ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 19213d00-75a3-11dc-b5ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 109, place 79, work 4, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY-
3 masthead
12. května 1908. Císlo 131
4 article
k povstání. Generál Willcock odebral se do Sabkadaru. Do 4 divisí indické armády povo- láni byli veškeří důstojníci z dovolené. V Ka- hýře prozrazeno teď, že minulého podzimu vo jenšti emisaři v Alexandrii najímali ture- cké poddané pro služby v Afganistanu zvláště lékaře a bývalé turecké vojáky. Zajíma- vější otázkou bylo by ovšem, z jakého pramene byly peníze, jimiž afganšti emisaři platili. Bouře proli králi Manuelovi. — Civilní listina jeho. Velikou bouří rozpoutati v celé zemi hro- zila oposice portugalská, ač-li král Manuel ne- svolí vrátiti obrovský obnos, kterýž minulá vláda otci jeho přeplatila. Král Manuel uvolilse tedy nyní, že z civilní listiny jeho strhovati se bude ročně 200 00 K na úhradu oné »zá- lohy«. Civilní listina ta stanovena bude parla mentem nyní — ovšem proti odporu republiká- nův, kteří jsou odpůrci každé apanáže — na 1,400 000 korun. Jasná výhrůžka do Tokia. Admirál Evans, kterýž pro vysoký věk opustil velitelské místo v čele tichomořského loďstva amerického, měl v San Franciscu na rozloučenou řeč, kterou telegram úřadní již z- znamenal. Potlačil ale její místo nejdůležitější Evans řekl, že Roosevelt přiznal tichomořskému loďstvu pokojné jen účely, on však, admirál, že může prohlásiti před svělem, že loďstvo to jest dnes i plně uchystáno — n boj a válku. Snad té chvíle v Tokiu a Joko- hamě mnohým znělo v uších.
Willcock Sabkadar Manuel Evans Roosevelt Ka Alexandrie Afghánistán Tokio San Francisko Joko
5 article
Ministr odepřel přísahu Lord Morley, nový anglický ministr pro Indii, zaujav nyní místo v horní sněmovně anglické, odepřel vykonati obvyklou přísahu. pronesl pouhý slib bez náboženských přípojek. Sněmovna spokojila se tím. Když před 20 lety Bradlough v dolní sněmovně se opřel vykonati přísahu a nabízel pouhý slib, strašlivá bouře zvedla se proti němu a na konec, ač byl voliči znovu a znovu volen, byl z parlamentu moeh odstraněn. Jest to zajisté veliký pokrok, když násilí na svědomí pozbývá půdy již i mez peery. Ovšem jenom — v Anglii. Vilém II. proti virtemberskému dvoru. Francouzský vyslanec Cambon požádal v Ber líně, aby směl vykonávati vyslanecký úřad ive Štutgartě při tamním dvoře královském. Vilém mI to odepřel. Ovšem smlouva o mír z r. 1871 ponechává práva Francii míti vyslance pouze v Berlíně a v Mnichově a jinde v říši německé jen konsuly.
Morley Vilém II Cambon Vilém Indie dolní sněmovna Anglie Francie Berlín Mnichov horní sněmovna
6 article
Socialistický kandidát na presidentský úřad zepubliky. Dnešní valný sjezd socialistické strany v Spojených státech vyhlásí nepochybně kandi dátem Eugena Debsa z Kansasu na presidentstv republiky. Proti Haywoodovi, hlavnímu obžalo- vanému z procesu pro atentáty za hornického boje v Montoně jsou mnozí členové sjezdu z dů- vodu zvláštního, protože prý oným procesem nabyl nežádouc! popularity. Celá miliarda nových dluhů pro žíši německou Za rokování v rozpočtovém výboru něme- ckého říšského sněmu o úhradě dluhu státního vzbudilo sensaci sdělení, že v příštích pěti letech lze čekati rozmnožen dluhu říšského o celou miliardu a to i bez nových mimořádných výdajů. Kato- lický posl. Erzberger prohlásil, že toto sdělení vlády musí přímo poděsiti. V pravdě ale obnos ten ještě ani nestačí, což řečník zevrubně do- ložil. Říšský st. taj. Sydov dodal, že také on finanční ministři jednotlivých států spolkových byli přímo zděšení poznáním, že v nejbližších letech dluhy říšské vzrostou samy sebou o tisíc milionů. Je třeba za všech okolností věčnému dlužení říše učiniti konec. Jak — st. tajemnik Sydov nepověděl.
