1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 10. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIsty
předplácí sei
v Praze v sdmlnistrati
na naěsje
n čtvrt leta . . . 6 K —
s dvojí donáškon
na něste
n vt leta. . . . 7 K 50
ve sllslkích: 2 K 90
na něsle
Poštont
n . . . Ko
s dvojí záeilkou
a něst
:::ke
zk čtvrí leta
ko
Praha
5
title
Onešní číslo pre Prahu ie o 18 stranách.
pre Praha ie
6
article
Čeští soudcové v německém achtě.
Čeští soudcové v německém achtě.
O vznešenosti stavu soudcovského nejnadše
nější píseň zapěti, k tomu zajisté povoláni jsou
v první řadě češti soudcové, jichž kariéry několika-
stupňový průběh počíná, končí, aneb částečně
vede kletým německým územím. Z českých úřad-
níků státních, aneb správněji řečeno ze státnieh
úřadníků původu a universitních studií českých.
již osudem povoláni k podstoupení marlyria
jakým pro každého českého člověka jest přebý
vání a nad to veřejné působení mezi superiornín
plemenem Teutovým, jest český soudce nejzuři-
věji podpalující představou rozešívané, těžkokrevné
lelory německého nacionála. Co je k lomu za-
potřebí heroismu, odvážiti se do jícnu něme
ckého záští zejícího v každém okresním anebo
krajském městě na českého soudního úřadníka,
posouditi lze z nejnovějších několika ukázel
německé rozlicenosti, kteráž nezkroceným vý
buchem svého terrorismu snaží se vynutiti i na
justiční správě i na českých příslušnících stavu
soudcovského, co německému území v Čechách
ještě stále zadržuje česká rozvaha a prozíravost,
lákaná každoročně k paktu o naprosté výlučné
uzavřenosti tohoto území oproli státním úřadní
kům a především soudcům původu českého.
Teutův
Čechy
7
article
Německým tiskem, německými štváči a zná-
mým, neustále činným a přímo rtuťovou čilost
se vyznamenávajícím agitačním systémem vy-
mrskaná pěna německé povzteklosti proti če-
skému soudnímu úřadnictvu v posledních dnech
opět vynesla na povrch několik resolucí, kteréž
i v příslovečném stylu těchto okresních a obec-
ních projevů německých dlužno nazvati mimo-
řádnými případy plemenné a nacionální pominu-
losti protičeské. Z protestů, na nichž se včera
a předvčírem usnesly, zejmena obecní výbor mo-
stecký proti možnému obsazení některéhoz
uprázdněných radovských míst při krajském
soudě, česko-lipské obecní zastupitelstvo proti
jmenování Čecha pro místo rady tamějšího kraj
ského soudu anebo postoloprtského okresního
zastupitelstva proti „plnokrevnému Čechu!
Čecho
Čech
8
article
Fiedlerovi, sluší zejmena tuto poslední výpust
borserkelovské nepříčetnosti zachytiti v nejhaneb-
nějších jejích nezkrocenostech i zvláště pak ne-
slýchané výpady, jež k ní připojuje pražská „Bo-
hemia“. Nehledě ani k výslovnému obvinění n
slepo, že česká národnost soudcova co ipso pod-
miňuje ztrátu nestrannosti soudcovské oproti
Němci, kteréž obsaženo jest i v projevech moste-
ckémi česko-lipském, hlásá postolopriské okr. za-
stapielstvo, kteréž patrně, co do říznosti a to-
pornosti německé stje, hodlá překonati kletbu
městského zastupitelstva nad plnokrevností
Fiedlerovou již vynesenou, hotovou vzpouru ne
jen v Postoloprtech, nýbrž i ve všech německých
obeích okolí. Nelze prý ani vylíčiti, jaké roz-
čilení způsobila zpráva o nastávajícím jmeno-
vání okresního soudce Fiedlera v Postoloprtech
kteráž jako požár v suchém pýři po okrese bě-
žela, neboť jmenování toto nemůže prý sledovati
žádného jiného cíle, než počeštění Postoloprta
tim i celého postoloprtského okresu. Kdyby prý
mělo zůstati při tomto jmenování za okresního
soudce navrženého Čecha Fiedlera, vzbouřilo
by toto opatření takový vír nevůle a rozhořčení
německém obyvatelstvu města a okresu po-
stoloprtském, že by to bylo provázeno nejosud-
nějšími následky!
