2
masthead
NARODNI LISTY-
3
masthead
12. května 1908. Císlo 131
4
article
k povstání. Generál Willcock odebral se do
Sabkadaru. Do 4 divisí indické armády povo-
láni byli veškeří důstojníci z dovolené. V Ka-
hýře prozrazeno teď, že minulého podzimu vo
jenšti emisaři v Alexandrii najímali ture-
cké poddané pro služby v Afganistanu
zvláště lékaře a bývalé turecké vojáky. Zajíma-
vější otázkou bylo by ovšem, z jakého pramene
byly peníze, jimiž afganšti emisaři platili.
Bouře proli králi Manuelovi. — Civilní
listina jeho.
Velikou bouří rozpoutati v celé zemi hro-
zila oposice portugalská, ač-li král Manuel ne-
svolí vrátiti obrovský obnos, kterýž minulá
vláda otci jeho přeplatila. Král Manuel uvolilse
tedy nyní, že z civilní listiny jeho strhovati se
bude ročně 200 00 K na úhradu oné »zá-
lohy«. Civilní listina ta stanovena bude parla
mentem nyní — ovšem proti odporu republiká-
nův, kteří jsou odpůrci každé apanáže — na
1,400 000 korun.
Jasná výhrůžka do Tokia.
Admirál Evans, kterýž pro vysoký věk
opustil velitelské místo v čele tichomořského
loďstva amerického, měl v San Franciscu na
rozloučenou řeč, kterou telegram úřadní již z-
znamenal. Potlačil ale její místo nejdůležitější
Evans řekl, že Roosevelt přiznal tichomořskému
loďstvu pokojné jen účely, on však, admirál, že
může prohlásiti před svělem, že loďstvo to
jest dnes i plně uchystáno — n
boj a válku. Snad té chvíle v Tokiu a Joko-
hamě mnohým znělo v uších.
Willcock
Sabkadar
Manuel
Evans
Roosevelt
Ka
Alexandrie
Afghánistán
Tokio
San Francisko
Joko
5
article
Ministr odepřel přísahu
Lord Morley, nový anglický ministr pro
Indii, zaujav nyní místo v horní sněmovně
anglické, odepřel vykonati obvyklou přísahu.
pronesl pouhý slib bez náboženských přípojek.
Sněmovna spokojila se tím. Když před 20 lety
Bradlough v dolní sněmovně se opřel vykonati
přísahu a nabízel pouhý slib, strašlivá bouře
zvedla se proti němu a na konec, ač byl voliči
znovu a znovu volen, byl z parlamentu moeh
odstraněn. Jest to zajisté veliký pokrok,
když násilí na svědomí pozbývá půdy již i mez
peery. Ovšem jenom — v Anglii.
Vilém II. proti virtemberskému dvoru.
Francouzský vyslanec Cambon požádal v Ber
líně, aby směl vykonávati vyslanecký úřad ive
Štutgartě při tamním dvoře královském. Vilém mI
to odepřel. Ovšem smlouva o mír z r. 1871
ponechává práva Francii míti vyslance pouze
v Berlíně a v Mnichově a jinde v říši německé
jen konsuly.
Morley
Vilém II
Cambon
Vilém
Indie
dolní sněmovna
Anglie
Francie
Berlín
Mnichov
horní sněmovna
6
article
Socialistický kandidát na presidentský úřad
zepubliky.
Dnešní valný sjezd socialistické strany v
Spojených státech vyhlásí nepochybně kandi
dátem Eugena Debsa z Kansasu na presidentstv
republiky. Proti Haywoodovi, hlavnímu obžalo-
vanému z procesu pro atentáty za hornického
boje v Montoně jsou mnozí členové sjezdu z dů-
vodu zvláštního, protože prý oným procesem
nabyl nežádouc! popularity.
Celá miliarda nových dluhů pro žíši německou
Za rokování v rozpočtovém výboru něme-
ckého říšského sněmu o úhradě dluhu státního
vzbudilo sensaci sdělení, že v příštích
pěti letech lze čekati rozmnožen
dluhu říšského o celou miliardu
a to i bez nových mimořádných výdajů. Kato-
lický posl. Erzberger prohlásil, že toto sdělení
vlády musí přímo poděsiti. V pravdě ale obnos
ten ještě ani nestačí, což řečník zevrubně do-
ložil. Říšský st. taj. Sydov dodal, že také on
finanční ministři jednotlivých států spolkových
byli přímo zděšení poznáním, že v nejbližších
letech dluhy říšské vzrostou samy sebou o tisíc
milionů. Je třeba za všech okolností věčnému
dlužení říše učiniti konec. Jak — st. tajemnik
Sydov nepověděl.
Debsa
Haywood
Kato
spojený stát
Kansas
7
article
Nové napjetí francouzsko-německé.
Mezi Francií a Německem poměry se opět
značně přiostřily a to opravdu nezvyklým a v di-
plomatických stycích skorem neslýchaným roz-
hodnutím vlády německé, přijmouti poselství
marockého pretendenta Moleje Hafida, ačkoliv
prvé poselství jeho na naléhání Paříže bylo od-
mítnuto. Přes výstrahy francouzského tisku se-
trvali nyní v Berlíně, jak se dnes sděluje, na
rozhodnutí svém, ačkoliv žádný dvůr evropský
poselstva nepříjme.
