ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 1a1f2cc0-7108-11dc-9cf8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: place 58, person 234, org 31, work 13
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NARO LISTY
Nara
3 masthead
O. ledna 1904.
4 masthead
Císlo 10.
5 article
Tak vstupuje spolek, který jsem si právě vymyslil, s nejlepšími auspiciemi do světa. Anebo by mohl vystoupiti, kdyby jej oni zprvu uvedení umělci chtěli utvořiti. Karel B. Mádl. Nové publikace redakci této rubriky zaslané Moderní předlohy promalbu písma štítů a různých výzdob. Vydává Beseda l kýrníků v Praze, rediguje V. Malý. Lith. M. Thůmy vel. fol. První sešit prvního ročníku obsahuje pět listů několik slov uvedení. V těch velmi správně a při vší stručnosti přístupně jsou vytknuty moderní zásady pro úpravu a řadění písma na velké ploše. Zvláště na fiemových štítech. Dobře se při tom akcentuje, aby plošnost byla význačným karakterem malovaného písma a celé labule firmové, aby v eventuálných no- votvarech zřetelnost, čitelnost a v jich sestavách pla- tila logičnost a souměrnost za první podmínku. Vskutku jsou to momenty, proti nimž se v nepochopených snahách a ztřeštěných výstřednostech nejvíce hřeší. Pismové předlohy na listech vykazují také dobré vhodné typy písma nového, třeba ne originálního se- strojení. Vzory malby na nábytek na dvou posled ních listech jsou za to slabinou. Schází jim uměle- cká forma, byť i jen pro skromné poměry. A poně vadž o dobré síly pro uměleckou dekoraci mederniho rázu není dnes u nás nouze, bude podniku zdrávo a vytčené úloze prospěšno, získá-li je redakce ke spolupracovnictví.
Mádl M Thůma Praha
6 title
Školská hlídka.
7 article Česká škola v roce 1903.
Česká škola v roce 1903. Nepřízeň státu k obecnému školství v ze- mích slovanských byla také v roce mi- nulém předmětem stesků poslanců našich na sněmech ve všech zemích korunních i ve Vídni. kde zase česká soukromá škola spolku „Kemen- ský“ od vlády byla odstrčena. Jubilea — až i tři- cetiletá — Matic školských jasně uka- zují, že v Rakousku školy národů slovanských spravedlnosti nedocházejí. Na novo plzeňský sjezd slovanských žurnalistů v červnu pozvedl hlas za práva dětí slovanských na výchovu v ja- zyce mateřském. Zprávy loňské z českých škol v obcích německých vypravují o ještě větších překážkách, které jim se strojí; jednání sněmu moravského o nucení kandidátův českých ústavův věitelských k němčině; jednání slezské zemské porady učitelské o vyučování jazyku německému na neněmeckých školách obecných: to vše svědči o neulevujícím tlaku germanismu v našem škol- ství obecném. V Čechách neoprávněné protežo- vání německého živlu ve školství obecném oproti živlu českému neochablo ani odehodem bývalého všemoeného pro školy německé reforenta dra. J. Grohmanna, zbytečným důkazem, že tato ne- rovnoprávnost má ještě jinde zdroj.
J Grohmann Vídeň Rakousko Čechy Český škola spolek „ Kemen
8 article
Ze vládním kruhům vůbec lidové školstv k srdci nepřirostlo, toho doklady z odkládání schválení zemského zákona o služném učitel v království i ze skrovných — dosud — vý- sledků březnové ankety ministerské pro školy měšťanské. Jest věru s podivením, že mohla v českém učitelstvu nalézti chvalořeč- níky ustanovení, ke kterým i německé uči- telstvo zachovává se velmi střízlivě. Ještě podív- nější, že v některém učitelstvě českém našli se obhájei ustálení c. k. okresních inspektorů školních; je sice s pravdou, že některé školy měšťanské trpí, když za jejich ředitele v úřadě inspektorském působí po dlouhá léta učitelé za tímní — avšak tomu lze odpomoci ješté j i nak, než jmenováním e. k. inspektorů školních za stálé, nesesaditelné úřadníky státní; nebyl by v tom ostatně ani prospěch oněch inspektorů kteří dnes mohou (a po našem mínění i mají pokud k tomu jejich vědecká a paedagogická kvalifikace stačí) postupovati za hlavní učitele a ředitele ústavův učitelských; tento postup by pak pominul. Ostatně řádný okresní inspektor školní již dnes na svém místě trvá stále, dle své libosti; nikomu nenapadne, by ho odstra- ňoval z místa, na němž se osvědčuje. Není třeba, by se tedy v úřadě inspektor dobrý zvlášť usta- voval; ovšem je třeba, by stát tyto úřadníky své lépe platíl a nechtěl převáděti i tuto povinnos svou na školní fondy zemské.
9 article
Lze ještě i z jiných událostí loňských do- ložiti nesmírnou spořivost státu v obec ném školství: povolávání učilelů škol měštan- ských na c. k. ústavy učitelské. Kdyby to byl učitelé se vzděláním „akademickým“, buď na školách vysokých aneb soukromou píli osvoje- ným a prokázaným, na př. činností literární — a máme jich slušnou řadu — byl by postup je- jich na místa hlavních učitelů c. k. paedagogii oprávněn a vůbec uznáván. Postupují-li však n ta místa učitelé, kteří slynou jen jako „metho- dikové“, nemůžeme nedati místa domněnce, že tak děje se proto, by se na nich u spořilo — pravidlem nepřiřkne se jim kvinkvenálek tolik a nemají postup tak rychlý, jak by musilo býti u učitelů, kvalifikovaných pro vyšší školy střední. Odtud také vidí učitelstvo české, jak vláda smýšli o jeho požadavku „akademického vzdělání, odpouštějíc je i svým učitelům učitelů . ..