Debsa Haywood Kato spojený stát Kansas
7 article
Nové napjetí francouzsko-německé. Mezi Francií a Německem poměry se opět značně přiostřily a to opravdu nezvyklým a v di- plomatických stycích skorem neslýchaným roz- hodnutím vlády německé, přijmouti poselství marockého pretendenta Moleje Hafida, ačkoliv prvé poselství jeho na naléhání Paříže bylo od- mítnuto. Přes výstrahy francouzského tisku se- trvali nyní v Berlíně, jak se dnes sděluje, na rozhodnutí svém, ačkoliv žádný dvůr evropský poselstva nepříjme. Z Marokka oznamují se současně ale jiné nepřátelské skutky Němců proti Francii. U Casa- blanky nalezeny u Maročanů, po Francouzíeh střílejících, po jich zajetí ochranné listy, vydané německými kupci. Na některých domech, kam nepatřily, nalezeny německé prapory, aby fran- couzské vojáky zmátly. Poselství, jež hrozí dáti podnět k tak váž- nému konfliktu, přibylo dnes do Hamburku. Tvoří je dva »diplomaté«: Si Ben Asus Rabot a Ben Abdel Kader Ben Nis Tafi a jeden sluha. Oba mluví jen arabsky a najali si proto v Ham- burku tlumočníka. List, který přinášejí, jest adre- sován »sultánu německému«. První, co po při- jezdu do Hamburku učinili, bylo, že vyjelisi automobilem. Do Berlina přijedou zejtra a od- jedou odtamtud teprve 23. t. m.
Molej Hafid Němec Maročan ben Rabot ben Kader ben Tafi Francie Německo Paříž Berlín Maroko Casa Hamburk Ham
8 article
Školská konference českých menšin z Podkrušnohorska v Lomu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Jedním z manifestačních projevů českých menšin, jaké jen v dobách velmi vážných se po- řádají, byla konference českých menšin z Pod- krušnohorska, svolaná na neděli dne 10. května do Lomu u Duchcova. Byla významná neobyčejnou účastí delegátů menšinových, účastí pražských kruhů, politických stran, vážným průběhem rokování, váhou svých usnesení a konečně i náladou, jaká se jevila. Kdo konferenci byl přítomen, musil si odnést dojem, že české menšiny nestrpí znásilňování svých kulturnícb práv. že jsou odhodlány pro n jiti do boje se vší energií a odvahou. Konference byla důvěrná .. Chování se Němců, jejich brutální bezohled nost dohání k takovému způsobu schůzí. Ne- má-li školská akce některé menšiny býti hned o počátku Němci znemožňována, ubíjena, nutno o ní zachovávati důvěrnost. Ačkoli zástupci tisku, kteří na konferene byli přítomni, odnesli si vedle svěžích a radost ných dojmů také informace velmi cenné a zá- važné, nemohou o podrobnostech schůze z dů vodů taktických se rozepsati.
Němec Podkrušnohorsko v Lom Lom Duchcov
9 article
Schůze opeslána byla téměř 370 delegáty menšin, kteří zastupovali na 165 spolků a orga nisací českých z Podkrušnohorska. Byli tu pří slušníci všech velikých tři stran dělnických i ostat- ních stran politických, příslušníci všech stavů. v nichž český živel našeho Podkrušnohorska je zastoupen, všichni v krásné a nerušené shodě, vedení jediným, velikým a krásným cílem: tou- hou po řádném vzdělání a výcho ve svých dětí. Nadšeně uvítána byla účast pražských hosti: posl. a člena zemské školní rady red. Jos. Anýže, dra. Hübschmana za Ná- rodní jednotu severočeskou, taj. Dvořáka za Ústřední Matici školskou, uč. Červa, zástupce Ústředního spolku jednot učitelských, posl. Ja- roše za stranu sociálně-demokratickou, red. V. Hübnera atd. Zvláště objevení se poslance Anýže na podiu řečnickém přivítáno bouří po- tlesku opravdu frenetického, jenž neměl konce. Do předsednictva zvoleni pp. Dlask, Hladký, Hromádko a Tlustý. Ke schůzi Budčí učitelských, jež konána současně v Lounech a namířena byla proti snabám, če- lícím ke snížení let povinné docházky školní, poslán konferencí pozdravný telegram. Také charakterická drobnost pro posouzení nálady schůze a k dokumentování snah, které český proletář našeho severu postavil jako cil kultur ního svého boje.
