ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1a178ba0-7108-11dc-9158-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 53, person 96, org 8, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. uledna 1904.
4 masthead
Císlo 10.
5 article
některou řeč slovanskou jako řeč mateřskou, celkem 226.875 osob, obdržíme úhrnný poče Slovanů v Německu dle úřadního sčítán 3,871.978 osob. Z tohoto počtu připadá na národnost če- skou 117.765 osob. Dlužno připomenout, že úřadní statistik není ve všech číslicích úplně správnou a že v mnohých případech byl asi provozován nátlak že tedy žije větší počet Slovanů v říši německé Čísla uvedená v úřadní statistice jsou tudí pouze přibližná. Vzdor tomuto nátlaku a vzdon příkoří, jemuž vystaveni jsou příslušníci slovan ského plemene v Německu, však počet přísluš- níků našich v posledních deseti letech neklesá, jak zejmena tomu nasvědčuje porovnání obyva telstva provineie pruské v roce 1890 celkem osob s českou řečí mateřskou 78.086, v roee 1900 celkem 93.441.
Německo
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 9. ledna. (Kdo ohrožuje parlament a stát?) V novoročním období vyskytla se celá řada návrhů, jak by se rakou- skému parlamentu dalo pomoci na nohy, aby dr. Körber mohl i nadále zůstati na svých třech ministerských křeslech, jež mu vynášejí ročně 116.000 korun. Návrhy ty — rozumí se — čeli vesměs k tomu, aby se znemožnila česká ob- strukce, neboť v té vidí kořen všeho zla nejen naši nepřátelé, nýbrž i „přátelé“ na způsob ryt. Berksa ze Šusteršičova „Slovanského svazu“, jenž radí, aby se nám Čechům hodila na krk oprátka, neb dra. Ebenhocha, jenž by si přál rozpuštění parlamentu a nových voleb, do nichž se naděje, že by přivedly do parlamentu místo české opposice řadu vládě oddaných mameluků.
doktor Körber Čecho Ebenhoch Praha slovanský svaz
7 article
Ale žádný z těch a takových rádeů netroufá si ukázati na pravé vinniky, o nichž přece ví každý, kdo se v Rakousku zabývá politikou. Toto po- krytectví tepe dnešní „Slowo polskie“, které právem odsuzuje nadutost rakouských Němců, kteří, ač nemají většiny ve státě, chtějí bud v něm panovati aneb jej rozbiti. Dnešní parla- mentní situace jest taková: Němci sami většiny utvořiti nemohou; současně zamítají však také myšlénku většiny, sestavené na základě kompro- missu s jinou stranou a ovšem nedovolují ani ji- ným stranám, aby utvořily většinu, hrozice v tom případě okamžitou obstrukcí. To vše doznávaj i listy, sloužící dru. Körbrovi a souhlasí v tom, že nynější stav jest pro Němce nejvýhodnější Každá snaha o vytvoření většiny poškodila by Němce. Neboť za normálných poměrů Němci by nezabránili, aby se vytvořila časem v parlamente většina, třebas proti nim. Vše tedy nasvědčuje tomu, že vláda centralisticko-byrokratická a sní německé strany ničeho se tak nelekají, jako ná- vratu sněmovny do normálných kolejí. V tom okamžiku padly by výmluvy, že Čechové nedo- velují parlamentu pracovat. „Kdyby Čechové za nechali na čas obstrukce — končí „Sl. Pol.“ svou úvahu — ihned vyjde na jevo, že revo- lučním fermentem, rozkládajícím v Rakousku stát i parlament, jsou Němci. Němečtí byrokrate a němečtí politikové.“
Němec Čecho Pol Rakousko
8 article
Ze Lvova, 7. ledna. (Němečtí úřad- níci do Haliče.) Nařízením z roku 1869 polština uvedena do většiny haličských úřadů jako vnitřní jazyk úřadní. Němčina zůstala od doby panujícím jazykem jen u četnictva, pošt železnie, finanční prokuratury a správy státních statků. Poláci snaží se vypuditi němčinu i z těchto úřadů a aby si získali důvěry, slouží věrně každé vídeňské vládě, také tedy vládě Körbrově. Tato se jim nyní odvděčila. Ve správě státních statků uprázdnila se dvě vyšší místa. Hlásili se o ně domácí úřadníci, i takovi, kteří byli na řadě; al na uprázdněná místa dosazeni dva Němci, kteř v Haliči dosud nikdy nesloužili. Toto opatřen vlády Körbrovy dotklo se bolestně i „Gaz.
