1
masthead
12. května 1908. Číslo 131.
4
article
řadatelem a vyzývavým způsobem provésti kon
trolu.
Posl. Anýž, který právě v té chvíli, kdy
četník odepřel prokázati se legitimací, dostal se
ke slovu, protestoval proti takovému způsobu
jednání i vyzval četníka, aby sám pořadatelstvu
schůze svou legitimací se prokázal. Kdýž to
důsledně četník odmital, bylo mu poslancem
Anýžem naznačeno bez obalu, že uniforma čel-
nická nestačí, tu obléci může každý. Snadno
mohl by se opakovati případ se známým hejtma-
nem z Kopnika. t
Strážmistr zeleral a žloutl zlostí, vytáčel
se všemožně, ale vída, že má co jednati s lidmi
energickými, kteří se ho nezaleknou, otáčel, přes
to však každou chvili jednak s pořadatelstvem
schůze, jednak s posl. Anýžem a poslancem Ja-
rošem, který rovněž účinně do episody této za-
sáhl, acital se v rozporu a slovní potyčce. Pre-
kázal, že k takovýmto zodpovědným funkeím
k nimž potřebí jest člověka klidného, rozvážného
a obezřetného, se nehodi.
Shromáždění hlučně protestovalo zejméa
proti tomu, že přivedl do schůze i neznáměho
člověka v civilním obleku, Němce, který nemě
pozvánky a do schůze (svolané dle § 2. zákona
shromažďovacího) tedy nepntřil. Úřadní osobou
člověk ten nebyl a nepodařilo se zjistiti, kdo
vlastně jest. Četnický strážmistr tvrdil, že jej
přivedl jako svědka, je-li schůze zákonně svo-
lána a jaké chyby či nedostatky nalezl.
Chvílemi nabývala tato přihoda rázu velm
vzrušujícího. Bylo potřebí veškeré energie svo-
lavatelů, aby četní shromáždění zachovali žá-
doucí chladnokrevnost a nezbavili se člověka,
který do schůze s četníkem se vetřel, rázným
zakročením sami.d s lešee
Konečně přesvědčil se četnický strá žmistr,
že schůze svolána jest po zákonu, že vyhovuje
všem požadavkům, i odešel.
Posl
Anýž
Kdýž
Němec
Pre
5
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. května.
Rozpočtový výbor pracoval dnes velmi hor
livě, aby vyřídil zbytek rozpočtu na rok 1908
Konala se tam zajimavá rozprava o poměru
státu k umění a proneseny po té stránce
zajímavé řeči. Ministr vyučování dr. Marche
ukázal se velmi pečlivým o německé umění
v království českém. Nevytýkáme mu to, ale-
soudime jenom, že neni německým mi-
nistrem vyučování, nýbrž předlitavským
a jako takový je povinen starati se též o to,
aby prospívalo české umění a české školství.
Všeobecnou jest teď otázka, jak vyřídl se
rozpočet v plenu. Slyšeli jsme dnes
večer, že dějí se pokusy a to nadějné, aby
ukrajinští poslanci odvolali svoje pilné návrhy.
tak aby mohla ve sněmovně začiti debata roz-
počtová, jakmile bude vyřízen pilný návrh Kolo
vratův.
Tato rozprava nemá prý býti taková, jakou
bývala od let osmdesátých, totiž že by se na
před odbyla generální debata, potom pak debata
o každé jednotlivé položce, nýbrž mají se konati
dvě generální debaty. O všem tom již se vy-
jednává.
March
Vídeň
6
article
Z Vídně, 11. května. (K. k.)
Vídeň
7
article
Rozpočlový výbor projednával dnes položku
»Umění.
Rel. dr. Kramář podporoval Sturmův návrb, aby
obnos na stipendia pro umělce, kupování uměle-
ckých předmětů a subvence uměleckých podniků,
byl zvýšen na 1 mil., poukazuje na velký kulturní
a hospodářský význam umění. Stát je povinen z-
sáhnouti, aby byl buzen a podporován umělecký
smysl obyvatelstva. Již ve škole sluší začíti s umě-
leckou výchovou. Třeba, aby veřejné budovy byly
ozdobeny obrazy a sochami, a pečováno bylo
o dobré církevní malířství. Dále přimlouval se za
vydatné podporování uměleckých spolků pro pořá-
dání výstav. Umění potřebuje státní podpory, ze-
jména v Rakousku, poněvadž nemůže se omezovati
na Vídeň. Umělecká péče musí přejíti do všech krá-
lovství a zemí. Obnos na umění musí býti značně
zvýšen, aby mobl býti spravedlivě rozdělen mezi
jednotlivá království a země a národy. Při obsazo-
vání umělecké rady min. vyučování třeba více než
dosud dbáti různých národů a zemí a stálá umě-
lecká komise nesmí skládati se výhradně z Víde-
ňáků. Seznam za poslodních let koupených uměle-
ckých děl i poskytování stípendia a podpor uměl-
cům, svědčí o jejím jednostranném složení. a9
Dále třeba nové úpravy akademií výtvarného
umění. Ministr financí projevil sice jakousi ochotu,
nechce však povoliti více než 800.000 K, což ovšem
nestačí. Sněmovna musí jednohlasným usnesením
provésti na něho nátlak. Povolované subvence jsou
mnohdy přímo směšné. Moderní galerie v Praze do-
stává subvence, s nimiž nemůže nic začítj. Mělo by
se ustanoviti, že povolovaných obnosů má užívati se
zvláště k zakupování moderních obrazů žijících
umělců. Prostřednictvím vlády buďle v jednotlivých
zemích zřízeny umělecké komise. Také umělecké pu
blikace sluší podělovati subvencemi a záváděti umě
lecko-historické kursy a kočovné výstavy.
