2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. uledna 1904.
5
article
některou řeč slovanskou jako řeč mateřskou,
celkem 226.875 osob, obdržíme úhrnný poče
Slovanů v Německu dle úřadního sčítán
3,871.978 osob.
Z tohoto počtu připadá na národnost če-
skou 117.765 osob.
Dlužno připomenout, že úřadní statistik
není ve všech číslicích úplně správnou a že
v mnohých případech byl asi provozován nátlak
že tedy žije větší počet Slovanů v říši německé
Čísla uvedená v úřadní statistice jsou tudí
pouze přibližná. Vzdor tomuto nátlaku a vzdon
příkoří, jemuž vystaveni jsou příslušníci slovan
ského plemene v Německu, však počet přísluš-
níků našich v posledních deseti letech neklesá,
jak zejmena tomu nasvědčuje porovnání obyva
telstva provineie pruské v roce 1890 celkem
osob s českou řečí mateřskou 78.086, v roee
1900 celkem 93.441.
Německo
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. ledna. (Kdo ohrožuje
parlament a stát?) V novoročním období
vyskytla se celá řada návrhů, jak by se rakou-
skému parlamentu dalo pomoci na nohy, aby
dr. Körber mohl i nadále zůstati na svých třech
ministerských křeslech, jež mu vynášejí ročně
116.000 korun. Návrhy ty — rozumí se — čeli
vesměs k tomu, aby se znemožnila česká ob-
strukce, neboť v té vidí kořen všeho zla nejen
naši nepřátelé, nýbrž i „přátelé“ na způsob ryt.
Berksa ze Šusteršičova „Slovanského svazu“,
jenž radí, aby se nám Čechům hodila na krk
oprátka, neb dra. Ebenhocha, jenž by si přál
rozpuštění parlamentu a nových voleb, do nichž
se naděje, že by přivedly do parlamentu místo
české opposice řadu vládě oddaných mameluků.
doktor
Körber
Čecho
Ebenhoch
Praha
slovanský svaz
7
article
Ale žádný z těch a takových rádeů netroufá si
ukázati na pravé vinniky, o nichž přece ví každý,
kdo se v Rakousku zabývá politikou. Toto po-
krytectví tepe dnešní „Slowo polskie“, které
právem odsuzuje nadutost rakouských Němců,
kteří, ač nemají většiny ve státě, chtějí bud
v něm panovati aneb jej rozbiti. Dnešní parla-
mentní situace jest taková: Němci sami většiny
utvořiti nemohou; současně zamítají však také
myšlénku většiny, sestavené na základě kompro-
missu s jinou stranou a ovšem nedovolují ani ji-
ným stranám, aby utvořily většinu, hrozice v tom
případě okamžitou obstrukcí. To vše doznávaj
i listy, sloužící dru. Körbrovi a souhlasí v tom,
že nynější stav jest pro Němce nejvýhodnější
Každá snaha o vytvoření většiny poškodila by
Němce. Neboť za normálných poměrů Němci by
nezabránili, aby se vytvořila časem v parlamente
většina, třebas proti nim. Vše tedy nasvědčuje
tomu, že vláda centralisticko-byrokratická a sní
německé strany ničeho se tak nelekají, jako ná-
vratu sněmovny do normálných kolejí. V tom
okamžiku padly by výmluvy, že Čechové nedo-
velují parlamentu pracovat. „Kdyby Čechové za
nechali na čas obstrukce — končí „Sl. Pol.“
svou úvahu — ihned vyjde na jevo, že revo-
lučním fermentem, rozkládajícím v Rakousku
stát i parlament, jsou Němci. Němečtí byrokrate
a němečtí politikové.“
Němec
Čecho
Pol
Rakousko
8
article
Ze Lvova, 7. ledna. (Němečtí úřad-
níci do Haliče.) Nařízením z roku 1869
polština uvedena do většiny haličských úřadů
jako vnitřní jazyk úřadní. Němčina zůstala od
doby panujícím jazykem jen u četnictva, pošt
železnie, finanční prokuratury a správy státních
statků. Poláci snaží se vypuditi němčinu i z těchto
úřadů a aby si získali důvěry, slouží věrně každé
vídeňské vládě, také tedy vládě Körbrově. Tato
se jim nyní odvděčila. Ve správě státních statků
uprázdnila se dvě vyšší místa. Hlásili se o ně
domácí úřadníci, i takovi, kteří byli na řadě; al
na uprázdněná místa dosazeni dva Němci, kteř
v Haliči dosud nikdy nesloužili. Toto opatřen
vlády Körbrovy dotklo se bolestně i „Gaz.
Polák
Němec
Körbrův
Lvov
Halič
9
article
Narod.“ Pravíť o něm: „My se domáháme rovno-
měrného obsazování míst v centrálních úřadecl
Poláky a zatím vláda nám posílá i do země pri-
vilegované Němce...“ Ale p. Jaworski bude
vládě sloužiti dále.
