ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1c25a820-7129-11dc-ac7c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 66, person 93, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 22. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 14l.
4 article
ka ranní e odpol. list, přědplácí ve r Prazei vo sdninlst knik int s drojí čenánk nkl. : ; : nk ve Glalkk
6 article
tvvjí nianio
7 article Tnešní číslo pro Prahu le o 24 stranách.
Tnešní číslo pro Prahu le o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 24. května t. r. v obvyklou hodinu polední.
Praha
8 article Válka.
Válka. Z Mukdenu, 21. května. (»Reuter.« Hlavní voj japonský odhaduje se na 80.000 mužů a stojí dosud jižně od ruského vojska, jež chrání Liaojan. Japonei — zdá se — zastavili svůj postup. Ruského vojska při- bývá každým dnem a jeho posta- vení je čím dále pevnější. Myslí se, že onehdejší déšť pře- kazil postup japonského dělostře- lectva a způsobil nynější pomíje- jící klid. Rusové jsou doposud pány že- leznice až do Dašičan. Z Tokia, 21. května. Došla sem bezpečná zpráva, že Japonci zni- čili ruský křižák »Bohatýr«. Ale současně zničena byla ja- ponská válečná loď »Kiu- šiumarue. Z Londýna, 21. května. Z Čifuse sděluje: Na znamení smutku vTokiu byly sňaty prapory se stožárů a ve- škeré úřadní výkony byly odročeny. V četných divadlech po zprávě o katastrofé japonského loďstva před Port Arturem zastavena před- stavení. Úřadní zpráva, že Japoncl dosáhly úspěchů u Kiněu nezmír- nila nikterak smuteční dojem. Jest všeobecné přesvědčení, že ztráta »Hatsugy« a »Josina« bude míti velký vliv na další průběh války.
Rus Japonec Artur Japoncl Mukden Tokio Londýn Čifus Reuter
9 article
L. Z Petrohradu, 21. května. Dle zpráv došlých hlavního generálního štábu a dle četných telegramů sou- kromých potvrzuje se zpráva, že křižák vladivostockého loďstva »Bohatýr« byl zničen, avšak celá jeho posádka zachráněna, Podrob- nosti katastrofy nejsou známy. Z pevniny dochází zpráva, žev jižním Mandžursku vypukly nešto- vice. Z Petrohradu, 21. května. V ge- nerálním štábu se myslí, že úspěchy, jichž docílilo ruské vojsko proti západnímu křídlu japonskému, jsou velikého dosahu a to proto, že se podařilo odraziti armádu, která chtěla Kuropatkina obklíčiti. Za tohoto boje hnali Rusové čtyřikrát Japonce bodákem. ch. Z Londýna, 21. května. Zpra- vodaj »Daily Mailu« sděluje z Mnk- denu, že velká srážka jest na ob- zoru. Japonci táhnou nyní od vý- chodu na Liaojan. Nyní, když ne- jistota o směru japonského váleč- ného šiku je odstraněna, vědí Ru- sové, kde a jak jim mají odpor klásti. —ch. Z Petrohradu, 21. květn Z Liaojanu se sděluje: Japonci další pochod na Mukden zastavili. Ustupují pomalu na Jalu, poně- vadž jim hrozí se strany kozáků odříznutí od jich operační čáry. Ze Seulu, 21. května. (Reuter.) Ja- ponský konsul v Genzaně ozna- muje, že 19. t. m. asi 300 Rusů obsadilo Kankon, 40 mil severné od Genzanu a že za timto vojskem táhlo dalších 3000 mužů. Telegrat severně od Genzanu je zničen. Z Tokia, 21. května. (Reuter.) Ja- ponci, již přistáli v Takušanu, ob- klíčili včera večer nedaleko Vanš- jatunu, 7 mil severně od Taku- šanu, škadronu ruské jízdy a zni- čili ji. Mnoho Rusů bylo pobitoa raněno, náčelník škadrony byl za- jat. Japonci neměli žádných ztrát. (Ostatní lelefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
Rus Japonec Kankon Petrohrad Londýn Mnk Mukden Jal Seul Tokio Daily Maila Reuter
10 article Sjezdu českých právníků