Anýž Hübschman Ná Dvořák Červa V Hübner Dlask Hladká Hromádka Tlustá Budeč Louny
10 article
Jednotliví zástupci menšin přednášeli struč nými, pádnými slovy své stížnosti školské. Tak
11 article
mluvili zástupei z Mostu, Teplice, Tře bušic, Ducheova, Záluží, Ohníče Ervěníc, Lomu, Světce-Chotovinek, Libkovic, Komořan, Oseka, Do Jiřetina, Čouše, Litoměřic, Ledvie Sobědruh, Kopist, Nové Vsi, Bře- ž ánek. Byly to žaloby teskné a perné, které se tu jako laviny sypaly na české školství našeho se- veru. Všecky ty stesky, příčiny dlouhých a vy- silujících bojů, všechno to pronásledování, jež české Podkrušnohorsko trpí od Němců po více jak 20 let, od té chvile, kdy přestalo nečinně se dívati, jak tisíce jeho dětí pozvolna se ger- manisují a žádalo pro ně za české školy — vše to jednotliví delegáti rozvinovali před očima účastníků jako obraz příšerné živosti a strašné skutečnosti. Mluvilo se nemnoho, ale byly to věci a fakta, jež, až jednou se uveřejní jako dokumenty našeho kulturního zápasu, věru budou k malé cti německému národu! A jednou k takovému uveřejnění dojíti musí. Musí se jednou užaslé Evropě ukázat, co v Podkrušnohoří český dělník — tvůrce bohatství a strašné hospodářské moci tohoto kraje — musil vytrpět, chtěl-li, aby pro děti své získal školní výchovu v jazyce ma- teřskéml Ty stesky na nezřizování škol, na zůmy- slné protahování školských akcí, na přeplněné třídy, na nedostatečné, nezdravé místnosti, na stranické jednání úřadů státních, na systema- tické pronásledování českých rodičů, pokud škol českých se domáhají atd. — to vše jednou bude hroznou illustrací našeho osvíceného sto- letí a konference lomská podala tu mnohé pěkné doklady po této stránce. Výsledek jednání shrnut po polednách v tutc resoluci: Zástupcové všeho českého lidu na severu ben rozdílu stran a politického přesvědčení, shromážděn na školské konferenci v Lomu dne 10. května usnášejí se jednomyslně 1. Děti, jež vyučovacího jazyka nejsou mocny nebuďlež přijímány do škol.
Ervěníc Němec Most Teplice Ducheov Záluží Ohníč Lom Chotovinek Libkovice Komořany Osek Jiřetina Čouš Litoměřice Kopist Evropa Podkrušnohoří Ledvia Sobědruhy
12 article
2. Školství menšinové budiž pozemštěno. 3. Dokud se tak nestane, buďtež prováděna aspoň tato zákonitá ustanovení: a) budiž změněna dosavadní praxe školních úřadů při hledání pětiletého průměru tak, aby přišla na jevo skutečná pravda o počtu dětí rodičů, přejí- cích si české školy. b) V místech, kde jsou školy Ústřední Matice školské, buďtež zřízeny ihned školy veřejné na základě zřejmě prokázané nutnosti školy s českým jazykem vynčovacím a bez jakéhokoli zbytečného »šetření« a šikanování rodičů. c) Uřady školní hledejte nestranně s amy okol- nosti důležité pro zřízení školy menšinové, nedo pouštějíce neoprávněného vlivu se strany přísluš ných obcí. d) Domáhají-li se rodiče zřízení školy menši nové, chraňtež je úřady před živly teroristickými které jim brání vykonávati jejich práva občanská. e) Školy puďtež zřizovány bez zbytečných průtahů. f) První zápis rozhoduje o tom, kolika třídní škola se má otevříti. g) Za členy místních školních rad buďlež po tvrzovány toliko skuteční a důvéry hodní příslušníe národa. 4. Pro české školy v německých okresích buďtež zřízeny české okresní školní rady 5. Pro české školy menšinové budiž ustanoven zvláštní okre ní inspektor se sídlem na severu.
13 article
6. Pro české menšiny buď veřejným nákladem zřízen potřebný počat českých škol měšťanských středních a odborných. Nejnaléhavější potřeba jest jich v Lomu, v Mostě, v Duchcově, v Teplicích, v Podmoklech, v Hor. Litvínově. 7. Pobočky při školách buďje zlizovány teprve tehdy, když je zákonný počet tříd postupných. 8. Konferenee protestuje proti zamýšlenému a německou většinou zemské školní rady uvnese- nému utvoření nového subkomitétu v zemské školní radě, kterému mají býti přikázány záležitosti škol menšinových dříve, nežli dostanou se do plena zem- ské školní rady. Postup, jakým hlasování o tomto německém návrhu se dělo, prohlašujeme nezákon- ným a jednání místodržitele, který schůzi předsedal vzbudilo v českých menšjnách dojem, že příliá zřejmě projevuje své německé smýšlení a přestává býti nestranným úřadníkem. České menšiny před takovým postupem varoj co nejdůrazněji a očekávají, že subkomitét zřízen vůbec nebude. 9. Konference souhlasí, aby akce o vybojován menšinových škol českých spojena byla s akcío zdemokratisování volebního práva do sborů zákono- dárných a samosprávných.
