ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1c2a3c00-7129-11dc-b943-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 168, place 233, org 22, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
22. května 1904. Císlo 141.
4 article
zaslal p. dr. Steiner jménem kroužku chorvat- ských advokátů ze Záhřeba a advokáti z Pizina. Následovala slavnostní přednášk „O právní povaze advokacie a je- jím postaveni v ústroji státním společenském“, již pronesl p. dr. Eduard Koerner, advokát v Praze. Řečník připomíná nejprvé, že otázka jeho these v běžné formulaci: „Je-li advokacie úřa- dem nebo živností?“ zaměstnávala již před de- setiletími literaturu i zákonodárné sbory. Uvádí z literatury a zákonodárných jednání, jak na otázku tu se pohlíželo a přichází k výsledku, že otázka bývala pokládána za méně rozhodnou pro organisaci advokacie a že i positivní zákono- dárství se její řešení vyhnulo. Řečník má otázku tuto za praejudiciální pro každou reformu advo- kacie, poněvadž je třeba, utvořiti správný logi- eký základ reformního programu. Logický základ ten musí být správný se stanoviska společnosti a záleží v právní povaze advokacie, s hlediska po- třeb státu a společnosti. Dnešní poměry v advo- kacii i mimo ni ukazují, že posavadní advokátní řád se neosvědčil a že chyba spočívá v tom, že advokátní řád neřešil otázku základní správně.
doktor Steiner Koerner Záhřeb Praha
5 article
Řečník na to provádí obšírný a podrobný důkaz historický, vyvozuje z vývoje advokacie od staro- věku až do nejnovější doby, že podstatu advo- kacie tvořily vždy dvě důležité funkce, totiž funkce právně technická a funkee sociální. Obě tyto funkce vystupují jižv advokacii římské, po tisíci létech v advokaci francouzské a anglické, kde zejmena funkce prvější zachovaná ve své neporušenosti a či- stotě, jelikož advokát tam se obíral a obírá jen spolupůsobením při konání spravedlnosti, kdežto ostatní agendy obstarává stav jiný — způsobila lesk a slávu, vysokou vážnost a politickou moe advokacie. Řečník provádí pak důkaz o veřejno- právní povaze funkce advokátské, rozebíraje právní povahu všech úkonů advokátských při konání spravedlnosti se stanoviska práva positiv- ního a dospivá k závěru, že zejmena v době pří- tomné, kdy stát svou působnost rozšiřuje na poli- tiku sociální, advokacii připadá funkce sociální v rozměrech mnohem širších než v minulosti.
6 article
Právní ochrana všem i nemajetným třídám spo- lečnosti musí se státi předmětem sociální poli- tiky státní a poněvadž stát sám funkci právního zástupce vykonávati nemůže, připadá přirozeně funkce tato, a sice jako funkce veřejná, advo- kacii. Veřejný charakter funkce té nesmí být stotožňován s pojmem státního úřadu. Po- vaha advokacie vyžaduje charakter neodvis- losti od státní moci a historie dokazuje, že pokus, sestátniti advokacii, jaký byl učiněn Bedřichem II., se právě tak nezdařil, jako po- kus, který učinila francouzská revoluce, jež or- ganisaci advokacie rozbila a zastupování právní k volnému vykonávání kýmkoliv vydala. Řečník vidí v advokacii také historicky doloženou funkci opposiční, z povahy advokátských úkonů vycházející, která advokacii predestinuje za or- gán společnosti v odvěkém jejím rozporu se státní mo-cI. Řečník na konec dokazuje, z vědeckých definicí pojmu veřejného úřadu, že povaha advokacie definici té úplně odpovídá. Ze- jmena odpovídá povaho advokacie povinnostmi positivním právem jí uloženými, všem požadav- kům, které se v souhrnném označení povinnosti úřadní státním úřadníkům ukládají: Jedině po- vinnost poslušnosti k státu, tedy poměr služební schází! S touto povinností byla by advokacie státním úřadem, potřeba její neodvislosti tuto povinnost vylučuje a na její místo nastupuje sebekázeň v samosprávné organisaci.
Bedřich II
7 article
Po přednášce, hlučným potleskem od- měněné, byla zahajovací schůze sjezdu skon- čena. Slovanští hosté vykonali předevčírem i včera kromě prohlídky památek pražských v průvodu tajemníka » Slo- vanského klubu« p. Formana a taj. řed. st. dr. p. dra. Storcha řadu návštěv u vy- nikajících osobností pražských. Starosta král. hl. města Prahy p. dr. Srb. jejž navštívili milí hosté naši na radnici staro- městské, přijal je nadmíru vřele a zapředl se všemi jednotlivci srdečný rozhovor. Neměně vlídného přijetí dostalo se hostem také u nej- vyššího maršálka král. českého, knížete Jiříh Lobkovice, jenž, dav sobě návštěvníky představiti, sympaticky rozmlouval s nimi o vzá- jemných stycích slovanských a o úzkých pou- tech, jež víží kmeny slovanské navzájem. Tak dvor. radu prof. dra. Randu a jiné vynika- jící celebrity právnické poctili slovanšti hoste svojí návštěvou. Dnes odeberou se slovanšt delegáti hromadně ke slavnostní schůzi v Pan- theonu. Dopoledne budou všichni společně v hotelu »u saského dvora« fotografováni p. Langhansem. Včera večer přijeli dále pp. dvorní rada prof. dr. Zol!, v zastoupení Aka- demie věd a university v Krakově, pp. prof. dr. Glabinski, říšský poslanec a prof. dr.
