ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18ca8850-7370-11dc-a6d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 35, person 76, work 5, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 7. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 217.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí so v Praze v ndministracl sa měsíe na čirrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškon a měsl na čtvrt leta . . . . 7 K 50 ve Elislkácht na měsíc . . . . . . 2 K 80 h P'oštou? něnte Rani.. . . : 8koni s drojí záailkeu na měsí n dnrt leta . . . . k eh
Praha
5 title
Onešní číslo pra Frahu je o 14 stranách.
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 6. srpna. (C. B.) Do- pisovatel »Birž. Vědomosťí« sděluje z Ljaojanu ze dne 4. t. m. večer Dne 2., 3. a 4. t. m. sveden byl roz- hořčený boj. Japonci napadli prudee střed ruského posta- vení u Huciadzy. Měli 54 pra- porů, z čehož 36 praporů z pravidel- ného vojska, ostatní ze zálohy se skládaly. Generál Kuroki použil zá- ložníků k útoku, kdežto pravidel- nému vojsku kázal prováděti manévry na oko. Záložníci učinili zoufalý útok na Rusy. Řady nepřítele byly decimovány naší střelbou, byly ale třikrát až čtyřikrát znovu vyplněny. Naše vojsko odtáhlo pal zvolna, i vyvolilo si vhodná postavení, odkudž nepříteli prudkou dělostřelbou působilo veliké ztráty. Ztráty Japon- cův u Huciadzy páčí se na 10.000 až 13.000 mužů Ruské ztráty jsou v poměru k tomu nepatrny. Dodavatel živého dobytka pro p- sádku port-arturskou sem přibyl. Dle jeho výpovědi jest pevnost na tři měsíce zásobena dobytkem, Dodavatel vyprávěl dále, že posta- vení Japonců jsou vzdálena ještě 20 kilometrů od vněj- ších opevnění a že Japonei v Inkou vydali provolání, v něm hrozí se každému smrtí, kdo by s Rusy ve styk vešel, aneb něčeho jim dodal. Doba dešťů počala dnes. L. Z Petrohradu, 6. srpna. (Pův. tel zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Kořistní sou rozhodl, že loď »Knight Commander byla Rusy právem potopena. Admirál Alexějev navrátll sez Charbina do Mukdenu. Tři nové podmořské lodi budou v loděnicích něvské a baltické záhy dokončeny a budon přezvány dle tří druhů ryb. Vagonům na ruských drahách dostane se druhého poschodí, čím bude se moci o 400 pndů nákladn více v nich na Dalný Východ dopra vovatl. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 4.)
Japonec Kuroki Rus Alexějev Petrohrad Mukden Knight Commander
7 article
Hrdinové ruští přestojí všechna protivenství. Ani nejzarytější nepřátelé Ruska nemohou odepříti obdivu vojevůdčímu umění, jakým generál Kuropatkin doposud provádí svůj za mýšlený ústup poděl dráhy mandžurské od Dašičaa na Ljaojan a Mukden. Sotva jest v dě jinách válečnictví příkladu podobného výkonu. o jehož nesnadnosti dovede sobě učiniti ponět jen znalec oněch dálných, nehostinných krajův asijských a jich neobyčejných poměrů klima- tických. Zvykle nadeházivá v Mandžursku počátkem měsíce července doba tropických, kolikanedělníeh dešťův či vlastně neustálých lijaveů, kterým rozvodní se veškeré řeky a šíré roviny a údol promění se v hotová jezera. Tato perioda šestinedělních tropických dešto a bouří byla by ovšem zastavila všechny ope race válečné, všechen postup armád japonských ale nebyla by zastavila vlaků sibiřské dráhy přivážejících nyní již pravidelně co den na 200 brancův s přislušnými děly, municí a koňstvem do Charbinu. Ziskav šest neděl času, získal tudíž Kuropatkin posily 80.000 branného lidu. Snad každý vojevůdce byl by s touto přírodní chancí na jisto počítal. Než jak by se byl pře- početl! Jakoby osud byl se proti Rusku spikl zrovna letos doba dešťová v Mandžursku — vysadila; za to po celý červenec panovala ne ustálá tropická vedra, která vysušila koryta řek a objevila v nich nepřiteli, otužilému proti úpalu slunečnímu, pohodlné brody. Tak mohly se právě v osudném červenci všechny tři armády japonské od svých východišť soustředně u velikém polokruhu blížiti k svému cíli: ke dráze mandžurské, podél níž od Ljaojanu až po Dašičao stála armáda ruská. Rozumí se, že Kuropatkin učinil seč byl, aby konečné spojení se těchto tři postupujících armád japonských co možná překazil, neb aspoň pozdržel.
