1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 131. ze dne 12. května 1908.
7
article
Český průmysl textilní.
Český průmysl textilní.
(Valná hromada Spolku českých prů
myslníka textilních.)
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Valné hromady Spolku českých průmyslník
texlilních staly se během doby pravým svátkem če-
ského textilního průmyslu. Ze všech zákoutí severo
východních a východních Čech sjedou se češti tex
tilníci, aby pchovořil si o silunci průmyslu, o dal
ších cestách, po kterých by jejich organisace měla
nadále kráčeti, aby splnila úkoly, jež jí nadšení za-
kladatelé dali do vínku a aby stiskli si přátelsky ruku
a ujistili ze navzájem o svě ochotě, jili vedlé sebe se
zapřením osobních zájmů chvíle za společnými cíli
jež konec konců jsou přoce jen: pokrok hospodářský
i kulturní českého národa. A je pozoruhodno i radost
no, že právě tento moment vždy na valných hroma
dách textilních je akcentován. Čeští lextilníci kráčeji
nejen svou organisací, ale i svou silou a početnost
v čele našeho průmyslového podnikání a tolo jejich
přední míslo ukládá jim také ninoho zodpovědnost
Jsou si toho vědomí a to uvědomění je dokonalou z
rukou dalšího účelného jejich postupu i rozvoje jejich
a n
otgaliisace.
východní Čechy
8
article
Valná hremada Spolku českých průmyslníků tex
tilních konóna byla opětně v král. věn. městě II rad-
ci Králové v neděli ráno v prostranné aule bu-
dovy obchodní akademie za přečetné účastí průmy
slníků, mimo něž doslavili se laké pp.: místodrž
rada ze Steiníeldu, MUDr. Batěk za měste
Hradcc Králové JUDr. Zd. Fafl za obchodní a živ-
nostenskou komoru v Praze, dále zástupce cbchodn
akademie, okresu. českého obchodního musca, česk
banky a jin. peněž. ústavů, tkalcovských škol atd.
Předseda spolku, p. cís. r. Josel Bartoňí, z-
hájiv valnou hromadu, podává stručně výstižnou
karakteristiku situace, průmyslu i vykonaně práce
spolku. Tentokrále sešli se texiilníci za situace změ-
něné. Konjunktura ralězá se na sestupu a tento př-
vrat přišel dosti náhle. Průmysi se v poslední dob
zračně rozšířil a dlužno tudiž raditi k opatrněmu
postupu. Důležito bude nyní, aby uhájeny byty pla
tební podmínky, jak podařilo se je sjednat a důle
žito to bude právě pro závody slahší. Předseda dou
f5, že se to podaří práci spolku, do jehož činnost
jistě nepadne stín zklamání.
Vřelého uvitání dostalo se pak textilnímí prů
myslníkům zástupcem města Hradce Král. MUDrem
Batkem, který ve vzletné řeči akcentuje důležitos
činnosti testilníků pro hospodářský rozvoj národa
Děkuje pak spolku za podporu v akci za zřízením ob-
chodní komory v Hradci Král, se kterou projevila
souhlas nespočetná řada obci, měst a okresů v krá-
lovství.
Batěk
JUDr
Zdeněk
Fafl
Král
MUDr Batek
Hradcce Králové
Praha
Hradec
II radace Králové
Josel Bartoňí
9
article
Od člení jednatelské zprávy upuštěno na návri
p. kom. r. Hyblera, načez p. tov Kučera vznáš
jměnem města Ústí n. Orl. a jeho průmyslníků na
výbor apel, aby podporoval zřízení střední školy
v Ústí n. Orl. akcentuje při tom, i moment národní
když pak podal p. tov. Stejskal zprávue-
kladní a p. toy Stáhala z Rumburka zprávu re
visorů účtů, bylo výboru uděleno absolutorium.