Sjezdu českých právníků na uvítanou! V řadu skvělých jubileí, k jakým se v národě, jehož kulturní vývoj násilnými vlivy na dlouhou dobu byl přerušen, přiro- zeně později dospívá, než u národů šťast- nějších, druží se dnes u nás událost, jíž podobnou jen po řídku naskytne se zazna- menati: Právnictvo české přistupuje k oslavě čtyřicetiletí pilné práce své na poli vědy, používajíc k tomu významné chvíle, kdy dovršuje se také čtyřicátý ročník působnosti prvního střediska právníků českých — Pražské jednoty právnické Bylo by třeba býti spoluúčastným pa- mětníkem dob, kdy. »Právnická jednota v Praze« vstoupila v život, skromností po- měrů a různou nepřízní tísněný, abychom plně pochopili oprávněný pocit uspokojení, jaký blažiti může naše vážné vyznavače Themidiny při vstupu v tento rok jubilejní. Tehdejší politika vládní nepřála obrodným snahám v literatuře české od r. 1848 se jevícím, opětný znenáhlý rozkvět českého jazyka naplňoval ji obavami a proto bylo přáním jejím, aby co možno nejvíce tlumeny byly tyto známky budícího se uvědomění národního. Na jednotné právnické fakultě university pražské přednášky v jazyce českém byly tenkráte zjevem v pravém slova smyslu ojedinělým. Přednášelť česky již jen neunavný ob- hájce práv jazyka našeho, prof. dr. Joseí Frič, jehož stoleté narozeniny právě před kratičkým časem oslaveny byly jak vysokým učením pražským, tak i rodným městem jeho Slaným. A trudnému stavu tomu od- povídal také výsledek literární činnosti oboru práva. Vydáváno spisů nepatrně málo a to ještě po většině jen prací populárních
profesor doktor Frič Praha Slaný právnický fakulta
11 article NILIS
NILIS Tím odvážnějším, ale spolu záslužněj ším bylo proto založení odborného časopist »Právník«, který v r. 1861 za redakce Karla Erbena, dra. Rudolfa knížete Thurn Taxisa a dra. Jana Jeřábka vycházeti počal a záhy stal se orgánem malého tehdy ještě hloučku česky cítících a česky píšících pra- covníků na roli právnické. Téhož roku také znova zřízena na fakultě právnické česká stolice pro přednášky o rakouském právu občanském, které již v druhém semestru zahájil soukromý docent dr. Antonín Randa — dnes učenec světového jména . . . Ačkoli pak záhy na to přihlásili se s českými uni- versitními přednáškami právnickými ještě Gundling, Slavíček, Chlupp a Jonák, byl to přece jenom stále ještě nepatrný veřejný úspěch české práce vědecké, jíž bojovat bylo nejen s obtížemi, jaké působila zane- dbanost českého slohu právnického, kdysi tak skvělého, nýbrž i s překážkami zúmysla a uměle jí kladenými. — V tuto dobu tedy — v rok 1864 — spadá založení Právnické jednoty v Praze která si v § 1. svých stanov za účel vytkla »působiti k tomu, aby se v řeči česke pěstovaly vědy právní a státníe A úkolu tomu — jak dnes po uplynutí čtvř desítiletí působení jejího s opravdovým pře svědčením tvrdíti můžeme — dostála mérou nejplnější. Hned v roce založení jejího pro- vedeno nejužší sdružení Jednoty s časopisem
Nilis Erben Rudolf Thurn Taxiso Jeřábek doktor Randa Gundling Chlupp Jonák Praha
12 article
»Právník«, jejž Jednota převzala ve svůj vlastní náklad, a získavši takto věrného spo- jence a tlumočníka svých snah, neustávala pak dílem publikací nebo hmotnou podporou prací literárních, dílem schůzkami týdenními, na nichž pilně přednášeno a debatováno, přispívati vytrvale a blahodárně ke zvýšené činnosti v oboru českého vědeckého bádaní i k vytříbení českého slohu právnického. — Vedlo by nás příliš daleko, kdybychom stopovati chtěli tuto záslužnou činnost Jed- noty a všecky úspěchy české vědy práv- nické za minulých 40 let; to také nebylo účelem těchto řádků. Chtěli jsme tu prostě kratičkým pohledem do minulosti zdůvodniti význam a oprávněnost kroku, k němuž se právnictvo naše po pilných přípravách od- hodlalo a jejž tímto srdečně i vděčně zá- roveň víláme jako novou metu v dějinách české vědy právnické!