10 article
Německé kruhy vídeňské vytkly ministerstvu vyučováni, že také pokračovaci kursy škol mě- šťanských (neprávem zvané IV. ročníky) zřídile jen ze spořivosti; aby nemusilo zřizovat nové školy státní nebo přípravky k nim na s v ůi náklad, přiřklo přípravné učení ke svým školám oněm kursům na zemský náklad. Tato výtku dosud vyvrácena nebyla. Jen postup pokrokového inspektora praž ského dra. J. Kaňky na c. k. zemského inspek tora v Čechách a to, že c. k. inspektoři pravidlem nepřekážejí pokusům českých škol o lepší, novo- dobé vyučování, můžeme z roku minulého při psati k dobrému na účet vlády ve školstv obecném. — Poměry polítiekých stran k obee nému školství se nezměnily. Národní strana svo- bodomyslná v únoru uvedla v život pracovní ko- misi školskou své strany, a v dubnu sjezd jej důvěrníků se vyslovíl pro vybudování obecného školství na zásadách pokrokových a lidových. Nové vypsání ceny klubovní za „spis o českých dějinách“ pro českou mládež však nepokládáme za myšlénku zvlášť šťastnou, poněvadž v la ste- necké dějiny od Sokola, Dolenského, Rezka. Nováka, Poklopa, Nikolaua a j., v nových a zase nových, stále zdokonalovaných vydáních na dlouhou dobu naší mládeži stačí — bylo by však třeba prostonárodní svobodomyslné či- tanky politické, o kterou staly se jenom velm nesmělé pokusy a jejíž podniknutí by Klubu ná rodní strany svobodomyslné slušelo.
Dolenský Rezek Novák Poklop Nikolau Kaňk Čechy Sokol
11 article
„Selské Hlasy“ i loni osvědčily své zpáteč nické stanovisko — zbylečně, poněvadž je dávno známo — vyslovivše se opět pro šestiletou do- cházku školní a nedělní pokračovací hodiny. Za to překvapil I. sjezd katolického ducho- venstva z král. českého v Praze, jež prohlásivši se solidárním s českými státoprávními, národ- ními, kulturními a hospodářskými snahami zejmena vytklo: „školství budiž národní, všímej si všech vymožeností moderní vědy a budiž při tom řízeno duchem slov Komenského.“ Uči- telstvo naše musilo k tomuto snesení si říci: Slova slyším, ale víry se mi nedostává. Obohatil je právě rok minulý o doklad, že jeho nedůvěra v slova sebe ohnivější jest oprávněna. Morav- ský kněz Reetus, jenž ve svém sporu s arci- biskupem olomouckým Kohnem jevil se jako pokrokový, vydal proti pokrokovému, národnímu učitelstvu moravskému brožurku, která čest tohoto učitelstva měla poškoditi a jeho snahy mařiti. Hospodářské podmínky vývoje školství obecného v zemích českých ani v roee minulem nestaly se příznivějšími, Tíseň dotkla se i Prahy, již břemeno školské počíná schvaco- vati, tak že starosta dr. Srb v dubnu prohlási potřebu, by bylo umírněno. Ovšem nejedná se tu o náklad z vlastního okresu školního, s nějž by Praha dobře byla, ale o příspěvek její ke školství v zemi, jenž značně stoupl, kdežto sou- časně její prostředky klesly. A přece jenom z Prahy může vzejiti pokrok u školství obecném, o němž může sama rozhodovati; především Praha může na př. šťastně rozluštiti otázku po- kračovacích kursů při školách měšťanských, aby hověly novým potřebám vzdělání lidového; Praha může v život uvésti kárné třídy, jako již obsta- rala pomocné školy, při netečnosti vlády a ob- tížení země jen Praha může dávati příklad podnět k dalšímu vnitřnímu rozvoji českého školství v království.
Komenský uča Reetus Kohn doktor Srb Praha Morava katolický ducho
12 article
Česká škola v prosinci 1903. Dne 1. „Učitel“ přináší čl. „Z dětské psychologie a „Americké budovy školní“. — „Paedagogické roz- hledy přinášejí J. V. Nováka „Nové příspěvky k biblio- graíii Komenského“ a F. Čády „Rozhledy po studi řeči dětské“. — „Měšťanská škola“ přináší „Resoluce učitelstva českých škol měsťanských na Moravě o r- formě měšťanských škol“, o převaze německých ško měšťanských nad českými čl. „Moc nad právol“ srovnání „Úprava služného“, „Učebný běh při měšt. dívčí škole ve Zlíně (pro němčinu 5 hod., pro fysiku 1 hod. týdně) a čl. J. Jandla „Kterak uplatníme heslo Umění do školy! ve vyučování dějepisu?“ — „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší čl. A. Vimmra „Vycházka do dílny zámečnické v hodině učebné“a nepochopitelnou přímluvu „Definitiva okresních in- spektorů?“ — „Zdraví“ přináší čl. dra. J. Květa „Náboženství a úraz“ a rozhledy „Vyučování hygieně člověka na zemědělských školách a „Školy pro dět nervosní“ Dne 2. „Posel z Budče“ horuje za vdávánís učitelek v čl. „Každé připuštění potlačení právaje hříchem“ a přináší fcuilletonem cestopis K. Černého „Na ruské hranici“.
