1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 22. května 1904.
Praha
4
article
ka ranní e odpol. list,
přědplácí ve
r Prazei vo sdninlst
knik int
s drojí čenánk
nkl. : ; :
nk ve Glalkk
7
article
Tnešní číslo pro Prahu le o 24 stranách.
Tnešní číslo pro Prahu le o 24 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne
24. května t. r. v obvyklou
hodinu polední.
Praha
8
article
Válka.
Válka.
Z Mukdenu, 21. května. (»Reuter.«
Hlavní voj japonský odhaduje se
na 80.000 mužů a stojí dosud jižně
od ruského vojska, jež chrání
Liaojan.
Japonei — zdá se — zastavili
svůj postup. Ruského vojska při-
bývá každým dnem a jeho posta-
vení je čím dále pevnější.
Myslí se, že onehdejší déšť pře-
kazil postup japonského dělostře-
lectva a způsobil nynější pomíje-
jící klid.
Rusové jsou doposud pány že-
leznice až do Dašičan.
Z Tokia, 21. května. Došla sem
bezpečná zpráva, že Japonci zni-
čili ruský křižák »Bohatýr«. Ale
současně zničena byla ja-
ponská válečná loď »Kiu-
šiumarue.
Z Londýna, 21. května. Z Čifuse
sděluje: Na znamení smutku vTokiu
byly sňaty prapory se stožárů a ve-
škeré úřadní výkony byly odročeny.
V četných divadlech po zprávě
o katastrofé japonského loďstva
před Port Arturem zastavena před-
stavení. Úřadní zpráva, že Japoncl
dosáhly úspěchů u Kiněu nezmír-
nila nikterak smuteční dojem. Jest
všeobecné přesvědčení, že ztráta
»Hatsugy« a »Josina« bude míti
velký vliv na další průběh války.
Rus
Japonec
Artur
Japoncl
Mukden
Tokio
Londýn
Čifus
Reuter
9
article
L. Z Petrohradu, 21. května. Dle
zpráv došlých hlavního generálního
štábu a dle četných telegramů sou-
kromých potvrzuje se zpráva, že
křižák vladivostockého loďstva
»Bohatýr« byl zničen, avšak celá
jeho posádka zachráněna, Podrob-
nosti katastrofy nejsou známy.
Z pevniny dochází zpráva, žev
jižním Mandžursku vypukly nešto-
vice.
Z Petrohradu, 21. května. V ge-
nerálním štábu se myslí, že úspěchy,
jichž docílilo ruské vojsko proti
západnímu křídlu japonskému, jsou
velikého dosahu a to proto, že se
podařilo odraziti armádu, která
chtěla Kuropatkina obklíčiti. Za
tohoto boje hnali Rusové čtyřikrát
Japonce bodákem.
ch. Z Londýna, 21. května. Zpra-
vodaj »Daily Mailu« sděluje z Mnk-
denu, že velká srážka jest na ob-
zoru. Japonci táhnou nyní od vý-
chodu na Liaojan. Nyní, když ne-
jistota o směru japonského váleč-
ného šiku je odstraněna, vědí Ru-
sové, kde a jak jim mají odpor
klásti.
—ch. Z Petrohradu, 21. květn
Z Liaojanu se sděluje: Japonci
další pochod na Mukden zastavili.
Ustupují pomalu na Jalu, poně-
vadž jim hrozí se strany kozáků
odříznutí od jich operační čáry.
Ze Seulu, 21. května. (Reuter.) Ja-
ponský konsul v Genzaně ozna-
muje, že 19. t. m. asi 300 Rusů
obsadilo Kankon, 40 mil severné
od Genzanu a že za timto vojskem
táhlo dalších 3000 mužů. Telegrat
severně od Genzanu je zničen.
Z Tokia, 21. května. (Reuter.) Ja-
ponci, již přistáli v Takušanu, ob-
klíčili včera večer nedaleko Vanš-
jatunu, 7 mil severně od Taku-
šanu, škadronu ruské jízdy a zni-
čili ji. Mnoho Rusů bylo pobitoa
raněno, náčelník škadrony byl za-
jat. Japonci neměli žádných ztrát.
(Ostatní lelefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 5.)
