ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 191ea4f0-75a3-11dc-af52-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 47, work 2, person 61, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
onden s aabtel
3 masthead
mlsn
4 masthead
staumve 39n slnvoínvv sonsveslao d nrivemě do v tnblV sv odornsme eto
5 masthead
V Praze, v úterý 12. května 1909.
Praha
6 masthead
emlenžaznonnmí Mlajenn šro
7 masthead
ob es lazdob orog vběmss ši
8 masthead
Číslo 131.
9 masthead
nroboladnone ode
10 article
Na ranní a odpol. listy předp llácí se v Praze v admínistraci a měsín na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čonáškou na měsíe n čtot lta . . . 7 K 5ok ve dlialkách 2 K so na něskc . Poštov na me n čtrrt 1eta . . . . 9 k s0h s drojí zlsilkou za mšsn nt a
Praha et
11 title
Dnešní čisla pre Prahu la o 10 stranách.
Praha
12 article Jak to dnes dopadne v Národním klubu ve Vídni?
Jak to dnes dopadne v Národním klubu ve Vídni? Dnes tedy rozhodne se většina poselstva českého konečně buď pro zachování nebo zdo- lání vlády Beckovy. O letošních velkonocích dosáhla všeobecná roztrpčenost ve veřejném mínění národa našeho proti vládnímu systému Beckovu té míry, že jevilo se další zachování posavadního nezdravého poměru mezi vládou a Národním klubem téměř nemožností. »Nedůvěra knynější vládě po vlastech našich se šíří,« zjistil ve řejně v předvečer detošních velkonoc sám před- seda výkonného výboru národní strany svo- bodomyslné pan dr. Václav Škarda, si nutká poslance k rozhodnému kro- ku, po případě k boji, když seznají že za nynějších poměrů právo naše se nám odpírá a požadavky naše se ne- splňují« .. Den před úmrtím nášeho dra. Josef Herolda usnesl se pak širší výkonný výbor národní strany svobodomyslné o re- soluci, jejíž hlavní zásady navrhl, jak se výslovně oznamovalo, sám dr. Kramář a která dobře tlumočila panující všeobecnou nespo kojenost v uráženém a německou byrokraci schválně týraném národě českém. Resoluce ta vytýkala vládě Beckově ostře že pohoršlivé ty protizákonnosti, jichž se do- pouštějí na povel německého Volksrátu ně- mečtí soudcové proti právu jazyka českého ve vlasti naší, »jsou důsledkem váha- vosti a bezradnosti vlády a zvláště justiční správy, která nedovedla hne v počátcích jazykové vzpoury německých soudcův zjednat průchod právu jazyka českéh platnými zákony zaručenému.
doktor Škarda Josef Herold Kramář Vídeň národní strana Beckův
13 article
Davala pak vládě co nejvážnější vy strahu: »Kdyby ustoupila vláda opět ně meckému teroru a jakýmkoliv způsobem po kusila se o opětnou změnu nynějš správné praxe vrchního soudu, že by tím způsobila nejen hotovou anarchii v justici s nedozírnými následky pro bezpečnost právní i autoritu moci státní, nýbrž i jed no- myslný nezdolný odpor celéh českého národa«, v němž také »ne dávný postup místodržitele krá- lovství českého v zemské školní radě a proti vnitřnímu úřadování českému právem vzbudil nejhlubší rozhořčení.« — Po těchto důtklivých stížnostech usnes se pak širší výkonný výbor dne3. května t. r. většinou hlasu: saby poslanci národní strany svobodo- myslné působili k tomu, aby české po- selstvo na radě říšské vládě — par lamentní podporu odepřelo, ne- bude li porušování jazykových práv národa českého německými soudci a státní správou, dle platných zákonů se vší roz- hodností učiněna přítrž, a pevně očekává, že české poselstvo nedopustí. aby rovné právo českého jazyka v zem ích českých jakkoliv bylo poru šeno.e Přítel nepřítel mohl projev ten považo- vati za hotové ultimatum, dané vládě Be ekově se strany naší ve chvíli, kdy ona po- žaduje na národech novou obět, větší to počet brancův odváděných ročně ke země braně s německým velením, a ni kdo v první chvíli nepochyboval, že na roz-
národní strana svoboda
14 article