Storch Srb Lobkovic profesor doktor Randa Langhans Zol Glabinski Praha Krakov
8 article
Till v zastoupení university Ivovské a dr. Til v zastoupení právnického spolku ve Lvově. N nádraží byli uvíláni pp. tajemníkem drem. Stor- chem a tajemníkem »Slovanského klubu« St. Formanem. Ubytováni jsou v hotelu »de Saxe«. Účastenství na I. vědeckém sjezdu českých právníků. Přečetní právníci připutovali ze všech končin nejen království, ale i družné Moravy a ze Slezska do stověžaté matičky Prahy, aby se zůčastnili pora prvního vědeckého sjezdu českých právníků. Účasten- ství na sjezdu možno nazvati velkolepým. Zvláštníh vúzu a nemalé důležitosti nabyl sjezd účastenstvím četných právníků ze slovanských zemí. Tito vzácní hosté těšili se za svého pobytu v Praze zvláštní po- zornosti. Sjezdová kancelář za vedení p. dra. Pospíšil včera měla v Karolinu ještě mnoho práce. Přicházeli účastníci sjezdu pro informace a pokyny, jež jim ochot- ně byly udělovány. Dle přihlášek zastoupena jsou n sjezdu právníky (advokáty, soudními úřadníky a j.) tato města z království českého: Benátky Nové, Beroun, Bělá p. B., Bezdružice, Bílina, Blatná, Blovice, Boleslav Ml., Bor, Brandýs n. L., Brod Č. Brod Něm., Brod Žel., Lom, Březnice, Bubeneč, Budě- jovice Č., Bydžov N., Čáslav, Dobříš, Domažlice, Dvůr Králové, Dub Č., Falknov, Habry, Hlinsko, Holice Hora Kutná, Hory Kašperské, Hořice, Hořovice, Hrade
Till doktor Til Forman Sax Pospíšil Karolina ml Brod Hora Lvov Morava Slezsko Praha Benátky Beroun Bělá Bezdružice Bílina Blatná Blovice Boleslav Brandýs Č . Brod Německo Lom Březnice Bubeneč Buda Čáslav Dobříš Domažlice Dvůr Králové Falknov Habr Hlinsko Holice Kutná Hořice Hořovice univerzita Ivovský Dub Č Bydžov N
9 article
Jindř., Hradec Králové, Hradiště Mnich., Humpolec Chabařovice, Chlumec n. Cidl., Chotěboř, Chrudim Chvalšiny, Janovice Uhl., Jaroměř, Jičín, Jilemnice Jílové, Kaplice, Karlín, Kdýně N., Kladno, Klatovy Kolin, Kouřim, Kostelec Červ., Kostelec n. O., Kralo- vice u Plzně, Královice Dolní, Kralupy, Krumlov Křivoklát, Lanškroun, Ledeč, Liberec, Libochovice Lihštát, Litomyšl, Lomnice n. P., Louny, Mělník Králové Městec, Nové Město n. M., Milevsko, Mirovice. Mýto Vysoké, Nalžovy, Nasavrky, Nechanice, Nepo- muky, Netolice, Nymburk, Pacov, Paka Nová, Pardu- bice, Písek, Plánice, Plzeň. Poděbrady, Podmokly, Police, Polička, Prachatice, Přelouč, Přeštice, Příbram. Rakovník, Rokycany, Rumburk, Rychnov n. Kn., Sedl- čany, Sedlec, Sedlec n. dr., Semily, Skalice Č., Skuč, Slaný, Smíchov, Soběslav, Sobotka, Strakonice, Su- šice, Štoky, Tábor, Tanvald, Teplice, Turnov, Tý n. Vlt., Úpice, Ústí n. Orl., Velvary, Vimperk, Vin- hrady Král., Vlašim, Vodňany, Volyň, Votice, Vožic Ml., Vršovice, Vysočany, Zbirov, Zbraslav, Žamberk Z markrabství moravského jsou na sjezdu zastoupena města: Boskovice, Brno, Drod Uh. Břeclava, Dačice, Hodonín, Hradiště Uh., Hranice. Hrotovice, Jičín N., Jihlava, Klobuku Val., Konice, Kro- měříž, Krumlov, Kunštát, Kyjov, Lipník, Litovel, Město Nové, Meziříčí Val., Meziříčí Velké, Místek, Náměst
Uhl doktor Král Jindřichův Hradec Králové Hradiště Humpolec Chabařovice Chlumec Cidlina Chotěboř Chrudim Chvalšiny Janovice Jaroměř Jičín Jilemnice Jílová Kaplice Karlín Kladno Kouřim Kostelec červ Kostelec můj Krat Plzeň Královice Kralupy Krumlov Křivoklát Lanškroun Ledeč Liberec Libochovice Litomyšl Lomnica Louny Mělník Králové Městec Nová město Milevsko Mirovice Nalžov Nasavrky Nechanice Nepa Netolice Nymburk Pacov Paka Písek Plánice Poděbrady Podmokly Prachatice Přelouč Přeštice Příbram Rakovník Rokycany Rumburk Rychnov Kněžná Sedlec Semily Skalica Č Slaný Smíchov Soběslav Sobotka Strakonice Tábor Tanvald Teplice Turnov Vltava Úpice Ústí Orlický Velvary Vimperk Vlašim Vodňany Volyň Votice Vožice Vršovice Vysočany Zbirov Zbraslav Žamberk Boskovice Brno Břeclava Dačice Hodonín Hranice Hrotovice Jihlava Krumlov Kunštát Kyjov Lipník Litovel Val Velká , Místek Náměst Kdýně N Klatovy Kolin Hradiště Uh Klobuk Val Konica