Rus
Japonec
Kankon
Petrohrad
Londýn
Mnk
Mukden
Jal
Seul
Tokio
Daily Maila
Reuter
10
article
Sjezdu českých právníků
Sjezdu českých právníků
na uvítanou!
V řadu skvělých jubileí, k jakým se
v národě, jehož kulturní vývoj násilnými
vlivy na dlouhou dobu byl přerušen, přiro-
zeně později dospívá, než u národů šťast-
nějších, druží se dnes u nás událost, jíž
podobnou jen po řídku naskytne se zazna-
menati: Právnictvo české přistupuje k oslavě
čtyřicetiletí pilné práce své na poli vědy,
používajíc k tomu významné chvíle, kdy
dovršuje se také čtyřicátý ročník působnosti
prvního střediska právníků českých —
Pražské jednoty právnické
Bylo by třeba býti spoluúčastným pa-
mětníkem dob, kdy. »Právnická jednota
v Praze« vstoupila v život, skromností po-
měrů a různou nepřízní tísněný, abychom
plně pochopili oprávněný pocit uspokojení,
jaký blažiti může naše vážné vyznavače
Themidiny při vstupu v tento rok jubilejní.
Tehdejší politika vládní nepřála obrodným
snahám v literatuře české od r. 1848 se
jevícím, opětný znenáhlý rozkvět českého
jazyka naplňoval ji obavami a proto bylo
přáním jejím, aby co možno nejvíce tlumeny
byly tyto známky budícího se uvědomění
národního. Na jednotné právnické fakultě
university pražské přednášky v jazyce českém
byly tenkráte zjevem v pravém slova smyslu
ojedinělým.
Přednášelť česky již jen neunavný ob-
hájce práv jazyka našeho, prof. dr. Joseí
Frič, jehož stoleté narozeniny právě před
kratičkým časem oslaveny byly jak vysokým
učením pražským, tak i rodným městem
jeho Slaným. A trudnému stavu tomu od-
povídal také výsledek literární činnosti
oboru práva. Vydáváno spisů nepatrně málo
a to ještě po většině jen prací populárních
profesor
doktor
Frič
Praha
Slaný
právnický fakulta
11
article
NILIS
NILIS
Tím odvážnějším, ale spolu záslužněj
ším bylo proto založení odborného časopist
»Právník«, který v r. 1861 za redakce Karla
Erbena, dra. Rudolfa knížete Thurn
Taxisa a dra. Jana Jeřábka vycházeti počal
a záhy stal se orgánem malého tehdy ještě
hloučku česky cítících a česky píšících pra-
covníků na roli právnické. Téhož roku také
znova zřízena na fakultě právnické česká
stolice pro přednášky o rakouském právu
občanském, které již v druhém semestru
zahájil soukromý docent dr. Antonín Randa
— dnes učenec světového jména . . . Ačkoli
pak záhy na to přihlásili se s českými uni-
versitními přednáškami právnickými ještě
Gundling, Slavíček, Chlupp a Jonák, byl to
přece jenom stále ještě nepatrný veřejný
úspěch české práce vědecké, jíž bojovat
bylo nejen s obtížemi, jaké působila zane-
dbanost českého slohu právnického, kdysi
tak skvělého, nýbrž i s překážkami zúmysla
a uměle jí kladenými. —
V tuto dobu tedy — v rok 1864 —
spadá založení Právnické jednoty v Praze
která si v § 1. svých stanov za účel vytkla
»působiti k tomu, aby se v řeči česke
pěstovaly vědy právní a státníe
A úkolu tomu — jak dnes po uplynutí čtvř
desítiletí působení jejího s opravdovým pře
svědčením tvrdíti můžeme — dostála mérou
nejplnější. Hned v roce založení jejího pro-
vedeno nejužší sdružení Jednoty s časopisem
Nilis
Erben
Rudolf
Thurn Taxiso
Jeřábek
doktor
Randa
Gundling
Chlupp
Jonák
Praha
12
article
»Právník«, jejž Jednota převzala ve svůj
vlastní náklad, a získavši takto věrného spo-
jence a tlumočníka svých snah, neustávala
pak dílem publikací nebo hmotnou podporou
prací literárních, dílem schůzkami týdenními,
na nichž pilně přednášeno a debatováno,
přispívati vytrvale a blahodárně ke zvýšené
činnosti v oboru českého vědeckého bádaní
i k vytříbení českého slohu právnického. —
Vedlo by nás příliš daleko, kdybychom
stopovati chtěli tuto záslužnou činnost Jed-
noty a všecky úspěchy české vědy práv-
nické za minulých 40 let; to také nebylo
účelem těchto řádků. Chtěli jsme tu prostě
kratičkým pohledem do minulosti zdůvodniti
význam a oprávněnost kroku, k němuž se
právnictvo naše po pilných přípravách od-
hodlalo a jejž tímto srdečně i vděčně zá-
roveň víláme jako novou metu v dějinách
české vědy právnické!
