ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1c2cd410-7129-11dc-8d1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 94, place 36, org 14, work 1
1 masthead
22. května 1904. Číslo 141.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
cialističtí radikálové Meunier, Hubard a Allard podali také dotaz ve příčině papežského pro- testu a důsledků, kteréž francouzská vláda míni z něho vyvoditi. Combes přimlouval se, aby se rokovalo o dotazu až příští pátek. Hubard byl pro debatu již v úterý. Nacionalista Gauthier de Clag ny projevil podív, že vláda tak málo pospíchá, neboť otázku odloučení církve od státu nelze nechati na dále neřešenu. I vyslovil se pro návrh Hubardův. Přes to ale sněmovna, jak telegraficky již sděleno, usnesla se položiti do- taz na jednací pořad až v pátek. Delegáti spojených pěti skupin levice měl včera poradu, v níž Barthou prohlásil za jedno- myslného souhtasu svých stoupenců z demo kratické unie, že stačí dočasné odvolání vy- slance jako odveta na papežskou notu prolestní a že jiný akt, jako na příklad odloučení státu od eírkve, byl by příliš dalekosáhlým a ted nevčasným. Pařížská »Lanterne« tvrdí, že Řím ne- opustí toliko francouzský vyslanec Nisard, nýbrž i všechen vyslanecký personál.
Meunier Hubard Allard Gauthier Clag Lanterne Řím dema kratický unie
5 article Všestudentská slavnost v květnu 1304.
Všestudentská slavnost v květnu 1304. Slavnostní program se stále zvětšuje nabývá rozsahu většího, než jak původně bylo sta noveno, vždyť letošní slavnost všestudentská nebud míli jen ráz zábavný a programový, nýbrž bude oslavou sbratření neněmeckých národů ra- kouských, jež vyzní v důstojný imponující projev studentstva pro kulturní a osvětové požadavky pro postavení neněmeckých vysokých škol a zřízení druhé české univeršity na Moravě. Do Prahy zavítá ve dnech slavnostních nejen studentstvo českoslovanské, ale i četní zástupcové ostatních neněmeckých národů najmě Jihoslované, kteří všichní přijedou projeviti své sympathie če skému studentstvu v boji za jeho osvětové po žadavky. Na sobotní manifestační schůz všestudentské bude učiněn vhodný a důstojný projev pro studentské požadavky; v neděli pak na schůzích odborových bude promluveno o všeobecných zájmových otázkách studenlských. Probrány budou disciplinární řády, legitimace, učivo, středoškolské poměry, promluveno bude o právnickém dorostu úřadnickém, o jazykové znalosti a potřebě, o svépo- mocné akci vysokoškolské, o humanitních institacích a spolcích i o nových budovách universitních.
Jihoslovan Morava Praha
6 article
Jako trvalá a mnohostranně žádaná instituce sludentská zůstane po slavnosti »Svaz českoslo- vanského studentstva«, jenž vejde v těchto dnech v život a jenž bude zajisté důstojným podpo- rovatelem a representantem českého studentstva, jak ve věcech speciálně zájmových, tak v kulturnícha národních. V něm bude studentstvo soustředěnoa sjednoceno, chráněno jsouc organisací a důvěrou, v mocné těleso, jež, ač bude na venek vystupovati jednotně, ponechá sebe menšímu sdružení a spolku volnost vlastní práce, volnost zastoupení a své or- ganisace. Studentská práce všeho druhu bude se zde sou- střeďovati pod jednou negidou za vedení volených zástupců studentstva všech směrů, kteří ale v oláz- kách důležitých pro existenci a blaho »Svazu« budou za jedno a tím uskuteční se dlouho projevované přání studentstva i české veřejnosti, která zajisté tím více bude podporovati letošní velkou slavnost vše studenlskou hromadnou účastí moráluě i finančně. Slavnost zahájena bude v pátek vítáním hostí a večer velkou aka.demií na Žofíně za účin- kování předních uměleckých sil. V sobotu odpuledne dne 28. května konati se bude manifestační schůze všestudentská o 2. hod. v Narodním domě na Král. Vinohradech. Večer pak slavnostní před- stavení v Národním divadle, při němž studenti- ochotníci sehrají Tylovu hru »Jan Huse za režie p. Šmahovy.