11 article
u Brna, Napajedla, Olomouc, Ostrava Moravská, Ostro Jh., Plumlov, Prostějov, Přerov, Příbor, Strážnice, Telč, Tišnov, Třebíč, Vízovice, Znojmo, Ždánice, Žďár, Židlochovice. Z vévodství slezskěho jsou na sjezdu právníci z těchto měst: Bohumína, Frýdku, Frýštátu Opavy a Těšína. Bčastníků sjezdu jest přes 1300. Zahajovaci přátelský večer účast- níků sjezdu konal se včera v nádherné dvoraně hotelu »Central« za účasti tak obrovské a imposantní, že po 9. hodině nebylo v prostorné místnosti téměř místečka volného. Průběh i ráz dychánku byl nadmíru srdečný a animovaný a na tváříeh účastníků, přibyvších z blízka i z dáli, patrným byl výraz z radosti, jež působí opětné shledán se vzdálenými druhy v povolání a bývalými kollegy z mládí, kteří s netajenou touhou př- spěchali oživit vřelé svazky přátelské a pok- chat se milými vzpomínkami na doby minulé sic, ale žijíeí stále v srdeích všech, kdož hostv jsou stověžaté matičky Prahy v těchto dnech slavnostních. Z nesčetné řady účastníků včerejšího ve- čera slavnostního, jemuž lesku dodávala přítom- nost dam v elegantních plesových toilettách, za- znamenáváme aspoň jména těch, jež bylo la aspoň letmo postřehnouti. Byli tu kromě host slovanských, jež stali se předmětem srdečné pozornosti, pp. předseda právnického sjezdu, dvor. r. prof. d Randa, president sdvokátní komory a presiden sjezdu českých advokátů p. dr. Dvorský, za klu poslanců říšských i zemských ze zemí koruny česk dři. Kramá ř, Herold, Pippicb, Pantůček. Klumpar, Formánek, ÚlIrich, Kotrbe- lec, Stránský, bar. Pražák, Koudela vrch. r. Podbrdský, za sbor prof. české univ. Karlo-Ferdinandovy professoři Bráf. Herrm a nn.
profesor Randa doktor Dvorská Herold Pippicb Pantůček Klumpar Formánek ÚlIrich Kotrbe Stránský Koudela Karla Brno Napajedla Olomouc Ostrava Plumlov Prostějov Přerov Příbor Strážnice Telč Tišnov Třebíč Vízovice Znojmo Ždánice Žďár Židlochovice Bohumín Frýdek Těšín Praha Pražák Ostra jh Frýštát Opava Ferdinandův profesor Bráf
12 article
Henner, Heyrovský, Tilsch, B. Rieger. J Čelakovský, docenti dři. V ančura, Funk Gruber, Kadle c, Stiebe r, zástupcové městsk rady král. hl. města Prahy, jako zástupcové nejvyš- šího soudu dv. radové Dressler, dr. Henner dr. Hellmann, dr. Svoboda a dv. tajemník dr. Štěpán, soudní inspektor Chocholk a, presideno obch. soudu dv. rada Šindelář, president kraj- ského soudu v Chrudimi Wo llman n, dv. rada šl. Koschin, radové vrch. z. s. Vyšín, Stolla, Babor, šl. Lom, Srb, Rinesch, Novotný. místopředseda »Právnické Jednoty v Brně«, vrchní r. Lisec, Krčmář, ředitel Zemské banky dr. Mattu š, radové z. s. Boubelík, dr. Chlu- mecký, Kremlička, Maural, Š vásta, dr- Hlaváček, Müller, Menoušek, Dvořák. Kloubek z Chrudimi a j. v., vrch. r. dr. Nebo- vidský a rada dr. Liebscher z Plzně, státní zástupce ve výsl. Schneider- Svoboda, stát. zást. dr. Koupil z Chrudimi, stát. zást. z Híradce Králové Matouš, stát. zást. z Jičína dr. Hubá- ček, (za státní zastupitelství pražské pouze a je- dině nám. st. z. Sakh), s. taj. dr. Říha, za Ústř Matici školskou dr. Pospíšil, za Nár. jedn. Poš. dr. Scheichl, za obch. komoru pražskou taj. dr- Gruber a dr. Schuster, jednatel sjezdu dr.