J V Novák Komenský F Čáda J Jandl A Vimmra Květa K Černý Morava Zlín Budeč Český škola v prosinec
13 article
Dne 3. „Beseda učitelská“ přináší úvabu „Na prahu ročníku XXXVI., čl. J. V. Nováka „J. A. Ko- menský a Mik. Drabík“, dra. A. Heverocha „Několik poznámek o padoucí nemoci“, F. Meinicha „Škola v hoji proti tuberkulose plic. V „Methodické příloze čl. J. R. Suchardy „Jazyk vyučovací v I. šk. roce““. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přinás polemiku „Český Lloyd“ obchodnictvo — a myli a čl. „Lidové kalendáře“ Dne 4. „Dčitelské noviny“ v čl. „Politické strany a my“ polemisuje s „Českým učitelem“. — „Komen- ský“ přináší čl. mladší učitelky „Ještě o coelibátu učitelek“ (pro) Dne 5. „Beseda učitelská“ v „Methodické příloze“ přináší „Na uváženou“ návrh J. R. Suchardy na prázdno v úterý a čtvrtek odpoledne místo středy soboty a téhož čl. „Za reformou počtův“. — „Školský obzor“ přináší „Několik gloss k valné schůzi Jednoty učitelek“ a počíná uveřejňovati „Socialistické kapi- tolky“. V Besedách „Učitelské místo za revir čili Na- pálený hejtman“. V „Moravské hlídce“ čl. „Naše úprava“ a „Naši poslanci Dne 8. „Komenský“ přináší čl. Č. Broučka „o školní čistotě“ a vzpomínky z cesty M. Skalské „Z sluncem půlnočním“ Dne 9. „Posel z Budče“ přimlouvá se za „Koalie stran pokrokových“ pomocí učitelstva Dne 10. „Beseda učitelská“ zahajuje kapitoly z školy a pro školu „K lepším dnům našeho školství“ a uvádí „Sexnální otázky ve výchově“. — „Učitel“ přínáší čl. J. Vincenta „Počty v pokračovacích kurseci hospodářských“
J V Novák ko Drabík A Heveroch F Meinich Suchard Lloyd Komen Komenský M Skalský Vincent Morava Č . Brouček Budeč Mik Dčitelský novina
14 article
Dne 12. umírá ve věku 82 let professor česk university v. v. Martin Hattala, proslulý filolog, jeho Třetí mluvnice z r. 1862 velmi dlouho ovládala všeck vyučování jazykové na školách obecných Dne 14. „Učitelské noviny“ přinášejí rozhovon „Politické strany a učitelstvo Dne 15. „Věstník Národní jednoty pošumavské přinášejí čl. „V. Strejcovský“ a národopisnou studi V. J. Freimana „Orličky“. — „Příroda a škola“ při náší čl. E. Babáka „Poměr systematiky k theorii vý vojové“, F. Dlouhého „Ústroje k čití polohy“, B. Zá vady „Selen“, „Elektromagnetické bouře a poruchy“ J. Talského „Pozor na vrány“, z mikroskopie „Pre paráty entomologické“, Laciný drobnohled přímohlen ný, Učebné pomůcky, Pro praxi, Rozhledy a zprávy Zprávy měsíční. — „Časopis pro veřejné záravotni civí“ přináší poznámky z cesty M. Velichové „ O škol- nich kuchyních“ a zprávy „O úpravě dětské práce Opatření proti šíření spalniček školou a Otužován Dne 16. „Školský obzor“ odsuzuje po zásluze
Hattala Freiman E Babák F Dlouhý M Velich Orličky učitelský novina
15 article
V. Křemena sbírku úkolů k opakování učiva „Domác učitel“. V „Moravské hlídce“ čl. „Za práva učitelek“ — „Posel z Budče“ líčí „Stanovisko učitelského po- kroku“ a přináší čl. K. Kálala „Čeští učitelé Sloven sku“ Dne 17. „Beseda učilelská“ přináší rozjímáníI Pokorné-Kuthanové „Co máme dělati?“, úvahu k po- trohradské výstavě „Dětský svět“, čl. R. Váchy „C jest slušnost a jak lze vésti mládež k slušností ve škole i mimo školu“ a „Vzpomínky starého učitele praž- ského“. — „Škola měšťanská a živnostenská“ přináš čl. „Obsazování ředitelských míst ve světle statistiky“ Dne 18. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Herber Spencer“ a rozhovor „Politické strany a učitelstvo“ Dne 26. „Učitel“ přináší čl. „Herbert Spencer““. — „Věstník Ústřední Matice školské přináší „Dodatel k pravidlům o platech učitelských“ a čl. „Zápas o če skou veřejnou školu v Břežánkách“ Dne 22. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo ravě“ přináší čl. „Volení inspektoři, volení správeové škol“.
V Křemen K Kálal R Vácha Herber Spencer Spencer Budeč Břežánky učitelský novina
16 article
Dne 23. „Posel z Dudče“ přimlouvá se za „Re- formy od základů“ školství obecného se zřetelem k po- měrům sociálním. Dne 24. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O volb správců škol Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší čl. J Kožíška „Učitel ve světle našeho kulturního progra- mu“, F. V. Moravce „Úkoly samosprávy v našem pro gramu kulturním“, J. Černého „Venkov a sociální vý- chova“, dále „Revise biblické dějepravy“, J. Prokeše „Třídy s pohlavím obojím či rozděleným?“, E. Dro- bila „Pozorování žáků“, z praxe „Vadná řeč dětí, Při- klady k počítání, Obrazy a diagramy a Návěstná ta- bule na chodbě školní, Naše ovocné školky“, výměnou myšlenek „Naše „zdravotní“ lavice a Zpěvníky Dne 30. „Posel z Budče“ přináší čl. „Duch a svět“. „Školský obzor“ přináší „Vánoční rozjímání n Pokoj lidem dobré vůle!“ a hlas venkovského učitele „Učitelský dům v Praze“ proti tomulo podniku; v „Mo- ravské hlídce“ vysvětlení „K prohlášení brněnských učitelek v otázce coelibátní“ a „Z přednášky P. Svo- Dne 31. „Učitelské noviny“ přinášejí polemiku det zila“
F V Moravec J Černý J Prokeš E Dro Budeč Praha učitelský dům J Kožíšek duch a svět učitelský novina
17 article „Delinitiva okresních inspektorů proti teto tužb
„Delinitiva okresních inspektorů proti teto tužb „Školy měšťanské a živnostenské“ a vzpomínku „Dvacet let spolku menšinového učitelstva“. — „Ko- menský“ přináší čl. F. Slaměníka „Kde zemřel Ko- menský?“ pro Amsterodam jako místo úmrtní. — „Věstník Ústř. spolku jednot učil. na Moravě“ přináš dopis delegála J. Libíčka z Petrohradu „Zahájení vý stavy dětského světa“ a úvahu J. Úlehly „K nynějš úpravě učitelských platů Učilelé tělocviku při měšlanských školách. K re- ferátu dne 3. ledna 1904 uveřejněnému píše se nám z kruhů lékařských: Tenor článku je: na měšťan- ských školách buďtež pro tělocvik ustanoveni zvláštní učitelě, těch dosud není — proto zřízen pro ně zvláštn celoroční kurs při úslavu učitelů v Praze. Na všecl učiteiských ústavech je obligátním předmětem tělo- věda, kterou přednáší buď professor přírodovědy anel některý lékař. Tělocvik na obecných školách ze jmena na venkově možno pěslovati pouza v letních měsících, je tudíž pochopilolno, že není potřebí, by učitel v lomto, v rámci dosavadní osnovy vedlejším předmětu, vykazoval se odbornými vědomostmi. Jinak je tomu, mají-li býti ustanovováni zvláštní učitel pro tělocvik. Požaduje-li se pro jednollivé předměty na měšťanských školách odborně kvalifikovaných sil, pak je logickým, požadovati odborných učitelů i pro tělocvik. Ve zmíněném článku je uvedeno, že kur lělceviéný pro střední školy navštěvuje mnoho učitelů měšťanských i obecných škol a dále, že Irequentant teholo kursu síátní zkoušce se s prospěchem podro- bivší, nemají míst. Je tudíž myslitelno, že právě tyto síly měly by v prvě řadě brány býti v úvahu při jmenování učitelů tělocviku na školách měšťanských
