2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. května 1904.
5
article
Vyrazili — Husa, Urel a Želva první, Jedno
rožec a Housenka poslední.
— Zvítězím — hučelo a bouřilo hlavou
Achillovi.
Zdálo se mu, že fantém jeho Armidy, o niž
snil po léta, prchá před ním, ale že na něm zá
leží, aby ho dostihl a strhl k sobě.
Znal svého koně.
V prvním kole cítil vedle sebe dva.
Cosi burácelo po stranách, nad ním, snad
i pod ním, ale jemu to bylo celkem lhostejno.
I to, že burácelo v něm.
— A dostihnu jí — vlnilo se mu v dusi.
Přes to však eítil, že přízrak mizí, a že mus
napnout všechny síly, nemá-li mu zmízet navždy
V druhém kole cítil vedle sebe už jen
jednoho.
Že hrozný řev tisíců otřásá až zdmi, ne-
slyšel.
Ale slyšel, jak ona šeptá:
— Achilluecio mio — —
— Armida mia — odřekl v duchu a napja
všechny síly. Měl pocit, že kosti vypadaly mu
z těla a že letí, plyne vzduchem.
Neviděl ničeho.
Ah, skutečně: ničeho
Šero.
Armida?
Necítil už nikoho vedle sebe.
Davy běsníly, řvouce jeho jméno, ale on
neslyšel ničeho.
— Armida, kde je? — tázalo se jeho srdce
A tu před jeho zrakem objevilo se zaset
okno, v něm dva milenci.
— Armida mia — —
Na konci třetího kola, o tři délky koňského
těla před prvním náslodujícím, jezdcem Husy
Achille Papi z neznámé příčiny skácel se s kon
k zemi.
Padl právě před koně Husy.
Ten se vzepjal, a než přeskočil tělo Aquili
novo, kůň Achillův byl už zadržen u eíle.
— Armida mia — zašeptal ještě Achille
ale očí už neotovřel. Jakýsi šum, veliký, ne
smírný šum. Potom cítil, že stoupá do výše.
— Achilluecio mio — zaslechl i usmáls
a vydechl duši.
Orel zvítězil po třinácté, Achille Papi p
prvé a naposled.
Hus
Urel
Achilles
Armida
Davy
achillův
Achilluecio mio
Armida
6
article
Podle starého zvyku příštího dne četa con-
trady Orla vyšla z rána po městě — ale šlase
smutečním bubnováním na bubnecb černě po
tažených, s bandierami v černém flóru, s čer-
nými stuhami přes prsa.
A oslavný sonett, skládaný a tištěný vždy
na počest vítězí, tentokráte vyšel v černém rá
mečku a,s malou podobiznou nešťastného Achill
Papia.
O půl desáté ráno, právě když Kněžna Ar-
mida v nedbalkách stála před velikým, benát
ským zrcadlem a prohlížela úběl svých ňader
zaklepala komorná, vešla a podala jí onen
sonett.
— Jsem dnes tak divná — řekla princezn
a odložila onen papír. — Ostatně: v kolik hodir
se to šlo spat?
— Ve tři, jasnostil
— A kníže Eusebio
— Čeká, až vaše jasnost ho přijme.
Princezna se usmála, stále se dívajíc na
něhu svých ňader. Až ta bude on líbat, jak as
ztratí hlavu — —
— A toto — rozpomenula se.
Ale komorná už odešla.
Vzala tedy do ruky papír a četla
„Na oslavu třináctého vítězství contrady
Orla a na smutek nad smrtí vítěze, Achilla
Papia — —
— Achilla Papia — opakovala si a zahle
děla se na podobiznu.
Eusebio
Achilles Papius
Ara
7
article
— Byl by to on? — zašeptala a za
chvěla se.
