3
masthead
25. března 1900. Císlo s
4
article
proc. N.); ka rlgva vské (s. o. karlovarský a be
čovský) se 166 Č., 65.652 N. (0 2 proc. Č., 99 8 proe
N.); žlutické (s. o, žlytický a bochovský) s 82
Č., 31.789 N. (25 proc. Č., 97.5 N.): stříbřské
(s. o. stříbrský a toučkovský) s 1534 Č., 34.805 .
(4 proc. Č., 95.8 proc. N.); planské (s. o. plan-
ský a kynžvartský) s 49 Č., 35.507 N. (0.' 1 proc. Č.
99.9 proc. N.); tachovské (s. o. tachovský
přímedský) s 62 Č., 40.588 N. (0.1 proc. Č., 99.
proc. N.); tepelské (s. o. tepelský, mariansko-
lázeňský a bezdružický) s 336 Č., 39.469 N. (0.8 proe.
Č., 992 proc. N.). Celkem 34.378 Č., 515.359 N. čili
0.8 proc. Č. a 99.2 proc. N.
9. kraj litoměřický, německý, má obsaho-
vati hejtmanství ústecké (s. o. ústecký a chaba-
řovský) s 1144 Č., 75.387 N. (1.5 proc. Č., 98.5 proc.
5
article
N.); mostecké (s. p. mostecký a kateřinohorský)
s 9524 C., 43.415 N. (18 proe. Č., 82 proc. N.)
duchcovské (s. o. duchcovský a bílinský)
s 7784 Č., 52 388 N. (13 proc. Č., 87 proc. N.); ka
daňské (s. o. kadaňský, dloupovský a přísečnicky
s 487 Č., 65.924 N. (0.8 proc. Č., 99.2 proc. N.j
chomutovské (s. o. chomutovský, jirkovský
bastianperský) s 740 Č., 54.274 N. (1.3 proc. Č, 982
proc. N.): litoměřické (s. o. litoměřický, ústeck
a lovosický) s 5458 Č., 66.692 N. (7.5 proc. Č., 92
proc. N.); podbořanské (s. o. podbořanský a jese-
nický) s 1064 Č., 40.604 N. 2.6 proc. Č., 97 4 proe
1.); žatecké (s. o. žatecký a postoloprtský) s 2961
40.718 N. (6.7 proe. Č., 93.3 proc. N.); tep
eké (s. o. teplický) s 3688 Č., 57.319N. (6 proc.Č
94 proc. N.); děcí nskě (s. o. děčínský, benešovský
a českokamenický) s 1431 Č., 94.372 N. (1.5 proc. Č.
98.5 proc. N.). Čelkem s 34.281 Č., 591.093 N. číi
5.5 proc. Č. a 94.5 proc.
10. kraj liberecký, německý, má obsahovati
hejtmanství českolipské (s. o. českolipský, bor-
ský a mimoňský) s 1077 Č., 42.167 N. (1.4 proc. Č.
98.6 proc. N.); broumovské (s. o. broumovský
teplický) s 462 Č., 40.006 N. (1.2 proc. Č., 98.8 pro
N.); důbské (s. o. dubský a štětský) s 790 č.
Čelko
litoměřický ( s . o
6
article
28.044 N. (2.8 proc. C., 97.2 proc. N.); frýdlant
ské (s. o. frýdlantský) s 148 Č., 44.356 N. (0.4 proc-
Č. 99.6 proc. N.)i ja blonské (s. o. jablonský
cvikovský) s 148 Č., 32.922 N. (0.6 proc. Č., 99.4 proe.
N.); jablonecký (s. o. jablonecký a tanvaldský
s 2415 Č., 68 380 N. (3.4 proc. Č., 96.6 proc. N.
kralické (s. o. kralický a rokytnický) s 1113 Č.
41.161 N. (2.6 proc. Č., 974 proc. N.); vrchlab.
ské (s. o. vrchlabský, hostinský a roketnický) s 2121
Č., 60 562 N. (3.4 proc. Č, 96 6 proc. N.); lan-
škrounské (s. o. lanškrounský a opatovský) s 1859
Č., 48.480 N. (3.7 proc. Č. 96.3 proc. N.): libere-
cké (s. o. liherecký a chrastavský) s 1262 Č., 71. 89e
N. (1.7 proc. Č.. 98.3 proc. N.): rombursk é (s.
rumburský a varnsdarfský) s 69 Č, 61.919 N. (o
proc. C.. 999 proc. N.); slukno vské (s. o. šlui-
novský a hanšpašský) s 96 C., 48.650 N. (0.2 proc. Č
99.8 proc. N.): truinovské (s. o. trutnovský, hra-
díštský, marešovský a žacléřský) s 2325 Č.. 74.666 N.
3 proc. Č., 97 proc. N.). Celkem s 13 921 Č., 693.149
N., čili 2 proc. Č. a 98 proc. N
V. kraje tyto nejson pojata
města Prah a se
150 161 Č., 29.504 N. (83.5 proc. Č.. 16.5 proe. NN. )
Librecs 1613 č. 28 297 N. (52 Č. 948 N
Č . 41.161
Č . . 74.666
Praha
Librecs
proe
7
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. března.