Jednota
13 article
Leží to již v charakteru vážných muz práce, že nepomýšleli při oslavě svého ju bilea, pro niž si zvolili nejvhodnější formu sjezdu všeho právnietva českého v matičce Praze, pouze na zábavu a osvěžení ducha, nýbrž že nejdůstojnější manifestaci zdatnosti své hledají v činu novém. Vykazujet program sjezdový celou řadu právních otázek. namnoze s moderním životem těsně souvi- sících, o nichž připravena a tiskem vydána dobrozdání četných právníků českých o nichž zvláštními zpravodaji bude o sjezdu referováno, pak debatováno a posléz sne- sení činěno. Nepopíratelný význam takto arranžovaného sjezdu pro další zdárný rozvoj české vědy právní netřeba doličovati. A přičtete-li k tomu vzpružení mysli pro nový boj životní, jaké účastníkům sjezdu poskytne pobyt v přátelském kruhu tolika kollegů, mezi nimiž s radostí vybledá druh staré druhy i získá řadu přátel nových, po- myslíte-li též na upřímnou účasť právnických kruhů jinoslovanských na této slavnosti če- ského právnictva, která tím dojista přispěje též ke správnějšímu ocenění kulturního po- stavení národa našeho jak doma tak v cizině, máte bilanci, s níz mohou nejen příslušníc stavu právnického, ale i celá veřejnost naše plně býti spokojena. Proto napsali jsme výše, že srdečně i vděčně zároveň víláme podnik sjezdový, proto slibujeme si od něho i pro spo- lečnou věc českou zisk nemalý Nuže, přijměte již vřelý pozdrav náš, stateční zástupcové práva, kteří jste zavítali z blízka i z dali do královské Prahy, abyste tu v síních naší almae matris, která sama většínu z vás odchovala k zápasu život- nímu, nové řešili problémy — buďte nám vítáni od srdce upřímně ! Zdar s vámi!. J. V. B.
V B Praha
14 article Prvý sjezd českých advokátů.
Prvý sjezd českých advokátů. Spolek českých advokátů v království če- ském uspořádal První sjezd českých advokátů v Praze a pozval k němu advokáty všech slo- vanských národnosti. Význam sjezdu tohoto ceni si pořadatelstvo zejmena proto, že velikou účastí přihlášených i slovanských hostí podán důkaz o tom, že zdařily se snahy spolku, vzbuditi interes stavovský v kruzích advokátních. Nutný ve změněných poměrech advokátních, jež, jak v zájmu stavu, tak i v zájmu obecenstva vyža- dují účinné změny. Sjezd byl zahájen včera odpoledne ve velke zasedací síni staroměstské radnice. U presidiál- ního stolu zasedli pp. president advokátní ko- mory p. dr. Dvorský, protektor sjezdu sta- rosta měst pražských p. dr. Srb s odznakem své hodnosti, čestný předseda sjezdu p. dr. Pippich z Chrudimi a dr. Žák z Král. Vinohradů. Sjezdu se zúčastnili pp. vrchní rada Vyšín, dr. Javůrek a sekretář dr. Bohuslav za sjezdový výbor práv- níků, četní advokáti z Prahy a předměstí, z ven- kova pak pp. dr. Fikar ze Strakonic, dr. Flan- derka z Rychnova n. Kn., dr. Petřík z Podě- brad, dr. Šátek ze Skutče, dr. Schmidt z Plzně, dr. Pohl ze Zbirova, dr. Renner z Uherského Brodu, dr. Fischer z Olomouce, dr. Hurých z Místku, dr. Podvinoc z Kolína, dr. Auředníček z Vídně, dr. Rudolf z Hradce Králové, dr. Pal- kovský a dr. Matouš z Moravské Ostravy, dr. Krupka z Brna, dr. Hostaš z Klatov, dr. Neu- mann ze Sobotky, dr. Morávek z Březnice, dr.
