2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
22. května 1904. Císlo 141.
4
article
zaslal p. dr. Steiner jménem kroužku chorvat-
ských advokátů ze Záhřeba a advokáti z Pizina.
Následovala slavnostní přednášk
„O právní povaze advokacie a je-
jím postaveni v ústroji státním
společenském“, již pronesl p. dr. Eduard
Koerner, advokát v Praze.
Řečník připomíná nejprvé, že otázka jeho
these v běžné formulaci: „Je-li advokacie úřa-
dem nebo živností?“ zaměstnávala již před de-
setiletími literaturu i zákonodárné sbory. Uvádí
z literatury a zákonodárných jednání, jak na
otázku tu se pohlíželo a přichází k výsledku, že
otázka bývala pokládána za méně rozhodnou pro
organisaci advokacie a že i positivní zákono-
dárství se její řešení vyhnulo. Řečník má otázku
tuto za praejudiciální pro každou reformu advo-
kacie, poněvadž je třeba, utvořiti správný logi-
eký základ reformního programu. Logický základ
ten musí být správný se stanoviska společnosti
a záleží v právní povaze advokacie, s hlediska po-
třeb státu a společnosti. Dnešní poměry v advo-
kacii i mimo ni ukazují, že posavadní advokátní
řád se neosvědčil a že chyba spočívá v tom, že
advokátní řád neřešil otázku základní správně.
doktor
Steiner
Koerner
Záhřeb
Praha
5
article
Řečník na to provádí obšírný a podrobný důkaz
historický, vyvozuje z vývoje advokacie od staro-
věku až do nejnovější doby, že podstatu advo-
kacie tvořily vždy dvě důležité funkce, totiž
funkce právně technická a funkee
sociální. Obě tyto funkce vystupují jižv
advokacii římské, po tisíci létech v advokaci
francouzské a anglické, kde zejmena funkce
prvější zachovaná ve své neporušenosti a či-
stotě, jelikož advokát tam se obíral a obírá jen
spolupůsobením při konání spravedlnosti, kdežto
ostatní agendy obstarává stav jiný — způsobila
lesk a slávu, vysokou vážnost a politickou moe
advokacie. Řečník provádí pak důkaz o veřejno-
právní povaze funkce advokátské, rozebíraje
právní povahu všech úkonů advokátských při
konání spravedlnosti se stanoviska práva positiv-
ního a dospivá k závěru, že zejmena v době pří-
tomné, kdy stát svou působnost rozšiřuje na poli-
tiku sociální, advokacii připadá funkce sociální
v rozměrech mnohem širších než v minulosti.
6
article
Právní ochrana všem i nemajetným třídám spo-
lečnosti musí se státi předmětem sociální poli-
tiky státní a poněvadž stát sám funkci právního
zástupce vykonávati nemůže, připadá přirozeně
funkce tato, a sice jako funkce veřejná, advo-
kacii. Veřejný charakter funkce té nesmí být
stotožňován s pojmem státního úřadu. Po-
vaha advokacie vyžaduje charakter neodvis-
losti od státní moci a historie dokazuje, že
pokus, sestátniti advokacii, jaký byl učiněn
Bedřichem II., se právě tak nezdařil, jako po-
kus, který učinila francouzská revoluce, jež or-
ganisaci advokacie rozbila a zastupování právní
k volnému vykonávání kýmkoliv vydala. Řečník
vidí v advokacii také historicky doloženou funkci
opposiční, z povahy advokátských úkonů
vycházející, která advokacii predestinuje za or-
gán společnosti v odvěkém jejím rozporu
se státní mo-cI. Řečník na konec dokazuje,
z vědeckých definicí pojmu veřejného úřadu, že
povaha advokacie definici té úplně odpovídá. Ze-
jmena odpovídá povaho advokacie povinnostmi
positivním právem jí uloženými, všem požadav-
kům, které se v souhrnném označení povinnosti
úřadní státním úřadníkům ukládají: Jedině po-
vinnost poslušnosti k státu, tedy poměr služební
schází! S touto povinností byla by advokacie
státním úřadem, potřeba její neodvislosti tuto
povinnost vylučuje a na její místo nastupuje
sebekázeň v samosprávné organisaci.
Bedřich II
7
article
Po přednášce, hlučným potleskem od-
měněné, byla zahajovací schůze sjezdu skon-
čena.
Slovanští hosté
vykonali předevčírem i včera kromě prohlídky
památek pražských v průvodu tajemníka » Slo-
vanského klubu« p. Formana a taj. řed.
st. dr. p. dra. Storcha řadu návštěv u vy-
nikajících osobností pražských.
Starosta král. hl. města Prahy p. dr. Srb.
jejž navštívili milí hosté naši na radnici staro-
městské, přijal je nadmíru vřele a zapředl se
všemi jednotlivci srdečný rozhovor. Neměně
vlídného přijetí dostalo se hostem také u nej-
vyššího maršálka král. českého, knížete Jiříh
Lobkovice, jenž, dav sobě návštěvníky
představiti, sympaticky rozmlouval s nimi o vzá-
jemných stycích slovanských a o úzkých pou-
tech, jež víží kmeny slovanské navzájem. Tak
dvor. radu prof. dra. Randu a jiné vynika-
jící celebrity právnické poctili slovanšti hoste
svojí návštěvou. Dnes odeberou se slovanšt
delegáti hromadně ke slavnostní schůzi v Pan-
theonu. Dopoledne budou všichni společně
v hotelu »u saského dvora« fotografováni
p. Langhansem. Včera večer přijeli dále pp.
dvorní rada prof. dr. Zol!, v zastoupení Aka-
demie věd a university v Krakově, pp. prof.
dr. Glabinski, říšský poslanec a prof. dr.