Delinitiva F Slaměník J Libíček J Úlehla Irequentant ko Amsterodam Morava Petrohrad Praha
18 article
Než pan —ír považuje zmíněný nově zřízený kurs pro učitele tělocviku na školách měšťanských za nejpove- lanější dodati způsobilé učitele těmto školém. Proti tomuto tvrzení možno namílnouti následující: v kursu pro učitele tělocviku na školách středních a učitel- ských ústavech přednáší se tělocvik theoreticky a prakticky po 4 semestry, anatemie člověka po 3 se- mestry a je vedení kursu toho svěřeno odborníkům
19 article
Mají-li býti učitelé tělocviku pro školy měšťanské od- borně vzděláni — a jen asi z toho důvodu byl zří- zen pro ně zvláštní kurs při ústavě učitelském — pak musí býti též postaráno o to, aby přednášky byly svěřeny lak odborně kvalifikovaným silám, jak je tomu v kursu pro kandidáty středních škol. Doka- zovati důležitost podrobné znalosti téla lidského pro odkorného učitele tělocviku bylo by právě tak zby- tečným, jako dokazovati, že professor pro nemoe novorozenců a kojenců, jemuž právě svěřeno vyuče- vání anatomie a hygieny v kursu pro měšťanské školy je též odborníkem v těchto předmětech. Dokud v tom směru neslane se náprava, aby professoru pro ne- moci novorozenců a kojenců byli svěřeni jenom ko- jenci a ne kandidáti tělocviku respektive přednášení anatomie a hygieny, pak rozhodně nelze na roveř klásti „státní zkoušku z tělocviku a frequentaci letoš- ního kursu celoročního.“ Jako dovede se pan professor postarati o to, aby na př. v extensích universitních nikdo — ani odborník — nepřednášel o kojencích a nemocech dětských, jsou snad stejně v právu i b. kdož mají odbornou kvalifikaci pro hygienu a ana- tomii, aby toho se domáhali, by přednášky, do jejich oborů spadající, byly svěřovány jim a ne v těchto předmětech laikovi — i když je universitním pro- fessorem. Mnohé časopisy učitelské vzpomínají ke dni úmrt 8. t. m. proslulého filosola slávy světové Herberta Spenera a stoleté památky úmrti osvíceného huma- nisty J. B. Herdera 18. t. m.
Herbertus Spener Herder Doka
20 article
Wlesnorova Čoská původní první obrázková Abe- ceda a čitanka. Dětem pro radost a poučení sepsal v Ambrož, ke II. vydání upravil F. Hrněíř. S pů- vodními obrázky od nejpřednějších českých malířů V Praze. Nákl. A. Wiesnera. Lex. 8°. str. 160. — J známo, že valná většina dětí své školní čítanky brze přečte a po nových čítankách se shání. Proto již prv vydání této dobré knihy pro svou obsažnost, pe- strost, vkůsnou výpravu a mírnou cenu mělo rozhodný úspěch. Zajisté ještě větší bude míti vydání druhě které je všestranně zdokonaleno v obrázcích i texlu a bude míti v žáčcích našich zase nadšené přátele Opět najdou v knize pomocníka při prvém člení, psaní a počítání; zabaví je rýmované připomínky věci, jež maji býti v krvi žáčků a věcné učení jiné v poutavém rouše podání lidovéhe i zábavky kreslicí.
Wlesnorův Abe A Wiesner Lex Praha
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Henrik Ibsen, jeho „Divoká kackna hráti se bude zejtra poprvé v Národním divadle, je z nejvelkolepějších básnických zjevů celů světovi lileratury a náleží zajisté v neveliký počet geniů, v jejichž díla vtělil se pojem dramatu nejvýmluvněj a nejplněji. Na sklonku svého bohatého života, celým vzdělaným světem ohdivovaného, jest lbsen ctěna uznáván na roveň tragikům Řecka, v samu blízkos Shakespearovu, po bok Moliěrovi, španělským dra- matikům XVII. věku, vedle Gogolova „Revisora z tvorby slovanské, vedle Göthea a febbela nad všechny klassiky německé a jistě nad všechno, co v nejsmělejších svých snahách a činech stvořila doba moderní. Literatura malého národa norského stala se Henrikem Ibsenem poprvé literaturou v pravdě světovou, a jako drama anglické na rozhraní šestná- ctého a sedmnáctého věku Shakespearem, vyspělo drama norské Ibsenem na sklonku století devatená- ctého k smyslu všelidskému, k nejvyšším cílům ducha a umění. Českému obecenstvu a českému čtenářstvu znám jest Ibsen podnes jen částečně, ačkoli stěžejná jeho díla přešla již překlady a namnoze i divadelním provedením ve známost obecnější. Už v našem pro- zatmním divadle hrány byly Ibsenovy „Podpor společnosti (překlad litulu byl nedosti správný hra měla se spíše nazývati „Pilíře společnosti“) av Národním divadle provedeny byly dosud z nistorických „Oernulfova výprava“ (1884), z moderníe „Nora“ (1889 a 1901), „Nepřítel lidu“ (1891) „John Gabriel Borkman“ (1896) a „Rosmers- holm“ (1899) vedle „Příšer“, jež zde hrála r. 189 vlašská společnost Zacconiova. Tiskem vydány vedle toho „Nápadníci trůnu“ (překladem Jar. Vrchli- ckého ve „Světové knihovně“) a partie grandiosníh „Branda (překladem Karla Kučery ve „Květech“
Ibsen Shakespearův Moliěr Gogolův Shakespeare Ibsenův Oernulfův Nora John Gabriel Borkman Brand Kučera Řecko národní divadlo Zacconiov
22 article
Tím vším byl ovšem lbsen českému obecenstvu jenon případně naznačen, nikoli zcela vystižen, Nehledě ani k dílům z první periody básníkovy, postrádáme po- dnes vedle velikolepé historické komposice „C ís a a Galilejský“ také jeho „Komedie lásky a „Spolku mládeže“, jakož i „Peera Gynta z druhé periody Ibsenova tvoření, z posledního pak dvacetiletí (mimo „Příšery“, nedostatečně přelo žená a jinak neprovedené) „Pani z námoří „Heddy Gablerovy“, „Stavitele Solne- sa, „Malého Eyolfa“ a posledního díla Ibsenova „Procitnuvše z mrtvých“. Jediné veliké di- vadlo, zvlášť je-li zabíráno tolik operou jako naše, nemůže vyplniti celý tento program, ale není po- chyby, že Národní divadlo doplní aspoň svůj výběr dosavadní, jakmile vypěsti svůj ensemble i chápavost obecenstva k úkolům modernějším. Zkouškou vyspě- losti bude pro to zajisté zejtřejší představení „Divo- ké kachny“, kterou lze pokládati za nejdokona- lejší a také nepřístupnější moderní dílo Ibsenovo. Jak- mile uvolní se činohra Národního divadla tou měreu, aby netísněna a nezdržována operou mohla se zcela věnovati svým uměleckým cílům o závod s ostatními předními scénami činoherními v cizině, zajisté shledá vedle účínně a systematické péče o domácí repertoire přední svůj úkol v tom, aby českého diváka sbližovala s klassickými i moderními velmistry dramatu — z těchto bude pak lbsen přední její ozdobou, svátkem herecké práce, školou divákova ducha a pýchou umě- leckého programu.