Henner Heyrovský Tilsch Rieger J Čelakovský docent dřít Funk Gruber Kadel c Stiebe Dressler doktor Hellmann Svoboda Štěpán Chocholk Koschin Vyšín Stoll Babor Srb Rinesch Novotná Lisec Matta Boubelík Chla Kremlička Maural Hlaváček Müller Menoušek Dvořák Kloubek Liebscher Schneider Koupil Matouš Hubá Říha Pospíšil Poš Scheichl Gruber Schuster Praha Chrudim Lom Brno Plzeň Jičín právnický Jednota zemský banka Híradka Králové Š vásta
13 article
Bohuslav, s. adj. Krouský a nepřehledná řada soudních úřadníků, za vídeňské české advokáty dr. Zdenko Auředníček, za advokáty jihlavské pp. dři, Malát a Chlum, z Plzně advokáti dři. Vilém Šmíd a dr. Jindra, z Kolfna dr. Podvi nec. z Mor. Ostravy dr. Palkovský, mnoho pražských i předměstských advokátů, notářů a j. v. Officiálně zahájil o půl 9. hodině večírek prof. dv. r. dr. Randa tímto proslovem: »Velectění pánové a dámy! Jménem »Jednoly právnické v Praze«, jakož i jménem komitétu pro uspořádání sjezdu, kladu si za čest uvítati vás nejsrdečněji a nejuctivěji. Zejmena vřele vílám host z dalekých vlastí slovanských, k nám zavítavší. kteří nešetřili ani času ani nákladu, by nám způso bili radost užiti přítomnosti jejich při takové příleti- tosti, jakou je slavnost naše. (Výborně! Ohromná účasť českých právníků na tomto prv- ním sjezdu českých právníků jest jasným toho dů- kazem, že české právnictvo dobře vystihlo význam a důležitost sjezdu právnického. Nejde tu pouze osobní sblížení kollegů, nejde tu pouze o to, by navázaly a utvořily nové styky, ač i tato okolnost je zajisté veledůležitou. Jde zvláště o to, by konečně právníci čeští pozvedli svého hlasu a aby uplatnili úsudky své o jistých nezbytných reformách a opra- vách našeho zákonodárství, jakož i práv veřejných.
Bohuslav Krouská doktor Zdenko Auředníček Malát Šmíd Jindra Podvi Palkovský profesor Randa Chlum Plzeň Ostrava Praha Mor
14 article
(Výborně.) Právě nyní zřízena je komise, která zahájiti m revisi všeobecného občanského zákona, jako základní pilíř našeho práva. Jak tato obrovská práce má s vykonati, nelze-li vyslechnouti hlasů těch, kteří v praxi svými bohatými zkušenostmi znají potřeby skutečného života? Tu třeba hlásiti se a dáti svým přáním průchod a to státi se má sjezdem právnickým. Doufám pevně, že sjezd nastávající bude důležitou manifestací, důstojnou českého právniciva a českého právnického ducha, doufám pevně, že výsledky tohoto sjezdu nejen nám právníkům poslouží, nýbrž že tak budou ke cti českému národu. (Výborně!) A v této naději provolávám všem účastníkům slovanským ze hloubi duše své »Na zdar Řeč tato, již shromáždění byli vyslechli stoje, uvítána byla bouřlivým provoláním » Na zdar!«, za něhož kapela páně Pehelova zano- tovala velebnou hymnu naši »Kde domov můj?« Za animované a srdečné zábavy, k níž při- spěla také produkce »Českého kvartetta«: před- nesloť mistrně kromě řady skladeb skladateln Dvořáka, Rozkošného, Weissa a j., k poctě slo- vanských hostí také skladby ruské, polské chorvatské dle originálů — setrvali účastníci zdařilého večera pohromadě do pozdních hodin nočních.
Pehelův Dvořák Rozkošný Weissa
15 article
První vědecký sjezd českých právníká. Dneso 12. hodině polední jest slavnostní zahajovací schůze v Pantheonu. Clenové výkonného komitétu račtež dostaviti se před 1/212. hod. do musejní budovy. Úbor salonní; kdo z venkovských pp. účastníků takového úboru s sebou nemá, není na toto ustano- vení vázán. Členové komitétu se prosí, aby se do- stavili ve fraku (čamaře) a bílé kravatě. Galerie bylo pro velký počet přihlášek o damské vstupenky nutn zaříditi na místa k stání a není tudíž žádného roz- dílu mezi místy ani míst vyhrazených. — Odpoledne o 5. hodině zahájí sekce porady. Páni účastníci račlež se přesně dostaviti. Sekce I. (občanské právo) zasedá v Karolinu v sále č. 1. sekce II. (soudní řád) v sále č. 4, sekce III. (trestní právo) v sále č. 3 sekce IV. (nár. hospodářství a veřejné právo) v sále č. 7. — Večer o 8. bodině je banket na Žofíně. Ti, kdož se k němu přihlásili, vyzvednětež si po- ukázku v kanceláři sjezdové v Karolinu. — V kan- celáři sjezdové lze koupiti Navrátilův »Almanach českých právníků« (8 K), 600 životopisů s illustrace- mi. — K uhražení nákladů sjezdových přispěl vice- president zemského finančního ředitelství pan Josei Tersch 40 K. .— V pondělí (25. května) zase- dají sekce o 9. hod. ranní a o 3. hodině odpolední opět v Karolinu. Odpoledne v 5 hodin závěrečná schůze v zasedací síni staroměstské radnici. —v průjezdu Karolina budou ohlášky, oznamující, o ktere otázce se právě jedná v té kleré sekci.
Navrátilův Josei Žofín Karolina
16 article
Almanach českých právníků. Ku prvním sjezdu českých právníků v Praze vydal čilý publicista, sekretář magistrátní JUDr. Michal Na- vrátil velmi vítanou publikaci, věnovanou věhlas- nému předáku české právní vědy prol. JUDru. Ant. rytíři Randovi, jehož zdařilou podobiznou od Eckerta ozdobeno její záhlaví. Almanach obsahuje životopisy a podobizny šesti set našich právníků, podávaje pře- hlednou příruční knihu o působení jejich v nejrůz- nějších oborech povolání právnického, vědeckého, po- litického, literárního, národního atd. Spis, jenž bude milou vzpomínkou jak pro účastníky sjezdu tak pro veškeré právnictvo, jest velmi úhledně vypraven, po- dobizny sestaveny jsou ve skupiny přehledné dle oborů působnosti, a lze jej dostati u spisovatele v Praze II., Resslova ul. č. 3. za cenu vzhledem k bohatému obsahu poměrně mírnou 4 zl. r. č.