Kuropatkin Rusko Charbin brancův
8 article
Za tím účelem sváděny veškeré ty hrdinné a úmorné boje o četné průsmyky v horstvu východním a jihovýchodním, z nichž nejeden připominal Marathon a Thermopyly. Při roz sáhlosti bojiště, prostírajícího se obloukem. rozpjatým na dvacet mil, nemohl ovšem Kuro- patkin proti přesile nepřátel obětovati tolik ehra- brých životů, kolik by bývalo zapotřebí k za- držení valfcích se spoust žlutého nebezpečí. O musil šetřit sil, kdežto japonšti vojevůdci mohl jimi plýtvat. Tak stalo se, co nebylo lze od- vrátit. V druhé třetině měsíce července všechny tři armády japonské, proniknuvše horami, spojily se na jich svazích, aby odtud obrovským že- lezným polokruhem ohrožovali od jihu a vý- chodu postavení ruské. Úmyslem jejich nepo- krytým bylo zaskočit Kuropatkinovi ústup o Dašičaa na Ljaojan, aby jej tak lapili jako v pasti na téže dráze mandžurské, k vůli niž vlastně celou tu hroznou válku proti Rusku podnikají.
Kura Marathon Thermopyly Rusko
9 article
Interess všeho světa upjat tím k otázce Podaří se Kuropatkinovi vyváznouti z pasti, po daří se mu provésti šťastně a v pořádku ústup s celou armádou svou na Ljaojan a odtud dále na Mukden, či mu Japonci vnutí bitvu roz- hodnou proti jeho vůli, v níž asi dvojnásobné jejich přesile podlehne. »Jedno nebo druhé čeká Kuropatkina«, prorokovali nedočkaví škůdcové Ruska: »Buď mandžurský »Sedan« anebo zou- falý útěk do pouští mongolských.« Napjetí hrozného dramatu dosáhlo v pro šlém právě témdni vrchole, Kuropatkino ustupuje ale na ústupu koná divy udatenství jako obrat nosti strategické, připomínající slavný ústup Na poleona I. před třemi armádami koalice od hranic Francie na Paříž. Co chvíli obořuje s útočně na pronásledující jej divise japonské, tak že jsou překvapeny náhlostí a prudkost jeho nájezdu. Brzy vyrazí na východ proti ar- mádě Kurokově, brzy na jihovýchodě zadrží děsnou kanonádou předvoj armády Nodzovya den na to bije se skvěle na jižní frontě s ar- mádními sbory Okuovými. Od 31. července, 1. 2., 3. a 4. srpna trvají neustále z míry krvavé a rozhořčené zápasy zadního voje ruského s pro- následovateli, kteří nemohou se dostat přes všechnu přemoc Kuropatkinovi na kůži, nýbrž nejednou musí se, zdecimováni strefnou dělo- střelbou ruskou, uchýliti do hor k odpočinutía zotavení svému, zatím co Rusové pokračují v svém pochodu na Ljaojan ...
