3
masthead
7. srpna 1904.
5
article
Dvěma kočárkům porozuměl jsem ihned, patrně
myslí, že máme dvojčata, ale ty dvě slepice mě
poněkud překvapily: já jsem aspoň dosud ne
pozoroval, že bych měl dvě manželky, vždy
přece dobře vím, že jest něco dopobného v pa
ragrafu 206. trestního zákona dostatečně za
kázáno.
Sotva však nastalo nové jitro, přinesli m
z pošty slepici třetí. Rozumí se, že zase do kan
celáře. Poslal ji ženin strýc, takto děkan, tedy
člověk, od kterého bych se toho byl nejmén
nadál. Toho dne v deset hodin obdržel jsemo
tchyně nový telegram:
„Ještě nic? Matka.“ telegrafovala ona.
„Pořád nic! Zet.“ telegrafoval jsem já.
V kanceláři mě stály vedle sebe v řadě dva
kečárky, vedle těch ležely tři zabité slepice a
vedle slepic tři telegramy. Ten poslední byl od
mého bratra a byla v něm už gratulace. Ještě
štěstí, že v něm nebyla také slepice.
Poněkud se mi rozjasnilo, když jiný ženin
strýc, vinárník, poslal nám tři láhve malaga.
Byly sice adresovány do měho bytu, ale listonoš,
patrně vlivem setrvačnosti, přinesl je do kance-
láře. Umínil jsem si, že jednu před svou drahou
Terezií zapru, ale na konec jsem zapřel všeck
tři...
Zet
Terezia zapr
6
article
Bylo mi čím dále tím nevolněji.
„Ještě nie? Matka.“ telegrafovala tehyně z
dva dni.
„Pořád nie! Zet.“ telegrafoval jsem já.
A tu se konečně stalo něco příšerného. Se-
dím takhle v kanceláři, bylo právě patnáctéh
května a jako obyčejně zamítám tabulárky dra
Korbela. Pojednou se otevrou dvéře, a do nieh
vrazi čtyři nádražní posluhové s dvěma velkými
kufry a dvanácti škatulemi. Za nimi byla moje
tchyně.
Vstal jsem, ale kolena se pode mnou třásla
„Maminko, vy už jste tady,“ povídal jsem s hlou-
pým úsměvem, „vždyť je teprv patnáctéh
května a já přece povídal, že to budeaz
patnáctého června.“
„Bídníku!“ rozkřikne se tchyně divoce, n
štěsti však ihned omdlela. Položil jsem jiz
pomoci posluhů vedle tří slepic před čtyři tele-
gramy a pak jsme ji pokropili vodou z umývadla.
Divím se pouze tomu, že si od té doby nedá
tchyně vymluviti, že jsem jí řekl, že to bude
až patnáctého června. Myslí dokonce, že jsem
jí řekl naschvál, že to bude o měsíe dříve. Ko-
čárky odvezli jsme do bytu a tři slepice jsme
snědli. Vidím už, že při tomto dítku budeme
jísti tři slepice dvakráte.
(Zebedeus.)