doktor
Kramář
Sturmův
Rakousko
Vídeň
Praha
8
article
Probíraje číslice rožpočtu pravil zpravodaj
umělecké akademii v Praze, na kteřé s
dosud přednáší jen oboujazyčně — proti čemuž ni-
čeho nenamítá, ač tato akademie povstala jako ústav
český — že do léto utrakvistické zásady byla uči-
něna trhlina, Bylť jmenován profesor, který ne-
umí česky. Také vytasila se Společnost pro
zvelebování německého umění v Praze
neočekávaně s návrhem, aby byli jmenování pro
akademii také němečtí profesoři. Veřejnost byla tím
velice rozechvěna. Řečník učinil by z toho nutné
důsledky, kdyby status akademie byl tímto způ
sobem prolamován. Nenamital by v zásadě ničeho.
kdyby tato akademie byla doplněna školou rýjeckou
a stavitelskou a upravena v ústav čistě český.
vedle něhož byl by zřízen také ůstav německý.
avšak v nynějším okamžiku považuje takový krok
ještě za předčasný, poněvadž k založení umělecké
akademie vyžadují se klidnější poměry. Obnosý na
podporování hudby nedostačují oprávněným nárokům
Praha
9
article
Do komise pro pěstování hudby u min. vyučování
sluší povolávati členy ze všech národů a zemí. Se
zřetelem na nastávající poslátnění vídeňské konserva-
toře nastane vyučovací správě povinnost poslát-
niti také pražskou konservatoř, jež po
žívá znamenité pověsti v celém světě. Spolek, který
konservatoř vydržuje, s nynější subvencí vystačiti
nemůže. Z 20 profesorů musí se jich 15 spokojiti
s ročním platem 2000 K. Také otázka budovy musí
býti řešena. Přimlouvá se, by byly vydatně podpo-
rovány koncerty v Cechách a na Moravě, prřh ee
Organisace zachovávání uměleckých památek je
nedostatečná. Je svrchovaný čas, aby byla postavena
na nový základ. Musí se upustiti od škodného cen-
tralismu. Zemští konservátoři musí býti placení
musí se zříditi zemský poradní sbor. Nutně třeba zá-
kona na ochranu starých uměleckých památek. Přede
všim třeba přísných zákonných opatčení proti vý-
vozu cenných uměleckých předmětů. Konečně je za-
chování uměleckých památek a pod. kulturní povin-
ností stálu.
Cecha
Morava
10
article
Zpravodaj navrhuje mezi jinými renolucemi reso-
luci o pražské umělecké akademil, postátnění pražské
konservatoře a zvýšení jejich subvence, poskytnutí
subvence museu v Chrudimi a Král. Hradci a sub-
vence pěv. spolku »Hlaholu«, zvýšení subvenc
»České filharmonii«, poskytnutí subvence hudebnímu
odboru Umělecké besedy v Praze na vydání dějin
české hudby a konečně poskytnutí obnosu na úpravu
děkanského kostela v Klatovech.
Ministr financí dr. Korytowski praví, že mnobá
přání jdou tuze daleko. Vyjednával delší dobu se
zpravodajem a podmínečně přistoupil na to, aby
pol. »Podporování umění« byla zvýšena na 800.000k
Prosí, by se při tom zůstalo. Vždyť činí se take
jiné požadavky. Postátnění vídeňské kon-
servatoře bude prý vyžadovati 400.000 K. Na
takové věci musí přispět i jiní činitelé a soukrom
mecenáši umění. On musí vždy míli na zřeteli cel
kový rozpočet a dbáti potřeb a požadavků všech re
sortů. Dalekosáhlým přáním mohl by vyhövěti
schváli-li sněmovna berní předlohy, z výšeni dan
a zabezpečení příjmů.
Ministr bere podané podněty na vědomt, avšak
se stanoviska finanční správy mohl by jim vybověti
kdyby měl pro ně úbradu.
Král
doktor
Korytowski
Chrudim
Hradec
Praha
Klatovy
Český filharmonie
11
article
Ministr vyučování dr. Marchet soudí, že výtka.
že pro umění málo se dělá, netýká se ministerstva
vyučování. Jako cheí resortu souhlasí, že v Rakousku
Uřeba podporovat umění vělší měröu než dosud a že
má býti majetkem celku. Učiní vše, co by kde mohlo
tuto myšlenku podporovati. Umění sluší považovat
za přední hospodářskou potenci. Úplně správný je
zpravodajův názer, že umění se nesmí pěstovat
pouze ve Vídni, nýbrž že musí býti zaneseno d
zemí a ze zemí opět vneseno do Vídně. Pokud jde
o umění, nesměji se dělati rozdíly.
V duchovenstvu musí se šířiti smysl pro umění.
Ministerstvo vypracovalo předlohu na ochranu umě-
leckých památek. Zásady její — troufá — budou
úplně schváleny. Obtížnou je pouze otázka, bude l
lze bez přiměřeně formulovaného práva vyvlastňo-
vacího vykonati něco skntečně vydatného. Také zde
třeba finančních prostředků. Není žádné tak zvané
úřadní školy a není vůbec věcí ministerstva vyučo-
vání, aby se dalo vésti individuální zálibou, náklon-
ností, sympatií nebo antipatií pro jednotlivou určitou
školu, nýbrž talent podporovati všude, kde se vy-
skytne a nebýti naprosto úzkoprsým.
doktor
Marchet
Rakousko
Vídeň
12
article
Umělecká akademie v Praze byla od
dávna ulrakvistická a musí být uznáno úplně správ
ným, chová-li německé umění v Čech á ch
přání, by se dostalo z poslavení skutečně nepřízni-
vého a zabezpečilo si přiměřenou posici na pražské
akademii.
Ministr jest potěšen, že zpravodaj stojí po tét
stránce na úplně pokrokovém stanovisku a není
v zásadě proti zřízení německé akademi
v Praze. Byla-li v rozpočtu pro pražskou akademi
systemisována dvě místa profesorská, jmenování pro
fesorů musí vyhovovati utrakvistickým zásadám to
hoto ústavu. Německý umělecký živel v Če
chách jest oprávněn domoci se nále
žitého místa a nedojde-li v té příčině ke zdár
nému rozvoji, bude třeba sáhnouli k témuž receplu
jenž se v Čechách posud tak úspěšně osvědčoval
k rozdělení ústavu na německý a český odbor
Proti statutu umělecké akademie v Praze nebud
rozhodně ničeho podniknuto a naprosto bezpodstat-
ny jsou tudíž přislušné námitky.