Fiedler
Němec
Čecho
Postoloprty
Bo
9
article
Při tom všem řádění, smolných věnců na
hlavy nejmenovaných dosud českých soudeů
házení, a bestie v německých zuřivcích dráždění
národnostní poměry v Postoloprtech samých
i v okrese, z třetiny českém, jsou věrným obra-
zem národního složení obyvatelstva v celém kraj-
ském obvodu mosteckém. V Postoloprtech sa
mých je Čechů daleko nad třetinu i když se
chceme držeti přibližnosti číslic sčítání lídu, co
však říci celé řadě ryze českých obcí okresu, jak
Jimlín, Nový Hrad, Lipenec, Opočná, obeím s vel-
kými českými menšinami, jako Rvenice, Lipno
Blažím, Brzany, Bítozeves? Tato silná represen-
tace českého živlu vesměs skládá se snad z
„fluktujícího“ obyvatelstva a „domestiků“
o nichž s takovým despektem mluví průvodn
zpráva „Bohemie“, čerpaná z mimořádných
schůzí obecního a okresního zastupitelstva, k za
klínání všech pozemských mocností a ke vzý-
vání německých polobohů Schückera, Eppingra
a Zulegera svolaná? A odkazují-li postoloprtšt
zuřivci Jimlín a Opočnou ze svého okresu „k sou-
sednímu českému okresu lounskému“, kterak
tímto doznáním ryzé českosti okresu lounského
podepřiti míní tvrzení mosteckých resolventů,
kteří pod záminkou německosti obvodu svého
krajského soudu prohlašují místa radovská při
soudu tom za výhradně německou državu?
Čecho
Schücker
Eppingr
Zuleger
Postoloprty
Nová Hrad
Lipence
Rvenice
Lipno
Brzany
Bítozeves
Jimlín
Bohemia
Jimlín
10
article
Co hříchů již natropeno bylo ve jménu ná-
rodní državy německé, vzatém z nomenklatury
punktační, na rovném právu české národnosti,
základními zákony zaručeném, z něhož přece
nelze vyjmouti národnost státních úřadníků če-
ského původu, kteráž přece nesmí podle plat-
ných ustanovení při obsazování soudcovských
míst ani v potaz brána býti, a kteráž přece může.
jak vidno, bez odporu příslušných instancí pod-
miňovati diskvalifikaci českých kompetentů
soudcovská místa? Tento pojem německé ná-
rodní državy, zloupené na českém majetku, nutno
z bezprávného ponětí německého, v němž za-
kotvil se jako bezpráví zvykové způsobem co
nejradikálnějším, vykořeniti, a to nestane se už
jinak, než důsledným potíráním veškerých na-
dějí, že německý sen o uzákonění hranic něme-
ckého územi v Čechách bude kdy uskutečněn
Všechny snahy Němců nesou se jedině k tomu
aby docíleno bylo toho, čeho domáhají se a pře-
často domohou svými zuřivými resolucemi
svými intrikami u centrálních míst politické
soudní, finanční, poštovní a železniční správy
to jest vyobcování českých státních úřadníků
zřízenců z krajů, své bezmezné, protičeské zášti
na jeden ráz a jedním šmahem. Proto jest poža-
davek národního rozhraničení země každého
jich vyrovnacího návrhu požadavkem neodmysli-
telným, alfou i omegou každého jich „smíření
s „druhou“ národností. Vyhlazení národníc
menšin českých z pašalíků německých, oněměn
českého hlaholu na českém severu a západu,
jest konečným cílem této vražedné administra-
tivní reformy v Čechách, kterou by přijali Němci
Němec
Čechy
11
article
