ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1a158fd0-7108-11dc-989e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 42 celkem · entity: place 30, person 42, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 10. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 10.
4 article
Na ranní a odpol. lIsty předplácí sei v Praze v sdmlnistrati na naěsje n čtvrt leta . . . 6 K — s dvojí donáškon na něste n vt leta. . . . 7 K 50 ve sllslkích: 2 K 90 na něsle Poštont n . . . Ko s dvojí záeilkou a něst :::ke zk čtvrí leta
ko Praha
5 title
Onešní číslo pre Prahu ie o 18 stranách.
pre Praha ie
6 article Čeští soudcové v německém achtě.
Čeští soudcové v německém achtě. O vznešenosti stavu soudcovského nejnadše nější píseň zapěti, k tomu zajisté povoláni jsou v první řadě češti soudcové, jichž kariéry několika- stupňový průběh počíná, končí, aneb částečně vede kletým německým územím. Z českých úřad- níků státních, aneb správněji řečeno ze státnieh úřadníků původu a universitních studií českých. již osudem povoláni k podstoupení marlyria jakým pro každého českého člověka jest přebý vání a nad to veřejné působení mezi superiornín plemenem Teutovým, jest český soudce nejzuři- věji podpalující představou rozešívané, těžkokrevné lelory německého nacionála. Co je k lomu za- potřebí heroismu, odvážiti se do jícnu něme ckého záští zejícího v každém okresním anebo krajském městě na českého soudního úřadníka, posouditi lze z nejnovějších několika ukázel německé rozlicenosti, kteráž nezkroceným vý buchem svého terrorismu snaží se vynutiti i na justiční správě i na českých příslušnících stavu soudcovského, co německému území v Čechách ještě stále zadržuje česká rozvaha a prozíravost, lákaná každoročně k paktu o naprosté výlučné uzavřenosti tohoto území oproli státním úřadní kům a především soudcům původu českého.
Teutův Čechy
7 article
Německým tiskem, německými štváči a zná- mým, neustále činným a přímo rtuťovou čilost se vyznamenávajícím agitačním systémem vy- mrskaná pěna německé povzteklosti proti če- skému soudnímu úřadnictvu v posledních dnech opět vynesla na povrch několik resolucí, kteréž i v příslovečném stylu těchto okresních a obec- ních projevů německých dlužno nazvati mimo- řádnými případy plemenné a nacionální pominu- losti protičeské. Z protestů, na nichž se včera a předvčírem usnesly, zejmena obecní výbor mo- stecký proti možnému obsazení některéhoz uprázdněných radovských míst při krajském soudě, česko-lipské obecní zastupitelstvo proti jmenování Čecha pro místo rady tamějšího kraj ského soudu anebo postoloprtského okresního zastupitelstva proti „plnokrevnému Čechu!
Čecho Čech
8 article
Fiedlerovi, sluší zejmena tuto poslední výpust borserkelovské nepříčetnosti zachytiti v nejhaneb- nějších jejích nezkrocenostech i zvláště pak ne- slýchané výpady, jež k ní připojuje pražská „Bo- hemia“. Nehledě ani k výslovnému obvinění n slepo, že česká národnost soudcova co ipso pod- miňuje ztrátu nestrannosti soudcovské oproti Němci, kteréž obsaženo jest i v projevech moste- ckémi česko-lipském, hlásá postolopriské okr. za- stapielstvo, kteréž patrně, co do říznosti a to- pornosti německé stje, hodlá překonati kletbu městského zastupitelstva nad plnokrevností Fiedlerovou již vynesenou, hotovou vzpouru ne jen v Postoloprtech, nýbrž i ve všech německých obeích okolí. Nelze prý ani vylíčiti, jaké roz- čilení způsobila zpráva o nastávajícím jmeno- vání okresního soudce Fiedlera v Postoloprtech kteráž jako požár v suchém pýři po okrese bě- žela, neboť jmenování toto nemůže prý sledovati žádného jiného cíle, než počeštění Postoloprta tim i celého postoloprtského okresu. Kdyby prý mělo zůstati při tomto jmenování za okresního soudce navrženého Čecha Fiedlera, vzbouřilo by toto opatření takový vír nevůle a rozhořčení německém obyvatelstvu města a okresu po- stoloprtském, že by to bylo provázeno nejosud- nějšími následky!