Král Tylův Hus Šmahův Žofín svaz českoslovanský studentstvo Narodní dům národní divadlo
7 article
Před představením sehraje akademický orchest Dvořákovu mistrnou skladbu »Husitskou« za ří- zení p. Vendlera. Lístky lze obdržeti — již ve skrovném počtu — denně v kanceláři Ženského klubu v Jungmannově tř. č. 7. Ceny operní. Po di- vadle jest ehitní »raut« na Žofíně. V neděli dopoledne konati se budou schůze odborové a případně sjezd okrašlovacích spolků českých. Odpoledne pak vyjde z Král Vinohradů na výstaviště velkolepý všestudentský prův o o 2 částech: národopisné a studentské. V průvodu bude 16 allegorických i jiných vozů, skupin a2 jízdní studenlská banderia, vedle řad studentstvav odznacích. Na výstavišti bude pak uspořádána velká slavnost s celou řadou orig. attrakcí a zábavních podniků, z nichž pouze uvádíme: Umělecký »cabaret«, egyptskou vinárnu, spor lovní závody, šermířskou akademii, žertovnou obra- zárnu, malířskou krěmu, plzeňskou »durárnu«, chod- ské scény, národní tance, hry a zvyky, výstavku lá zeňských míst a okrašlovacích spolků, světelné reje večerní, provedené 400 studenty, koncerty atd. Vstupné na výstaviště 40 hal. Kombinované stu- dentské listky 2 K. V pondělí dopoledne prohlídka města a ve- čer dozvuky. Slavnost na výstavišti rovněž se bude opa- kovali. Bližší podrobnosti budou oznámeny. »Raut«, t. j. uvítací společenský večer na po- čest hostí a studentských deputaci, zavítajícíchk
Dvořákův Vendler Jungmannův třída Žofín šermířský akademie
8 article
všestudentské slavnosti do Prahy, uspořádán bude našimi damami v sobotu večer po divadelním představení ve dvoranách žofinských, které budou pro tento večer zvláště vyzdobeny. Čeští akademičt malíři pracují na orig. výzdobě žofinského sálu, jenž bude proměněn v útulná zákoutí, vyzdobená přepy chovým nábytkem, dekoračními i effektními před- měty a dýšící květinovou ozdobou, která harmonicky doplní celek. Při improvisovaném programu budou účinkovati přední čeští umělci. Tento elitní večer jenž budí všestranný zájem, stane se dle všech pří- prav dostaveníčkem české intelligence a pražské spo- lečnosti, která přijde v plném počlu přivítati milé hosty slovanské a bude se zajisté repraesentovati nejen počtem, ale i srdečností a elegancí tak, aby tito odnesli si z pohostinné Prahy upomínky a do jem v pravdě nejlepší. K »rautu« dostaví se dle přípisů vynikající zá- stupcové světa literárního i uměleckého, universitní professoři, poslanci, žurnalisté, tak že toho večera podán bude hostům obraz české společnosti. Vzhledem ke krátkosti času zve se pouze pí- semně. Vstupné za osobu 6 korun (inclusive buffel) studenti 2 K. Přístup maji pouze zvaní. Vstupenky vydávati se budou na průkaz pozvánky v ústřední kanceláři su Choděrů«; tamléž se přijímají rekla- mace, o nichž rozhoduje výbor. Volné lístky se vů- bec nevydávají. Úbor výhradně plesový. Vzhledem ke značné poptávce po vstupenkách a k očekáva- nému návalu upozorňuje se každý, aby si vstupenku co nejdříve zaopatřil, neboť bude jich vydán pouze omezený počet, který nebude za žádnou cenu pře- kročen. Seznam dárců a firem, které jakýmkoli způ sobem k rautu přispěli, bude uveřejněn.
Choděra Praha
9 article
První slovanští hosté zavítali k nám již včera v sobotu o 6 hod. več. Byli to Slovinci kteří vyhovujíce všestudentskému pozvání, aby účastni byli manifestační slavnosti českoslovanského studentstva, dostaviti se dříve, jednak aby oslavil v kruhu svých v Praze studujících druhů jubilenm slovinského spolku »Slovenie«, jednak aby prohlédli si slovanskou Prahu a nabyli správných informací o zdejším sludentském životě. Z Prahy vyjeli jim vstříc vlakem do Hostivaře p. JUC. Egon Staré s čet- nými Jihoslovany a studenty, kteří nadšeně pozdra- vili přijiždějící spoludruhy a po stručném uvítání jeli společně ku Praze. Na nádraží Frant. Joseía shromáždilo se zatím velké množství obecenstvaa studentstva, z nichž mnozí v baretech a odznacích. Příjezd vlaku uvítán byl bouřlivým voláním »Slávy«, což Slovinci opětovali radostným »Živili« a »Na zdar«. Po uvítání předsedou ubytovacího odboru p. Švagrem a předsedou zábavního odboru p. drem. Kavkou odebrali se v povozech milí hosté, provázeni velkými zástupy, do vykázaných bytů, odkud pak společně ku přátelskému večírku do restanrace u Choděrů«. Dnes v neděli přijedou další Slovincia Chorvaté. V úterý pak Dalmatinci.
Slovinec Stará Jihoslovan František Kavka Choděra Chorvat Praha Hostivař
10 article
Slavnostní představení »Jana Husa- v Národním divadle bude již tuto sobotu dne 28. května o půl sedmé hodině večerní, při němž účinkovati bude výhradně naše bujará mládež akademická za účasti hostí a studentských deputací téměř všech neněmeckých národů rakouských. Hra ta, jež studuje se za vedení režiséra Národního di- vadla pana Jos. Šmahy, vypravena bude s historickou přesností a neobyčejnou scěnickou nádherou, vy- vrcholenou effektní scénou Mistr Jan Hus na sněmu kostnickém. Hostě, páteční kompletn zkoušce přítomní, dávali nelíčeným způsobem na jevo svůj radostný souhlas nad hladkostí soubry jak v celku, tak v částech a o všech solistech, kteří s pravým nadšením chopili se obtížného úkolu, vy- jádřili se nejpochvalněji. Před představením sehraje Akademický orchestr Dvořákovu »Husitskou« řízením Vendlerovým. K tomuto představení vydá se zvláštní »Meziaktí« se zajímavými příspěvky literárními. Z znamy na lístky přijímají se denně bez výjimky v Ženském klubu v Jung- mannově třídě čis. 7 od 9 do 5 hod. Není pochyby, že večer 28. května bude jedním z nej- památnějších našeho Národního divadla. Ruský skladatel M. Ivanov a hudební kritik „Nového Vremene“ zaslal slavnostnímu výboru vše- studentské slavnosti v Praze vřele psaný český dopis, v němž vyslovuje výboru své díky za pozvání k vše- studentské slavnosti, projevuje sympatie k tomuto podniku a slibuje,že přibude do Prahy, bude-li mu jen poněkud možno. Dopis končí těmito slovy: „Budu šťasten, budu-li míti příležitost posloužiti pokud mě síly stačí slovanské myšlence a dokázati skutkem hlu- bokou svou úctu a lásku k slavnému českému ná- rodu a representantům jeho ducha.