Zet
Korbel
ko
Zebedeus
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Oběť justiční vraždy. Z londýnského vězení
propuštěna byla těchto dnů žena, kteráž odpykalasi
trest pátnácti let za mřížemi prolo, že těžké nařčení
o spáchané vraždě na vlastním manželi nebylo s ní
před porotu smylo. Florence Mavbricková, rodem
Fandlerova, seznámila se roku 1881 s Jamesem May-
brickem, továrním jednatelem z Liverpoolu, mužem
čtyřicetiletým, jenž k ní zahořel láskou a ona, ač o
22 roky mladší, pocit tento opětovala. Manželé žili
v prvních létech po sňatku v neobyčejném přepychu,
bydleli v nejelegantnější čtvrti města, drželi si několik
služebných, měli svůj vlastní povoz atd. Později nástal
v rodinném životě obrat. Jali se spořiti, ba počítali
i s každým nepatrnějším penízem, až konečně začali
dělati dluhy, zvláště když mladá paní s částkou, man-
želem jí vyhraženou denních polřeb ukojiti nemohla
V té době zapředla paní Florence přátelské styky s ja-
kýmsi mrem. Brierleyem, jenž jí, jak se později pro
kázalo, zakládal hotovými penězi. V domácnosti při-
cházelo zatím ke hlučným scénám mezi mužem a že-
nou a Maybrick poukazoval zejmena k okolnosti, že
jest žena jeho matkou dvou dítek. Pojednou se May-
brick, jenž už před tím vážně churavěl, rozstonal velmi
těžce, takže lékaři začali pochybovati o jeho uzdravení
James
Florence
Brierley
May
Liverpool
Florenc Mavbricková
Fandlerův
8
article
A když pak kdosi z příbuzenstva Maybrickova pa-
cienta jednou navštívil a na stole našel láhev s roz
tokem otrušíku, počala situace nabývati rázu neoby
čejného: paní Florence byla podezřivána, že prý usi-
luje o život svého chotě, aby prý si uvolnila pouta
vůči mru. Brierlevovi. Nešťastnou náhodou se stalo.
že brzy potom Maybrick zemřel. Lékaři, pytvavše
mrtvolu, konstatovali, že ve vnitřnostech zemřelého
našli stopu otrušíku a nevylučovali možnost, že na-
stala smrt otravou, zvláště pak, když i na toilettním
stolku paní Florence nalezena byla lahvička s touže
tekutinou. Po smrti mužově pohnána proto Maybrik-
ková před porotu a žalována ze zločinu úkladné vraž-
dy. Ač proti ní nebylo přímých důkazů, nedali se
soudcové z lidu přesvědčiti o její nevině a zodpověděli
hlavní otázku jednomyslně. Rozsudek vyzníval na
trest smrti a poprava měla se již za lři dni konali.
když odsouzené bylo sděleno, že jí dána milost a že
ji trest proměněn na doživotní pobyt v žaláři. K smrt
utrápena nabízela pí. Maybricková veškeré důkazy
o svě nevině, nicméně však nikdo ji nevyslechl —
nikdo nedbal jejích nářků. Až teprve v posledních
dnech vynořilo se opět zapomenutě jméno její ve ve-
řejnosti.... Obhájce pí. Maybrickové podal totiž mi-
nisterstvu spravedlnosti spis, ve kterém vyvozoval.
že na klienice jeho spáchána justiční vražda a že trest
postihl osobu naprosto nebohou. Prokázalo se totiž
dalším šetřením, že zemřelý Maybrick zdržoval se
před tím, než se oženil, každoročně po delší dobu v
Maybrickův
Florence
Maybricková
Florenc
9
article
Virginii, kdež se nakazil malarii a že se pak léčil
arsěnem. Otrušík pil v kapkách dlo libosti, bez vě-
domí a předpisu lékařského a to také bylo příčinou
jeho záhuby. Mimo to zjištěno svědky, že otrušíku
užívala paní Florence k účelům kosmetickým. Ministn
spravedlnosti, uváživ okolnosti tyto doporučil pí. May-
brickovou milosti panovníkově a tak se stalo, že žena.
nastoupivší trest, neprávem jí přisouzený, v plném
kvělu svého věku, opouštěla vězení po patnácti létech
jako sešlá, zvadlá a předčasná stařena
= Vegelariány z nouze a přinuceni. Ve španěl-
ském městě Bajadozu konaly se před nedávnem volby
do obecního zastupitelstva, živé a hlučné, jak to
v jižních městech Španělska častým jest úkazem. Ně-
kolik set velebních lístků bylo násilím zmařeno, ně-
kolik tuctů uren rozbito a když konečně vše opět uve-
deno bylo do pořádku, zjistilo se, že markýz Alfonso
Ferormez, jemuž určitý počet voličů byl nakloněn,
vyšel z volby poražen, kdežio palmu vítězství že si
odnáší jeho sok, prostý republikán. „Pomsta vás ne-
mine!“ zapřísahal se markýz vůči voličstvu „a pří-
štího pátku budete se postit jako praví křesťaněl
Ani sousta masa nedostanete k požitku...“. Voliči
republikánští smáli se výhrůžce této z počátku, když
se však přiblížil pátek — nebylo jim více do smíchu.