Storch
Srb
Lobkovic
profesor
doktor
Randa
Langhans
Zol
Glabinski
Praha
Krakov
8
article
Till v zastoupení university Ivovské a dr. Til
v zastoupení právnického spolku ve Lvově. N
nádraží byli uvíláni pp. tajemníkem drem. Stor-
chem a tajemníkem »Slovanského klubu« St.
Formanem. Ubytováni jsou v hotelu »de Saxe«.
Účastenství na I. vědeckém sjezdu
českých právníků.
Přečetní právníci připutovali ze všech končin
nejen království, ale i družné Moravy a ze Slezska
do stověžaté matičky Prahy, aby se zůčastnili pora
prvního vědeckého sjezdu českých právníků. Účasten-
ství na sjezdu možno nazvati velkolepým. Zvláštníh
vúzu a nemalé důležitosti nabyl sjezd účastenstvím
četných právníků ze slovanských zemí. Tito vzácní
hosté těšili se za svého pobytu v Praze zvláštní po-
zornosti.
Sjezdová kancelář za vedení p. dra. Pospíšil
včera měla v Karolinu ještě mnoho práce. Přicházeli
účastníci sjezdu pro informace a pokyny, jež jim ochot-
ně byly udělovány. Dle přihlášek zastoupena jsou n
sjezdu právníky (advokáty, soudními úřadníky a j.)
tato města z království českého: Benátky
Nové, Beroun, Bělá p. B., Bezdružice, Bílina, Blatná,
Blovice, Boleslav Ml., Bor, Brandýs n. L., Brod Č.
Brod Něm., Brod Žel., Lom, Březnice, Bubeneč, Budě-
jovice Č., Bydžov N., Čáslav, Dobříš, Domažlice, Dvůr
Králové, Dub Č., Falknov, Habry, Hlinsko, Holice
Hora Kutná, Hory Kašperské, Hořice, Hořovice, Hrade
Till
doktor
Til
Forman
Sax
Pospíšil
Karolina
ml
Brod
Hora
Lvov
Morava
Slezsko
Praha
Benátky
Beroun
Bělá
Bezdružice
Bílina
Blatná
Blovice
Boleslav
Brandýs
Č . Brod
Německo
Lom
Březnice
Bubeneč
Buda
Čáslav
Dobříš
Domažlice
Dvůr Králové
Falknov
Habr
Hlinsko
Holice
Kutná
Hořice
Hořovice
univerzita Ivovský
Dub Č
Bydžov N
9
article
Jindř., Hradec Králové, Hradiště Mnich., Humpolec
Chabařovice, Chlumec n. Cidl., Chotěboř, Chrudim
Chvalšiny, Janovice Uhl., Jaroměř, Jičín, Jilemnice
Jílové, Kaplice, Karlín, Kdýně N., Kladno, Klatovy
Kolin, Kouřim, Kostelec Červ., Kostelec n. O., Kralo-
vice u Plzně, Královice Dolní, Kralupy, Krumlov
Křivoklát, Lanškroun, Ledeč, Liberec, Libochovice
Lihštát, Litomyšl, Lomnice n. P., Louny, Mělník
Králové Městec, Nové Město n. M., Milevsko, Mirovice.
Mýto Vysoké, Nalžovy, Nasavrky, Nechanice, Nepo-
muky, Netolice, Nymburk, Pacov, Paka Nová, Pardu-
bice, Písek, Plánice, Plzeň. Poděbrady, Podmokly,
Police, Polička, Prachatice, Přelouč, Přeštice, Příbram.
Rakovník, Rokycany, Rumburk, Rychnov n. Kn., Sedl-
čany, Sedlec, Sedlec n. dr., Semily, Skalice Č., Skuč,
Slaný, Smíchov, Soběslav, Sobotka, Strakonice, Su-
šice, Štoky, Tábor, Tanvald, Teplice, Turnov, Tý
n. Vlt., Úpice, Ústí n. Orl., Velvary, Vimperk, Vin-
hrady Král., Vlašim, Vodňany, Volyň, Votice, Vožic
Ml., Vršovice, Vysočany, Zbirov, Zbraslav, Žamberk
Z markrabství moravského jsou na
sjezdu zastoupena města: Boskovice, Brno, Drod Uh.
Břeclava, Dačice, Hodonín, Hradiště Uh., Hranice.
Hrotovice, Jičín N., Jihlava, Klobuku Val., Konice, Kro-
měříž, Krumlov, Kunštát, Kyjov, Lipník, Litovel, Město
Nové, Meziříčí Val., Meziříčí Velké, Místek, Náměst
Uhl
doktor
Král
Jindřichův
Hradec Králové
Hradiště
Humpolec
Chabařovice
Chlumec
Cidlina
Chotěboř
Chrudim
Chvalšiny
Janovice
Jaroměř
Jičín
Jilemnice
Jílová
Kaplice
Karlín
Kladno
Kouřim
Kostelec červ
Kostelec můj
Krat
Plzeň
Královice
Kralupy
Krumlov Křivoklát
Lanškroun
Ledeč
Liberec
Libochovice
Litomyšl
Lomnica
Louny
Mělník Králové Městec
Nová město
Milevsko
Mirovice
Nalžov
Nasavrky
Nechanice
Nepa
Netolice
Nymburk
Pacov
Paka
Písek
Plánice
Poděbrady
Podmokly
Prachatice
Přelouč
Přeštice
Příbram
Rakovník
Rokycany
Rumburk
Rychnov
Kněžná
Sedlec
Semily
Skalica Č
Slaný
Smíchov
Soběslav
Sobotka
Strakonice
Tábor
Tanvald
Teplice
Turnov
Vltava
Úpice
Ústí
Orlický
Velvary
Vimperk
Vlašim
Vodňany
Volyň
Votice
Vožice
Vršovice
Vysočany
Zbirov
Zbraslav
Žamberk
Boskovice
Brno
Břeclava
Dačice
Hodonín
Hranice
Hrotovice
Jihlava
Krumlov
Kunštát
Kyjov
Lipník
Litovel
Val
Velká , Místek
Náměst
Kdýně N
Klatovy Kolin
Hradiště Uh
Klobuk Val
Konica
11
article
u Brna, Napajedla, Olomouc, Ostrava Moravská, Ostro
Jh., Plumlov, Prostějov, Přerov, Příbor, Strážnice,
Telč, Tišnov, Třebíč, Vízovice, Znojmo, Ždánice, Žďár,
Židlochovice.