Japonec Okuový Rus Mukden Rusko Sedan Francie Paříž
10 article
Těžko říci, kdy bylo ruskému vojáku za- koušeti těžších útrap: zda za oněch ukrutných mrazů na Balkáně za války rusko turecké, jejíž hrůzy zvěčnil štětec Vereščaginův, či nyní z tropického vedra v Mandžursku na ústupu tak nevýslovně svízelném. Lze si učiniti představuo krutosti bojův na ústupu tom z hrozných oba- polných údajův o počtu padlých a raněných Dle nejnovějších zpráv ztratili Japonci za tři denních těch bojů v okoll Hajčenu a Huciadzy 10.000 až 13.000 mužů. A přece se jim posud nepodařilo zaskočit a k rozhodné bitvě, kde by si ji míti přáli, donutit ruskou armádu. Uniká jim, ale neprchá. Ustupuje teprve když byla pronásledovateli zadala pořádnou ránu. tak že týž zůstává chvili omráčen. Než se vzpa matuje a obváže, je Rus kdes ! To je Kuro- patkinova strategie na znamenitém jeho ústupu. A potvrdi-li se dnešní zvěsť »Birževých Vědo- mostí, že včera, 5. srpna začala v Mand- žursku vytoužená doba dešťů, pak se mu bohda ústup již dokonce podaří. Jelikož pak i portarturská statečná posádka rovněž chrabře si vede, odrážejíc Japonces krvavými hlavami od zevních tvrzí tak, že všechny zprávy o brzkém pádu Port Arturu v nivec se rozplývají, může se v brzce list na Východě obrátiti tak náhle, že věc Japone bude ztracenal
Ruska Vereščaginův Rus Kura Artur Balkán Manda Birževý věda
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. srpna. (Změna taktiky rakouských Němců.) Výkonný výbor sdružených německých stran radí se ve Vídni, jaké stanovisko má zaujati vzhledem k „no- vému kursu“ viády Körbrovy. Že se má státi chování Němců změna ve smyslu opposičním ohlásili mluvčí různých německých skupin hned po slyšení slezských Němců u dra. Körbra A poněvadž dále německá opposice má se stát co nejbezohlednější, má to býti po připadě i ob strukce, jestliže se dr. Körber ještě v po- slední chvíli nezalekne a neodvolá svého naří zení stran slovanských poboček ve Slezsku. O tomto taktickém obratu uvažuje na úvod- ním místě „Pester Lloyd“, který přes to, že je rakouským Němcům velice přátelský, vidí s nucena čísti jim opět jednou zasloužené levity „Už po kolik let Němci prohlašují obstrukci, ovšem když byli dříve její pomocí dosáhli znač- ného úspěchu, za neudržitelnou, proklínají ji, odpřisáhli se ji, ale nyní patrně prohlásí: „Naše přísahy nejsou žádné přísahy, naše kletby žádné kletby, naše sliby žádné sliby.“ V Rakousku vůbec se nesmí vyjasniti. Nyní se hotoví zabrá- niti tomu Němci. A proč právě nyní? Když s
Němec Körber Lloyd Praha Vídeň Slezsko Rakousko
12 article
jim v sídelním městě Vídni, k níž dle výroku bývalého jich vůdce Herbsta tihnou všichni ra kouští Němci a hned na to v celém Dolním Ra kousku potvrzením zpátečnického volebníh práva odňala půda, na níž by se mohli politicky obroditi, tu jen zdvihli dojemně oči k nebesům a jako bohabojní a pokorní mužové složili se pjaté ruce zbožně v klín. Svoboda a pokrok ne jsou už dnešním rakouským Němcům společnou věcí. Ale když se mají ve Slezsku při něme- ckých učitelských ústavech zříditi slovanské po bočky, poněvadž příliv slovanských učitelů z Čech a z Haliče přestal a vláda se přec mu starati, aby slovanské děti v národních školách nezůstávaly bez vyučování, tu všichni Něme z celého Rakouska mají náhle býti solidární ministerský předseda dr. Körber má pocítiti ve škeru sílu německo-nacionálního hněvu. Nobot němečtí vůdcové, kteři by nyní rádi svolali své houfce pod prapory, se domnívají, že slovansko pobočky jsou počátek jistého poslovanění celých ústavů. Je-li to skutečně jejich mínění, pak tím vydali svému národu nejhroz nější vysvědčení chudoby. Nebo jestliže Němci mohou v Rakousku prospívati pouze pod ochranou ná rodních privilejí, ale nejsou s to aby snesli rovnoprávnost a zápas svobodného závodění, pak se stali skutečně národně inferiornímin na „nositele rakouské státní myšlenky“, za které se tak rádi vydávají, sotva už bude možno se spolehnouti. Není-li však takové jejich mí nění a přece se neodvažují odvoditi z toho dů- sledky, pak si Němci pro změnu dosavadníh chování k vládě vyhledali nejžalostnější zá- minku. Ostatně jest patrno, oč jim vlastně běží Bojí se nových voleb a proto chtějí se před voliči objeviti jako stateční a rozhodní mužové, kteří okamžitě jsou pohotovi k boji, jakmile se kdo dotkne sebe nepatrnějšího násodního statku.