Z Marokka oznamují se současně ale jiné
nepřátelské skutky Němců proti Francii. U Casa-
blanky nalezeny u Maročanů, po Francouzíeh
střílejících, po jich zajetí ochranné listy, vydané
německými kupci. Na některých domech, kam
nepatřily, nalezeny německé prapory, aby fran-
couzské vojáky zmátly.
Poselství, jež hrozí dáti podnět k tak váž-
nému konfliktu, přibylo dnes do Hamburku.
Tvoří je dva »diplomaté«: Si Ben Asus Rabot
a Ben Abdel Kader Ben Nis Tafi a jeden sluha.
Oba mluví jen arabsky a najali si proto v Ham-
burku tlumočníka. List, který přinášejí, jest adre-
sován »sultánu německému«. První, co po při-
jezdu do Hamburku učinili, bylo, že vyjelisi
automobilem. Do Berlina přijedou zejtra a od-
jedou odtamtud teprve 23. t. m.
Molej Hafid
Němec
Maročan
ben Rabot
ben Kader
ben Tafi
Francie
Německo
Paříž
Berlín
Maroko
Casa
Hamburk
Ham
8
article
Školská konference českých menšin
z Podkrušnohorska v Lomu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Jedním z manifestačních projevů českých
menšin, jaké jen v dobách velmi vážných se po-
řádají, byla konference českých menšin z Pod-
krušnohorska, svolaná na neděli dne 10. května
do Lomu u Duchcova.
Byla významná neobyčejnou účastí delegátů
menšinových, účastí pražských kruhů, politických
stran, vážným průběhem rokování, váhou svých
usnesení a konečně i náladou, jaká se jevila.
Kdo konferenci byl přítomen, musil si odnést
dojem, že české menšiny nestrpí znásilňování
svých kulturnícb práv. že jsou odhodlány pro n
jiti do boje se vší energií a odvahou.
Konference byla důvěrná ..
Chování se Němců, jejich brutální bezohled
nost dohání k takovému způsobu schůzí. Ne-
má-li školská akce některé menšiny býti hned o
počátku Němci znemožňována, ubíjena, nutno
o ní zachovávati důvěrnost.
Ačkoli zástupci tisku, kteří na konferene
byli přítomni, odnesli si vedle svěžích a radost
ných dojmů také informace velmi cenné a zá-
važné, nemohou o podrobnostech schůze z dů
vodů taktických se rozepsati.
Němec
Podkrušnohorsko v Lom
Lom
Duchcov
9
article
Schůze opeslána byla téměř 370 delegáty
menšin, kteří zastupovali na 165 spolků a orga
nisací českých z Podkrušnohorska. Byli tu pří
slušníci všech velikých tři stran dělnických i ostat-
ních stran politických, příslušníci všech stavů.
v nichž český živel našeho Podkrušnohorska je
zastoupen, všichni v krásné a nerušené shodě,
vedení jediným, velikým a krásným cílem: tou-
hou po řádném vzdělání a výcho ve
svých dětí.
Nadšeně uvítána byla účast pražských
hosti: posl. a člena zemské školní rady red.
Jos. Anýže, dra. Hübschmana za Ná-
rodní jednotu severočeskou, taj. Dvořáka za
Ústřední Matici školskou, uč. Červa, zástupce
Ústředního spolku jednot učitelských, posl. Ja-
roše za stranu sociálně-demokratickou, red.
V. Hübnera atd. Zvláště objevení se poslance
Anýže na podiu řečnickém přivítáno bouří po-
tlesku opravdu frenetického, jenž neměl konce.
Do předsednictva zvoleni pp. Dlask,
Hladký, Hromádko a Tlustý. Ke
schůzi Budčí učitelských, jež konána současně
v Lounech a namířena byla proti snabám, če-
lícím ke snížení let povinné docházky školní,
poslán konferencí pozdravný telegram. Také
charakterická drobnost pro posouzení nálady
schůze a k dokumentování snah, které český
proletář našeho severu postavil jako cil kultur
ního svého boje.
Anýž
Hübschman
Ná
Dvořák
Červa
V Hübner
Dlask
Hladká
Hromádka
Tlustá
Budeč
Louny
10
article
Jednotliví zástupci menšin přednášeli struč
nými, pádnými slovy své stížnosti školské. Tak
11
article
mluvili zástupei z Mostu, Teplice, Tře
bušic, Ducheova, Záluží, Ohníče
Ervěníc, Lomu, Světce-Chotovinek,
Libkovic, Komořan, Oseka, Do
Jiřetina, Čouše, Litoměřic, Ledvie
Sobědruh, Kopist, Nové Vsi, Bře-
ž ánek.
Byly to žaloby teskné a perné, které se tu
jako laviny sypaly na české školství našeho se-
veru. Všecky ty stesky, příčiny dlouhých a vy-
silujících bojů, všechno to pronásledování, jež
české Podkrušnohorsko trpí od Němců po více
jak 20 let, od té chvile, kdy přestalo nečinně
se dívati, jak tisíce jeho dětí pozvolna se ger-
manisují a žádalo pro ně za české školy — vše
to jednotliví delegáti rozvinovali před očima
účastníků jako obraz příšerné živosti a strašné
skutečnosti. Mluvilo se nemnoho, ale byly to
věci a fakta, jež, až jednou se uveřejní jako
dokumenty našeho kulturního zápasu, věru budou
k malé cti německému národu!