Z vévodství slezskěho jsou na sjezdu
právníci z těchto měst: Bohumína, Frýdku, Frýštátu
Opavy a Těšína.
Bčastníků sjezdu jest přes 1300.
Zahajovaci přátelský večer účast-
níků sjezdu
konal se včera v nádherné dvoraně hotelu
»Central« za účasti tak obrovské a imposantní,
že po 9. hodině nebylo v prostorné místnosti
téměř místečka volného. Průběh i ráz dychánku
byl nadmíru srdečný a animovaný a na tváříeh
účastníků, přibyvších z blízka i z dáli, patrným
byl výraz z radosti, jež působí opětné shledán
se vzdálenými druhy v povolání a bývalými
kollegy z mládí, kteří s netajenou touhou př-
spěchali oživit vřelé svazky přátelské a pok-
chat se milými vzpomínkami na doby minulé
sic, ale žijíeí stále v srdeích všech, kdož hostv
jsou stověžaté matičky Prahy v těchto dnech
slavnostních.
Z nesčetné řady účastníků včerejšího ve-
čera slavnostního, jemuž lesku dodávala přítom-
nost dam v elegantních plesových toilettách, za-
znamenáváme aspoň jména těch, jež bylo la
aspoň letmo postřehnouti. Byli tu kromě host
slovanských, jež stali se předmětem srdečné
pozornosti, pp.
předseda právnického sjezdu, dvor. r. prof. d
Randa, president sdvokátní komory a presiden
sjezdu českých advokátů p. dr. Dvorský, za klu
poslanců říšských i zemských ze zemí koruny česk
dři. Kramá ř, Herold, Pippicb, Pantůček.
Klumpar, Formánek, ÚlIrich, Kotrbe-
lec, Stránský, bar. Pražák, Koudela
vrch. r. Podbrdský, za sbor prof. české univ.
Karlo-Ferdinandovy professoři Bráf. Herrm a nn.
profesor
Randa
doktor
Dvorská
Herold
Pippicb
Pantůček
Klumpar
Formánek
ÚlIrich
Kotrbe
Stránský
Koudela
Karla
Brno
Napajedla
Olomouc
Ostrava
Plumlov
Prostějov
Přerov
Příbor
Strážnice
Telč
Tišnov
Třebíč
Vízovice
Znojmo
Ždánice
Žďár
Židlochovice
Bohumín
Frýdek
Těšín
Praha
Pražák
Ostra jh
Frýštát Opava
Ferdinandův profesor Bráf
12
article
Henner, Heyrovský, Tilsch, B. Rieger. J
Čelakovský, docenti dři. V ančura, Funk
Gruber, Kadle c, Stiebe r, zástupcové městsk
rady král. hl. města Prahy, jako zástupcové nejvyš-
šího soudu dv. radové Dressler, dr. Henner
dr. Hellmann, dr. Svoboda a dv. tajemník dr.
Štěpán, soudní inspektor Chocholk a, presideno
obch. soudu dv. rada Šindelář, president kraj-
ského soudu v Chrudimi Wo llman n, dv. rada šl.
Koschin, radové vrch. z. s. Vyšín, Stolla,
Babor, šl. Lom, Srb, Rinesch, Novotný.
místopředseda »Právnické Jednoty v Brně«, vrchní
r. Lisec, Krčmář, ředitel Zemské banky dr.
Mattu š, radové z. s. Boubelík, dr. Chlu-
mecký, Kremlička, Maural, Š vásta, dr-
Hlaváček, Müller, Menoušek, Dvořák.
Kloubek z Chrudimi a j. v., vrch. r. dr. Nebo-
vidský a rada dr. Liebscher z Plzně, státní
zástupce ve výsl. Schneider- Svoboda, stát.
zást. dr. Koupil z Chrudimi, stát. zást. z Híradce
Králové Matouš, stát. zást. z Jičína dr. Hubá-
ček, (za státní zastupitelství pražské pouze a je-
dině nám. st. z. Sakh), s. taj. dr. Říha, za Ústř
Matici školskou dr. Pospíšil, za Nár. jedn. Poš.
dr. Scheichl, za obch. komoru pražskou taj. dr-
Gruber a dr. Schuster, jednatel sjezdu dr.
Henner
Heyrovský
Tilsch
Rieger
J Čelakovský
docent dřít
Funk Gruber
Kadel c
Stiebe
Dressler
doktor
Hellmann
Svoboda
Štěpán
Chocholk
Koschin
Vyšín
Stoll
Babor
Srb
Rinesch
Novotná
Lisec
Matta
Boubelík
Chla
Kremlička
Maural
Hlaváček
Müller
Menoušek
Dvořák
Kloubek
Liebscher
Schneider
Koupil
Matouš
Hubá
Říha
Pospíšil
Poš
Scheichl
Gruber
Schuster
Praha
Chrudim
Lom
Brno
Plzeň
Jičín
právnický Jednota
zemský banka
Híradka Králové
Š vásta
13
article
Bohuslav, s. adj. Krouský a nepřehledná řada
soudních úřadníků, za vídeňské české advokáty
dr. Zdenko Auředníček, za advokáty jihlavské
pp. dři, Malát a Chlum, z Plzně advokáti dři.