Polák Němec Körbrův Lvov Halič
9 article
Narod.“ Pravíť o něm: „My se domáháme rovno- měrného obsazování míst v centrálních úřadecl Poláky a zatím vláda nám posílá i do země pri- vilegované Němce...“ Ale p. Jaworski bude vládě sloužiti dále. Z Lublaně, 8. ledna. (Vypuzování slo- vinských soudců ze Štyrska a Ko- rutan.) Při posledním obsazování soudeov- ských míst v jižním Štyrsku dr. Körber jako správce ministerstva spravedlnosti ukázal opětně jak umí hájiti zájmy Němců. Adjunktem pro okresní soud v Brežicích, k němuž náleží 18.224 Slovinců a jen 810 Němců, jmenoval Němce dra Lorbera, pro soud na Laškém, k němuž patř 10.685 Slovinců a jen 118 Němců, opět Němee Janya, kteří se oba učili slovinskému jazyku v známých slovinských kursech. Auskultanti Slo- vinci posílají se ze Štyrska šmahem do Kráňska odkudž se do Štyrska nazpět již nedostanou. Že se také soudcovská mista v Korutanech i v kraji, osedlém Slovinci, obsazují výhradně jen Němci, jest pochopitelno. V Korutansku jes znalost slovinského jazyka i pro Němce pře- kážkou v postupu, jak se ukázalo tyto dni při obsazování místopředsednického místa při zem ském soudě v Celovci. Vrchní rada Fladung, Němec, ale znalý slovinského jazyka, byl prete- rován a místopředsedou stal se člověk, nezna- jící ani slova po slovinsky! Z Lublaně, 8. ledna. (Svůj k svému.) Pozoruhodný německý stesk ozval se z Celje.
Polák Němec Jaworský doktor Körber Lorber Němee Janya Lublaň Štyrsko ko Kráňsko Korutany Korutansko Celovec Celje okresní soud v Brežice Slovinec
10 article
Tamní obecní zastupitelstvo shledalo při sesta- vování rozpočtu na rok 1904, že výdaje budou přesahovati příjmy o 100.861 K, které se musejí ubraditi přirážkami. A kdo je vinen touto po- hromou? Slovinci! Vysvětlil to starosta Rakusch, který klesání obecních důchodů vysvětlil klesa- jícím ziskem městské, německé spořitelny. Od té doby, co si Slovinci zřídili svou „Jihoštyrskou spořítelnu“ a v ní ukládají své úspory, klesají povážlivě obchody německé šparkasy a proto také příspěvek, jejž tato německá spořitelna od- váděla městu na obecné výdaje. V Celji se uká- zalo, že ruské přísloví »M ei - a py« (mužika nebij klackem, nýbrž rublem) hodí se výborně i na německé nadutce. Ze Zádru, 7. ledna. (Složení man- dátů.) Tři členové zemského výboru, dr. Smodlaka, dr. Ruževič a Ant. Radič vzdali se svých úřadů a prví dva zřekli se současně svých poslaneckých mandátů. Poněvadž dr. Smodlaka, jenž náležel jako člen chorvatské strany práva k nejvýdatnějším silám sněmovním a spolu k nejhorlivějším zastancům slovanské vzájem- nosti, přerušil také spojení se stranou práva, zdá se, že příčinou demisse všech tři členů zem- ského výboru dalmatského jsou vážné důvody politické.
Rakusch Slovinec doktor Smodlak Ruževič Antonín Radič Zádr
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Cirkevní pravoslavná otázka bosensko-herce- govská. Tyto dni opět se vyskytly v novináel zprávy, že dlouholetý spor pravoslavného srb ského obyvatelstva okupovaných zemí s vládou a hierarchií je konečně šťastně rozřešen tim způ- sobem, že laikům přiznáno právo na jisté z účast ve správě církevních záležitostí. Zpráva o tom byla rozšířena z Vídně. » « ve zprávě ze Sara jeva tomu odporuje. Podle něho sarajevský mitro- polit Mandič spolu s národními vůdci Jeftano- vičem, Solou a Kujundžičem odebrali se do Vídně, aby ústným dohovorem s ministrem pro Bosnu pokusili se o rozřešení otázky. Věc je tedy v rukou ministerstva a jen od něho závisí. skoncuje-li se spor obapolnou dohodou aneb znova vzplane. „Avšak“ — dodává dopisovate „byť i bylo ve Vídni dosaženo dorozumění přece bychom byli ještě dalek konce, neboť ještě by bylo na patriarchátu aby pronesl své slovo, a teprve na konec dali by Vídeň svou sankci Zoufalé položení Řecka. Dop. „N. I.