Herbst Němec doktor Körber Vídeň Slezsko Čechy Halič Rakousko
13 article
Svou lekci na adresu rakouských Němeů „P. L.“ zavírá všeobecnou úvahou o nemožnost ústavní vlády v Rakousku, když obě nejmocnějš strany, Čechové a Němci svou obstrukcí ústavn vládu činí nemožnou a opakuje pronesenou už jednou hrozbu, že za takových poměrů ani Ma daři nejsou s to zaručiti Rakousku ústav život. V Praze, 6. srpna. (Jak je postaráne o české učitele ve Slezsku.) Ústředn spolek českých učitelů ve Slezsku podal zemsk školní radě a jejímu předsedovi hr. Thunovi ohražení proti zhoubnému působení německé „Nerdmarky“ na české školství ve Slezsku. Vli vem tohoto prušáckého spolku se stává, že na uprázdněná učitelská místa v českých obcíeh dosazují se obuvníci a školníci, ale zamítají se náležitě kvalifikovaní učitelé z Mo ravy, jak se stalo v hejtmanství frýdockém, jehož hejtman Jelen žadatelům ohlásil, že pro Mora vany učitelských míst nemá. Takové jednán politických úřadů ve Slezsku dokazuje znova. jak jest nezbytně třeba českého učitelskéh ústavu ve Slezsku. Letos — jak sděluje „Opav. Týden.“ — vyšel z učitelského ústavu opav- ského jeden jediný žák, který jest scho pen vyučovati na českých školách. A přece poslední právě době několik škol bylo rozšířeno ba i nové zřízeny a odkud mají se vzíti potřebné síly učitelské? Aneb soudí páni okresní hejt- manové, že naše školství, zájem obyvatelstva ba zájem státu může nadále snésti ten ponižu- jící stav a mohou se školy naše dále spokojiti s obsazováním prozatímním sběhlými studenty o dvou neb třech gymnasijních třídách, neb ne
P L Čecho Němec Thun Rakousko Praha Slezsko Opava Ústředn spolek český učitel
14 article
V drobném prodejtr zanní číslo o sobě . . . za s odpelední a 2 Ve dlislkách na venkovi ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotově zapřel Přeěplacení a Inaerty pěšjímá zdmiai strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se též rrdakce tlskárss a expedice „ Národnich Listi“ Rukopisy se nevraceji
List
15 article
doučenými obuvníky, neschopnými školníkya jak se všecky tyto podpory nynějšího školního systému ve Slezsku jmenují? Toho dále trpět nelze. Poněvadž pak z poboček teprv po dlou- hých čtyřech létech vyjdou první čekatelé uči- telství pro slovanské školy a do té doby přijí- máním prozatímních nezkoušených a po většině neschopných sil nastal by úplný rozvrat ve školství našem, nezbývá než aby čeští členové školních rad ve Slezsku svým vlivem přičinili se všemožně, aby místa, dnes podobným osud- ným způsobem provisorně obsazená byla ná- ležitě vypsána a opatřena vhodnými, zkouše- nými, řádnými silami z Čech a Moravy a obce. které obšťastněny jsou podobnými „pány uči- teli“, nechť oprou se samy tomuto je ponižuji- címu stavu, který jinde je holou nemožností. Z Vídně, 6. srpna. (Výkonný výbo sdružených německých stran) měl dnes dopoledne schůzi ve Vídni ve sněmovní kanceláři místopředsedy Kaisra. Přítomni byli za stranu pokrokovou dr. Funke, dr. Gross a dr. Marchet; za stranu německo-lidovou dr. Derschatta, dr. Löcker, dr. Chiari a dr. Wolffhardt; za agrárniky Peška; za kře- sťanské sociály Axmann a za Vše- němce red. Pacher. Do schůze byli zvláště pozvání za Slezsko dr. Demel a prof. Hof- mann. Na počátku schůze vylíčil prof. Hoí- mann historii slovanských poboček při učitel- ských ústavech v Opavě a Těšině. Jeho výkla doplnil pak některými poznámkami Demel. Předsedající dr. Derschatta otázal se obou zástupců Slezska, je-li pravda, že oni i jiní ně- mečtí poslanci byli již dříve zasvěceni v úmysl vlády, zříditi ve Slezsku slovanské pobočky. Dr.