Hus Jos Šmaha Jan Dvořákův Vendlerův M Ivanov Jung Praha národní divadlo
11 article
Všestudentská výstavka. Pro předměly, kter mají býti vystaveny na všesludentské výstavě, pro- půjčilo děkanství filosofické fakulty místnosti, takže možno již nyní zapůjčené předměty, časopisy atd. sklá- dati. Prosíme všechny, kteří předměty zapůjčiti slíbili aby je ihned zasílali na udanou adresu. V místnost propůjčené, kterou sdělí pedel, bude se po celý den úřadovati. Veškeré zásilky nechť se adresují: Student- ská výstava, Praha, Klementinum. Barety. Ke zprávě jistého denníku, jakoby se české studentstvo usneslo nyní nenositi baretů, pro- hlašuje pořadatelstvo všestudentské slavnosti zprávu onu za úplný výmysl a konstatuje, že právě na- opak budou barety při všestudentském průvodu co nejčetněji zastoupeny a žádá jednotlivce, aby si je pokud možno, všichni zaopatřili. Proti neoprávněnému nosení baretů bude úřadně zakročeno, poněvadž tyto opatřeny jsouce páskou modrou neb zelenou, jsou odznakem pouze českých vysokých škol a úřadně chráněny. Útisku a vyzývavosti našich nepřátel — jimž ze- jmena mládež naše je vydána — děkujeme za dávno touženou skutečnost, že studentstvo české po mnoholeté ztrnulosti probouzí se k novému životu a chystá se znovu organisovati řady své.
Praha Klementinum
12 article
V okamžiku tak vážném a zajisté i radostněm pokládají podepsaní zástupci starších již generací aka- demických za milou povinnost, přispěti ze všech si svých studentstvu v těchto obrozovacích snahách. — Prosíme tedy důtklivě a vroucně všechny kollegy z svých studentských let, aby společně s námi všem vhodnými prostředky přispěli mladším kollegům k za- ložení a upevnění důstojné organisace všestudentské ve „Svazu českoslovanského studentstva v Praze“ jež v době nejbližší má vejíti ve skutek a jejímž před- ním úkolem bude, aby znovu pozvedla význam českéh studentstva. V Praze, dne 10 května 1904 Prof. dr. Jar. Čelakovský, prof. Jar. Červenka, dr. Lad Dvořák, dr. Ant. Hajn, dr. Lad. Haškovec, dr. Luboš Jeřábek, Ant. Klose, dr. Karel Motejl, F. J. Procházka dr. J. Sedláček, dr. Jos. Scheiner, dr. Přemysl Šámal
profesor doktor Jar Čelakovský Dvořák Antonín Hajn Lada Jeřábek Klos Motejl J Sedláček Jos Scheiner Šámal Praha den 10 květen svaz českoslovanský studentstvo
13 article
Akce na sanaci „Záložny soukromých úřadníků v král. českém“ V Kolářově restaurantu v Celetné ulici konala se včera večer schůze vkladatelů této záložny, pozva- ných právním zástupcem záložny p. drem. O. Sou- čkem. Sešli se, aby porokovali o situaci záložny usnesli se, jakým způsobem má být osud tohoto ústavu rozhodnut: zda násilně, konkursem anebo klidně, li- kvidací. Návštěva byla velmi četná. Možno říci, že tr čtvrtiny vkladů bylo na schůzi zastoupeno. Jednáni bylo velmi pohnutlivé. Panovala nálada velmi ostrá jen konkurs! Ale rozhovorem mysli poněkud se uklid- nily a po čtyřhodinném rokování nabyl převahy ná- hled, že bude lépe, když se truchlivá nistorie záložny soukromých úřadníků vyřídí klidně, nenuceně. Výtky byly činěny správě záložny i revisorům, ale těžko nyní lamentovati. Nyní jde o to, aby konkurs byl odvrácen a všichni věřitelé aby byli alespoň částečni upokojeni. Ti, kdož zavinili bolestnou ztrátu v záložně a v jejích obchodních závodech, budou ještě pozváni k zodpovědnosti! Jakým způsobem gtráty vznikly o tom se ve schůzi nejednalo.