I četla sonett, na rychlo zrobený, Hranatý
„V ten rok, kdy narodil se v jizbě chudě
a dostal slavné jméno Achilla,
se radost po contradě Orla všude
jak bouře za vítězstvím valila,
leč nikdo netušil, že nezahude
již píseň vítězná po řadu let.
až v tom, že nová sláva Orlu bude,
jejž toho roku tiše přijal svět.
Žár v oku, sílu v těle, mládím záře,
jak orel hnal se divě za slávou
a ctí své contrady. A na oltáře
své vlasti klada nové laury ladně,
sám smrti v náruč složil hlavu svou
On umřel, — jméno jeho nezapadnel
— Achille — opakovala, když dočetla
na čele se jí objevily vrásky. — Byl by to on?
Ale v tom oči její spočinuly na obraze
v zrcadle. Košilka se jí sešinula s ramen a od-
halila zhavou nádheru ňader úplně.
— Až Eusebio bude je líbat — prožehloj
duší, i usmála se a odkládajíe podvědomým po
hybem sonett o Achillovi Papim, povzdechlas
vší silou své lásky:
Al, Eusebio mlo
Achilles
Košilka
Achilles Papi
Eusebio
8
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= O Stanleyovi přinášejí anglické listy četné
zajímavé anekdoty. Sir John Millais, jenž byl příto-
tomen svatbě Stanleyově s miss Tennantovou v opat
ství westminsterském, vypravuje následující historii
Když novomanželé opouštěli chrám, byl Stanlev po-
jednou stížen záchvatem zimnice, kterou si byl při
vezl z Afriky. Millais ihned nabídl paži nevěstěa
vedl ji ku povozu. Dav před chrámem považoval
Millaisa za ženicha a provolával mu slávu tak hlučně
že jen s největším namábáním mohl vysvětlit
»Bohužel nejsem Stanley, přál bych si, abych jím
byl! Ten šťastný chlap!« — Přese všecky svoje
značné úspěchy byl Stanley k neuvěření žárliv na
svoje soky, zejmena na francouzského badatele Sa-
voraguana de Brazze, jenž jej byl předešel ve značné
části Afriky, Při hostině, která mu pořádána na po-
čest v Paříži, mluvil Stanley o různých afrických ce
stovatelích. Po celou hodinu mluvil o Brazzovi způ-
sobem co nejpohrdavějším. Jedva domluvil, příšel
k hostině Brazza, jemuž byl přítel pověděl o ná-
jezdech Stanleyových a hlásil se o slovo. »Ctění
pánové!«, pravil, »nevím sice, co Stanley o mně
mluvil, ale povím vám teď, kterak o něm soudím.e
A pronesl nadšenou chvalořeč na Stanleye, kterou
skončil takto: »Přináším hold slavnému anglickému
badateli. Každý z nás ctí se sám, je-li spravedliv
k ostatním pracovníkům!« a podal Stanleyovi ruku.
— Všichni přítomni odměnili tuto kavalírskou od-
vetu hlučným potleskom a Stanley sám stěží zakrý
val svoje rozpaky.
Stanleyův
Millais
Tennantův
Stanlev
Stanley
Brazz
Brazza
Afrika
Paříž
9
article
= Simplonský tunel. Dle poslední zprávy, vydané
podnikatelstvem Simplonského tunelu za dobu od
1. dubna do 1. května 1902 páčil se pokrok prací za
měsíc celkem na 294 metry a délka štoly na straně
švýcarské na 10.299 metrů, na straně italské pak
8391 metrů. Pohěvadž pak úhrnná délka tunelu činí
19.730 metrů, zbývalo 1. května vyhloubit ještě 1040
metrů. V prvním týdnu května docílen pokrok 40 m.
tak že dne 8. května zbývalo vyhloubit právě tisíc
metrů. Dne 30. dubna došla z tunelu zpráva, že při
hloubení na straně italské poprvé slyšeny skrze skály
trhaci výbuchy na straně švýcarské. Tyto první sly-
šitelné známky zbližování uvnitř hory vzbudily ovšem
mezi dělnictvem značné nadšení a zpráva o tom při-
jata s velkou radostí v kruzích všech účastníků. Před-
pokládá-li se, že podnikatelstvu slavby nenaskytnou
se žádné další překážky, byl by tunel úplně proražen
koncem letošního srpna nebo září.