Fiedler Němec Čecho Postoloprty Bo
9 article
Při tom všem řádění, smolných věnců na hlavy nejmenovaných dosud českých soudeů házení, a bestie v německých zuřivcích dráždění národnostní poměry v Postoloprtech samých i v okrese, z třetiny českém, jsou věrným obra- zem národního složení obyvatelstva v celém kraj- ském obvodu mosteckém. V Postoloprtech sa mých je Čechů daleko nad třetinu i když se chceme držeti přibližnosti číslic sčítání lídu, co však říci celé řadě ryze českých obcí okresu, jak Jimlín, Nový Hrad, Lipenec, Opočná, obeím s vel- kými českými menšinami, jako Rvenice, Lipno Blažím, Brzany, Bítozeves? Tato silná represen- tace českého živlu vesměs skládá se snad z „fluktujícího“ obyvatelstva a „domestiků“ o nichž s takovým despektem mluví průvodn zpráva „Bohemie“, čerpaná z mimořádných schůzí obecního a okresního zastupitelstva, k za klínání všech pozemských mocností a ke vzý- vání německých polobohů Schückera, Eppingra a Zulegera svolaná? A odkazují-li postoloprtšt zuřivci Jimlín a Opočnou ze svého okresu „k sou- sednímu českému okresu lounskému“, kterak tímto doznáním ryzé českosti okresu lounského podepřiti míní tvrzení mosteckých resolventů, kteří pod záminkou německosti obvodu svého krajského soudu prohlašují místa radovská při soudu tom za výhradně německou državu?
Čecho Schücker Eppingr Zuleger Postoloprty Nová Hrad Lipence Rvenice Lipno Brzany Bítozeves Jimlín Bohemia Jimlín
10 article
Co hříchů již natropeno bylo ve jménu ná- rodní državy německé, vzatém z nomenklatury punktační, na rovném právu české národnosti, základními zákony zaručeném, z něhož přece nelze vyjmouti národnost státních úřadníků če- ského původu, kteráž přece nesmí podle plat- ných ustanovení při obsazování soudcovských míst ani v potaz brána býti, a kteráž přece může. jak vidno, bez odporu příslušných instancí pod- miňovati diskvalifikaci českých kompetentů soudcovská místa? Tento pojem německé ná- rodní državy, zloupené na českém majetku, nutno z bezprávného ponětí německého, v němž za- kotvil se jako bezpráví zvykové způsobem co nejradikálnějším, vykořeniti, a to nestane se už jinak, než důsledným potíráním veškerých na- dějí, že německý sen o uzákonění hranic něme- ckého územi v Čechách bude kdy uskutečněn Všechny snahy Němců nesou se jedině k tomu aby docíleno bylo toho, čeho domáhají se a pře- často domohou svými zuřivými resolucemi svými intrikami u centrálních míst politické soudní, finanční, poštovní a železniční správy to jest vyobcování českých státních úřadníků zřízenců z krajů, své bezmezné, protičeské zášti na jeden ráz a jedním šmahem. Proto jest poža- davek národního rozhraničení země každého jich vyrovnacího návrhu požadavkem neodmysli- telným, alfou i omegou každého jich „smíření s „druhou“ národností. Vyhlazení národníc menšin českých z pašalíků německých, oněměn českého hlaholu na českém severu a západu, jest konečným cílem této vražedné administra- tivní reformy v Čechách, kterou by přijali Němci
Němec Čechy
11 article
pod každou formou, pod každou záminkou, zdán- livě účelnou k upravení jazykové otázky v Če- chách. Proto s takovou horlivosti propaguje ně- mecký tisk trojdílnost království českého na známé pásy, zároveň se šířením zpráv o bezpro- středním příšti nových smiřovaček, jež by ně- mečtl politikové z naprosto bezpodstatných zvěstí tak rádi zhustili ve skutečnost. Zběsilá bezuzd- nost a bezohledně urážlivý tón resoluční štva- nice v česko-lipském a mosteckém kraji proti českým soudcům jest neklamnou věštbou osudu, jaký by zasáhl české menšiny v jich rovném právu před soudem, zhoštěným i posledního soudního úřadníka, mocného pronésti právo v ja- zyce českého štvance, jakým Čech v uzavřeném území jest už dnes i za království nerozděleného Co dálo by se asi v něm po „vyrovnání“, jež by Němcům vyneslo kýženou demarkaci jich uzavřené národní državy, tedy hranici, za níž by jich zvůli žádný psaný ani přirozený zákon ne- dovedl klásti žádných hranic, jest jasno. Štvaní mostecké a česko-lipské proti jme- nování českých soudních úřadníků není zajisté ničím novým, a děje-li se v prudkosti dosud ne- slýchané, jest jenom novým upevněním neroz- borného rozhodnutí českých výkonných a zod- povědných zástupců rovného práva jazyka če- ského, za žádných okolností nedopustiti umen- šení oblasti jeho, byť by to bylo o čásť, která znamená českým menšinám, českým úřadníkům všech oborů dosud hotové peklo, o něž proti ně- meckým běsům nastává další vytrvalý a houžev natý boj.