pod každou formou, pod každou záminkou, zdán-
livě účelnou k upravení jazykové otázky v Če-
chách. Proto s takovou horlivosti propaguje ně-
mecký tisk trojdílnost království českého na
známé pásy, zároveň se šířením zpráv o bezpro-
středním příšti nových smiřovaček, jež by ně-
mečtl politikové z naprosto bezpodstatných zvěstí
tak rádi zhustili ve skutečnost. Zběsilá bezuzd-
nost a bezohledně urážlivý tón resoluční štva-
nice v česko-lipském a mosteckém kraji proti
českým soudcům jest neklamnou věštbou osudu,
jaký by zasáhl české menšiny v jich rovném
právu před soudem, zhoštěným i posledního
soudního úřadníka, mocného pronésti právo v ja-
zyce českého štvance, jakým Čech v uzavřeném
území jest už dnes i za království nerozděleného
Co dálo by se asi v něm po „vyrovnání“, jež
by Němcům vyneslo kýženou demarkaci jich
uzavřené národní državy, tedy hranici, za níž by
jich zvůli žádný psaný ani přirozený zákon ne-
dovedl klásti žádných hranic, jest jasno.
Štvaní mostecké a česko-lipské proti jme-
nování českých soudních úřadníků není zajisté
ničím novým, a děje-li se v prudkosti dosud ne-
slýchané, jest jenom novým upevněním neroz-
borného rozhodnutí českých výkonných a zod-
povědných zástupců rovného práva jazyka če-
ského, za žádných okolností nedopustiti umen-
šení oblasti jeho, byť by to bylo o čásť, která
znamená českým menšinám, českým úřadníkům
všech oborů dosud hotové peklo, o něž proti ně-
meckým běsům nastává další vytrvalý a houžev
natý boj.
Čo
Němec
12
article
Slované v Německu
Slované v Německu
dle sčítání lidu ze dne 1. prosince 1900.
Koncem minulého roku (1903) uveřejněný
byly výsledky sčítání lidu v Německu ve spise
»Die Volkszählung am 1. Dezem-
ber 1900 im Deutschen Reich. Be-
arbeitet im Kaiserlichen Statistischen Amt
Berlin. Verlag von Putikámmer und Mühlbrecht
1903. (Sčítání lidu 1. prosince 1900 v německé
říši. Zpracováno císařským statistickým úřadem.
Berlín. Nakladatelstvi Puttkammer a Mühlbrecht
1903.)
Ze spisu toho vyjímáme data, jež mohou
zajímat naši veřejnost o rozšíření Slovanův
Německu a zejmena Čechoslovanů.
Sčitání lidu dle mateřské řeči bylo v celém
Německu provedeno tepřve v r. 1900. V Prusku
však již v r. 1890. Na základě otázky: Řeč
mateřská (zda německá či jiná ?) byly sestaveny
od slatistického úřadu tabulky, v nichž s
udávalo:
1. mateřská řeč,
2. mateřská řeč německá a jiná.
Statistický úřad podává k tomu následujíeí
vysvěllení:
»Všeobecně platí za řeč mateřskou on
řeč, v níž člověk obyčejně myslí a jíž nejra-
ději ve své rodině a v domácím obcování po-
uživá, poněvadž jest mu nejběžnější. Osoby,
jež mají ve výše uvedeném smyslu dvě mateř
ské řeči, tvoří sice výminku, jsou však zejmen
v oněch částech země, kde jest jazykově silně
smíšené obyvatelstvo, známkou pro pozvolné
postupování aneb ustupování hranic jazykových.e
K mateřské řeči německé s
přihlásilo celkem 51,883.131 osob, z toho
25,510.642 mužů a 26,372.489 žen.
Dvě řeči mateřsk é přihlásilo 252.918
osob v celé říši německé a 39.581 osoba ve
velkých městech.