Jednota
13
article
Leží to již v charakteru vážných muz
práce, že nepomýšleli při oslavě svého ju
bilea, pro niž si zvolili nejvhodnější formu
sjezdu všeho právnietva českého v matičce
Praze, pouze na zábavu a osvěžení ducha,
nýbrž že nejdůstojnější manifestaci zdatnosti
své hledají v činu novém. Vykazujet
program sjezdový celou řadu právních otázek.
namnoze s moderním životem těsně souvi-
sících, o nichž připravena a tiskem vydána
dobrozdání četných právníků českých
o nichž zvláštními zpravodaji bude o sjezdu
referováno, pak debatováno a posléz sne-
sení činěno. Nepopíratelný význam takto
arranžovaného sjezdu pro další zdárný
rozvoj české vědy právní netřeba doličovati.
A přičtete-li k tomu vzpružení mysli pro
nový boj životní, jaké účastníkům sjezdu
poskytne pobyt v přátelském kruhu tolika
kollegů, mezi nimiž s radostí vybledá druh
staré druhy i získá řadu přátel nových, po-
myslíte-li též na upřímnou účasť právnických
kruhů jinoslovanských na této slavnosti če-
ského právnictva, která tím dojista přispěje
též ke správnějšímu ocenění kulturního po-
stavení národa našeho jak doma tak v cizině,
máte bilanci, s níz mohou nejen příslušníc
stavu právnického, ale i celá veřejnost naše
plně býti spokojena.
Proto napsali jsme výše, že srdečně
i vděčně zároveň víláme podnik sjezdový,
proto slibujeme si od něho i pro spo-
lečnou věc českou zisk nemalý
Nuže, přijměte již vřelý pozdrav náš,
stateční zástupcové práva, kteří jste zavítali
z blízka i z dali do královské Prahy, abyste
tu v síních naší almae matris, která sama
většínu z vás odchovala k zápasu život-
nímu, nové řešili problémy — buďte nám
vítáni od srdce upřímně ! Zdar s vámi!.
J. V. B.
V B
Praha
14
article
Prvý sjezd českých advokátů.
Prvý sjezd českých advokátů.
Spolek českých advokátů v království če-
ském uspořádal První sjezd českých advokátů
v Praze a pozval k němu advokáty všech slo-
vanských národnosti. Význam sjezdu tohoto ceni
si pořadatelstvo zejmena proto, že velikou účastí
přihlášených i slovanských hostí podán důkaz
o tom, že zdařily se snahy spolku, vzbuditi
interes stavovský v kruzích advokátních. Nutný
ve změněných poměrech advokátních, jež, jak
v zájmu stavu, tak i v zájmu obecenstva vyža-
dují účinné změny.
Sjezd byl zahájen včera odpoledne ve velke
zasedací síni staroměstské radnice. U presidiál-
ního stolu zasedli pp. president advokátní ko-
mory p. dr. Dvorský, protektor sjezdu sta-
rosta měst pražských p. dr. Srb s odznakem své
hodnosti, čestný předseda sjezdu p. dr. Pippich
z Chrudimi a dr. Žák z Král. Vinohradů. Sjezdu
se zúčastnili pp. vrchní rada Vyšín, dr. Javůrek
a sekretář dr. Bohuslav za sjezdový výbor práv-
níků, četní advokáti z Prahy a předměstí, z ven-
kova pak pp. dr. Fikar ze Strakonic, dr. Flan-
derka z Rychnova n. Kn., dr. Petřík z Podě-
brad, dr. Šátek ze Skutče, dr. Schmidt z Plzně,
dr. Pohl ze Zbirova, dr. Renner z Uherského
Brodu, dr. Fischer z Olomouce, dr. Hurých
z Místku, dr. Podvinoc z Kolína, dr. Auředníček
z Vídně, dr. Rudolf z Hradce Králové, dr. Pal-
kovský a dr. Matouš z Moravské Ostravy, dr.