hodné to stanovisko postaví se též čeští ne agrárníci, Staročeši a klerikálové. Avšak již o dva dni pozděj ozvala se pochybnost v tisku staročeském, že by tím byla se strany Čechů ministerstvu Beckovu opověděna oposice pro případ. nebude-li spravedlivému požadavku našemu vyhověno: »Na takovém projevu se přísluš- níci strany strany mladočeské ani usnésti nemobli« — vykládal již 5. května staro- český orgán »Hlas Národa«, »poněvadž je- jich zástupci ve společném Národním klubu nejsou ve většině, nýbrž ve svém taktickém postupu jsou vázáni souhlasem stran ostatních: české agrární a katolické strany národní. K opo sici snad ani nedojde, alespoň ni koliv hned. Jestiť známo, že jak česká strana agrární, tak i poslanci kato tické strany národní, aspoň ti z Moravy brání se úsilovně proti tomu, aby české poselstvo na říšské radě změnilo frontu a v daném případě postavilo se proti tak zvané parlamentní vládě.« —
Čecho Morava
15 article
Za takové nálady většiny agrár- ních a klerikálních poslancův českých ovšem nepotřeboval se baron Beck příliš strachovati o svůj zejtřek, nepotřeboval české delegaci dávati žádných zvláštních uspoko- jivých ujištění co do budoucnosti: stačilo, když ve své páteční řeči (ze dne 8. května) učinil toto trojí prohlášení: Předně: že prý povolení zvýšeného odvodu zeměbrancův (o 5000 rekrutů ročně víc), »jest vskutku životní otázkou zemské obranye — za druhé: že prý vláda dostojí své po- vinnosti a v politické správě státní zjedná silnou rukou pořádek všude tam, kdekoliv by se objevil nepořádek, aby zabránila vniku národního ducha strannického do správy státní tolikéž v soudnictví že prý se vynasnaží. doufajíc v podporu politických stran, aby »v mezích, zákonem daných, uhájila důstojnost justice vlivem politických názorův ohroženou — jelikož nemá tak malého vědomí o své legitimní oprávněnosti a o své moci, aby vůči ojedinělým skutkům podřízených sobě orgánův zahazovala flintu do žita «
Beck
16 article
Komuž by unikl dvojsmysl ba protismysl v těchto větách ministerských? Nejprve horlí bar. Beck proti zlu, »že národní duch strannický vniká do sprá v státní i do justice,« ale hned na to se do- volává podpory politických stran. kteréž tedy jsou — škůdci i spasiteli v jedné osobě! Ano, těmto proti sobě zápolícím stranám národním a politickým chce ve vídeňském parlamentě svěřiti osud svého jazykového zákona, jímž prý hodlá zavésti při soudech a státních úřadech v Če- chách »aspoň snesitelný zákonný pořá- dek!« Těšme se blahou nadějí!... A s tímto těšínským jablíčkem v ruce — domlouval pan bar. Beck dojemně k jihnoucím srdcím agrárníků a klerikálův českých: »Vláda spatřuje ve schválení pilnosti návrhu (německovládního agrárníka hr. Kolowrata) zkušební kámen jak pro státní smysl této slavné sněmovny, tak i pro svůj vlastní soulad s vůl stran a s tužbami obyvatelstva.« Stavě takto veřejně a výslovně otázku důvěry, věděl ovšem bar. Beck již, jakt vypadá v táboře českého poselstva, jaký tam panuje zmatek nerozhodností a rozpakův
Beck Kolovrat
17 article
ve stranách na sebe žárlících, kde jedna číhá na chybný krok druhé a žádná nemá ve veliké době troufalosti ku pravému zdatnému činu pro zdar a čest národa. A tak již dnešní pondělníky vídeňské počí- tají se skutkem, že veškeré v Národním klubu sjednocené kluby české osvědčí vládě Beckově důvěru, hlasujíce ve středu pro pilný návrh Kolowratův na zvýšení bře- men vojenských. Situace stran spojených v Národním klubu líčí se v předvečer hlasování názorně takto: Mladočeši a Staročeší, spojení v Če ském klubu, nemají hrubě chuti obětovati se po všem zklamání i tentokrát ještě z kabinet Beckův. Cítí, že nesrovnává se s po- sláním, jež na ně vložil český lid, aby vůči tomu patrnému dorozum ní mezi vládon Beckovou a Něme- o duchu nového jazykového zákona znovu povolili této vládě daně a vojáky.