Lom Most Duchcov Teplice Podmokly Litvínov
14 article
10. Nebudeli české školství menšinové upraveno nejděle do začátku přištího školního roku tak, jak zákon vyžaduje, prohlašujeme důrazně, že uchopíme se nejkrajnějších prostředků všeobecné stávky na ce- lém severu k vydobytí svých práv- 11. Konference vyslovuje své sympatie českým rodičům ve Vídni v jejich spravedlivém boji za zve- řejnění školy »Komenského«. 12. V českých menšinách v Podkrušnohorsku vzbuditi musí pocity nejtrpčejší chování se rady král. hlavního města Prahy vůči německým školámv Praze. Zatím co na severu českébo království ve- řejné školy menšinové jsou předmětem nejbrutálněj- ších útisků, zatím co o každou třídu a pobočku čeští rodičové sváděti tu musí boj urputný, zatím co s českými učiteli, pokud tito otevřeně hlásí s ke svému národu, jedná se způsobem nanejvýš po- nižujícím, v král. hlav. městě Praze Němcům bez jakýchkoli námitek povolují se nové třídy, nové po- bočky, nezavírají se třídy a pobočky, kde sedí sotva 10—12 dělí, sehnaných s bídou po celé Praze předměstích; německým učitelům udělují se tytéž příspěvky a výpomoci jako učitelům českýma zkrátka nadržuje se všemožně německým školám pražským, jen aby se nezdálo, že snad rada král. hlav. města Prahy hodlá jednáním svým vůči něme- ckým školám podporovati náš spravedlivý a poctivý boj o české školství v Podkrnánohorsku.
Komenský Němec Vídeň Praha rada král
15 article
Protestujeme proto proti takovému jednání král. hlav. města Prahy, i očekáváme, že nyní konečně rada král. blav. města Prahy vzchopí se k odvetě a hude tak dlouho stejným způsobem chovati se k školám německým v Praze, jak dloubo Němci způ- sobem brutálním, naprosto nekulturním vystupovati budou proti českým školám menšinovým. 13. Přejeme si volné vyučování ve školách. Chceme, aby naše děti byly vychovány na základě vědy a pravdy. Vyučování náboženství budiž ze škol odstraněno. C. k. státní úřady vyzýváme, aby jubileum Jeho Veličenstva uetily tím, že budou plniti zákony. Význačnými byly proslovy pražských de legátů. Posl. Anýž pravil mimo jiné: Jsem potěšen, vida váš zájem na školství Národ ujařmený, dlouhá léta zotročovaný, jako je náš, má-li smysl pro vzdělání, pro výchovu své mládeže, má také možnost, aby domohl se toho, co mu po právu patří, co se mu odpírá. On domůže se svých práv v oboru osvětovém i hospodářském, i za těch zvláštních poměrů, které nás tak bolestně tísní. Máme sice základní zákony státní, ale těch se ne šetří, máme § 1. zákona školního z r. 1869. jenž předpisuje všeobecnou povinnost školní, ale ten nerespektují ani úřadové, odpírajíce zřizo- vání českých veřejných škol, jen aby naše če ské děti byly germanisovány, odnárodňovány. vychovávány v cizím jazyku i duchu. Ač politickým smýšlením se různíme, všichni. jak tu jsme, v jednom se shodujeme: v pře svědčení, že u nás i právo zákonem zabezpe- čené musí býti vybojováno. Události poslední doby jsou toho důkazem. Majíť zvůli, sankci, ochranu a snad i pochvalu ti, kdož terrorisují, zákon nohama šlapou a páší bezpráví.
Němec jít legát Posl Anýž Praha
16 article
Národ náš — a tu mám na mysli všechny jeho vrstvy bez rozdílu stavu a povolání — dospěti chee k moci a síle nejúčinnější zbraní; vzděláním. Ačkoli vzdělání má býti majetkem obecním, z něhož nikdo nemá býti vylučován, zabraňují nám k němu cestu. Stát a jeho orgány zabraňují zřizování českých škol. Již sama Ústřední Matice školská — znova to opa kuji — je živým protestem proti těm, kteří nl konají svou povinnost, kteří měli by se za to styděl, že soukromou dobročinností musí býti rok jak rok sebráno přes 800.000 K na školy. jež mají býti vydržovány z fondů veřejných. Tvrzení, že je v král. českém nějské uzs- vřené území, je lží. Není u nás jediného okresu, jenž by se mohl zváti ryze německým. Němei pojistili si řadu nadpráví. Dnes je- jich troufalost vyspěla až k nerozumu. Německá menšina v království českém chce bezohledné panovati a i diktovati většině. Snahy po rozdě- lení země, po vyloučení češtiny z celých krajů, podrobení, ba vyloučení našich menšin — toe jsou extrémy těchto choutek panovačných ! A přece v těchto končinách není minorit, jsou tu namnoze značné a hospodářsky platné a mocné většiny. Kdyby za těchlo poměrů při- pustilo se rozdělení země, ať v jakéholi formě byl by to neodpustitelný hřich historického vý- znamu, ba zločin na českém národu spáchianý. Proti zřizování českých škol uvádí Něme také, že prý (Němci) ze svých peněz nejsou po vinni je vydržovati. Je to důvod nejslabší. Což platí daně jen ten, kdo má reální majetek ? Což neplatí také dělník značné daně konsumní í Každý má právo na školu a v Čechách oba národy. Buď čest dělnictvu, že oceňuje důleži- tost skolního vzdělání svých dítek v jazy ku ma- teřském a nehrozí se žádných překážek, žád- ného pronásledování.