Z Lublaně, 8. ledna. (Vypuzování slo-
vinských soudců ze Štyrska a Ko-
rutan.) Při posledním obsazování soudeov-
ských míst v jižním Štyrsku dr. Körber jako
správce ministerstva spravedlnosti ukázal opětně
jak umí hájiti zájmy Němců. Adjunktem pro
okresní soud v Brežicích, k němuž náleží 18.224
Slovinců a jen 810 Němců, jmenoval Němce dra
Lorbera, pro soud na Laškém, k němuž patř
10.685 Slovinců a jen 118 Němců, opět Němee
Janya, kteří se oba učili slovinskému jazyku v
známých slovinských kursech. Auskultanti Slo-
vinci posílají se ze Štyrska šmahem do Kráňska
odkudž se do Štyrska nazpět již nedostanou.
Že se také soudcovská mista v Korutanech
i v kraji, osedlém Slovinci, obsazují výhradně
jen Němci, jest pochopitelno. V Korutansku jes
znalost slovinského jazyka i pro Němce pře-
kážkou v postupu, jak se ukázalo tyto dni při
obsazování místopředsednického místa při zem
ském soudě v Celovci. Vrchní rada Fladung,
Němec, ale znalý slovinského jazyka, byl prete-
rován a místopředsedou stal se člověk, nezna-
jící ani slova po slovinsky!
Z Lublaně, 8. ledna. (Svůj k svému.)
Pozoruhodný německý stesk ozval se z Celje.
Polák
Němec
Jaworský
doktor
Körber
Lorber
Němee Janya
Lublaň
Štyrsko
ko
Kráňsko
Korutany
Korutansko
Celovec
Celje
okresní soud v Brežice
Slovinec
10
article
Tamní obecní zastupitelstvo shledalo při sesta-
vování rozpočtu na rok 1904, že výdaje budou
přesahovati příjmy o 100.861 K, které se musejí
ubraditi přirážkami. A kdo je vinen touto po-
hromou? Slovinci! Vysvětlil to starosta Rakusch,
který klesání obecních důchodů vysvětlil klesa-
jícím ziskem městské, německé spořitelny. Od
té doby, co si Slovinci zřídili svou „Jihoštyrskou
spořítelnu“ a v ní ukládají své úspory, klesají
povážlivě obchody německé šparkasy a proto
také příspěvek, jejž tato německá spořitelna od-
váděla městu na obecné výdaje. V Celji se uká-
zalo, že ruské přísloví »M ei -
a py« (mužika nebij klackem, nýbrž
rublem) hodí se výborně i na německé nadutce.
Ze Zádru, 7. ledna. (Složení man-
dátů.) Tři členové zemského výboru, dr.
Smodlaka, dr. Ruževič a Ant. Radič vzdali se
svých úřadů a prví dva zřekli se současně svých
poslaneckých mandátů. Poněvadž dr. Smodlaka,
jenž náležel jako člen chorvatské strany práva
k nejvýdatnějším silám sněmovním a spolu
k nejhorlivějším zastancům slovanské vzájem-
nosti, přerušil také spojení se stranou práva, zdá
se, že příčinou demisse všech tři členů zem-
ského výboru dalmatského jsou vážné důvody
politické.
Rakusch
Slovinec
doktor
Smodlak
Ruževič
Antonín
Radič
Zádr
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Cirkevní pravoslavná otázka bosensko-herce-
govská.
Tyto dni opět se vyskytly v novináel
zprávy, že dlouholetý spor pravoslavného srb
ského obyvatelstva okupovaných zemí s vládou
a hierarchií je konečně šťastně rozřešen tim způ-
sobem, že laikům přiznáno právo na jisté z účast
ve správě církevních záležitostí.
Zpráva o tom byla rozšířena z Vídně.
» « ve zprávě ze Sara
jeva tomu odporuje. Podle něho sarajevský mitro-
polit Mandič spolu s národními vůdci Jeftano-
vičem, Solou a Kujundžičem odebrali se do
Vídně, aby ústným dohovorem s ministrem pro
Bosnu pokusili se o rozřešení otázky. Věc je
tedy v rukou ministerstva a jen od něho závisí.
skoncuje-li se spor obapolnou dohodou aneb
znova vzplane. „Avšak“ — dodává dopisovate
„byť i bylo ve Vídni dosaženo dorozumění
přece bychom byli ještě dalek
konce, neboť ještě by bylo na patriarchátu
aby pronesl své slovo, a teprve na konec dali
by Vídeň svou sankci
Zoufalé položení Řecka.
Dop. „N. I.
Sar
Mandič
Dop
Vídeň
Bosna
Řecko
12
article
Z Athěn, 4. ledna. Již několikráte jsme upo
zornili, že Řecko stojí před druhým státním ban
krotem, jenž mu bude osudnější než prvý. Fi
nanční krise dosáhla takového stupně, že nedo
stane-li se Řecku nějaké neočekávané pomoci
velká čásť obchodních domů bude nucena pro-
hlásiti bankrot a tisíce lidí zůstane bez zaměst
nání a bez chleba. Dnes v samých Athénách je
přes tisíc obchodních úřadníků, kteří nemohou
naleznouti práci za měsíčný plat patnácti zlatých.