Zpravodajův návrh, aby svolána byla ankela, na
níž rokovalo by se o reorganisaci uměleckých aka-
demií vůbec a o reformě předběžného vzdělání, schva-
luje. Dle jeho názoru něli by býti jednotliví umělci
podporování finančně jen tím způsobem, že by se
honorovala jejich dokonalá díla a zakupovala díla
v nichž zračí se jejich talent. Udílení podpor nen
vhodným a nespadá ani do uměleckého resortu mini-
sterstva. Ministr je povděčen, že jeho názory o umění
souhlasí celkem úplně s výborovými názory.
Praha
Čechy á ch přání
Čechy
13
article
Posl dr. Ellenbogen praví, že je zrovna krileriem
otázky, stojí-li některý národ na výši svého kultur-
ního úkolu, způsob, jakým nakládá se s divadlem
a jakým umožňuje se lidu jeho návštěva. V tomte
směru se v Rakousku naprosto ničeho neděje. V ně-
meckých průmyslových okresech nekonají se žádná
německá dělnická představení.
Posl. dr. Steinwender praví, že s postátněním
konservatoře pražské lze souhlasili jen, bude-li po-
státněna konservatoř vídeňská. S navrženou podpo-
rou k účelům uměleckým v obnosu 1 mil. je sroz
Posl. Schmid bude hlasovati pro zvýšení navrže
ná zpravodajem
Posl. Woli zmínil se o pěstování umění a o vy-
učování uměleckém v německé části Čech a navrh
resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby v Praze zřídiln
zvláštní německou uměleckou akademii, jež by zá-
roveň sloužila polřehám uměleckého průmyslu a jak
základ této umělecké akademie aby k nynějšímu
oddělení pro všeobecně malířství zřídila oddělení pr
moderní monumentální malířství se zvláštním zřete-
lem na polřeby církevního umění a dále, aby zřídila
oddělení pro grafiku, pro umělecké stavitelství a ko
nečně oddělení pro průmysl umělecký.
doktor
Ellenbogen
Posl
Steinwender
Schmid
Rakousko
Čechy
Praha
14
article
Posl. Sylverster, Malik, dr. Diamand, Romančuk
a ryt. Kozlowski tlumočili různé tužby o pěstován
umění v jich domovinách.
Posl. Němec odůvodnil resoluci, aby vláda do
rozpočlu ná rok 1909 zařadila přiměřený obnos ne
podporu divadelních lidových představení a koncerto
a pamatovala při tom též na Prahu. Dále resoluci
o zřízení české vysoké školy grafického umění.
Posl. dr. Hoimann -Wellenhof doufá, že výbor
jednomyslně schválí zvýšení uměleckého úvěru na
1 mil. Umělecké snahy a výkony jednotlivých zemí
nutno podporovati. Ochruna uměleckých památel
musí býti rozšířena na zachování a udržení při-
rodních památek.
Posl. dr. Korošec a Ploj žádali, aby stát podpo-
roval umělecký život v slovinských zemích.
Posl, ryt. Vukovič přimlouval se na zachován
národních památek z doby chorvatské a poukazoval
na nutnost, aby byl vydán divadelní zákon.
Posl. V. Kotlář poukázal na význam postátněn
proslulé pražské konservatoře a navrhl resoluci, aby
po stránce stavební byl prozkoumán proboštský
chrám na Mělníce a na jeho zrestaurování byl po-
skytnut potřebný náklad.
Rel. dr. Kramář žádal naléhavě, aby výbor hla-
soval pro celý 1 mil. Poslanci vědí, co jest jejich
povinnestí. Potřebuje-li stát peněz, povolíme mu je.
Pro těch 200.000 K nedojde snad ke konfliktu s vlá-
dou. Dále žádal, by i letos v jubilejním roce byl při-
měřeně zvýšen obnos na podporu umění. Mohlo
by se tak státi z pokladních hotovosti. V tomto smyslu
navrhuje dodatek ke své resoluci, Souhlasí s ná-
zorem, že vlivem moderního rozvoje poklesly tech-
nické znalosti našich malířů. Proto také přeje si svo-
lání ankety o otázkách uměleckého vyučování.
Posl
Malik
doktor
Diamand
Romančuk
Kozlowski
Němec
Hoimann
Wellenhof
Korošec
Ploj
Vukovič
Kramář
Praha
Mělník
15
article
Podporuje navrženou resoluci a zvláště podněty
Ellenbogenovy a žádá, by zamítnut byl resoluční
návrh Wolfův na zřízení zvláštní německé umělecké
akademie. Nemá v zásadě ničeho proti tomu, aby
byla zřízena zvláštní škola pro Němce, ale byle
by politováníhodno, kdyby taková otázka byla vná-
šena právě ve chvíli, kdy se dmou vlny bez tak dosti
vysoko. Nepovažuje-li posl. Wolí za rázovité české
umění, které zrodilo na př. Mánesa, pak to nesvědě
o zvlášť podrobné znalosti našeho uměleckého roz-
voje.
Při hlasování schválena položka, která byla před
mětem rokování, rovněž tak, částečně se „měnou p
vodního zněni, navržené resoluce, při čemž po zpra-
vodajově přání se konslatuje, že jednomyslně by
přijat jeho resoluční návrh, aby podpora pro umění
byla zvýšena na 1 mil. K. Resoluční návrh Wolfův
na zřízení vlastní německé umělecké akademie v Pra
ze propadl, načež jej posl. Wolí ohlásil jako menši-
nové votum.
Ellenbogenův
Wolfův
Němec
Mánes
Wolit
16
article
Při pol. „Přístavní a námořní zdravo
ní služba“, „Námořní observatoř v Ter
stu“ a „Subvence prolodní dopravu“ posl
dr. Syivester zmiňuje se o subvenční smlouvě s „Dal-
matií“ a doulá, že celá tato záležitost bude v krátk
době předmětem rokování důvěrné schůze výborové
aby uzavření télo smlouvy bylo členům výboru ob-
jasněno.