A jednou k takovému uveřejnění dojíti
musí. Musí se jednou užaslé Evropě ukázat, co
v Podkrušnohoří český dělník — tvůrce
bohatství a strašné hospodářské moci tohoto
kraje — musil vytrpět, chtěl-li, aby pro
děti své získal školní výchovu v jazyce ma-
teřskéml
Ty stesky na nezřizování škol, na zůmy-
slné protahování školských akcí, na přeplněné
třídy, na nedostatečné, nezdravé místnosti, na
stranické jednání úřadů státních, na systema-
tické pronásledování českých rodičů, pokud škol
českých se domáhají atd. — to vše jednou
bude hroznou illustrací našeho osvíceného sto-
letí a konference lomská podala tu mnohé
pěkné doklady po této stránce.
Výsledek jednání shrnut po polednách v tutc
resoluci:
Zástupcové všeho českého lidu na severu ben
rozdílu stran a politického přesvědčení, shromážděn
na školské konferenci v Lomu dne 10. května
usnášejí se jednomyslně
1. Děti, jež vyučovacího jazyka nejsou mocny
nebuďlež přijímány do škol.
Ervěníc
Němec
Most
Teplice
Ducheov
Záluží
Ohníč
Lom
Chotovinek
Libkovice
Komořany
Osek
Jiřetina
Čouš
Litoměřice
Kopist
Evropa
Podkrušnohoří
Ledvia Sobědruhy
12
article
2. Školství menšinové budiž pozemštěno.
3. Dokud se tak nestane, buďtež prováděna
aspoň tato zákonitá ustanovení:
a) budiž změněna dosavadní praxe školních
úřadů při hledání pětiletého průměru tak, aby přišla
na jevo skutečná pravda o počtu dětí rodičů, přejí-
cích si české školy.
b) V místech, kde jsou školy Ústřední Matice
školské, buďtež zřízeny ihned školy veřejné na
základě zřejmě prokázané nutnosti školy s českým
jazykem vynčovacím a bez jakéhokoli zbytečného
»šetření« a šikanování rodičů.
c) Uřady školní hledejte nestranně s amy okol-
nosti důležité pro zřízení školy menšinové, nedo
pouštějíce neoprávněného vlivu se strany přísluš
ných obcí.
d) Domáhají-li se rodiče zřízení školy menši
nové, chraňtež je úřady před živly teroristickými
které jim brání vykonávati jejich práva občanská.
e) Školy puďtež zřizovány bez zbytečných
průtahů.
f) První zápis rozhoduje o tom, kolika
třídní škola se má otevříti.
g) Za členy místních školních rad buďlež po
tvrzovány toliko skuteční a důvéry hodní příslušníe
národa.
4. Pro české školy v německých okresích buďtež
zřízeny české okresní školní rady
5. Pro české školy menšinové budiž ustanoven
zvláštní okre ní inspektor se sídlem na severu.
13
article
6. Pro české menšiny buď veřejným nákladem
zřízen potřebný počat českých škol měšťanských
středních a odborných. Nejnaléhavější potřeba jest
jich v Lomu, v Mostě, v Duchcově, v Teplicích,
v Podmoklech, v Hor. Litvínově.
7. Pobočky při školách buďje zlizovány teprve
tehdy, když je zákonný počet tříd postupných.
8. Konferenee protestuje proti zamýšlenému
a německou většinou zemské školní rady uvnese-
nému utvoření nového subkomitétu v zemské školní
radě, kterému mají býti přikázány záležitosti škol
menšinových dříve, nežli dostanou se do plena zem-
ské školní rady. Postup, jakým hlasování o tomto
německém návrhu se dělo, prohlašujeme nezákon-
ným a jednání místodržitele, který schůzi předsedal
vzbudilo v českých menšjnách dojem, že příliá
zřejmě projevuje své německé smýšlení a přestává
býti nestranným úřadníkem.
České menšiny před takovým postupem varoj
co nejdůrazněji a očekávají, že subkomitét zřízen
vůbec nebude.
9. Konference souhlasí, aby akce o vybojován
menšinových škol českých spojena byla s akcío
zdemokratisování volebního práva do sborů zákono-
dárných a samosprávných.
Lom
Most
Duchcov
Teplice
Podmokly
Litvínov
14
article
10. Nebudeli české školství menšinové upraveno
nejděle do začátku přištího školního roku tak, jak
zákon vyžaduje, prohlašujeme důrazně, že uchopíme
se nejkrajnějších prostředků všeobecné stávky na ce-
lém severu k vydobytí svých práv-
11. Konference vyslovuje své sympatie českým
rodičům ve Vídni v jejich spravedlivém boji za zve-
řejnění školy »Komenského«.