Ze Srbska.
V Bělebradě, 22. března. (Pův. dopis »N
L.«) Jen proto zmiňuji se několika slovy o ne-
udělení amnéstie nevinně žalářovaným radiká-
lům ve výroční den prohlášení Srbska za krá-
lovství, že o tom bylo mnoho psáno v zahra-
ničných listech. Zde amnestie nikdo neočekával,
ani ne oběti krvežlznivosti obou králů, býva-
lého i panujícího. Amnestie byla pravdě podob-
nou v dnech prosincových 1899, když král
Alexandr jel z Merana Vídní domů. Tenkráte
se zdálo, že ve Vídní najdou se přátelé Obre-
novičů a dají jim dobrou radu, aby již z ohledu
na Rusko amnestii vyhlásili. Když ale udělení
neb neudělení amnestie bylo ve Vídni prohlá-
šeno za čístě vnitřní záležitost srbskou, pro nás
nebylo žádné pochybnosti více, že nevinně ža-
lářovaní amnestováni nebudou. Nebudon proto,
že Alexandrovi jako Milánovi dělá obzvláštn
potěšení, mohou-li lidi trýznit a mučit. Každý
zbabělec stává se sveřepým, když ten, koho se
bojí, leží před jeho nohama svázán. V tom
okamžiku cítí se junákom, kope do povaleného,
vymýšlí proň nové muky, kochá se jeho vzde-
chy a bolestmi. Taková je psychologie Alex-
andra a Milana. Kdo ji zná, má plnou jistotu.
že Alexandr nevinně odsouzeným amnestie nedá.
Obre
Alexandrov
Milan
Alexandr
Praha
Srbsko
Merano Vídeň
Vídeň
Rusko
Alex
8
article
Ainestie by mohla býti počlena za velikomy-
slnost, a velkomyslnost jest od něho dalelo
vzdálena, jako každý lepší cit a my šlen ka.
Majíli nevinně oběti zvrhlosti posledních Obre-
novičů v Evropě ještě přátele, to jim musí býti
jasno, že jen zahraničným vlivem mohou býti
vysvobozeni a dokud toho nebude, bude míjeti
jedna ročníce za druhou, jeden rok za druhým
a amnestie nebude. Pověsti o ní roztrušují se
od případu stvůrami milanovskými a jejich za-
hraniěnými spojencí za tou přičínou, aby evrop-
ská veřejnost, která se loni nevinných vydatně
zastala a aspoň jejich hlavy zachránila, na-
vykla si na myšlenku, že pro osud srbských
radikälů nemusí se již rozěilovati.
Všemu jinému jsme blíže, než amnestii.
Evropa
9
article
Vždyť právě nyní ministr vnitra Genčič hled
pro bezpočetné radikály, kteří jsou již zavřeni
a ještě zavřeni budou, kde by je umístil,
chce již i skoly adaptovati z a ža-
láře
Všecky zaláře, vězení a šadlavy v zemi
jsou přeplněny. V těch rozpacích min. Genčič
připadl na stastnou myšlenku, že by bylo
možno přispůsobiti za žaláře budovy některých
gymnasil, jež jsou nynl, když policejní skup-
štinou sludování znesnadněno, z poloviny nebo
docela prázdny. I žádal úřadně svého kollegu
Andru Djordjeviče, ministra osvěty, aby mu
za tim účelem ony budlovy vydal. Andra
Djordjevič nejprve myslil, že si Genčič z pa-
nujících v Srbsku poměrů tropí krutý žert.
Když se rozmýšlel, nařídil mu sám Milan, aby
učinil, oč jej kollega Genčič požádal. Ministr
osvěty vie odporovali nemohl. Bělehrad, Z-
ječar, Kňaževac, Čačak, Smederevo, Užica.
Kregujevac, Sabac plny jsou uvězněných.
Plukovník Mašín byl, jak vám známo, po-
slán na Cetyn, aby knížeti Nikolovi úřadně
oznámil, že jest odvolán a že král Alexandr
srbské vyslanectví na Černé Hoře zrušuje.
Jedna okolnost při tom zasluhuje, aby byla
vyznačena. Když r. 1897 král Alexandr byl
hostem na Cetyni, bylo mezi ním a knížetem
Nikolou ujednáno i to, že Srbsko a Černá
Hora ve všech úřadních stycích užívati budou
jazyka srbského. Tak se dělo až do této chvile.
Odvolací list, daný plukovníku Masinovi na
cestu, byl zase francouzský a ne srbský. Tak
král Alexandr sám naznačil, že politika, které
se nyní přidržuje, je nenárodní.