doktor Dvorská Srb Pippich Žák Král Vyšín Javůrek Bohuslav Fikar Flan Petřík Schmidt Pohl Zbirův Renner Fischer Podvinoc Auředníček Rudolf Matouš Krupka Hostaš Neu Morávek Praha Chrudim Strakonice Rychnov můj Kněžná Skuteč Plzeň uherský Brod Olomouc Hurý z Místek Kolín Vídeň Hradec Králové Ostrava Brno Klatovy Sobotka Březnice právník Poda
15 article
Roček z Nasavrk, dr. Glos z Litomyšle, dr. Formánekz Pardubic, dr. Pöschl z Mělníka, dr. Vostřebal z Nového Města n. M., dr. Hodáč z Brna, dr. Stránský z Brna, dr. Havelka z Chru- dimi, dr. Sekera z Frýdku, dl. Stoll z Mor. Krumlova, dr. Eisner z Velvar, dr. Hezký z Č. Budějovic, dr. Koudela z Brna, dr. Baštář z Jaroměře, dr. Daněk z Uh. Hradiště, rada Hruban z Úherského Brodu, dr. Figar z Chru- dimi a j. v. Zvláštní pozornosti těšili se hosté pp. prof. dr. Dwistjanski ze Lvova, dr. Kosta Lewicki ze Lvova, dr. rytíř Lewicki z Krakova a dr. Majčen z Krapiny. Účel sjezdu v zahajovací řeči naznačil pre- sídent advokátní komory p. dr. F. Dvorský, jenž pravil: Mám česť, zahájití první sjezd českých advokátů. Vítám vás srdečně a upřímně, vás, kteří jste k tomuto sjezdu zavílali. V první řadě však vítám naše slovanské bratry, naše pány kollegy ze Lvova (Výborně!), kteří nás poctili svou přítomností, i ostatní pány z venkova srdečně vítám. Jest mně opravdu potěšením, že jest mi dopřáno jako prvnímu presidentu advo- kátní komory uvítati vás jménem advokátní ko- mory v této staroslavné síni a přáti sjezdu plného zdaru. Úkoly advokacie, jak vám známo, jsou velké a těžké, uskutečnění jich jest obtížné, avšak nepochybuji, že advokacie sebevědomá, na výši doby a výši vědy právnické stojící, za- jisté s lehkostí všechny překážky překoná.
Roček doktor Glos Pöschl Vostřebal Hodáč Stránský Havelka Stoll Mor Eisner Koudela Baštář Daněk Hruban Figar profesor Dwistjanski Kosta Lewický Lewický Majčit Krapina F Dvorská Nasavrky Litomyšl Mělník Nový město můj Brno Chr Frýdek Krumlov Velvary Č . Budějovice Jaroměř Uh . Hradiště Úherský Brod Lvov Krakov Formánekz Pardubice
16 article
V dlrobnám prodeji ni číšlo o sobe psletn Ve nllalkách na venkor nli nnr,sol 1nserav platí se hotovž napře Předplaceel alnterty přljmá , dmini- Tem nackžzejí ze tásl rr dskee. tiskárna a ozpudice „Národnich Listů“. Bakoplsy so navraosjí.