Celetná
14 article
Z jednání o sanaci záložny soukromých úřadník sdělujeme lyto podrobnostie Svolavatel schůze p. dr. Oldřich Souček po zahájení podal zprávu o situaci záložny a uvedl Nepotřebuji vykládati příčinu, pro kterou výbor zá- ložny soukromých úřadníků mě splnomocnil, abyeh vás ke dnešní schůzi pozval. Jedná se o sanaci této záložny, neboť prováděnou revisí vyšlo na jevo, že záložna soukromých úřadníků jest passivní a musila by ohlásiti konkurs, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. Pomoci této může se ji dostati jedině od jejíc věřiteiů, jak obchodních, tak i vkladatelů a sice při- měřenou slevou jich pohledávek. Bude-li této slevy docíleno, bude záložna zachráněna, jinak by musila ohlásiti konkurs, což by mělo v zápětí, že by na vě- řitele obchodní i na vkladatele se nedostalo téměř ni- čeho. Přistoupí-li však věřitelé záložny k tomu, aby ze svých pohledávek pro případ odvrácení konkursu přiměřenou slevu poskytli, pak nejen záložně dalši existenci umožní, leč také valnou čásť svých pohle- dávek zachrání a zaplacení obdrží. V případě tomto i členové záložny k zachránění ústavu musí přispěti a výbor záložny všechny síly nasadí, aby hrozící ne- bezpečí konkursu od ústavu odvrátil, takže i s těto strany se dostane záložně dle možnosti všech pro- středků k její záchraně. Výbor záložny pe zjištění to- hoto stavu věci podnikl již předevčírem potřebné kro- ky, aby obchodní věřitelé, kterí u záložny za zboží pohledávky mají a dílem již také soudně je vymáhají.
doktor Souček
15 article
ku přiměřené slevě a k poskytnutí lhůty platební po- hnul a nabídl těmto věřitelům průrfěrnou 40% kvotu k vyrovnání jejích pohledávání. Leč tato sleva ve výši 60% kvoty pohledávek věřitelů obchodních k sanaci záložny naprosto nepostačí a bude věcí dal- šího vyjednávání mezi záložnou a jejími vkladateli, aby též i vkladatelé se svých vkladů přiměřeně slevili a k zaplacení jich záložně určité lhůty po- skytli, tak aby záložna zásoby zboží ve skladech svých na Václavském náměstí a v Žižkově prodali, obchody tyto realisovati a tím platebním závazkům svým mohla yhověti. Neposkylnou-li věřitelé obchodní a vkla- datelé záložně v tom směru pomocné ruky a to hez- odkladně, jest záložna bez milosti zíracena a konkurs musí býti ohlášen, neboť záložně hrozí již ve dnech nejbližších řada exekucí. nebudou-li splatné pohle- dávky placeny a dnes, kdz již výboru známo jesta prováděnou revisí zjištěno bylo, že záložna jest pas- sivní, nemohl a nesměl by výbor dopustit, aby dalš axekuce na sklady záložny se provedly. Nynější stav záložny dle revise jeví se takto: Aktiva: 510.— Zařízení a inventář v kanceláři . . . K 1000.— » » v krámě . . . . 1003 13 vklady u peněžních ústavů . . . . . 400.— zařízení v krámě v Žižkově . . . .
Václavský náměstí Žižkov
16 article
356 6 půjčky členům . . . . . . . . . 2.285 90 zaplacené nájemné . . . . . . . .» 151 92 zálohy na cenné papíry . . . . . .» 1.360 14 hotovost v pokladně . . . . . . . osobní dlužníci . . 20.195 94 309 74 nájemné zaplacené v Žižkově . . . . » 1.072 4 účet nestálců. . . . . . . . . .» 1.007 . 3 půjčky nečlenům . . . . . . . . zboži v komisi . . . . . . . . . zásoba zboží . . . . . . . . . . . 119.111.97 Ztráta . . . . . . . . . . . . 80.559.7 Celkem. . . . K 230.505.89 Passiva: Daně a poplatky . . . . . . . . K 1.119 5 fond reservní. . . . . . . . . . 9.257 . 9 29.339.30 různí věřitelé. . . . . . . . . . 4.000.— kauce . . . . . . . . . . . . podíly . . . . . . . . . . . . 8.280.— vklady nečlenů . . . . . . . . .. 96.788.96 volné vklady členů. . . . . . . .. 5.027.95 účet osobní . . . . . . . . . . 1.181.54 účet osobní věřitelů . . . . . . .» 75.511.27 Celkem. . . . K 230.505.9
Žižkov
17 article
Dle toho stavu jeví se tedy schodek ve výši 80.559 K 71 h. Odpočítá-li se od toho reservní fond a podíly členů, což obnáší 17.537 K 31 h, zbý v schodek 63.022 K 40 h. K tomu dlužno přičíst dubiosní pohledávky v obnosu 2968 K 92 h, obnáší tedy schodek nejméně 65.991 K 32 h, který se zvětsí o úroky, úfraty soudní, exekucemi vedenými ald v obnosu 14.000 K, činil by tedy schodek 79.991 K 32 h, čili okrouhle 80.000 K a s připočtením docí- zeného již zajištění věřitelů a jinými náklady celkem 85.000 K. Poněvadž aktiva záložny obnášejí 150.000 korun, možno si dle toho utvořiti obraz o celkové siluaci a vypočísti kvotu, kterou věřitelé záložny z svých pohledávek by sleviti musili. Při tom se před- pokládá, že zboží v obou obchodech záložny se zpeněží po odrážce režie v cenách odpovídajících cenám ná- kupním — Dále sdělil zástupce záložny, že mezi vě- řiteli obchodními jsou četní židé a Němci a že bylo svěřeno jistému zástupci, aby docílil s nimi narov- nání na 402% Od výsledku télo akce závisí, mnoho-l maji vkladatelě sleviti. Tolo exposé zástupce záložny p. dra. Součka za- vdalo podnět k obsáhlé, přes tři hodiny trvající roz- pravě. Zúčastnili se jí pp. dr. Josífko, dr. Rýdlo. Mudroch, Skalička, Jos. Grégr, řed. Péro, Kabrle aj.