Na to omluvil v dlouhé a častým souhlasem
provázené řeči řid. dr. Jaroslav Preis s „O si
tuaci průmyslu texlilního. Rečnik dotýká se nejdřiv
všecbocné sitvace průmyslu textilního. Rok 1908 by
vrcholným bodem konjunkturálním a závěrem jcho
dostavily se již prvé známky oslabení jednak násled
kem zmenšéní kupnosti dálného východu a jednal
americkou krisí eněžní. Oslabení počátkem reku
1908 přeneslo se i k nám, nenabývá však dosud ni
jak hrozivých rezměrů a má do jisté míry přechodný
ráz. Ve svých dalších vývodech dotýká se řečník
zahraničného obchodu, konstaluje, že pro průmysl
textilní obnovou rakousko-uherského výrovnání zjed-
nán byl odbytový základ v-Uhrách na 10 let, při čem
však nutno míti na mysli, že zprůmyslňovací politika
uherská speciálně snaží se povzněsti textilní průmys
uherský. Byť tyto snahy nevedly ke konečným vý-
sledkům v brzké době, přece jen pro další budoucne
nutno počítali s cslabením odbytu do Uher, násled-
kem čehož nutno již nyní pomýšleti na to, jak zajt-
stiti našemu průmyslu bavlnářskému nová odbyti-
ště. Řečník pcukazuje na předpoklady tohoto postu
pu, zdůvodňuje vříčiny ústupku našeho vývozu na
blizkém východě a rastiňuje obraz přesně obchodní
organisace exportní v rámci všeobecné politiky slát-
ní. V dalším klade důraz na postátnění drah, na
sjednám jednotné dopravní politiky, na změnu v do-
pravní politice uhelné, na brzké vystavení vodních
Hybler
Kučera
Stejskal
Stáhala
doktor
Preis
Ústí
Rumburk
dálný východ
Uhry
10
article
drah, na vyzbrojení Terstu a přechází k sociálně po-
litickým otázkám textilního průmyslu a zdůrazňuje
zde potřebu organisovanosti obou stran, jakožto pod-
kladu k sjednávání pracovních smluv. Přecházeje
k jednotlivým oborům textilního průmyslu, konsta-
tuje rozmech podniků v přádelnách a nastiňuje ob
chodní stav jejich. Tkalcovský průmysl režný mě
dobrý rok, úprava platebních podmínek se osvěd
čila, načež řečník dotýká se některých závažných
společných otázek pro provádění dohody a dotý ká se
pro případ postupu oslabené konjunktury organiso-
vaného zmenšení výroby. Nastíniv vývoj pestrého
tkalovství, průmyslu vlnalského a konstatovav
opozdilost naši v tomto oboru, jakož i důvody jej
a naznačiv cesty k nápravě, piechází ku průmyslu
lnu a juty. Končí apelem další soustavné práce n
povznesení textilního průmyslu. (Dlouhotrvající po-
tlesk.)
Na to pan tov. Richard Morawe: z promluvi
za častého souhlasu o některých předmětech pro ter
tilní průmyslníky důležitých. Zdůraznil nulnost or-
ganisace a její význam zvláště vzhledem k organi-
sacím jiným a vzhledem k okolnosti, že průmysl jako
takový dřívější své stavovské zastoupení ztrati
Mluvě . velké agendě spoiku uvedl, že ke hražení
polřebných nákladů mohou sloužiti některé společné
akce Takovou jest na př. úprava požárověho
pojištění, o čemž se již horlivě jedná, s tím úzce
souvisí společná revise elektrického z-
řízení v závodech členů. Konečně další, právě za-
hájená akce směřuje k úpravě povinného poji-
štění soukromého úradnictva. Záko
i s prováděcím nařízením jest již hotov a vejde
platnos! dnem 1. ledna 1909. Řečník s důrazem pro-
hlašuje, že průmyslníci nové značné výlohy s poji-
Btěním spojené rádi ponesou nejen z důvodů human-
ních, nýbrž i v přesvědčení, že jedině úřadník, zb
Morawe
Terst
11
article
vený starosti o zabezpečení sebe i své rodiny, může
plně věnovati svoji energii závodu. V případě, že b
výsledek zkoumání shromážděného materiátu, pro-
váděného pojišťovacím mathematikem, byl přízni-
vým pro soukromý vlastní ústav, jest většina rakou-
ských textilníků ochotna takový zříditi pro své úřad-
nictve. Řečník poznamenává, že měl příležitest po-
zorovati již předem jakýsi odpor proti ústavu stát-
nímu, klerý se asi vysvětluje nepříjemnými styky
nějakými s podobnými trvajícími ústavy. Kdyby
mohla býti následkem evenluálních přebytků pozděj
buď snížona premie neb zvýšena podpora, přimlouvá
se fcčník pro tuto druhou eventualitu, jako žádouc-
nější pro pojištěné a připomíná, že by dle provádě-
cích nařízení v takovém případě bylo možna pro
úřadníka premie o tolik procent zvýšiti, oč by jeho
podpory stouply. Řečník končí pak přáním, aby akc
byla se zdarem provedena. (Potlesk.)