Slovan
Čechoslovan
Německo
Berlín
Prusko
Deutschen Reich
Statistischen Amt Berlín
Verlag on Putikámmer
13
article
Ve velkých
městech
23.835
14
article
V celé říši
V celé říši
německy a polsky
» » mazursky
» kašubsky
» srbsky
» moravsky
» česky
» rusky
» litevsky
15
article
169.634
10.898
1.659
23.779
1.861
8.506
1.331
9 214
celkem 226.875
17
article
Mateřskou řeč neněmeckou ohlásil
v celé říši 4,231.129 osob, ve velkých městech
185.855 osob.
Z toho:
18
article
V celé říši
V celé říši
3,086.489
19
article
polskou
mazurskou
kašubskou
srbskou
moravskou
českou
ruskou
20
article
142.049
100 213
93 032
64 382
43.016
9 617
106. 305
21
article
litevskou
celkem 3,645 103 celkem 123. 798
Zajímavo jest, že úřadní sčítání lidu činilo
rozdíl mezi řeči českou a moravskou, jež každá
byla sčítána zvlášt.
V Berlíně se přihlásila k obcovací řeči
německé a moravské 161 osoba, německé
české 400 osob, pouze k obcovací řeči morav-
ské 380 osob, české 1411 osob, žije tedy
hlavním městě německém dle úřadní statistiky
2352 Čechů.
V provineii slezské přihlásily sek
mateřské řeči německé a polské 81.084 osoby.
polské řeči 1,100,831 osoba,
německé a moravské
1262
» » české
1024
pouze moravské
60.517
» české
15 396
celkem žije v pruském Slezsku Čechů 78.199
Němců jest veé slezské provincii 3,377. 655.
Percentuálně jest dle úřadní statistiky roz
šířen jazyk moravský (!) Raliboř 33.9 proe.
Hlubčice 10.7 proc. (k méně nežli 5 proc. se
při této slatistice zřetel nevzal);
jazyk český: Střelin 8 6 proc., Kladsko
6.1 proc.;
jazyk srbský: Chotěbuz (venkov) 55 8 proc.
Vojereci 37.8 proc., Budyšín 177 proc., Roz-
bórk v Horní Lužici 17.2 proc., Kamenec 7-1
procent.
Více než 1000 osob mateřského jazyka
českého jest dále v ná sledujících provineiích
brandeburské:
s mateřskou řečí moravskou . .
českou . . . . . 1156
» moravskou a německou 80
„ českou a německou
vestfalské
s mateřskou řečí moravskou . . . . 1127
českou . . . . . 2462
moravskou a německou 68
českou a německou
rýnské:
s mateřskou řečí moravskou
„ českou . . . . . 1835
» německou a moravskou 115
německou a českou
Čecho
Němec
Roza
Berlín
Kladsko
Chotěbuz
Budyšín
Horní Lužice
Kamenec
22
article
Bavory (v pravo od Rýna):
s mateřskou řečí moravskou . . . . 14
» českou . . . . . 4933
českou a německou .
Bavor
Rýn
23
article
1.486
2.946
1044
24
article
V drobném prodejli
ranní čísle o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve filialkách na vonkověn
ranní čhslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově napře.
Předplecení a inserty přijímá sěmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se též rečakae
tiskárna a ezpedice „Nárednich Listů“
Rukopisy se novracsjí.
25
article
Sasko:
s mateřskou řečí moravskou
»» českou . . . . . 9431
» moravskou a německou 15
» českou a německou . 5500
Sasko
26
article
Ve velkých
městech
106 308
27
article
celkem . . 14961
Dále uveřejňuje úřadní statistika porovnání
obyvatelstva provincie pruské dle
řeči mateřské v r. 1890 a 1900.