Němec Souček doktor Josífko Rýdlo Mudroch Grégr Kabrle Tolo Skalička Jos
18 article
Vytýkalo se, že schůze tato byla svolána dříve, než byl znám výsledek jednání s obchodními věřiteli. Dále činěny výtky, že výbor neohlásil insolvenci už dne 9. května, když byla podána první žádost za exekuční zájem; že nebylo učiněno trestní oznámení, když po- kladník zmízel. Zástupce záložny podával k tomu vy- světlení a dokazoval, že výbor záložny nemohl uči- niti usnesení a rozhodnutí dříve, dokub nebyl účelním zkoumáním zjištěn pravý stav jmění a dluhů zá- ložny. — Pan dr. Josífko pravil, že dle sdělení jednoho mandanta obchodní závod záložny na Vá- clavském náměstí nemá 90.000 K ceny, nýbrž solva 60.000 K. Pan dr. Rýdlo vyslovil podivení nad tím, ž najednou se objevil tak značný schodek v obchodech záložny, ačkoli ve výročních bilancích byl vykažován čistý zisk. — Zástupce záložny p. dr. Souček od- pověděl, že se to zjistí teprve podrobným zkoumáním knih záloženských. Jisto jest pouze tolik, že byly připisovány číslice, t. j. cena zboží v obcho- dech byla uvedena ve vyšších cenách. (Hluk a nepokoj.
doktor Josífko Rýdlo Souček
19 article
Hlas: Zrovna, jako ve sv.váciavské záložně, tam taky připisovali!). — Pan Skalička varoval před ukva- pením a hnaním záložny do konkursu. — PanJ Grégr věří ve správnost číslic rozvahy a vyslovuje se pro klidný postup. Vytýká výboru nedostatečnou pečlivost v záložně a poukazuje k tomu, že je po- vinností obchodních věřitelů, aby slevili, poněvadž oni na zboží vydělali, kdežto mezi vkladateli jsou také fondy pro vdovy a sirotky. A tito ubozí měli by být nejkrutěji poškozeni? Řečník doporučuje takový po- stup, aby členové výboru vyrovnali se s obchodními věřiteli, načež by vkladatelé oba závody záložny pře- vzali a sami je zpeněžili. (Souhlas.) — Zástupce zá- ložny p. dr. Souček předložil seznam vkladatelů záložny, z něhož je zřejmo, že vkladatelů je asi 140. Mezi hlavními vkladateli jsou (citujeme onen seznam. který je opisem vkladních knih a nemůže tedy zápisy tyto nikdo bráti v pochybnost): Spolek úřadníků žur- nálů českých 20.870 K, fond pro vdovy a sirolky téhož spolku 5255 K, Zemská jednota soukromých úřadníků 1628 K, odbor pro vdovy a sirotky Z. J. S. Ú. 10.746 (vkladní knížku měl dr. Josílka ve schůzi), F. 6241 K, K. J. 2987 K, E. HIá 4410 K, A. RR. 49./46 k.
Skalička Panj Grégr doktor Souček Josílka F K E HIá spolek úřadník žur spolek 5255 K
20 article
V. Š. 4373 K atd. K návrhu p. dra. Josifky zahájeno jednání tom, aby členové výboru osobně zaručili se vkladate- lům alespoň 20%. Situace záložny a jejích obou ob- chodních závodů s modním zbožím jest tak bídná. že v případě konkursu velmi malá kvota by připadla nejen na vkladatele, ale i obchodní věřitele. Proto očekává se, že obchodní věřitelé spokojí se nikoli s 40%, ale s 30%, poněvadž realisování zásob neza- jišťuje valného výtěžku. Aby pak vkladatelé alespoů nějakého určitého obnosu docilili, dali svolení k smír- nému vyřízení v tom případě, když se členové výbor zaručí za 20% náhradu vkladů. K tomuto požadavku přítomní zámožní členové výboru dali písemně sou- hlasné prohlášení. — Konkurs od záložny soukromých úřadníků jest ledy prozatím odvrácen. Mnozí utrpí škodu, ale škoda ta bude přece menší, než v případě konkursu. Těžká zodpovědnost dolehla na členy vý- boru záložny, kteří důvěřevali úřadníku záložnya tak bolestného zklamání se dočkafi! Snad to bude už případ poslední
4373
21 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Matice a Schulverein. Ke statistice čin- nosti německého Schulvereinu ve včerejším čísle t. l. uveřejněné dlužno dodati ještě závěrky vý kazu výdajů a příjmů. Bilance něm. Schulvereinu uzavírá za r. 1903 sumou přijmů 442.686 k (proti 427.519 K r. 1902) a výdajů 339.121 k. Velice poučné, a především mravně poučné jsou příslušné číslice a poslední bilance naš Ústřední Matice školské. Za rok 1903 přijala 575.459 K 81 h a vydala 634.443 K 16h. Z tohoto srovnání vysvitá, že Schulverein m bezmála dvakrát tolik aktiv jako Ústřední Matiee — passiv, že nad to stoupání přijmů schul- vereinských, jichž prameny jsou ovšem nezbá- dány, jest nebývale mohutné. Vzhledem k tomu, že obranná činnost Matice vyžaduje nákladu hnedle o polovinu většího než obnáší náklad útoku schulvereinského, jest stav Matice nesrov- nale nepřiznivější. Bude li každý z nás přístupen mluvě těchto číslic, muší uzavříti Matice svů letošní rozpočet přímo skvěle! Či dopustí snad
Schulverein Matica SF
22 article
1.181 54
23 article
věrní Čechové, aby se řeklo, že jich národn obrana jest nad jich síly? — Třídění Čechů a Němců v Čechách »podle povolání« provádí v nejnovějším čísle »Deutsche Arbeit in Böhmen« dr. Jindřich Rauchberg, professor něm. university v Praze. Prof. Rauchberg náleží ke škole statistiků, jejíž hlavou jest bývalý jeho užší kollega pražský bar. Wieser, proslulý svou nacionálně berní sta- tistikou v Čechách, vyvrácenou z gruntu kom. radou Bondym, drem. Živanským a drem. Krej- čím, na jichž vývody zůstal bar. Wieser, oby- čejně tak pohotový, až dosud dlužen odvelu.