Krupka z Brna, dr. Hostaš z Klatov, dr. Neu-
mann ze Sobotky, dr. Morávek z Březnice, dr.
doktor
Dvorská
Srb
Pippich
Žák
Král
Vyšín
Javůrek
Bohuslav
Fikar
Flan
Petřík
Schmidt
Pohl
Zbirův
Renner
Fischer
Podvinoc
Auředníček
Rudolf
Matouš
Krupka
Hostaš
Neu
Morávek
Praha
Chrudim
Strakonice
Rychnov můj
Kněžná
Skuteč
Plzeň
uherský Brod
Olomouc
Hurý z Místek
Kolín
Vídeň
Hradec Králové
Ostrava
Brno
Klatovy
Sobotka
Březnice
právník
Poda
15
article
Roček z Nasavrk, dr. Glos z Litomyšle, dr.
Formánekz Pardubic, dr. Pöschl z Mělníka, dr.
Vostřebal z Nového Města n. M., dr. Hodáč
z Brna, dr. Stránský z Brna, dr. Havelka z Chru-
dimi, dr. Sekera z Frýdku, dl. Stoll z Mor.
Krumlova, dr. Eisner z Velvar, dr. Hezký z Č.
Budějovic, dr. Koudela z Brna, dr. Baštář
z Jaroměře, dr. Daněk z Uh. Hradiště, rada
Hruban z Úherského Brodu, dr. Figar z Chru-
dimi a j. v.
Zvláštní pozornosti těšili se hosté pp. prof.
dr. Dwistjanski ze Lvova, dr. Kosta Lewicki ze
Lvova, dr. rytíř Lewicki z Krakova a dr.
Majčen z Krapiny.
Účel sjezdu v zahajovací řeči naznačil pre-
sídent advokátní komory p. dr. F. Dvorský, jenž
pravil: Mám česť, zahájití první sjezd českých
advokátů. Vítám vás srdečně a upřímně, vás,
kteří jste k tomuto sjezdu zavílali. V první řadě
však vítám naše slovanské bratry, naše pány
kollegy ze Lvova (Výborně!), kteří nás poctili
svou přítomností, i ostatní pány z venkova
srdečně vítám. Jest mně opravdu potěšením, že
jest mi dopřáno jako prvnímu presidentu advo-
kátní komory uvítati vás jménem advokátní ko-
mory v této staroslavné síni a přáti sjezdu plného
zdaru. Úkoly advokacie, jak vám známo, jsou
velké a těžké, uskutečnění jich jest obtížné,
avšak nepochybuji, že advokacie sebevědomá,
na výši doby a výši vědy právnické stojící, za-
jisté s lehkostí všechny překážky překoná.
Roček
doktor
Glos
Pöschl
Vostřebal
Hodáč
Stránský
Havelka
Stoll
Mor
Eisner
Koudela
Baštář
Daněk
Hruban
Figar
profesor
Dwistjanski
Kosta Lewický
Lewický
Majčit
Krapina
F Dvorská
Nasavrky
Litomyšl
Mělník
Nový město můj
Brno
Chr
Frýdek
Krumlov
Velvary
Č . Budějovice
Jaroměř
Uh . Hradiště
Úherský Brod
Lvov
Krakov
Formánekz Pardubice
16
article
V dlrobnám prodeji
ni číšlo o sobe
psletn
Ve nllalkách na venkor
nli
nnr,sol
1nserav
platí se hotovž napře
Předplaceel alnterty přljmá , dmini-
Tem nackžzejí ze tásl rr dskee.
tiskárna a ozpudice „Národnich Listů“.
Bakoplsy so navraosjí.