12. V českých menšinách v Podkrušnohorsku
vzbuditi musí pocity nejtrpčejší chování se rady král.
hlavního města Prahy vůči německým školámv
Praze. Zatím co na severu českébo království ve-
řejné školy menšinové jsou předmětem nejbrutálněj-
ších útisků, zatím co o každou třídu a pobočku
čeští rodičové sváděti tu musí boj urputný, zatím
co s českými učiteli, pokud tito otevřeně hlásí s
ke svému národu, jedná se způsobem nanejvýš po-
nižujícím, v král. hlav. městě Praze Němcům bez
jakýchkoli námitek povolují se nové třídy, nové po-
bočky, nezavírají se třídy a pobočky, kde sedí sotva
10—12 dělí, sehnaných s bídou po celé Praze
předměstích; německým učitelům udělují se tytéž
příspěvky a výpomoci jako učitelům českýma
zkrátka nadržuje se všemožně německým školám
pražským, jen aby se nezdálo, že snad rada král.
hlav. města Prahy hodlá jednáním svým vůči něme-
ckým školám podporovati náš spravedlivý a poctivý
boj o české školství v Podkrnánohorsku.
Komenský
Němec
Vídeň
Praha
rada král
15
article
Protestujeme proto proti takovému jednání král.
hlav. města Prahy, i očekáváme, že nyní konečně
rada král. blav. města Prahy vzchopí se k odvetě a
hude tak dlouho stejným způsobem chovati se k
školám německým v Praze, jak dloubo Němci způ-
sobem brutálním, naprosto nekulturním vystupovati
budou proti českým školám menšinovým.
13. Přejeme si volné vyučování ve školách.
Chceme, aby naše děti byly vychovány na základě
vědy a pravdy. Vyučování náboženství budiž ze škol
odstraněno.
C. k. státní úřady vyzýváme, aby jubileum Jeho
Veličenstva uetily tím, že budou plniti zákony.
Význačnými byly proslovy pražských de
legátů.
Posl. Anýž pravil mimo jiné:
Jsem potěšen, vida váš zájem na školství
Národ ujařmený, dlouhá léta zotročovaný, jako
je náš, má-li smysl pro vzdělání, pro výchovu
své mládeže, má také možnost, aby domohl se
toho, co mu po právu patří, co se mu odpírá.
On domůže se svých práv v oboru osvětovém
i hospodářském, i za těch zvláštních poměrů,
které nás tak bolestně tísní. Máme sice
základní zákony státní, ale těch se ne
šetří, máme § 1. zákona školního z r. 1869.
jenž předpisuje všeobecnou povinnost školní, ale
ten nerespektují ani úřadové, odpírajíce zřizo-
vání českých veřejných škol, jen aby naše če
ské děti byly germanisovány, odnárodňovány.
vychovávány v cizím jazyku i duchu.
Ač politickým smýšlením se různíme, všichni.
jak tu jsme, v jednom se shodujeme: v pře
svědčení, že u nás i právo zákonem zabezpe-
čené musí býti vybojováno. Události poslední
doby jsou toho důkazem. Majíť zvůli, sankci,
ochranu a snad i pochvalu ti, kdož terrorisují,
zákon nohama šlapou a páší bezpráví.
Němec
jít legát
Posl
Anýž
Praha
16
article
Národ náš — a tu mám na mysli všechny
jeho vrstvy bez rozdílu stavu a povolání —
dospěti chee k moci a síle nejúčinnější zbraní;
vzděláním. Ačkoli vzdělání má býti majetkem
obecním, z něhož nikdo nemá býti vylučován,
zabraňují nám k němu cestu. Stát a jeho
orgány zabraňují zřizování českých škol. Již
sama Ústřední Matice školská — znova to opa
kuji — je živým protestem proti těm, kteří nl
konají svou povinnost, kteří měli by se za to
styděl, že soukromou dobročinností musí býti
rok jak rok sebráno přes 800.000 K na školy.
jež mají býti vydržovány z fondů veřejných.
Tvrzení, že je v král. českém nějské uzs-
vřené území, je lží. Není u nás jediného okresu,
jenž by se mohl zváti ryze německým.
Němei pojistili si řadu nadpráví. Dnes je-
jich troufalost vyspěla až k nerozumu. Německá
menšina v království českém chce bezohledné
panovati a i diktovati většině. Snahy po rozdě-
lení země, po vyloučení češtiny z celých krajů,
podrobení, ba vyloučení našich menšin — toe
jsou extrémy těchto choutek panovačných !
A přece v těchto končinách není minorit,
jsou tu namnoze značné a hospodářsky platné
a mocné většiny. Kdyby za těchlo poměrů při-
pustilo se rozdělení země, ať v jakéholi formě
byl by to neodpustitelný hřich historického vý-
znamu, ba zločin na českém národu spáchianý.
Proti zřizování českých škol uvádí Něme
také, že prý (Němci) ze svých peněz nejsou po
vinni je vydržovati. Je to důvod nejslabší. Což
platí daně jen ten, kdo má reální majetek ? Což
neplatí také dělník značné daně konsumní í
Každý má právo na školu a v Čechách oba
národy. Buď čest dělnictvu, že oceňuje důleži-
tost skolního vzdělání svých dítek v jazy ku ma-
teřském a nehrozí se žádných překážek, žád-
ného pronásledování.