Pak přijaty byly jednomyslně tyto resoluce, na-
vržené postupem pp. Tučkem, Bednářem a ryt
Šlechtou:
Tuček
Šlechta
12
article
„Valná hromada považuje za svou povinnos
poukázati opělně k lomu, že obchodní a živnusten-
ská komom v Liberci naprosto nedbá svých povin
ností oproti českému průmyslu textilnímu, který v je-
jím obvodu tak četně jest zastoupen. Ignorujíc a od-
mítajíc podporovati snahy vzdělavací našeho spolku
a pojimajíc své poslání veskrze jednostranně, nemůže
ani v našich kruzích těšiti se oné důvěře, která jes
předpokladem společné činnosti hospodářské. Donu-
ceni tímto stavem, který nás zbavuje opery veřejno-
právní, pro nás potřebné korporace, opětujeme dů-
razně požadavek, aby zřízena byla nová obchodní
živnostenská komora pro průmyslové kraje českého
severovýchodu v IIradci Králové. Nová tato kom ra
prospěla by speciálně nemálo českému průmyslu tex-
tilnímu.“
Liberec
IIradce Králové
živnostenský komora pro průmyslový kraj
13
article
„Valná hromada „Spolku českých průntyslciko
textilních“, uváživši zevrubně veškery důvody, kler
jsou podnětém télo říši ke zpevnění hospodářských
vztahů k Rusku, žáda naléhavě a důtktivě veškery
kompetentní činitele, by všemi danými prostředky
urychleno bylo konečné zřízení ruského konsulátu
v Praze.“
„Valná hromada „Spolku českých průmyslníků
textilních“ konstatuje s povděkem, že po úsiiné čin-
nosti i delegace české i pražské komory obchodni
jakož i presidia spolku prohlásila vláda k resolunc
poslance pana dra. K. Kramáře, že přikročí ke zlí-
zeni „Vyšší střední průmyslové školy textilní“, jej
naléhavá potřeba tak pádnými důkazy opřena Sou-
časně vyslovujeme však přání, vývojem průmy slu
našeho zajisté plně zdůvodněně, aby ku proveden
slibu svého vláda co nejdříve přikročila a to tím spí-
še, protože pro německé textilní průmyslníky této
říše zřízena již dvě podobná učiliště. Při téte při-
ležitošti děkujeme srdečně našemu váženemu členu
p. poslanci dru. Karlu Kramářovi za veškeru jcho
úspěšnou a obětavou práci, myšlénce školy tčlo
věnovanou.“
K Kramář
doktor
Kramář
Rusko
Praha
14
article
Při provedených pak volbách. byti zvoleni de
výboru pp.: Ferd. Přibyl ml., kom. r. J Klažar, Rob
Křenek, K. Vodseďálek, kom. r.. J. Sehnoulka,j Jes
Sochor; náhradníky pp.: V. K. Suchý, R. Moraweiz
K. Tuček, V. Hybler, A. Menčík ml., J. Kučera: revi
sory účtů pp.: Ad. Soumar, J. Stáhala, Al. Řezáč
za členy smírčího soudu pp.: HIybler, Boháček, kom
r. L. Bartoň.
Valná hromada byla pak vřelým doslovem pana
předsedajícího skončena
Při bankelu, který v Grand-hotelu vkusně uspo-
řádal hotelier p. Urbm, setrvali pak účastníci valně
hromady a řada hostů po dlouhou dobu v přátelsk
zábavě. Císaři poslán byt holdovací telegram. př
čemž p. cis. r. J. Bartoň vzpomenul toho, že do
doby před 60 lety spadají také první počátky če-
ského průmyslu textilního. Pronesena také řada
připitků, z nichž všech vyznívala vzácná soudruž-
nost a chuť ke společné práci. Bouři pochvaly
souhlasu způsobil zvláště přípitek p. tov. Kužery.
který vzdal svůj hold přítomnému p. Jos. Bartonov
st., který dovršuje letos 70 let svého plodného života
a ke kterému všichní čeští textilníci pohlížejí s ne-
všední úctou a láskou.
Při banketu vybral p. tov. Stáhala z Rtum-
burku 450 K na národní účely.
Přibyl
Křenek
K Vodseďálek
J Sehnoulka
Jes Sochor
Suchá
K Tuček
V Hybler
A Menčík
J Kučera
J Stáhala
Al
Řezáč
HIybler
Boháček
L Bartoň
J Bartoň
Kužera
Stáhala
Grand
J Klažar
15
article
Z trhů cukerních
Z trhů cukerních
V Praze, 10. května.
Dnes ve známost vešlé výsledky statistickéh
dotazu cukrovarníků o velikosti letošního osevu řep-
ního podávají následující obraz:
Úhrnný počet
Řepou osáz. plocha
Země:
továren
tisíce hektarů
1906 1907 1908
1906 1907 1908
122 121 119
130.6 132.9 132.
60 61 61
100.7 100.9 99.2
Uhry a Bosna 23 23 23
110.8 102.5
Čechy
Morava
Rak.-Uhersko
Praha
Bosna
Čechy
Morava
Uhersko
16
article
205 205 203
369 265 361
277 255 254
82 82 82
Nizozemsko 28 28 27.
Svédsko
19 20 20
33 34 34
28 28 27
17
article
342.1 *36.3
330.4
444.2 448.5 432.4
200.1 212.0 204
60.3 59.2 56.
48.4
441 45.9
29.5 310 32.8
15.4 15.0
15.0
44.0
33.4
30.0
1207.1 1226.6 1193.4
18
article
Německo
Francie
Belgie
Dánsko
Italie
Španěly
1050 1029 1215
281 280
Španěl
Německo
Francie
Belgie
Dánsko
20
article
Celkem
Rusko
1331 1309 — 1801.3 18H
Rusko
21
article
Uurnem
Prohlášením těchto číslic dostalo se trhům přes-
nější base a to ve směru dosti příznivém. Z vý-
sledků uvedených vyplývá, že letošní osev i po po-
zdější možné korektuře, která loni činila proti pří-
slušnému dotazu necelá 29%, nebude větší loňského.
což vzhledem k situaci letošního trhu znamena
mnoho. Byť i velikost osevu řepního nebyla ještě
spolehlivým měřítkem pro velikost příští výroby cu-
kerní, možno si přece jen připomenouti neobyčejně
příznivé počasí v loňských měsících podzimních,
abychom dospěli k úsudku, že loňské výroby při
zmíněné velikosti osevu stěží bude dosaženo. Dvě
příznivá leta za sebou skoro nikdy nenásledují.