Beckův Kolovratův národní klub sjednocený klub
18 article
Ale na druhé straně zase nechtějí na- saditi páku oposiční zrovna při této vo- jenské otázce, na niž koruna tak velkou váhu klade a tak hodlají zvoliti cestu střední, totiž odejíti při hlasován ze sněmovny. Než proti tomuto východisku střednímu vzpírají se houževnatě agrár nícii čeští klerikálové: Ti jsou hotovi hlasovati pro vládu a na- léhají, aby též Mladočeši a Staročeši s nim táhli za jeden řemen: Nechtějí za svou službu vládě Beckově býti odpovědni veřej nému mínění v Čechách samotni. Chtějí míti v Mladočeších a Staročeších spoluvinníky »Zejmena čeští agrárníci« — sděluje staročeský denník »Hl. Nár.« 10. t. m., — »ukazují k tomu, že Český klub má také svého zástupce v radě koruny jako česká strana agrární a musí se dle toho zacho- vat, nebo svého zástupce z ministerstva od- volat. — Poslanci katolicko-národní tvoří část vládní většiny a jsou ochotni podporovat vládu také při této pří ležitosti; ale požadují prý rovněž, aby čle nové Českého klubu sdíleli s nimi odpověd- nost. Zdá se, že obě zmíněné česke strany mají na zřeteli prostonárodní po- řekadlo: Spolu krást, spolu viset.« Kterak za součinnosti tak krásných karakterů a zásad politických dopadne hla- sování v dnešní pospolité schůz Národního klubu, v níž agrárnici s klerikály budou míti rozhodnou pře- vahu (klub agrárníků číta 28 členů, kluh nár katoliků 17 členů, klub český z Mlado čechů a Staročechů složený 21 členů) —to ví bezpochyby bar. Beck již dnes na číslici Smutná to opět etapa — positivní politiky
Beck Čechy katolickýnárodní národní klub
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. května. (Vládní vítěz ství.) Čeká se, že poslanecká sněmovna zejtra a nejpozději ve středu dvoutřetinovou většinou přizná pilnost návrhu Kolowratovu a po prvém čtení přikáže výboru vládní návrh na zvýšení braneckého kontingentu při zemské obraně o 4500 mužů. Břemena vojenská, zejména dan z krve jsou z nejtěžších, která jest nésti občan- stvu. Proto, když se poprvé vyskytly zprávy o požadavku ministra zemské obrany, všechny téměř poslanecké kluby prohlásily žádost mini- strovu za marnou. Ale bar. Beck se nedal za- strašiti prvým nepříznivým dojmem své před- lohy, přivtělil k ní novou, poslancům i obyva- telstvu sympatickou předlohu o peněžitých pod- porách pro záložníky povolané k vojenskému cvičení a nálada v poslanecké sněmovně se po některém vyjednávání a patřičném nátlaku na „vládní“ strany změnila tak, že vláda má dnes vitězství zabezpečené. „Zlomení odporu proti zvýšení braneckého kontingentu — píše o tom „Kur. Lwow.“ — jost veliké vítězství nynější vlády, jako vůbec vládním vítězstvím jest násil- né provodení předloh, pro obyvatelstvo tak ne- sympatických, jako jsou branci, nad tož roz- mnežení kontingentu způsobem pilným. Vidíli bar. Beck, jak je parlament chová k tak zvaným státním nezbytnostem, nemusí míti starosti o svou budoucnost.“ A ovšem nemusí se starati ani o to, jak „vládní“ strany svou povolnost zodpovědí před svými voliči.