Posl. dr. Kolischer soudí, že svěření dalmatské
služby smlouveu poštovní a paroplavební bez schvá-
lení parlamentního bylo nezákonným. Žádá, by stav-
ba lodí v Rakousku nebyla prováděna anglickým
firmami, a poukazuje na novinové zprávy, že správa
Lloydu hodlá svůj arsenál oddělit od podniku, což
nesmí státi se bez schválení min. obchodu.
Posl. Maštálka opřel se tomu, že lodní práce pro
Lloyd zadávají se cizině. Továrny české a moravské
v poslední době se zařídily na stavbu turbin, která
anglickou soutěž předstihuje. Táže se ministra p
uměn
zřízení tarifní kanceláře. První podmínkou naší ná-
doktor
Syivester
Posl
Kolischer
Lloyd
Maštálek
Ter
Rakousko
17
article
mořní depravy je zdělání vhodných kombinovaných
sazeb železničních a lodních. Dnes vyváží se z krá-
lovství českého přes Hamburk a Roterodam. Slevam
sazebními možno dopravu odvézti na dráhy rakou-
ské a na rakouské paroplavební podniky. Je velic
nutna také reorganisace zdravotní služby námořní
Ať se provede dřív než bude pozdě.
Posl. dr. Ploj žádal, aby při zadání jihoamerick
paroplavební služby měly se na zřejeli podniky zřej-
mě rakouské.
Ministr dr. Fiedler připouští, že zákonodárstv
v záležitostech námořních je pozadu, avšak na úpravě
námořního práva se horlivě pracuje. Nautický per-
sonál byl již částečně rozmnožen; zřízení námořn
rady setkalo se s námitkami. Pro úpravu terstských
otázek dopravních bude zřízena zvláštní komise. Vlá-
da je ochotna podporovati loděnice v Dalmacii. Sou-
hlasí, aby o jihoumerické službě a „Dalmatii“ pojed-
nalo se ve schůzi důvěrné. Se společnostmi „Dalma-
tia“ a „Ragusea“ byly uzavřeny lodní a poštovní
smlouvy za předchůdce v úřadu.
Posl
doktor
Ploj
Fiedler
Hamburk
Dalmacie
Dalmatie
Dalmo
18
article
Pokud jde o povolení ke stavbě alexandrijského
parníku v cizině, odhodlalo se ministerstvo udělit
je zvláště proto, že zahraniční soutěž oznámila ne-
obvčejně rychlé spojení s Alexandrií. O pronájmu
arsenálu Lloydova není dosud oficiálně ničeho zná-
mo. Zřízení tarifního oddělení zpozdilo se, prolož
funkcionář, vyhlédnutý za správce lohoto oddělení
je dosud jinde příliš zaměstnán. S Uhrami byla uza-
vřena zatímná smlouva o paroplavébních společno-
stech, která se týká Lloydu a Adrie a obsahuje na-
proti dřívějším úmluvám pro Rakousko výhody.
Posl. sv. p. d'Elveri prohlašuje, že poskytnu
1.200.000 K „Dalmatii“ je zastřenou subvencí. Přál
by si, by Ulovd, třebas byl letošní výsleďek pedniku
sebe příznivější, se finaněně napřed posílil, než při-
kročí ku placení dividendy. Odporuje oddělení Lloy-
dova arsenálu a doporučuje vládě, aby věnovala
plnou pozornost námořní dopravě do Marokka.
Posl. Pittoni souhlasí s vývody Kolischerovými
a je povděčen, že ministerstvo opřelo se snahám
nn
Lloydův
Lloyd
Adrie
svatý . p
Elveri
Ulovd
Posl
Kolischerový
Alexandrie
Uhry
Rakousko
Maroko
19
article
Lloydu objednávati lodi v cizině.
Je srozuměn s dopravní komisí v Terstu, ale li-
tuje, že ministr učinil koncese obchodní komoře terst
ské v její nepřízni k dělnictvu.
Položky, o nichž se jedná, schvalují se po zpra-
vodajově doslovu a polom položka „Skladišt
v Terstu“ po referátu posl. ryt. Wittka, vedle
resolucí, v nichž se navrhuje rozšíření přístavních
staveb v Terstu a reorganisace přístavní služby
Posl. Mnštálka referoval o pol. „Ředítel stv
pro stvbů vodních ces!“. Posavadní opatřen
pro stavbu vodních cest vztahovala se na průpravn
práce průplavu od Dunaje k Odře s pokračovánín
k Visle, na vypracování projektované kanalisace
současně na úpravu toku labského od Mělníka d
Jaroměře a na provedení podrobných studií o pracích
jež nutno prověsti na Vltavě mezi Prahou a Budějo-
vicemi, zvláště však mezi Prahou a Štěchovicemi
V poslední době ventiluje se ve veřejnosti otázk
má-li býti vystavěn dunájsko-oderský průplav a ne
bylo-li by hospodářsky výhodnější postaviti na se
verní dráze třetí nebo čtvrtě koleje. Průplavy jsou
nezbytným doplňkem železnic.
Lloyd
Wittek
Posl
Terst
Dunaj
Odra
Visla
Mělník
Jaroměř
Vltava
Praha
Štěchovice
20
article
Neučiní-li se včasné opatření pro jinou
dopravní cestu vedle železnic, dopravní svízele, kter
se loni namnoze objevily, stanou se v budoucnost
ještě většími nešvary. Železnicí samou se pro pudoue
nost nevystačí. Vyvrací námitky proti stavbě prů
plavu, zvláště námitku, že tu není dostatek vody
Takové obavy jsou bezdůvodny. Stavba průplavu bu-
de ovšem vyžadovati větších obnosů, než se svého
času pomýšlelo, tak jak tomu bylo u alpských drah
Doporučuje, aby dunajsko-oderský průplav by
vystavěn s odbočkami do Brna, Olomouce a Pro
stějova, Obnosy, použitě na stavbu, prospějí velic
i průmyslu, zvláště v době úpadku konjunktury. Sně-
my zemské učinily již, co na nich bylo; rovněž schů
ze poslanců všech zemí, o něž jde, poukázala n
nutnost stavby průplavu. Žádá, by zadávání prae
na středním Labi bylo urychleno, a navrhuje konečně
následující resoluce:
„Vláda se vyzývá, aby po ukončení expertisy z
účelem energického zahájení staveb průplavních, kte-
ré přesahují míru původně přijatou, ústavně požádal
za potřebné peněžní prostředky na provedení vodníc
cest v zákoně ze dne 11. června 1901 uvedených
Vláda se vyzývá, aby přípravy projektů dalš
úpravy a splavnění Labe, jakož i splavnění Vllavy
nad Prahou až k ústi Sázavy urychlila, jakož i aby
zavčas se poslarala o zahájení potřebného vodopráv
ního řízení a učinila nutná opatření finanční, aby
ihned po vyhotovení a schválení zevrubných projektů
mohlo se začíti je prováděti. Vláda se vyzývá, aby
exposituru c. k. ředitelství slaveb vodocestných v Pra-
ze vybudovalo náležitými novými silami.