Zrušení srbského vyslanectvi na Cetyni za
nynějších poměrů dlužno považovati za skutek
upřimnosti se strany Srbska, a jako takový
může ptinésli jen dobré ovoce. Lépe bude
Genčič
Andr Djordjevič
Milan
Mašín
Nikolov
Nikola
Srbsko
Bělehrad
Čačak
Smederevo
Užica
Černá Hora
10
article
když na Cetyni srbského vyslance vůbec ne-
bude, než aby tam byl komandován jako poli-
lický špicl. Slyšel jsem, že plukovník Mašín,
jehož ofec byl do Srbska přistéhovalý Čech.
sám nad sebou plakal, že byl takovou úlohou
obmyšlen. Ale přes to ji konal. Kromě toho je
pro Srbsko cenné i to, že se nyní na dobro
vyjasnilo, že jest v nynější době jen jeden ná-
rodní srbský panovník, a tím že je kníže
H. C.
Nikola
Nová reforma na Černé Hoře.
Kníže Nikola na návrh mitropolita Mitro-
fana a svého ministra osvěty vojvody Sima Po-
povíče nařídil, aby od 1. ledna 1900 upraven
byly příjmy černohorského duchovenstva. Du-
chovenstvo na Černě Hoře bylo dosud odkázáno
na poplatky za každý svůj jednotlivý církevní
výkon. To nyní přestane a zavedeny budou pra-
videlně a stálé platy z pokladny státní. Peníze
k tomu potřebné seženou se přirážkami, rozdě
lenými na 3 kategorie. Poplátníci 1. kat. při-
pláceti budou ročně 2 zl. 80 kr., 2. kat. 2 zl
30 kr., 3. kat. 1 zl. Za mimorádné výkon
duchovní budou i příště mimořádně hono
rováni, ale stát v dohodě s církví i tyto hono-
ráry upravi.
Cetyňa
Mašín
H C
Nikola
Sim
Srbsko
Čechy
Černá hoře
11
article
O činnosti Ústřední Matice školské
za rok 1899
jedná objemná výroční zpráva tohoto veledůle
žitého obranného spolku češkého, vydaná k
dnešní valné hromadě.
S uspokojením konstatuje správa matiční.
že devatenácté správní období řaditi lze k létám
klidnějšího rozyoje jejího školství, takže mohl
výbor učiniti připravy k novým důležitým pod-
nikům. Tězkým úkolům svým Matice snažila
se i za poměrů leckdy dosti neutěšených dostát
ze všech svých sil.
Pokud se týče činnosti škols ké,
jest se zmíniti předevšími o školství s třed-
Postátnění mafičního gymnasia v Op a ve
v r. 1899 dokoučeno lím, že professorům
opavského gymnasia započítána) byla léta, ve
slizbách matičních na gvmnasiu opavskét
ztrávená, do požitků státních i do pense, čímž
odpadla kuratoriu fondu péčo o výplatu znač-
ného odbytného. Tím konečně vyhověno dávné-
mu a dlouholetému úsili jak výboru ÚJ. Mr. Š
tak politických zástupců, českého národa,
splněna vroucí tužba lidu slezského, který
zvláštní adrossou vzdal díky českému národu
a Ú. MI. Š. jakožto nejpovolanějšímu sdružení
školskému za tenťo úspěch.
Gymnasium zábřežské rozšířeno ji
na ústav čtyřtřídní a obdrželo také pro čtvrtou
třídu právo veřojnosti. Ú. M. Š, pokud bud
gymnasium nížší, platiti bude veškeré síly pro-
fessorské, kdežto náklad na věené potřeby po-
nese Matice zábřežská. Pěčí její vystavéna
pro gymnasium velice vhodná a účelná budova.
Gymnasium v MIstku, vydržované Ma-
ticí Místeckou za subvence Ú. M. Š., rozšířeno
na gymnasium vyšší a utěšeně rozkvetá.
Mister
M Š
MIstka
Ma
český národ
Új
12
article
Čechové vyškovštI s obětavostí a
opravdovostí veřejně chvályhodnou pojali my-
šlenku zříditi vlastní gymnasium a hned k dílu
přikročili, nežádajíce od Ú. M. Š. ničeho jiného,
nežli paedagogické správy. Výbor Ú. M. Š. jim
ochotně vyhověl a učinil hned společně s gym-
nasijní Maticí vyškovskou přípravné kroky, aby
gymnasíum dne 15. září 1899 mohlo býti ote-
vřeno, což se také podařilo. Gymnasium obdr-
želo právě v těchto dnech právo veřejnosti
s platností od začátku školního roku. Výbor
matiční ještě v jiném směru podporoval snahy
Matice vyškovské, přijav návrh matičního od-
boru ve Vyškově, aby odbor byl rozpuštěn, by
takto sbírky ve prospěch gymnasia na Vyškov-
sku se netříštily a svoliv, aby jmění odboru
věnováno bylo z polovice matičnímu gymnasiu
ve Vyškově, z polovice družstvu, které převzalo
ve svůj náklad matiční opatrovnu
Realně gymnasium v Mor. O stravě,
jemuž zaručena od Ú. M. Š. roční podpora
1000 zl. za třídu, rozšířeno na trojtřídní.
Již ve výroční zprávě roku loňského
oznámeno, že reálka hodoňská převzat
do správy zemské. Matice hodoňská bude
platiti věcně náklady na tuto zemskou reálku.
Podobně je tomu i s reálkou li pni-
ckou, na kterou Školský spolek v Lipník
taktéž nucen jest značnými obětmí každého
roku přispívat.