= Pierte Loti v Persii. Známý romanopise
Pierre Loti, námořní důstojník Julien Viaud, vyda
onehdy pod titulem „Vers Ispehan!“ zajímavé ce-
stovní vzpomínky z Persie. Příručí francouzského
vyslanectva v Teheranu uznal následkem toho za
dobré, žádati pro svého slavného krajana perský řád
a odebral se k perskému ministru záležitostí zahra-
ničných. Ministr byl velmi chladným vůči jeho žá-
dosti. V Persii nevědí právě mnoho o moderní fran-
couzské literatuře a ministr byl tudíž velmi udiven,
slyše jméno Lotiovo. „Loti? Kdo je to?“ tázal se. —
„Slavný muž, člen francouzské akademie,“ odpověděl
diplomat poněkud podrážděn. — „Člen akademie?
Loti
Viaud
Lotiův
Persie
Ispehan
10
article
Co je to?“ — Teď se diplomat vážně pohněval. Přece
tedy existuje na Orbis pictu člověk, jenž neví, co jest
francouzský akademik! Vyložil velmi upřeně ministru
udiveně naslouchajícímu význam francouzské aka-
demie a doložil rozmrzele: „Pan Loti přijel do Persie,
aby popisoval a líčil co tu viděl.“ — „Ach, je to žurna-
listal“ zvolal ministr živě. „Ten pán je žurnalista
Ale proč jste to neřekl hned? Učiníme jej ihned ko-
mandérem našeho nejvyššího řádu!“ — Takové úcty
požívají žurnalisté v Persii a jen tu a tam se stává,
že nějaký domorodý žurnalista pro klamnou zprávu
dle paragrafu tolikátého a tolikátého perského tisko-
vého zákona přijde o hlavu. Pierre Loti stal se tedy
komandérem nejvyššího perského řádu a poněvadž
ministr zjistil, že Lotího provázel na cestě po Persii
jakýs plavec jako sluha, udělil i tomu nějaký lacinější
řád ,pro zásluhy“,
= Honby na tigry v Mandžursku. Ještě více ne
velká Sibiř jest Mandžursko považováno za nejpřed
nější loviště svěla; překonáváť bohatstvím zvěře všech-
na známá loviště. Králem lesův a nížin při řekách pak
jest tigr, jenž velikostí značně předčí bengálského
tigra královského. Dospělý mandžurský tigr má o
hlavy až ke kořeni ohonu 31/2 až 4 metry. Sibiřský tigr
až doposud v Evropě ukazovaný, poskytuje jen slabou
představu obrovských rozměrů mandžurského ligra
V některých končinách Mandžurska přepadá tigr lid
v bytech. Skočí na střechu chýže, proboří ji a tak se
dostane do vnitř.. Lovy na tigry pořádají se většinou
v zimě: vykopou se hluboké jámy, pokryjí větvemí
a když jsou zapadlé sněhem, přiláká se na ně tigr bu
živým vnadidlem anebo honci vženou jej na pasť, na-
čež jej lovci oštěpy usmrtí. Krásná tigří kožešina se
při tom ovšem tak rozedere, že pro obchod není jiz
k potřebě.
Loti
Persie
Sibiř
Evropa
11
article
= Podlvná lahůdka. V severních končinách Švěn
ska vůbec, zejmena pak v krajich Herjedalen a Da
larne, považují všechny třídy obyvatelstva za po
choutku, žvýkati smrkovou pryskyřici, kterou nazývaj
„tuggkaeda“ nebo „syaenskada“ a jež prý má vlast-
nosti, cídit zuby a zachovávati ústa a dech svěží. Jes
to obyčej všeobecný a stal se nezbytnou potřehou.