Brno
Olomouc
Praha
Sázava
21
article
Vláda konečně se vyzývá, aby proměnila expo-
situry v samostatná zemská ředitelství stavební.
Posl. dr. Glabiňski stýskal si, že zákon o vodních
cestách nebyl dosud proveden a navrhl resoluci, aby
vláda co nejdříve započala se stavbou vodní cesly
dunajsko-odersko-viselské (Videň—Bohumín—Krakov
z úvěrů, jež zůstaly k disposici. Stavba buď zahá
jena z obou konečných bodů a ze vhodného míst
na Moravě.
Posl
doktor
Glabiňski
Bohumín
Krakov
Morava
22
article
Post. dr. Steinwender a sv. p. Morsey
konstatovali, že při zákoně o vodních cestách jle
pouze o kompromis formální. Vodní cesty nesměj
býti stavěny stůj co stůj. Nejprve musí býti zjed
nány záruky jich rentability; — Schmid se při
mlauval za neprodlenou stavbu dunajsko-oderskéh
průplavu v zájmu města Vídně; — d Rlvert můž-
souhlasiti s návrhy zpravodaje pouze s podmínkou
že bude proveden odbočný průplav, spojující Brne
s hlavní tratí: — Malik poukázal na rozčileno
náladu v zeměd. korporacích alpských zemí proli stav-
bě průplavů: — Kolischer přimlouval se rázn
za stavbu vodních cest. Jde pouze o to, má-li dostae
velké území mezi Vídní a Krakovem moderní prů
mysl a zemědělství, anebe má-li býti Rakousko st
tem feudálním.
doktor
Steinwender
Morse
Schmid
Malik
Vídeň
Krakov
Rakousko
23
article
Ministr dr. Fiedler praví, že z úkolů, vylčených
zákonem o vodních cestách, zatím byla zahájena jer
malá část. Především zahájena úprava a splavněn
Labe. K hlavní práci mohlo se zde přikročiti teprve
roku 1907. Obnos, jenž jest k disposici na úpravu
splavnění Labe, bude r. 1912 úplně vyčerpán, př
čemž bude provedena jen mnohem menší čásť práce
a na větší čásť bude nutno požádati o nové pro
středky. Dále bylo zahájeno splavnění Vltavy v Praze
a jseu dohotoveny projekly průplavu dunajsko oder-
ského a projekty haličské trati průplavu odersko-
viselského. Pro splavnění Vltavy od Prahy k úst
Sázavy byl dokončen povšechný projekt. Ve příčině
průplavu z Přerova do Pardubic byly zahájeny prů-
pravně práce. Ve příčině ostatních staveb v zákoně
o vedních cestách uvedených není ještě podnětu
Třeba zodpověděti otázku, co se má dále státi
záležilosti vodních cest. V době vydání zákon
o vodních cestách nebylo kromě povšechného pro-
jektu pro úpravu a splavnění Labe řádného před-
běžného projektu a ve příčině potřebných prostředků
nebylo tehdy správného a dokonce ne jasnéh
obrazu.
Fiedler
Vltava
Praha
Sázava
Přerov
Pardubice
24
article
Provedení zákona v celém rozsahu prací v něm
uvedených bylo by podnikem ohromného rozsal
Kdyby vláda zahájila práce, neotázavši se parlamen
tu, kdy celkový požadhvek na stavby a to i na jed
notlivé podniky není znám, mohl by býti parlamen
přiveden do tísně, že by musil po vyčerpání nedosta
tečného úvěru, který byl zákonem o vodních cestách
zatím schválen, povoliti na práce již započaté dalš
požadavek, aniž by měl vlastně volnost rozhodování.
Také by se musilo po roce 1912 přistoupiti opě
s požadavkem na zemské sněmy. Tyto nesnáze ne-
smějí býti přeblédnuty. Na druhé straně nesmí se
však ministr obchodu se zřetelem na zákon, jehož
platnost trvá, postavíti ani na stranu poslanců, kteř
chtějí stavbu vodních cest přorušiti. Bylo by to mož
ným jen, kdyby se sněmovna usnesla na přísluš-
ném návrhu, aby byl zákon z r. 1901 změněn.
Je nezbytno provádět zákon ve správných mezich
a stanovili pořad, v němž nutno prověsti práce, n
něž zákon pomýšlí. Ministr myslí, že pro tento po-
řad musí býti směrodalným stav technických prů-
pravných prací, národohospodářský význam přísluš-
ného podniku a možnost zjednati si nezbytné pro
středky. S tohoto hlediska musí býti v prvé ředě do
končena úprava toku labského a labská kanalisace
s nimiž bylo již začato, rovněž musí se začíli s
stavbou dunajsko-odersko-viselského průplavu a nu
no pokračovati v kanalisaci Vlfavy. Teprve po skon
25
article
čení těchto prací anebo až aspoň náležité pokročí
mohlo by dojíti na další úpravu Vltavy a stavbu pře-
rovsko-pardubického průplavu a pak by se mohly
prověsti ostatní práce. Ale podmínkou všeho toho j
souhlas parlamentu. Až anketa o projektu dunajsko-
oderskoviselského průplavu, která se právě koná
skončí své práce, bude svolán poradní sbor pro vod
ní stavby, aby podal své dobrozdání a teprve na zá-
kladě tcho předstoupí ministerstvo, jestlíže poslane-
cká sněmovna schválí zpravodajem navrženou reso-
luci, s předlchou před sněmovnu. Potřebné obnos
překročují povolené úvěry tak, že sně-
movna musí dáti vládě jistotu, že můž
s těmito pracemi začíti.
nnnn
Vltava
26
article
Posl. hr. Kolowrat přednesl názory agrárník
z Čech, poukazuje na společnou jich resolucí proti
stavbě průplavu.