Německá a srbská řeč mateřská:
r. 1890
r. 1900
osob 5427
5487
Německá a moravská řeč mateřská:
r. 1890
r. 1900
osob 2412 1837
Německá a česká řeč mateřská:
r. 1890
r. 1900
osob 1605
2422
Pouze srbská (lužická) řeč mateřská :
r. 1890.
r. 1900
osob 65.254 64.225
Pouze moravská řeč mateřská
r. 1890 r. 1900
osob 57.202 64 249
Pouze česká řeč mateřská:
r. 1890
r. 1900
osob 16.870 24.940
Vzrůst českého obyvatelstva (dle statistiky
českého a moravského obyvatelstva) v provinci
pruské:
r. 1858 1861 1864 1867 1890 1900
54.771 59.850 62.200 50.600 74.069 89.182
Percentuálně obnášel počet českého obyva-
telstva v pruské provineii:
r. 1858 r. 1900
2.51%0 2.59%
K tomu třeba připomenouti, že statistický
úřad nepřihlížel při tomto výboru k osobám, jež
přihlásily mateřskou řeč německou a moravskou
aneb českou, ačkoliv dotyčné osoby bezpochiyby
jsou národnosti české. Německou a morav-
skou řeč mateřskou přihlásilo v provincii pru-
ské 1838 osob, německou a českou 2422
osob, dohromady 3259 osob. Obnáší tedy počet
osob s mateřskou řečí českou v provincii pru-
ské celkem 93.441.
Dále nás zajímá statistika srbského (luži-
ckého) obyvatelstva: Úřadní statistíka saská
uvádí následující historická data:
Počet Srbů v provincii saské:
r. 1832 . . . . 40.482
r. 1846 . . . . 43 886
r. 1849 . . . . 49. 217
r. 1864 . . . . 53.760
r. 1867 . . . . 51. 895
r. 1875 . . . . 50.737
r. 1880 . . . . 51.410
r. 1885 . . . . 49.916
Srba
28
article
8 003
4.596
2 155
29
article
celkem . . 1759
30
article
celkem . . 3827
31
article
Dle vysvětlení úřadní statistiky »bylo upu-
štěno po roce 1895 od zvláštních šetřenío
Srbech v Sasku, jelikož spolehlivost takovýchto
šetření se prokázala být pochybnou. Předpo-
kládá se, že vlivem německých škol a kostelů,
dále smíšenými sňatky mezi Němci a Srby
mnozí z posledních byli poněmčeni a tak odpo-
vídá asi přesně skutečnosti nyní sdělené číslo
28.727 Srbů v království saském.«
K některé ze slovanských řečí jako řeči
mateřské se přihlásilo celkem 3,645.103 osob.
Připočteme-li osoby, jež přihlásily německou
Srba
Němec
Sasko
32
article
celkém . . 3020
35
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 9. ledna.
8— (Kronika.) Čas od času politickt
Sibylla pozvedá hlasu, aby věštila budouenost
Až zmatek poměrů dostoupi jisté výše, objev
se na scéně muž železné ruky, veliký g er
mánský diktátor a provede svůj úkol
Pořádek v zemích před i za Litavou bude rychle
zjednán. Říše druhdy německá dostane opět
svůj někdejší ráz. Ve středu Evropy vznikne
veliká Celní jednota. V té převaha Němectva
bude vyjádřena 84 milliony obyvatel svého živlu
proti 24 millionům Slovanů, 8 mill. Maďarů
4 mill. Romanů. Kdyby někdo z nich nechtěl
rozuměti výhodám tohoto způsobu uspořádání
veliké kulturní hmoty středoevropské ražené po
německu, napomůže se jeho ochotě trochou
osvědčené methody železa a krve
— A pak ať si Maďar doma na své pusl
hraje své cigánské melodie, Čech ať své libezně
mlaskavé zvuky obraci v literárni minci a Po
lák ať se modli ke svému pámbičkovi, který
jen »po polsku« rozumí: tmelem mohutného
tiumu hospodářského bude a zůsláne přee
jen — německý státní jazyk!
Maďar
Romanus
Čo
Praha
Evropa
Slovan
36
article
Který že slepý mládenec to tu odříkává své
proroctví?