Kolovratův Beck Praha
20 article
V Praze, 11. května. (Haličské prů plavy.) Polské kolo dosáhlo ve Vídni“ opět pěkného úspěchu. Ministerstvo ohchodu svolává expertisu, jež se má vysloviti o stavbě průplav dunajsko-oderského. O vodních drahách halič- ských nemělo býti v expertise řeči. Poláci však připomenuli vládě zákon o stavbě vodních dral a ymohli si, že komise, jež má projíždkou pro zkoumati terén průplavu dunajsko-oderského bude se zabývati také další vodní tratí od Odry do Visly a dále až ke Krakovu. Teprve z Kra- kova se výprava vrátí do Vídně, kdež podá dobre zdáni. Z Lublaně, 8. května. (Kraňsko v ju bilejním průvodě vídeňském.) Včer se tu konala porada, svolaná zemským hejtma- nem Šukljem, v níž rozhodnuto, že se Kran- sko zúčastní vídeňského jubilejního průvodu dne 12. června. Schůze se účastníli klerikáln Slovinci a Němci a do předsednictva příprav ného výboru zvoleni Šuklje za předsedu a bar Lichtenberg za místopředsedu. Mimo jiné bude do kraňského průvodu zařaděno také poutnick procesí. Tak bude dobře charakterisována ny nější převaha slovinských klerikálů nad pokro kovci.
Polák n Šuklj Kran Slovinec Němec Šuklj Lichtenberg Praha Vídeň Odra Visla Krakov Lublaň Kraňsko
21 article
Z Terstu, 8. května. (Slovinský u či telský ústav.) „Edinost“ má zprávu, že slovinský oddíl koperského učitelského ústa u bude v nejkratší době převeden do Gorice, kdež bude vypraven jako samostatný mužský učitel- ský ústav pro slovinské školy na Přímoří. Chor vatské třídy koperského ústavu byly už přene seny do Kastva v Istrii, takže by v Kopru zby pak jen ústav čistě vlašský. Z Turč. sv. Martina, 8. května. (Proč by odsouzen Vladimir Hurban.) Vladi mír Hurban byl pešťskou porotou odsouzen na dva měsíce státního vězení a 1200 K pokutý protože v „Národn. Novinách“ otiskl dva Björn- sonovy články, které byly bez závady otištěny té- měř ve všech pešťských listech. Když obhájee upozornil na tuto oklnost, státní zástupce mu odvětil, že peštské listy Björnsonovy články otiskly s poznámkami, kdežto „Nár. Nov.“ bez poznámky.
Martino Hurban Vlad Björnsonův Terst Gorica Istria
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 11. kvělna.
Praha
24 article
pusko-srhská obchodní styky. Do Petrohradu přibyl z Bělehradu zmocně nec tamní Slovanské banky, aby se přičinil o ze- sílení obchodních styků srbského královstv s Ruskem. Slovanská banka, založená dvě tomu léta, má za účel napomáhati obchodním stykům všeho slovanského světa, říditi v Bělehradě ob chodní museum slovanských tovarů, mohoucíeh najíti si odbyt na Balkánském poloostrově, zří diti agenturu a komisionářství tu prosíředkován mezi slovanskými obchodními firmami, přijímat
Petrohrad Bělehrad Rusko slovanský banka
25 article
V drobném prodejt: ranni číslo o soba . . . a vdpolediní . . . za 2 k Ve Blialkách na veskově: ranní číajo. . . . . . . . 10 k odpolednl . . . . . . . . 4k Inserátv platí se hotově napřeá. Předplacaní a inserty přijíná adnaini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a expedice „ Národnich Listů“ Eukopisy se nevracsjí.
26 article
do komise slovanské tovary atd. Základný ka- pitál tvoři 5 mil. dinarů, v čele stojí srbský finančník Manuil Torbica. Obchodní obrat mezi Srbskem a Ruskem raste rychle následkem hospodářského tlaku na Srbsko od Rakousko-Uherska. R. 1904 ještě ne- dosahoval 4 mil., a r. 1906 vzrostl již na 6 mil. Z Ruska vyváží se do Srbska uhlí, čaj, sušená ryba, nafta a výrobky z ní, bavlněné tkaniny a v poslední době i železné výrobky. Ze Srbska jdou do Ruska hlavně švestky, povidla, surové kůže a víno. Srbská vláda v poslední době ob- jednala v ruských závodech velký počet vagonů nákladních i osobních. Jen u dvou závodů za- kázky dosahují 4 mil. din. Srbsko šlo po stopách Italie, jež také v Ru- sku objednala velký počet vagonů.