Cukerní trhy budou jistě také v tomto smyslu
výše uvedený výsledek dotazu posuzovati a lze
proto od prohlášení jeho očekávati zpevňující vliv.
Druhým důležitým momentem, o němž za mi-
nulý týden dlužno referovati, je ministerským před-
sedou anglickým ohlášené snížení dovozného cla
z cukru o 2 sh. 4 d. z 1 cwt. Snahy nesoucí se
v Anglii po snížení tohoto nepopulárního cla datují
se již od jeho zavedení v době burské války; marné
však bylo dosud očekávání, že vláda k nalehání
obyvatelstva ke snížení cla se odhodlá, což každým
rokem v dubnu mívalo za následek velkou zdrželi
Anglie
22
article
vost tamějšího konsumu. Letos mimo nadání nový
premier ministerský uvedl se v přízeň obyvateistva
překvapující zprávou, že snížení cla skoro o 2/2 má
již dne 18. t. m. vejíti v platnost.
Tato zpráva, kterou konsumující obyvatelstvo
naší říše doporučuje vřelé pozornosti a k následo-
vání naší vládě, působila na cukerní trhy dojmen
velice příznivým, tak že ji kvitovaly náhlým zvý-
šením cen asi o 11/20. Očekávalo se při tom vše-
obecně, že Angiie ihned přikročí k doplnění svých
vyčerpaných zásob, když se tak ale do 24 hodin ne-
stalo, trhy se rozladily a v cenách poklesly.
Odložené nákupy anglické nejsou ovšem ješta
ztraceny, nýbrž dojde k mim jistě co nejdřive.
Naproti tomu vystupování, resp. koupě Ameriky
neuspokojovaly trhy úplně v minulém týdnu, ačkoliv
celkový schodek kubánský nyní bezpečně se odha-
duje na 500.000 tun. Vadila zde zpráva, že na Javě
některé továrny zahájily již svoji činnost, ačkoliv
vzhledem k dřívějšímu nepříznivému počasí taměj-
šímu očekávalo se, že dojde tam k opozdění sklizně
Poslední zprávy, z Javy došté, ohlašují nové deště
které by jedva zahájenou sklizeň opět přerušily
zbývá proto vyčkati ještě dalších zpráv z Javy.
Jiných význačnějších momentů minulý týden
trhům cukerním nepřinesl.
Náš trh se surovinou pohyboval se po
celý týden v ůzkých mezích, neboť s ochablou po-
ptávkou poklesla také vybídka továren. Ve starém
zboží pro nepatrné zbytky zásob dochází jen ke
sporým závěrkám a v nové kampani továrny jevily
zdrželivost, vyčkávajíce vyšších cen. Trh končí smý
šlením klidným při záznamech K 26.60 za zboží po
hotové a K 23.85 za řijen- prosinec v paritě ústecké.
Angiie
Java
23
article
Domácí trh s bllým zbožím byl v týdnu
právě minulém skoro úplně nečinným, obmezuje se
na menší závěrky z druhé ruky, která v některých
případech snižila svůj požadavek na K 76.— z to-
várny.
Tské lerstský trh vykazuje za minulý týden
při malé poptávce jen menší celkový obrat a konči
cenami K 31.50 až 32.50 za centrifugální pílé po
hotové a K 31.50 až 33 25 za dodávku na květen
srpen.
Londýnský trh s bílým zbožím vzpružil se
v druhé polovině týdne na zprávu o snížení cla.
později však ochabnul, takže včera dociloval nas
granulated pohotový sil. 13.334 a na květen srpen
šil. 13.4 1/1.
Na německých trzích převládalo smýšlení
klidné při mírné poplávce rafinerií a vývozu. Na
účet spekulace připadá také jen poměrné málo zá-
věrek.
Zřejmé zásoby světové činily v minolén
týdnu:
dle Lichta . . 3,211.881 3,591.665 (— 379.784
dle Czarnikowa . 3.248.650 3,598.710 (— 350.060
Povětrnost minulého týdne byla jak polním pra-
cím tak i vzejítí řepy příznivou, nicméně nemohlo
býti timto týdnem odčiněno posavadní opozdění
U nás v Čechach řepní osev jest až na menší zbytky
ukončen a ranní setba táké již uspokojivě vzešla
na některých místech, kde vzeštá řepa utrpěla krupo-
bitím, musí býti přikročeno k novému osevu. Na Mo-
ravě a v Uhrach kultura jest pokročilejší, že mohlo
býti započato porůznu i s jednocením. V Německu
příznivá povětrnost podporovala rovněž vzejítí řepy
jejíž osev většinou je ukončen, což plati také
Francii, Belgii a Nizozemí.
Z kolonií oznámila Kuba, že pracuje tam již
jen 25 továren proti 45 loni a že dovozy do přístav
obnášely 8000 t. proti 29 000 t. loni. Počasí je tam
střídavé.