Florence
May
Ferormez
Virginie
Bajadoz
Španělsko
10
article
Markýz zkoupil označeného dne časně z rána veškeré
zásoby masa u místních řezníků a tak nucení byli
občané bajadozští z nouze učiniti cnost a plných
24 hodin požívati vegetariánskou stravu. Vráti-li se
při příštích volbách k plným hrncům masa páně
markýzovým, zůstává prozatím ovšem otázkou času.
Zaniklý časopis. Jeden z nejvážnějšícha
nejstarších listů „Daiiy Messenger“, dříve „Galigna-
ric Mesenger“, nejstarší časopis anglicky psaný av
Paříži vycházejíci, přestal, jak se oznamuje vycházeti.
Založen byl 2. července 1814 bratry Galignanovými
a čítal do řady svých abonentů mnoho proslulých
osobností, jako samotného vévodu z Wellingtonu. Ve
spisech četných anglických básníků hraje list velmi
důležilou úlohu, jako na př. u Dickensa, Thackereye,
Wilkia. Collinsa atd. V „Messengeru“ četl lord Byron
článek, kterého se týkala tato jeho poznámka: „Jed-
nou z rána jsem se probudil a viděl jsem se slav-
ným!“ V časopise pak uveřejněna byla celá řada By-
ronových dopisů. Bratří Galignanové vyzískali vydá-
věním listu toho jmění bezmála 80 mili. korun,
k čemuž ovšem přispěl i značný výnos knihkupectví
jejich v rue de Rivoli. Všechny vyziskané peníze roz-
dělili bralři po své smrti humanním účelům. V posled-
ních létech stávala se konkurence amerických listů
značně citelnou, takže zpráva o zastavení „Messen-
zera“ nepůsobila nijak překvapujícím dojmem.
Thackerey
Wilkia
Messenger
Byron
Galignanová
Paříž
Wellington
rue jít Rivoli
Daiia Messenger
11
article
= Soudní vyzvání o dědictví černíošky. Ke konci
minulého měsíce vydal bavorský soud v Eggenfeldenu
vyhlášku, jíž vyzýval dědice soukromnice Marie Alli-
ramové, dne 15. června v označeném městě zemřelé,
aby své nároky ohlásili do 1. prosince, jinak, že by
se k jich požadavkům dědickým žádný zřetel nebral
Marie Alliramová byla, dle tvrzení „Fränk. Kurieru“
černošské dítě a byla před 50 léty přijata do eggen-
feldského kláštera, kdež se jí dostale vychování.
nezdá se, že by se jí bylo v zemi bílých obličejů
vedlo špalně, neboť karičru života skončila jakožto
soukromnice, zanechavši po sobě, byť i ne ohromné.
přece jenom slušné jmění. Poněvadž pak zůstavitelka
zemřela svobodná, bez označení dědiců, jimž peníze
její mají připadnouti, mají právoplatný nárok na dě-
dictví její rodiče nebo přímí předkové těchto. Nicméně
však tito jsou soudu naprosto neznámí, tažže pozů-
stalostní instance použíti musila jich veřejného před-
volání. Duchu mrtvé litery zákona bylo sice vyho
věno, ale čtou-li černoši eggenfeldské noviny a při
hlásí-li se také o své nároky po nebožce Alliramové
jest dnes zahaleno rouškou tajemství.
= Příšerný čin šílené ženy. Příšerný čin spá-
chala v saském městečku Thierbachu ženština, jež
propadla náhlému šílenství. Minulou středu zaměst-
nána byla 42letá manželka truhláře Heřmana Dass-
lera na poli okopáváním bramborů. Pojednou od-
hodila kraci a dala s v divý úlěk s pole. Tak běžela
do svého rodiště Měslic, vzdálených 3 hodiny cesty.