Sar Mandič Dop Vídeň Bosna Řecko
12 article
Z Athěn, 4. ledna. Již několikráte jsme upo zornili, že Řecko stojí před druhým státním ban krotem, jenž mu bude osudnější než prvý. Fi nanční krise dosáhla takového stupně, že nedo stane-li se Řecku nějaké neočekávané pomoci velká čásť obchodních domů bude nucena pro- hlásiti bankrot a tisíce lidí zůstane bez zaměst nání a bez chleba. Dnes v samých Athénách je přes tisíc obchodních úřadníků, kteří nemohou naleznouti práci za měsíčný plat patnácti zlatých. a tisíce dělníků je vůbee bez práce. Velké ob- chody netrží tolik, aby zaplatily plynové osvě- tlení, a proto zavíraji krámy již při západu slunce. Příčina zoufalého tohoto stavu jest vše obecná nedůvěra v státní správu a následkem toho ani v budoucnosť státu. Poslední tři roky skončily velkým sehodkem, jejž zavinilo mini- sterstvo Theotokyovo svým marnotratnictvím jejž tak dlouho zatajovalo. Když se mu nyní zasc podařilo pomocí dvora přijíti k vládě, pokoušel se jako obyčejně vypomoci si děláním dluhů, ale setkalo se s rozhodným odporem mezinárodn komise státních dluhů. Na odporu tom se roz- kotal i jeho druhý pokus: rozmnožiti o dese
Řecko Atény
13 article
millionů drachem papírové peníze. Byl to chytrý vynález finančního ministra Simopula, jenžsi myslil, že pomoci továrny na papír ve Faleru spasí stát a udrží se při vládě. Národní banka byla by s tím srozuměna, poněvadž by vydělala asi dvě nebo tři procenta a poněvadž ředitelé její nemají ani ponětí o bankovní správě. Za ta kých poměrů nezůstalo ministerstvu nic jiného než spasiti se novými daněmi, jež chce ve sněmu prosaditi, ale jest nepochybno, že i tento poku bude zmařen! Že položení to povstalo jedině z nedůvěry k nynější vládě, vysvítá z toho, ž právě poslední tři měsíce přišlo do Řecka přes třicet millionů zlatých franků za korintské hro- zinky a že majitelé jejich z nedůvěry k státn správě raději chovají peníze bez úroků v po- kladnách, než by je svěřili bankám, stojícím ve spojení s vládou, na velké úroky. Mimo to ob- chodníci s obilím obmezili úvěry a nepodnikaj žádných obchodů. Svého času, když veškeré listy v Evropě přikládaly cestě krále k různým dvorům politi- cký význam a roztrušovaly fantastické politick kombinace, ukázali jsme, že cesty ty platí n prvém místě uspořádání státních financi Řecka.
Simopula Řecko Evropa národní banka
14 article
Ze se namahání to minulo cílem, ačkoli vešker velmoci přislíbily králi žádanou pomoc, jest po- divné, ale charakterné. Zástupcové velmoci svo lili na vyšší příkaz k upotřebení dvaceti millionů zlatých franků z poslední válečné půjčky, ale vyžadovali, by jim byl předložen státní rozpoče a vyúčtování posledních tří let. To dalo původ k odkrytí neslýchaného hospodá ství! Dle tvrzení starého Delyjanya pro- hospodařilo ministerstvo Theoto kyovo za tři leta 46 millionů dra chem, jež dle svého způsobu tak vyúčtovalo že se nyní obává podati mezinárodní komisi mož nost, pohlednouti do jeho účtu a řádění. Jelikož žádosť ta jest oprávněná, nejsou ani velmoci st vyhověti přání krále a proto veškeré sliby, ktere mu dány, zůstanou jen sliby. Zasedání sněmu bylo hned po volbě místo- předsedy přerušeno, neboť poslanci pospíchal. na svátky na venkov. Kdy se zase sejde a počne se svými pracemi, nemožno udati. Dle tvrzen opposice ministerstvo jedva dostane rozpočet na projednání vážných zákonů není ani pomy- šlení a tak vše zůstane při starém a vojsko bez zbraní a nábojů. Nemo.
Nemo
15 article
Hollandsko-belgická jednota celní. Hollandský ministrpresident dr. Kuyper dl nyní v Brusselu, kdež měl porady s králem se státníky. Porady ty měly nepochybně úspěch, neboť Kuyper byl vyznamenán velkokordonem Leopoldova řádu. Dnes jest pozván k hostině u ministra vnějších věcí de Favereon. Podle brusselské »Gazetty« běží tu o průpravně po- rady za účelem zřízení belgickochol landského území celního, dle jiné verse o politický spolek na výbo i odboj mezi oběma státy, kterýž by zpečetěn byl návštěvou královny Viléminy Brusselu a Leopolda II. v Amsterodamu. Knyper sám prohlásil jednomu redaktoru listu »Petit Bleu«, že také menší státy, jež do- sud prováděly politiku svobodného obchodu, jsou nuceny dnes k politice ochranářské, poně- vadž i Anglie povlovně k ní směřuje a Něme- cko svými novými tarify Belgii Hollandsku škodí a poněvadž dále nové zákony na ochranu dělnictva státům ukládají oběti, jež nelze pouze přímými daněmi hraditi. Také hol- landské veřejné mínění podporuje rozhodně snahy po celním spolku s Belgií, poukazují k tomu, že oba sousední státy ty, odloučeny, jsou vydány libovůli sousedů, že by ale sdru- ženy hospodářsky mohly nabýti větší síly v po- litice mezinárodní. Hollandsko mohlo by vymě- ňovali zemědělské a osadní plodiny své za bel gické výrobky průmyslové, jež by i v osadáeh měly značný odbyt. Hrot nové jednoty byl by obrácen proti Německu, po připadé proti Anglii. Německé listy proto také již uvádějí na přetřes otázku, zdaž neutrální postaveni Belgie, zaru čené mezinárodním právem, připouští jednotu takou s její sousedem V Praze, 9. ledna.