Z ostatních oblastí tětinových významnějšíc
zpráv není.
Německo
Francie
Belgie
Nizozemí
Kuba
24
article
K finanční tísni ruských cukrovarů
K finanční tísni ruských cukrovarů
Ještě se nevzpamatovala kyjevská bursa z milio
nových úpadků cukrovarů oděsského a kašperov-
ského, když byla pobouřena novým nepříjemným
překvapením: pádem „Společnosti janušpol-
ského cukrovaru“ a obchodního domu J. 6
Charitoněnko
Zejména finanční nesnáze firmy Charitoněnkovy
působí na bursu dojmem tísnivým. Bylť Charitoněn-
ko jedním z největších kapitalistů-cukrovarníků ru-
ských, jenž se těšíl na burse neobmezeně důvěle
Tento „cukerní král střední Rusi“ ovládal velkou
rafinerií cukru (s roč. zpracováním 500.000 o)
osmi (7 vlastních a 1 najatá) továrnami na pískový
cukr, vysílajícími na trh ročně přes 600.000 q cukru
Většina jeho závodů je v zadněprovském rayonu
v němž se nalézají i ohromné statky jeho ve výměř
82.840 desjatin (156.900 jiter). Nehledě na velkou
agendu, již mu poskytovalo jeho vlastm jmění (roční
obraty jeho byly na 55 mil. r.), prováděl Charito-
něnko i rozvětvený obchod s cukrem z jiných cukro-
varů; dík jeho zálohám na cukr, bylo umožněno de-
seti jiným cukrovarům zadněprovským v posledních
letech jakž takž pracovati. Finančním otřesem Chari-
toněnkovým pozbudou i tyto závody pevné půdy.
Chari
Charitoněnkův
25
article
Jako příčina pádu téte firmy se udává silný po
kles cen cukru v posledních leetch a zdrželivé cho-
vání se velkých bank k cukerním spekulacím. Pasiva
činí 33 miliony rublů: z nich 18 mil. splatných v tom-
to roce. Z největších dlužníků uvádějí se: Ruská
státní banka 5 mil, rublů, Ruská banka pro vnější
obchod 4 mil. rublů, Mezinárodní banka v Petrohrad
2 mil. rub. Na zasedání ředitelů zainferesovaných
banl, konaném v tyto dny v Petrohradě, bylo usne
seno prodloužiti splatnost směnek Charitoněnkovýcl
o 6 měsíců, v kteréž době hodlá Charitoněnko reali
sací svých nemovitostí do sumy 13 mil. rublů za-
praviti svůj dluh.
Jelikož musí nyní Charitoněnko prodávati své
statky silně pod cenou, naskytá se českým vyslěho
valcům vzácná příležitost za laciný peníz nabýt
v Rusku pozemků, českému hospodářství přizpůso
bilých.
Zkrachované závody kašperovský a janušpolský
vzaty pod administrativu obchodních bank a budou
asi pracovati i v letošní kampani.
Charitoněnko
Petrohrad
Rusko
mezinárodní banka
26
article
Z trhů peněžních (11. května.) Stav rakousko
uherské banky v prvním týdnu t. m. značně ae
zlepšil, ač ne snad tak, jak se očekávalo. Portefeuille
poklesi o 45.1 mil, na 501.8 mil, a oběh bankovek
o 69.7 mil. Rozdíl v těchto dvou sumách dává tušiti
že asi 20 mil. kor. bylo vloženo na žírové účty
Oproti loňsku jest stav banky značně příznivější
poněvadž loni činil zdaněný oběh bankovek 26.
mil., kdežto letos má banka daněprostou reservu
89.6 mil. korun.
Praha. Dnešní bursa minula klidně a obcho-
dovány pouze akcie Hospodářské úvěrní banky za
K 388.50 a kladeno za ně K 388.25. — Dále
podáváno za akcie: První české továrny orient.
cukrovinek K 255.—, »Merkuru«, směn. akc. spol.
610.—, První pražské zastavárny 453.—, První če-
ské akc. pojišť. na život 273.—, Kolínské továrny
kávov. náhražků 670.—, Pivovaru v Č. Budějovicíeh
830.—, Živnostenské banky 238.50, České banky
»Union« 246.—, České spol. pro průmysl cukerni
173.—, strojírny Daňkovy 457.—, Pražské úvěrní
banky 522.—, České průmyslové banky 416.—.
Podolské cementárny 200.—, Zajišťovací banky
150.—, První českomoravské strojírny 850.—, Králo-
hradeckého Úvěrního ústavu 446.—, Pražské paro-
plavební společnosti po Vltavě a Labi 600.—, První
české rafin. v Modřanech 360.— peníze.