Tema
17
article
Sjezd náš svolán byl současně se sjezdem vě-
deckým českých právníků z té příčiny, poně-
vadž přirozeně na tomto sjezdu nebylo místa
pro projednávání stavovských otázek, které vý-
lučně jsou jaksi naší doménou. Sjezd českých
advokátů nebude tedy nikterak snad naproti
sjezdu českých právníků, nýbrž jest jen jeho
doplňkem. Poradám, jak našeho sjezdu, tak
i pracím českých právníků, jež srdečně vítám,
provolávám „Na zdar!“ (Hlučný souhlas.)
Slova ujal se pak starosta měst pražských
p. dr. Vl. Srb. Pravil: Velectění pánové, přátelé
a kollegové! Jsem hrd na to, že v těchto siních
mohu vás nejen jako protektor sjezdu tohoto,
nýbrž také jako starosta kr. hl. města Prahy uví-
tati. Sjezd českých advokátů již při svém zalo-
žení doznal největších sympatií obecenstva,
poněvadž se mu nejednalo jen o řešemí otázek
stavovských, nýbrž zejmena o hájení našich práv
národních a sice při soudech i úřadech politi-
ckých. (Souhlas.) První dnešní sjezd českých
ndvokátů vžal si za úkol, obě tyto záležitosti,
které srostly s naším stavem a proto nejen jmé-
nem města tohoto, nýbrž i jménem svým jako
upřímný přítel a kollega váš, vítám vás co nej-
srdečněji a přeji prvnímu sjezdu českých advo-
kátů nejlepšího zdáru. (Výborně!)
Srb
Praha
18
article
Dále promluvil p. dr. Pippiob z Chrudimi:
Dostalo se mně vzácné pocty, býti jmenován
druhým čestným předsedou tohofo sjezdu, ale
neplatí to mě osobě, nýbrž českému venkovu,
pokud representován je kollegy našimi z ven-
kova. K výmluvným slovům, která zde byla
přednešena, přičiniti musím tolik, že v českém
právnictvu je síla a vznět celého našeho hyb-
ného života právnického. Svou energii a tempe-
ramentnost vnášíme do celého veřejného života
a do vší práce národní, ba můžeme říci, že česká
advokacie stojí ve službách vlasti. V tomto pře-
svědčení a vědomí, že jsme ve službách vlasti
a že jsme ve službách národní práce mimo své
odborně povolání, přikročujeme k řešeni těch
otázek, které nám ukládají povinnost, abychom
se starali o dobro českého lidu a české vlasti.
doktor
Pippiob
Chrudim
19
article
(Výborně! Potlesk.)
Vrchní rada p. Vyšín jménem právnického
sjezdu promluvil takto: Výbor pro uspořádání
prvního českého vědeckého sjezdu právnického
uvítal s povděkem myšlenku, aby současně se
sjezdem jeho byl uspořádán i první sjezd če-
ských advokátů. Jestliže sjezd českých právníků
vytkl sobě účelem, aby byla svěda právnická
manifestována se stanoviska českého na sjezdu
jeho, tu jednání vašeho sjezdu, zejmena v první
sekci, jest doplňkem sjezdu a vítám proto jed-
nání tohoto sjezdu jakožto spolupracovníka na
poli věd právních a státních. A vynikajícími
spolupracovníky v tomto oboru byli čeští advo-
káti vždy. Již v lětech padesátých spatřujeme,
že to byli advokáti, příslušníci stavu advokát-
ského, kteři tradovali na vysokém učení praž-
ském vědy právní v mateřském našem jazyku a
v roce 1861 zříme zase, že spolupůsobením
českých advokátů založen byl první právnický
časopis vědecký „Právník“ a také při založení
Jednoty právnické měli čeští advokáti vynika-
jící součinnost. Na celém rozvoji českého práv-
nictví mají advokáti čeští nepopíratelně vynika-
jící postavení, vynikající význam a proto Jed-
nota právnická a výbor pro uspořádání sjezdu
českých právníků a zejmena předseda jeho, slo-
vutný učenec náš, dvorní rada ryt. Randa, ulo-
žili mně, abych tlumočil vřelé jejich sympatie
k prvnímu sjezdu českých advokátů a abych
tlumočil přání, aby štěstí a zdar snahy vaše pro-
vázely. (Výborně! Potlesk.)