JUDr Michal Na Antonín Randa Eckert Praha Resslův ulice český právní věda
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. května. (Rákoczy a vo- jenské požadavky.) V některých, zvláště klerikálních politických kruzích spojuje se pa- novníkův reskript, jímž se nařizuje převezení ostatků Rákoczvových do Uher, s předlohou o zvýšení civilní listy a s novým stamillionovým požadavkem vojenské správy. Vyskytly se i do- mněnky, že převezení ostatků Rákoezvových jest cena, za kterou uherská strana neodvislosti do- volí, aby vládní většina uherského sněmu odhla- sovala zvýšení civilní listy i nové milliony na vojsko. Proti tomuto názoru vystupuje historik hnutí Rákoczyova, posl. Koloman Thaly, jenž s rozhořčením odmítá podezírání, že by stran neodvislosti byla s to, šachrovati s památkou předního bojovníka za svobody Uher. Strana neodvislosti sklání prý svůj prapor před králem, jehož reskript, kterým se jako závojem zastírá trapná minulost, náleží k nejkrásnějším a nej- více povznášejícím opatřením nynějšího panování
Rákoczy Rákoczyův Koloman Thala Praha Uhry
18 article
Toto opatření panovníkovo bude také míti svůj historický význam. Ale jest zlomyslný výmysl, tvrdí-li se o straně neodvislosti, že se nyní zpro- nevěří svým povinnostem a postaví se do služeb vládních. Strana neodvislesti — praví K. Thaly — pokládá zvýšení civilní listy za požadavek nespravedlivý a proto vystoupí proti němu v parlamentě co nejrozhod- něji. A právě tak rozhodně a energicky strana neodvislosti bude potírati neobyčejně vysoké vo- jenské požadavky. Jest ovšem pochopitelno, že vojsko má býti vyzbrojeno pro každý případ, neboť platíme li daň z krve, musíme se také starati, aby naši vojáci nešli bezbranní do boje jako na jatky. Ale tyto obrovské poža- davky jsou za nynějších hospodářských po- měrů nesplnitelny a proto opposice bude jak proti zvýšení civilní listy, tak i proti poža- davkům vojenským bojovati se vší energil — jak doufáv— také s úspěchem. V Praze, 21. května. (Vládní výkla »refundac!«.) Úřadní »Gaz. Lwowska« vy- světluje, jak společné ministerstvo vojenství na- hradi vládám rakouské a uherské peníze, jichž bude třeba na zúročení a umoření půjčky 400 millionů korun na potřeby vojenské. Na placení 49 úroků a amortisaci půjčky — píše »Gaz.
Praha Gaza
19 article
Lw.« — užije se ročně 27 millionů korun, které se stále opakují v mimořádném rozpočtu vojenském a námořním a jsou určeny na roz- manité vojenské investice, které se stanou zby- tečnými (7), když se fyní paušálně neb lépe řečeno předem na mnoho let vyhoví vojenským potřebám. Tuto částku 27 millionů bude správa společných říšských financí každoročně vraceti oběma vládám dle poměru, stanoveného kvotou a vlády jí užijí na zúročení a umořování půjčky na vojenské potřeby. Potrvá to 20 neb 25 lel, t. j. přibližně tak dlouho, dokud nezastárnou děla a lodi, jež se opatří z nynější půjčky. Půjčka nebude vydána celá najednou, nýbrž po částech postupně dle potřeby vojenské správy. V Praze, 21. května. (Vyučovací ja- zyk v kadetkách.) »Iní.« se dovídá, že přijímací zkoušky do kadetek budou se počát- kem příštího roku diti již dle nově stanoveného vyučovacího jazyka a sice žáci pěchotních ka- detních škol v Pešti, Prešpurku, Košici, Temeš- váru, Sibini, uherského oddělení jízdecké ka- detky v Hranicích a dělostřelecké školy v Trajs- kirchenu musejí se vykázati znalostí něm- činy a maďarštiny; žáci pěchotních ka- detek v Kamenici a Karlovci znalostí něm- činy a chorvatštiny; u kandidátů cis- lajtánských kadetek ve Vídni, v Praze, Král.
Iní Temeš Sibin Král Praha Pešť Prešpurk Košik Hranice Trajs Kamenica Vídeň
20 article
Poli, Hranicích, Terstu, Mariboru, Lobčově, Lvově, Inšpruku, Liebenavě a Hainburku bude se žádati jen znalost němčiny. Z Lublaně, 20. května. (D ův ěr ná schůze štyrských poslanců.) Minule úterý konala se v Mariboru důvěrná porada všech slovinských poslanců štyrských, v níž jednáno o příštich sněmovních volbách ze vše- obecné voličské kurie. Stalo se usnesení stran jednotného postupu a včasné agitace. Podroh- nosti budou vysvětleny na schůzích politických spolků. Z Vídně, 20. května. (Maďarská vy- moženos t.) Ohlášeným přeložením kadetk ze Strassu do Košice a košické vojenské nižš reálky do Strassu, což se stane počátkem škol- ního roku 1904/5, splní se jedna z národních vymožeností, slíbených Maďarům v oboru vojen- ství. Na kadetce košické bude se již příštím rokem několika předmětům vyučovati maďarsky. O nižší reálku, jež se přeloží z Košice, ucházeli se Poláci pro Halič, ale jak vidno, tomuto je- jich přání nebylo vyhověno.