Vídeň. Na začáteční burse panovala přívětivá ná-
lada, která namnoze směřovala až ke skutečné hausse
Zadání reut bylo dnes posuzováno zejména se stano
viska státních investic. Z ciziny došly dnes přívětivé
zprávy, následkem jichž došlo v báňských papírech
Daňkův
Praha
Č . Budějovicíeh
Krát
Vltava
Modřany
Vídeň
rakouský uherský banka
živnostenský banka
238.50
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový banka
hradecký úvěrní ústav
27
article
k úhradním nákupům. Na polední burse koupěchti-
vost poněkud povolila, protože z ciziny nedošly nové
podněty, ale nálada zůstala přece pevná. Papíry
železářské a zbrojovky byly v popředí zájmu; ne-
příznivou výjimku tvořily toliko akcie stální dráhy.
Spekulace, která ochabla nedostatkem nových pod-
nětů v otázce sestátňovací, přikročila ku prodejům.
Poklesnutí tohoto papíru bylo hlavní příčinou, že
tendence se na konec seslabila a neuplatnily se nej-
vyšší ceny denního kursu. Z bankovních papírů obojí
kreditky, uherské hypoteční banky, dale komerční
banky měly poptávku, akcie státní dráhy trpěly pro-
deji, alpinky, pražské železářské, hutě Poldiny, zbro-
jovky, hirtenberské, Škodovy a petrolejářské byly
vyšší. Na rentovém trhu společné renty a rakouská
korunová renta byly s abší, uherská korunová renla
stoupla; na eskomptním trhu peníze nezměněny
3% proc.
Berlín. Příznivější nálada převládala již na
začátku dnešní bursy a to vlivem dobrých záznamů,
jež ohlášeny z trhu novoyorského. Mimo to na pesi
mismem provanuté články, týkající se železářského
průmyslu, nebyl dnes bráu zřetel a celková situace
tohoto odvětví průmyslového posuzována příznivěji
Fakt lento vyznačoval se v pohybu kursů akcií pod-
niků železářských, jež vesměs kursovou svou úroveň
zvýšily. Pro hodnoty uhelnodolné objevil se rovněž
zájem vělší a jednány zvláště barpenské a gelsen-
kirchenské. Z ostatních tilrů zajimaly přískoky kur-
sové u obou dopravních společností paroplavebních.
Teh bankovní pevný, hodnoty rakouské zlepšeny.
Pevně zúročitelné titry ruské hledány, z akcií ruská
banka nižší. Soukromý diskont setrval na 41,00
Denní peníze 4%.
Použití rakouské půjčky. V příčině použití výno-
su 150 milionů korun rakouské renty sděluje „N. Fr.
Poldin
Škodův
Berlín
ruský banka
28
article
Pr.“ tolo: 53 mil. kor. nominale bude použito pro
zbytek investičních úvěrů zákona z r. 1905. Tento
obnos určen jest pro výdaje, povolené tímto zákonem
pro léta 1907 a 1908. Dále bude určeno 21.8 mil. kor-
pro terstské příshvní stavby, jako potřeba let 1907
a 1908. Na vojenské účely má býti věnováno 75.2
mil. kor. a to rovněž jako potřeba let 1907 a 1908.
Suma 53 mil. na investice železniční jest již skorem
úplně vydána. Z obnosu 21.8 mil. kor. na terstské
stavby vydáno asi 10 mil. kor., kdežto ze sumy 75.2
mil. na úvěry vojenské vydáno již asi 60 mil. kor-
Výnosem půjčky získána bude pouze pokladní úhra-
da zmíněných výdajů, jež po většině byly již učiněny.
Presidont pošťské bursy. Jak jsme již oznámili,
vzdal se president pošťské bursy, člen sněmovny
magnátů Siegm. Kornfeld svého úřadu. V dopise.
který zaslal bursovní radě, praví, že program, na je-
hož základě byl kdysí povolán v čelo bursy, jest
proveden, což podařilo se přes mnohé překážky
protivenství. Skládá proto svůj úřad. Bursovní rada
nepřijala jeho resignace a žádá presidenta, aby v jej
čele i nadále zůstal.
Práce ankety o průplavních projektech rychle
pokračují. Byly utvořeny odbory pro každou jedno-
llivou otázku, předloženou k dobrozdání. Jeden odbor
zabývá se zařízeními pro opalřování vody, druhý
zkoumá rozpočty úřadních projektů. Dnes prohlížejí
experti na místě trať v Dol. Rakousích. Zvláště pro-
hlédnuto vyústění průplavu do Dunaje u Lang-Enzers-
dorlu, pak území pro průplavní příslav, určené u
Floridsdorfu. V tomto týdnu budou zkoumány plány
projektu dílčí trati průplavu odersko-viselského, ležíe
v Haliči. K tomu bude se družití prohlídka na místě
průplavní trati až ke Krakovu.
Sieg
Lang
Enzers
Dolo
Rakousy
Dunaj
Halič
Krakov
29
article
Evidenční kancelář pro eskonť faktur. Ústav;
které se zabývají eskontováním otevřených účetních
pohledávek, resp. faktur, usnesly se před časem na
utvoření kanceláře, která by bděla nad tím, aby ne-
děly se v používání úvěru tohoto nesprávnosti. Nyní
tato kanceláč byla již zřízena a sice ve Vídni. Úko-
lem kanceláře bude zabrániti, aby jednak nebyla
jedna a táž pohledávka předána více ústavům, jednak
aby firmy nepouživaly úvěru tohoto drulu najednou
u více ústavů.