Němei
Němec
Čechy
17
article
Tuto horoucí touhu dělnictva po české vý-
chově školní ukájí namnoze jen Ústř. Matice
školská, spolek, jenž z dobrovolných darů sbírá
své fondy. Nedivte se, že někdy nemůže vyho-
věti všem, že nestačí na všechny úkoly. Není
tu nedostatek dobré vůle, ale musí se bráti
ohled na finance a závazky již platné. Rozpočet
přikazuje mnohdy omezení činnosti i tam, kde
je prokázána potřeba české školy.
Stát by se měl postarati, aby zveřejněny
byly školy matiční, kde splněny jsou zákonné
podmínky. Ale jak to činí! Vy sami dobře víte,
jak vypadá takové šetření, vždyť vy všichni té-
měř patříte do řady oněch statečných, jichž
jména jsou známa z velkých bojů o školu. Vše
podává si tu ruku k průtahům a úkladům.
Státní orgánové i zástupci zněmčilých obcí.
A není na tom dosti! Teď ještě vymyslili
si nový úskok: subkomitét v zemské školní radé,
jejž jsem v debatě jistě právem nazval umrlčí
komorou českých škol minoritních. Tak se s ná-
mi jedná! Je prokázáno naše právo, zákonné
podmínky jsou splněny, a přece rozboduje se
proti námi
Němci nepřipustili žádný zákon o školstní
minoritním, ani onen známý elaborát prof. dra.
Čelakovského.
Jisto je, že, pokud úřady nebudou v rukou
úřadníků naprosto nestranných, kterým jedině
zákon a nic jiného bude vodítkem, potud ne-
bude lépe. Nynější stav německé libovůle je
skvrnou a hanbou osvíceného stoleti.
Chceme-li dosíci řádného českého školství,
musíme pracovati také k sesílení své moci ho-
spodářské k dobytí obcí — pak bude kulturní
náš boj snadnější.
Němec
profesor
doktor
Čelakovský
18
article
Celý zápas našich menšin a dnešní schůze
zvláště jsou dokladem, jak vážně české men-
šiny Podkrušnohorska berou své požadavky škol-
ské. Budí to respekt a úctu. Já vám v akci té,
tak spravedlivé a čestné, slibuji pomoc a podporu
všech zástupců českého lidu a byl bych šťasten.
kdybych se dočkal brzkých a zdárných její vý-
sledků. (Bouřlivý potlesk.)
Také řeč posl. Jaroše přijata byla sympati-
cky. Příčina dosavadních neúspěchů nesmí hle-
dati se jen a jen v poslancích. Nátlak, jejž v kru-
zích vládních provádějí Němei, je značný. Němei
mají moc, mají ve svých rukou úřady téměř
úplně.
Řečník věří, že u všech českých stran je
dobrá vůle podporovati boj českých menšin. Bu-
dou-li menšiny postupovati svorně, jako to vi-
díme na dnešní schůzi, bude postup naší věci
rychlejší.
Jaroš
Němei
19
article
Boj za české školství menšinové spojiti se
musí s bojem o zdemokratisování řádů voleb-
ních. (Potlesk.)
Učitel Červ případnými dlovy vyznačuje, že
všechen český národ s úctou pohlíží k severo-
české pánvi na boj, který tu české dělnictvo bo-
juje za českou školu. Sleduje vytrvalost obhájeů
nejsovernější české výspy v moři Germánstva,
v hájení netoliko přirozených práv člověka, ale
i práv našich národních.
Strach pudí Němce sahati ku prostředkům
nejrafinovanějším, aby náš český dorost národ-
ní přizpůeobili sobě. Lákají jich do škol svých
a vám odpírají zřizování škol českých.
Nesmíte ustati v neúnavné práci, nesmi
vás opustiti želozná vytrvalost, s níž jsto se do-
sud domahali práv svých na českou školu, mu-
síte postupovati v před, krok za krokem v me-
zích nyní platného zákona, mezitím co čeští
repřesentanti v zákonodárných sborech budou
se všemi způsoby domahati pro vás v boji tom
úlevy účelnou úpravou zákonodárství školského.
Dr. Hübschmann, jednatel ústředního vý-
boru Národní jednoty severočeské, slíbil jménem
této korporace i na dále stejně účinnou podporu
kulturních snah českých menšin, jako dosud
vždy ji těmto snahám věnovala.