Alli ramová
Alliramová
Heřman
Thierbach
12
article
Její matka přivedla ji ve čtvrtek nazpět do Thier-
bachu a po celý den dávala na ni bedlivý pozor
Teprve k večeru ji na chvíli opustila a když se opě
k ní vrátila, byla její dcera pryč. Teprve za dvě ho-
diny, když se také už Dassler vrátil, našli nešťastnou
ženu naříkající v nízkém chlivku na dvoře. Byl na
ni pohled nesmírně truchlivý a bolestný. Ubohá byla
krví zalita na podlaze, pokryté kusy starých při-
krývek a cárů. Naříkajíc ukazovala příchozím, že si
uřízla — levou ruku v rameni. Ruka, kteréž kromě
toho scházel palec a kteráž stopy krvavých řezů nesla
v ohybu, ležela v koutku. Uřízla si ji ostrým tru-
hlářským pilníkem z manželovy dílny. Také na čel
šíleně ženštiny patrny byly známky krvavých ran
Bylo ihned vysláno pro pomoc lékařskou, nicméně
však vyslovuje se pochybnost, že bude nešťastnice za-
chována při životě, neboť obrovská ztráta krve měla
za následek značné seslabení tělesné
= Ke krvavé události v rodině italského vévody,
kteréž afféře jsme se již na těchto místech zminili
dodávají se tyto podrobnosti: V souvislosti s tragickou
afférou hraběnek Capanových a jich vraha Javarona.
současného milence báby, dcery i vnuček, jeví se
býti nemálo zajímavým faktem, že 45letý Javarone
jest ženat, že však se svou chotí, prodavačkou zele-
niny v Neapoli, žije odloučeně. Javarone není rozhodně
žádným Adonisem, naopak, jest to mužík neúhledný
Tlustý, malý človiček, malých bodavých zraků .
Capanový
Javaron
Javarone
Adonis
Thier
Neapol
13
article
Při prohlídce šatů nalezen u něho testament, jími
svého nemanželského syna Arnošta (jchož matkou byle
hraběnka Capanova) ustanovuje dědicem svého jmění
Toto ovšem nemůže býti nijak značné, neboť Javarone
sice na sebe převedl obrovskou čásť hraběcích peněz
ale ničeho si nezachoval a bydlel od té doby, kdy
panský zámek musil opustiti, ve zpustlé chýžce, jeh
se hoditi mohla za bydliště zločinců. Vévodkyně Aděla
Laviano, kteráž po vraždě označena byla spoluvinnic
jeho a na podkladě tom byla i zatčena, nabyla opě
svobody. Jest to dle italských listů ohyzdná, stará
ženština s typem bigotních Vlašek.
= Surová bába. V malé francouzské vísce Cha
tainu nalezeny byly před nedávným časem ve studn
dvě dětské mrtvoly. Jiné dvě děti podařilo se ze zá-
huby zachrániti, neboť byly ze studně oné v čas vy-
taženy živé. Prokázalo se, že je tam vrhla 17let
Jeanne Bonnaudova. Při sekcí dětských mrtvolek na-
lezeny v útrobách jich malé oblázky a neztrávené
kusy syrových brambor. Ba zjištěno, že se dítky po-
žitím těchto udávily. Hrozný tento čin provedla vlastní
bába obou dětí Maric Lamassiandová. Ona také, aby
od sebe odvrátila podezření, navedla slabomyslnou
Jeannu Bonnaudovu, aby jiný pár dětí do osudné
studně vrhla. Babizna se ke zločinu přiznala, neudala
však dosud, z jakých pohnutek surový čin spáchala.