Zvýkací pryskyřice nalezá se na kmenech smrků v cho
máčkách a je třeba dosti značného cviku, rozeznati
ji od obyčejné pryskyřice. Předpokládá se, že to cho-
robná zplodina stromu, neboť tento druh pryskyřice
nenalezá se na každém kmeni, nýbrž v prohlubeninách
v ranách jednotlivých stromů nebo poblíže nich. Na
lomu jest pryskyřice mléčně bílá. Uhněte se pod teplou
vodou do koláčků a tak se uschová k užívání. Koláčky
nabývají barvy nahnědlé, poněkud do ruda, jsou uvniti
jasně žlutohnědě, ale na lomu záhy zhnědnou jako
na vnějšku. Původně jest pryskyřice křehká, avšak
při žvýkání měkne a v ústech jevi chuť balsamicko-
aromatickou, poněkud nakyslou. Po deiším žvýkání
stává se pryskyřice růžovou. Chemickým rozborem
zjištěna zvláštní kyselina, těžko rozpustná ve studeně,
snáze rozpustná v horké vodě a v alkoholu, chutí po-
dobné kyselině jantarové a hořicí nepříliš jasným
plamenem.
= O tažné síle lidi a zvířal konány onehay v
cirku Barnuma a Baileya v Novém Yorku zajímavé
pokusy, jež poskytly výsledků částečně překvapujících.
Koláček
Barnum
Baileya
Nový York
12
article
Tak na př. zjištěno, že slon v poměru ke své váze
zmůže břemeno mnohem menší, než jiná zvířata,
měně těžká. Jeden konec siloměru přípevněn na ků-
lech a na druhém konci upraveno několik silných
per. Tato péra měla tažným zvířatům umožnit, aby
pozvolna užívala svých sil. Per pak použito ještě z
jiných příčin. Táhne-li totiž zvíře bezprostředně při
siloměru, bývá za řemení na hrdle a prsou strženo
zpět a pozoruje, že břemeno je nehybné. Tím po-
zbývá odvahy a jeho síly ochabují po prvním po-
kusu. Avšak užije-li se per, cílí jakousi povolnost
břemene a může se takto pokusit pokročiti
ku předu. Také použitím dlouhého, nikoliv
krátkého lana byl úspěch zvýšen. Nejlepšího výsled
ku docílili dva koně, vážící na 800 kilogr.; utáhli
spolu 1875 kilogramů. Na každého koně připadlo 937
kilogramů, tedy více, než sám vážil. Zajímavé bylo,
že šest spolu spřežených koní vykonalo poměrně
méně, než jednotlivě. Vysvětiuje se to snad tím, že
bylo obtížno přimět všech šest koní zároveň k tahu.
Jediným »tahounem«, jenž moh! závodit s koni
byl — člověk. Padesát lidí, vážících po 75 kilogr.
utáhlo společně břemeno 4375 kilogr., totiž každý
z nich zmohl 87.5 kilogr., tedy o 12.5 kilogr. více.
než vážil. V poměru ke své vlastní váze vykonal
člověk rovněž tolik jako kůň. Při zdvojnásobení počtu
lidí byl týž výsledak jako u většího počtu koní. Sto
lidí totiž utáhlo společně 6000 kg. tedy každý as 60
kilogramů méně než byla jejich tělesná váha. Byli
bezpochyby příliš stěsnání, tak že neměli dosta-
tečné volnosti pohybu. Slonové, jak praveno, sklamali.
kilogr
kg
13
article
»Babe«, zkušený chlapík, jenž v cirku při tabu
strkání kar podal již značné výkony, přivedl to až
na 4375 kilo, což se zdá sice pěkný výkon na je-
dině zvíře ale v poměru k jeho obrovské váze 6000
kilogr. jeví se zcela jinak. Poněvadž břemeno, jež
překonal, páčí se toliko na 34 jeho váhy, jest tělesná
jeho síla menší než všech jiných zvířat. Také vel-
bloudi docílili poměrně lepších výsledků než sloni.