Vilém Šmíd a dr. Jindra, z Kolfna dr. Podvi nec.
z Mor. Ostravy dr. Palkovský, mnoho pražských
i předměstských advokátů, notářů a j. v.
Officiálně zahájil o půl 9. hodině večírek
prof. dv. r. dr. Randa tímto proslovem:
»Velectění pánové a dámy! Jménem »Jednoly
právnické v Praze«, jakož i jménem komitétu pro
uspořádání sjezdu, kladu si za čest uvítati vás
nejsrdečněji a nejuctivěji. Zejmena vřele vílám host
z dalekých vlastí slovanských, k nám zavítavší.
kteří nešetřili ani času ani nákladu, by nám způso
bili radost užiti přítomnosti jejich při takové příleti-
tosti, jakou je slavnost naše. (Výborně!
Ohromná účasť českých právníků na tomto prv-
ním sjezdu českých právníků jest jasným toho dů-
kazem, že české právnictvo dobře vystihlo význam
a důležitost sjezdu právnického. Nejde tu pouze
osobní sblížení kollegů, nejde tu pouze o to, by
navázaly a utvořily nové styky, ač i tato okolnost
je zajisté veledůležitou. Jde zvláště o to, by konečně
právníci čeští pozvedli svého hlasu a aby uplatnili
úsudky své o jistých nezbytných reformách a opra-
vách našeho zákonodárství, jakož i práv veřejných.
Bohuslav
Krouská
doktor
Zdenko Auředníček
Malát
Šmíd
Jindra
Podvi
Palkovský
profesor
Randa
Chlum
Plzeň
Ostrava
Praha
Mor
14
article
(Výborně.)
Právě nyní zřízena je komise, která zahájiti m
revisi všeobecného občanského zákona, jako základní
pilíř našeho práva. Jak tato obrovská práce má s
vykonati, nelze-li vyslechnouti hlasů těch, kteří v
praxi svými bohatými zkušenostmi znají potřeby
skutečného života? Tu třeba hlásiti se a dáti svým
přáním průchod a to státi se má sjezdem právnickým.
Doufám pevně, že sjezd nastávající bude důležitou
manifestací, důstojnou českého právniciva a českého
právnického ducha, doufám pevně, že výsledky tohoto
sjezdu nejen nám právníkům poslouží, nýbrž že tak
budou ke cti českému národu. (Výborně!) A v této
naději provolávám všem účastníkům slovanským ze
hloubi duše své »Na zdar
Řeč tato, již shromáždění byli vyslechli
stoje, uvítána byla bouřlivým provoláním » Na
zdar!«, za něhož kapela páně Pehelova zano-
tovala velebnou hymnu naši »Kde domov můj?«
Za animované a srdečné zábavy, k níž při-
spěla také produkce »Českého kvartetta«: před-
nesloť mistrně kromě řady skladeb skladateln
Dvořáka, Rozkošného, Weissa a j., k poctě slo-
vanských hostí také skladby ruské, polské
chorvatské dle originálů — setrvali účastníci
zdařilého večera pohromadě do pozdních hodin
nočních.
Pehelův
Dvořák
Rozkošný
Weissa
15
article
První vědecký sjezd českých právníká. Dneso
12. hodině polední jest slavnostní zahajovací schůze
v Pantheonu. Clenové výkonného komitétu račtež
dostaviti se před 1/212. hod. do musejní budovy.
Úbor salonní; kdo z venkovských pp. účastníků
takového úboru s sebou nemá, není na toto ustano-
vení vázán. Členové komitétu se prosí, aby se do-
stavili ve fraku (čamaře) a bílé kravatě. Galerie bylo
pro velký počet přihlášek o damské vstupenky nutn
zaříditi na místa k stání a není tudíž žádného roz-
dílu mezi místy ani míst vyhrazených. — Odpoledne
o 5. hodině zahájí sekce porady. Páni účastníci
račlež se přesně dostaviti. Sekce I. (občanské právo)
zasedá v Karolinu v sále č. 1. sekce II. (soudní řád)
v sále č. 4, sekce III. (trestní právo) v sále č. 3
sekce IV. (nár. hospodářství a veřejné právo) v sále
č. 7. — Večer o 8. bodině je banket na Žofíně.
Ti, kdož se k němu přihlásili, vyzvednětež si po-
ukázku v kanceláři sjezdové v Karolinu. — V kan-
celáři sjezdové lze koupiti Navrátilův »Almanach
českých právníků« (8 K), 600 životopisů s illustrace-
mi. — K uhražení nákladů sjezdových přispěl vice-
president zemského finančního ředitelství pan Josei
Tersch 40 K. .— V pondělí (25. května) zase-
dají sekce o 9. hod. ranní a o 3. hodině odpolední
opět v Karolinu. Odpoledne v 5 hodin závěrečná
schůze v zasedací síni staroměstské radnici. —v
průjezdu Karolina budou ohlášky, oznamující, o ktere
otázce se právě jedná v té kleré sekci.
Navrátilův
Josei
Žofín
Karolina
16
article
Almanach českých právníků. Ku prvním
sjezdu českých právníků v Praze vydal
čilý publicista, sekretář magistrátní JUDr. Michal Na-
vrátil velmi vítanou publikaci, věnovanou věhlas-
nému předáku české právní vědy prol. JUDru. Ant.
rytíři Randovi, jehož zdařilou podobiznou od Eckerta
ozdobeno její záhlaví. Almanach obsahuje životopisy
a podobizny šesti set našich právníků, podávaje pře-
hlednou příruční knihu o působení jejich v nejrůz-
nějších oborech povolání právnického, vědeckého, po-
litického, literárního, národního atd. Spis, jenž bude
milou vzpomínkou jak pro účastníky sjezdu tak pro
veškeré právnictvo, jest velmi úhledně vypraven, po-
dobizny sestaveny jsou ve skupiny přehledné dle
oborů působnosti, a lze jej dostati u spisovatele
v Praze II., Resslova ul. č. 3. za cenu vzhledem k
bohatému obsahu poměrně mírnou 4 zl. r. č.