doktor Kuyper Leopoldův Favereon Leopold II Petit Bleu Hollandsko Brusel Amsterodam Anglie Belgie Německo Praha Vilémin Brusel
16 article
Německé zbrojení. Orgán středu »Köln. Volkszlg.« praví ku zprávám, že na podzim budou žádány od říš- ského sněmu německého nové úvěry na vojsko a loďstvo a že střed přispěje k povolení jich Vláda ať se připravi, že věci nepůjdou tak hladce jako za poslední předlohy. Již s ohle- dem na úpadek francouzského vo- jenstvi není příčiny k rozmnožení německého vojska. Vojenské předlohy i námořní dělají se obyčejně v tajných kabinetech nezodpovědnými orgány. Jest ale pochybno, že by jim zodpo- vědní členové vlády čeliti mohli a proto věří se tomu, že se vláda německá s novým roz- množením vojenských břemen vytasí. — Pro případ, že by se jim sněm opřel, ohlašuje se již jeho rozpuštění. Souboj mezi politickými osobnostmi. Mezi vrchním purkmistrem hannoverským Frommem a vládním presidentem Brandenstei- nem, jenž ale již před několika měsíci z úřadu odstoupil, konal se souboj na pistole. Fromm byl při něm střelen do dolní části těla a těžce zraněn. Souboj vznikl prý z toho, že vládní president označen byl císaři jako z přiliš veliký přítel dobrého truňku«.
Köln Fromm Brandenstei
17 article
Protekce, úplatnost, zpropitné. Ubožák! Má s dostatek vědomostí, je pilný a pořádný a přece marnou je všechna jeho snaha se uchytiti Na sta prázdných lidí a korrumpovaných založilo si existenci o léta dříve než on, který psal pořáde ještě offerty a puloval od jedněch dveři ke druhým, kdy soudruhové jeho neso- lidní a nevědomi dávno již těšili se z příjem- ných a mnohdy i výnosných úřadů. A proč to? Proto, že neměl chudák štěstí v živolě Nemyslete při tom na známý Kaulbachův obraz. na němž za podkasanou Fortunou žene se na divokém oři mladý muž se zavázanýma očima. nýbrž na člověka s cylindrem, jenž jednu kliku pouští a na druhou sahá a všude odemýlaje svoji písničku o nejlepším, nejzpůsobilejším účetním v hlavním městě, který bez výsledku tak dlouho již se marně shání po za městnání. Prátelé již si dovolují z něho dělati dobrý den a posmívati se jeho neštěstí. Což nemá mladý muž nikde protekce? Nemá. Pak je ztracen! Docela tuctový rozhovor. Kdo u nás ne- nalezne mocného přímluvčího, kdo nemá někoho se širokými zády, za nějž by se skryl, ten marně hledati bude, marně se namáhati, pro ty. kteří nemají známých, bratranců a strýčků, je cesta za existencí nekonečnou dráhou, plnou kamení, hloží a trnů. Řekne se ovšem, že sku- tečný talent na konec přece se prodere na po- vrch, jako démant mezi oblázky, že konečně svou vlastní silou dohuďe si posice sobě dů- stojné.
18 article
Snad. Což ale tisíckrát méně talentovaných, lidí prostředních, kteří rovněž mají právo n existenci. Co z těch se stane? Někteří přee jen se zachrání na souši, jiní ale v divokém zápasu s osudem zahynou. A nejsou to z pra- vidla ti nejhorší. Tisícové utonou v bahn hmotné i mravní bídy a statistika o nich an nemluví. Mrtvý přestává býti i předmětem studia, nevyniká-li něčím nenormálním, něčím zvlášt zajímavým jako předmět anatomického studia. Na protekci zbudována úplně hrdá stavb byrokratická, přes všechny své přísné instituce a přes to, že na dveřích tak mnohých pánů skví se cedulka: »Protekce se zde neuděluje.« Kdo se o ni uchází, nedá se několika lakýrní kem psanými slovy zastrašiti a vnikne kurážně dovnitř. A jakmile je u pana rady, nechť již má tento přísudek jakýkoli, své oběti již se nevyrve. Protežuje ji třeba jen proto, aby s jí zbyl.