Posl. dr. Diamand vyvracel důvody odpůrci
průplavních staveb; — Seitz přimlouval se z
stavbu.
Posl. Maštálka v doslovu vyvracel tvrzení, ž
všichni agrárníci jsou proti průplavům, poukazuje
na četně agrární skupiny, odhodlané hlasovati pro
průplav. Proti tomu jest pouze pranepatrný poče
agrárníků. Poněvadž chce obyvatelstvu ukázati,ž
většina sněmovny je pro pokračování v pracích, po-
něvadž chce úřadníkům dáti naději, že mohou dále
pracovati a práce budou provedeny, navrhl svou
resoluci
Na žádost posl. Malika konstatuje se při hla
sování poměr hlasů. Navrženě resoluce schvalují se
21 proti 6 hlasům. Posl. hr. Kolowrat ohlásil men-
šinové votum.
Na to se postupuje k úvaze vlády dle návrhu
bar, Morseye řada návrhů a peticí, které se týkaj
ministerstva vnitra
Konečně přijat finanční zákon na rok 1908 s
změnami, zpravodajem navrženými, a potvrzuje se
volba posl. Steinwendra hlavním zpravodajem
pro sněmovnu
Tím jest skončeno rokování o st. roz
počtu na rok 1908
Předseda dr. Chiari děkoval výboru za ocholu
Myslí, že prokázal parlamentarismu velikou službu
vyřídiv rozpočet. (Hlučná pochvala.)
Posl. Morsey děkoval předsedovi jměnem vý
boru za blahovolnou ochotu a neobyčejnou trpělivost
bez níž by nebývalo lze proplouti obtížnými poměry
(Hlučná pochvala)
Posl. Seitz děkoval jménem opošice předsedov
za jeho přísnou nestrannost, načež byla schůze skon
čena.
Posl
Kolovrat
doktor
Diamand
Seitz
Maštálek
Malik
Chiari
Morse
Čechy
27
article
Stávka koči a závozníků v Praze
a okoli.
Stávka koči a závozníků v Praze
a okoli.
Obě strany mají své nepodajné válečně tábor
V prvém patře plzeňského restaurantu „U Pinkasů“
na Jungmannově náměstí má místnost komitét zasí
latelů a vozíčkářů, na Betlémském náměstí pak úřa-
duje komitét stávkujících. Dlužno poplati se u obou
táborů na smýšlení. V kruzích zaměstna-
vatelů nám sdělili: Před třemi lety vypukla v Pra-
ze stávka kočí, ale trvala pouze jeden den. Tenkráte
bylo jim něco na mzdě přidáno, ale jen nepatrný ob
nos. Mnohem více těšilo stávkáře, že zaměstnavatel
v pravém slova smyslu se k nim hrnuli a o nastou-
pení práce je prosili. Tím byli kočí utvrzeni, že or
ganisace jejich všecko zmůže. Ale v tom se přepo-
četli. Tentokrát zaměstnavatelé nebudou dřívější chy-
bu opakovati. Semkli jsme se jako kočí a závozni
a prohlásili: nepovolíme. Jen za dřívějších podmí-
nek jsme ochotni personál vzíli nazpět do práce! —
A co říkají vůdcové stávkujících? „Poža-
davky zřízenců jsou úplně oprávněně. Dohodovaci
komise stanovila těchto 16 odstavců požadavků:1
Pracovní doba jedenáctihodinná. 2. Minimální mzd
týdenní 27 K. 3. Zachovávání úplného nedělního kli-
du. 4. Práce přes čas, je-li nutna, honoruje se 60 h
za hodinu. Hodina započatá čítá se za celou Práce
přes čas mimo obvod pražský honoruje se dvojná-
sobnou průměrnou denní mzdou. 5. Při denních pra-
cích mimo obvod pražský poskytuje se dieta per
koruny. 6. Kočí nemůže býti nucen k nakládání neb
skládání zboží v tom připadě, byly-li by koně ne-
chány bez dohledu. 7 Hlidka ve stáji, jakož i krmení
se zrušuje a k účelu tomu stanoví se zvláštní do-
zorce. 8. Výpovědní lhůta je čtrnáctidenní. 9. Slušné
zacházení se strany předních zřízenců se zaručuje.
Pinkas
Praha
Jungmannův náměstí
28
article
10. Na den 1. května úplný klid práce. 11. Uznání
odborové organisace a závodních důvěrniků. 12. Po-
třebné pracovní síly budou obstarávány prostředni-
ctvím umísťovacího odboru „Odb. spolku obchod.a
doprav, zřízenců a příbuzných odvětví v Čechách“
sídlem v Praze. 13. Za součinnosti společenstvaa
organisace bude působeno ke zřížení jezdecké školy
a vydání legitimací, opravňujících k jízdě. Zkuše-
ným již kočím budou tyto vydány. 14. Žádný kočía
závozník nemůže býti pro účast na mzdovém hnutí
do doby jednoho roku propuštěn. 15. Pracovní řád v
smyslu uzavřeně smlouvy bude organisací a závod-
ními důvěrníky vypracován a v závodech na vše-
obecně přístupném místě vyvěšen. 16. Platnost uve-
dených podmínek potrvá po dobu 2 roků. Poněvad
zaměstnavatelé na tyto podmínky nepřistoupili, za-
hájili zaměsínanci boj. — Rozruch způsobily zprávy
o něsilnoslech, klerých se stávkující včera dopustili.