Čecho Němec doktor Rauchberg Wieser Bondy Živanský Čechy Praha Deutsche Arbeit in Böhmen
24 article
Jako prof. Wieser tak i prof. Rauchberg pro- vozují účelnou svou statistiku od oka a poně- vadž již z předu je ustanoveno, že musí dopad- nouti nejen ve prospěch, ale v nejkrajnější pro- spěch německé národnosti v Čechách, jest při- rozeno, že při svém odhadu počítají spis tlukot svého německého srdce než skutečné statistické veličiny. Nota bene, pokud jsou jim vůbec pří- stupny na základě naprosto nehodnověrného, protismyslného způsobu zjišťování národnosti sčítáním řeči obcovací. Neboť také prof. Rauch- bergovi byla při jeho nejnovější práci statisti- cké jediným čerstvým pramenem nedávno vy- daná statistika povolání v Čechách podle sčí- tání lidu 1900. Pravdu, že historické české obyvatelstvo této země jest převahou rolnické němečtí obyvatelé českého severu a západu pře- vahou povolání průmyslového, ovšem nevynesla na jevo ani řečená statistika ani pan professor Rauchberg asrovněž jest z dat jejích přístu- ným závěr okolnosti jinak citelně zjevné, že povalání zemědělskému stále ubývá, průmyslo- vému a živnostenskému přibývá. Ale důsledek, že industrialisování německých krajů v Čechách pokračuje tak skvělým způsobem, že daleko překonává úbytek německého rolnictva, kdežto úbytek českého obyvatelstva přináležícího země- dělství daleko zůstává za přírůstkem českých příslušníků k průmyslu a odvětvím příbuzným, jest praci soukromé kombinace Rauchbergovy.
Wieser Rauchberg Noto Rauch Čechy
25 article
Po zkušenosti, jakou česká veřejnost učinila vratkými a také vyvrácenými číslicemi prof. bar. Wiesera, bylo by zbytečno bez obsažné kritiky celého rozsáhlého materiálu, až na zlomky (l) pro mílle domněnky podporujíeího, už dne uváděti tuto číslice prof. Rauchberga. Přineseme z péra odborného kritiku práce Rauchbergovy, až bude skončena; první její čásť zaujímáv »D. A.« téměř celý tiskový arch. Tendenčnost naprosto neobjektivní statiky Rauchbergovy do- kládá »Bohemia« svým vývodem z ní, ana píše, že Němci mají obsazeny takové skupiny povo- lání, jež předpokládají větší duševní vzdělání. kdežto Češi dodávají prý dělnický materiál od- borům velkovýroby. Německoliberální list praví to sice jen o menšinách; přes to však dlužno naproti tomu uvésti známý fakt absolutního vzdělanostního poměru mezi Němci a Čechy. Máť český národ ze všech národů v Rakousku nejmenší procento analfabetů (kolem 2 proci), kdežto Němei dvakráte větší počet (přes proci)!
profesor bar Wieser Rauchberg Němec Čech Čecho Rakousko Bohemia
26 article
— »Německo-francouzská liga«. Snahy p nekrvavém vyrovnání elsaského účtu mezi Francií a Německem obdržely svou organisaci 1 orgán. Bez mála před rokem v život uvedená »Německo francouzská liga«, se sídlem v Mni- chově, rozeslala právě redakeím asi tisíc« listů v Německu a cizině první dvě čísla svých »Mitteilungen über die d.-f. Liga«, s roseetul- ními hesly, jež zřejmě označují cíle lista i jeho vydavatelstva a sice citáty z Bistaacka, jenž řekl: »Podají-li si Německo a Frascie ruce, opanují celý svět« a z V. Huga, který napsal: »Sjednocení Německa a Francie bylo by spásou Evropy, mírem světa«. Ještě jasněji vysloveny jsou účely tyto ve stanovách v prvním čísle »Mitteilungu« otištěných, jak nejdůlezitějsí od- stavce jich povědí: »Cile německo fra scouzské ligy jsou: všemi počestnými prostředky o to se vynasnažiti, aby dobré dorozumění mezi Francií a Německem opět bylo zjednáno, především co nejčastějším a nejmožněji uspokojivým způse bem řešení elsaskolotrinské otázky. Nehledíc k tomu, žádá liga pro Elsasko naprostou autonezoli, od Berlína neodvislou, jako mají všechny ostalní spolkové státy a po odstranění dosavadních ob- tíží mezi Francií a Německem politické spojen- ství obou zemí, k nimž by se za účelem do- sažení světového míru zajisté prý připojily také jiné státy. Pro otázku elsaskou má liga už typ řešení, jež záleží v návrhu, rozděliti dosavadní říšskou provincii na francouzské a německé