Předseda p. dr. Dverský sdělil, že ne-
přítomnost svou na sjezdu omluvili pp. dr.
Pacák, dr. Lad. Dvořák, dr. Václav Škarda, dr.
Pražák a dr. Karel Groš. Pozdravný telegram
Vyšín
Randa
Dverský
doktor
Pacák
Lada
Dvořák
Škarda
Pražák
Groš
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 21. května.
š— (Kronika.) Japonci budou mít u nás
dlouho svůj vroubek pro kočičí úskok, s jakým s
vrhli do války. Jsme Slované a věrně stojíme
na síraně slovanského bratra ve štěstí i neštěsti.
Neklaníme se úspěchu, ale netajíme se svým
sbdivem a snažíme se první podivuhodné úspěchy
soupeře Ruska aspoň vysvětliti. Snadno se řekne,
vasljský barbar« si osvojil evropské umění vá-
lečnické ! Ale to je tak složité umění! Evropa
sama měla zapotřebí pěli set let vývoje, nežli
ho dospěla. Je to umění, které obsáhá široké
cbory vědomostí, má svoje vědy přímé i po-
nocně, svoji matematiku i chemii, svoji techno-
logti a zeměvědu, svoje dějiny a svoji mravo-
vědu, svoji mechaniku a svoji filosofii, vůbec
svoji theorii a svoji praxi, má obrovitý souhrn
svých požadavků a zásad! A tu přijde takový
vusijský barbar« a »osvojí« si paštiku obratem
ruky, za křesťanský jediný lidský věk! Tu přec
zbývá něco vysvětliti
Slovan
Praha
Rusko
Evropa
21
article
Konečně jako Evropané, vědomí si přísluš-
ného »noblesse oblige« své superiority, byli jsm
vvždy ochotní« mluvit o jakési »kultuře« japon-
ské. Znali jsme japonské umění, japonský vkus,
japonský smysl ozdobnický a myslili jsme při
tom na ty jisté skrčené panáčky, lakované mi-
sičky a lehounké vějíře pokryté obrázky tak
podivně sborcené perspektivy! Přišly u nás rychle
do módy ty hračky a rádi jsme si tím zbožím tape-
tovali stěny svých kuřáren a budoirů. Někde
pled třiceti lety, po vídeňské světové výstavě
r. 1873 začala se Evropa živěji zajímati o Ja-
ponce. Šikmoocí obyvatelé Niponu tenkrát po-
prvé se nám blíže představili. Překvapili všeo-
becně. Japonské oddělení bylo přední attrakcí
výslavy. Neruda psal. tehdy řadu nadšených
feuillelonů z výstavy o nově objeveném »kul-
turním« národě dalekého Východu.
— Divný lid to ! psal. Samí gnómové, mali,
žlotohnědí zákrsitci Úvidíme zde celou osadu,
Evropan
Evropa
22
article
bazary, obydlí, chrámky, sady zahradní.
Nechť vyrůstá osadička jak chce pomalu, zaji
mavá je v každém drobtu svém ! Nejzajímavějsí
jsou ovšem svým lidem ...
A dále
— Nechce se mně od těch lidí! Odu-
ševňují se mně víc a víc, hledím jim vždy
hloub do oka — až mou mysl záchvěv jímá
Jsou mně jednou z největších hádanek, jak
se může z dějin i z nynějšího soužití lidstva
namanout . . . Co zde chtějí ti lidé s ličeně
skromným tím vzhledem, s tím šepotem místo
hlasitého slova, s tím krokem, jako by obchá-
zeli nemocného? Nač nám přivezli sem své
modly, fantastické draky, nepochopitelné nářadi,
nemožné již své zbraně a staví se vedle toho
oblečeni již moderně, jako pro evropský salon?