Arnošt
Capanův
Laviano
Vlaška
Bonnaudův
Jeanna Bonnaudův
Marica Lamassiandová
14
article
= Akt pomsty. Předevčírem večer odehrál se ve
Weissensee, obci ležící nedaleko Berlína, krvavý akt
pomsty. Topič Julius Reips vystřelil na svého před-
staveného strojníka Mohra, jejž těžce zranil. Když
manželka zastřeleného chtěla zraněnému muži při-
spěti ku pomoci, vystřelil Reips také po ní, na štěstí
však zranil ji jen na čele. Po spáchaném činu chtěl
Reips skončiti sebevraždou i střelil se, způsobiv si
značnou ránu na prsou. Příčinou skutku jeho bylo,
že se Reips chtěl státi strojníkem u kanalisačního pod-
niku obce weissenseeské, na místo něho však ustanoven
byl Mohr. Od té chvíle nevražil Reips na Mohraa
stále mu sliboval pomstu, až ji konečně předevčírem
také vykonal
Julius Reips
Mohr
Reips
Weissensee
Berlín
15
article
= Vražda v žaláři. Jako celá státní správa, tak
i správa žalářů řeckých se vyznamenává zvláštním
vzorným pořádkem. Řecké žaláře možno nazvati vyš
šími školami pro zdokonalení se v zločinech a hy
řeni. Proto neplatí za nečestno, když někdo v nich
několik let ztráví. Rozpadla by se i celá tak zvaná
lepší společnost v Řecku, kdyby abiturienty žalářů
vyloučila ze svého středu. Jelikož pak každý musí s
starati o svou osobní bezpečnost sám, rozumí se
samo sebou, že vězňové mají k účelu tomu vlastní
zbraně, kterých při příležitosti používají a to nejvíce
k vyrovnání osobních sporů, pozbyvše úplně důvěry
v soudy. Takým způsobem vyřídili této středy dva
vězňové svůj spor, při němž jeden z odpůrců byl
raněn nožem do prsou, druhý pak skonal na místě
byv pětkráte nožem probodnut. To však vzbudilo
nový boj, neboť ostatní vězňové se rozdělili na dva
tábory a svedli různými vražednými zbraněmi hroz-
nou bitvu, v níž byli tři těžce a pět lehce zraněných
Stráž dostavila se pozdě, poněvadž se neodvážila za-
kročiti, vědouc, že by se proti ní obě zápasící strany
obrátily a že by tak podlehla přesile. Při příležito
stech, z nichž nekyne hmotný zisk, nemají řečtí vo-
jínové a policisté nikdy na spěch a z úcty před osobní
svobodou jednotlivce ponechají každému volnost, by
se bránil sám, nebo aby si vybojoval svého práva
Podlehne-li, prokážou mu pak laskavost, že jej do
praví do nemocnice.
Číslo 41.
Řecko
16
article
Šachy-
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 84. (Dom in svet.)
Stanislav Trčala, Brno
J Rašovský
Trčala
Morava
Dom
Brno
17
article
Úlohy číslo 82. a 83. jsou třítaž ky
Úlohy číslo 82. a 83. jsou třítaž ky
Partie č. 79.
Hrána korrespondenčně v r. 1904.
Španělská hra.
Bílý: A. Šmaha
Černý: C. Proel
1. c2—e
67—05
16. a4xb5
a6xe b5
2. Jg1—f3
Jb8—ce
17. De2—b3 d) Kb7—b
3. Sf1—b5
a7—a6
18. Db3—c2 Je7— es
4. Sb5—n4
Sí8—. c5
19. Sc1—d2 Sb4—fs
5. c2—03
b7— b5
20. b2—b3 Jc8—a7
6. Sa4—c2
d7—d5
21. De2—a2 Dd7—cs
7. d2—d4
e5xKd4
22. Víl—ci g) b5—b4
8. c3xd4
Sc5—b4-
23. e5—e6ll h) f7—fe
9. Jb1—c
Jg8—e7
24. Jg3—f5! Vds—es
10. e4—e5
Sc8—f5
25. e6—e7! Vesxce7
11. 0—0
Sí5xc2
26. Sd2xb4!i) Ve7—f
h7—h6
12. Ddtxe2
27. Sb4—c5+ SfsX«e5
13. Je3 —e2
Dd8—d7
28. d4c5-- Kb6 —b7
0—0—0 ?)