Tema
17 article
Sjezd náš svolán byl současně se sjezdem vě- deckým českých právníků z té příčiny, poně- vadž přirozeně na tomto sjezdu nebylo místa pro projednávání stavovských otázek, které vý- lučně jsou jaksi naší doménou. Sjezd českých advokátů nebude tedy nikterak snad naproti sjezdu českých právníků, nýbrž jest jen jeho doplňkem. Poradám, jak našeho sjezdu, tak i pracím českých právníků, jež srdečně vítám, provolávám „Na zdar!“ (Hlučný souhlas.) Slova ujal se pak starosta měst pražských p. dr. Vl. Srb. Pravil: Velectění pánové, přátelé a kollegové! Jsem hrd na to, že v těchto siních mohu vás nejen jako protektor sjezdu tohoto, nýbrž také jako starosta kr. hl. města Prahy uví- tati. Sjezd českých advokátů již při svém zalo- žení doznal největších sympatií obecenstva, poněvadž se mu nejednalo jen o řešemí otázek stavovských, nýbrž zejmena o hájení našich práv národních a sice při soudech i úřadech politi- ckých. (Souhlas.) První dnešní sjezd českých ndvokátů vžal si za úkol, obě tyto záležitosti, které srostly s naším stavem a proto nejen jmé- nem města tohoto, nýbrž i jménem svým jako upřímný přítel a kollega váš, vítám vás co nej- srdečněji a přeji prvnímu sjezdu českých advo- kátů nejlepšího zdáru. (Výborně!)
Srb Praha
18 article
Dále promluvil p. dr. Pippiob z Chrudimi: Dostalo se mně vzácné pocty, býti jmenován druhým čestným předsedou tohofo sjezdu, ale neplatí to mě osobě, nýbrž českému venkovu, pokud representován je kollegy našimi z ven- kova. K výmluvným slovům, která zde byla přednešena, přičiniti musím tolik, že v českém právnictvu je síla a vznět celého našeho hyb- ného života právnického. Svou energii a tempe- ramentnost vnášíme do celého veřejného života a do vší práce národní, ba můžeme říci, že česká advokacie stojí ve službách vlasti. V tomto pře- svědčení a vědomí, že jsme ve službách vlasti a že jsme ve službách národní práce mimo své odborně povolání, přikročujeme k řešeni těch otázek, které nám ukládají povinnost, abychom se starali o dobro českého lidu a české vlasti.
doktor Pippiob Chrudim
19 article
(Výborně! Potlesk.) Vrchní rada p. Vyšín jménem právnického sjezdu promluvil takto: Výbor pro uspořádání prvního českého vědeckého sjezdu právnického uvítal s povděkem myšlenku, aby současně se sjezdem jeho byl uspořádán i první sjezd če- ských advokátů. Jestliže sjezd českých právníků vytkl sobě účelem, aby byla svěda právnická manifestována se stanoviska českého na sjezdu jeho, tu jednání vašeho sjezdu, zejmena v první sekci, jest doplňkem sjezdu a vítám proto jed- nání tohoto sjezdu jakožto spolupracovníka na poli věd právních a státních. A vynikajícími spolupracovníky v tomto oboru byli čeští advo- káti vždy. Již v lětech padesátých spatřujeme, že to byli advokáti, příslušníci stavu advokát- ského, kteři tradovali na vysokém učení praž- ském vědy právní v mateřském našem jazyku a v roce 1861 zříme zase, že spolupůsobením českých advokátů založen byl první právnický časopis vědecký „Právník“ a také při založení Jednoty právnické měli čeští advokáti vynika- jící součinnost. Na celém rozvoji českého práv- nictví mají advokáti čeští nepopíratelně vynika- jící postavení, vynikající význam a proto Jed- nota právnická a výbor pro uspořádání sjezdu českých právníků a zejmena předseda jeho, slo- vutný učenec náš, dvorní rada ryt. Randa, ulo- žili mně, abych tlumočil vřelé jejich sympatie k prvnímu sjezdu českých advokátů a abych tlumočil přání, aby štěstí a zdar snahy vaše pro- vázely. (Výborně! Potlesk.) Předseda p. dr. Dverský sdělil, že ne- přítomnost svou na sjezdu omluvili pp. dr. Pacák, dr. Lad. Dvořák, dr. Václav Škarda, dr. Pražák a dr. Karel Groš. Pozdravný telegram