Čo Němec
12 article Slované v Německu
Slované v Německu dle sčítání lidu ze dne 1. prosince 1900. Koncem minulého roku (1903) uveřejněný byly výsledky sčítání lidu v Německu ve spise »Die Volkszählung am 1. Dezem- ber 1900 im Deutschen Reich. Be- arbeitet im Kaiserlichen Statistischen Amt Berlin. Verlag von Putikámmer und Mühlbrecht 1903. (Sčítání lidu 1. prosince 1900 v německé říši. Zpracováno císařským statistickým úřadem. Berlín. Nakladatelstvi Puttkammer a Mühlbrecht 1903.) Ze spisu toho vyjímáme data, jež mohou zajímat naši veřejnost o rozšíření Slovanův Německu a zejmena Čechoslovanů. Sčitání lidu dle mateřské řeči bylo v celém Německu provedeno tepřve v r. 1900. V Prusku však již v r. 1890. Na základě otázky: Řeč mateřská (zda německá či jiná ?) byly sestaveny od slatistického úřadu tabulky, v nichž s udávalo: 1. mateřská řeč, 2. mateřská řeč německá a jiná. Statistický úřad podává k tomu následujíeí vysvěllení: »Všeobecně platí za řeč mateřskou on řeč, v níž člověk obyčejně myslí a jíž nejra- ději ve své rodině a v domácím obcování po- uživá, poněvadž jest mu nejběžnější. Osoby, jež mají ve výše uvedeném smyslu dvě mateř ské řeči, tvoří sice výminku, jsou však zejmen v oněch částech země, kde jest jazykově silně smíšené obyvatelstvo, známkou pro pozvolné postupování aneb ustupování hranic jazykových.e K mateřské řeči německé s přihlásilo celkem 51,883.131 osob, z toho 25,510.642 mužů a 26,372.489 žen. Dvě řeči mateřsk é přihlásilo 252.918 osob v celé říši německé a 39.581 osoba ve velkých městech.
Slovan Čechoslovan Německo Berlín Prusko Deutschen Reich Statistischen Amt Berlín Verlag on Putikámmer
13 article
Ve velkých městech 23.835
14 article V celé říši
V celé říši německy a polsky » » mazursky » kašubsky » srbsky » moravsky » česky » rusky » litevsky
15 article
169.634 10.898 1.659 23.779 1.861 8.506 1.331 9 214 celkem 226.875
16 article
celkem 31.262
17 article
Mateřskou řeč neněmeckou ohlásil v celé říši 4,231.129 osob, ve velkých městech 185.855 osob. Z toho:
18 article V celé říši
V celé říši 3,086.489
19 article
polskou mazurskou kašubskou srbskou moravskou českou ruskou
20 article
142.049 100 213 93 032 64 382 43.016 9 617 106. 305
21 article
litevskou celkem 3,645 103 celkem 123. 798 Zajímavo jest, že úřadní sčítání lidu činilo rozdíl mezi řeči českou a moravskou, jež každá byla sčítána zvlášt. V Berlíně se přihlásila k obcovací řeči německé a moravské 161 osoba, německé české 400 osob, pouze k obcovací řeči morav- ské 380 osob, české 1411 osob, žije tedy hlavním městě německém dle úřadní statistiky 2352 Čechů. V provineii slezské přihlásily sek mateřské řeči německé a polské 81.084 osoby. polské řeči 1,100,831 osoba, německé a moravské 1262 » » české 1024 pouze moravské 60.517 » české 15 396 celkem žije v pruském Slezsku Čechů 78.199 Němců jest veé slezské provincii 3,377. 655. Percentuálně jest dle úřadní statistiky roz šířen jazyk moravský (!) Raliboř 33.9 proe. Hlubčice 10.7 proc. (k méně nežli 5 proc. se při této slatistice zřetel nevzal); jazyk český: Střelin 8 6 proc., Kladsko 6.1 proc.; jazyk srbský: Chotěbuz (venkov) 55 8 proc. Vojereci 37.8 proc., Budyšín 177 proc., Roz- bórk v Horní Lužici 17.2 proc., Kamenec 7-1 procent. Více než 1000 osob mateřského jazyka českého jest dále v ná sledujících provineiích brandeburské: s mateřskou řečí moravskou . . českou . . . . . 1156 » moravskou a německou 80 „ českou a německou vestfalské s mateřskou řečí moravskou . . . . 1127 českou . . . . . 2462 moravskou a německou 68 českou a německou rýnské: s mateřskou řečí moravskou „ českou . . . . . 1835 » německou a moravskou 115 německou a českou