Němei Němec Čechy
17 article
Tuto horoucí touhu dělnictva po české vý- chově školní ukájí namnoze jen Ústř. Matice školská, spolek, jenž z dobrovolných darů sbírá své fondy. Nedivte se, že někdy nemůže vyho- věti všem, že nestačí na všechny úkoly. Není tu nedostatek dobré vůle, ale musí se bráti ohled na finance a závazky již platné. Rozpočet přikazuje mnohdy omezení činnosti i tam, kde je prokázána potřeba české školy. Stát by se měl postarati, aby zveřejněny byly školy matiční, kde splněny jsou zákonné podmínky. Ale jak to činí! Vy sami dobře víte, jak vypadá takové šetření, vždyť vy všichni té- měř patříte do řady oněch statečných, jichž jména jsou známa z velkých bojů o školu. Vše podává si tu ruku k průtahům a úkladům. Státní orgánové i zástupci zněmčilých obcí. A není na tom dosti! Teď ještě vymyslili si nový úskok: subkomitét v zemské školní radé, jejž jsem v debatě jistě právem nazval umrlčí komorou českých škol minoritních. Tak se s ná- mi jedná! Je prokázáno naše právo, zákonné podmínky jsou splněny, a přece rozboduje se proti námi Němci nepřipustili žádný zákon o školstní minoritním, ani onen známý elaborát prof. dra. Čelakovského. Jisto je, že, pokud úřady nebudou v rukou úřadníků naprosto nestranných, kterým jedině zákon a nic jiného bude vodítkem, potud ne- bude lépe. Nynější stav německé libovůle je skvrnou a hanbou osvíceného stoleti. Chceme-li dosíci řádného českého školství, musíme pracovati také k sesílení své moci ho- spodářské k dobytí obcí — pak bude kulturní náš boj snadnější.
Němec profesor doktor Čelakovský
18 article
Celý zápas našich menšin a dnešní schůze zvláště jsou dokladem, jak vážně české men- šiny Podkrušnohorska berou své požadavky škol- ské. Budí to respekt a úctu. Já vám v akci té, tak spravedlivé a čestné, slibuji pomoc a podporu všech zástupců českého lidu a byl bych šťasten. kdybych se dočkal brzkých a zdárných její vý- sledků. (Bouřlivý potlesk.) Také řeč posl. Jaroše přijata byla sympati- cky. Příčina dosavadních neúspěchů nesmí hle- dati se jen a jen v poslancích. Nátlak, jejž v kru- zích vládních provádějí Němei, je značný. Němei mají moc, mají ve svých rukou úřady téměř úplně. Řečník věří, že u všech českých stran je dobrá vůle podporovati boj českých menšin. Bu- dou-li menšiny postupovati svorně, jako to vi- díme na dnešní schůzi, bude postup naší věci rychlejší.
Jaroš Němei
19 article
Boj za české školství menšinové spojiti se musí s bojem o zdemokratisování řádů voleb- ních. (Potlesk.) Učitel Červ případnými dlovy vyznačuje, že všechen český národ s úctou pohlíží k severo- české pánvi na boj, který tu české dělnictvo bo- juje za českou školu. Sleduje vytrvalost obhájeů nejsovernější české výspy v moři Germánstva, v hájení netoliko přirozených práv člověka, ale i práv našich národních. Strach pudí Němce sahati ku prostředkům nejrafinovanějším, aby náš český dorost národ- ní přizpůeobili sobě. Lákají jich do škol svých a vám odpírají zřizování škol českých. Nesmíte ustati v neúnavné práci, nesmi vás opustiti želozná vytrvalost, s níž jsto se do- sud domahali práv svých na českou školu, mu- síte postupovati v před, krok za krokem v me- zích nyní platného zákona, mezitím co čeští repřesentanti v zákonodárných sborech budou se všemi způsoby domahati pro vás v boji tom úlevy účelnou úpravou zákonodárství školského. Dr. Hübschmann, jednatel ústředního vý- boru Národní jednoty severočeské, slíbil jménem této korporace i na dále stejně účinnou podporu kulturních snah českých menšin, jako dosud vždy ji těmto snahám věnovala.