Kaiser doktor Funke Gross Marchet Derschatt Löcker Chiari Wolffhardt Axmann Pacher Demel profesor Hoe Slezsko Čechy Morava Vídeň ský ústav v Opava Hofmann
16 article
Demel i prof. Hofmann odvětili, že se zemským presidentem hr. Thunem skutečné mluvili o této myšlence, ale jejich rozhovor ne- může býti nazván vyjednáváním. Totéž platí o dru. Körbrovi, s nímž také o slezské po- bočky nebylo vyjednáváno. Redaktor Pache navrhl, aby výkonný výbor německých stran vstoupil v této věci ve styk s ministerským před- sedou a dokazoval, že zřízení slovanských po- boček na slezských učitelských ústavech musí býti pokládáno za nepřátelský akt nejen proti slezským Němcům, nýbrž proti Němcům v celé říši (!). Proto žádal, aby se dru. Körbrov podalo prohlášení v tom smyslu. Na podnět Marchetův a Grossův vzaty pak v úvahu také otázka vlašské právnické fakulty Inšpruku a chorvatských zkoušek, načež po 312hodinném jednání schválena předsedou na- vržená resoluce, v níž se mluví o všech třech na schůzi projednaných otázkách a vyslovuje se přesvědčení spojených německých stran, že v vládních úmyslech, pokud se týče těchto škol- ních otázek, musí nastati změna, poněvadž ně- mecké strany by byly jinak nuceny, z chování vlády vyvoditi důsledky. Poslanci Gross a Der- schatta zmocněni, aby resoluci odevzdali dru. Körbrovi, načež bude uveřejněna. Z Terstu, 5. srpna. (Hejtmanství pro terstský venkov.) Proslýchá se, že vláda zabývá se nyní otázkou zřízení zvláštního okres- ního hejtmanství pro venkovské obce terstské. Tyto velikou většinou slovinské obce dávno s už domáhaly samostatné, od Terstu oddělené poli- tícké správy; ale dosud jejich snahy narážely na nepřekonatelné obtíže. Poslední události terst- ské poučily snad konečně rakouskou vládu, n který živel v Přímoří může bezpečně spolehati
Demel profesor Hofmann Thun Pache Němec Marchetův Grossův Gross Terst vlašský právnický Inšpruk
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pomník Husův. Z cyklu »Krása, pravda, láska«.*) Napsal Ninus Karo. Na pomníku socha oslavencova musí být portrétem, t. j. obrazem jeho osobnosti představovati fysickou i psychickou individualitu jeho, nic víc a nic míň. Lišíme mezi portrétem a obrazem (v už. sm.). Portrét představuje osobnost samu o sobě, obraz však výjev, děj, kon. Na pomní ku tedy osoba oslavencova nesmí býti zobra- zena v žádném určitém momentu jeho života, tož nejen v roli účastnice nějakého děje, ale ani v žádném konu, ať činném ať trpném, nebo i to je už výjev, na př. osoba čtouci, píšíeí spoutaná, mučená. Proč nesmí? Proto, že každý obraz platí tomu, koho nebo co představuje pakli osobnost, tedy osobnosti, pakli výjev, tedy výjevu. Obraz výjevu je památkou především vý jevu, osobě v něm zůčastněné platí pak jen polud, pokud v něm má roli, tudiž ovšem v různém slupni, je-li role hlavní či podružná, činnáči trpná atd. Krom toho oslavná činnost osoby ne- týrá vtělena v jediném skutku, v jediném vý- jevu jejího života, byť byla i jednotná : Druhdy bívá na význačné momenty bohata (historičt hrdinové), druhdy bývá naprosto bez nich, žádný zevní výjev ji necharakterisuje (básník, my sliiel). Chtít na př. básníka, myslitele charakte řisovat zevním konem psaní, byl by očitě ubohý prostředek, nejdeť nám o písaře, ale o básníka, uyelitele. Konečně slavíme-li osobu pro jej čnnost, nelze to vyjádřiti zobrazením jednotlivého činu. Celou působnost nepřetržitou na soše zohrazili nelze. Nezbývá než zobraziti pramen činnosti, povahy a síly ducha, z nichž činy vy vlely, o sobnost.