Manuil Torbica Srbsko Rusko RakouskoUhersko
27 article
Židovská otázka v Rusku. Čára židovské osedlosti v Rusku ještě není zákonitě zrušena, ale Židé přes to nalezli již cesty, kudy se rozlévají po celém Rusku. Z nich zvláště jedna došla u nich obliby. Zákon dovo- luje židovským řemeslníkům, aby vychá- zeli z ghetta a usazovali se vně něho v ruských městech. Dovolení toho užívají také židovští lé- kaři, advokáti, peněžníci a j., aby prorazili čáru ghetta, pronikli odtud do ruských měst a připra- vovali půdu svým souvěrcům, kteří se tam po- nrnou, až hosudarstvenná duma dá Židům rovno- právnost, t. j. až se usnese, aby čára židovské osedlosti byla zrušena. Všichni židovšti inteli- genti pomáhají si vysvědčeními za vyučenou, která se dávají řemeslnickým tovaryšům. Lékař nebo advokát přijda do Moskvy, aby se tam usadil, neprokáže se diplomem university, ný- brž vysvědčením za vyučenou. Je zapsán jako krejčí nebo švec, ale provozuje praxi, ke které si způsobilost opatřil dokonaným universitním studiem. Úřady ovšem o tomto obcházení zákona vědí, ale zamhuřují oči. Židé při své drzosti, vy- nalézavosti a humoru nepřestávají na tomto stavu, nýbrž vymýslejí si řemesla, o kterých nikde neslýcháno, ale jejich vysvědčení za vy- učenou dokazují, že se těm řemeslům náležité vyučili. Snad ani „hotovitel fugasů“ nescház mezi těmi lžiřemeslníky
Rusko Moskva
28 article
Jak nyní petrohradské „Slovo“ oznamuje, ministerstvo vnitra nařidilo gubernátorům vnit- ních gubernií, aby se přesvědčili, umějí-li ži- dovští řemeslníci skutečně to řemeslo, o kterém mají vysvědčení za vyučenou a na základě kte- rého dáno jim dovolení bydlíti vně čáry židovsko osedlosti. Zatčení v Kyjevě anarchisté. V Kyjevě policie zatkla bandu židovských anarchistů, kteří, což je zvláště zajímavo, ope- rovali výhradně mezi svými souvěrci v židov- ském městě tyjevskěm, na Podole. Banda měla jméno „Černý prapor“. Členové měli ruské pře- zdivky, ale jména židovská. Jsou to bezpochyb již poslední zbytky kyjevských sociálných revo- lucionářů. V Afganistanu vypukla revoluce. V Pešavaru, pohraničném městě indickém, kolují vážné pověsti, že v Kabulu, hlav- ním městě Afganistanu, vypukla nedávno revoluce proti emirovi, že zavládly tam zmatek a vraždění. Moh- mandům dána byla lhůta do neděle, aby se podrobili, kdyby se tak nestalo, budou Angli- čaně ve velikých nesnázích, protože za nyněj- ších klimatických poměrů a za řádění cholery jest postup britského vojska téměř nemožný. Mimo lo by snad i ostatní kmeny dohnány byly
Angl Kyjev Podol Afghánistán Mohan
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dalmatské umění lidové. Značně stárnoucí „Graf Wurmbrand. z Terstu i pohodlnější lodi uhersko-chorvatsko společnosti ze Rěky počínají opět dovážet tu risty do Dalmacie. Cílem jich bývá většinou dalmatský jih nejvíce jich pohostí Dubrovník. Neméně váb i Dioklecianovo sídlo Split i s historickou Sa lonou. Ne tak často již Zadar vítá cizince. Není tu zdánlivě nic mocně přitažlivého, ač možno řici. že není hned tak druhého místa dalmatského které by se mohlo pochlubiti tak příjemnými mořskými lázněmi a příjemnou noční tempera- turou v letních vedrech. Slovan arci odchází ze Zadru zklamán. Za dar, hlavní město slovanské Dalmacie, myslite si, avšak s lítostí konstatujete neoprávněnou moc Chorvatům tolik nepřátelského živlu ital- ského. Jest ovšem značný rozdíl v té příčině mezi Zadrem a Terstem: nenajdete tu tolik irre- dentistů, jako v největším přístavu rakouském. ale tím smutnější je, že všechny ty Talianee tvoří namnoze dosud neuvědomělí Chorvaté. „Já jsem Dalmatinec!“. slýcháte od nieh denně, „My nejsme Chorvaté!“ — a z toho pa- trno je i celé jejich přesvědčení: znají obě řeči. italskou však se representují, jakožto povzneše- nější; chorvatskou mluví na trhu a s venko- vany. Cítite, jak nezdravý je to poměr, chápete však snadno, že dostačí jen poněkud mocnější vědomí národní a hlubší vzdělání nejširších vrstev lidových, aby nastalo utváření, jaké je- dině vyplývá z číselného poměru obou národ- nosti. „Tak deset let ještě!“ říkávají národně probudilí Chorvaté.