České obchodní akademii v Brně zaru-
čena pro případ potřeby subvence z pokladny
Ú. M. šk.
Čecho
vyškovštI
M Š
Vyškov
Morava
Lipník
Brno
školský spolek
Český obchodní akademie
13
article
Pokud se týče š kolství o bel ci ni é ho.
s politováním prohlašuje výbor, že nesplnilyse
naděje, jaké výbor kladl v různé kroky, aby
v místech, kde již po několik roků vydržovány
jsou školy matiční hojně navštěvované, zřízena
byla škola veřejná. V době poslední zavládl
v tomto směru průtahy nebývalé. Otázka zřizo-
vání tak řečených menšinových škol den ke dni
palčívěji se pocituje a z výkladu zákona o zři-
zování škol, jaký se vyvinul praxí a zejmena
nálezy správního soudu, nelze jinak než s tl av
školství minoritního nazvati ne-
utěšeným, ba přímo truehlivý m.
Za dnešních dnů není snad ani skončen
doplněné šetření, jaké ustanoveno o znovuzři-
zení veřejné školy v Ledvile řeh, rozhodnu-
tím správního soudu zavřené, na jejíž místě
zřízena hned v roce 1898 škola matiční se
220 žáky a 3 učiteli 1 Škole ne dostal os
doposud ani práva veřejnosti, ač hned př
zřízení o ně žádáno.
Podobně v Hostoniclch, kde do ma-
tiční školy, založené roku 1892, chodí 379
žáků a kde nade vši pochybnost byla zjištěnu
potřeba české veřejné školy, následkem rekura
a protestů proti zřízení české školy pod.h
do dnešního dne žádost rodičů nevyřízena, ae
koli podána již před několika l'ety.
V Kopistech u Mostu, kde je škola
matiční od roku 1894 se 492 žáky a kde češt
rodičové zádali o zřízení školy veřejné rovněž
v roku 1898, dosud ani od zemské školní rady
nebyla nařízena škola veřejná, jelikož školní
úřad uznal potřebu nových a nových komisí.
V Trnovanech u Teplie, kde je z-
zenu již od roku 1892 škola matiční, do níž
chodí od začátku školního roku 619 žákůa
jež organisována je jako skola pětitřsdlní s
třemi pobočkami, neni šetření doposud skon
Hostonicl
Kopist
Most
Trnovany
Teplie
14
article
čeno, ačkoli rodičové již v roce 1898 o zřízení
školy žádali. Jediný positivní výsledek žádosti
za zřízení školy byl ten, že hned po podané
žádosti zahájenn byla nejprudši per se-
kuce českého lidu trnovanské ho.
pokud pracoval v různých závodech průmyslo-
vých v Teplicích a okoli.
Na to rozhodnuto o žádostech českých ro-
dičů v Honosicích, Něm. Šicndort
a v Nové Vsi u Třeboně defi niti v ně
nepříznivě.
V Honosicích, kde svým časem byla vy-
stavena pěkná školní budova pro školu matičn
sonadějí téměř jistou, že škola matiční záhy
nahražena bude školou veřejnou, nebyl shledán
při komisionálním šetření, zavedeném následkem
žádosti rodičů o českou školu, dostatečný počet
dítel,-
V Šiendorfé Něm. byla již svým časem
zřízena škola veřejná, než správní soud pro-
hlásil řízení, jež předcházelo, za neúplně i na-
řízeno bylo vyšetřování nové. Výsledek jeho byl.
že přes rekursy rodičů škola veřejná koncem
měsíce, června r. 1899 zrušena a nová veřejn
nepovolena. A tak nezbylo Ú. M. Š. nic jiného,
než otevřiti 1. července 1899 zase školu ma-
liční a přijati propuštěného správee veřejné
školy šiendorfské opětně do svých služeb.
V Nové Vsi u Třeboně již v roge 1897 ko-
náno šetření o žádosti rodičů za školu veřejnou.
Ač škola matiční vykazuje stále přes 60 det
neshledal školní úřad v pětiletém průměru do-
statečný počet dítek školou povinných. Veřejná
škola nezřízena a Ú. M. Š. vydržuje již na 11.
rok školu tuto dále.
V české obei V šekarech domáhajís
již od let toho, aby byla zřízena v osadě jejich
expositura české, veřejné školy v Kvíčovicích,
a ač školní obec kvíčovickáp s tím souhlasí,
přece opět a opět žádost obce všekarské je za-
mítána. Za tohoto stavu vydržuje Matice ve Vše-
karech školu soukromou.