Gynt Ibsenův Pan Gablerův Solne Divo národní divadlo
23 article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo- ledne o 1/43. hod. provedena bude Verncova výpravní hra „Děti kapitána Granta“, v níž zaměstná je nejen téměř celý personál činoherní, ale i opern sbory, balet, komparsy atd. Dnes večer hraje se Roz- košného opera „Popelka“ se sl. Kubátovou v parti títulní, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou, pp. Ptákem Klimentem a Šírem v hlavních partiích ostatních ve druhém dějství provelen bude veliký balet „Čtvero ročních počasí“, arranžovaný baletním mistremp Viscusim. Toto představení připadá 4. čtvrtce před plalitelů. Zejtra hráti se bude poprvé pětiaktové drama „Divoká kachna“ od Henrika Ibsena, překladem dra. Arnošta Krausa a za režie dramaturga p. Kva pila. V divadelních bulletinech bylo již několikráte
Verncův Popelka Kubátův Fabiánův Hájkův Šír Ibsen Kraus národní divadlo
24 article
poukázáno na výjímečnou významnost zejtřejší pre- miéry, kteroužto doslane se repertoiru Národního divadla jednoho z nejmohutnějších děl moderních ne-li nejtypičtějšího moderního díla vůbec. Nejen b snické a filosofické kvality genia Ibsenova, ale i jeho divadelní mistrovství dosáhly v tomto arcidíle slav ného svého vrcholu, a představení „Divoké kachny dovede mluvit všelidsky a stejně výmluvně k dušín kontemplativním jako k diváku sebe prostšímu pravdi vostí dějů i záhad životních. O včerejší hlavní zkoušce působilo drama Ibsenovo dojmem hlubokým, a lze se těšit pro zejtřek i na okázalý úspěch zevnější. — V úterý bude Rossiniova opera „Vilém Tell“, ve středu odpoledne Kvapilova „Princezna Pampe- liška“, na večer poprvé v novém obsazení a novén nastudování Belliniova opera „Norma“, k níž děj se řízením kapelníka p. Angra a za režie p. Krössingovy poslední zkoušky. Opera je ve všech partifch nov obsazena: partii titulní zpívá sl. Slavíkova, Adalgisu sl. Bobkova, Klotildu pl. Štrová, Pollia p. Mařák, Oro- vista p. Klíment, Flavia p. Bohuslav; libretto nově peřložil Otakar Smrčka. Na čtvrtek určena je první reprisa Ibeenova dramatu „Divoká kachna“, n pátek Gogolův „Revisor“. V sobotu odpoledne uspo- řádáno bude mimořádné představení pro studentstvo pro něž pořadatelstvem zvoleno bylo historické dram
Ibsenův Rossiniův Tell Kvapilův Belliniův Krössingův Adalgisa slečna Bobkův Klotilda plurál Štrová Pollius Mařák Oro Klíment Flavius Bohuslav Smrčka Ibeenův Gogolův Slavíkov princezna Pampe
25 article
Fr. V. Jeřábka „Syn člověka“. V sobotu večer vy stoupi poprvé koloraturní pěvkyně, absolventka víden ské konservatoře, školy pí. Rosy Papierové, pí. Ann Görlichová a zpívati bude partii královny v Meyer beerově opeře „Hugenoti“. Nejbližší činoherní no- vinkou, jež se chystá, je výborná francouzská komédi „Můstek“ (La Passerelle) od Freda Grésaca a F. d Croissela, jež hrála se s velikým úspěchem i na jevi štích mimofrancouzských. Opera připravuje s velikou péčí Dvořákovu novou operu „Armida“ na text Jaro slava Vrchlického; sludium sólových i sborových parto je v plném proudu a rovněž na scénické úpravě pra cuje se co nejpilněji. Nákladem zemským pořízene bude pro operu několik nových dekorací a v dílnácl Národního divadla pracuje se na nových kostumech rekvisitách Stejně pilně konají se přípravy k novému původnímu balelu „Olim“ od Jindřicha Klana n sujet Lad. Nováka. Celý arrangement baletu i režie svěřena jest baletnímu mistru p. Viscusimu. — Che opery p. Karel Kovařovic ochuravěl. + Lidové divadlo „Uranla“ v Praze VII. Dne jsou obvyklá dvě představení. O 1/44. hod. odpol vaudeville: „Marie, dcera pluku“. Napsal K. Blum Hudba od Donizetta. Režisér Boh. Kovář. Dirigent Starý. Tilulní Mlohu hraje pí. Hesová Guthová, ostatn hlavní role dámy: Bitrmanova, Vejvodova, Stará Světlá a pp. Spurný, Pražský, Haasen, Lachman, Cha lupník, Mráček, Přihoda, Berman, Zavadil. Večer 7. hod. po druhé původní novinka: „Schovanec a scho- vanka“, obraz ze života horalů českých v Poještědí z roku převratu 1848 o 5 jedn. Napsal Fr. Hlavlik Režisér Fr. Sípek. Hlavní úlohy hrají dámy: Košne rová, Bitrmanova, Bermanová, Vejvodova a pp. Spur ný, Čekanský, Haasen, Šípek, Kovář, Pražský, Rabský