Každý velbloud vážící as 900 kilogr. utáhl 687.5 kg.
Se slony činěny pokusy mimo zvedání břemen též
s tlačením a strkáním. Dva sloni, »Bube« a »Allbert«,
vážící 6000 a 5000 kilogr. utlačili celkem jen 3250
kilogr. »Bube« sám dovedl strkati vozík ve váze 2250
kilogr. Síla nárazu měřena lanem spojujícím vůz se
siloměrem. Porovnání s vyšetřenou tažnou silou slona
ukazuje, že tažná síla jest přece jen značně větší.
než jeho schopnost tlaku. Výsledek byl překvapující,
poněvadž vyvracel všeobecnou domněnku, že lze
slona mnohem lépe použít ke strkání než k tahu
povozů.
Bab
kg
14
article
= Vlak se zvěřincem shořel. Z Pawne City, Neb.
se oznamuje: Vlak se zvěřincem, náležející cirku
Campbell Bros, vzňal se onehdy odpoledne a ze
hrozného ryku postrašených zvířat občanstvo měsla
zabarikádovalo své dvéře a dlouho neodvažovalo se
vyjíti na ulici. Když pak požár byl uhašen, shledáno,
že uhořeli tři sloni, plná klec opic, čtyři velbloudi.
tři bůvolové, dva medvědi a několik koní. Mnohé
z kleci byly zničeny a zvěřinec přestal existovati.
Cirkus přibyl sem v neděli, maje v pondělí zahájite
řadu představení. Na nádraží dostavily se davy lidu.
aby popatřily na skládání zvěřince. Zatím co sklá
dáno, vzňal se uprostřed vlaku vůz se senem a ohei
s báječnou rychlostí rozšířil se na ostatní vozy, zví
řata obsahující. Postrašená zvířata, když kouř a oheň
počal do jejich klecí vnikati, spustila děsný řev
vzdor tomu však setrvaly zástupy na místě, přihlíže-
jíce ke strašnému divadlu. Avšak když sloni počali
troubiti a lvi s tygry řváti, kde kdo dal se na útěk.
Sloni, kteří se nalézali nejblíže hořícího vozu se se-
nem, pokoušeli se proraziti si cestu stěnami svého
vozu, avšak bez úspěchu, neboť byli mimo to ještě
řetězy uvnitř spoutáni. Hlídači pak se nemohli k nim
pro plameny dostati. Zvěřinec byl, jak podotknuto,
zničen, ale cirkusová čásť byla zachráněna. Škoda se
páčí na několik tisíe.
Číslo 30.
Šaohy-
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J.
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 63 (originál)
Campbell Bros
J Rašovs
Uh
Morava
Pawne Cita
18
article
Partie č. 48.
Hrána dne 2. května 1904 v V. setkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Ruská hra. —
Bílý: J. Mieses.
Černý: H. N. Pillsbury
1. e1—05
67—e5
17. Sf.4 ——g5
Ve8—e6
2. Jg1—f3 Jg8—f6
18. Dd1—f3! Da5—b6
3. Jb1—c3 8f8— bá
19. Sa2xkd5
Ve6xe5
4. Sf1—c4
20. d4 xKe5
Se8—gi
5. d2—d3
c7—c6
21. Sd5xf7- Kgsxct7
6. 0—0
d7—d5
22. Df3—g3 Jf6—d5
7. Sc4—b3
a7—a5
23. Dg3xg4 Jd5xke3
8. a2—a3
Sb4xc
Db6—h2
24. Sg5 xkeä
9. b2xc
95—a4
25. Dg4—c4+ Jf8—e6
10. Sb3—a2
Dd8—a5a)
26. Va1—dl Vb2xKe5
11. e4x«d5b)
c6x« d5
27. Vdt—d7+- Kf7—e8
28. Vd7xb7 De5—al-
12. Jí3XKe5
Da5xccs
13. Sci —r f4
Vís—e
29. Dc4—fi Dd1xas?
14. Vf1—e1 Jb8—d7?e)
30. Díl—b5+ Kes—f
31. Db5—f5— Kí8—gs
15. d3—d4! Jd7—f8
16. Ve1—e3 De3—a5 32. Dí5xe6- a č. se vzdal
Poznámky:
a) Lepší než tento výpad bylo 10. . . Sg4 nebo Veg
b) Zde mohl bílý hráti též 11. Jxe5! Jestli pak 11.