Vyšín Randa Dverský doktor Pacák Lada Dvořák Škarda Pražák Groš
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. května. š— (Kronika.) Japonci budou mít u nás dlouho svůj vroubek pro kočičí úskok, s jakým s vrhli do války. Jsme Slované a věrně stojíme na síraně slovanského bratra ve štěstí i neštěsti. Neklaníme se úspěchu, ale netajíme se svým sbdivem a snažíme se první podivuhodné úspěchy soupeře Ruska aspoň vysvětliti. Snadno se řekne, vasljský barbar« si osvojil evropské umění vá- lečnické ! Ale to je tak složité umění! Evropa sama měla zapotřebí pěli set let vývoje, nežli ho dospěla. Je to umění, které obsáhá široké cbory vědomostí, má svoje vědy přímé i po- nocně, svoji matematiku i chemii, svoji techno- logti a zeměvědu, svoje dějiny a svoji mravo- vědu, svoji mechaniku a svoji filosofii, vůbec svoji theorii a svoji praxi, má obrovitý souhrn svých požadavků a zásad! A tu přijde takový vusijský barbar« a »osvojí« si paštiku obratem ruky, za křesťanský jediný lidský věk! Tu přec zbývá něco vysvětliti
Slovan Praha Rusko Evropa
21 article
Konečně jako Evropané, vědomí si přísluš- ného »noblesse oblige« své superiority, byli jsm vvždy ochotní« mluvit o jakési »kultuře« japon- ské. Znali jsme japonské umění, japonský vkus, japonský smysl ozdobnický a myslili jsme při tom na ty jisté skrčené panáčky, lakované mi- sičky a lehounké vějíře pokryté obrázky tak podivně sborcené perspektivy! Přišly u nás rychle do módy ty hračky a rádi jsme si tím zbožím tape- tovali stěny svých kuřáren a budoirů. Někde pled třiceti lety, po vídeňské světové výstavě r. 1873 začala se Evropa živěji zajímati o Ja- ponce. Šikmoocí obyvatelé Niponu tenkrát po- prvé se nám blíže představili. Překvapili všeo- becně. Japonské oddělení bylo přední attrakcí výslavy. Neruda psal. tehdy řadu nadšených feuillelonů z výstavy o nově objeveném »kul- turním« národě dalekého Východu. — Divný lid to ! psal. Samí gnómové, mali, žlotohnědí zákrsitci Úvidíme zde celou osadu,
Evropan Evropa
22 article
bazary, obydlí, chrámky, sady zahradní. Nechť vyrůstá osadička jak chce pomalu, zaji mavá je v každém drobtu svém ! Nejzajímavějsí jsou ovšem svým lidem ... A dále — Nechce se mně od těch lidí! Odu- ševňují se mně víc a víc, hledím jim vždy hloub do oka — až mou mysl záchvěv jímá Jsou mně jednou z největších hádanek, jak se může z dějin i z nynějšího soužití lidstva namanout . . . Co zde chtějí ti lidé s ličeně skromným tím vzhledem, s tím šepotem místo hlasitého slova, s tím krokem, jako by obchá- zeli nemocného? Nač nám přivezli sem své modly, fantastické draky, nepochopitelné nářadi, nemožné již své zbraně a staví se vedle toho oblečeni již moderně, jako pro evropský salon? Japan minulý — Japan budouci? Někdy se člověku věru zdá, jako by si dělali zrovna smích ze dřivější kultury své a přivezli nám z ní na několika korábech ukázky, jen aby- chom se zasmáli s nimi. Ale ne, vždyť to není zas prostě ani možno. Ve mnohém jsou nepo- měrně zas dál než my, učit se musíme my v tom od nich- A ještě odstaveček — Procházíme se mezi tím, nevíme, má me-li se někdy usmát, někdy divit, někdy také zastydět pro svou dosavadní nevědomost Ráz má vše k nepopsání zvláštní ! Nepronáším nesmysl, napíšu-li barokní větu: Mají tam vše zcela jako u nás, jen že to je z cel a ji naké, než u nás. Kulturou je nám vše blízké přec od evropské kultury tisíc mil zas vzdá- Psáno před třiceti lety z dojmů malé vý- stavní »osadičky«, na rychlo »sklížené a sle- pené «l Co máme říkat po dnešních svých dojmech z velikých událostí na Východě? lené