V Hug Německo Francie Bistaacko Evropa Berlín Mitteilungen über die d .f
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vmn, Časové kázáníčko.-) Není snad rčení, aby se tolik ozývalo v hovorech našich, jako obě úsilovně spřáte lená slůvka: »u náse ! Bývají pronášena s trp kostí a lítostí, časem s jizlivým úsměvem, druhdy s pohrdavou útrpností. Mluvíte o literárníeh poměrech, o úmělecké produkci nebo něčem podobném a protějšek skočí vám hned do řeči »Prosím vás, nechte toho! Člověk se musí zlobit, jak to teď u nás vypadá« ! Začnete o politické situaci a někdo u stolu vyleti roz- čilen: »Pro boha, jen ne politiku! Takové mizerie jako u nás není na celém světě« Nejnovější společenský skandál, divadelní tlach, nějaká ostuda národní, všecko vede k závěrku- »Ano, ano, něco takového, bohužel, jen u n ás je možno!« Je toho zrovna dost! Pomalu by se vám zdálo, že u nás je učiněná Sodoma-Gomorha. Nikde jinde v celém božím světě není tolik mravní hniloby, tolik korupce, tolik ignorantství, tolik strýčkovství a nevím jaké neplechy ještě a všeho druhu bejlí společenského a veřejného života, jako právě u nás —— — — Časem se až zastydíte před vlastními dětmi. Přijde host, pozvete si ho přátelsky ke stolu. rozpovídal se trochu. Děti si právě hrály, ale chtěj nechtěj, třeba byly nejzvedenější, nastavují zvědavě ouška. Začal vykládat rozumy. U nás — u nás — u nás«, hřmí to, lomeuje, syčt neustále od jeho úst. Všecko je hanebné, ni čemné. I vzduch, i kraj, i voda, co s neb padá — všechno, všecinko. A ubohé zvedené dětičky, do nichž jste vpravovali lásku k vlasti, národní uvědomělost a hrdost, užásají v duchu *) Ze soutěže fenilletonů
28 article
»A jemináčku, jsme to nějaký holota národ!- Nejmladší dceruška s prstíčkem v puse se za- dívala před sebe. Pláte se, nač myslí? A ona na vás s dětsky nevinnou otázkou: »Tatínku. jsi ty také takový lump, jako včera pan doktor povídal? Že nejsi? A to je divné! A on říkal, že — všichni!« Popadněte však přítele otravu za knoflík u kabátu, aby s odpovědí nemohl prásknouti do bot, a zeptejte se ho: »Kde pak jsi všude ve světě nasbíral své životní zkuše- nosti? Jak pak dlouho jsi pozoroval společenské poměry ve Francii, v Německu, nebo snad v Norsku? Které pak soustavy myšlenekč práce jsi vlastně prostudoval a zkusil ? « . A milý host otrava se právem zakoktá. Nebyl nikde, nezažil nic a také sám nic nedokáza! — ale arci jednou kdysi kdesi něco slyšel nebo četl, nebo někoho víděl, který to dobře znal protože ukrutně nadával.
Francie Německo Norsko
29 article
Nejčastěji se s podobnými automaty chvá- stavé domohany setkáte na dráze. A především ve druhé třídě ! Projel se panáček pomocí okruž- ního lístku trochu na příč a práč zdokonalené železničné sítě, jezdil z nádraží do nádraží z hotelu do hotelu, procházel ulicí se známým červeným svazečkem pod paží, překážel lidem, kteří po chodníku běželi za svou prací, oku- koval z dlouhé chvíle pomníky a pamětihod- nosti, procházel za dne gallerie a musea, aby mu k obědu dobře chutnalo a mohl večer v di- vadle příjemně trávit, ale za to se teď pova- žuje za kapacitu nesmírné důležitosti, povolanou nade všim domácím s nejvyššího patra ohrnovat nos. Nejraději spouští svoji produkci — udá-li se — před cizinci. Stará zkušenost, spusť hodně s patra a kde jaký nedozíravý melounek kolem bude tě považovat za náramnou autoritu. A to je suggestivní! Kdo pak by nechtěl být pova- žován Soused cizinec ve vlaku je tak dobromy- slný a důvěřivý! Dívá se na mluvku se zbožnou úctou. Poslouchá ten příval opovržlivého »u nás u nás!« a myslí si: »To jedu nějakou divnou zemí! Sami zpozdilci a hlupáčkové tady žijí až na jednoho, který se vykutálel a toho mi náhoda právě přivála sem vedle na sedadlo Jaké štěstí!« — Možná ovšem také, že není tak dobromyslný, že se jen tak důvěřivým staví a neřiká nic proto, že si mysli něco — docela, ale docela jiného o milém hlasivci pasažeru ..