František V Jeřábek Görlichová Meyer Grésaco F Croissel Dvořákův Armida Vrchlický Klan Novák Che Kovařovic Marie K Blum Donizett Kovář Hesová Guthová Bitrmanův Vejvodův Spurná Lachman Mráček Přihoda Berman Zavadil Schovanec Sípek Bermanová Haasen Praha Francie národní divadlo Olima lidový divadlo Uranl Haasen Le Passerelle
26 article
Lachman, Počepický, Zavadi), Příhoda, Mráček. Hra tato měla při páteční premiéře hlučný úspěch. P divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra jako 27. hra organisace národně-sociální v Praze VI effektní obraz ze života: „Dva sirotci“. Začátek o M48. hod. več. Ceny míst poloviční. V úterý jest benefičn večer pana Frant. Čekanského, který si zvolil Bisso novu komědii „Překvapení z rozvodu“ + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se dvakráte: odpoledne o 1/44. hod. po 82 „Krásná Lída“. Večer o 7. hod. „Zkrocení zlé ženy Veselohra o 5 jedn. od W. Shakespeara. V úloze Ka- teřiny vystoupí po delší nemoci opět poprvé sl. Ve- dralova. +Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se dvakráte pouze v zimním divadle. Odpoledne po desáté populární Planqueltova operctta „Zvonk kornevillskě“ se sl. Groszovou, Hadrbolcovou pp. Kubíkem ml., Benešem, Vaverkou, Zdrůbeckým ve hlavních úlohách, Režisér Jos. Kubík, dirigent v. Soukup. Večer o 7. hod. vaudeville „To jislé něc o“ s p. Charvátem, Benešem. Vaverkou, Ždrůbeckýma Kubíkem ml a damami Groszovou, Hadrbolcovoua Hessovou ve hlavních úlohách. Režisér Jos. Kubík. dirigent V. Soukup. Zejtra v pondětí hráti se bude činohra „Žalář londýnský“. Na jevišti dějl se denně zkoušky k původní Lukavského frašce „Pan Vašno sta“, která již tento týden objeví se na scéně. — Ve středu 13. t. m. má příjem oblíbený herec p. Al. Charvát. Zvolil si frašku: „Hotel u pěti straši- del“, napsal Georges Faydeau, autor „Dámy od Ma- zima“. Lístky jsou v předprodeji u knihkupce p. F. A Urbánka a v trafice proli zimnímu divadlu ve hlavní třídě na Smíchově.
Lachman Počepický Zavadi Příhoda Mráček František Čekanský Bisso Král Lída W Shakespeare Planqueltův Groszův Hadrbolcův Kubík Beneš Vaverka Zdrůbecký Jos Soukup Charvát Hadrbolcovou Hessův V Soukup Lukavský Vašný Faydeau Urbánek Ka Jos Ma Smíchov organizace národněsociální v Praga VI Pištěkův lidový divadlo smíchovský divadlo
27 article
+ Repartoir nového městského divadla v Plzni Dnes v neděli 10. ledna: Odpůldne při snížených ce- nách: „Zlatohlav a tvrdohlavá žena“, báchorka se zpěvy a tanci. Napsal Jos. Kaj. Tyl. Večer: „Cikánský baron“, komická operetta, napsali R. Gell a Gesnée Hudba od Straussa. V pondělí 11. ledna: „Cikánský baron“. V úterý 12. ledna: „Cikánský baron“. Ve středu 13. ledna: „Čert a Káča“. Komická opera o 3 jedn Slova napsal A. Wenig. Hudbu složil dr. Ant. Dvořák Ve čtvrtek 14. ledna: „Král Lesr“. Činohra o 5 jedn od Wil. Shakespeara. Přeložil Lad. Čelakovský. V pátel 15. ledna: „M. D. Rettigová“. Veselohra o 3 dějstvích Napsal Alois Jirásek. V sobotu 16. ledna: „Aida“ Velká opera, Slova od Chislanzona. Přeložil V. J. No- votný. Hudbu složil Giuseppe Verdi. V neděli 17. ledna: Odpůkdne při snížených cenách: „Sirotek Lowoodský“ Činohra o 4 jedn, od Karoliny Birch-Přeiferové. Večem „Aida“. Velká opora o 4 dějstvích. Slova od Ghislan- zona. Přeložil V. J. Novotný. Hudbu složil Giuseppe Verdi. + Reperteir Národního divadla v Brně. V neděl 10. t. m. odpoledne „Psohlavci“, opera od K. Kova řovice, večer „Tosca“, drama od Vict. Sardoua, přel Vend. Budil. V ponděli 11. t. m. „V říši tulipánků, p- vodní veselohra od Růž. Svobodové. 12. t. m. „Hubi- čka“, komická opera od Bedr. Smetany. 13. t. m „V říši tulipánků“, veselohra od Růž. Svobodové 14. t. m. „Dalibor“, heroická opera od Bedř. Smetany 15. l. m. „Polský žid“, lidová zpěvohra od Karla Weissa. 16. t. m. „Radáz a Mahulena“, pohádka o Jul. Zeyera a hudbou od Jos. Suka. 17. t. m. odpol „Cesta kolem, světa na 80 dni“, večer „Strakonický dudák“, báchorka od J. K. Tyla.
Tyl R Gell Straussa A Wenig doktor Antonín Dvořák Shakespeare Čelakovský Rettigová Jirásek Verdi Aida V J Novotná Psohlavec Tosca Vici Sardou Vend Budil Svoboda Hub Dalibor Weissa Radáz Mahulena Jula Zeyer Suk Plzeň Jos Wil Velká opera Karolina Birch Přeiferová Reperteir národní divadlo v Brno
28 article Hudba.