14. Je2—g3.
29. Jf5—d4
15. a2—R4! Kc8—b7
la černý se vzdal.
Poznámky: V. N. Tovačovského
a) Doporučeno Steinitzem, analysováno v poslední době
hlavně Möllerem, Cordelem a Svenoniusem.
b) V partii Düras—Schlechter hrané r. 1901 v Praze
hrál černý 5. . . . Dí6 načež pokračoval bílý 6. d
exd 7. e5! a vyhrál
c) Černý, obávaje se bílé kavalerie, dává přednost ro-
chadě dlouhé. Přichází však z deště pod okap
Lepší bylo 14. . . . Jg6 s pozdějším Se7 a 0—0.
d) S úmyslem 18. Sd2 a po Sxd2 19. DXb5+ atd.
18. . .. Va8 nejde pro 19. Sd2. Černý převád
jezdce na a7 a otevírá střelci cestu zpáteční.
Jestli 19. . . . Sxd2 tu 20. De5+ Kb7 21. Jxcde
Ja7 22. Jb3 a černý se neubrání. Tah učiněný však
též černou hru nezachrání, jak bílý pěkně ukáže
Lépe než Sa5+, neboť střelec vadí útoku na sloupei
a. Černý král je nyní poután na b6 (jestli na př.
Kb7 tu 23. Da6+ Kb8 24. Vce).
Rozhodující! Zřejmo, že černý nesmí bráti.
i) Dobře hráno! Bílý právem zamítá nabízenou obě
kvality.
Partie čís. 73.
Hrána 19. července t. r. v mistrovském turnaji v Koburku
— Španělská hra. —
A Šmaha Černá
Kb
Jf
Tovačovský
Steinitz
Möller
Cordel
Svenonius
Černá
Jg
jít 5
Praha
černá 5
Koburk
b 7
f h 7
h 6
Kb 7
C . Proel
5 2
Sf 1
c 2
Sb 5 — můj 4 Sí 8
Sb 4
d 5 21
Dd
c Jg
e 7 24
Ddtx 2 27
c 5 + SfsX « e 5 13
e 2 Dd
DXb 5 +
sa 5 +
Kb 8 24
18
article
Bílý: Bernstein.
Bílý: Bernstein.
Černý: Dr. Brody
1. e2—e4
e7—e5
37. Dg4Xg7+ Kg8xg7
38. Ve1 «e7-
2. Jg1—f3.
Jb8—c6
Ví8xKfT
39. Víl—en
Vb5—c5
3. Sl1—b5
a7—a6
4. Sb5—a4
40. VeTXKf7-
d7—d6
Kg7xf7
b7xc6
Ve5—cs
5. Sa4XKce
41. Ve1—e2
f7—f
a6—a5
6. d2—d4
42. Kgl—fi
7. Jb1— c3
43. KfI— el
a5—a4
Sc8—gt
Vc3—c5
8. Se1—e3
44. Ke1 —d9.
Va8—bs
Ve5—n5
9. Va1—b1
Jg8—07
45. b3xa4
Va5xa
46. Ve2—e3
10. Dd1—d3
De8—c
11. Jf3—d2
e5xk«d4
47. Ve3—c
Va4—f
c6 — c5
48. f2—f3
Vf4— fe
12. Se3xkxdá
Je7— ce
Kf7—e7
13. Sd4—e3
49. Kd2—63
14. Jc3—d5
Jc6—e5
50. f3—f4
Ke7—de
15. Dd3—c3a
c7—c
51. Ke3 — f
d5—d4
16. Jd5—f4
Sf8—e7
52. Ve3—a
Kd6—d5
17. h2—h3
Sg4—dz
53. g2—g4
h7—h6
c6—c5
18. Jf4—h5
54. 14—15
VfG—c6
19. 0--0
De8—s
55. Kf3 —f4
Vb6—b2
f6—f
20. Jh5 —g3
56. Va3—f
21. e4xc f5
57. f5—f6
Sd7xkcfo
Kd5—ee
22. Jg3)« f5
Ví8xč f5
58. Kf4—e4
Ke6—f7
Vb8—b4
59. Vf3—f
Vb2—a2
23. Jd2 —c4
Vf5—fs
60. h3—h4
Va2—at
24. Je4 —g3
61. g4—g5
Je5—d7
h6x«g5
62. h4x«g5
Des — f
Vat—gi
63. Ví2 — f
Vg1—g4-
c5—c4
64. Ke4—f
Vb4—b5.