Čecho Němec Roza Berlín Kladsko Chotěbuz Budyšín Horní Lužice Kamenec
22 article
Bavory (v pravo od Rýna): s mateřskou řečí moravskou . . . . 14 » českou . . . . . 4933 českou a německou .
Bavor Rýn
23 article
1.486 2.946 1044
24 article
V drobném prodejli ranní čísle o sobě . . . za s odpolední . . . . . . . za 2 h Ve filialkách na vonkověn ranní čhslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově napře. Předplecení a inserty přijímá sěmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též rečakae tiskárna a ezpedice „Nárednich Listů“ Rukopisy se novracsjí.
25 article
Sasko: s mateřskou řečí moravskou »» českou . . . . . 9431 » moravskou a německou 15 » českou a německou . 5500
Sasko
26 article
Ve velkých městech 106 308
27 article
celkem . . 14961 Dále uveřejňuje úřadní statistika porovnání obyvatelstva provincie pruské dle řeči mateřské v r. 1890 a 1900. Německá a srbská řeč mateřská: r. 1890 r. 1900 osob 5427 5487 Německá a moravská řeč mateřská: r. 1890 r. 1900 osob 2412 1837 Německá a česká řeč mateřská: r. 1890 r. 1900 osob 1605 2422 Pouze srbská (lužická) řeč mateřská : r. 1890. r. 1900 osob 65.254 64.225 Pouze moravská řeč mateřská r. 1890 r. 1900 osob 57.202 64 249 Pouze česká řeč mateřská: r. 1890 r. 1900 osob 16.870 24.940 Vzrůst českého obyvatelstva (dle statistiky českého a moravského obyvatelstva) v provinci pruské: r. 1858 1861 1864 1867 1890 1900 54.771 59.850 62.200 50.600 74.069 89.182 Percentuálně obnášel počet českého obyva- telstva v pruské provineii: r. 1858 r. 1900 2.51%0 2.59% K tomu třeba připomenouti, že statistický úřad nepřihlížel při tomto výboru k osobám, jež přihlásily mateřskou řeč německou a moravskou aneb českou, ačkoliv dotyčné osoby bezpochiyby jsou národnosti české. Německou a morav- skou řeč mateřskou přihlásilo v provincii pru- ské 1838 osob, německou a českou 2422 osob, dohromady 3259 osob. Obnáší tedy počet osob s mateřskou řečí českou v provincii pru- ské celkem 93.441. Dále nás zajímá statistika srbského (luži- ckého) obyvatelstva: Úřadní statistíka saská uvádí následující historická data: Počet Srbů v provincii saské: r. 1832 . . . . 40.482 r. 1846 . . . . 43 886 r. 1849 . . . . 49. 217 r. 1864 . . . . 53.760 r. 1867 . . . . 51. 895 r. 1875 . . . . 50.737 r. 1880 . . . . 51.410 r. 1885 . . . . 49.916
Srba
28 article
8 003 4.596 2 155
29 article
celkem . . 1759
30 article
celkem . . 3827
31 article
Dle vysvětlení úřadní statistiky »bylo upu- štěno po roce 1895 od zvláštních šetřenío Srbech v Sasku, jelikož spolehlivost takovýchto šetření se prokázala být pochybnou. Předpo- kládá se, že vlivem německých škol a kostelů, dále smíšenými sňatky mezi Němci a Srby mnozí z posledních byli poněmčeni a tak odpo- vídá asi přesně skutečnosti nyní sdělené číslo 28.727 Srbů v království saském.« K některé ze slovanských řečí jako řeči mateřské se přihlásilo celkem 3,645.103 osob. Připočteme-li osoby, jež přihlásily německou
Srba Němec Sasko
32 article
celkém . . 3020
