však volá, prosi zapřisahá, aby proniknut byl při, svém snaže a konání přesvědčením, že cokoli dobrého jel nomu z těchto maličkých učiní, sobě samín učiní. «.
M Š Vaš Matica
25 article Ukončení stávky horníků.
Ukončení stávky horníků. Z Ústi n. L., 24. března. (C.-B.) Pracuje sem všech dolech. Při poslední šichtě do práce se dost vilo 3206 dělníků, mezi nimi 1782 uhlokopů. Včen vytěženo 581 vagon uhlí. Z Karlových Varů. 24. března. (C.-B.) Včen dostavili se do práce všichní dělníci až na několk I dnes nestalo se nijakých odchylek od obvyklých poměrů, tak že lze stávku pokládati za ukončenou Z Falknova, 24. března. (C.-B.) Dnes pracj již dělníci v počtu 5911 mužů. Sto dělníků nebyla lze pro technické obtíže do práce přijati. Zda se, te i na šachtě Matyášově nepravidelnosti přestaly a tím stávka ukončena. Z Kladna, 24. března (C.-B.) Poměry se pol- statně nezměnily. Stávkují dosud 72.4 proc. de. nictva. Z Rokycan, 24. března. (C.B.) Ve zdejín okresu ještě stávkují 32 dělníci u firmy Starck v Vejvanově. Z Přestic, 24. března. (C. B.) Pracuje zde 20 dělník, do práce se přihlásilo 130 dělníků, stávkaj 85 lidí Z Plzně, 24. března. (C-B.) Na šachtě »Mar a »Karel-Max« pracuje plný počet dělnictva. Stávk spěje v celém okresu ku konci. Z Opavy, 24. března. V pánvi karvínské pr- cuje se téměř normálně. V Ostravě se situace jsšt zcela nevyjasnila. Nový výbor stávkový ve včerejs schůzi, jíž byl i posl. Berner přítomen, usnesl se do- poručiti dělníkům, aby v pondělí do práce naston- pili. Úhrnem stávkuje ve východním revíru kolen 2000 dělníků, v revíru západním 1 100.
Matyášův Karel Max Berner Karlová Vary Falknov Kladno Rokycany Vejvanov Plzeň Mar Opava Ostrava Starck
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Sněm království českého. Zejí sejde se opět sněm království českého, sby pokračoval v periodě zasedací z minulého roku. Jaké to bude sněmování? Kdyby se dalii mělo po přání německých listů, bylo by pře devším krátké. Jaké od 4é doby, co porušen práva sněmů zavedením přímých voleb do radj říšské, bylo pravidelně vždycky. Němei sněn nenávidí, již proto, že v nich spatřují represtn tanty nenáviděné autonomie a že v mnohýd plným prsním hlasem ozývají se přání a tužl národů neněmeckých. Kdyby mohli, diktov by národní naši odpůrci ihned sněmům sm Tedy krátké a v druhé řadě bezobsažné býti letošní zasadání. A z jakých důvodů ? po něvadž prý dosud nepodařilo se zjednati snl mezi oběma národnostmi v zemi. Proto net sněmy pracovat. V parlamentech jiných je také strany a jak by asi pochodila vláda, j by prohlásila, že dokud strany se nesmíří, v stane sněmování bezvýznamným? Co jiného znamená, než podřiditi důležité zájmy obyne telstva ve směru kulturním i hospodářske rozmaru či spíše diktátu menšiny, jež slepá zimničnou touhou po panství a jež ve své troe- falosti, spekulujíc na podporu z Vídně, všechn bagatellisuje, co jí není po chuti. Proto, poněvads to páni Funke a Pergelt tak chtějí, musí býti le tošní zasedání opět krátké a bezvýznamné. Míaj prý býti vyřízeny pouze věci nejnutnější a polon probrán a schválen rozpočet. Známe tu melhoda a žel, že dosud se strany našich velkostak. kářských spojenců, již rozhodnutí mají v rukou, bylo jí nadržováno, Má se letos opět diti, co jiná léta? Má snad fiasko porad smiřovacíck býti příčinou opělného odsouzení českého sněmu k bezvýznamnosti? Připomínáme naproti všenm těm pokryteckým hlasům německým, jež si ve výsledcích konferenci libují, ze úspěchiu smilo-
Funke Vídeň