. . dXe tu 12. Je4 DXc3 13. Sb2 a černý ztrati
dámu. Na 11. . . . Dxc3 násl. 12. Sf4 Ve8' 13. Jís
dxe4 (13. . . . DXa3 14. ed cXKd 15. SxKbs
VXa8 16. Sb3 s násl. VXa4 a bílý má výborno
posici) 14. Jg5! Se6 15. SX06 fX0 16. JXe4 J xe
17. de a bílý stojí lépe.
c) Lepší bylo 14. . . . Jes což vynutilo pro černého
výhodnou výměnu figur. Tah učiněný dovoluje bí-
lému upevniti si posici ve středu.
d) Hrozilo 18. Sf gXf 19. Jes! Jestli 17. . . . Dg
tedy 18. 8XÍ6 gXf 19. JXÍ7! Dd7 20. Ves Dxces
21. SXd5 atd. Nejlepší obranu však poskytovale
17. . . . Ses
Na jiné tahy násl: 26. Sd4 a černý ztratí dámu.
Jestli 26. . . Dxa3 tedy 27. Vd7- Kf8! 28. Sc5-
DXc6 19. Dxed! a bilý dá mat v několika tazích
J Mieses
Černá
H N
Pillsbura
Sd
Jd
Vega
Jx
Jg
Jes
gXf
Cambridge Springs
Virginie
Kgsxci 7
d 7 +
Sf gXf
JXÍ 7
Dd 7 20
Vesa Dxce 21
Sd 4
Vd 7
Kf 8
c 6 21
Jd
h 2 24
c 4 + Jf 8
e 6 10
Vb 2 xke
d 5 27
Kf 7
e 8 28
Dd 1 xas
b 5 + Kesy
Sb 2
Jís dx 4
Sb 3
SX 06 fX 0 16
19
article
Partie čís. 49.
Partie čís. 49.
Hrána dne 25. dubna 1904 v I. utkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Španělská hra. —
Bílý: Lawrence
Černý: D. Janowsk
1. 62—04
e7— 65
123. Kg1—f2 Ke7—d6
2. Jg1—f3 Jb8—e6
24. Jd2—fi
c5—ci
3. Sf1—b5 a7—a6
25. b3xc4 Vdsxdt
4. Sb5—a4 Jg8—f6
26. Vatxdl-- Kde—ch
5. 0—0
Sf8—e7
27. Vdl—a1 Ke5xíc4
6. Vft—e1
d7—de
28. Jf1—e3-
Kc4—c
7. Sa4xc6+ b7x c0a
29. a4—ab
Va8—ns
8. d2—d4 Jf6—d7
30. Kř2—eí
g7— g6
9. d4xe5
d6xe5
31. Va1—ble)
Va6x«a5
10. Jb1—d2
f7—f6
32. Je3—dt--
Kc3—c
11. Jd2—b3 c) a6—a5
33. Ke1—de
c7—c5
12. a2—a4 Jd7—b6
34. Jd1—b2—
Kc4—da
13. Ddld8-+ Kesxeds
Se6—c4
35. Jb2—d3
14. Se1—d2 Jb6—c4
36. Jd3—be
Va5—n?