Zúročení vkladů u bank. Na schůzi zástupců ví-
deňských bark konané v sobolu bylo usneseno, aby
úrok ze vkladů prozalím nebyl měněn. Rovněž praž-
ské banky usnesly se na tom, že ponechají v plat-
nosti nynější úrok 4prec, ze vkladů.
Hutter Sohrantz. V posledních dnech utrpěly
akcie společnosti Huttar Schrantz značný pokles
kursu, který způsoben byl pověstmi, že dividenda
bude snížena. Jak sděluje „Frabl.“, utrpěla skulečne
společnest ztráty následkem poklesu cen kovů a prote
bude nulno dividendu snížiti, což však nestane se
pod pět procent
Pražská továrna na porculán. V posledních dnech
byly s různých stran ve zdejších i cizích listech za-
znamenány zprávy o projektu továrny na porculá-
nové zboží, který jeví se býti přirozeným důsledkem
odvety interesovaných kruhů obchodních naproti sou-
středivým snahám kartelovaných továren, které zma-
řily dohodu o obchodních podmínkách svými nepři-
jatelnými požadavky, odporujícími i oně míře kon-
cesí, jež značná část rakouského a uherského obchod-
nictva byla ochotna ve smyslu vídeňského jednání
povoliti. Dle skutečnosti sluší zprávy tý na pravou
míru uvésti následujícím sdělením: Firma podniku
zníti bude „Pražská továrna na porculán.
zapsané společenstvo s ručením obme-
zeným“ a továrna bude v Radlicích u Prahy
nikoli, jak vídeňskými listy zkomoleno, v Roudnici)
Hutter Sohrantz
Vídeň
Praha
Roudnice
Huttar Schrantz
30
article
Společenský kapitál nyní upisuje se do výše 200.000
kor. v podílech po 200 K. Upisovací akce, nedávno
teprve zahá jená, zaznamenává živý interes kruhů
obchodníchi finančních a v nejbližší době bude svo-
lána uslavující valná hromada společenská. Obnosy
podílů lze poukazovati u pokladny Pražské úvěr-
ní banky v Praze pro účet zařizujícího výboru
společenstva, kde také s ocholou prospekty budou
vydány těm, kdož se o toto podnikání zajímají. Na-
proti zprávám o účastenství vídeňských firem lze kon-
statovati, že podniku převážnou vělšinou účastní se
firmy české a též v polských kruzích jeví se
o podnik zájem následkem rozbiti dohody s továrna-
mi kartelovanými. Továrna, jako svépomocný podnik
obranný, má zásobiti obchod zejména běžným zbo-
žím a poněvadž účastní se při založení podniku ob-
chodníci sami, je odbyt přirozeně kruhem těchte
zúčastněných odběratelů zajištěn.
Ruská slátní banka. Výkaz z 6. kvělna konsta-
tuje za minulý týden vzrůst zlatého pokladu z 1125
mil. rublů na 1131.3 mil. (v tom v cizině 162.9 mil. r.
a pokles cběhu bankovek s 1081.8 na 1046.4 mil
rublů.
Inzolvence. Ignác Kaposi, obchodník ve Vídn
VIII. — Abraham Schreiber, obchodník v Pešti. —
Bratří Gunglové, obchod s nábytkem v Temešváru
— Julie Erkerová, obchod s lampami v Krakově. —
Josef L. Auerbach, obchodník ve Vídni II. — Josel
Bartl, obchod s plodinami ve Výprtech. — R. Kuchař
obuvník v Sobolce
Kaposi
Abraham Schreiber
Gunglová
Erkerová
L Auerbach
Josel Bartl
R Kuchař
Praha
Pešť
Temešvár
Krakov
Vídeň
Sobolka
Vídn VIII
31
article
1908
1907
rozdíl
tun
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
32
article
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu (cen-
trála v Praze). Následkem snížení úrokové míry ra-
kouskouherské banky vydáváme pokladniční poukázky
s Sdenní výpovědí na 334%, pokladniční poukázky
s 30denní výpovědí na 4%. Pro pokladniční poukázky
centrálky v oběhu se nalézající platí snížená sazba
úroková 334%, při poukázkách s 8- o 10denní vý-
povědí od 20. května t. r., resp. 22. května t. r.
4% při poukázkách s 20-, 30. a 60denní výpovědl
od 1. června t. r., resp. 11. června t. r. a 11. čer-
vence t.r.
Rakonský úvěrní ústav. Zdejší filiálka c. k. priv.
rakouského úvěrního ústavu pro ob-
chod a průmysl snížila následkem snížení úro-
kové míry bankou rakousko-uherskou úrokovou míru
pokladničních poukázek počínaje dnem 12. května 190
na 334%. U pokladničních poukázek s Sdenní lhůtou
výpovědní, jež isou dosud v oběhu, nabývá snížená
Rakonský
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
33
title
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
34
article
sazba plalnosti dněm 23. května 1908 a u poklad-
ničních poukázek s 20denní lhůtou výpovědní dnem
1. června 1908.