a tisíce dělníků je vůbee bez práce. Velké ob-
chody netrží tolik, aby zaplatily plynové osvě-
tlení, a proto zavíraji krámy již při západu
slunce. Příčina zoufalého tohoto stavu jest vše
obecná nedůvěra v státní správu a následkem
toho ani v budoucnosť státu. Poslední tři roky
skončily velkým sehodkem, jejž zavinilo mini-
sterstvo Theotokyovo svým marnotratnictvím
jejž tak dlouho zatajovalo. Když se mu nyní zasc
podařilo pomocí dvora přijíti k vládě, pokoušel
se jako obyčejně vypomoci si děláním dluhů, ale
setkalo se s rozhodným odporem mezinárodn
komise státních dluhů. Na odporu tom se roz-
kotal i jeho druhý pokus: rozmnožiti o dese
Řecko
Atény
13
article
millionů drachem papírové peníze. Byl to chytrý
vynález finančního ministra Simopula, jenžsi
myslil, že pomoci továrny na papír ve Faleru
spasí stát a udrží se při vládě. Národní banka
byla by s tím srozuměna, poněvadž by vydělala
asi dvě nebo tři procenta a poněvadž ředitelé
její nemají ani ponětí o bankovní správě. Za ta
kých poměrů nezůstalo ministerstvu nic jiného
než spasiti se novými daněmi, jež chce ve sněmu
prosaditi, ale jest nepochybno, že i tento poku
bude zmařen! Že položení to povstalo jedině
z nedůvěry k nynější vládě, vysvítá z toho, ž
právě poslední tři měsíce přišlo do Řecka přes
třicet millionů zlatých franků za korintské hro-
zinky a že majitelé jejich z nedůvěry k státn
správě raději chovají peníze bez úroků v po-
kladnách, než by je svěřili bankám, stojícím ve
spojení s vládou, na velké úroky. Mimo to ob-
chodníci s obilím obmezili úvěry a nepodnikaj
žádných obchodů.
Svého času, když veškeré listy v Evropě
přikládaly cestě krále k různým dvorům politi-
cký význam a roztrušovaly fantastické politick
kombinace, ukázali jsme, že cesty ty platí n
prvém místě uspořádání státních financi Řecka.
Simopula
Řecko
Evropa
národní banka
14
article
Ze se namahání to minulo cílem, ačkoli vešker
velmoci přislíbily králi žádanou pomoc, jest po-
divné, ale charakterné. Zástupcové velmoci svo
lili na vyšší příkaz k upotřebení dvaceti millionů
zlatých franků z poslední válečné půjčky, ale
vyžadovali, by jim byl předložen státní rozpoče
a vyúčtování posledních tří let. To dalo původ
k odkrytí neslýchaného hospodá
ství! Dle tvrzení starého Delyjanya pro-
hospodařilo ministerstvo Theoto
kyovo za tři leta 46 millionů dra
chem, jež dle svého způsobu tak vyúčtovalo
že se nyní obává podati mezinárodní komisi mož
nost, pohlednouti do jeho účtu a řádění. Jelikož
žádosť ta jest oprávněná, nejsou ani velmoci st
vyhověti přání krále a proto veškeré sliby, ktere
mu dány, zůstanou jen sliby.
Zasedání sněmu bylo hned po volbě místo-
předsedy přerušeno, neboť poslanci pospíchal.
na svátky na venkov. Kdy se zase sejde a počne
se svými pracemi, nemožno udati. Dle tvrzen
opposice ministerstvo jedva dostane rozpočet
na projednání vážných zákonů není ani pomy-
šlení a tak vše zůstane při starém a vojsko bez
zbraní a nábojů.
Nemo.
Nemo
15
article
Hollandsko-belgická jednota celní.
Hollandský ministrpresident dr. Kuyper dl
nyní v Brusselu, kdež měl porady s králem
se státníky. Porady ty měly nepochybně úspěch,
neboť Kuyper byl vyznamenán velkokordonem
Leopoldova řádu. Dnes jest pozván k hostině
u ministra vnějších věcí de Favereon. Podle
brusselské »Gazetty« běží tu o průpravně po-
rady za účelem zřízení belgickochol
landského území celního, dle jiné
verse o politický spolek na výbo
i odboj mezi oběma státy, kterýž by
zpečetěn byl návštěvou královny Viléminy
Brusselu a Leopolda II. v Amsterodamu.
Knyper sám prohlásil jednomu redaktoru
listu »Petit Bleu«, že také menší státy, jež do-
sud prováděly politiku svobodného obchodu,
jsou nuceny dnes k politice ochranářské, poně-
vadž i Anglie povlovně k ní směřuje a Něme-
cko svými novými tarify Belgii
Hollandsku škodí a poněvadž dále nové zákony
na ochranu dělnictva státům ukládají oběti, jež
nelze pouze přímými daněmi hraditi. Také hol-
landské veřejné mínění podporuje rozhodně
snahy po celním spolku s Belgií, poukazují
k tomu, že oba sousední státy ty, odloučeny,
jsou vydány libovůli sousedů, že by ale sdru-
ženy hospodářsky mohly nabýti větší síly v po-
litice mezinárodní. Hollandsko mohlo by vymě-
ňovali zemědělské a osadní plodiny své za bel
gické výrobky průmyslové, jež by i v osadáeh
měly značný odbyt. Hrot nové jednoty byl by
obrácen proti Německu, po připadé proti Anglii.