rada
19 article
Způsobem tímto tisícové neschopných se dostanou na místo, s nímž spojeny jsou povin- nosti, jimž dostáti nemohou, a tisícové jinýeh o hladu zmírá, jakkoli by společnosti lídské svou prací výdatně prospěti mohli. Že klesá tím kvalita výkonů soukromých i veřejných, rozumí se samo sebou, a že tín vůbec práce upadá, je zjev, který zasahováním fabrické výroby v obor, kde vladnouti má vý- hradně duch, jen tak zhola vysvětliti se nedá Jak předejíti ale této zhoubné společensk chorobě, jejíž řádění je známé, poněvadž to sami pociťujeme, anebo jak aspoň zmírniti jej smutné na všech stranách účinky? Započíti se musí u těch, kteří protekci udílejí a nikoli u oněch, kteří se jí doprošují. Poměr mezi poptávkou a nabídkou jest přesne stanoven určitým kvocientem a kdo přičiňuje se o to, jej změniti, snížiti nebo zvýšiti jej, zasa- huje hříšně v ústrojí ekonomické. S protekcí ruku v ruce jde úplatnost, jež jako rakovina sžírá zdravé části organismu společenského. A úplatnost nabývá u nás v pravdě hrozivých již rozměrů. Jmenovala i se z počátku uznalost za prokázanou službu, je dnes vlastně kupní cenou veritable zrady. Ale ne snad že by se dnes již místa pro dávala a platilo se za to, když vlivem některé mocné osobnosti člověk nezpůsobilý nebo méně způsobilý domůže se nějakého úřadu, dnes plat se pomalu již za všechno.
20 article
Co stalo se na př. z krásného zvyku, po dělovati se navzájem o sváteích vánočních neh o novém roce? Dnes slaví v tyto dva dny orgie korrupce. V tento den rozvážejí a roznášejíse po celém »vzdělaném« světě dary a dárky veliké i malé, ne za přátelské služby a ochoty nýbrž za očividné křiklavé prospěchy jednoho udělované bez práva třetím na účet a škodu druhého. Jindy mělo se za to, že jsou přece ještě jisté obory, kde peníze neplatí a jistě prospěchy že nelze si opatřiti za zlato, dnes tvrditi lze, že penězům neodolá nic. Dnes koupiti se dá všechno, Největší požitek, velikost a sláva. Kdyby ale zboží to se kupovalo, jako na trhu, mělo své určité ceny a kdyby prodával zboží to jen ten, kdo vykázati se může, že je jeho vlastníkem. Co ale děje se z pravidla ? Ž valutu shrábne z pravidla ten, kdo nejmenší
21 article
nemá na ni nároky, kdežto majitel odnesez obchodu citelnou škodu. Dodavatel »vyzna- mená« bohatým douceurem pomocníka svého kupce. Zač? Což ho tak miluje? Však on tomu obdarovaný dobře rozumí. Aby přijímal na škodu svého chefa při příštích dodávkách šmejd, na mistě pocti- vého zboží. A to neděje se pouze v ob- chodních stvcích občanských, nýbrž i v kruzích. jež maji pro svou čest skomiravou zvláštní definici. Vyznamenání, jak jsme se již zmínili, lze dostati na mnohých trzích dokonce dle určitého cenníku a jestliže ve středověku bylo možno za peníze koupiti si poukázku na určité místečko v nebi, kupují se dnes ve mnohých státech za drahé peníze poukázky na sedadla v parla- mentních Olympech. Že lze koupiti i ženu, věděli v dávnověku lépe než my o prastarém obchodu, v němž vy- znali se Židé zrovna tak jako Assyršti a Ara- bové, nebudeme šířiti slov, za to ale připomí náme, že na litry dá se čepovati různé politické přesvědčení a že si můžete pochutnati za večer na třech takých přesvědčeních. Toho ovšem naši otcové nedovedli.
22 article
Blízkým příbuzným úplatnosti je tak zvan zpropitné. Jako je úplatnost hřichem, je zpropitné — nešvarem. A jak teprve to se šíří. Každý dojista je za svůj výkon zaplacen, myslilo se, však ve skutečnosti tomu jinak. Mnohý zaměstnavatel na zpropitné svého zřízence spekuluje a nevy plácí mu buď žádného služného nebo jen ne- patrné. Za to ale musíto vy za každé hnutí musili byste, kdyby to šlo, za každou my šlenku zaplatiti. Stojí jich za vámi, zejmena v hostinci, celá armáda a když odcházite, na tahují všickni ruku. Nehinele se ani, aniž byste neměl »povinnost«, sáhnouti do portmonkya zaplatiti. Taxa neb určitá cena neplatí, ta jest jen na papíře; drožkář a veřejný posluha se vám vysměje a dovoláváte-li se sazby, přidaji vám k prohlematickému výkonu nanejvýše ješlě nějaké hrubiánství. Zpropitné znemravňuje. Ten, kdo je platí, vy dává peníze ty mimo kalkulaeí a kdo je při- jímá, necení si jich jako vydělaných a rozhazuje peníze takové. Žebrati o peníze, jež mi ne patří a na něž nemám nároků, je ostatně ne- důstojné. Mimo to zapuzuje zpropitné cizince Tito, jelikož na nešvar zpropitného nejsou zvyklí prchají od nás ani ne tak ze šetrnosti, al proto, že to věčně dotěrné obtěžování o zpro pitné člověka nervosním činí. To všechno jsou zjevy velmi politování hodné a jeví účinek svůj na život veřejný způ sobem velmi nepřijemným. Odčiniti tak snadn se ale nedají, poněvadž předpokládají delší, dů kladnou výchovu. Však bylo by velmi pochy beno přihlížeti k nim lhostejně a zachovat oproti nim pohodlnou zásadu stoiků: »mouchy štipejte mne!« To by bylo úkolem drobné práce, jež by se za tím nesla, meliorisovat naši povahu.