Šicndort
Ú M Š
Teplice
Německo
Třeboň
Nová ves
Kvíčovice
Matica
Honosice
15
article
Úmyslně nečiníme — praví se ve výroční
zprávě — zmínky o místech, smišených, kde
dosud matiční školy není, v nichž však rodí-
čové čeští zřízení české veřejné školy se domá-
hají. Upozorňujeme pouze na místa, kde četnou
návštěvou a po léta trvajíeí školou matiční po-
4řeba české školy je dokumenfována a, kde
mohla by matiční škoda odpadnputi, kdyby zří-
zena byla škola veřejná. A tak jest Matice nu-
cena vydržovati dále nákladem několika tisico-
vým školy, na které by náklad nésti měly
fondy veřejné. I má nedostatek právnícho, před-
pisů a ustanovení zákona) o zřizování škol mi-
noritních v zápětí, že Ú. M. Š., vynakládajíc
značnou část svých fondů na školy, jež by po
právu měly býti veřejnými, nemůže odhodlali
se věnovati účinnou péči školství těch menšin
českých, jež nemají naděje, že by kdy domohly
se cestou zákonnou školy veřejné. Již několi-
kráte bylo vysloveno mínění, kdyby uskutečni
se positivní zákon o minoritních školách — a
byť by to byl zákon, jenž by ani nevyhovoval
úplně českým menšinám — že přece nastal by
při zřizování škol menšinových právní sta
příznivější, nežli posavadní právní nejistota.
Stejně neutěšené poměry jsou při menšino-
vém š kolství moravském, ať na tomto
místě zmínka se neděje o školských potřebách
ubohého českého lidu ve Slezsku,
v obou těchto zemích valem ztrácejí se české
národní menšiny, dítky české v místech smíše-
ných buď se přenárodňují anebo duševně za-
krňují.
M Š
Slezsko
16
article
Jiný ještě žalostný zjev: Když roku 1897
bylo pronásledování českého školství předmětem
interpelací na sněmu království českého a když
na interpellnce tyto místodržitel prohlásil, že vy-
dal znova nejdůtklivější nařízení, by menšinám
byla poskytnuta zákonná ochrana měrou nej-
úplnější, doufal tehdejší výbor Matiční, že ná-
silnosti, jakým v r. 1897 školství matičnía
rodičové ditky své do škol těchto posílající byli
vydáni, již opakovati se nebudou. A přece při
začátku školního roku 1898—99, když město
Březnice n. L. splynulo s městem Ústi
n. L, stal se pokus, aby rodičové, kteří, posí-
lají dítky své do matiční školy tamější, byli
zbaveni přístřeší i výživy. Organisovaným a sou-
stavným pronásledováním rodičů těchto docí-
leno, že rozvoj školy na čas zastaven. Dle
počtu českých dělí i českého obyvatelstva
v Březnici měla býti zřízena o pěli třídách,
avšak počet dítek školy této tak klesl, že
udrženy sotva čtyry třídy. Nový nepěkný útok
podniknut na školu, když se ji 14. listopadu
1899 dostalo práva veřejnosti.
V r. 1897, když zmíněnými interpellacemi
domáháno se bylo ochrany českým menšinám,
vyslovena také naděje, že dojista dostanes
náhrady škody, jakou utrpěla různými vý-
tržnostmi Ú. M. Š. Po provedeném řízení lze
již nyni aspoň o Podmoklech oznámiti vý-
sledek: Ú. M. Š. nedostalo se za
škodu utrpěnou náhrady ni
žádně.
Spor o náhradu škody ser zastupitelstvem
města Žatce, kde taktéž v roce 1897 př
výtržnostech budova matiční školy byla poško-
zena, doposud skončen není. Zatím stala se
budova matiční školy 23. srpna 1899 předmě-
tem nového útoku, při němž vytlučena okna ve
školní budově.
V Liberlcli, v budově matiční školy
v měsící záři byla rozbita okna a dvéře.
Ú M Š
Březnice
Podmokly
Žatec
17
article
Je také znamenati projev nepřátelství vůči
matiční škole z místa, odkud by byl nejměně
očekáván. Na začátku každého školního roku
byla konáha zvláštní mše s českým zpěvem
pro školní děti matiční školy v Z ál un z
v chrámu Páně v Dol. Jiřetině. Také letošníh
roku správa školy žádala, aby české i dítk
účastnili se Veni Sancte s českým zpěvem.
Od f arního úřadu v Doli Jiřetíně byla žá-
dost prohlášeha za spokus nlár o dní vy-
pinavosti pod náboženským pláštém« a
doloženo, ze p. farář ni kdly a nižádným
způsobem podobným »agitačním úmyslům«, jak
žádost správy školy nazývá, ne v y ho ví,
jelikož prý by nikdy nemohl zodpovídati, aby
v nynějších pohnutých dobách k vůli některým
národním štváčům vyvolal nepokoj
a rozhořčení v celé farnosti.
V Dubenci, okrezul králodvorského nová
budova školní na den sv. Václava důstojnou
slavností vysvěcena.
Škola v Bilině-Břežánkách organi-
sována tak, že jedna tridav Bilině, kde je
škola veřejná, byla zrušena, zatím pak učiněny
přípravy k otevření třídy druhé v Břežánkách
V Bílině zůstala jen opatrovna v domě Nár
Jednoty severočeské.