Německé listy proto také již uvádějí na přetřes
otázku, zdaž neutrální postaveni Belgie, zaru
čené mezinárodním právem, připouští jednotu
takou s její sousedem
V Praze, 9. ledna.
doktor
Kuyper
Leopoldův
Favereon
Leopold II
Petit Bleu
Hollandsko
Brusel
Amsterodam
Anglie
Belgie
Německo
Praha
Vilémin Brusel
16
article
Německé zbrojení.
Orgán středu »Köln. Volkszlg.« praví ku
zprávám, že na podzim budou žádány od říš-
ského sněmu německého nové úvěry na vojsko
a loďstvo a že střed přispěje k povolení jich
Vláda ať se připravi, že věci nepůjdou tak
hladce jako za poslední předlohy. Již s ohle-
dem na úpadek francouzského vo-
jenstvi není příčiny k rozmnožení německého
vojska. Vojenské předlohy i námořní dělají se
obyčejně v tajných kabinetech nezodpovědnými
orgány. Jest ale pochybno, že by jim zodpo-
vědní členové vlády čeliti mohli a proto věří
se tomu, že se vláda německá s novým roz-
množením vojenských břemen vytasí. — Pro
případ, že by se jim sněm opřel, ohlašuje se
již jeho rozpuštění.
Souboj mezi politickými osobnostmi.
Mezi vrchním purkmistrem hannoverským
Frommem a vládním presidentem Brandenstei-
nem, jenž ale již před několika měsíci z úřadu
odstoupil, konal se souboj na pistole. Fromm
byl při něm střelen do dolní části těla a těžce
zraněn. Souboj vznikl prý z toho, že vládní
president označen byl císaři jako z přiliš veliký
přítel dobrého truňku«.
Köln
Fromm
Brandenstei
17
article
Protekce, úplatnost, zpropitné.
Ubožák! Má s dostatek vědomostí, je pilný
a pořádný a přece marnou je všechna jeho
snaha se uchytiti
Na sta prázdných lidí a korrumpovaných
založilo si existenci o léta dříve než on, který
psal pořáde ještě offerty a puloval od jedněch
dveři ke druhým, kdy soudruhové jeho neso-
lidní a nevědomi dávno již těšili se z příjem-
ných a mnohdy i výnosných úřadů.
A proč to?
Proto, že neměl chudák štěstí v živolě
Nemyslete při tom na známý Kaulbachův obraz.
na němž za podkasanou Fortunou žene se na
divokém oři mladý muž se zavázanýma očima.
nýbrž na člověka s cylindrem, jenž jednu kliku
pouští a na druhou sahá a všude odemýlaje
svoji písničku o nejlepším, nejzpůsobilejším
účetním v hlavním městě, který bez výsledku
tak dlouho již se marně shání po za městnání.
Prátelé již si dovolují z něho dělati dobrý den
a posmívati se jeho neštěstí.
Což nemá mladý muž nikde protekce?
Nemá.
Pak je ztracen!
Docela tuctový rozhovor. Kdo u nás ne-
nalezne mocného přímluvčího, kdo nemá někoho
se širokými zády, za nějž by se skryl, ten
marně hledati bude, marně se namáhati, pro ty.
kteří nemají známých, bratranců a strýčků, je
cesta za existencí nekonečnou dráhou, plnou
kamení, hloží a trnů. Řekne se ovšem, že sku-
tečný talent na konec přece se prodere na po-
vrch, jako démant mezi oblázky, že konečně
svou vlastní silou dohuďe si posice sobě dů-
stojné.
18
article
Snad. Což ale tisíckrát méně talentovaných,
lidí prostředních, kteří rovněž mají právo n
existenci. Co z těch se stane? Někteří přee
jen se zachrání na souši, jiní ale v divokém
zápasu s osudem zahynou. A nejsou to z pra-
vidla ti nejhorší. Tisícové utonou v bahn
hmotné i mravní bídy a statistika o nich an
nemluví. Mrtvý přestává býti i předmětem studia,
nevyniká-li něčím nenormálním, něčím zvlášt
zajímavým jako předmět anatomického studia.
Na protekci zbudována úplně hrdá stavb
byrokratická, přes všechny své přísné instituce
a přes to, že na dveřích tak mnohých pánů
skví se cedulka: »Protekce se zde neuděluje.«
Kdo se o ni uchází, nedá se několika lakýrní
kem psanými slovy zastrašiti a vnikne kurážně
dovnitř. A jakmile je u pana rady, nechť již
má tento přísudek jakýkoli, své oběti již se
nevyrve. Protežuje ji třeba jen proto, aby s
jí zbyl.
rada
19
article
Způsobem tímto tisícové neschopných se
dostanou na místo, s nímž spojeny jsou povin-
nosti, jimž dostáti nemohou, a tisícové jinýeh
o hladu zmírá, jakkoli by společnosti lídské
svou prací výdatně prospěti mohli.