Vg4—gl
65. Vf5x KcCc5
Vg1—ci
c4XK b3
Ví8 — es?
66. Ve5—c7+ Kf7—g6
Jd7—f
67. Ve7—g7- Kg6—h5
d4—d3
68. f6—f
25. b2— bs
26. Vb1—ele
27. De3—d3
28. Dd3— ds.
29. Se3—dk
30. a2xKb3
31. Dd2—e2
32. Sd4xkfs
33. De2—c4-
34. Dc4— gtl
35. Jg3—h5
36. Jh5xg7i
Dí7xkc fs
69. c2xd3 Ve1—fi-
d6—d5
Ves—fs
70. Kí3—e4 Víl—el-
Df6—f
71. Ke4—fl
Dfix7
a černý se vzdal
Poznámky:
a) Jestli 15. DXa6 Da6 16 Jc7-. tu následují
Kd7 17. Ja6 Va8! a černý dobude jezdce.
b) Nevýhodné bylo by 25. S)éc5 pro Ve4 26. Dba
dXc 27. f4 Dg6 28. Ve1 Jí7 29. DXc4 DXg3 atd.
c) Hrozilo 26. . . . d5
d) 26. . . . d5 nejde nyní pro 27. SxKc5l
e) Chyba prohrávající partii, neboť bílý dobude pěšce
a získá silný útok.
f) Hrozí 51. . . . d5—d4.
Bernstein
Černá
doktor
Brod
VeTXKf
Jd
Kd
jít 8
jh
KcCc
DX
Virginie
Dba dXc
SxKc
Virginie
e 7 52
e 72
Kf 7
Xg 7 + kg
xKfT
c 5 3
Sb 5
kg
c 3 43
c 5 8
xk
c Virginie
c 5 48
e 7 13
c 51
d 5 — d 4 16
Sf 8
c 5 18
VfG
c 6
Vb 2
Virginie 2
Vg 1
c 7
Kf 7
e 2 32
Dfix 7
Jc 7
19
article
Zprávy šnchové-
Antonín Šmaha
Zarmucující zpráva došla nás z Litomyšle — je-
den z nejupřímnějších a nejobětavějších českých ša-
chistů, pan Antonín Šmaha, dne 28. července náhle
zemřel. Dojem zprávy této byl tím více zdreující, ježto
zesnulý ještě několik dní před smrtí se svými přátel
čile korrespondoval a zajisté nikdo z těchto neočeká-
val, že na své poslední tahy a dotazy místo odpovědi
obdrží — úmrtní oznámení. A. Šmaha narodil se 7
července 1874, vyrvala jej tedy chladná ruka neúprosné
Morany právě v nejlepším mužném věku z kruhu jej
milujících. Vystudovav, zaměstnán byl jako soukromý
úřadník v notářské kanceláři dra. Jandy v Litomyšli
Zesnulý byl náruživým sportsmanem, nejvíce však za-
miloval si hru v šach, v kterémžto oboru byl velmi
činným. Pořádal pod firmou „Litomyšlský kroužek ša-
chistů“ několik zdařilých českých korresp. turnajů,
jichž sám se s dobrým úspěchem zúčastnil, mimo to
v proudu jsoucí český mezinár. kor. turnaj šachový též
na jeho popud povstal. Čeští šachisté, kteří ho osobně
znali, ztrácejí v něm milého a upřímného přítele, český
šach pak jednoho z nejčilejších harcovníků! — Budiž
mu země lehká.