Němec doktor Hübschmann
20 article
také mnoho hořkosti, zvláště když r. 1781 dne 20 července v překladu Duboisově sehráno v pařížsk Comédie Italienne a jednosvorně odmítnuto francouz- skou kritikou. V Německu nepřestali dílo ceniti a ne- byl to nikdo menší, nežli sám Mozart, jenž uchvácer byl skladbou Bendovou a dramatičnost její obral za vzor. A ještě v naší době znovu vzkříšena idea Bendova a zase český mistr, tentokrát již nejen pů- vodem, ale celou prací i duchem. Zdeněk Fibich, vy- tvořil na základech nejvyspělejšího pokroku drama- tického v hudbě a se všemi prostředky moderního orchestru melodrama jako vrcholný článek vývoje dramatické hudby. Jiří Benda — až na jediné místo v monologu Arizdnině, kde nechává ji mluviti do tremola smyčců — neodvážil se ještě provázeti slovo ustavičně komentářem hudby, nýbrž je toliko připra- vuje a doličuje, hovoře svým orchestrem pouze v po- mlkách mezi jednollivými odstavci řeči, tedy bud uváděje do nálady, nebo vyznívati ji nechávajea přechody myšlenek zprostředkuje. Při tom obdlivovat se musíme ještě dnes, jak svými jednoduchými pro- středky orchestrálními vždy uhodí na pravý výraz jak se vyzná ve zvukomalbě, třeba jen primitivně líčil sestupujícími škálami říticí se hory, rozzlobe- nými údery bubnu bouři a pod., přece vždy věrně a plasticky líče nám situaci, a kterak dovede býti citovým i pathetickým, vznešeným. Když pak my
Duboisův Mozart Bendův Fibich Benda Německo Arizdnina
21 article
Češi, jeho hudbu posloucháme, může nás těšili, jak světová hudební mluva klasická nevznikla jen úsilím Němců, kteří by v ní byli slili svůj ráz hudební a vlašským a francouzským, nýbrž že poznáváme. jak vydatně i našinci přispivali k jejímu vývoji. Až budeme míti důkladně prozkoumána díla našich Ze- lenků, Černohorských, Tůmů, Koželuhů, Machků, My- slivečků, Dušků, Bendů, Brixiů - j. a j., objeví se účast Čechů na vytvoření klassicismu teprve v jas- ném svělle.
Čech Němec Černohorský Tůma Koželuh Machek Dušek Benda Brixi Čecho
22 article
Když posloucháme dnes roztomilou buffu Pergo- lesicvu »Služka paní« (La serva padrona), poba- víme se zajisté ještě zdravým jejím humorem a pů vabnými nápady hudebními; ale stěží již asi pocho- píme, že o tak miniaturní dílo mohla se strhnonti celá umělecká válka, známá v letopisech francouz- ského divadla jménem »války buffonistů a antibu- fonistů«. Stoh brožur a pamfletů zůstal na bojišti, ku podivu vyšla z něho zdráva i »Serva padrona« a italská hudba, i hudba francouzská, kterou tehdejší antibuffonisté pokládali za ohroženu vstupem páno- vilé služky Pergolesiovy v italském provedení na půdu Opery (1. srpna 1752). Nejvíce slávy z celého boje měl kus ovšem sám, takže se pak oň i jiná jeviště trhala. Začálek jeho kariéry na divadle Sv. Bartoloměje v Neapoli r. 1733 byl skromnější. Dílko má jen dvě osoby zpívajícl, přistárlého doktora Pandolfa a jeho výbojnou služku Serpinu, a jednu němou, slubu Vespena, jejž Serpina ve druhém jed- liání přestroií za madarského lamželeza, aby lsti
svazek . Bartoloměj Serpina Vespen Neapol Pandolfa
23 article
dohnala pána svého aby si ji vzal. Zápletka, kterou zosnoval Incopo Angelo Nelli, je co nejprostší, rovněž takové jest na výrazové prostředky budebn zpracování. Giovanni Battista Pergol e s (správněji, než Pergolese) omezil se na smyč- cový orchestr a ve zpěvu na běžné formy tehdejšl arie, reci' a ivu, ariety, duela, se spojovacím textem mluveným. Ale co do těchto forem směstnal čiperných nápadů, co jemné i hrubší komiky, živého rytbmua přiléhavé charakteristiky, co těmi prostými prostředky vše dovedl vyjádřiti, stačilo, aby stalo se na dlouho vzorem veselé zpěvohry a dosud schopno bylo po- těšiti svým půvabem. Speciálně nás může zajímati arie Pandulfova č. 9. kde v orchestru mezi jednotli vými slokami vedou řeč jadrné, pohyblivé rythmy. plipomínající Smetanovu charakteristiku Kecala. Témě každé číslo je tu kabinetním kouskem hudebního hu- moru, který nevadne, byť i fabule, na kterou je za- věšen, byla již valně zvelšela. Zvláště partie Ser- pinina vyzdobena je rozkošným humorem. Z jed- notlivostí upoutává pozornost krásné její místo » lásky sílo!« z prvního dvojzpěvu s Pandolfem veselé jejl »bím, bime, jemuž odpovídá Pandolfovo »bum, bum« z druhého, závěrečného dvojzpěvu. Melodrama Bendovo hráno v přilehavém pře- kladu Hůlkově, buffa Pergolesiova ve svižném pře- kladu V. J. Novotného a provedení obou děl, zvláště prvnějšího, bylo velmi dobré se strany solistů. Or- chestru nezbylo patrně dosti času na jemnější pro pracování. »Ariadnu« inscenoval případně dramaturg Národního divadla p. Jaroslav Kvapil, »Služku-paní“ režisér městského divadla Král Vinohradů p. Ad.