35 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. ledna. 8— (Kronika.) Čas od času politickt Sibylla pozvedá hlasu, aby věštila budouenost Až zmatek poměrů dostoupi jisté výše, objev se na scéně muž železné ruky, veliký g er mánský diktátor a provede svůj úkol Pořádek v zemích před i za Litavou bude rychle zjednán. Říše druhdy německá dostane opět svůj někdejší ráz. Ve středu Evropy vznikne veliká Celní jednota. V té převaha Němectva bude vyjádřena 84 milliony obyvatel svého živlu proti 24 millionům Slovanů, 8 mill. Maďarů 4 mill. Romanů. Kdyby někdo z nich nechtěl rozuměti výhodám tohoto způsobu uspořádání veliké kulturní hmoty středoevropské ražené po německu, napomůže se jeho ochotě trochou osvědčené methody železa a krve — A pak ať si Maďar doma na své pusl hraje své cigánské melodie, Čech ať své libezně mlaskavé zvuky obraci v literárni minci a Po lák ať se modli ke svému pámbičkovi, který jen »po polsku« rozumí: tmelem mohutného tiumu hospodářského bude a zůsláne přee jen — německý státní jazyk!
Maďar Romanus Čo Praha Evropa Slovan
36 article
Který že slepý mládenec to tu odříkává své proroctví? Nějaký theoretik politiky tak onehdy v jedné německé revne se rozhovořil. Není o podobné bubliny ducha a smýšlení žádná nouze. Co chvíli vyvře některá na jiném místě široké ně- mecké veřejnosti, na doklad, jakými látkami syta je duše velikého germánského souseda. A co my na to se své strany ? My provázíme politicko-theoretický projev — humeristickými poznámkami. O humor neníu nás nouze, aspoň na papíře. Fantastickou kom- posicí politického hudebníka budoucnosti na sraně německé odbydeme vtipným apercu če- ského novináře se strany své a věc je vesele vyřizena. — Politika u džbánku piva nebo politik — u kalamáře! Oč pak se liší? . . . Fanta sjemi psavých professorů nelze se zabývati. Překrásně! Leč, pozor na vlak! Dobývavá politika sousední velké říše, potichu, ale důsledně celou uhou svého aparátu státního pracující, fantasií je ta snad nějakou? Anebo je snad pouhou fnlasií, co denně kolem sebe pozorujeme,
Fanta
37 article
kterak při naprosté neschopnosti slovanské většiny uplatnili svoji váhu v říši, poměry rozhodně se kloní ve prospěch — německého rázu říše A to dnes, ve chvili zmatků vnitřních a vlá dy rozpačitě se ohlížející! Jak bude ve chvili až by jednou nastoupila vláda — železné ruky Vlády ve vlastním zájmu vždy se kloní na stranu, kde se prozrazuje více — síly. A více síly a odhodlání se rozhodně nejeví u nás na straně — slovanské. Netřeba, věru, ulíkati se k fantasiím a dá- vati se mezi proroky, jde li o to, abychom ro- zeznali — ohroženost své situace. A co na to my? My na německou professorskou politiku — vtipkujemel A co bychom vlastně měli? Je zřejmo, co bychom měli. Co není fan tasie, je skutek. A skutku třeba čeliti skutkem Jestli na protější straně celý aparát pracuje směrem, který považujeme sobě za škodný, měl by na naší straně jiný aparát pracovati ve smyslu který považujeme sobě za prospěšný. Není-li ta kového aparátu, bylo by třeba se o něj postarati Máme-li obavy, aby budoucnost říše nebyla ně mecká, bylo by na nás, postarati se, aby ne- mohla býti německá. A tou by nebyla, kdyby váha slovanské většiny byla uplatněna. K tomu slušelo by obrátiti všecko úsili. Uplatňovati však svoji váhu, znamená dělati svoji — politiku.