Husův Krása Ninus Karo
18 article
Demonstrujme to na Husovi. Hus na po maíku nesmi být zobrazen ani jako kazatel (řečně), ani před soudem, ani v žaláři, ani na hranici To vše by byl jen historický obraz, kus historie jeden výjev. Ale Hus je nám významným celou svou historií, nejen doživotnou, ale i posmrtnou. *) Ze soutěže feuilletonů. Viz »Národní Listy- 11204 č. 99. č. 123, č. 152 a č. 191. historií celého husitismu, vítěznou ideou svo- body svědomí, která pak ovládla svět (refor mace) Šaloun v prvém návrhu svém zobrazi Husa na hranici: podal tedy místo pomníku hi storický obraz upálení (děje). Jako obraz může to být dobré, ale pomník to není. Byl vypsán konkurs na pomník Husovi Gjeho osobnosti), n na historický obraz z jeho života a upálení jeho zvláště. Měl tedy obraz předem býti vy loučen ze soutěže. Jestliže však porota, majíe obraz také za pomník, dala mu první cenu, je to důkazem, že ani nejzákladnější pojmy uměno- vědecké nejsou posud vyjasněny.
Hus Šaloun Gje osobnost
19 article
Třeba role, kterou osoba Husova v obrazu upálení má, je důležita, přece je to jen role ději. Osoba sama jest pouze jedním činitelem v něm: druhým činilelem jest moc, která ho na hranici dala, činitel stejně důležitý, třeba jej na obraze postřehujeme jen v jeho činu, je to právě čin vítězný, triumfující. Oslavenec sám jest v roli trpné, jeho věc je tu poražena. Ne lze muže oslavovati jeho porážkou. Divák nepo učený viděl by tu pouhou justifikaci, akt středo- věké spravedlnosti, upálení kacíře, nebo třeba. což by též právem směl myslit, čarodějníka, ne heroa. Socha oslavencova na pomníku musí tedy býti portrétem: podávati jen, avšak také celou osobnost jeho, t. j. představovati je, samolného, abstrahovati nad to ode všeho zev- ního konu, všeho pomíjejícího vlivu (vjemu) zevního světa, vší určitosti místa i času (čimž se portrét liší od obrazu v už. sm.), avšak před- stavovati nejen fysiekou osobu, ale ozjevňo vati i její psychickou individualitu (čímž se liší od zpodobeniny pouze mechanicky zhotovené snímku, fotograſle). Portrét (každý, nejen pro pomník určený) jak z této jeho povahy jde, musí odhlížet ode všeho mimotného a hledět jen k podstatnému, co člověka určovalo: na portrétu nesmí osoba nejen být v žádném fysickém aktu, ale ani jevit žádného pocitu (dojmu), ani fysického, jako bo lest, zimu, hnus, únavu a p., ani psychického, jako hněv, radost, žal, pohrdání, úzkost, strach, údiv, hrůzu a p., nýbrž jen své vlastnosti: ráz povahy (citu, mysli, vůle) a ducha, jako kru tost, přísnost, mírnost, hrdost, dobromyslnos
Husův
20 article