Nelli Battista Smetanův Bendův V J Novotný Ariadna Kvapil Sera Or národní divadlo městský divadlo Královský vinohrad
24 article
Dobrovolný. Jako Ariadna vynikla pl. Dostálová pla- slickým, vášnivým přednesem a krásnými pósami. p. Hašler v úloze Thesea vhodným pathosem. Tak nejmenovaný hlas Oready náležitě se uplatnil. V buflě uhodil p. Jarosl. Karbulka dosti slohově na primi- tivní a trochu obhroublou komiku typické postavy doktora Punčošky, pantoflíčkového hrdiny Pandelfa, a hledě! zpěvně zcela zadostučiniti požadavkům úloby. Hlas zněl mu příjemně, ač úloha chtěla by splše bas, nežli baryton. Serpina sl. Jessie Trnečko v byla rozmarná, čílá, pánovitá, půvabná i šotkovitá. jak třeba, a svědčilo podání o skutečné divadelni vloze pro obor subretní. Výcvik zpěvní měl by však ještě přísnější kulturou uměleckou zušlechtiti při- rozené dary nadání a zejména forsování vyšší po- lohy měla by se pěvkyně střici. Nepochybujeme, že se s jejím zdravým talentem co nejdříve na operním jevišti shledáme. S neodolatelnou komikou sehrál p. Dobrovolný němou úlohu lamželeza. Celek nastudoval a lehkou rukou vedl prof. Hanuš Trne- ček. Představení mělo velmi pěkný úspěch a také rozsáhlé prostory divadla Variété ku podivu na po- kročilou saisonu byly naplněny.
Dobrovolná Ariadna Dostálová Hašler Théseus Oreada Jarosl Karbulka Serpina Trnečka profesor Hanuš trnout Variété
25 article
Londýnská saisona. V Londýně, 3. května (Pův. dopís „Národních Listů“) Ve čtvrtek počala saisona Velké opery v di- vadle Covent Gardenu a tato umělecká událos znamená oficiální zahájení londýnské „season“ Dávala se „Traviata“ a skvělý úspěch, jehož dosáhla tato stará opera zastaralých forem a s melodiemi skoro až příliš obyčejnými, náleži rozhodně interpretům, kteří byli dokonalost sama. Triumfy slavili onoho večera paní Tetraz- zinicvá a český tenorista Mařák, jenž svým de- butem v Londýně dobyl vítězství stejně skvělého jako zaslouženého. Paní Tetrazziniovou není třeba již chváliti získala loni londýnské obecenstvo na ráz; včera ještě neznáma v Londýně, kdež nikdy nezpívala zaujala hned po svém prvním vystoupení míst vedle Melby: nový meteor zazářil na operní obloze! Paní Tetrazziniová se nám vrací z No vého Yorku, kdež sklidila potlesk a dolary. Jej tény jsou stále tak čisté, tak ideálně křišťálové. zvuk jejího hlasu nepozbyl ničeho na své svě- žesti; odstiňuje své úlohy s překvapující zna- losti dramatického umění a hlas její tlumočí s nevyrovnatelnou ohebností všechny pocity váš- ně nebo bolesti; hra její stačila by učiniti zní velkou umělkyni — z toho lze posouditi celý umělecký význam této pěvkyně, pro niž byl ve 24 hodinách nadšen celý Londýn! Byla ideálni Violettou a nalezla v Mařákovi partnera sebe hodného: nenalezám větší pochvaly pro českého tenoristu. Mařák skutečně hrál a zpíval úlohu Alfreda dokonale. Hlas jeho je teplý, chvějný měkký a sympatický, jeho dramatická hra prosta a účinná. Vítězství jeho bylo náhlé a dle všeho lze souditi, že bude trvalé.
Traviata zinicvá Mařák Tetrazziniová Alfréd Londýn York
26 article
V sále Covent Gardenu se nalézala elita an- glické společnosti; diademy a diamantové rivi- éry zářily o závod. V královské loži byla prin- cezna z Gallesu a princezna Alexandra z Tecku v ložích a v parteru: lord Grey, hrabě a hraběnka z Lützowů, kteří přišli vzdáti pochvalu svému krajanu, lady Pagetová, Mme Palti, hraběnk z Yarmouthu, lady Darleyová aj. V sobotu večer byla Tetrazziniová ješte slavena v „Lucia di Lammermoor“ a v pondělí večer vystoupí Mařák podruhé v úloze Cania v „Komediantech“. „Season“ takto již započala: „Royal Aca- demy“ otevřela již své brány elegantnímu zá- stupu, jenž na neštěstí spatřil na stěnách mnoh pláten, ale málo krásných děl. Zejtra přijede král a královna do Londýna z cesty do Dánska, Svédska a Norska a do konce července budou následovati nepřetržitě přijímání u dvora, slav- nosti a bankety, zkrátka bude to „senson“, zvý- šená mezinárodními slavnostmi u příležitost francouzsko-britské výstavy a Olympických hen J. Coudurier.