38 article
Politická práce záleží v účelné organisaci sil. A tu byl a je dosud kořen naší slabosti. Slovan- ská většina v říši nedovedla se dosud účelně sorganisovati. Zde každá náprava poměrů musila by Jak začit? Odpověď máme vždycky hned na krajíčku — Se Slovany nie není Ale to je pouhá výmluva vlastní neschop ností! Začátek třeba začínati vždy od — za- čátku. A začátek je — u sebe. Neměli bychom řikati: »se Slovany nic není!« nýbrž hleděti je-li něco a co by mělo být — »s námi« Třeba dáti dříve do pořádku sebe, ustroji svoje síly, dáti svému celku, své myšlence. svěmu účeli náležité ustrojení a pak už nebude tak těžko, působiti na jiné, aby učinili tolikéž. Mezi ustrojenými celky je vždy snadnějš dohodnuti o skutečné zájmy. začit. Ale zatím, co podnikáme? Zatím provozujeme svoje nekonečné, málo- mocné, bezvýsledně tahačky, které nazýváme svojí politikou a které, jak nás třicetiletá zkuše nost učí, nevedou a nemohou vésti k žádnému cíli. Skládáme všecku naději ve svoji parla- mentní politiku, která nás vedla dosud jen o sklamání ke sklamání. A proč vedla ke sklamání? Smutná zkušenost musí mít svoji přiroze nou příčinu. A má ji. Parlament neposkytuje dostatečné půdy pro rozvinutí národní po litiky Proč by neposkytoval?
Slovan Slovan
39 article
Protože — proto. V poměřech to leží Základem parlamentní politiky je — poslanecký mandát. A poslanecký mandát není dost pevní basis pro politiku národní. Poslanec může svým mandátem národní politiku podporovat ale nemůže ji sám — dělat. Nemůže, protož musí především dělat politiku svého — voličstva. A to není jedno! Zde je všechen rozpor. V tom byl veliký klam, který zaviňoval všechen náš dosavadní neúspěch. Nezkušenost nás svedla nerozeznávati mezi potřebou a zájmem národa potřebou i zájmem voličstva. Pokládali jsme oba pojmy za totožné a dopouštěli se tím osudné nepro- zřetelnosti. Voličstvo je čásť národa, ale zájem části nekryje se a nemůže se vždy krýti se zájmem celku. Má-li nastati náprava, třeba přesně rozlišovati pojmy a rozeznávati — poli- tiky. Třeba rozeznávati politiku voličskou a po litiku národní. Politika národní má velký cil který leží v budoucnosti. Nelze jej dosáhnouti bez účelných příprav a bez vytrvalé, houževnaté práce, která vymáhá času. A to se nesnáší s pojmem politiky voličské. Národ je velká hromadná bytost, která trvá v generacích, má dlouhý dech a dovede čekat. Volič je netrpělivá kratkodechá bytost, která má své okamžité po- třeby a nedovede čekat. Volič nechce slyšetio daleké budoucnosti, o čase a přípravách, o trpěli- vém postupu, nýbrž rozumi pouze jedinému heslut výsledek, úspěch! A to — hned! Národní po- litika nepotřebuje se lekat okamžitého nezdaru, voličská politika se ho lekat musí. A tak je zřejmo, že obě politiky jsou prostě ne- srovnatelny na jediném základě. Podnik zoufalé, protože marné dílo, kdo se pokouší je srovnati, A to byl dosud náš případ
40 article
Marně jsme si rozbíjeli navzájem hlavy na zápasišti. Nemohli jsme vítěziti, protože obě naše nutné politiky, voličská i národní, byly dosud směstnány na jediné základně, kdež pro obě zá- roveň nebylo nikterak místa. V parlamentě možno provozovati politiku národní, jen pokud dovol politika voličská a ta velmi často — nedovoluje. Zájem voličstva zpříči se s vyšším zájmem ná rodním a konec je ústup — národní politiky Má-li nastati náprava, třeba se postarati novou základnu. Má-li politika voličská své při rozené středisko v parlamentě, třeba se postarati o druhou organisaci, která by byla při rozenou základnou politiky národní, o organ saci národní práce a národníh postupu v samém životě národním Přirozené pohodli — milovnost ovšem na- mlouvá jedineckému sobectvi, že je to vše zby tečno. Nebylo dosud organisaco a přece jsme národně »žili«. Šlo-li to dosud, půjde to i dále. A co se nebezpečí dotýče, jaké prý hrozi ná- rodnosti, nebude tak zle! Intelligentní národ se neztratí. Bude-li jen hodně »intelligence« v ná- rodě, pak už se nebezpečí snadno přetrvá ! ..