Liebenava Hainburk Maďar Polák Hranice Terst Maribor Lobčov Lvov Inšpruk Lublaň Vídeň Strass Košice Halič
21 article
Ze Lvova, 19. května. (Volební agi tace ve prospěch Barvinského.) Zdá se, že poslanecký mandát vůdce smířlivé frakc haličských Rusů, ředitele Barvinského, je v okrese brodském povážlivě otřesen, když i dr. Eugen Olesnický ze Stryje, těšící se vážnosti všech ru- ských stran, uznal za nutno, obrátiti se zvláštními listy k ruskému duchovenstvu v okrese brodském se žádostí, aby se vzdalo odporu proti opětné volbě Barvinškého a pomohlo mu svým vlivem opět k mandátu. Sám dr. Olesnický doznává, že ředitel Barvinský dopustil se množství politických chyb, jež mu byly nejednou vytknuty, ale v po- slední době se prý polepšil a v ničem neporušil solidárnosti s ostatními ruskými poslanci. Ze Záhřebu, 19. května. (Finanční vy- rovnání.) V poslední uherské ministerské radě vytknuty meze, až do kterých může uherská kra- levinská deputace jíti, pokud se týče nároků chor- vatských. Chorvaté trvají však na svém stano- visku, nadějíce se, že i Maďaři uznají konečně jich požadavky za spravedlivé. Nedojde-li však v brzku k definitivnímu vyrovnání, může se státi že z omrzelosti nad nekonečným provisoriem Maďaři dají přednost finanční samostatnosti Chor vatska. Finančníci chorvatští jsou přesvědčení že Chorvatsko svými důchody mohlo by dobře uhraditi všechny příspěvky na společné potřeby a ještě by mu zbylo dosti peněz na výdaje samo- správné.
Rus doktor Olesnický Chorvat Maďar Lvov Stryj Záhřeb Chorvatsko Barvinský
22 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 21. května. Moskevský Slovanský spolek. (Dopis »Nár. Listů «.) V Moskvě, v květnu. Telegram svůj o valné hromadě Slovan- ského spolku v Moskvě doplňujeme několika ze- vrubnějšími rysy jednak proto, že děj jeho je významný vůbec pro slovanskou práci, jednak že dotekl se i Čechů a to nejen v původní vlasti, než i zaatlantických. Za nebývalého účastenství vykonala se dnes valná hromada jednoho z nejrušnějších středisek slovanského hnutí. Mimo Rusy zastoupení byli představitelé téměř všech slovanských kmenů, avšak význačně třeba poznamenati to o Češich, Srbech a Bulharech. Ke shromáždění, které ko- nalo se za předsednictví ctihodného advokáta Dolinského, hledělo se tentokráte s nevšedním zájmem a očekáváním vstříc — jednak k vůli vnitřním záležitostem, jednak k vůli živé čin- nosti, kterou do slovanské vzájemnosti spolek v poslední době zanáší. Z obsáhlé zprávy sekretáře Manykina Ne- strujeva, která reliefně podala obraz činnosti za minulý rok, uvádíme, že jmenovitě teple vzpo- menuto bylo téch skutečností, které Slo- vanský spolek moskevský přivedl do styku s českým národem.
Čecho Rus Srba Bulhar Dolinský Praha Moskva Slovan
23 article
Vzpomenuto zejmena oslavy Husovy, na níž spolek zastupovali Borisov Kořeněvskýa Šnepp, Sokolského sletu v Čes. Budějovicích, na němž titéž delegáti spolek representovali, sletu Sokolů v Plzni a výstavy v Pardubicích, na něž delegován taktéž F. K. Šnepp, náš krajan. Později budeme míti přiležitosť podati plnější nárys činnosti za celé období. Zřetel dne obrácen byl k volbám — které udály se jednosvorně, což s povděkem radostí jsme vítali jako blahou předzvěst ztužené a pospolité další činnosti ve spolku, aby tak skutky propagoval heslo, které by slovan- ským kmenům mělo býti nejsvě- tějším příkazem: svornou a svor- nou práci. Za činovníky zvoleni osoby z nejpředněj- ších. Předsedou zase milý náš přítel a slovanský borec Čerep Spiridovič, místopředsedou generál Griněvič, sekretářem státní úřadník Blokov a do výboru: státní radové Illavionov a J. Novikov, professoři university Ozerov, Subolin, Novikov Tarasov; za náhradníky Eěkin a Lajkovič. Ze zajímavého výkazu pokladního a obrázku z minulosti podávámě pouze malé srovnání, které však mluví zřetelně a skvěle o činnosi Slovanského spolku za vedení předsedy Spirido- viče. Tak r. 1901 bylo členů 81 a kapitálu 2.365 rublů r. 1904 je » 640 » 20.099 » Dalším zajímavým předmětem letošního jednání byla volba čestných členů, mezi nimiž zvoleni: král srbský Petr I., ruští ná- mořní velitelé Skrydlov, Rudněv a Bě- Iajev, černohorský ministr Vukovič, biskup Strossmayer, americký publicist Kertin, K. Kren, srbský ministr Nikola Pašič a z če- ského národa poslanci Klofáč i Engela spisovatel Jos. Holeček; dále srbský poet Zmaj a náš zaatlantický krajan Tom. Čapek, jenž byl předsedou nedávného velikého vše- slovanského meetingu v Americe.