V Malých Kunčicích ve Slezsku
kde zřízena byla r. 1898 škola jednotřídní, jež
záhy vzrostla na školu dvojtrídní, bylo potřebí
přikročiti k otevření dalších dvou třid; tam
také zřízena opatrovna o jednom oddělení,
na kterou však náklad nese tamější odbor
Ve Z nojmě ponechánas škola- čiyřtřidní,
avšak o 5 odděleních, jak toho poměry zno-
jemské vyžadují. Škola založena byla jižr.
1881 a veškeré pokusy o to, aby na místě je-
jím zřízenabylaškola veřejná, do dnešního
dne zůstaly marnými.
svatý . Václav
Dolo
Doli Jiřetín
Dubenec
Bilina
Vit Sancte
18
article
Za to škola v Prapořišti redukována
byla o jednu třidu, jelikož objevilo se, že o
dítky z některých sousedních obel postaránoje
vyučováním na českých školách veřejných.-
Trachlivý je stav matiční školy v D o
Sekyřanec h, do kterě j chodí pouze 2
žáků, aěkoli českých dětí v Dol. Sekyřanech je
počet daleko vyšší. České obyvatelstvo doln-
sekyřanské úpí pod materialním duševním ná-
Ulakem svých německých zaměstnavatelů.
Mimo Březnici nad Lab. uděleno také ško-
lám v Kopistech, v Male sii cí ci h a
Podmoklíe h právo veřejnosti s platností o
začátku školního roku 1899.
Počet škol obecných Ústřední Maticí škol-
skou v roce minulém vydržovaných činí 45.
Dolo
Březnice nad Laba
Kopist
Mala
19
article
Byly vesměs pilně navštěvovány a výbor sám
dbal toho,aby návštěva škol matičních byla
pravidelná. Proto také nařídil opět všem správ-
cům škol, aby za vlastní zodpovědnosti netr-
pěli nedbalé docházky školní, veden jsa zása-
dou, že školy matiční jsou zřízeny, proto, aby
dítky se v nich o vyučovaly, nikoli proto, aby
snad vzdalovaly se vyučování školního. Su po-
vděkem a pochvalou sluší veřejně přiznati, že
učitelstvo škol, matičních snažilo se podle sil
svých konati ssvou povinnost,v dbajíe samo
přísně kázně, jaké odpovědný úřad jeho vyža-
duje, a žejaž na bezvýznamné výjimky nebylo
zavdáno příčin ke stížnostemi s Také odborné a
povšechné wzdělání učitelstva matičního zaslu-
huje většinou chvály.
Pokud se týče o pntroven nebyl počet
jejich rozmnožen, avšak nebyl také vumenšen.
Jen opatrovna v Nýřanech, pro niž péčí, odboru
plzeňského postavena účelná budova, následkem
velikého počtu českého dělného lidu rozšířena
o jedno oddělení. Opatrovny matiční plní úkol
svůj způsobem vynikajícím, jsouce jednak prů-
pravou pro školu veřejnou, jednak — načež
zvláště důraz klásti dlužno — skýtajíce českému
dělnému lidu úlevu při vychování dítek nedosti
oceněnou.
Nýřany
20
article
Učitelstvo matičních škol, poukazujíc na
úpravy platů na školách veřejných v jiných
zemích mimo Čechy, stále úsilovněji domáhá se
toho, aby dostalo se mu odměny práci i stavu
přiměřené. Ú. M. Š. je si vědoma svých po-
vinností k těm, jimž svěřena péče o výchovu
mládeže; proto také neváhala učiniti, co pro
prvý rok učiniti se dalo, zvýšivši — předpoklá-
dajíc souhlas valné hromady — dotaci fondu
odbytného za rok minulý na 10.000 zl. a na-
vrhnuvši, aby na rok 1900 vložen byl do fondu
příspěvek 15.000 zl. Avšak pokud se týče
úpravy služného samého, je věc poněkud chou-
lostivá a nesnadná; závisíť v první řadě na
rozhojnění příjmů matičních anebo obmezení
činnosti ÚJ. M. S. Prvého dosud nepodařilo se
měřou žádoucí dosáhnouti, a k druhému způ-
sobu z příčin vážných odhodlati se nemožno.
Jsout školy matiční výmluvným svědectvím síly
počtu i života českých menšin a nejlepším po-
jítkem jejich s národem. Pád školy matiční
neznamenal by jen bolestnou ránu vlastním
rodákům, ale také ztrátu a škodu nenahradi-
telnou pro celý národ. A tak nezbývá než do-
volávati se pomoci u dobrodinců ÚI. M. Š., aby
poskytli Matici hojnými příspěvky možnost, by
učitelstvo matiční uspokojeno býti mohlo.
Výbor zahájil též akci na zřizování odborů
nových, na osvěžení odborů, které toho potře-
bují, a na pěstování čilejšího styku s odbory
kvetoucími. Věc je dosud v začátcích, avšak
podle posavadních výsledků lze se nadíti, že
provázena bude aspoň částečným zdarem.