JUDr
Michal Na
Antonín
Randa
Eckert
Praha
Resslův ulice
český právní věda
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. května. (Rákoczy a vo-
jenské požadavky.) V některých, zvláště
klerikálních politických kruzích spojuje se pa-
novníkův reskript, jímž se nařizuje převezení
ostatků Rákoczvových do Uher, s předlohou
o zvýšení civilní listy a s novým stamillionovým
požadavkem vojenské správy. Vyskytly se i do-
mněnky, že převezení ostatků Rákoezvových jest
cena, za kterou uherská strana neodvislosti do-
volí, aby vládní většina uherského sněmu odhla-
sovala zvýšení civilní listy i nové milliony na
vojsko. Proti tomuto názoru vystupuje historik
hnutí Rákoczyova, posl. Koloman Thaly, jenž
s rozhořčením odmítá podezírání, že by stran
neodvislosti byla s to, šachrovati s památkou
předního bojovníka za svobody Uher. Strana
neodvislosti sklání prý svůj prapor před králem,
jehož reskript, kterým se jako závojem zastírá
trapná minulost, náleží k nejkrásnějším a nej-
více povznášejícím opatřením nynějšího panování
Rákoczy
Rákoczyův
Koloman Thala
Praha
Uhry
18
article
Toto opatření panovníkovo bude také míti svůj
historický význam. Ale jest zlomyslný výmysl,
tvrdí-li se o straně neodvislosti, že se nyní zpro-
nevěří svým povinnostem a postaví se do služeb
vládních. Strana neodvislesti — praví K. Thaly
— pokládá zvýšení civilní listy
za požadavek nespravedlivý a proto
vystoupí proti němu v parlamentě co nejrozhod-
něji. A právě tak rozhodně a energicky strana
neodvislosti bude potírati neobyčejně vysoké vo-
jenské požadavky. Jest ovšem pochopitelno, že
vojsko má býti vyzbrojeno pro každý případ,
neboť platíme li daň z krve, musíme se také
starati, aby naši vojáci nešli bezbranní do boje
jako na jatky. Ale tyto obrovské poža-
davky jsou za nynějších hospodářských po-
měrů nesplnitelny a proto opposice bude
jak proti zvýšení civilní listy, tak i proti poža-
davkům vojenským bojovati se vší energil
— jak doufáv— také s úspěchem.
V Praze, 21. května. (Vládní výkla
»refundac!«.) Úřadní »Gaz. Lwowska« vy-
světluje, jak společné ministerstvo vojenství na-
hradi vládám rakouské a uherské peníze, jichž
bude třeba na zúročení a umoření půjčky 400
millionů korun na potřeby vojenské. Na placení
49 úroků a amortisaci půjčky — píše »Gaz.
Praha
Gaza
19
article
Lw.« — užije se ročně 27 millionů korun,
které se stále opakují v mimořádném rozpočtu
vojenském a námořním a jsou určeny na roz-
manité vojenské investice, které se stanou zby-
tečnými (7), když se fyní paušálně neb lépe
řečeno předem na mnoho let vyhoví vojenským
potřebám. Tuto částku 27 millionů bude správa
společných říšských financí každoročně vraceti
oběma vládám dle poměru, stanoveného kvotou
a vlády jí užijí na zúročení a umořování půjčky
na vojenské potřeby. Potrvá to 20 neb 25 lel,
t. j. přibližně tak dlouho, dokud nezastárnou
děla a lodi, jež se opatří z nynější půjčky.
Půjčka nebude vydána celá najednou, nýbrž po
částech postupně dle potřeby vojenské správy.
V Praze, 21. května. (Vyučovací ja-
zyk v kadetkách.) »Iní.« se dovídá, že
přijímací zkoušky do kadetek budou se počát-
kem příštího roku diti již dle nově stanoveného
vyučovacího jazyka a sice žáci pěchotních ka-
detních škol v Pešti, Prešpurku, Košici, Temeš-
váru, Sibini, uherského oddělení jízdecké ka-
detky v Hranicích a dělostřelecké školy v Trajs-
kirchenu musejí se vykázati znalostí něm-
činy a maďarštiny; žáci pěchotních ka-
detek v Kamenici a Karlovci znalostí něm-
činy a chorvatštiny; u kandidátů cis-
lajtánských kadetek ve Vídni, v Praze, Král.
Iní
Temeš
Sibin
Král
Praha
Pešť
Prešpurk
Košik
Hranice
Trajs
Kamenica
Vídeň
20
article
Poli, Hranicích, Terstu, Mariboru, Lobčově,
Lvově, Inšpruku, Liebenavě a Hainburku bude
se žádati jen znalost němčiny.
Z Lublaně, 20. května. (D ův ěr ná
schůze štyrských poslanců.) Minule
úterý konala se v Mariboru důvěrná porada
všech slovinských poslanců štyrských, v níž
jednáno o příštich sněmovních volbách ze vše-
obecné voličské kurie. Stalo se usnesení stran
jednotného postupu a včasné agitace. Podroh-
nosti budou vysvětleny na schůzích politických
spolků.
Z Vídně, 20. května. (Maďarská vy-
moženos t.) Ohlášeným přeložením kadetk
ze Strassu do Košice a košické vojenské nižš
reálky do Strassu, což se stane počátkem škol-
ního roku 1904/5, splní se jedna z národních
vymožeností, slíbených Maďarům v oboru vojen-
ství. Na kadetce košické bude se již příštím
rokem několika předmětům vyučovati maďarsky.