Hudba. + Z Vídně, 9. ledna. (Zvl. telef. »Nár. Listů-. České kvartetto si zde odbylo včera večer třetí l tošní večer. Na programu mělo věci, které tu již hrálo, ale návštěva byla neobyčejně hojnou a skvě lou, potlesk a pochvala pak bouřlivou a hlučnou. Čeští umělci zahájili večer dílem svého kollegy, dru- hého houslisty Suka, které zde před několika lety bylo již provozováno a doznalo nelíčené pochvaly jak obecenstva, ťak kritiky. Stejného dojmu dočinilo se včera Jako host vystoupila paní Tereza Karenová hrajíc Čajkovského »Vzpomínku na Mikuláše Rubin steina« s osvědčeným svým uměním. Po koncerte kvartettisté odjeli ihned do Prahy. + Koncezi spolku českých žurnalistů. Vyjímaje koncerty Kubelikovy nebudila doposud žádná hiudební produkce tak veliké přílažlivosli, jako přiští koncer Spolku českých žurnalistů. Jak neobyčejný zájem vzbuzuje vystoupeni cizinecké kolonie mistrovsk školy pana prof. Ševčika, toho nejlepším důka zem jest velmi čilý odbyt vstupenek, po nichž po- ptávka denně vzrůstá. Účinkující umělci konali ji několik ensemblových zkoušek u p. prof. Ševčíka a v nále pražské Měšťanské bezedy, musili však tyto místnosti zaměnili za koncertní sál Rudolfina. Zbylé vstupenky lze ještě dostati v knihkupectví Fr.A Urbánka, u houslaře Laninera a v nakladalelství M.
Suk Karenová Čajkovský Rubin Kubelikův profesor Ševčik Urbánek Laniner Vídeň Praha Francie Koncezi spolek Rudolfinum
29 article
Urhánka + Jedenáctý populární symfonický koncert Česk Pilharmonie pádá se dnes, v neděli dne 10. ledna o 1/24. hod. odp. za účasti pianistky sl. Noěmi Jireč- kové ze Samokova s límlo poladem: 1. Hayden Symfonie č. 1. Es-dur (s vířením kotlů). 2. Beelho- ven: Klavíraí konceri č. 4. z G-dur. (Klavír: sleč. Noěmi Jirečkova ze Samokova). 3. Dvořák: Symfonie č. 3. F dur op. 76. Vslupenk y předávají se od 9 do 11 hod. v hudeb. závodě p. M. Urbánka v Jungman- nově třídě č. 14 a od 1/23. hod. odpol. u pokladny v Plodinové borse. - Večer koncertuje Č. F. v Ná- rodním domě na Král. Vinohradech od 7. hod. več + Koncert V. Safonova. Program koncertu k netění památky mistra Čajkovského, na den 13 t. m. v Rudolfině určeného, sestává z těchto zajíma- vých ukázek zvěčnělého mistra: Serenada op. 48 pro smyčcové nástroje, ouvertura »Romeo a Jalie a symfonic č. 5. op. 64. E-moll. Jako loňského roku měl i letos ředitel Safonov uspořádáním ruského koncertu ve Vídni velkolepý úspěch a nepochybu- jeme, že i naše české obecenstvo projeví četnou ná- vštěvou vzácnému hosti našemu své sympatie u míře nejvyšší. Předprodej lístků, které právě dány do prodeje, obstarají budební závody Urbánkov ve Ferdinandově a Jungmannově třídě + Třetí a poslední koncert komorního pěrce baritonisty Theod. Bertrama uspořádán bude v neděl dne 17. ledna o 7. hod. več. Spoluúčinkuje slečna Edith Mileanova, koncertní pěvkyně z Paříže; kla- vírní průvod obou umělců obslará dr. Karel Resl, kapelník dvorního divadla z Berlína. Předprodej lístků v obchodě s hudebninami a piany E. Wetzlera ve Ferdinandově tř. 36.
Jirečkův Dvořák M Urbánek Jungman Král V Safonov Čajkovský Safonov Bertram Mileanův doktor Resl E Wetzler Noě Jireč Hayden Vídeň Ferdinandov Jungmannův třída Paříž Berlín Ferdinandov třída F dur op . 76 rodní dům Urbánkov Gdur Samokov Romeo a Jalie
30 article
+ Ze zpšv. spolku »Bendl« v Praze VII. Dne je společná zkonška se zpěv. spolky »Václav« »Boleslav« ve spol. místnosti »u Havránků«, kde se v úterý dne 12. t. m. koná členská schůze »Bendla« a v sobotu dne 19. t. m. řádná valná hromada. + Z Hradce Králové. Dnes koná se v divadle Klieperově velký koncert Českého pěveckého kvartell ve prospěch Spolku ku podpoře chudých studujícíc středních škol. Již před několika dny bylo divadlo téměř vyprodáno. + Z Brandýsa nad Labem. Virtuoska na klavír slečnu Růžena Zákova uspořádala zde za spolu- účinkování vírtuosa na cello, koncertního mistra Ná- rodního divadla p. Rud. Pavlaty a baritonisty p.J. Karbulky zdařilý a četně navštívený koncert. Ve slečně Zákově poznali jsme umělkýní, vynikajíc hudební intelligenci, jakož i brillantní, solidní tech- nikou. Výkony všech umělců provázeny byly bouřli- vým potleskem,
Bendl Václav Havránek Zákov Pavlata J Karbulka Praha Boleslav Hradec Králové Brandýs nad Labe Klieperov
31 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Dědictví z pohádky. Před vídeňskou porotou koná se už po několik dnů líčení proti peněžnímu jednateli Eugenu Payorovi, který ve spolku s poručíkem Desiderem Inandym provedl řadu švindléřských kousků na účet fingovaného dědictví důstojníkova. Proces byl zahájen již 31. Híjna m. r., bylo však nutno jej odročiti, protože hlavní svědek průvodní, Inandy, v posádovém vězení, kde doposud je držen ve vyše- třovací vazbě, vážně se roznemohl, lakže nebyio lze dopraviti jej k vyslechu. Dle žalobního spisu byl děj as tento: Poručík 8. hulánského pluku. Desider Inandy, který byl po odbylých studiích na vojenské akademii 15. srpna 1902 povýšen na důstojníka, měl již v oné době za 4000 K dluhů, s jichž zaplacením nebylo však nijak na kvap. Byv na podzim téhož roku přeložen se škadronou do Velkého Enzers- dorfu, obrátil se Inandy na jednatele Julia Gröbla žádal ho, by mu sprostředkoval někde zápůjčku. Gröbl předslavil po té poručíkovi linančníka v osobě Eugena Payora, který proti půjčce ničeho nenamíta a vymínil si jenom, aby se dal Inandy pojistit. A protože by prý pojištění, jakož i provise sprostředko: vatelům stály více, než by obnášela žádaná půjčka, poradil Payor poručíkovi, by vypůjčil se hned 10.000 kor. Payor došel potom k peněžníku Petru Pupov- covi, jenž půjčil Inandovi 2400 K, když poručík byl ho ujistil, že má uloženo v sirotčí pokladně karan- šebešské jmění 60.000 K, které bude mu vyplaceno za rok. Payor potvrdil tote udání a dostal ihned 400 korun provise. Na základě vybájeného dědictví půjčil pak Inandovi prostřednictvím Payorovým Pupovae ještě další obnosy, takže pohledávka činila poslěz 20.000 K. Z toho všeho obdržel však Inandy pouze 5700 korun, kdežto lví podil z vylákaných peněz, přes 14.000 korun, podržel si Payor za svoji sprostředkovatelskou ochotu.