Japan minulý — Japan budouci? Někdy se
člověku věru zdá, jako by si dělali zrovna
smích ze dřivější kultury své a přivezli nám
z ní na několika korábech ukázky, jen aby-
chom se zasmáli s nimi. Ale ne, vždyť to není
zas prostě ani možno. Ve mnohém jsou nepo-
měrně zas dál než my, učit se musíme my
v tom od nich-
A ještě odstaveček
— Procházíme se mezi tím, nevíme, má
me-li se někdy usmát, někdy divit, někdy také
zastydět pro svou dosavadní nevědomost
Ráz má vše k nepopsání zvláštní ! Nepronáším
nesmysl, napíšu-li barokní větu: Mají tam vše
zcela jako u nás, jen že to je z cel a ji
naké, než u nás. Kulturou je nám vše blízké
přec od evropské kultury tisíc mil zas vzdá-
Psáno před třiceti lety z dojmů malé vý-
stavní »osadičky«, na rychlo »sklížené a sle-
pené «l
Co máme říkat po dnešních svých dojmech
z velikých událostí na Východě?
lené
Oda
23
article
Snažíme se dohánět své chatrné »vědo
Jak to vlastně stojí s minulostí našic
barbarů? Za vrehol kultury pokládáme nejna
24
article
mosti
ději literaturu. Mají Japonci také nějakou lite-
raturu, na přiklad
Mějte chvilenku trpělivost, co praví znalee! )
Až do roku 1879 byla japonská literatura
zcela prosta vlivů evropských. Tisíc let vý-
voje měla za sebou. Stará podání je zabajo-
vala, zpěvy, připisované králům a božstvům se-
dého pravěku. Pak přišla doba čínského vlivu
Silný proud čínského ducha, čínského nábožen-
ství, mravouky poesie čínské vnikl přes Koreu
do země. Kdo chtěl platit za vzdělance, užíval
čínského jazvka. Japonština osvojila si tehdy
čínské značky. Psalo se pomocí ideogramů. T
se daly čísti po čínsku i po japonsku. Pak
přišla národní reak ce. Obnoven národní
duch v literatuře, zvláště vzpominky vlastene-
ckých dějin . . . Jenom dvůr konservativní
jako všude také v Japonsku zůstával dlouho
pod vlivem čínským. Později teprve s pýchou
přihlásil se také k domácímu duchu. Tenkrát měl
literatura japonská svoji klassickou dobu.
Korea
25
article
Jména básníků Narihira (ač milostník císařov-
nin, přece básník světobolu!) a Curujaki
jsou hlavními představiteli. Oba Iyrikové. Byl
to v desátém století našeho letopočtu.
Věhlas nové poesie tak pronikl, že se od té
doby jinak neskládalo, než její veršem, 31sla-
bičnou pětiřádkou. Celá století lyriky následo-
vala. Však i umění vypravovatel s ké
se vyvinulo. V Evropě tehdy ještě dlouhoo
takovém nebylo stopy. Nepohodlné čínské písmo
pojmové, tolik těžkopádné nahraženo zvlášt-
ním slabikovým a to podnes ve dvou
různých abecedách se zachovalo. Muži dlouho
se hanbili psáti nově objeveným písmem. Bylo
jim příliš lehké, pokládali si za čest psáti dále
po čínsku. Za to ženy vrhly se teď vášnivě
na písemnictví. V jedenáctém a dvanáctém sto-
letí kvetl už v Japonsku literární femi-
nism, jaký Evropa poznala teprve na sklonku
devatenáctého. Později odhodlali se také muži
vstoupiti na pole, jež dosud shledávali pod svou
Narihira
Evropa
26
article
*) Otto Hauser »Japanische Literatur«. Mo-
nographien. Herausgegeben von Georges Brandes
Berlin. Verlaz Batd.
důstojnosti, začali skládat romány a no-
vely. Ke sklonku osmnáctého věku stvořil
největší japonský romanopisec Bakin svoje díla,
počtem na tři sta.
Neměně v opovržení bylo původně japon-
ské divadlo. Největší dramatik, japonský Sha-
kespeare, běsnik Chikamacu (1653—1724) musil
se vzdáti vysokého úřadu, protože napsal kus
ze všedního života. Složil na sto her, většinu
heroických. Po něm přišel úpadek. Hrůzostrašný
děj, vražda, krev, harakiri ovládlo scénu.
V té podobě zasahuje literatura už do ne-
dávné doby, kdy se ohlásil vliv evropský.
S technickými vynálezy západními nadešloi
studium evropského písemnictva. Někdejší proces
obrození vlivem činským se opakuje, jen mnohem
rychleji. Jde teď o z cela cizí kulturu.