M Š
Čechy
21
article
Jako léta minulá tak i v r. 1899 věnoval
výbor náležitou péči českým veřejným školám
i opatrovnám na jazykovém pomezí, anebo v
místech národně smíšených. Nemenší péče vě-
nována českým pokračovacím školám v
místech těchto, jimž dostalo se od Ú. M. Š.,
pokud poměry toho dovolovaly, přiměřené sub-
vonce. V připojeném seznamu vypočítána jsou
všechna ta místa, kde z jakéhokoli důvodu vý-
pomoc podobná udělena. Zvláště třeba zmínit
se o vzorně vedené a velice důležité pro náro
náš pokračovací škole v O palvě a pokračovací
škole v Ml o sit ě.
Z ostatních podpor zmíniti se jest o sub-
venci Matici budějovické a spolku
»Komenský« ve Vídni. Boj proti »Komen-
skému« se poslední dléta přiostřil a školy jeho
zápasí s překážkami netušenými. Výbor matiční
nerozpakoval se přijati věc »Komenského« za
svou a hleděl vykonati, seč byl. Do rozpočtu na
rok 1900 pak vložena pro spolek »Komenský«
subvence 10.000 kor., i naděje se výbor, že
český národ Matici zvýšenou tuto subvenci opět
jiným směrem nahradí. »Komenský« potřebuje
pomoci vydatné a energické a nemá a nesmí
býti opuštěn.
M Š
Komen
Komenský
Vídeň
spolek » Komenský
kora
22
article
Pokud se fimančníh o h o spo dá-
ství týče, konstatuje zpráva, že od roku 1895
opět poprvé podařilo se v příjmech a vydáních
matičních docíliti rovnováhy, vážně již porušené.
ba dokonce i vykázati se účtem ze správy jmění
matičního za rok 1899, jenž končí přebytkem
27.042 zl. 17 kr.
Za přebytek správní je děkovati především
těm šlechetným přátelům a příznivcům snah
Ú. M. Š., kteří v posledním okamžiku svého
života nozapomněli na nejpřednější ústav ná-
rodní, a odkazem, jaký za nejvhodnější uznali,
na školství matiční pamatovali. Byloť roku 1899
vyplaceno odkazů na 27.000 zl., číslice to za-
jisté značná. Ovšem všechny vyplacené odkazy
nepocházejí z roku 1899, veliká část jich byla
učiněna již dříve.
Ze zesnulých šlechetných příznivců snah
matičních jmenovati dlužno zejmena starostu
prostějovského p. K. Vojáčka, p. Aloisa Oliv
M Š
K Vojáček
Alois
23
article
matiční.
a pražského architekta p. Škabrouta. Zesnal
přátelům a pracovníkům věnuje zpráva výroč
vřelou vzpomínku.
Srdečný dík vzdává výbor místním oe-
rům za zdárnou jich činnost a oceňuje zvli
zásluhy odborů plzeňského a pražského.
»Přehled života ÚJ. M. §. za poslední r
— končí výroční zpráva — podává opětně i
kaz, že láska a oblibu předního lidumilnje
sdružení v našem národě neklesá, naopak spi
stoupá v lidu našem. Než přes všechny p
pory, přes všechny oběti, jež se účelům a
tičním přinášejí, s lítosti jest doznati, k
mnohé lužbymnohá přání, mnohý dobrý náv
müsil zůstati neuskulečněn jen a jedině p
nedostalek holových peněz. Rozpočet maličtl
rok 1899 vykázoval, že bude potřebí i
dati 316.00021, má-lí býtí nejpilnějším p
třebám vyhověno, a ač příjem v r. 1899
stoupil číslice 285.000 zl., přece nesluší ze
jovati bolestnou pravdu, že vše to nestačí, a
pokrok školství matičního i rozvoj školství
ských menšin byl zabezpečen a podporora
tak, jak toho zasluhuje.
Lid český je ovšem sbírkami přetížen,
to však na mnohých místech, kde by právu
očekávati se dalo pravé porozumění pro por
nosti naše národní, pociťuje se místo vlasten
ckého nadšení naprostá vlažnost a lhostejnoa
Za tohoto neutěšeného stavu, který netušen
měrou poškozuje vážnost a význam našeho
roda, nestoupaji arciť příjmy Ú. MI. Š. ví tta
poměru, jako stoupají vydání., A důsledek krol
jest, že nemohou býti vyslyšeny úpěnlivé prosy
těch, kdož v ohrožených místech působíce, t
máhají se pomoci svých šťastnějších brrlta
v místech úplně českých.
24
article
Ústrední Matice Školská je tou dobou ne
rozvětvenější a také nojdůležitější organinne
našeho národa. Závažnost a význam její on
ňuje se snad měrou výdatnější ještě u odpůr
nežli u leckterých našinců. Činnost výboru na
tičního i činnost odborů a síla jejich finane
bedlivě je stopována, tiskem nepřátelským a n
vozovány jseu z každého zjevu, nepříznivé
úsudky národu veškerému škodlivé. Výbor p
kládá za svou povinnost, předkládaje zprán
o činnostii o stavu Matice v roce minulea
okolnost tuto zvláště vytknouti, prose: Sleduj
stopujte činnost Ú. M. Š. a výsledky její stej-
bedlivě jako odpůrcové Vaši] Jest pak přesvě
čen, že až bude Matíce vstupovali do dvace
letí trváni svého, nebude nařikat na nedosu
tečný příjem, že nebude musit zamítati odův
něné žádosti za zřízení škol a opatroven ai
nezůstanou oslyšeny prosby za podpory šk
lám českým, kde pomoci je nevyhnutelněp
třebí, a že i učitelstvo matiční obdrží svoji
ležitou odměnu.