Že klesá tím kvalita výkonů soukromých
i veřejných, rozumí se samo sebou, a že tín
vůbec práce upadá, je zjev, který zasahováním
fabrické výroby v obor, kde vladnouti má vý-
hradně duch, jen tak zhola vysvětliti se nedá
Jak předejíti ale této zhoubné společensk
chorobě, jejíž řádění je známé, poněvadž to
sami pociťujeme, anebo jak aspoň zmírniti jej
smutné na všech stranách účinky?
Započíti se musí u těch, kteří protekci
udílejí a nikoli u oněch, kteří se jí doprošují.
Poměr mezi poptávkou a nabídkou jest přesne
stanoven určitým kvocientem a kdo přičiňuje se
o to, jej změniti, snížiti nebo zvýšiti jej, zasa-
huje hříšně v ústrojí ekonomické.
S protekcí ruku v ruce jde úplatnost, jež
jako rakovina sžírá zdravé části organismu
společenského. A úplatnost nabývá u nás
v pravdě hrozivých již rozměrů. Jmenovala i
se z počátku uznalost za prokázanou službu,
je dnes vlastně kupní cenou veritable zrady.
Ale ne snad že by se dnes již místa pro
dávala a platilo se za to, když vlivem některé
mocné osobnosti člověk nezpůsobilý nebo méně
způsobilý domůže se nějakého úřadu, dnes plat
se pomalu již za všechno.
20
article
Co stalo se na př. z krásného zvyku, po
dělovati se navzájem o sváteích vánočních neh
o novém roce? Dnes slaví v tyto dva dny orgie
korrupce. V tento den rozvážejí a roznášejíse
po celém »vzdělaném« světě dary a dárky
veliké i malé, ne za přátelské služby a ochoty
nýbrž za očividné křiklavé prospěchy jednoho
udělované bez práva třetím na účet a škodu
druhého.
Jindy mělo se za to, že jsou přece ještě
jisté obory, kde peníze neplatí a jistě prospěchy
že nelze si opatřiti za zlato, dnes tvrditi lze,
že penězům neodolá nic. Dnes koupiti se dá
všechno, Největší požitek, velikost a sláva.
Kdyby ale zboží to se kupovalo, jako na
trhu, mělo své určité ceny a kdyby prodával
zboží to jen ten, kdo vykázati se může, že je
jeho vlastníkem. Co ale děje se z pravidla ? Ž
valutu shrábne z pravidla ten, kdo nejmenší
21
article
nemá na ni nároky, kdežto majitel odnesez
obchodu citelnou škodu. Dodavatel »vyzna-
mená« bohatým douceurem pomocníka svého
kupce. Zač? Což ho tak miluje? Však on tomu
obdarovaný dobře rozumí. Aby přijímal
na škodu svého chefa při příštích
dodávkách šmejd, na mistě pocti-
vého zboží. A to neděje se pouze v ob-
chodních stvcích občanských, nýbrž i v kruzích.
jež maji pro svou čest skomiravou zvláštní
definici.
Vyznamenání, jak jsme se již zmínili, lze
dostati na mnohých trzích dokonce dle určitého
cenníku a jestliže ve středověku bylo možno za
peníze koupiti si poukázku na určité místečko
v nebi, kupují se dnes ve mnohých státech za
drahé peníze poukázky na sedadla v parla-
mentních Olympech.
Že lze koupiti i ženu, věděli v dávnověku
lépe než my o prastarém obchodu, v němž vy-
znali se Židé zrovna tak jako Assyršti a Ara-
bové, nebudeme šířiti slov, za to ale připomí
náme, že na litry dá se čepovati různé politické
přesvědčení a že si můžete pochutnati za večer
na třech takých přesvědčeních. Toho ovšem
naši otcové nedovedli.
22
article
Blízkým příbuzným úplatnosti je tak zvan
zpropitné. Jako je úplatnost hřichem, je
zpropitné — nešvarem.
A jak teprve to se šíří. Každý dojista je
za svůj výkon zaplacen, myslilo se, však ve
skutečnosti tomu jinak. Mnohý zaměstnavatel
na zpropitné svého zřízence spekuluje a nevy
plácí mu buď žádného služného nebo jen ne-
patrné. Za to ale musíto vy za každé hnutí
musili byste, kdyby to šlo, za každou my
šlenku zaplatiti. Stojí jich za vámi, zejmena
v hostinci, celá armáda a když odcházite, na
tahují všickni ruku. Nehinele se ani, aniž byste
neměl »povinnost«, sáhnouti do portmonkya
zaplatiti. Taxa neb určitá cena neplatí, ta jest
jen na papíře; drožkář a veřejný posluha se
vám vysměje a dovoláváte-li se sazby, přidaji
vám k prohlematickému výkonu nanejvýše ješlě
nějaké hrubiánství.
Zpropitné znemravňuje. Ten, kdo je platí, vy
dává peníze ty mimo kalkulaeí a kdo je při-
jímá, necení si jich jako vydělaných a rozhazuje
peníze takové. Žebrati o peníze, jež mi ne
patří a na něž nemám nároků, je ostatně ne-
důstojné. Mimo to zapuzuje zpropitné cizince
Tito, jelikož na nešvar zpropitného nejsou zvyklí
prchají od nás ani ne tak ze šetrnosti, al
proto, že to věčně dotěrné obtěžování o zpro
pitné člověka nervosním činí.