Hauser
Japanisch
Brandes
Batd
Chikamacu
Berlín
27
article
Nadšení pro cizotu, nákaza evropská, za-
chvacuje mnohem prudčeji národ než nákaza
čínská před tisíci lety. Vše domácí pokládá se
za překonáno. Nescházelo mnoho a Japonci v
prvním záchvatu cizinského radikalismu byli už
odhodláni zavrhnout vlastní národní jazyk
o svojiti si angličinu. Déšť překlad
evropských děl snesl se na Japonsko. Až do
polovice osmdesátých let trvá peri-
oda překladatelství. Pak následuje doba ja-
ponské moderny. Roku 1882 kniha Šin-
tajši-šo, básně »v novém slohu«, zahajuje nové
hnutí. Hojnost překladů přinesla bohatstvi no-
vých forem. Potom zápal pro cizotu forem
látek znenáhla utuchá a s velikým zpěvem
básníka Tojamy o hrozném zemětřesení z roku
1855 (přednášen poprvé v císařské akademii
1891) zahájena národní moderna. Řada
mladých talentů usiluje dnes, v oplodněné ci-
zími vlivy půdě japonského ducha, raziti cestu,
která by národ dovedla opět k sobě,
Zkrátka tisie let vývoje! Uvědomte
si váhu slova ! Kolik pak z písemnictev evrop-
ských předníc h národů má za sebou — tisle
let nepřetržitého vývoje?
Japonec
Tojama
Japonsko
28
article
Třeba přesunouti hledisko! Rusko nezápasí
dnes na Východě se žádným » barbarem «, ale
se soupeřem, jehož kultura je starší a také vy-
vinutější nežli mnohé evropské, snad všecky!
Rozumíme už, kterak mohlo Japonsko některé
»vymoženosti« zdejší tak rychle sobě »osvojiti«!
Jestli veliké Rusko v prvních srážkách s nezná-
mým »barbarem« nabylo nemilých zkušeností, ne-
znamená to porážky r uské, ale porážky e vrop-
ské. Rusko bojuje evropskými zbraněmi, evrop-
skými vymoženostmi, podle předpisů evropského
umění válečnického jako jeho sok. Jenže Rusko,
mladší kulturou, nedovedlo si vymoženosti
tak dokonale »osvojiti«. U vědomí svého mládí
kulturního Rusko se příliš kořilo současné
evropské »vzdělanosti«, přijalo slepě s její sil-
nými stránkami i její dekadentní hesla. Uvěřilo
jim, bralo je do opravdy. Rusko chtělo ve své
kulturní práci pokračovat jen cestou mí r u.
Spoléhalo na cestu, o níž se ukázalo, že není
spolehliva. Rusko vykonalo v Asii obrovská díla
míru, leč opomenulo svoji práci jak náleží branně
zabezpeči ti.
Rusko
Japonsko
Asie
29
article
Myslilo jen na mír a nepřipr a vo-
valo se k válce. A to bylo kulturní nedo-
patření, které se msti. Japonci nedali se
mýlit evropskou dekadencí. Pojali kulturu
v šestranně. Nejen kulturu ducha a těla,
kulturu rozumu a citu, požitku a choutek, smy-
slů a nervů, ale také kulturu vůle, vzdoru
obrany, odporu a útoku! Nejen kulturu jedince,
ale také kulturu celku. Jak znamenitě, na pří-
klad, z nali Japonci Rusko, než se s ním pu-
stili do války a naopak, jak málo, skoro nic —
ve své důvěřivosti! — nevědělo Rusko o svém
soupeři ! A difference se hlásí Japonci nejen vě-
děli, co chtějí, ale dovedli také opatřit, čeho
bylo třeba, aby dosáhli záměru. Rusko je na
štěsti veliké a mocné a dovede bohdá ještěv
čas postarati se o žádoucí korrekturu svého po-
stupu. Velký slovanský stát naučí se od čiper-
ného soupeře v zájmu své budouenosti kráčeti
vždy svojí cestou, přijímati od cizích kultur,
jen co vlastní jeho bytosti svědčí a bude pří-
ště jen s náležitou reservou přijímati do-
dávku zboží, prohlašovaného za nejnovější vy-
moženost — evropské vzdělanosti.
Japonec
Rusko