15. Sd2—e3 Se7—b4
37. Jb2xc4
Kd4xkck
16. Se3cb4 a5xb4
38. Kd2—ci
f6—f5
17. Ve1—b1 d) Kd8 —e7
39. e4 xxkc f
g6xf5
18. Jf3—d2 Je4 xd2
40. Kci—de
Kc4—d4
19. Jb3x« d2
Se8—c6
41. Vb1—bs
65—64
20. 2—f
Vh8—ds
42. Kd2—ci
c5—c4
21. Vb1—dr
c6—e5
43. Vb3xKb4
Kd4.—c3
29. b2—b3 Vds—d4
la bílý se vzdal.
Poznámky
a) Dvě linie vyváží u útočného hráče la Janowsk
úplně nevýhodu osamoceného dvojpěšce.
Oslabuje křídlo krále.
Na b3 nestojí jezdec dobře; lepší bylo táhnouti jím
na fi a umístiti později dle okolností na e3 nebo
g3. Nejlepší odpovědí však na předcházející tal
černého bylo 11. Jh4! („D. Woch.“)
Silnější bylo 17. Je5 a jestli nyní Jb2? tedy 18
Ve bl Jc4 19. Vxb4 s dobrou hrou. Po tahu uči
něném zůstane bílá bra stísněna, čehož černý do
vedně využitkuje. („D. W.-)
Bílý jest nucen pěšce se vzdáti, ježto hrozí 31.
Kb2; jestli nyní 32. Va4 tu c5 s hrozbou 33. . . . Sd?
Lawrenc Černá
D Janowsk
Kc
Kec
D Woch
D W
Cambridge Springs
Vatxdl
Virginie
e 7
f 6 32
b 4 37
c 5
Sf 1
Sb 5
Sf 8
e 7 27
c 7
c 0
Jd
c 4 35
c 4 36
Sd 2
4 38
41
c 4 21
c 6
e 5 43
c 3
20
article
Partie čís. 50.
Hrána dne 24. dubna 1904 v I. utkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Ruská hra. —
Černý: H. Hodge
Bílý: R. Teichmann.
67—e5
17. b4—b5 Dh4x«d4?k
1. 62—e4
2. Jg1—fs
Jg8—f
18. Sc1—b2! Dd4xKcs
d7—d6
19. Sb2xc3 Jc6—ds
3. Jl3xKes
20. Sc3—b4 Ví8—fe
Jf6xe
4. Je5—f
d6— d5
21. Ve1—e8-- Kg8—fr
5. d2—d4
Sf8—e7
22. Vat—el
c7 —c5
6. Sf1—ds
7. 0—0
Jb8 —cs
23. Sb4c5 b7—bs
8. h2—h3
24. Ve1—e7+ Kf7—g6
9. Vf1—e1
f7—f5
25. Sc5—d4 Sd5—fz
10. c2—04
Sc8—e0
26. g2—g4 Sf7xe8
11. c4x«d5
Se6—dh
27. g4X15+- Kg6 —he
12. Jb1 — cs
Se7—b4
23. Ve7xe8 e) Ví6—d6
Je4 x/kcs
13. Dd1—e2
29. Sd4—03+- Kh6—h5
Sd5xkís
14. b2xc
30. Sd3—e2—
15. c3b4 a) Sf3—d5
16. De2—cs Dd8—ht
a mat ve 2. tazích
Poznámky dle „D. Wochenschach.“
a) Jestli 13. gf3 tu JXd4 s výhodou pro černého.
b) Černý měl bráti jezdcem! Na 18. Sb2 následovale
by Dg5 s násl. Je6! s výbornou hrou. Tah učiněný
nutí černého jezdce ustoupiti na d8 a jest příčinou
všech dalších nesnází černého. Partie tato jest klas-
sickým příkladem síly vedle sebe působících střelců.
c) Černý nemá nic lepšího! Na 22. . . . Se6 násl. 23
VX06 VXe6 24. Ves+ Kc6 25. 8xf5+ atd.
d) Na 25. . . . Vf7 pokračuje bílý též 26. g4!
e) Bílý mohl hráti ihned 28. Se3-
Zprávy šachové.