Graf Wurmbrand Dioklecianův Split Chorvat Zadr Terst Dalmacie Dubrovník
30 article
Zapomenele-li na národní povahu Zadru přeslechnete-li tak časté pouliční: Eviva. Zara italiana!“, zaujmou vaši pozornost známé úzké ulice jižních měst, avšak ne vždycky povšim- nele si všech pozoruhodných památek stavitel- ských z dob panství římského i rozkvetlé moe Benátčanů. A je jich zde tolik! Vstup do kteréhokoliv z četných starobylých paláců z dob těch pouč vás, co tu hezkých dvorů s ozdobnými cister- nami, schodišti, portály atd. Chci však obrátiti pozornost českých turistů na jinou okolnost. Mám zvláště na mysli zdejš lidové umění, jež lze ještě dosti v okolí Zadru pozorovati, stejně, jako takřka v celé Dalmacii. Tak jako bylo ve vlasti naší v předešlém století, je i v chudé Dalmacii. Krásné kroje ná- rodní mizí a místo nich nastupují výrobky se verní, zboží vídeňské a maďarské. A i to, co se dosud udrželo, nemá již poctivé důkladnosti originální pestrosti barev, původního charakteru Po několika málo letech cizinec neuvidí tu leč jen skrovné zbytky starých prací lidových Stačilo několik zpráv v cizině, poznámek z nichž ani není patrno pravé porozumění pro zdejší lidové umění — a každým rokem vidíte na jaře cizince, zvláště pak Angličany, kteral hromadně zakupují drahocenné perly tyto, aby zmizely v cizích museích i soukromých sbír- kách. I u nás v Rakousku, a to zvláště v kruzíeh německých, znamená se v poslední době zvý šená pozornost k lidovému umění dalmatskému svědčí o tom loňská propagační přednáška ve Vídni i nedávná výstava ve Štyrském Hradni. A výsledek toho?
Benátčan Angličan jižní město Dalmacie Rakousko Vídeň Štyrský Hradeň
31 article
Co ještě zbylo, pohltí opět sbírky cizía vždyť již dříve četné rodiny německé, v Dalma- cii usedlé, dobře znaly ceny skvostů těchto. Proto tím více třeba být vděčným horlivému sběrateli, krajanu našemu, P. Lukáškovi v Za dru, který takřka samojediný zachránil překrás- né doklady domácího průmyslu dalmatského pro kruhy slovanské, a bylo by značným úspěchem kdyby se podařilo je jedenkráte získati a trvale zajistiti pro naše sbírky. A cizina o něm ví! Ruční práce dalmatské lze rozděliti ve dvě skupiny, výšivky barevné a výrobky bílé. Skupina prvá září svými barvami a je ci- zinci nejvíce hledána; vždyť poskytuje takového občerstvení znaveným očím vysilujícího života velkoměstského! To nejsou však šátky s barva- mi jen nahodile nahozenými; každý je věrným obrazem okoli, ve kterém se zrodil. A jak jsou umělecky provedeny! Nejste-li nadšeni barvami (původní barvy jsou rostlinné, pro každý tón znali jinou bylinu) tož uchvátí vás jistě rozdělení ploch. A nestačí- vám to, pak jistě se vám zalíbí aplikované jejieh kytičky, krocani atd. v motivech nejrůznějších. od koloritů nejpestřejších až po matný, smutný tón mrtvého kamení pustého pohoří Krasového.