Husův Kořeněvský Šnepp Griněvič Blokov J Novikov Subolin Novikov Tarasov Vukovič Strossmayer K Kren Pašič Klofáč Engel Jos Holeček Tom Čapek Čes . Budějovice Plzeň Pardubice Amerika Sokol Čerep Spiridovič univerzita Ozerov státní rada Illavionov král srbský Petr I BIajev
24 article
Valná hromada zakončena byla nadšenou řečí opět zvoleného předsedy, jenž děkuje za volbu, zmiňuje se, s jakým trudem a úsilím bylo pracováno v minulém tříletí na povznesení Slovanského v. spolku, o němž už panovalo mínění, že ho ani není. Pravil, že »neústupně bral se za cílem: povznésti spolek náš v Moskvě, prestolné to stolici ve středu Slovanstva, na náležející mu význam. Při tom vedoucí mu byla myšlenka »Slované pro Slovanstvo«. »Rychlý vzrůst spolku vzbudil však žárlivost jedněch, podezřívání druhých, nespokojenost jiných, zejmena téch, kdož měli slovanskou ideu za pohřbenou a zapomenutou. V tom boji byla nám však povzbuzovatelem vřelá láska k věci.« »Úkolem spolku je buditi slovanské sebepoznání a nítiti lásku a mír tam, kde vzni- kají mezislovanské spory, porá- žeti nesvornost, kde nepřátelé snaži se o porobu, rozkol a slabos Slovanstva. Mravně-kulturní semknutí Slo- vanů — hle toť hlavní, svatá naše myšlenka.« Dílo nebylo lehké, avšak vytrvalosti a ne- ústupnosti podařilo se, že spolek má nyní spo- jení s celým světem slovanským, s jeho nej- přednějšími činiteli, politiky i státníky a styky se slovanskými spolky zvláště v Sofii, Bělehradě. Krakově, Petrohradě, Kyjevě a zvláště v Praze.« »Srdečně intimní sblížení také se v poslední době vyvinulo s Francouzi a Italya s Čechy jsme nejlepšími přáteli.« Dotýká se pak polské otázky, pravě: »Polská otázka je co nej- vážnější pro slovanské hnutí, avšak dosavade málo byla všímána.« Zmiňuje se o buzení lásky k Rusku za hranicemi, klade Čeněk Spiridovič důraz na sblížení se románsko-slovanské, uváděje, že již pro tuto myšlenku získáni byli přední mužové jak v Italii (general Garibaldi, prof.
Slovan Francouz Italya Spiridovič Moskva Sofie Bělehrad Krakov Petrohrad Kyjev Praha Rusko kulturní semknutý Stvan Italia general Garibald
25 article
Prestini a j.) tak ve Francii (exministr Hanno- teaux, de Beaurepas, Massard, Chéradame a j.). »Neklameme se,« dí Spiridovič, »nadějí, že slovansko-romanské sblížení bude korunováno formálním traktátem, avšak jsme pevně pře- svědčeni, že pod praporem tím otevírá se nám široké pole propagandy idey míru a pro vznět družnéh poměru všech romanských náro do ke Slovanstvu. Slovansko-romanský spolek představoval by na 300 millionů duší — a tu pouhé vě- domí přináležení k němu povznášelo by ducha našich bratří; jediná myšlenka jeho sku- tečnosti činila by směšnými všechny jejich ná- klonnosti ke hněvu a separatismu. Po- sléze založením odborů Ligy (slovansko-roman- ské) získali bychom celou řadu kateder apologie slovanomilstva. Rovněž netřeba pouštěti se zřetele, že Rusko a Slované representují ohrom- nou massu 200 millionů duší. A těm třeba
Hanna Beaurepas Massard Chéradam Slovan Francie Rusko
26 article
vdechnouti vědomost o skutečnosti tohoto ohron- na, aby Rusko a Slované stali se nepřem žitelní. Třeba prodehnouti toto o hromno vzájemnou láskou a bra trstvím a utvořiti z ní tak nerot borný granitový útes« — ohnivě ap- strofoval nadšený předseda moskevského spolk vzájemnost všech Slovanů. Budeme miti snad přiležitost vrátitia ještě k některým vývodům Čerepa Spiridoviče stručně uvádíme na konec, že dotekl se i pomě, vzniklých výbuchem vojny japonsko-ruské, ame- rické nálady prvopočáteční, při čemž děl, z Američanům dlužno »připomenouti rok 1863, kdy Rusko poslalo do San Franciska a do Flo- ridy dvě své eskádry k ochraně Ameriky«, mluní o Slovanech amerických, mezi něž se tato lét nevydá propagovati slovanské a ruské souručen- ství i všeslovanskou myšlenku. Volá po utvoření slovanské ligy a litoje, že letos nepodařilo se svolati v še s lo v an ský sjezd, který byl projektován ve Frao- tiškových Lázních, kde k tomu eíli najat u hotel »Post«.*) Bezpochyby prý třeba bude užíti snah slovansko-romanské ligy a sjezdj takové svolávati do Paříže.**) Srdečným a nadšeným appellem na sou- činnost Čerep Spiridovič skončil za všeobecné pochvaly svou řeč a valné shromáždění Slovan. spolku v Moskvě, jehož další činnost provázejt zdar nejvyšší na prospěch zlaté idey všes lo vanského souručenství. Nabludatěl.