veselomyslnost, trudnomyslnost, duchaplnost bornovanost a p. Žádná mimika a pohyb, nýbr jen rysy a ponos (postoj, posed). Zkrátka portré musí osobu charakterisovat, fysicky psychicky. Individualita fysická. Je-li fysický zjev oslavencův (tvářnost a postava) znám, musí ho umělec šetřit. Není li znám, jako někdy u osoh dávnější historie, má volnost, jen musí vedle přirozenosti lidské vůbec a ragové zvláště dbát i podstatných stereotypních znaků oslavencova prostředí, na př. tvář antickou nesměl by zobra- zit vousatou, tvář biblickou zase ne oholenou Avšak sílu historické pravdy má i tradice. Je- tu tedy tradice, zvlášť obecně v celém národě vžitá, musí ji umělee šetřit, na př. u Husa, jehož podobu národní tradice udává od jakživa pořád stejně, jak se jí i Brožík na svém obrazu přidržel. (Jen tvářnost je proti národní představě poněkud ostrá.) Kdo Husa představuje jinak než v jeho tradiční podobě, zrovna tak hřeší, jako kdyby Palackého zobrazil jinak, než jak jsme ho znali a jak bude potomkům dochován foto- grafiemi a poprsími, sic každý divák řekne:to není Hus, to není Palacký. Kdyby i nakrásně vznikly důvodné vědecké pochybnosti o správ- nosti tradované podoby Husovy (zda vousči holá tvář), nie to neplatí a umělec musí se tradice přidržet, dokud omyl její není prokázán apodikticky a zároveň zjištěna důvodná naděje, že síla historické pravdy v dohledné budoue- nosti tradici přemůže! Sic by stavěl pomnik pro budouenost teprv — nedohlednou.
Hus Brožík Palacký Palacká Husův
21 article
I kroj musí odpovídat danému historické- mu prostředí a v něm stavu oslavencovu. Při osobách nedávné minulosti i jich známým oso- bitým zvykům, na př. Palacký, jenž nosil frak, nesměl by být zobrazen nejen v antické tóze, ale ani v čamaře, jíž nikdy nenosil. Hus nesmí být v nehistorickém neurčitém hávu, jak mnohé návrhy, i poslední dva Šalounovy, chtějí, nýbrž věrně dle tradice v kněžském talárua s baretem na hlavě. Vizme, s jakou plli vystrojil Myslbek historicky věrně svého sv. Václava. U Husa není právo postupovat jinak. Jde-li o historickou věrnost šatu, tím méně smí osoba být představena nahá, když ji svět nahou neznal. (Rodinův Hugo.) Kde tradice obecně vžitá představuje si osobu s jistým zevním znakem historického významu, musí ho soch míti. Žižka bez palcátu nebyl by Žižka. Všecel národ tak si ho představuje. I básník mimo děk píše: Máv' palcálem kol hlavy Jménem Páně, dítky, do Moravy (Čech: Žižka) Tak i Hus bez evangelia nebyl by tuším plně národní Hus, tak jakoby jím nebyl bezji stého evangelického (apoštolského) vý razu tváře a držení těla, v nichž si ho odvěká národní úcta zobrazila. Výraz ten bez vousu není možný, ač nezáleží jen v něm. I v po sledních dvou Šalounových návrzích chybí na- prosto. Tvář u obou cizí, pósa u jednoho snad vhodná pro kardinála Richelieu, u druhého pro Mojžíše, sestupujícího s hory, ale ne pro Husa Individualita psychická. Tu musí u mělec sebrat všecku sílu, musí v sochu oslaven covu vtělit jeho významnost, zpatrnit vynikajíe stránky povahy a ducha, pro které jej práve oslavujeme. A to jest ovšem těžké a umělci o toho rádi uskakují, přesunujíce buď těžisko práce v přičleněnou allegorii, aneb přímo po stavu oslavencovu symbolisujíce. Prvé jest vý pomoc, druhé však protizákonnost. (Rodin, naš u Husa).