Němec
doktor
Hübschmann
20
article
také mnoho hořkosti, zvláště když r. 1781 dne 20
července v překladu Duboisově sehráno v pařížsk
Comédie Italienne a jednosvorně odmítnuto francouz-
skou kritikou. V Německu nepřestali dílo ceniti a ne-
byl to nikdo menší, nežli sám Mozart, jenž uchvácer
byl skladbou Bendovou a dramatičnost její obral
za vzor. A ještě v naší době znovu vzkříšena idea
Bendova a zase český mistr, tentokrát již nejen pů-
vodem, ale celou prací i duchem. Zdeněk Fibich, vy-
tvořil na základech nejvyspělejšího pokroku drama-
tického v hudbě a se všemi prostředky moderního
orchestru melodrama jako vrcholný článek vývoje
dramatické hudby. Jiří Benda — až na jediné místo
v monologu Arizdnině, kde nechává ji mluviti do
tremola smyčců — neodvážil se ještě provázeti slovo
ustavičně komentářem hudby, nýbrž je toliko připra-
vuje a doličuje, hovoře svým orchestrem pouze v po-
mlkách mezi jednollivými odstavci řeči, tedy bud
uváděje do nálady, nebo vyznívati ji nechávajea
přechody myšlenek zprostředkuje. Při tom obdlivovat
se musíme ještě dnes, jak svými jednoduchými pro-
středky orchestrálními vždy uhodí na pravý výraz
jak se vyzná ve zvukomalbě, třeba jen primitivně
líčil sestupujícími škálami říticí se hory, rozzlobe-
nými údery bubnu bouři a pod., přece vždy věrně
a plasticky líče nám situaci, a kterak dovede býti
citovým i pathetickým, vznešeným. Když pak my
Duboisův
Mozart
Bendův
Fibich
Benda
Německo
Arizdnina
21
article
Češi, jeho hudbu posloucháme, může nás těšili, jak
světová hudební mluva klasická nevznikla jen úsilím
Němců, kteří by v ní byli slili svůj ráz hudební
a vlašským a francouzským, nýbrž že poznáváme.
jak vydatně i našinci přispivali k jejímu vývoji. Až
budeme míti důkladně prozkoumána díla našich Ze-
lenků, Černohorských, Tůmů, Koželuhů, Machků, My-
slivečků, Dušků, Bendů, Brixiů - j. a j., objeví se
účast Čechů na vytvoření klassicismu teprve v jas-
ném svělle.
Čech
Němec
Černohorský
Tůma
Koželuh
Machek
Dušek
Benda
Brixi
Čecho
22
article
Když posloucháme dnes roztomilou buffu Pergo-
lesicvu »Služka paní« (La serva padrona), poba-
víme se zajisté ještě zdravým jejím humorem a pů
vabnými nápady hudebními; ale stěží již asi pocho-
píme, že o tak miniaturní dílo mohla se strhnonti
celá umělecká válka, známá v letopisech francouz-
ského divadla jménem »války buffonistů a antibu-
fonistů«. Stoh brožur a pamfletů zůstal na bojišti,
ku podivu vyšla z něho zdráva i »Serva padrona«
a italská hudba, i hudba francouzská, kterou tehdejší
antibuffonisté pokládali za ohroženu vstupem páno-
vilé služky Pergolesiovy v italském provedení na
půdu Opery (1. srpna 1752). Nejvíce slávy z celého
boje měl kus ovšem sám, takže se pak oň i jiná
jeviště trhala. Začálek jeho kariéry na divadle Sv.
Bartoloměje v Neapoli r. 1733 byl skromnější. Dílko
má jen dvě osoby zpívajícl, přistárlého doktora
Pandolfa a jeho výbojnou služku Serpinu, a jednu
němou, slubu Vespena, jejž Serpina ve druhém jed-
liání přestroií za madarského lamželeza, aby lsti
svazek . Bartoloměj
Serpina
Vespen
Neapol
Pandolfa
23
article
dohnala pána svého aby si ji vzal. Zápletka, kterou
zosnoval Incopo Angelo Nelli, je co nejprostší,
rovněž takové jest na výrazové prostředky budebn
zpracování. Giovanni Battista Pergol e s
(správněji, než Pergolese) omezil se na smyč-
cový orchestr a ve zpěvu na běžné formy tehdejšl
arie, reci' a ivu, ariety, duela, se spojovacím textem
mluveným. Ale co do těchto forem směstnal čiperných
nápadů, co jemné i hrubší komiky, živého rytbmua
přiléhavé charakteristiky, co těmi prostými prostředky
vše dovedl vyjádřiti, stačilo, aby stalo se na dlouho
vzorem veselé zpěvohry a dosud schopno bylo po-
těšiti svým půvabem. Speciálně nás může zajímati
arie Pandulfova č. 9. kde v orchestru mezi jednotli
vými slokami vedou řeč jadrné, pohyblivé rythmy.
plipomínající Smetanovu charakteristiku Kecala. Témě
každé číslo je tu kabinetním kouskem hudebního hu-
moru, který nevadne, byť i fabule, na kterou je za-
věšen, byla již valně zvelšela. Zvláště partie Ser-
pinina vyzdobena je rozkošným humorem. Z jed-
notlivostí upoutává pozornost krásné její místo
» lásky sílo!« z prvního dvojzpěvu s Pandolfem
veselé jejl »bím, bime, jemuž odpovídá Pandolfovo
»bum, bum« z druhého, závěrečného dvojzpěvu.
Melodrama Bendovo hráno v přilehavém pře-
kladu Hůlkově, buffa Pergolesiova ve svižném pře-
kladu V. J. Novotného a provedení obou děl, zvláště
prvnějšího, bylo velmi dobré se strany solistů. Or-
chestru nezbylo patrně dosti času na jemnější pro
pracování. »Ariadnu« inscenoval případně dramaturg
Národního divadla p. Jaroslav Kvapil, »Služku-paní“
režisér městského divadla Král Vinohradů p. Ad.