P Lukášek Dalmo
32 article
Zejména vyšívané šátky (jašmak, fazzo- letto) a tkané, vlněné zástěry (pregača, traversa jsou u cizinců oblíbeny, nejvíce arci proto, že tak typicky prozrazují povšechný charakter ruč- ních prací dalmatských, ale že se dají i dobře v domácnosti upotřebiti; zhotoví z nich polštáře. stolní pruhy atd. Věci ty jsou pak ovšem často ztraceny, obzvláště, jsou-li náležitě „upraveny“ Každý druh vyšívané práce má svoje jmé- no: malé, velké písmo, svíeny, paví, krocaní péro atd. Detailně nelze se však o tom zmíňo- Vedle toho jsou pozoruhodny košile, pestře. ponejvíce červeně vyšité, jež vesměs krapně za- měňují domorodei za robu, kteráž by nebyla „tako puno debela“ (silná). Neméně jsou zajímavy dolní kraje sukní zpravidla v překrásných mosaikách provedené. pásy, punčochy atd. Bílá roba nelibí se tolik oku nevyevičené mu. A přece nemůže být nic pracnějšího a dů kladnějšího, nežli jsou zdejší krajky, v plátnech jehlou provedené, po způsobu Pagovském. Věch toho druhu jsou vzácny a jen zřídka kdy nalea nete staré košile neb dlouhé šály (maramy), v této pozoruhodné manýře zhotovené. Vedle toho je ráz domácího umění dalmat- ského patrný zvláště ve dřevěných objektech vyřezávaných i vypalovaných a kovových (olo- věných pásech, stříbených knoflicích, jehlicích, náušnicích atd.). Všechny tyto věci hotoví ženy i muži, kteř většinou ani počitati, ani čísti neznájí. A umě- lecké práce jejich bývají tak rády od Vlachů přehlíženy, ba i sesměšňovány. Navštívite-li některé dalmatské selo a ptáte se po ielich výrobeích, přečasto s nedůvěřivostí
Věch Vlach
33 article
vati. se na vás podívají. Nesetkáte-li se s překupní kem, nesčislněkrát musíte ujišťovat, že zakou penou věc sám sice nosit nebudete, ale že ji neprodáte. Tolik se bojí, aby se rodinné ty je jich památky nedostaly snad do rukou nepravých a mohu říci, že nejeden kus mé sbírky byl sl zamí zarosen. „Už je to dávno — říkávají — co naši po- sloli daleko na hory plátno a přízi, kde ženy vyšívaly. Babička naše to nosila, matka moje taky“ — — a dále už opyčejně nemohou. Tak těžku se s nimi loučí. A jen někdy se dovín dále, že je teď jaro, a že kdyby nemusili sázet a kupovat žito, že by neprodali. Ale „potrebn je velika“ Z blízkého ostrova navštěvuje mne chudá stará težakyně (podruhyně). Přijde vždycky kdykoliv má něco pro mne, pro gospodina milo stivýho, jak mi říkává. Přijde nesměle, ale vždy cky nese nějaké překvapení. „Bog zna, kako je ono staro,“ říká mi nejvíc ji musím odměnit, je-li hodně „svily“ (hedvábí). Provedení, chudák, mnoho neroz- umí.
34 article
Někdy mne také tituluje „synku milý“ ajá jí za to zovu „duša draga“ a tykáme si po pěkném zdejším způsobu. Božka Franova ji zovou v Kale a vždycky máme svátek, když při- jde. Máme ji rádi. Uvaříme jí „kafu“ a dámeji „kruha“ (chléb). Povi nám za to něco a ač sama nemá ničeho, přinesla nám na velikenoce vejce a slíbila, že donese po druhé olej a kou- sek ovčího sýra. Zarmoutil jsem ji však, když jsem jí oznámil, že s uljom nekuchamo“ Brzo jsem to však napravil: slíbil jsemjí že ji brzo navštívíme. Také přespat u ní mů- žeme; má prý hezky napravenou kuču. Snad má, chudák starý, trochu lepší narovnanou tu haldu kamení, kde bývá pravidelně rodina i s ce- lým hospodářstvím pohromadě. „Přijdu zas brzo — loučívá se — bude-li jen hezké počasí a „ako budem živila“. A přijdete-li i vy z Čech, přijedte se zájmem pro vzpomenuté květy v pravdě ubohého lidu dalmatského. Za to však tím upřímnějšího. Inž. Arko. (V Zadru, v dubnu 1908.)