Tito
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kandidatura hr. V. V. Šternberka n říšský poslanecký mandát v jaroměřské skupině obcí venkovských, objevila se na české veřejnosti za okolností tak mimořádných a v národě našem neobvyklých, že bezděčně pobádá ke zvýšené po zornosti. Bylať tato kandidatura prohlášena a je důrazně podporována několika lidmi a také kra- jinskými časopisy, jež stojíce mimo politické orga- nisace známých u nás stran a frakei, rády by způsobily timto husarským kouskem překvapen a ještě větší zmatek, neuvažujíce, bude-li to na- šemu národu na prospěch nebo na škodu. Za normálních politických poměrů nebylo by vůbee možno, aby člověk takové minulosti, s kvaliſikae tak dobrodružnou, směl se ucházeti o důvěru voličstva. Avšak v nynější vřavě rozmanitých hesel, nevěcného politikaření, spílání, podezřívání malicherného hašteření a jalového kritisování, po vzbuzováni jsou ke kandidaturám i jednotlivci kteří by se k tomu jinak ani neodhodlali, kteří mají na mysli snad všechno, vyjma prospěch národa, jemuž měli by jedině sloužiti. O panu hr. Šternberkovi a jeho vlastnostech, správněji řečeno, vadách a nectnostech osobních, došly nás v posledních dnech zprávy více než pře- kvapující. Kdo jej znají a kdo byli svědky jeho dřívějšího působení, vyličují jej jako dobrodruž- ného, kruhy šlechtickými opuštěného kavalíra. který češtinu až hrůza láme, který na zájmeek veřejných nojednou se provinil a české úřadnictv citelně poškozoval. Nehodláme těchto argumente užíti v dobrém vědomí, že vážným lidem dostaě jiné důvody. Voličstvo na Jaroměřsku mus z důvodů věených, nikoliv osobních, dospěti k přesvědčení, že jeho důvěry má býti nesvědomi- tou agitaci zneužito. Pan hr. Šternberk přináší pro svou kandidaturu jen jméno a původ šlechtický
Šternberk Jaroměřsko
24 article
To už některým lidem dostačí, aby ve své otro čině zapřáhli se do jeho vílězného vozu. Blaz je úsměv milostivé vrchnosti, která blahosklonně dovolí, aby český sedlák před ní se sklonil. Ce jsou platná hesla o rovnosti všech lidí, kdyz ještě dnes, po všech zkušenostech, setkávámese s takovýmito zjevy. Mluviti o politickém programu pana hraběte pokládáme za zbytečno neboť vážná diskuse o jeho projevech je vůbe nemožna. Neví čí je a čím bude. Spílá Mlado čechům, radikálům i konservativcům, byl státo- právním radikálem dokud myslil, že se uprázdní mandát v některých českých městech, nyní je »samostatným« agrárníkem, protože čeští rolníe na Jaroměřsku mají mu dopomoci k mandátu Je odpůrcem centralismu, nařiká na vládu, kter chce české poslance osamostatniti a v různ menší frakce rozštěpiti, sám ale svou kandida- turou je representantem frakce toto nové roz štěpení posilující. Zkrátka: od drahných let ne slyšeli jsme takových odporů, takových — budi prominuto — nesmyslných, sobě na vzájem o porujících, politických frásí, jakými oplývají pro jevy pana hraběle, který má prý známosti přízeň jak mezi kruhy občanskými, tak i vojan skými a těmi chce svému voličstvu prospěti Trváme, že na Jaroměřsku nejsou voliči tal neprohlédaví, aby jim imponoval tento kavalírský » politik«. — Feuilletonní ostuda. Z kruhu literárních »Pane redaktore! Nemám nijaké příčiny hájit dobrou pověst redakce vídeňského, naší věc málo příznivého, velkého denníku i jeho poroty znalců pro cenu feuilletonní, ale tolik zdá se
Mlada Jaroměřsko
25 article
mi, mělo by býti přijato pravidlem v meziná- rodním styku literárním, že plagiát je vždy jen ostudou — pro plagiátora, nikdy však pro toho, kdo ve své důvěře byl podveden. V době, kdy knižní trh velkých národů vrhá ročně do oběhu po pěti, deseti a víee tisících děl literárních, kdy denně se všech stran a koněin kulturního světa vyrojí se do vzduchu milliony všeho druhu čtiva časopiseckého urození, je věru těžko rozeznati, kde která myšlenka či forma je vlastnietvím původním či vydluženým. Svrcho- vaná obezřelost se ovšem doporučuje, však i nejpozornější může býti oklamán. Není jistě větší redakce, která by v té věci neměla své zkušenosti a jen naivnost může sobě objev určitého plagiátu vykládati za víe, než za zá- sluhu pouhé — náhody. I jmén a autorů za »renomované« prohlášených, z nichž každý do roka aspoň s jedním novým spisem se dostaví, uvádí světová literatura dnes tolik, že není prostě možno, aby jednotlivec mohl vše z vlast- ního poznání přehližeti. Odtud vyplývá pro lite- rární společenské obcování pravidlo, které zku- šenost dávno učinila pravidlem v tak zvané slušné společnosti — ovšem pravidlem vle chytráckým, než humanním! — »vůči nezná- mému se upni na všecky knofliky a známého považuj tak dlouho za poctivee, dokud — mu nepoctivost není dokázána.« Těžko, ovšem, s takovou zásadou při líterárních porotách vy- cházeti na objev — nových talentů! V dokonalé úctě Váš . . . sám častěji už oklamaný.« — Schůzi voličů IV. kurie svolává na den 10. t. m. na 3 hod. odpol. do místností Čte- nářsko-hospodářské besedy v Outušicích, JUDr.