O nižší reálku, jež se přeloží z Košice, ucházeli
se Poláci pro Halič, ale jak vidno, tomuto je-
jich přání nebylo vyhověno.
Liebenava
Hainburk
Maďar
Polák
Hranice
Terst
Maribor
Lobčov
Lvov
Inšpruk
Lublaň
Vídeň
Strass
Košice
Halič
21
article
Ze Lvova, 19. května. (Volební agi
tace ve prospěch Barvinského.) Zdá
se, že poslanecký mandát vůdce smířlivé frakc
haličských Rusů, ředitele Barvinského, je v okrese
brodském povážlivě otřesen, když i dr. Eugen
Olesnický ze Stryje, těšící se vážnosti všech ru-
ských stran, uznal za nutno, obrátiti se zvláštními
listy k ruskému duchovenstvu v okrese brodském
se žádostí, aby se vzdalo odporu proti opětné
volbě Barvinškého a pomohlo mu svým vlivem
opět k mandátu. Sám dr. Olesnický doznává, že
ředitel Barvinský dopustil se množství politických
chyb, jež mu byly nejednou vytknuty, ale v po-
slední době se prý polepšil a v ničem neporušil
solidárnosti s ostatními ruskými poslanci.
Ze Záhřebu, 19. května. (Finanční vy-
rovnání.) V poslední uherské ministerské radě
vytknuty meze, až do kterých může uherská kra-
levinská deputace jíti, pokud se týče nároků chor-
vatských. Chorvaté trvají však na svém stano-
visku, nadějíce se, že i Maďaři uznají konečně
jich požadavky za spravedlivé. Nedojde-li však
v brzku k definitivnímu vyrovnání, může se státi
že z omrzelosti nad nekonečným provisoriem
Maďaři dají přednost finanční samostatnosti Chor
vatska. Finančníci chorvatští jsou přesvědčení
že Chorvatsko svými důchody mohlo by dobře
uhraditi všechny příspěvky na společné potřeby
a ještě by mu zbylo dosti peněz na výdaje samo-
správné.
Rus
doktor
Olesnický
Chorvat
Maďar
Lvov
Stryj
Záhřeb
Chorvatsko
Barvinský
22
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 21. května.
Moskevský Slovanský spolek.
(Dopis »Nár. Listů «.)
V Moskvě, v květnu.
Telegram svůj o valné hromadě Slovan-
ského spolku v Moskvě doplňujeme několika ze-
vrubnějšími rysy jednak proto, že děj jeho je
významný vůbec pro slovanskou práci, jednak
že dotekl se i Čechů a to nejen v původní vlasti,
než i zaatlantických.
Za nebývalého účastenství vykonala se dnes
valná hromada jednoho z nejrušnějších středisek
slovanského hnutí. Mimo Rusy zastoupení byli
představitelé téměř všech slovanských kmenů,
avšak význačně třeba poznamenati to o Češich,
Srbech a Bulharech. Ke shromáždění, které ko-
nalo se za předsednictví ctihodného advokáta
Dolinského, hledělo se tentokráte s nevšedním
zájmem a očekáváním vstříc — jednak k vůli
vnitřním záležitostem, jednak k vůli živé čin-
nosti, kterou do slovanské vzájemnosti spolek
v poslední době zanáší.
Z obsáhlé zprávy sekretáře Manykina Ne-
strujeva, která reliefně podala obraz činnosti za
minulý rok, uvádíme, že jmenovitě teple vzpo-
menuto bylo téch skutečností, které Slo-
vanský spolek moskevský přivedl
do styku s českým národem.
Čecho
Rus
Srba
Bulhar
Dolinský
Praha
Moskva
Slovan
23
article
Vzpomenuto zejmena oslavy Husovy, na
níž spolek zastupovali Borisov Kořeněvskýa
Šnepp, Sokolského sletu v Čes. Budějovicích,
na němž titéž delegáti spolek representovali,
sletu Sokolů v Plzni a výstavy v Pardubicích,
na něž delegován taktéž F. K. Šnepp, náš
krajan. Později budeme míti přiležitosť podati
plnější nárys činnosti za celé období.
Zřetel dne obrácen byl k volbám — které
udály se jednosvorně, což s povděkem
radostí jsme vítali jako blahou předzvěst ztužené
a pospolité další činnosti ve spolku, aby tak
skutky propagoval heslo, které by slovan-
ským kmenům mělo býti nejsvě-
tějším příkazem: svornou a svor-
nou práci.
Za činovníky zvoleni osoby z nejpředněj-
ších. Předsedou zase milý náš přítel a slovanský
borec Čerep Spiridovič, místopředsedou generál
Griněvič, sekretářem státní úřadník Blokov a do
výboru: státní radové Illavionov a J. Novikov,
professoři university Ozerov, Subolin, Novikov
Tarasov; za náhradníky Eěkin a Lajkovič.
Ze zajímavého výkazu pokladního a obrázku
z minulosti podávámě pouze malé srovnání,
které však mluví zřetelně a skvěle o činnosi
Slovanského spolku za vedení předsedy Spirido-
viče. Tak
r. 1901 bylo členů 81 a kapitálu 2.365 rublů
r. 1904 je » 640 » 20.099 »
Dalším zajímavým předmětem letošního
jednání byla volba čestných členů, mezi nimiž
zvoleni: král srbský Petr I., ruští ná-
mořní velitelé Skrydlov, Rudněv a Bě-
Iajev, černohorský ministr Vukovič, biskup
Strossmayer, americký publicist Kertin,
K. Kren, srbský ministr Nikola Pašič a z če-
ského národa poslanci Klofáč i Engela
spisovatel Jos. Holeček; dále srbský poet
Zmaj a náš zaatlantický krajan Tom. Čapek,
jenž byl předsedou nedávného velikého vše-
slovanského meetingu v Americe.