Božek Franův Kala Čechy
35 article Hudba.
Hudba. Historický večer Umělecké besedy. Hudební odbor rozpomněl se dobrých tradici, kdy začátkem let osmdesátých pořádal historické koncerty, na nichž provozoval staročeská svítáníčka, úryvky z oper My- slivečkových a Bendových, skladby Zelenkovy, Du- síkovy atd. Postoupil však nyní ještě o krok dále a odhodlal se k úplnému provedení scěnickému dvou děl. z nichž jedno, majíc autorem skladatele českého původu, důležito je pro dějiny české hudby, druhé pak stěžejného významu nabylo ve vývoji komické zpěvohry vůbec. Jsou to Jiřího Bendy melodram „Ariadna na Naxu“ a Pergolesiova bufla „La serva padrona“. K zahájení večera určena prvotně ouvertura Jana Dism. Zelenky, avšak v po- slední chvíli z příčin mi neznámých, snad pro pří- lišnou zaměstnanost České filharmonie připravami k výstavě a nedostatek času ke zkouškám, snad i z ji- ných příčin, dojista v každém připadě ke škodě zaji- mavosti večera se stanoviska českého, nahrazena Gluckovou ouverturou k „Iligenii v Aulidě“. Dobo- vým parfumem, vznešeností a váhou myšlenek byl ovšem mistrný tento vzor klassické ouvertury vhodně do nálady vpravujícím úvodem.
Bendův Zelenkův Benda Ariadna Pergolesiův Jan Dism Zelenka Gluckův Naxos Aulida Český filharmonie
36 article
Duodrama Jiřího Bendy „Ariadna na Naxu“ má pro nás velký význam. Český rodák vytvořil tu nezávisle od obdobného pokusu francouz- ského a mnohem vyspěleji nevý druh umělecký: melodrama, rozuměj drama mluvené s prů- vodem hudby. Slavný filosof Jean Jacques Rous- seau učinil podobný krok svou lyrickou scénou „Pygmalicn“, k níž hudbu složil Horace Coignela ke dvěma číslům sám autor „Vesnického věštce“, ač neschází dosti závažných hlasů, které mu celek při- čítají. Pojímaje myšlenku k melodramatu, Benda sotva znal pokus Rousseauův, klerý poprvé hrál se sice již r. 1770 v Lyoně, ale v širší známost uve- den byl teprve provozováním pařížským na Thěntre Francais 30. října 1775. Teprve později, monodrama- tem „Pygmalion“, vydaným r. 1780 a téhož roku se- hraným v Lipsku, vešel ve vědomou soutěž s fran- couzským filosolem, aby očitě ukázal, že jeho melo- drama jest něco valně různého. „Ariadna na Naxu“ vznikla r. 1774 a provedena v Gotě. H. Wilhelm von Gerstenberg napsal ji původně jako kantátu, kterou herec výmarské společnosti Seilerovy Jan Kristián Brandes upravil pro jeviště. Když výmarské divadlo 6. května 1774 lehlo popelem, společnost pozvána do Goty, Benda nadchl se mimickým umě- ním Charlotty Brandesovy i pojal úmysl, její umění spojiti se svým. Poněvadž kapeiník společnosti Ant. Schweitzer, pro něhož Brandes „Ariadnu“ upravil, zanechal pro výhodnější libretto Wielandovo „Alce- stu“ komposice její, Benda snadno dosáhl opuštěného textu a vytvořil dílo, jež učinilo sensaci, o němž mno- ho disputováno, mnoho slávy Bendovi plineslo, ale
Benda Ariadna Jean Jacques Rous Horace Coignel Rousseauův Pygmalion H Gerstenberg Seilerův Jan Kristián Brandes Brandesův Schweitzer Wielandův Naxos Lyona Lipsko Gota výmarský divadlo Anta