Nějaký theoretik politiky tak onehdy v jedné
německé revne se rozhovořil. Není o podobné
bubliny ducha a smýšlení žádná nouze. Co
chvíli vyvře některá na jiném místě široké ně-
mecké veřejnosti, na doklad, jakými látkami
syta je duše velikého germánského souseda.
A co my na to se své strany ?
My provázíme politicko-theoretický projev —
humeristickými poznámkami. O humor neníu
nás nouze, aspoň na papíře. Fantastickou kom-
posicí politického hudebníka budoucnosti na
sraně německé odbydeme vtipným apercu če-
ského novináře se strany své a věc je vesele
vyřizena.
— Politika u džbánku piva nebo politik
— u kalamáře! Oč pak se liší? . . . Fanta
sjemi psavých professorů nelze se zabývati.
Překrásně!
Leč, pozor na vlak! Dobývavá politika
sousední velké říše, potichu, ale důsledně celou
uhou svého aparátu státního pracující, fantasií
je ta snad nějakou? Anebo je snad pouhou
fnlasií, co denně kolem sebe pozorujeme,
Fanta
37
article
kterak při naprosté neschopnosti slovanské většiny
uplatnili svoji váhu v říši, poměry rozhodně se
kloní ve prospěch — německého rázu říše
A to dnes, ve chvili zmatků vnitřních a vlá
dy rozpačitě se ohlížející! Jak bude ve chvili
až by jednou nastoupila vláda — železné ruky
Vlády ve vlastním zájmu vždy se kloní na
stranu, kde se prozrazuje více — síly. A více
síly a odhodlání se rozhodně nejeví u nás
na straně — slovanské.
Netřeba, věru, ulíkati se k fantasiím a dá-
vati se mezi proroky, jde li o to, abychom ro-
zeznali — ohroženost své situace.
A co na to my?
My na německou professorskou politiku —
vtipkujemel
A co bychom vlastně měli?
Je zřejmo, co bychom měli. Co není fan
tasie, je skutek. A skutku třeba čeliti skutkem
Jestli na protější straně celý aparát pracuje
směrem, který považujeme sobě za škodný, měl
by na naší straně jiný aparát pracovati ve smyslu
který považujeme sobě za prospěšný. Není-li ta
kového aparátu, bylo by třeba se o něj postarati
Máme-li obavy, aby budoucnost říše nebyla ně
mecká, bylo by na nás, postarati se, aby ne-
mohla býti německá. A tou by nebyla, kdyby
váha slovanské většiny byla uplatněna. K tomu
slušelo by obrátiti všecko úsili. Uplatňovati však
svoji váhu, znamená dělati svoji — politiku.
38
article
Politická práce záleží v účelné organisaci sil. A
tu byl a je dosud kořen naší slabosti. Slovan-
ská většina v říši nedovedla se dosud účelně
sorganisovati.
Zde každá náprava poměrů musila by
Jak začit?
Odpověď máme vždycky hned na krajíčku
— Se Slovany nie není
Ale to je pouhá výmluva vlastní neschop
ností! Začátek třeba začínati vždy od — za-
čátku. A začátek je — u sebe. Neměli bychom
řikati: »se Slovany nic není!« nýbrž hleděti
je-li něco a co by mělo být — »s námi«
Třeba dáti dříve do pořádku sebe, ustroji
svoje síly, dáti svému celku, své myšlence.
svěmu účeli náležité ustrojení a pak už nebude
tak těžko, působiti na jiné, aby učinili tolikéž.
Mezi ustrojenými celky je vždy snadnějš
dohodnuti o skutečné zájmy.
začit.
Ale zatím, co podnikáme?
Zatím provozujeme svoje nekonečné, málo-
mocné, bezvýsledně tahačky, které nazýváme
svojí politikou a které, jak nás třicetiletá zkuše
nost učí, nevedou a nemohou vésti k žádnému
cíli. Skládáme všecku naději ve svoji parla-
mentní politiku, která nás vedla dosud jen o
sklamání ke sklamání.