Lützow Pagetová Palti Darleyová Lucius Mařák J Coudurier Tecko Londýn Dánsko Norsko Covent Garden Royal aca lord Grey
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nový chrám ve Vídni. Z Vídně, 11. května (K. k.) Dnes dopoledne položen byl slavnostním způ- sobem základní kámen ke chrámu na ústředním hřbi tově světicím biskupem Marschallem za při tomnosti ministra dra. Ebenhocha, zástupců mi nisterstva kultu a vyučování a ministerstva vnitra zástupce místudržitele, jakož i policejního ředitele. Srážka lodí v labském ústí. Z Cuxhave nu. 10. května. Německý parník „Pyrgos“ srazil se dnes ráne v labském ústí za mlhy s anglickým parníkem „Violet“ a za hodinu po srážce se potopil. Posádk zachránila se v člunech. Parník „Violet“ je těžce po- škozen a vrátil se v poledne do Cuxhavenu. = Paní Toselliová. Z Paříže, 11. května. „Gicrnale“ dovídá se z Florencie, že paní Toselli- ová porodila ve čtvrtek syna, narození jeho však posud nebylo městskému úřadu oznámeno. Matku ošetřuje tchyně a porodní babička. =Sebevražda. Z Vídně, 11. května. Dnes ráno zpozuroval strážník v domě č. 3 v Zollamis- strasse lidské tělo, visící na okenním rámu. V bytě byl nalezen inspektor rakouského Jockey-klubu Adolí Limlay, manžel zpěvačky dvorní opery Elizzy jenž se v noci oběsil, již jako mrtvola. Limlay by před lety také členem opery, později však pozby hlasu. = K zatčení mnichovského vyděrače. Z Mni- chova, 11. května. Zatčený Imhof žádal ještěv posledních dnech komerčního radu Ludovi ci písemně o peníze, čímž policie zvěděla o jeho pe- bytu v Mnichově. V době, kdy odjel do Augšpurku udál se nevysvětlitelný pokus vyděračství na obchod- níku Weissovi, jemuž bylo vyhrožováno zavra- žděním dcery, nezaplatí-li 30.000 marek. Zdá se, že
Marschall Violet Toselliová Toselli Weiss Vídeň Cuxhaven Paříž Florencie Zollamis Mnichov Augšpurk Adolit Limlay Elizza Lud
28 title
Imhof jest i v tomto případě pachatelem.
29 article
Do deputace, která má svým časem před- nésti stesky českých menšin českému sněmu, zvoleni: Cajthaml z Teplic, Maixner z Ervěnie, Herman z Duchcova, Dlask z Dol. Jiřetína, Še- bendová z Lomu, Strach ze Sobědruh a Staněk z Mostu. Pohnutí vzbudil list českých dětí, který došel po poledni (doručen byl u vchodu do míst- nosti malým hochem) a jenž zněl: „S radostí dověděly jsem se my české děti, že v letošním jubilejním roce přeje si mocnář, aby vyzněl v blahovolné péči o děti. My české děti na severu nežádáme pro sebe v jubilejním roce nic jiného, než aby nám přinesl to, co dle zákona nám patří — českou školu. Žádáme, aby nám v jubilejním roce byly dány pořádné školy, ale tak, aby nebyli naši rodičové pronásledováni, jako v Ervěnicích. Doufáme, že se nám v jubilejním roce dostane toho, oč žádáme, ježto není k tomu třeba žád- ných výloh, než obrátiti daně, placené našimi otci, tam, kam patří. České děti.“ Dojemný byl okamžik, kdy předseda schůze p. Dlask sestoupil s podia k posl. Anýžovia tiskna mu ruku, děkoval za vše, co pro české menšiny dosud vykonal a povzbuzoval k další, stejně účinne práci. Posl. Anýž děkoval za tento projev a sliboval, že i nadále konati bude svou povinnost.
Cajthaml Maixner Ervěnie Herman Dlask Staněk Posl Teplice Duchcov Dolo Jiřetín Lom Sobědruhy Most Ervěnice
30 article
Konferencí lomskou dokumentována nejen odhodlanost českých menšin k boji, nýbrž i je- jich vyspělost a zkázněnost. Rokování neslo se tónem klidným a důstejným, celý průběh schůze nebyl rušen ani jediným disharmonickým akor- dem. Než přece jedním. Ale ten nezavinili účast- nici schůze. Stručným vylíčením jeho skončíme svůj referát. Živé vzrušení způsobila tato přihoda. Když domluvil delegát ze Světce-Chotovinek a uchopiti se měl slova delegát z Lomu, vstoupil pojednou do schůze, která byla důvěrná, čet- nický strážmistr Král z Lomu, aby kontroloval, mají-li všichni účastníci schůze pozvánky. Při- šel v plné parádě, s četnickým šišákem na hlavě a s nasazeným bodákem na pušce. S ním 2 jiní četníci v plné zbroji a několik policajtů obec- ních v uniformě i v civilu. Strážmistr, ani se nepředstaviv, tím méně ovšem prokázav se úřad- ním svolením nebo legitimací, chtěl mluviti s po-
Král Lom