To všechno jsou zjevy velmi politování
hodné a jeví účinek svůj na život veřejný způ
sobem velmi nepřijemným. Odčiniti tak snadn
se ale nedají, poněvadž předpokládají delší, dů
kladnou výchovu. Však bylo by velmi pochy
beno přihlížeti k nim lhostejně a zachovat
oproti nim pohodlnou zásadu stoiků: »mouchy
štipejte mne!« To by bylo úkolem drobné
práce, jež by se za tím nesla, meliorisovat
naši povahu.
Tito
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kandidatura hr. V. V. Šternberka n
říšský poslanecký mandát v jaroměřské skupině
obcí venkovských, objevila se na české veřejnosti
za okolností tak mimořádných a v národě našem
neobvyklých, že bezděčně pobádá ke zvýšené po
zornosti. Bylať tato kandidatura prohlášena a je
důrazně podporována několika lidmi a také kra-
jinskými časopisy, jež stojíce mimo politické orga-
nisace známých u nás stran a frakei, rády by
způsobily timto husarským kouskem překvapen
a ještě větší zmatek, neuvažujíce, bude-li to na-
šemu národu na prospěch nebo na škodu. Za
normálních politických poměrů nebylo by vůbee
možno, aby člověk takové minulosti, s kvaliſikae
tak dobrodružnou, směl se ucházeti o důvěru
voličstva. Avšak v nynější vřavě rozmanitých
hesel, nevěcného politikaření, spílání, podezřívání
malicherného hašteření a jalového kritisování, po
vzbuzováni jsou ke kandidaturám i jednotlivci
kteří by se k tomu jinak ani neodhodlali, kteří
mají na mysli snad všechno, vyjma prospěch
národa, jemuž měli by jedině sloužiti. O panu
hr. Šternberkovi a jeho vlastnostech, správněji
řečeno, vadách a nectnostech osobních, došly
nás v posledních dnech zprávy více než pře-
kvapující. Kdo jej znají a kdo byli svědky jeho
dřívějšího působení, vyličují jej jako dobrodruž-
ného, kruhy šlechtickými opuštěného kavalíra.
který češtinu až hrůza láme, který na zájmeek
veřejných nojednou se provinil a české úřadnictv
citelně poškozoval. Nehodláme těchto argumente
užíti v dobrém vědomí, že vážným lidem dostaě
jiné důvody. Voličstvo na Jaroměřsku mus
z důvodů věených, nikoliv osobních, dospěti k
přesvědčení, že jeho důvěry má býti nesvědomi-
tou agitaci zneužito. Pan hr. Šternberk přináší pro
svou kandidaturu jen jméno a původ šlechtický
Šternberk
Jaroměřsko
24
article
To už některým lidem dostačí, aby ve své otro
čině zapřáhli se do jeho vílězného vozu. Blaz
je úsměv milostivé vrchnosti, která blahosklonně
dovolí, aby český sedlák před ní se sklonil. Ce
jsou platná hesla o rovnosti všech lidí, kdyz
ještě dnes, po všech zkušenostech, setkávámese
s takovýmito zjevy. Mluviti o politickém
programu pana hraběte pokládáme za zbytečno
neboť vážná diskuse o jeho projevech je vůbe
nemožna. Neví čí je a čím bude. Spílá Mlado
čechům, radikálům i konservativcům, byl státo-
právním radikálem dokud myslil, že se uprázdní
mandát v některých českých městech, nyní je
»samostatným« agrárníkem, protože čeští rolníe
na Jaroměřsku mají mu dopomoci k mandátu
Je odpůrcem centralismu, nařiká na vládu, kter
chce české poslance osamostatniti a v různ
menší frakce rozštěpiti, sám ale svou kandida-
turou je representantem frakce toto nové roz
štěpení posilující. Zkrátka: od drahných let ne
slyšeli jsme takových odporů, takových — budi
prominuto — nesmyslných, sobě na vzájem o
porujících, politických frásí, jakými oplývají pro
jevy pana hraběle, který má prý známosti
přízeň jak mezi kruhy občanskými, tak i vojan
skými a těmi chce svému voličstvu prospěti
Trváme, že na Jaroměřsku nejsou voliči tal
neprohlédaví, aby jim imponoval tento kavalírský
» politik«.