O výsledku velkého mezinárodního turnaje v Cam
bridge Springs dočetli se naši páni čtenáři ve včerej
ším čísle. Podrobnější referát o průběhu turnaje při
neseme co nejdříve. Před započetím turnaje smluvili
Černá
H Hodge
R Teichmann
Jf
D Wochenschach
JXd
Kc
Cambridge Springs
Camelopardalis
Springs
e 7 + Kf 7
Sb 2 xc 3 Jc
d 5 21
d 4 Sf 8
c 7
c 5 6
Sf 1
Sb 4 c 5 b
h 3 24
c 2
d 5 16
VX 6 24
23
article
se mistří program násl. pozměniti. Cen stanoveno 6a
sice: I. 1000 doll., II. 600 doll., III. 300 doll., IV.
200 doll., V. 165 doll a VI. 135 doll. a teprve zbytek
fondu (700 doll.) ponechán na honorování partií. Ku
prozkoumání Riceova gambitu hrány jsou každou sobotu
konsultační partie. Účastníci sestaveni jsou násl.: I. Čigo-
rin. Schlechter, Fox. II. Delmar, Teichmann, Napier.
Lawrence, III. Marco, Pillsbury, Marshall, Hodges, IV.
Mieses, Lasker, Showalter a Barry. Janowski odepřel
hráti, ježto by prý tím zmenšeny byly jeho chance na
úspěch. Pokud nám známo je, nesouhlasil ještě nikdy
Janowski s ujednáním ostatních mistrů.
Riceův
Schlechter
Fox
Teichmann
Napier
Lawrenc
Marco
Pillsbura
Marshall
Hodges
Lasker
Showalter
Barr
Janowský
29
article
Při dně, chorobě
kyselinou močo-
vou, hostci,
chorobách ledvin
a měchýře, kru
pici a písku, ža-
ludečním a střev
ním katarrhu,
diabetes atd. po
užívají
(9nt
55
article
Návod k sepisování listů živnostenských, žádostí k úřa-
dům, smluv, kvitancí, plnomocenství, poučení o fir-
mách, směnkách, knihách pozemkových. NapsalJ
Keller. Cena 40 kr., váz. 60 kr., poštou 65 kr.
nábřeží.
Levné, pohodl. pokoje od 60 kr.výše. „Primátor“
„Pražan a výteč. pražské. Výteč. kuchyně, po-
krmy vždy čerstvé. (Zastávka elektr. dráhy.
9876
Napsalj Keller
Pražan
69
article
Román, jehož hrdinové vzati jsou ze skutečnosti
ostře bičnje intimní život v německých posádkách
Poutavá ličení nevázaného života vojenského budou
i naše obecenstvo velmi zajímati
10157
Proces Bilsův vzhudil ohromnou sen-
saci nejen novinářskou polemikou, ale
i vojenským rozsudkem a kabinetním
pozkazem německého císaře, který jindy
jen v nejtajnějších záložitostech, týka-
jicích se obrany země, vydán bývá.
Nakladatel I. L. KOHER v Praze, Vodičkova ulice
9836
L Koher
Praha
Vodičkův ulice
73
article
Kuchařk
Kuchařk
Bohumily Jermářavě.
Cukrovinky. Zavařeniny. Nápoje. Servirová-
nl. Úprava ubrousků. Kuchyň pro nemocné.
Pochvalné posudky: Nár. Listů, Katol. listů. Politiky.
Cena 3 zl. 50 kr., váz. 4 zl., s barvotisk.
tabulemi (masa, úprava mls a tabulí)
4 zl. 40 kr. — Vydání s 1955 recepty 2 zl.
vázané 2 zl. 40 kr.
Impero jest jemná, mletá kávová smě
ze které se připraví nejlerni
snídaně a svačina. - . . . .
1 kávová lžička dostačí na lí
lek kávy. - . . . . . . ..
Bohumil Jermářava