Tak ve Vyšehradské třídě zastaven byl vůz bránického
pivovaru a stávkující nechtěli ho propustit. Dva z nich
byli zatčeni a pro zločin veřejného násili odvedeni
do vazky. Na strašnické silnici přepadlo několik stáv-
kujících povoz s nákladem popela statkáře Bečváře
Postraňky řeřezali a povoz zvrátili, takže se popel
rozsypal. Při dalších jízdách byl povoz střežen poli-
cejní hlídkou. Jnes budou jezdit v okolí Prahy jízdní
hlicky policejní na ochranu kočí a závozníků, jich
se stávkové hnutí netýká a kteří chtějí pracovati.
Bečvář
Čechy
Praha
29
article
Vésta odpoledne konali závozníci a zasila telo
schůzi v kanceláři spojených pražských zasílatelůa
usnesli se jednomyslně setrvati na původním svém
rozhodnutí, kterým byly požadavky kočí zamítnuty
Jestli dnes stávkující nevrátí se do práce, učiní za-
městnavatelé opatření, aby si opatřili nový personál
Ve zvláštních cirkulářích vysvětluje předslavenstvo
spolku pražských zasílatelů své stanovisko. K vůli
informaci uvádíme z nich tyto odstavce:
„Po tříleté přestávce tvoří se opět kolonie dělni-
cké, štvané od nich samých placenými agitátory proti
chlebodárcům, vzbouření sociálními štvavými řečmi
a přistupují na nás opět s těmi nejnemožnějšími po-
žadavky, které splniti nejsme s to, nemáme-li poznovu
řádati své ctěné zákaznictvo, by hradilo nám opět
tuto oběť na mzdách, jakož i tím vzrůstající břemena
z pekladny nemocenské a úrazové. Zachováme-li se
k těmto požadavkům pasivně, nečiníme tak v zájmu
vlastním, nýbrž vlastně v zájmu svého zákaznictva.
30
article
Nemaji-li tyto mzdové boje mezi zaměstnavateli a
dělníky protahovati se do nekonečna, nemají-li cíle
a otázky existenční jednotlivých závodů podkopán
býti, pak musí zaměslnavátelé všech kategorií ať o-
chod, průmysl nebo živnost, dohromady drželi na od-
vrácení všech nemožných a neoprávněných poža-
davků.“
„Organisací kočí a závozníků podané požadavky
zvýšily by režii na mzdách těmto placenou o 100 %
neboť nejen že by mzda při obmezení pracovní doby
dosáhla zvýšení 35%, ale jest řada takových poža-
davků stanovena, která by vyžadovala značné roz-
množení personálu, že by tím zaměstnavateli dalek
větší než 50% zvýšení na mzdových vydáních způ-
sobila, tak že by tím i existence naše úplně ohrožena
byla. Jsme ochotni, pokud se týče otázky čistě mzdo-
vé, přijíli našim kočím vstříc, dá-li se ve směru tom
docíliti dohodnutí, kdyby to i nějakých obětí vyžado-
valo; nebyli bychom ale s to, kdyby organisace na
splnění ostatních odstavců setrvati měla, pustíti se
s touto do vyjednávání, neboť v tom případě pře-
stali by naši členové býti pány ve svém domě a po-
něvadž celou zodpovědnost za to na sebe vzíti ne-
můžeme, bychom našim zákazníkům taková břemena
způsobili jaká by mělo v zápětí splnění těchto po-
žadavků.
31
article
Spolek velkoobchodniků s uhlím rokoval ve své
všerejšt schůzi rovněž o stávce kočí a konstatova!
především úplnou jednomyslnost náhledů členů. Sdě
leno ve schůzi, že většína kočí proti své vůli byla
do stávky vehnána. Požadavky uznány za nepřijatel-
né. Spolek velkoobchodníků s uhlím projevuje však
cchotu poskytnouli svým kočím 10% zvýšení mzdy
Těm kočím, kteří dnes do práce nepřijdou, bude dána
výpověJ. Kočím, kteří pracují, opatří se Bezpečnost
ní doprovod.
Včera dopoledne byl zalčen stávkující kočí Frant
Dollačil, poněvadž s několika neznámými druhy na-
padl kočího Ronovského a chtěli mu povoz převrá
tit. — Dále byl zatčen kočí Václav blikota, který ko-
čímu z venkova chtěl zabránit jízdu do Prahy.
Na Florenci přepadlo včera odpoledně několik stáv-
kujících kočího firmy Eisnerovy ze Smíchova a za-
čali shazovát s povozu pytle s moukou. Kočí, který
je kičem chtěl odehnat, byl zbit. Z útočníků byl jeden
zatčen. — Při nakládání nábytkových vozů interveno-
vali policisté, aby zabránili násilnostem stávkujících.
Velectěnému obyvatelstvu král. hlav. měsia Prahy
a předměsií!
Dollačil
blikota
Eisnerův
Praha
Florenc
Smíchov
32
article
Podepsané korporace dopravních živností pova,
žují za nutné apelovati na celou veřejnost v záleži-
tosti mzďového sporu svých zřízenců.
Roku 1905, tedy sotva před 3 lety, upraveny by
ly mzdové poměry našeho dělnictva tak, že zvýšena
byla mzda průměrně o 20%, přídavek to velic
značný, vváží-li se, že výdělkové poměry naše ani
v nejmenším se nezlepšily, naopak spiše se zhor-
šily. Dělnictvo se tehdy plně uspokojilo a od zahá
jení stávky upustilo.
Dbchodní režie tímto přilepšením na mzděa
následujícím zdražením mnohých jiných potřeb, na
př. práce řemeslníků, ceny polahů, nájemné, píce
telefonu, poštovného a j. stoupla téměř o 40 %, kdežtn
práce jest stejně — ne-li méně — než dříve při ce-
nách, jaké se platily před 15—20 lety a jaké v žád-
ném jiném měště, ani na venkově, již neexistují. Zří-
zenci naší — ač jsou jim tyto poměry destatečně
známy — přicházeji opětně s nároky, jež jsou na-
prosto nesplnitelny, neboť znamenaly by, nehledě ani
k technické nemožnosti, zvýšení mzdy asi o 1007,
na které nemáme nijaké úhrady a jichž prosazení
známenalo by úplnou zkázu naší živnosti.