41 article
Je v zájmu jedineckém ta holedbavost krátkozraká. Však s intelligenci národa má to svůj vroubek. Třeba vždy rozeznávati intelligenci jedinců a intelligenci celku. Intelligence jedinců dá veliké hemžení drobných interessů, které se navzájem protínají, sobě navzájem překážejí, navzájem se ruší. Intelligence celku je teprv — v organisaci celku. Národ, který nedovedl účelně zorganisovat své síly, při vší intelligenci jedinců znamená velikou — nicku v řadě ostatních národů. Neschopné těleso, čekající až některý čipernější soused se přitočí a mocí s vé vlastní zřízenosti podřídí sobě nezřízené síly sousedový a učiní je služebnými svému vlastnímu pro spěchu. Úkolem dobré politiky je, viděti do dálky. předvídati takové nebezpeči a činiti opa- tření, aby bylo odvráceno. Sobectví jedine ckému není dána schopnost takového předví- dání. Jedinec, obklopen hradbou svých potřeb zájmů, nevidí do dálky, sám se cílí bezpečným a pokládá tudíž bezpečným také celek. Dějiny národů podávají toho doklady. Té chvíle ve Francii koná se právě veliké přehrabování dokumentů minulosti. Pro naši domácí českou potřebu možno se tu dověděti ledacos poučného. Nějaký rok před vypuknutím války francouzské vláda předložila parlamentu návrh na reorganisaci armády. Nejpřednější intelligenti parla- mentu, mluvčí liberální většiny, vyslovili se proti předloze. Neuznávali žádného nebezpeči, neuzná- vali naléhavé potřeby vojenské reformy. Mluvili Jutas Simon, Ernest Picard, Jules Favre, Gar- nier Pagěs, Magnin, de Keratry, ba i sám Thiers proti předloze.
Jutas Simon Picard Jules Favre Pagěs Magnin jít Keratr Thiers Francie Gara
42 article
— Praví se nám, horlil Jules Favre, že má s Francie obrniti jako její sousedé, že bezpečnost Fran- cie závisí na její tvrzích, na válečných lodích, na hromadách prachu a střeliva v její skladištích a ne- bude-li vše to míli, že bude vystavena zkáze. Mé svědomí protestuje proti podobným návrhům .. A dokládal: — Čeho se ostatně lekat? Cožpak napadá čtyřiceti millionům Němců, aby útočili na ná sr Proč pak se neustále staví na oči sněmovny stra- šidlo nebezpečí, které nemá smyslu a jímž zem má jen býti vyssávána ? ... A Garnier Pagěs horlil s vysokosti své in- telligence: — Vážnost národi záleží v jebo prinei- pech. Doba vojenských zřízení, úpravy řek, vrchů a tvrzí minula. Pravou hrází vlasti jest vlastenectví národal A Thiers usoudil: — Upokojte se, naše vojsko stačí zasta- viti nepřítele. Za jeho hradbou nabude země času k oddechu a klidnému zorganisování záloh . .. Ukázalo se brzo, jak všecky názory jedi- necké »intelligence« byly liché. Dvě léta po pádu předlohy přišly známé události válečné. Ani protest vlasteneckého »svědomí« Jules Fa- vrova, ani vznešené »principy« Garnier Pagěsovy ani pohrdavá vznešenomyslnost ostatních intelli- gentů Francie nedovedly čeliti návalu — sou- sední hrabivé přemoci. Čti: nedovedly čeliti intelligenci organisovaných sil soused- ního celku. Je věcí prozíravé politiky každého národa, aby včas věděl, jaká opatření ukládá mu situace jeho. Nedovede-li potřeby své opatřiti s á m, nikdo druhý mu je opatřovati nebude. Proto třeba, aby měl celek schopnost, mysliti za sebe, schopnost celku je buď v jeho ústrojen- ství anebo není — nikde.a) *) Viz brožuru »Čeho nám třeba?« U všech knihkupců.
Jules Favre Němec Garnier Pagěs Thiers Jules Garnier Pagěsův Francie bezpečnost Fran