A proč vedla ke sklamání?
Smutná zkušenost musí mít svoji přiroze
nou příčinu. A má ji. Parlament neposkytuje
dostatečné půdy pro rozvinutí národní po
litiky
Proč by neposkytoval?
Slovan
Slovan
39
article
Protože — proto. V poměřech to leží
Základem parlamentní politiky je — poslanecký
mandát. A poslanecký mandát není dost pevní
basis pro politiku národní. Poslanec může
svým mandátem národní politiku podporovat
ale nemůže ji sám — dělat. Nemůže, protož
musí především dělat politiku svého — voličstva.
A to není jedno! Zde je všechen rozpor.
V tom byl veliký klam, který zaviňoval všechen
náš dosavadní neúspěch. Nezkušenost nás svedla
nerozeznávati mezi potřebou a zájmem národa
potřebou i zájmem voličstva. Pokládali jsme oba
pojmy za totožné a dopouštěli se tím osudné nepro-
zřetelnosti. Voličstvo je čásť národa, ale zájem
části nekryje se a nemůže se vždy krýti se
zájmem celku. Má-li nastati náprava, třeba
přesně rozlišovati pojmy a rozeznávati — poli-
tiky. Třeba rozeznávati politiku voličskou a po
litiku národní. Politika národní má velký cil
který leží v budoucnosti. Nelze jej dosáhnouti
bez účelných příprav a bez vytrvalé, houževnaté
práce, která vymáhá času. A to se nesnáší
s pojmem politiky voličské. Národ je velká
hromadná bytost, která trvá v generacích, má
dlouhý dech a dovede čekat. Volič je netrpělivá
kratkodechá bytost, která má své okamžité po-
třeby a nedovede čekat. Volič nechce slyšetio
daleké budoucnosti, o čase a přípravách, o trpěli-
vém postupu, nýbrž rozumi pouze jedinému heslut
výsledek, úspěch! A to — hned! Národní po-
litika nepotřebuje se lekat okamžitého nezdaru,
voličská politika se ho lekat musí. A tak
je zřejmo, že obě politiky jsou prostě ne-
srovnatelny na jediném základě. Podnik
zoufalé, protože marné dílo, kdo se pokouší je
srovnati,
A to byl dosud náš případ
40
article
Marně jsme si rozbíjeli navzájem hlavy na
zápasišti. Nemohli jsme vítěziti, protože obě naše
nutné politiky, voličská i národní, byly dosud
směstnány na jediné základně, kdež pro obě zá-
roveň nebylo nikterak místa. V parlamentě možno
provozovati politiku národní, jen pokud dovol
politika voličská a ta velmi často — nedovoluje.
Zájem voličstva zpříči se s vyšším zájmem ná
rodním a konec je ústup — národní politiky
Má-li nastati náprava, třeba se postarati
novou základnu. Má-li politika voličská své při
rozené středisko v parlamentě, třeba se postarati
o druhou organisaci, která by byla při
rozenou základnou politiky národní, o organ
saci národní práce a národníh
postupu v samém životě národním
Přirozené pohodli — milovnost ovšem na-
mlouvá jedineckému sobectvi, že je to vše zby
tečno. Nebylo dosud organisaco a přece jsme
národně »žili«. Šlo-li to dosud, půjde to i dále.
A co se nebezpečí dotýče, jaké prý hrozi ná-
rodnosti, nebude tak zle! Intelligentní národ se
neztratí. Bude-li jen hodně »intelligence« v ná-
rodě, pak už se nebezpečí snadno přetrvá ! ..