JUDr
26 article
Em. Dyk, říšský poslanec, společně s p. No- havcem, starostou obce outušické. Na programu je pojednání o živelních pohromách a chování se vlády vůči rolnictvu. — Kluby občanské. Klub volič novoměstských má v pátek dne 15. ledna členskou schůzi v restaurantu Choděrově (dolejší sál) na Ferdinandově třídě. Přednášeti bude cestovatel pan Rohlena »0 životě a poměrech na Černé Hoře«. Začátek přesně o 8. hod. več. Po přednášce volné ná- vrhy. Přihlášky nových členů přijímá jednatel klubu p. Jan Červený, velkoobchodník a měst- ský rada, Karlovo nám. čís. 12.
Dyk Choděrův Rohlen Červená Ferdinandov třída Černá hoře Karlův já dolejší sát
27 article
— Večer Adama Mickiewicze pořádá »Ognisko Polskie« již v úterý dne 12. t. m. o 8. hod. večer v Národním domě na Král. Vinohradech. České obecenstvo zajisté co nej- hojnější účastí přispěje k důstojné oslavě pol- ského pěvce »Pana Tadeusze«, tím spíše, že k representačnímu večeru získán byl prof. dr. Jar. Vrchlický, umělkyně pí. Hanna Kvapilová a pl. Růžena Maturová, virtuoska na housle sl. Stromengrova ze Lvova a j. Reklamace pozvání přijímá p. dr. B. Prusik, Král. Vinohrady, 1106. — Osobní. Doktorem filosofie bude prohlášen v veřejné promoci v promoční síni v Karolinu zejtra v ponděli o půl 1. hod. odpolední pan Gustav Tichý, suppl. professor reálky na Král. Vinohradech, rozený v Týnci n. L. — Ředitelem kanceláře spolku českých feriálních osad zvolen jednomyslně na poslední schůzi správního výboru p. Jarosl av Švestka, řídící učitel dívčí školy na Král. Vino- hradech. Návštěvy přijímati bude v bytě svém n Král. Vinohradech, Klicperova ul. č. 46 od 1/21. de 1/22. hod. odpol. a v hodinách mimoškolních v úřa- dovně ředitele dívčí školy na Král. Vinohradech, vedle radnice na náměstí každého dne. — Pan Jarosl av Janovský, rodilý z Velvar, jmenován byl ředitelem kůru v Žamberku. Rodinné zprávy. Sňatek p. prof. dra. J. V. Prá- ška se slč. Hermenegildou Ponetzovou, dcerou zemřelého inspektora st. dráhy v Kolině, ne- teří Bedř. Smetany a J. J. Kolára, byl tichý a dů- stojný. Oddával dr. J. Zahradník, bibliotékář strahov- ský, assistovali bývalí studující kolínští P. J. V. Ho- rák a P. V. Roudnický. Kromě přibuzných přítomni byli pp.: řed. Úvěrní banky Veselý, prof. vys. školy technické Fr. Novotný s chotí roz. Grégrovou, ředitel panství Vaněk z Radimě, zem. rada Musil s choti. továrník Latzel st., dv. rada Lalzel ml. s chotí, MUDr.