Husův
Kořeněvský
Šnepp
Griněvič
Blokov
J Novikov
Subolin
Novikov Tarasov
Vukovič
Strossmayer
K Kren
Pašič
Klofáč
Engel
Jos
Holeček
Tom
Čapek
Čes . Budějovice
Plzeň
Pardubice
Amerika
Sokol
Čerep Spiridovič
univerzita Ozerov
státní rada Illavionov
král srbský Petr I
BIajev
24
article
Valná hromada zakončena byla nadšenou
řečí opět zvoleného předsedy, jenž děkuje za
volbu, zmiňuje se, s jakým trudem a úsilím
bylo pracováno v minulém tříletí na povznesení
Slovanského v. spolku, o němž už panovalo
mínění, že ho ani není. Pravil, že »neústupně
bral se za cílem: povznésti spolek náš v Moskvě,
prestolné to stolici ve středu Slovanstva, na
náležející mu význam. Při tom vedoucí mu byla
myšlenka »Slované pro Slovanstvo«.
»Rychlý vzrůst spolku vzbudil však žárlivost
jedněch, podezřívání druhých, nespokojenost
jiných, zejmena téch, kdož měli slovanskou ideu
za pohřbenou a zapomenutou. V tom boji byla
nám však povzbuzovatelem vřelá láska k věci.«
»Úkolem spolku je buditi slovanské sebepoznání
a nítiti lásku a mír tam, kde vzni-
kají mezislovanské spory, porá-
žeti nesvornost, kde nepřátelé
snaži se o porobu, rozkol a slabos
Slovanstva. Mravně-kulturní semknutí Slo-
vanů — hle toť hlavní, svatá naše myšlenka.«
Dílo nebylo lehké, avšak vytrvalosti a ne-
ústupnosti podařilo se, že spolek má nyní spo-
jení s celým světem slovanským, s jeho nej-
přednějšími činiteli, politiky i státníky a styky
se slovanskými spolky zvláště v Sofii, Bělehradě.
Krakově, Petrohradě, Kyjevě a zvláště
v Praze.« »Srdečně intimní sblížení také se
v poslední době vyvinulo s Francouzi a Italya
s Čechy jsme nejlepšími přáteli.« Dotýká se pak
polské otázky, pravě: »Polská otázka je co nej-
vážnější pro slovanské hnutí, avšak dosavade
málo byla všímána.« Zmiňuje se o buzení lásky
k Rusku za hranicemi, klade Čeněk Spiridovič
důraz na sblížení se románsko-slovanské, uváděje,
že již pro tuto myšlenku získáni byli přední
mužové jak v Italii (general Garibaldi, prof.
Slovan
Francouz
Italya
Spiridovič
Moskva
Sofie
Bělehrad
Krakov
Petrohrad
Kyjev
Praha
Rusko
kulturní semknutý Stvan
Italia
general Garibald
25
article
Prestini a j.) tak ve Francii (exministr Hanno-
teaux, de Beaurepas, Massard, Chéradame
a j.). »Neklameme se,« dí Spiridovič, »nadějí,
že slovansko-romanské sblížení bude korunováno
formálním traktátem, avšak jsme pevně pře-
svědčeni, že pod praporem tím otevírá
se nám široké pole propagandy
idey míru a pro vznět družnéh
poměru všech romanských náro do
ke Slovanstvu.
Slovansko-romanský spolek představoval by
na 300 millionů duší — a tu pouhé vě-
domí přináležení k němu povznášelo by ducha
našich bratří; jediná myšlenka jeho sku-
tečnosti činila by směšnými všechny jejich ná-
klonnosti ke hněvu a separatismu. Po-
sléze založením odborů Ligy (slovansko-roman-
ské) získali bychom celou řadu kateder apologie
slovanomilstva. Rovněž netřeba pouštěti se
zřetele, že Rusko a Slované representují ohrom-
nou massu 200 millionů duší. A těm třeba
Hanna
Beaurepas
Massard
Chéradam
Slovan
Francie
Rusko
26
article
vdechnouti vědomost o skutečnosti tohoto ohron-
na, aby Rusko a Slované stali se nepřem
žitelní. Třeba prodehnouti toto o
hromno vzájemnou láskou a bra
trstvím a utvořiti z ní tak nerot
borný granitový útes« — ohnivě ap-
strofoval nadšený předseda moskevského spolk
vzájemnost všech Slovanů.
Budeme miti snad přiležitost vrátitia
ještě k některým vývodům Čerepa Spiridoviče
stručně uvádíme na konec, že dotekl se i pomě,
vzniklých výbuchem vojny japonsko-ruské, ame-
rické nálady prvopočáteční, při čemž děl, z
Američanům dlužno »připomenouti rok 1863,
kdy Rusko poslalo do San Franciska a do Flo-
ridy dvě své eskádry k ochraně Ameriky«, mluní
o Slovanech amerických, mezi něž se tato lét
nevydá propagovati slovanské a ruské souručen-
ství i všeslovanskou myšlenku.
Volá po utvoření slovanské ligy a litoje,
že letos nepodařilo se svolati v še s lo v an
ský sjezd, který byl projektován ve Frao-
tiškových Lázních, kde k tomu eíli najat u
hotel »Post«.*) Bezpochyby prý třeba bude
užíti snah slovansko-romanské ligy a sjezdj
takové svolávati do Paříže.**)
Srdečným a nadšeným appellem na sou-
činnost Čerep Spiridovič skončil za všeobecné
pochvaly svou řeč a valné shromáždění Slovan.
spolku v Moskvě, jehož další činnost provázejt
zdar nejvyšší na prospěch zlaté idey všes lo
vanského souručenství.
Nabludatěl.