Nelli
Battista
Smetanův
Bendův
V J Novotný
Ariadna
Kvapil
Sera
Or
národní divadlo
městský divadlo Královský vinohrad
24
article
Dobrovolný. Jako Ariadna vynikla pl. Dostálová pla-
slickým, vášnivým přednesem a krásnými pósami.
p. Hašler v úloze Thesea vhodným pathosem. Tak
nejmenovaný hlas Oready náležitě se uplatnil. V buflě
uhodil p. Jarosl. Karbulka dosti slohově na primi-
tivní a trochu obhroublou komiku typické postavy
doktora Punčošky, pantoflíčkového hrdiny Pandelfa,
a hledě! zpěvně zcela zadostučiniti požadavkům úloby.
Hlas zněl mu příjemně, ač úloha chtěla by splše
bas, nežli baryton. Serpina sl. Jessie Trnečko v
byla rozmarná, čílá, pánovitá, půvabná i šotkovitá.
jak třeba, a svědčilo podání o skutečné divadelni
vloze pro obor subretní. Výcvik zpěvní měl by však
ještě přísnější kulturou uměleckou zušlechtiti při-
rozené dary nadání a zejména forsování vyšší po-
lohy měla by se pěvkyně střici. Nepochybujeme, že
se s jejím zdravým talentem co nejdříve na operním
jevišti shledáme. S neodolatelnou komikou sehrál
p. Dobrovolný němou úlohu lamželeza. Celek
nastudoval a lehkou rukou vedl prof. Hanuš Trne-
ček. Představení mělo velmi pěkný úspěch a také
rozsáhlé prostory divadla Variété ku podivu na po-
kročilou saisonu byly naplněny.
Dobrovolná
Ariadna
Dostálová
Hašler
Théseus
Oreada
Jarosl
Karbulka
Serpina
Trnečka
profesor
Hanuš trnout
Variété
25
article
Londýnská saisona.
V Londýně, 3. května
(Pův. dopís „Národních Listů“)
Ve čtvrtek počala saisona Velké opery v di-
vadle Covent Gardenu a tato umělecká událos
znamená oficiální zahájení londýnské „season“
Dávala se „Traviata“ a skvělý úspěch, jehož
dosáhla tato stará opera zastaralých forem a
s melodiemi skoro až příliš obyčejnými, náleži
rozhodně interpretům, kteří byli dokonalost
sama. Triumfy slavili onoho večera paní Tetraz-
zinicvá a český tenorista Mařák, jenž svým de-
butem v Londýně dobyl vítězství stejně skvělého
jako zaslouženého.
Paní Tetrazziniovou není třeba již chváliti
získala loni londýnské obecenstvo na ráz; včera
ještě neznáma v Londýně, kdež nikdy nezpívala
zaujala hned po svém prvním vystoupení míst
vedle Melby: nový meteor zazářil na operní
obloze! Paní Tetrazziniová se nám vrací z No
vého Yorku, kdež sklidila potlesk a dolary. Jej
tény jsou stále tak čisté, tak ideálně křišťálové.
zvuk jejího hlasu nepozbyl ničeho na své svě-
žesti; odstiňuje své úlohy s překvapující zna-
losti dramatického umění a hlas její tlumočí
s nevyrovnatelnou ohebností všechny pocity váš-
ně nebo bolesti; hra její stačila by učiniti zní
velkou umělkyni — z toho lze posouditi celý
umělecký význam této pěvkyně, pro niž byl ve
24 hodinách nadšen celý Londýn! Byla ideálni
Violettou a nalezla v Mařákovi partnera sebe
hodného: nenalezám větší pochvaly pro českého
tenoristu. Mařák skutečně hrál a zpíval úlohu
Alfreda dokonale. Hlas jeho je teplý, chvějný
měkký a sympatický, jeho dramatická hra prosta
a účinná. Vítězství jeho bylo náhlé a dle všeho
lze souditi, že bude trvalé.
Traviata
zinicvá
Mařák
Tetrazziniová
Alfréd
Londýn
York
26
article
V sále Covent Gardenu se nalézala elita an-
glické společnosti; diademy a diamantové rivi-
éry zářily o závod. V královské loži byla prin-
cezna z Gallesu a princezna Alexandra z Tecku
v ložích a v parteru: lord Grey, hrabě a hraběnka
z Lützowů, kteří přišli vzdáti pochvalu svému
krajanu, lady Pagetová, Mme Palti, hraběnk
z Yarmouthu, lady Darleyová aj.
V sobotu večer byla Tetrazziniová ješte
slavena v „Lucia di Lammermoor“ a v pondělí
večer vystoupí Mařák podruhé v úloze Cania
v „Komediantech“.
„Season“ takto již započala: „Royal Aca-
demy“ otevřela již své brány elegantnímu zá-
stupu, jenž na neštěstí spatřil na stěnách mnoh
pláten, ale málo krásných děl. Zejtra přijede
král a královna do Londýna z cesty do Dánska,
Svédska a Norska a do konce července budou
následovati nepřetržitě přijímání u dvora, slav-
nosti a bankety, zkrátka bude to „senson“, zvý-
šená mezinárodními slavnostmi u příležitost
francouzsko-britské výstavy a Olympických hen
J. Coudurier.
Lützow
Pagetová
Palti
Darleyová
Lucius
Mařák
J Coudurier
Tecko
Londýn
Dánsko
Norsko
Covent Garden
Royal aca
lord Grey
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nový chrám ve Vídni. Z Vídně, 11. května
(K. k.) Dnes dopoledne položen byl slavnostním způ-
sobem základní kámen ke chrámu na ústředním hřbi
tově světicím biskupem Marschallem za při
tomnosti ministra dra. Ebenhocha, zástupců mi
nisterstva kultu a vyučování a ministerstva vnitra
zástupce místudržitele, jakož i policejního ředitele.