Mickiewicz Ognisko Tadeusz profesor doktor Jar Vrchlický Hanna Kvapilová Maturová Prusik Král Tichá Švestka Jarosl Prat Hermenegilda Ponetzův Smetan Kolár J Zahradník P V Roudnická Veselá vys Novotná Grégrův Vaněk Musil Latzel ml Lvov Klicperův ulice Velvary Žamberk národní dům na Královský
28 article
Steppan s choti, pí. Kuchařová, choť továrníka z Ko- lina, úřadník obce smíchovské Figar atd. Sbory za- pělo kvartetto osobních přátel. — Z české vysoké školy technické. Pan inžený Edmund Sadil z Polné podrobil se dne 8. t. m. druhé zkoušce státní z odboru inženýrství staveb. — Úmrtí. V Žižkově zemřela dne 8. ledna paní Alžběla Hronková, choť úřadníka Úrazové po- jišťovny dělnické v Praze. Pohřeb koná se dnes 10. ledna o 3. hod. odpolední z ústřední kaple v Olša- nech. — Dne 9. ledna zemřel v Novém Strašecí pan Václav Čermák, majitel realit, městský rada, místopředseda Spořitelny městské, člen míst. školní rady atd. v 69 roce věku svého. Pohřeb konati se bude v pondělí 11. ledna o 3. hod. odpol. — V so- botu dne 9. ledna zemřela v Praze paní Alžběta Svobodová roz. Regnerova, choť pražského mě- šťana a majitele domu p. Jakuba Svobody v 67. roce věku svého. Pohřeb zesnulé paní bude v pondělí 11. ledna o 3. hod. odpolední z domu smutku v Praze, Růžová ul. č. 951—II. na hřbitov olšanský. — V Po- štovicích zemřela slečna Růženka Kožíškova v 21. roce věku svého. Pohřeb zesnulé koná se dne 12. ledna o 10. hod. dopol. z domu smutku v Pošto- vících na hřbilos kmetňoveský.
Steppan Kuchařová Sadil Čermák Svobodová Regnerův Svoboda Kožíškův Polná Žižkov Praha Olša Nový Strašecí růžový ulice Olšanský Pošta český vysoký škola technický Alžbět Hronková kolino smíchovský Figar
29 article
— Změna jména. Mistodržitelství pro král. české v Praze povolilo výnosem svým ze dne 8. listopadu 1903 č. j. 233.240 pánům Osvaldu Kohnovi, úřadníku priv. české banky »Union« a Pavlu Kohnovi, úřad- níku cukrovaru v Radotíně, aby užívati směli rodného jména » Kosek« — Nový ústav na české universitě. Ministerstv vyučování založilo na c. k. české universitě seminář pro francouzskou filologii a jmenovalo jeho ředitelem p. prof. dra. B. Jiřího Mohla. Pan professor, uzdra- viv se, pokračuje ve svých veřejných přednáškách sice v úterý o základech mluvnice francouzské ve středu o francouzské filosofii v XVII. stoleti obě přednášky v Klementinu o 4. hodině.
Osvald Kohn Pavel Kohn Kosek profesor doktor Praha Radotín Klementinum Nová ústav
30 article
— Nový advokát. Pan JUDr. Václav Bendl otevřel svoji kancelař advokátní v Polské Ostravě. dům pana R. Tomsy, v bezprostřední blízkosti okres- ního soudu. — Z kruhů lékařských. Lupus vulg. melhodou Finsenovou, jež byla právě odměněna Nobelovou ce- nou, léčí se v ústavě pana MUDra. Ed. Slavíka, Ovocný trh čís. 11 (viz inserát). — Ve správní radě vodáren pražských byl včer předsedou zvolen arch. p. Č. Gregor, místopředsedou p. Fr. Hubáček (zároveň referentem pro radu měst- skou), inspektorem vodáren na pravém přehu Vltavy p. Schiller, na levém břehu p. Hubáček. — Proti zemské dani ze služného připravuje roz- sáhlou akci Zemská jednola soukromých úřadníkův král. českém. Ústřední výbol, svolán dne 8. t. m k plné schůzi, usnesl se, aby bylo zvláštní žádosti appellováno na zemský výbor, by nové daně pro sou- kromé úřadníky nenavrhoval; k zdůraznění této žá- drsti bude v nejbližší době svolána do Prahy velk schůze soukromých úřadníků. Stejné schůze budou pořádati místní odbory jednoty po venkově. — Osobní daň z příjmů. Přiznání k osobne dani z přijmu a k dani důchodové pr rok 1904. Dle vyblášky zemského finančního ře- dítelství v Praze ze dne 16. listopadu 1903 mají se podali přiznání k osobní dani z příjmů a k daní dů- chodkové pro r. 1904 u berních úřadů I instance (ber- ních správ, neb okresních hejtmanství), v jichž obvodě daň předepsati se má, nejdéle do 31. ledna. — Do odhadní komise pro osobní daň z příjmu pro Vršo- vice a Král. Vinohrady, venkov, nutno v každém ve- ličském sboru voliti pouze 1 člena a 1 zástupoe
JUDr Bendl R Tomsa Nobelová Mudra Gregor Hubáček Schiller Král Ostrava Vltava Praha rada město