Oda
23 article
Snažíme se dohánět své chatrné »vědo Jak to vlastně stojí s minulostí našic barbarů? Za vrehol kultury pokládáme nejna
24 article
mosti ději literaturu. Mají Japonci také nějakou lite- raturu, na přiklad Mějte chvilenku trpělivost, co praví znalee! ) Až do roku 1879 byla japonská literatura zcela prosta vlivů evropských. Tisíc let vý- voje měla za sebou. Stará podání je zabajo- vala, zpěvy, připisované králům a božstvům se- dého pravěku. Pak přišla doba čínského vlivu Silný proud čínského ducha, čínského nábožen- ství, mravouky poesie čínské vnikl přes Koreu do země. Kdo chtěl platit za vzdělance, užíval čínského jazvka. Japonština osvojila si tehdy čínské značky. Psalo se pomocí ideogramů. T se daly čísti po čínsku i po japonsku. Pak přišla národní reak ce. Obnoven národní duch v literatuře, zvláště vzpominky vlastene- ckých dějin . . . Jenom dvůr konservativní jako všude také v Japonsku zůstával dlouho pod vlivem čínským. Později teprve s pýchou přihlásil se také k domácímu duchu. Tenkrát měl literatura japonská svoji klassickou dobu.
Korea
25 article
Jména básníků Narihira (ač milostník císařov- nin, přece básník světobolu!) a Curujaki jsou hlavními představiteli. Oba Iyrikové. Byl to v desátém století našeho letopočtu. Věhlas nové poesie tak pronikl, že se od té doby jinak neskládalo, než její veršem, 31sla- bičnou pětiřádkou. Celá století lyriky následo- vala. Však i umění vypravovatel s ké se vyvinulo. V Evropě tehdy ještě dlouhoo takovém nebylo stopy. Nepohodlné čínské písmo pojmové, tolik těžkopádné nahraženo zvlášt- ním slabikovým a to podnes ve dvou různých abecedách se zachovalo. Muži dlouho se hanbili psáti nově objeveným písmem. Bylo jim příliš lehké, pokládali si za čest psáti dále po čínsku. Za to ženy vrhly se teď vášnivě na písemnictví. V jedenáctém a dvanáctém sto- letí kvetl už v Japonsku literární femi- nism, jaký Evropa poznala teprve na sklonku devatenáctého. Později odhodlali se také muži vstoupiti na pole, jež dosud shledávali pod svou
Narihira Evropa
26 article
*) Otto Hauser »Japanische Literatur«. Mo- nographien. Herausgegeben von Georges Brandes Berlin. Verlaz Batd. důstojnosti, začali skládat romány a no- vely. Ke sklonku osmnáctého věku stvořil největší japonský romanopisec Bakin svoje díla, počtem na tři sta. Neměně v opovržení bylo původně japon- ské divadlo. Největší dramatik, japonský Sha- kespeare, běsnik Chikamacu (1653—1724) musil se vzdáti vysokého úřadu, protože napsal kus ze všedního života. Složil na sto her, většinu heroických. Po něm přišel úpadek. Hrůzostrašný děj, vražda, krev, harakiri ovládlo scénu. V té podobě zasahuje literatura už do ne- dávné doby, kdy se ohlásil vliv evropský. S technickými vynálezy západními nadešloi studium evropského písemnictva. Někdejší proces obrození vlivem činským se opakuje, jen mnohem rychleji. Jde teď o z cela cizí kulturu.