— Feuilletonní ostuda. Z kruhu literárních
»Pane redaktore! Nemám nijaké příčiny hájit
dobrou pověst redakce vídeňského, naší věc
málo příznivého, velkého denníku i jeho poroty
znalců pro cenu feuilletonní, ale tolik zdá se
Mlada
Jaroměřsko
25
article
mi, mělo by býti přijato pravidlem v meziná-
rodním styku literárním, že plagiát je vždy jen
ostudou — pro plagiátora, nikdy však pro toho,
kdo ve své důvěře byl podveden. V době, kdy
knižní trh velkých národů vrhá ročně do oběhu
po pěti, deseti a víee tisících děl literárních,
kdy denně se všech stran a koněin kulturního
světa vyrojí se do vzduchu milliony všeho
druhu čtiva časopiseckého urození, je věru
těžko rozeznati, kde která myšlenka či forma
je vlastnietvím původním či vydluženým. Svrcho-
vaná obezřelost se ovšem doporučuje, však
i nejpozornější může býti oklamán. Není jistě
větší redakce, která by v té věci neměla své
zkušenosti a jen naivnost může sobě objev
určitého plagiátu vykládati za víe, než za zá-
sluhu pouhé — náhody. I jmén a autorů za
»renomované« prohlášených, z nichž každý do
roka aspoň s jedním novým spisem se dostaví,
uvádí světová literatura dnes tolik, že není
prostě možno, aby jednotlivec mohl vše z vlast-
ního poznání přehližeti. Odtud vyplývá pro lite-
rární společenské obcování pravidlo, které zku-
šenost dávno učinila pravidlem v tak zvané
slušné společnosti — ovšem pravidlem vle
chytráckým, než humanním! — »vůči nezná-
mému se upni na všecky knofliky a známého
považuj tak dlouho za poctivee, dokud — mu
nepoctivost není dokázána.« Těžko, ovšem,
s takovou zásadou při líterárních porotách vy-
cházeti na objev — nových talentů! V dokonalé
úctě Váš . . . sám častěji už oklamaný.«
— Schůzi voličů IV. kurie svolává na den
10. t. m. na 3 hod. odpol. do místností Čte-
nářsko-hospodářské besedy v Outušicích, JUDr.
JUDr
26
article
Em. Dyk, říšský poslanec, společně s p. No-
havcem, starostou obce outušické. Na programu
je pojednání o živelních pohromách a chování
se vlády vůči rolnictvu.
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských má v pátek dne 15.
ledna členskou schůzi v restaurantu Choděrově
(dolejší sál) na Ferdinandově třídě. Přednášeti
bude cestovatel pan Rohlena »0 životě
a poměrech na Černé Hoře«. Začátek
přesně o 8. hod. več. Po přednášce volné ná-
vrhy. Přihlášky nových členů přijímá jednatel
klubu p. Jan Červený, velkoobchodník a měst-
ský rada, Karlovo nám. čís. 12.
Dyk
Choděrův
Rohlen
Červená
Ferdinandov třída
Černá hoře
Karlův já
dolejší sát
27
article
— Večer Adama Mickiewicze pořádá
»Ognisko Polskie« již v úterý dne 12. t. m.
o 8. hod. večer v Národním domě na Král.
Vinohradech. České obecenstvo zajisté co nej-
hojnější účastí přispěje k důstojné oslavě pol-
ského pěvce »Pana Tadeusze«, tím spíše, že
k representačnímu večeru získán byl prof. dr.
Jar. Vrchlický, umělkyně pí. Hanna Kvapilová
a pl. Růžena Maturová, virtuoska na housle sl.
Stromengrova ze Lvova a j. Reklamace pozvání
přijímá p. dr. B. Prusik, Král. Vinohrady, 1106.
— Osobní. Doktorem filosofie bude prohlášen v
veřejné promoci v promoční síni v Karolinu zejtra
v ponděli o půl 1. hod. odpolední pan Gustav
Tichý, suppl. professor reálky na Král. Vinohradech,
rozený v Týnci n. L. — Ředitelem kanceláře spolku
českých feriálních osad zvolen jednomyslně
na poslední schůzi správního výboru p. Jarosl av
Švestka, řídící učitel dívčí školy na Král. Vino-
hradech. Návštěvy přijímati bude v bytě svém n
Král. Vinohradech, Klicperova ul. č. 46 od 1/21. de
1/22. hod. odpol. a v hodinách mimoškolních v úřa-
dovně ředitele dívčí školy na Král. Vinohradech, vedle
radnice na náměstí každého dne. — Pan Jarosl av
Janovský, rodilý z Velvar, jmenován byl ředitelem
kůru v Žamberku.
Rodinné zprávy. Sňatek p. prof. dra. J. V. Prá-
ška se slč. Hermenegildou Ponetzovou,
dcerou zemřelého inspektora st. dráhy v Kolině, ne-
teří Bedř. Smetany a J. J. Kolára, byl tichý a dů-
stojný. Oddával dr. J. Zahradník, bibliotékář strahov-
ský, assistovali bývalí studující kolínští P. J. V. Ho-
rák a P. V. Roudnický. Kromě přibuzných přítomni
byli pp.: řed. Úvěrní banky Veselý, prof. vys. školy
technické Fr. Novotný s chotí roz. Grégrovou, ředitel
panství Vaněk z Radimě, zem. rada Musil s choti.
továrník Latzel st., dv. rada Lalzel ml. s chotí, MUDr.
Mickiewicz
Ognisko
Tadeusz
profesor
doktor
Jar
Vrchlický
Hanna Kvapilová
Maturová
Prusik
Král
Tichá
Švestka
Jarosl
Prat
Hermenegilda Ponetzův
Smetan
Kolár
J Zahradník
P V Roudnická
Veselá
vys
Novotná
Grégrův
Vaněk
Musil
Latzel
ml
Lvov
Klicperův ulice
Velvary
Žamberk
národní dům na Královský
28
article
Steppan s choti, pí. Kuchařová, choť továrníka z Ko-
lina, úřadník obce smíchovské Figar atd. Sbory za-
pělo kvartetto osobních přátel.