Payor Inandy Inanda Gröbl Payora Pupov Pupovae Híjn m . r Inanda
32 article
Payor byl zatím v Karanšebeši a tam zajisté zvěděl, že dědictví Inandovo není než holou smýšlenkou, přes to však oznamoval po návratu Pupovcovi, že poručík mluvil pravdu, ba opatřil si dokonce od poštovního úřadníka Bardaše v Pešti písemné polvrzení o bohalém pedílu, jehož za několik měsíců dostane se Inandovi. Payor konečně sám čul čertovinu a přiměl poručíka, by si vypůjčil na úhradu prvé půjčky nových 20.000 a zajel s ním také za tím účelem do Pešti. Věc ale nedala se provésli jen lak zhola, protože pešťšti pe- něžníci žádali úřadní doklad o předstíraném dědictví. Payor připadl však i v této choulostivé siluaci na vhodný prostředek: navedl Inanda, by sám zhotovi si doklad, že bude mu podil vyplacen až dosáhne 24. roku svého věku. Inandy poslechl, stylisoval si a na- psal potřebnou iistinu a sehnal na ni také falešné ra- zítko představeného sirotčího úřadu v Karanšebeši dle náčrtku Payorova. Ale nepochodil ani s tímto ma- névrem. Inandy odebral se potom k vídeňskému ad- vokátu dru. Zikmundu Pollakovi, předložil mu pa- dělané listiny, žádal ho o zápůjčku 100.000 K n účet jistého Josela Stössla a vymohl od něho přec aspoň 4000 K zálohy. Dr. Pollak odebral se však na to sám do Karanšebeše a zjistiv, oč běží, dal Inand i Payora zatknouti. Při líčení svalovali oba hlavní rekové těta dobro- družné historie vinu jeden na druhého. Rozsudek pro hlášen bude teprve příští úterek.
Pollak doktor Payora Karanšebeš Pešť
33 article
Žurnalista žalobcem. Ve Vídni dojednáván tčchto dnů zajímavý spor civilní, ve kterém člen redakce denního listu „Zeitu“, dr. Hugo Ganz, domáhal s na vydavatelstvu náhrady 55.600 K za lo, že proli znění smlouvy dostal předčasně a bezdůvodně vý- pověď. Soud přiřkl žalobci pouze 18.000 K náhrady (služné za pět čtvrtí roku) a zamítl návrh žalovaného vydavatelstva, by žurnalistovi bylo vyměřeno 100k konvencionální pokuty. Při procesu vyšlo na jevo, ž o chování a pracovitosti jednotlivých redaktorů veden byl podrobný rejstřík a že — jak udal dr. Ganz — bylo sluhům redakčním nařízeno, by kontrolovali na minutu jeho příchod i odchod z redakce,
doktor Hugo Ganz Ganz Vídeň
34 article
Proč sobě nerozuměli. Před trestním soudemí pa řížským ocitl se těchto dnů obstárlejší již muž, jemuž jeho manželská polovice vytýkala nevěru. „Jak se jmenujete?“ tázal se předseda. Obžalovaný drbe se drahnou chvíli za uchem a povídá konečně s úsmě- vem: „Nemůže se cos podobného přihodití konečně komukoliv?“ Slavné publikum dalo se ovšem do ne- horázného smíchu. Obžalovaný ohlédl se napřed roz- pačitě, pak ale, pochopiv, co provedl, obrátil se rychle na předsedu: „Račle prominouti, já nedoslýchám a prosím ludíž, byste mluvil trochu hlasilěji.“ Předsed vyhověl ochotně télo prosbě a výslech další odbyl s pak zcela hladce. Obžalovaný bez obalu doznal, že svoji drahou polovici podváděl. Na tu došla pak řada jako na hlavní svědkyní. Předseda: „Trváte tedy u žalobě, madame?“ „O, děkuji, pane předsedo, jů ne- jsem unavena.“ „Kýž tě kozel!“ zabručel pan předsed za nové salvy smíchu, zalétající z řad p. t. publika. „Což pak neslyšite, nač se ptám?!“ Svědkyně (ostý- chavě): „Jsem tak trochu nahluchlou, pane předsedo. Neráčil byste snad mluviti více nahlas...“ „A takl““ vyhrklo konečně z pana předsedy, „teď už chápu, že jste si s mužem nemohli rozumět!...
Kýž ty kozel
35 article
Odseuzení redaktoři. Z Berlína se oznamuje: Redaktoři zdejšího sociálně demokratického »Vor- wärtsu« Leid a Kalesicki, odsouzeni prvý na měsíců, druhý na 17 neděl do vězení pro křivé prý obviňování prnské justice. Leid dlí ještě ve frestní vazbě pro stal, již byl uveřejnil ve »Verwärisu«o domnělém zámku císařském na ostrově Pichels- werderu. U okresního soudu pro přestupky. Ztratil se král Baltazar. Na Hradčanech přede- včírem sešli se tři tuláci, kteří se dohodli podnik- nouti třikrálovou ceslu, aby si opatřili peníze na uhašení žízně. Třikrálové říkání uměli přednášeti tak dojímavě, že se mnohý nad nimi ustrnul a vyplatil jim koledu. Když talo trojice nábožně přednášela přání u dvéří jednoho hostince v Tejnce, přiblížil s k nim policista a zadržel dva z »králů«, Kašpara a Melichara, kdežto třetí, Baltazar. nečekal na styka policistou a utekl. Oba zadržení členové tříkrálové depulace odvedeni na strážnici a tam zjištěno, že preý jest 44letý Jan Trum a druhý 42letý Jan Widermann, dělníei, kteří po celý rok hledají práci. V tříkrálové koledě spatřil soudce u přestupkového soudu na Ovecném trhu, kam byli odvedení, přestu- pok žebroty a vyměřil každěmu trest vězení v trvání 24 hodin, postem zostřeného.
Baltazar Kašpar Melichar Jan res Widermann Berlín Hradčany