Slovan Američan Rusko San Francisko Flo Amerika Paříž Moskva Slovan
27 article
»Fortnightly Revinw« o úpadku politiky bismarkovské. Zmínili jsme se již několikráte o tajemnén spolupracovníku proslulé anglické revue, píšící politické články pod jménem »Calchas«. Tvr se, že jest to vynikající osobnost z kruhů vlád- ních. V každém ohledu mají stati Calchasovy velkou cenu svou bystrostí a vážnosti a pr- zrazují zkušeného a zasvěceného politika ad plomata. Calchas je přívržencem sblížení Angli s Francií a Ruskem, jeho myšlenky nalézají vel kého ohlaau u obecenstva anglického. V posled ním čísle květnovém »Fortnightly review« píš Calchas o dohodě anglo-francouzské, jež dle ného znamená úpadek politiky bis markovské. Calchas se zadostučiněním konstatuje úplnon osamělost Německa — orgán našich realistů as před 3 nedělemi se posmíval »politikům a stá- níkům« z »Národních Listů«, tvrdivším totéž — pro nějž trojspolek je dosti povrchní záštitoa proti útoku, na který však nikdo nemyslí nynl. V diplomatické činnosti má Německo pouze dne spojence: papeže a sultána, a to nejsou moe- nosti námořní. Politika Bismarkova je v kon- cích, dílo železného kaneléře se bortí. Al císař Vilém pokračuje v ní statečně. Rozmno- žuje zatím válečné slly, zejmena posilňuje své loďstvo a záminkou k tomu, je mu nynější do-- hoda francouzsko-anglická.
Angl Al Vilém Francie Rusko Německo Fortnightnout Revinw Calchasův velký
28 article
Combes vypískán.
29 article
Ministerský předseda francouzský pojsl úmysl konati objížďku po hlavních místech po- sledního volebního zápasu. Když přibyl na za- přenou do Rouenu, byl vypískán silně za přijezdu i odjezdu. Na nádraží pravil mu pan Legrand, místopředseda ligy »Vlasť francouzská«: »Pro- hlašuji Vám, pane ministerský předsedo, jménen voličů rouenských, že jsme ustrnuli nad nevák- ností, jakouž jevíte k svobodám a k právům občanů francouzských«. Za ohlušujícího sykolu a hukotu odjel vlak s panem Combesem. Tenle rozhodl se prý v objížďce své již nepokra- čovati. Roztržka Prancie s Vatikánem. Roztržka mezi republikou francouzskou stolicí papežskou zdá se býti věcí hotovou a neodvratnou již. Tím více, když také pravi křídlo vládní strany, vedené Barthonem, vyslo- vilo se pro odvolání vyslance Nisarda z Vat. kánu. Dle všeho neodejde, ale zůstane př dočasném jen odchodu Nisardově a soudí se ve Francii samé, že Vatikán hledati bude jenon příležitost, aby novým nějakým krokem Franci usmířil a umožnil, by nucená »dovolenác Nisardova snad již po několika týdnech byli zakončena. Zdaliž oplátkou take pařižský nun- cius Lorenzelli dostane »dovolenou«, není ješt jisto. V každém případě myslí se ale, že zů stane při této formě obapolných dovolených že nedojde nijak na úplnou roz tržku diplomatickou. Pius X. lelí se dle všeho sám již důsledkův chyby svojl.
Legrand Combes Nisard Franek Nisardův Pius Rouen Vatikán Francie
30 article
Pařížský »Figaro« podává o tom z Říma tuto zajímavou zprávu: »Převládá zde názor, k papež nechce úplné roztržky s Vatikánem. Pro- testoval proti cestě Loubetově do Říma, prolož pokládal za svou povinnost uhájiti autority elro kevní. Doufal, že při tom zůstane i jest velice sklíčen, poněvadž konflikt nabyl takového roz-- sahu. Připomenul dnes slova, kteráž pronesl při volbě své: »Bože můj, odvrať ode mne tent kalich!« Když však slyšel depeše, jež státni tajemník večer obdržel, zvolal se slzami v očích, velice pohnut: Benátky, o milované Benátky mé!« Klesl na kolena a modlil s dlouho.« V pravdě ale Pius X., jenž stále vlce podlehá vlivu trojspolku, jemuž děkuje i a volbu svou, dal se při své notě protestní in spirovati vlivy německými, jimž z důvoda mezinárodní politiky přichází roztržka met Francií a Vatikánem ovšem nanejvýše vhod. N státním tajemníku Merry del Valovi bylo pal. aby tím spíše odvážil krok svůj, když zajisle měl informace, že i Combes očekává dvchtiv přiležitost, aby zvrátiti mohl v ministerst radě opáčný vliv Delcasséův, jenž do posled chvíle, z ohledu na zahraničnou politiku fran- couzskou rozluku s Vatikánem hleděl odvráliti Či skončil Merry del Val, jenž, jak známe vyšel ze školy jezovitské, jest rovněž ve sluk- bách trojspolkových, ať bezděčně či úmyslně? Proti nadání otázka rozluky s Vatikáne uvedena byla na přetřes také již ve včerejs schůzi francouzské sněmovny. So *) Majitelé hotelu však po útocích německéb tisku odepřeli vyplniti smlouvu a zrušili slovo. Záleo žitost, mimochodem řečeno, odevzdána právnímu zá **) Domníváme se, že slovanská Praha byla by neméně vhodnější, ne-li nejvhodnější Pozn. dopisovatele. stupci.
Figaro Pius Delcasséův Řím Vatikán Benátky Francie Praha Merry del Val