33
article
Že zvolili k zastavení práce právě nynější oka
mžik, kdy velká čásť obyvatelstva přesídlí a tím způ-
sobeny mu budou škody nejcitelnější, dobu, kdy ka-
ždý den zdržení poškodí co nejvíce zdar výstavy
chlouby Prahy a zájmy dělnictva tam zaměstnaného
dlužno již vzhledem k blahovůli, jakou občanstv
pražské vždy dopravním zřízencům projevovalo, c
nejdůrazněji odsoudiii
My podepsaní odnítáme veškerou zodpovědnost
za následky, jež stávka dopravních zřízenců mii
může a prohlašujeme, že se všemožně — po pří-
padě přijmutím nových sil pracovních — přičiníme.
aby občanstvo nebylo poškozováno
Zároveň žádá společenstvo povozníků a vozí-
čkářů v Praze vážené obecenstvo, zejména P. T. pp
stavitele a podnikatele o podporu v tomto sporu
zájmu jich vlastním, nemá-li dojíti ke značnému
zvýšení cen prací povoznických
Spolek zasílatelů a povozníků pro Prahu a okolí.
Společenstvo povozníků a vozlčkářů v Praze.
Praha
34
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Povinnosti své dbalý německý úřadník.
Pražská „Boh.“ a všeněmecký pražský týdenník
„Der deut. Volksbote“ přinesly do slova stejně
znějící článek, nadepsaný: Ein pflichtgetreuer
deutscher Beamter. Článek opatřen jest tímt.
úvodem: „Od právního přítele jistého c. k. po-
štovního úřadníka, jenž se na nás v záležitosti
níže blíž označené o radu obrátil, obdrželi jsme
následující sdělení.“ Ve sdělení vyličují se
pak tato fakta: Povinnosti své dbalý úřadník po-
štovní odepřel podepsati písemný rozkaz pro
vnitřní službu v tak zvaně „normálce“ („„Nor-
malienbuch“) z té příčiny, poněvadž rozkaz na-
psán v českém jazyce. Na tofo vzepření
následovala rozmluva mezi ním a jeho předsta-
veným a v ní „povinnosti své dbalý německý
úřadník“ prohlásil, že česky psaný rozkaz ne-
bere na vědoní pro nesprávné jeho vyhotovení
jazykové, příčící se platným předpisům. Když
mu sděleno bylo, že na příště mají se v normálce
oba jazyky střídat, odvětil úřadník, že pro něho
platným budou jenom rozkazy v němčině psané,
a když přednosta úřadu prohlásil, že bude tako-
vým způsobem nucen, psáti rozkazy v obou ja-
zycích současně, odtušil úřadník, že ani takové
rozkazy nebude přijímati. Na odůvodnění tako-
vého počínání uvedl úřadník, že nařízením zr.
Nora
Boh
35
article
1899 jazyková nařízení Badeniova a Gautsehova
byla úplně odvolána, že oběžníkem poštovního
ředitelství z listopadu r. 1899 nařízeno vnitřně
úřadovati, jak tomu bylo před jazykovým naří-
zením Badeniovým, že jiným oběžníkem a sice
z května 1901 nařízeno ve veškeré vnitřní služ-
bě poštovní, také pokud se týče osobních zále-
žitosti, užívati výhradně německé-
ho jazyka. Povinnosti své dbalý poštovní
úřadník učinil prý krom toho o této události i ze-
vrubné udání k poštovnímu ředitelství se žá-
dostí, aby přednosta poštovního úřadu byl při-
měn rozkaz po česku do „normálky“ zapsaný
prohlásiti za neplatný i aby mu uloženo bylo,
vyvarovati se na přiště podobných přehmatů. K to-
muto sdělení připojuje „právní přítel dbalého
německého úřadníka“ ještě řadu stížností na
c. k. poštovní ředitelství, kteréž prý trpí českým
konceptním úředníkům ve vnitřní službě české
koncepty a připomínky německých radů, že vy-
řízení na příště má se psáti po německu, škrtává.
Proti takovým „zlořádům na posměch pravidel-
nému chodu služebnímu“ bude prý nutno, aby
se němečtí zástupcové uchopili nejkrajnějšich
prostředků atd. atd. Můžeme býti právem dy-
chtivi na výsledek denuneiace „povinnosti dba-
lého c. k. německého poštovního úřadnika“, pod
kterýmžto „pseudonymem“ kryje se dle našich
informaci jistý c. k. poštovní kontrol or,
který dík moeně protekci při jistě pražské
exposituře koná služby nižšího manipulačního
úřadníka, ovšem s velmi pohodlnými výhodami
a disposicemi, rovnajícími se vlastně sinekuře.
36
article
Pokud se týče věci samotně — pan kontrolor K.,
jenž schovává své referáty listům německým za
masku svého „právního přítele“ (1!), nebyl s t
odůvodniti své jednání ani jediným ustano-
venim zákona, nýbrž nařízeními, kteráž
vesměs jsou pretizákenná, poněvadž vy-
dána proti zjevnému znění základního zákona
o rovném právu také jazyka českého v úřa-
dech. Pokud jest také malostranská pošta c. k.
úřadém, má i v jejím vnitřním úřadování také
český jazyk táž práva jako německý. Kdyby
čeští úřadníci téhož c. k. poštovního úřadu de-
monstrovali proti německému nadutei tím, že
odeprou podpisů svých německým forma-
liím, byli by v úplném právu, neboť by pomá-
hali tak zákonu ku platnosti. Že mu měli
k této platnosti pomoci již dávno čeští odborní
i krajanští ministři řádným, na půdě zákona sto-
jícím nařízením, jest ovšem samozřejmo.
— Nejnovější jazykové nařízení poštov
ního ředitelství pražského. Včera rozeslán byl
veškerým poštovním úřadům v království če-
ském výnos čís. 76.689, dle něhož se úřad-
nímu personálu nejpřisněji naři-
zuje, aby veškeré ve vlakových poštách, aneb
ve styku s nimi užívané úřadní tiskopisy vy-
plňovali výhradně »v řeči předtiskue
(rozuměj německy), jakož aby při o zna-
čování všech mist v Předlítavsku
užívali jedině pojmenování, obsa-
ženého v ůřadním seznamu pošt
telegrafů. Je to během týdne jiz
jítmonstrovat
pošta c