Hauser Japanisch Brandes Batd Chikamacu Berlín
27 article
Nadšení pro cizotu, nákaza evropská, za- chvacuje mnohem prudčeji národ než nákaza čínská před tisíci lety. Vše domácí pokládá se za překonáno. Nescházelo mnoho a Japonci v prvním záchvatu cizinského radikalismu byli už odhodláni zavrhnout vlastní národní jazyk o svojiti si angličinu. Déšť překlad evropských děl snesl se na Japonsko. Až do polovice osmdesátých let trvá peri- oda překladatelství. Pak následuje doba ja- ponské moderny. Roku 1882 kniha Šin- tajši-šo, básně »v novém slohu«, zahajuje nové hnutí. Hojnost překladů přinesla bohatstvi no- vých forem. Potom zápal pro cizotu forem látek znenáhla utuchá a s velikým zpěvem básníka Tojamy o hrozném zemětřesení z roku 1855 (přednášen poprvé v císařské akademii 1891) zahájena národní moderna. Řada mladých talentů usiluje dnes, v oplodněné ci- zími vlivy půdě japonského ducha, raziti cestu, která by národ dovedla opět k sobě, Zkrátka tisie let vývoje! Uvědomte si váhu slova ! Kolik pak z písemnictev evrop- ských předníc h národů má za sebou — tisle let nepřetržitého vývoje?
Japonec Tojama Japonsko
28 article
Třeba přesunouti hledisko! Rusko nezápasí dnes na Východě se žádným » barbarem «, ale se soupeřem, jehož kultura je starší a také vy- vinutější nežli mnohé evropské, snad všecky! Rozumíme už, kterak mohlo Japonsko některé »vymoženosti« zdejší tak rychle sobě »osvojiti«! Jestli veliké Rusko v prvních srážkách s nezná- mým »barbarem« nabylo nemilých zkušeností, ne- znamená to porážky r uské, ale porážky e vrop- ské. Rusko bojuje evropskými zbraněmi, evrop- skými vymoženostmi, podle předpisů evropského umění válečnického jako jeho sok. Jenže Rusko, mladší kulturou, nedovedlo si vymoženosti tak dokonale »osvojiti«. U vědomí svého mládí kulturního Rusko se příliš kořilo současné evropské »vzdělanosti«, přijalo slepě s její sil- nými stránkami i její dekadentní hesla. Uvěřilo jim, bralo je do opravdy. Rusko chtělo ve své kulturní práci pokračovat jen cestou mí r u. Spoléhalo na cestu, o níž se ukázalo, že není spolehliva. Rusko vykonalo v Asii obrovská díla míru, leč opomenulo svoji práci jak náleží branně zabezpeči ti.
Rusko Japonsko Asie
29 article
Myslilo jen na mír a nepřipr a vo- valo se k válce. A to bylo kulturní nedo- patření, které se msti. Japonci nedali se mýlit evropskou dekadencí. Pojali kulturu v šestranně. Nejen kulturu ducha a těla, kulturu rozumu a citu, požitku a choutek, smy- slů a nervů, ale také kulturu vůle, vzdoru obrany, odporu a útoku! Nejen kulturu jedince, ale také kulturu celku. Jak znamenitě, na pří- klad, z nali Japonci Rusko, než se s ním pu- stili do války a naopak, jak málo, skoro nic — ve své důvěřivosti! — nevědělo Rusko o svém soupeři ! A difference se hlásí Japonci nejen vě- děli, co chtějí, ale dovedli také opatřit, čeho bylo třeba, aby dosáhli záměru. Rusko je na štěsti veliké a mocné a dovede bohdá ještěv čas postarati se o žádoucí korrekturu svého po- stupu. Velký slovanský stát naučí se od čiper- ného soupeře v zájmu své budouenosti kráčeti vždy svojí cestou, přijímati od cizích kultur, jen co vlastní jeho bytosti svědčí a bude pří- ště jen s náležitou reservou přijímati do- dávku zboží, prohlašovaného za nejnovější vy- moženost — evropské vzdělanosti.
Japonec Rusko