Plzeň. — Pořadatalstvo sjezdu českých šachist
v Plzni rozeslalo právě minulý týden pozvání a pro
gram sjezdu ve dnech 13.—16. srpna 1904. Do pro-
gramu, který byl již v naší rubrice uveřejněn, vsunulo
pořadatelstvo ještě rokování o obnoven
ústřední jednoty českoslovanských
šachistů
Šmaha
A Šmaha
Janda
Litomyšl
Plzeň
27
article
Muz azona
Muz azona
Proměny plemen, množení, plodnost a
prodlužování života. Zdravé a hozké děti.
Lidské monstruosity. Porušení člověka.
Potvornosti. Vady výživou. Mnohožrouti.
Určování pohlaví. Lhostejnost. Úkazy
mozkové. Hyglencký rádce. 1667
Cena 1 zl. 60 kr., vaz. 2 zl., poštou 2 zl. 10 kr.
I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ul
věvšen
Urbánkův
Učntelskýkalendái
na školní rok 1904-1905.
Uspořádal Ant. K. Víták. — Ročník V.
S podobiznou ředitele Jos. Kořenského
Vázanýza 60 hal., poštou 70 hal.
Z OBSAHU: Životopis Josefa Kořen-
ského s podobiznou. — Školní kalendář. —
Historický kalendář. — O pokrokovém hnutí
učit. moravského. — Aforismy. — Pomníky,
sochy, památníky a desky pamětní v Praze
a předměstích. — Poplatky kolkové. —
Osobní daň z příjmu. — Sazba pošty li-
stovní. - Důležité pokyny včelařům,
zvláště začátečníkům. — O zkou-
škách učitelské způsobilosti pro
školy obecné. — Rozvrh hodin. — Pří-
ruční katalog atd.
16259
Také všechny kdekoli vydané kni-
hy a hudebniny lze si u mne objednati.
Seznamy knih a hudebnin ochotně
zdarma rozesílá
Fr. A. Urbánek, český knihkupec
a nakladatel v Praze, vedle
Národního divadla.
=Prvý český závod hudební. —
Urbánkův
K Víták
Josef kořit
A Urbánek
I . L
Praha
Vodičkův ulice
Jos
Francie
národní divadlo
Kořenský Vázanýza 60 hala
33
article
MOTOCYKL. K. PPelzl.
MOTOCYKL. K. PPelzl.
Původní česká kniha! Praktický rádce pro motocykli
sty a pro ty, kdož si stroj chtějí koupiti. Mnoho vy
obrazení. (160 stran!) Cena K 2.—.
Nejpopulárnějšího českého komika, ředitele I. pražsko
zpěvní síně
1692
FR. L. ŠMÍDA
Výstupy, kupicty, dvojzpěvy, komické
scény atd.
Vyšel právě I. svazek v pův. orig. obálce. Cena K 2.40
Na skladě u všech knihkupoů.
K PPelzl
L Šmíd
Francie
41
article
ze a jedině
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou v
Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa-
motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
a priv., — pre kašdou dámu nepostrádatelný. — činí dii
c. k. pst.
PudPavSsane přímo oslnivě bálostnou, zakrývá svým velmi skvostným smalle
po neštovlntah, rodná znnmení, vyrovnávů vrásky a zibyba
všechny nedostalky, jako: doličky
stahuje roztašené pury n člní každý ženský obličej püvabným a ku podivu mladistvým. Je to j
diný pudr, po jehož upotřebaní měžeme se mýti, auiž by senaační působivost zmizela. Cena
kartonu K 3.—
Vídeň
Kohlmarktoria 6
50
article
LOSY ZASTAVEN
LOSY ZASTAVEN
v peněžních ústavech neb zastavárnách (i na
venkově) vyplácím za majitele, zúčtuji za denn
kurs a vyplácím rozdíl mězi cenou kursovn
a dlužným obnosem stranám hotově.
Na přání přenechám tytéž losy o těchže se-
riích a číslech stranám zpět na mírné mě-
1696
síční splátky.