Slovan
Američan
Rusko
San Francisko
Flo
Amerika
Paříž
Moskva
Slovan
27
article
»Fortnightly Revinw« o úpadku politiky
bismarkovské.
Zmínili jsme se již několikráte o tajemnén
spolupracovníku proslulé anglické revue, píšící
politické články pod jménem »Calchas«. Tvr
se, že jest to vynikající osobnost z kruhů vlád-
ních. V každém ohledu mají stati Calchasovy
velkou cenu svou bystrostí a vážnosti a pr-
zrazují zkušeného a zasvěceného politika ad
plomata. Calchas je přívržencem sblížení Angli
s Francií a Ruskem, jeho myšlenky nalézají vel
kého ohlaau u obecenstva anglického. V posled
ním čísle květnovém »Fortnightly review« píš
Calchas o dohodě anglo-francouzské, jež dle
ného znamená úpadek politiky bis
markovské.
Calchas se zadostučiněním konstatuje úplnon
osamělost Německa — orgán našich realistů as
před 3 nedělemi se posmíval »politikům a stá-
níkům« z »Národních Listů«, tvrdivším totéž —
pro nějž trojspolek je dosti povrchní záštitoa
proti útoku, na který však nikdo nemyslí nynl.
V diplomatické činnosti má Německo pouze dne
spojence: papeže a sultána, a to nejsou moe-
nosti námořní. Politika Bismarkova je v kon-
cích, dílo železného kaneléře se bortí. Al
císař Vilém pokračuje v ní statečně. Rozmno-
žuje zatím válečné slly, zejmena posilňuje své
loďstvo a záminkou k tomu, je mu nynější do--
hoda francouzsko-anglická.
Angl
Al
Vilém
Francie
Rusko
Německo
Fortnightnout Revinw
Calchasův velký
28
article
Combes vypískán.
29
article
Ministerský předseda francouzský pojsl
úmysl konati objížďku po hlavních místech po-
sledního volebního zápasu. Když přibyl na za-
přenou do Rouenu, byl vypískán silně za přijezdu
i odjezdu. Na nádraží pravil mu pan Legrand,
místopředseda ligy »Vlasť francouzská«: »Pro-
hlašuji Vám, pane ministerský předsedo, jménen
voličů rouenských, že jsme ustrnuli nad nevák-
ností, jakouž jevíte k svobodám a k právům
občanů francouzských«. Za ohlušujícího sykolu
a hukotu odjel vlak s panem Combesem. Tenle
rozhodl se prý v objížďce své již nepokra-
čovati.
Roztržka Prancie s Vatikánem.
Roztržka mezi republikou francouzskou
stolicí papežskou zdá se býti věcí hotovou a
neodvratnou již. Tím více, když také pravi
křídlo vládní strany, vedené Barthonem, vyslo-
vilo se pro odvolání vyslance Nisarda z Vat.
kánu. Dle všeho neodejde, ale zůstane př
dočasném jen odchodu Nisardově a soudí se ve
Francii samé, že Vatikán hledati bude jenon
příležitost, aby novým nějakým krokem Franci
usmířil a umožnil, by nucená »dovolenác
Nisardova snad již po několika týdnech byli
zakončena. Zdaliž oplátkou take pařižský nun-
cius Lorenzelli dostane »dovolenou«, není ješt
jisto. V každém případě myslí se ale, že zů
stane při této formě obapolných dovolených
že nedojde nijak na úplnou roz
tržku diplomatickou. Pius X. lelí
se dle všeho sám již důsledkův chyby svojl.
Legrand
Combes
Nisard
Franek
Nisardův
Pius
Rouen
Vatikán
Francie
30
article
Pařížský »Figaro« podává o tom z Říma tuto
zajímavou zprávu: »Převládá zde názor, k
papež nechce úplné roztržky s Vatikánem. Pro-
testoval proti cestě Loubetově do Říma, prolož
pokládal za svou povinnost uhájiti autority elro
kevní. Doufal, že při tom zůstane i jest velice
sklíčen, poněvadž konflikt nabyl takového roz--
sahu. Připomenul dnes slova, kteráž pronesl
při volbě své: »Bože můj, odvrať ode mne tent
kalich!« Když však slyšel depeše, jež státni
tajemník večer obdržel, zvolal se slzami
v očích, velice pohnut: Benátky, o milované
Benátky mé!« Klesl na kolena a modlil s
dlouho.« V pravdě ale Pius X., jenž stále vlce
podlehá vlivu trojspolku, jemuž děkuje i a
volbu svou, dal se při své notě protestní in
spirovati vlivy německými, jimž z důvoda
mezinárodní politiky přichází roztržka met
Francií a Vatikánem ovšem nanejvýše vhod. N
státním tajemníku Merry del Valovi bylo pal.
aby tím spíše odvážil krok svůj, když zajisle
měl informace, že i Combes očekává dvchtiv
přiležitost, aby zvrátiti mohl v ministerst
radě opáčný vliv Delcasséův, jenž do posled
chvíle, z ohledu na zahraničnou politiku fran-
couzskou rozluku s Vatikánem hleděl odvráliti
Či skončil Merry del Val, jenž, jak známe
vyšel ze školy jezovitské, jest rovněž ve sluk-
bách trojspolkových, ať bezděčně či úmyslně?
Proti nadání otázka rozluky s Vatikáne
uvedena byla na přetřes také již ve včerejs
schůzi francouzské sněmovny. So
*) Majitelé hotelu však po útocích německéb
tisku odepřeli vyplniti smlouvu a zrušili slovo. Záleo
žitost, mimochodem řečeno, odevzdána právnímu zá
**) Domníváme se, že slovanská Praha byla by
neméně vhodnější, ne-li nejvhodnější
Pozn. dopisovatele.
stupci.
Figaro
Pius
Delcasséův
Řím
Vatikán
Benátky
Francie
Praha
Merry del Val