Palacká Hus Myslbek Václav Rodinův Hugo Žižek Páně Čo Richelieu Mojžíš Morava
22 article
Jako pomíjející, přechodné dojmy duševní, na př. žal, docházeji mimovolného projevu po mijejícími, přechodnými vzruchy tvářnosti a po suny postavy, tak i stálé duševní stavy, na př trudnomyslnost, tož vůbec kvality povahy (cilu mysli, vůle) a ducha docházivají mimovolného výrazu trvalými známkami ve fysiognomii člo věkovy osobnosti, tož rysy tvářnosti a pono sem postavy. Ale nestává se to vždy anebo n vždy dokonale: někdy duševní rysy (vnitřní kva- lity) osoby neobrážejí se v její fysiognomii snad vůbec, někdy snad ne dosti výrazně, v přimě- řené intensitě. V tom pak právě záleží umění portrétisty, aby dokonalou výraznost řysiognomie oslavencovy vystihl a pakli žádoucí výraznost postrádala, aby jí ji dodal — podal oslaven- covu osobnost, zachovávaje arci ve všem jeh individualitu, to, co v osobě jeho ukryto bylo uvnitř, vynesl na jev, vyjádřil jeho zjevem, neboť jiného prostředku k ozjevnění jeho ducha a povahy nemá, než právě ten, jak se tyte vnitřní kvality na osobě jeho jevily, nebo n člověku dle různosti temperamentu vůbec jeví vají nebo jeviti mohou, o čemž umělce studium fysiognomii poučí. Toto ozjevňování vnitřního člověka (eviden- tisování duše), jsouc jen zpatrňováním skutečné, avšak skryté pravdy, není ještě idealisováním.
cův osobnost
23 article
Idealisování jest zvyšování krásna, ať mravního. ať smyslného, na úkor skutečné pravdy, i bylo by tu teprve, kdyby umělec v dile svém připi- soval osobě oslavné vlastnosti, jichž neměla, aneb její skutečné přednosti nepoměrně nadsa- zoval. Avšak víme, že moderní umění reálna tihne k svrchované pravdivosti a pročež i plastik musí podávati daný předmět pravdivě, ozjevňo- vati vnitřní pravdy toliko v intensitě přiměřené jich známé skulečnosti. Jen v pravdě je síla, zjevná lež míji se s účinkem. Dovolena jest jen idealisace negativní, t. j. zamlčení (vypuštění) rysů špalných stránek oslavencových, neboť po- mníky stavíme jen osobám mrtvým a jen pro jich dobrě sťránky a de mortuis nil nisi bene,o mrtvých zlého nevzpomínáme. (Trochu jiná je otázka, zda a pokud lze pominouti defekty tělesné.) Oslavné rysy Husovy povahy jsou mr a v ní přísnost (citu), horlivost (mysli) a ne- oblomnost (vůle), tudiž slla u šlechtilé energie (ve fanatism, jenž je slepý k pravdě a vzdor, jenž čelí i pravdě poznané — těch chyb byl Hus prost): z nich plynuly věkopa- mátné děje jeho života i smrti, jež slavíme jich rysy musí tedy umělec v jeho zjev vtělit.
Husův Hus
24 article
Místo toho však mluví Šaloun v doprovodu ke svým posledním návrhům o smohutné velebě grandiósní vznešenosti«, jež vidí v historii hu- sitismu a chce v postavě Husově vtělit. Byť na krásně attributy ty příslušely tomu kusu historie, na portrét Husův nepatří, nýbrž leda na přidaný allegorický neb historický obraz, nebuť osobě Husově nenáležely. Tak co se tkne povahy. Co se tkne d ucha (ingenia, intellektu), má se i ten na soše jevit ve stupni historickému významu osoby odpovi- dajícím. U Husa, jenž jest památným pro věky toliko neobyčejnou, přímo heroickou velikosu povahy (Galilei !), výraz geniality nebyl by na místě i jest oprávněn a přiměřen toliko výraz vysoké intelligence. Byl sice duch sehopný, ale ne tvůrčí, jako neobyčejného mysli. tele nelze ho oslavovat. Za to u Žižky zádal
Šaloun Husův Hus Žižek Galilei