41
article
Je v zájmu jedineckém ta holedbavost
krátkozraká. Však s intelligenci národa má to
svůj vroubek. Třeba vždy rozeznávati intelligenci
jedinců a intelligenci celku. Intelligence jedinců
dá veliké hemžení drobných interessů, které
se navzájem protínají, sobě navzájem překážejí,
navzájem se ruší. Intelligence celku je teprv —
v organisaci celku. Národ, který nedovedl účelně
zorganisovat své síly, při vší intelligenci jedinců
znamená velikou — nicku v řadě ostatních
národů. Neschopné těleso, čekající až některý
čipernější soused se přitočí a mocí s vé vlastní
zřízenosti podřídí sobě nezřízené síly sousedový
a učiní je služebnými svému vlastnímu pro
spěchu.
Úkolem dobré politiky je, viděti do dálky.
předvídati takové nebezpeči a činiti opa-
tření, aby bylo odvráceno. Sobectví jedine
ckému není dána schopnost takového předví-
dání. Jedinec, obklopen hradbou svých potřeb
zájmů, nevidí do dálky, sám se cílí bezpečným
a pokládá tudíž bezpečným také celek. Dějiny
národů podávají toho doklady.
Té chvíle ve Francii koná se právě veliké
přehrabování dokumentů minulosti. Pro naši
domácí českou potřebu možno se tu dověděti
ledacos poučného.
Nějaký rok před vypuknutím války francouzské
vláda předložila parlamentu návrh na reorganisaci
armády. Nejpřednější intelligenti parla-
mentu, mluvčí liberální většiny, vyslovili se proti
předloze. Neuznávali žádného nebezpeči, neuzná-
vali naléhavé potřeby vojenské reformy. Mluvili
Jutas Simon, Ernest Picard, Jules Favre, Gar-
nier Pagěs, Magnin, de Keratry, ba i sám Thiers
proti předloze.
Jutas Simon
Picard
Jules Favre
Pagěs
Magnin
jít Keratr
Thiers
Francie
Gara
42
article
— Praví se nám, horlil Jules Favre, že má s
Francie obrniti jako její sousedé, že bezpečnost Fran-
cie závisí na její tvrzích, na válečných lodích, na
hromadách prachu a střeliva v její skladištích a ne-
bude-li vše to míli, že bude vystavena zkáze. Mé
svědomí protestuje proti podobným návrhům ..
A dokládal:
— Čeho se ostatně lekat? Cožpak napadá
čtyřiceti millionům Němců, aby útočili na ná sr
Proč pak se neustále staví na oči sněmovny stra-
šidlo nebezpečí, které nemá smyslu a
jímž zem má jen býti vyssávána ? ...
A Garnier Pagěs horlil s vysokosti své in-
telligence:
— Vážnost národi záleží v jebo prinei-
pech. Doba vojenských zřízení, úpravy řek, vrchů
a tvrzí minula. Pravou hrází vlasti jest vlastenectví
národal
A Thiers usoudil:
— Upokojte se, naše vojsko stačí zasta-
viti nepřítele. Za jeho hradbou nabude země
času k oddechu a klidnému zorganisování záloh . ..
Ukázalo se brzo, jak všecky názory jedi-
necké »intelligence« byly liché. Dvě léta po
pádu předlohy přišly známé události válečné.
Ani protest vlasteneckého »svědomí« Jules Fa-
vrova, ani vznešené »principy« Garnier Pagěsovy
ani pohrdavá vznešenomyslnost ostatních intelli-
gentů Francie nedovedly čeliti návalu — sou-
sední hrabivé přemoci. Čti: nedovedly čeliti
intelligenci organisovaných sil soused-
ního celku.
Je věcí prozíravé politiky každého národa,
aby včas věděl, jaká opatření ukládá mu situace
jeho. Nedovede-li potřeby své opatřiti s á m,
nikdo druhý mu je opatřovati nebude. Proto třeba,
aby měl celek schopnost, mysliti za sebe,
schopnost celku je buď v jeho ústrojen-
ství anebo není — nikde.a)
*) Viz brožuru »Čeho nám třeba?« U všech
knihkupců.
Jules Favre
Němec
Garnier Pagěs
Thiers
Jules
Garnier
Pagěsův
Francie
bezpečnost Fran