Doba pro celý český národ je nad n
vážná. Kéž nalezne všude také vážné pn
covníky. Matice pak jakožto přední strážkyu
práv českých dětí, o které vede se spor,p
zývá české rodiče: »Nechte maličkých přjí
ke mně!« K českému lidu však volá, prosi
zapřisahá, aby proniknut byl při, svém snaže
a konání přesvědčením, že cokoli dobrého jel
nomu z těchto maličkých učiní, sobě samín
učiní. «.
M Š
Vaš
Matica
25
article
Ukončení stávky horníků.
Ukončení stávky horníků.
Z Ústi n. L., 24. března. (C.-B.) Pracuje sem
všech dolech. Při poslední šichtě do práce se dost
vilo 3206 dělníků, mezi nimi 1782 uhlokopů. Včen
vytěženo 581 vagon uhlí.
Z Karlových Varů. 24. března. (C.-B.) Včen
dostavili se do práce všichní dělníci až na několk
I dnes nestalo se nijakých odchylek od obvyklých
poměrů, tak že lze stávku pokládati za ukončenou
Z Falknova, 24. března. (C.-B.) Dnes pracj
již dělníci v počtu 5911 mužů. Sto dělníků nebyla
lze pro technické obtíže do práce přijati. Zda se, te
i na šachtě Matyášově nepravidelnosti přestaly a tím
stávka ukončena.
Z Kladna, 24. března (C.-B.) Poměry se pol-
statně nezměnily. Stávkují dosud 72.4 proc. de.
nictva.
Z Rokycan, 24. března. (C.B.) Ve zdejín
okresu ještě stávkují 32 dělníci u firmy Starck v
Vejvanově.
Z Přestic, 24. března. (C. B.) Pracuje zde 20
dělník, do práce se přihlásilo 130 dělníků, stávkaj
85 lidí
Z Plzně, 24. března. (C-B.) Na šachtě »Mar
a »Karel-Max« pracuje plný počet dělnictva. Stávk
spěje v celém okresu ku konci.
Z Opavy, 24. března. V pánvi karvínské pr-
cuje se téměř normálně. V Ostravě se situace jsšt
zcela nevyjasnila. Nový výbor stávkový ve včerejs
schůzi, jíž byl i posl. Berner přítomen, usnesl se do-
poručiti dělníkům, aby v pondělí do práce naston-
pili. Úhrnem stávkuje ve východním revíru kolen
2000 dělníků, v revíru západním 1 100.
Matyášův
Karel
Max
Berner
Karlová Vary
Falknov
Kladno
Rokycany
Vejvanov
Plzeň
Mar
Opava
Ostrava
Starck
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sněm království českého. Zejí
sejde se opět sněm království českého, sby
pokračoval v periodě zasedací z minulého roku.
Jaké to bude sněmování? Kdyby se dalii
mělo po přání německých listů, bylo by pře
devším krátké. Jaké od 4é doby, co porušen
práva sněmů zavedením přímých voleb do radj
říšské, bylo pravidelně vždycky. Němei sněn
nenávidí, již proto, že v nich spatřují represtn
tanty nenáviděné autonomie a že v mnohýd
plným prsním hlasem ozývají se přání a tužl
národů neněmeckých. Kdyby mohli, diktov
by národní naši odpůrci ihned sněmům sm
Tedy krátké a v druhé řadě bezobsažné
býti letošní zasadání. A z jakých důvodů ? po
něvadž prý dosud nepodařilo se zjednati snl
mezi oběma národnostmi v zemi. Proto net
sněmy pracovat. V parlamentech jiných je
také strany a jak by asi pochodila vláda, j
by prohlásila, že dokud strany se nesmíří, v
stane sněmování bezvýznamným? Co jiného
znamená, než podřiditi důležité zájmy obyne
telstva ve směru kulturním i hospodářske
rozmaru či spíše diktátu menšiny, jež slepá
zimničnou touhou po panství a jež ve své troe-
falosti, spekulujíc na podporu z Vídně, všechn
bagatellisuje, co jí není po chuti. Proto, poněvads
to páni Funke a Pergelt tak chtějí, musí býti le
tošní zasedání opět krátké a bezvýznamné. Míaj
prý býti vyřízeny pouze věci nejnutnější a polon
probrán a schválen rozpočet. Známe tu melhoda
a žel, že dosud se strany našich velkostak.
kářských spojenců, již rozhodnutí mají v rukou,
bylo jí nadržováno, Má se letos opět diti,
co jiná léta? Má snad fiasko porad smiřovacíck
býti příčinou opělného odsouzení českého sněmu
k bezvýznamnosti? Připomínáme naproti všenm
těm pokryteckým hlasům německým, jež si ve
výsledcích konferenci libují, ze úspěchiu smilo-
Funke
Vídeň