30 article
Jakýmsi variantem téhož výrazu duševního hnutí jsou slova: »mezi námi Slovany.« Jich uživaji, kdož mají už trochu více »světového rozhledu« nebo dovedou se lépe nafouknouti, aby dojem byl plný. Chytráci vykoukali, že effekt síly je tím velkolepější, čím vyrostlejš je klacek, kterého krákám za pačesy. Jim pouhé »u nás« nestačí; objímají svým pohrdáním celou velkou slovanskou rodinu. »Cože? — Slovanská rodina?« osopují se. »Pěkná rodina, bratr Rus se nedohodne s bra- trem Čechem jinak než německy, bratr Srb hrdl bratra Chorvata« a tak dále. Jakoby bratr Bavorák s bratrem Prušákem si stále lihali v náručí — — — »Ah, Rus, Rus!« odtahuje se váš známý slyše o bratrství národů. »Jděte na skleněnou horu! Snad se vám nestýská po knutě? Snad byste nechtěl u nás, »vysoce kulturního národae zavádět barbarské zvyky a absolutní řády ?« — Chuďas, zná Rusko ze známých referátů a potom z humoristických listů evropských. Otrapa kolo- hnát, s gorillovskou visáží a s lahví »wutky« požírající lojové svíčky — to je jeho představa o Rusku. K té se táhnou jeho posudky ruských a vůbec »těch slovanských« věcí. Všecko na Rusi a vůbec ve slovanském světě je tak ubohé tak zpozdilé, tak hanebné! Nemůže být po- dobně jinde, leda ještě — u nás — u nás
Jim Rus Čecho Srb Chorvat Bavorák Prušák Rus Rusko
31 article
Nu, nejsem z těch, kdož láskou ke svým a ke svému sebe oslepují. Nebylo by jistě ani rozumné ani vlastenecké vynášeti všecko, co je české, protože je to české ! Nesmysli je nalhávati si do kapsy, co tam nenl, hřích je lichotiti massám, poněvadž se to na nich a mnohdy ovšem i na vás vymstí. Není tedy »u nás« není také ve slovanské rodině vše, jak by mělo býti. Jsou jisté všeobecné neduhy a nedostatkya jsou i některé své, speciálně naše české, či docela i slovanské choroby, nebo chcete-li národní ne- cnosti a hříchy. A věru, že valnou část viny našich smutných poměrů nesou naše necnosti a hříchy! Nemůže ani jinak býti. Platí o jed- nollivci i o národech, každý je tím, co ze sebe dovedl udělati. Kdo se uplatniti nedovedl, nie neplatí. Však už humanita velí, nikoho neodsu- zovati pro chyby a hříchy a věda teprve ukládá dříve prozkoumati příčiny, jak se chyby vyvi- nuly, proč bytost do hříchu upadla. A zase platí o široké bytosti národa, co o jedinci! Nikoho neodsuzovat, tím méně sebe a širší »svojstvíe — »nás«. Ano, drazí přátelé-moralisté, co tak rádi zasedáte na soudnou stolici nad našimi szbědovanými poměry«, sami však k nápravě nepřispiváte ničím — poněvadž nikoho nena- pravím, naplivám li na něho a nikoho nevyléčím vytroubím-li do světa, co mu schází — nežádám od vás než tolik spravedlnosti a shovívavosti ke vlastní krvi, co jí máte pro národy jiné, protože té chvile časem i vývojem jsou v posici — výhodnější.
32 article
A dovedete-li vysvětliti jistou praprotivnou národní necinost u Němců jejich opojnými úspěchy posledního půlstoletí, dovedete-li omlu viti Francouze jejich lehkokrevností, uznáte-li, že dnešní poměry v Italii jsou jen důsledkem někdejší rozdrobenosti a na vytváření národní povahy Angličana nebyla bez vlivu ani ta »lon- dýnská mlha«, t. j. zeměpisné poměry jeho vlasti, pak — prosím — uvažte též, co všeck u nás, na nás, v nás a kolem nás také působilo, než jsme se stali těmi a tako- vými, jakými jsme. Pravda, odpovídáte, kdo chce býti sprave dlivý a přísný, musí být nejpřísnější na sebe sama. Zajisté! Třeba však začíti s přísnosui
Němec Francouz Angličan
33 article
nikoliv hned u širokých »nás«, nýbrž u své vlastní drahocenné osůbky! Ne, nechci zalhávati nic, co mezi námi každého upřímného našince musí rmoutiti, je povinností každého z nás pracovati k nápravě a ta je možna jen při správném rozpoznání zla, nesmí se hřešiti na omluvu »však jinía jinde také nejsou lepší« — ale nechci též, aby v lidech mladšich a slabších bylo podlamováno sebevědomí a národní hrdost, tato přečasto je- diná opora celku v těžké chvíli, do jaké život plný bojů uvádí. Ne každému stačí »vědomí povinnosti«, ne v každém je tolik »pokrevenské lásky«, aby hlásil se ke svému, byť byl třeba cigánského rodu a »posledním svého kmene«, ne každý je dost prohlédavý, aby, slyše ten příval opovržení ke všemu, co je »u nás«, dovedl rozpoznati a najíti svoji míru pro slova a pojmy, pro osoby a poměry. Proto mne dráždí a uráží časem to po- všechné, nesprávné, povrchní a frázovité su nás«, protože znám právě účinnost fráze na nemyslící dav, třeba domnělých »intelligentů«, a protože chci, aby širokému tělesu zůstalo za- chováno, co je mu nejpotřebnějšího k životu — důvěra v sebe. Národ jsou všichni a třeba ná- rodu zachovati slabé i nejslabší, protože příroda má svoji zázračnou obrozovací sílu a ze slabých mohou se obroditi i silní. Proto zatracuji každé slovo nerozvážené, které pomáhá rozmnožovat řady odrodilců chabých sket, prchajících z řady vlastní k poměrům, které jim slibují více la- hody a — osobních výhod. Jen malé, nevyvi- nuté poměry zaviňují, že nikde ve světě není tolik odrodilců, jako u nás — — Že u nás? Eh, nikoliv! To jsem se jen tak po obvyklém rčení sám svezl. Mohl bych dokázati, že jinde za stejných poměrů nebyl by lépe. Však to snad jindy-