Srážka lodí v labském ústí. Z Cuxhave nu.
10. května. Německý parník „Pyrgos“ srazil se dnes
ráne v labském ústí za mlhy s anglickým parníkem
„Violet“ a za hodinu po srážce se potopil. Posádk
zachránila se v člunech. Parník „Violet“ je těžce po-
škozen a vrátil se v poledne do Cuxhavenu.
= Paní Toselliová. Z Paříže, 11. května.
„Gicrnale“ dovídá se z Florencie, že paní Toselli-
ová porodila ve čtvrtek syna, narození jeho však
posud nebylo městskému úřadu oznámeno. Matku
ošetřuje tchyně a porodní babička.
=Sebevražda. Z Vídně, 11. května. Dnes
ráno zpozuroval strážník v domě č. 3 v Zollamis-
strasse lidské tělo, visící na okenním rámu. V bytě
byl nalezen inspektor rakouského Jockey-klubu Adolí
Limlay, manžel zpěvačky dvorní opery Elizzy
jenž se v noci oběsil, již jako mrtvola. Limlay by
před lety také členem opery, později však pozby
hlasu.
= K zatčení mnichovského vyděrače. Z Mni-
chova, 11. května. Zatčený Imhof žádal ještěv
posledních dnech komerčního radu Ludovi ci
písemně o peníze, čímž policie zvěděla o jeho pe-
bytu v Mnichově. V době, kdy odjel do Augšpurku
udál se nevysvětlitelný pokus vyděračství na obchod-
níku Weissovi, jemuž bylo vyhrožováno zavra-
žděním dcery, nezaplatí-li 30.000 marek. Zdá se, že
Marschall
Violet
Toselliová
Toselli
Weiss
Vídeň
Cuxhaven
Paříž
Florencie
Zollamis
Mnichov
Augšpurk
Adolit Limlay
Elizza
Lud
28
title
Imhof jest i v tomto případě pachatelem.
29
article
Do deputace, která má svým časem před-
nésti stesky českých menšin českému sněmu,
zvoleni: Cajthaml z Teplic, Maixner z Ervěnie,
Herman z Duchcova, Dlask z Dol. Jiřetína, Še-
bendová z Lomu, Strach ze Sobědruh a Staněk
z Mostu.
Pohnutí vzbudil list českých dětí, který
došel po poledni (doručen byl u vchodu do míst-
nosti malým hochem) a jenž zněl:
„S radostí dověděly jsem se my české
děti, že v letošním jubilejním roce přeje si
mocnář, aby vyzněl v blahovolné péči o děti.
My české děti na severu nežádáme pro
sebe v jubilejním roce nic jiného, než aby
nám přinesl to, co dle zákona nám patří —
českou školu.
Žádáme, aby nám v jubilejním roce byly
dány pořádné školy, ale tak, aby nebyli naši
rodičové pronásledováni, jako v Ervěnicích.
Doufáme, že se nám v jubilejním roce dostane
toho, oč žádáme, ježto není k tomu třeba žád-
ných výloh, než obrátiti daně, placené našimi
otci, tam, kam patří. České děti.“
Dojemný byl okamžik, kdy předseda schůze
p. Dlask sestoupil s podia k posl. Anýžovia
tiskna mu ruku, děkoval za vše, co pro české
menšiny dosud vykonal a povzbuzoval k další,
stejně účinne práci. Posl. Anýž děkoval za tento
projev a sliboval, že i nadále konati bude svou
povinnost.
Cajthaml
Maixner
Ervěnie
Herman
Dlask
Staněk
Posl
Teplice
Duchcov
Dolo
Jiřetín
Lom
Sobědruhy
Most
Ervěnice
30
article
Konferencí lomskou dokumentována nejen
odhodlanost českých menšin k boji, nýbrž i je-
jich vyspělost a zkázněnost. Rokování neslo se
tónem klidným a důstejným, celý průběh schůze
nebyl rušen ani jediným disharmonickým akor-
dem.
Než přece jedním. Ale ten nezavinili účast-
nici schůze. Stručným vylíčením jeho skončíme
svůj referát.
Živé vzrušení způsobila tato přihoda.
Když domluvil delegát ze Světce-Chotovinek
a uchopiti se měl slova delegát z Lomu, vstoupil
pojednou do schůze, která byla důvěrná, čet-
nický strážmistr Král z Lomu, aby kontroloval,
mají-li všichni účastníci schůze pozvánky. Při-
šel v plné parádě, s četnickým šišákem na hlavě
a s nasazeným bodákem na pušce. S ním 2 jiní
četníci v plné zbroji a několik policajtů obec-
ních v uniformě i v civilu. Strážmistr, ani se
nepředstaviv, tím méně ovšem prokázav se úřad-
ním svolením nebo legitimací, chtěl mluviti s po-
Král
Lom