— Z české vysoké školy technické. Pan inžený
Edmund Sadil z Polné podrobil se dne 8. t. m.
druhé zkoušce státní z odboru inženýrství staveb.
— Úmrtí. V Žižkově zemřela dne 8. ledna paní
Alžběla Hronková, choť úřadníka Úrazové po-
jišťovny dělnické v Praze. Pohřeb koná se dnes 10.
ledna o 3. hod. odpolední z ústřední kaple v Olša-
nech. — Dne 9. ledna zemřel v Novém Strašecí pan
Václav Čermák, majitel realit, městský rada,
místopředseda Spořitelny městské, člen míst. školní
rady atd. v 69 roce věku svého. Pohřeb konati se
bude v pondělí 11. ledna o 3. hod. odpol. — V so-
botu dne 9. ledna zemřela v Praze paní Alžběta
Svobodová roz. Regnerova, choť pražského mě-
šťana a majitele domu p. Jakuba Svobody v 67. roce
věku svého. Pohřeb zesnulé paní bude v pondělí 11.
ledna o 3. hod. odpolední z domu smutku v Praze,
Růžová ul. č. 951—II. na hřbitov olšanský. — V Po-
štovicích zemřela slečna Růženka Kožíškova
v 21. roce věku svého. Pohřeb zesnulé koná se dne
12. ledna o 10. hod. dopol. z domu smutku v Pošto-
vících na hřbilos kmetňoveský.
Steppan
Kuchařová
Sadil
Čermák
Svobodová
Regnerův
Svoboda
Kožíškův
Polná
Žižkov
Praha
Olša
Nový Strašecí
růžový ulice
Olšanský
Pošta
český vysoký škola technický
Alžbět Hronková
kolino
smíchovský Figar
29
article
— Změna jména. Mistodržitelství pro král. české
v Praze povolilo výnosem svým ze dne 8. listopadu
1903 č. j. 233.240 pánům Osvaldu Kohnovi, úřadníku
priv. české banky »Union« a Pavlu Kohnovi, úřad-
níku cukrovaru v Radotíně, aby užívati směli rodného
jména » Kosek«
— Nový ústav na české universitě. Ministerstv
vyučování založilo na c. k. české universitě seminář
pro francouzskou filologii a jmenovalo jeho ředitelem
p. prof. dra. B. Jiřího Mohla. Pan professor, uzdra-
viv se, pokračuje ve svých veřejných přednáškách
sice v úterý o základech mluvnice francouzské
ve středu o francouzské filosofii v XVII. stoleti
obě přednášky v Klementinu o 4. hodině.
Osvald Kohn
Pavel Kohn
Kosek
profesor
doktor
Praha
Radotín
Klementinum
Nová ústav
30
article
— Nový advokát. Pan JUDr. Václav Bendl
otevřel svoji kancelař advokátní v Polské Ostravě.
dům pana R. Tomsy, v bezprostřední blízkosti okres-
ního soudu.
— Z kruhů lékařských. Lupus vulg. melhodou
Finsenovou, jež byla právě odměněna Nobelovou ce-
nou, léčí se v ústavě pana MUDra. Ed. Slavíka, Ovocný
trh čís. 11 (viz inserát).
— Ve správní radě vodáren pražských byl včer
předsedou zvolen arch. p. Č. Gregor, místopředsedou
p. Fr. Hubáček (zároveň referentem pro radu měst-
skou), inspektorem vodáren na pravém přehu Vltavy
p. Schiller, na levém břehu p. Hubáček.
— Proti zemské dani ze služného připravuje roz-
sáhlou akci Zemská jednola soukromých úřadníkův
král. českém. Ústřední výbol, svolán dne 8. t. m
k plné schůzi, usnesl se, aby bylo zvláštní žádosti
appellováno na zemský výbor, by nové daně pro sou-
kromé úřadníky nenavrhoval; k zdůraznění této žá-
drsti bude v nejbližší době svolána do Prahy velk
schůze soukromých úřadníků. Stejné schůze budou
pořádati místní odbory jednoty po venkově.
— Osobní daň z příjmů. Přiznání k osobne
dani z přijmu a k dani důchodové pr
rok 1904. Dle vyblášky zemského finančního ře-
dítelství v Praze ze dne 16. listopadu 1903 mají se
podali přiznání k osobní dani z příjmů a k daní dů-
chodkové pro r. 1904 u berních úřadů I instance (ber-
ních správ, neb okresních hejtmanství), v jichž obvodě
daň předepsati se má, nejdéle do 31. ledna. — Do
odhadní komise pro osobní daň z příjmu pro Vršo-
vice a Král. Vinohrady, venkov, nutno v každém ve-
ličském sboru voliti pouze 1 člena a 1 zástupoe
JUDr
Bendl
R Tomsa
Nobelová
Mudra
Gregor
Hubáček
Schiller
Král
Ostrava
Vltava
Praha
rada město