Trnyponěžní.
Pražská bursa
V Praze, 11. května. Oficiální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 500
3 1/s
Základní úpisy české zem. banky 40%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
» . . . » (v K
Mel. úpisy . . . (ve zl.) 4%
. . » (v k)
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky 5 %
Kom. dl. úp. mor. zeměd: banky
kve
Želez. úpisy ,
41/29
Záslavní listy I. mor. spořitelny
41/2
* hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » .
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/a
„ » Rak.-uherské banky 49%
. » Dolnorak. hyp. ústavu 4 %
„ 31/2
Kom. dl. úp.
„ . 31p2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. drán 8°0
Ruská státní půjčka zer. 1905 50
Únorová společná renta (v pap.) 4.2 0
» (ve stř.) 4.2 .
Praha
K Mel
Český průmyslový
Hal
35
article
Dubnová ,
Květnová . . . (v pap.) 4 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . . . 490
korunová renta. . . 4%
investiční » . . . 31/s9
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . ..
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka. ..
Pražská úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka,
Haličska akc. bypoteční banka.
Rakousko uberská banka . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č Budějovicích
Kolínská továrna chemicka . .
Podolská comentárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost.
První česká rafl. v Modřanech
» tov. orisnt. cukrov.
Renty:
sprocentní papírová květnbvá ..
62procentní . únorová . .
tprocentní stříbrná lednova . ..
t.2procentní . dubnová ..
šprocentní zlatá rakouska . ..
iprocentní korunová rakoůská ..
3l/sprocentní korunová linvest.).
fprocentní zlatá uherskh . . . .
4procentní korunová ulieršká ..
31/sproceniní kor. (inýest.) uber.
ruská půjčka
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31proc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 490
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny
státní z r 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské
turecké . . . . . . . . . .
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hradec Králové
Rakousko
Č Budějovice
Modřany
Praha
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
první český akciový
živnostenský banka
Haličsko akciový . bypoteční banka
ústřední banka
36
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
. »Union
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenska . . . . . . ..
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolnorakouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňska banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podníky
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní dráha . . ..
Duchcovsko podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . .
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.) .
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko-duchc. dráha prioritní.
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . ..
Jižní dráha . . . . . . . .
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podni ky:
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost ..
Severočeská uhlátská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť .
Alpská Dáňská
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Duchcovsko
Štyrsko
Český průmyslový
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
vídeňsko banka
všeobecný depozitní banka
západočeský Poldin hut
37
article
Peníze Zboží
103.—
99.85
100.50
98.95
98.95
98.95
98.95
102.—
38
article
98.85
99.50
97.95
97.95
97.95
97.95
97.95
41
article
99.75
100.—
103.25
97.70
96.50
96.20
100.50
97 50
100.—
94.75
94.25
94.75
42
article
100.30
93 70
97.50
97.20
98.50
100.50
95.75
95.25
95.75
100.75
95.30
99.25
99.25
99.1u
98.25
76.70
95.95
99.40
99-40
97.6
97.55
1 16.25
97 65
85.10
97 65
44
article
99.75
94.30
98.25
98.25
98-10
97.25
77.70
95.45
99.20
99.2
97.45
97.3
116.05
97.45
87.90
246.—
246.50
418. —
159.—
45
article
416.—
388 25
150.—
47
article
522.—
526.—
270.—
160.—
416.—
238.50
240.50
569.— 571 —
850.— 900.—
457.— 458.—
173.— 178.—
830.— 890.—
200.— 202.—
444.—447.—
2642/ 2652
360.— 380.—
255.— 275.—
48
article
Vídsňská burs
Závěrečné kursy
11. května 9. května
97.45 97 60
99.20 99 20
97 35 97.25
99.20
991 20
116.05 116.10
97 45
97 50
87 90
87 90
111. 25
111 30
33.70
93.65
82 95
82 90
95. 45
95. 00
97.95
97 95
96 65
90.60
99.75
100.—
50
article
97 95
97.95
98 65
90.60
99.75
1001.—
98.60
150 50
51
article
150 50
262 50
453.—
498.—
145.65
186 70
52
article
216.—
262. 50
456.—
500.—
145.50
187.—
53
article
455.—
389 —
1727.—
297.75
431 75
583.—
610.—
631.25
743.75
1058.—
521.50
537.—
455.—
54
article
416 —
389.—
1725.—
297.90
434.10
579.—
610.—
629.50
741.75
1055 —
5201.50
537.—
455 —
128.—-
1125.—
401.—
442.— 445.—
442.— 443 50
404.— 404 —
283.— 280.—
2520.—
5290.— 5290.—
565.—
695 50 695.50
135.75 135.—
433.—
1023.—
1021.—
423.—
423.—
172.—
2250.—
283.—
457.—
920.—
713.50
414.—
444.—
2610.—
648.75
544 50
172.—
2250.—
284.50
457.—
924.—
716.—
414.—
448.—
2642.—
659.—
548—