3
masthead
7. srpna 1904. Číslo 217.
4
article
Co vše dnes žádá se za česel krejcarů. Podařenou
historkou zabýval se předevčírem předměstský sou
ve Vídni. Krejčovský mistr Ladislav German, takto
příslušník maďarského globu, spadl před nedávnem
s kola a notně se pochroumal. Poněvadž úraz svů
přičílal nedbalosti mechanika Karla Pelzolda, u ně-
hož dal sobě kolo krátce před vyjížďkou spravit, podal
na něho trestní oznámení pro přestupek bezpečnosti
života. Obžalovaný mechanik namítal před soudenn.
že si dal German připevniti pouze šroub a že zaplati
za to deset krejcarů, že však nehodu zavinilo zlomení
železné tyče u řídítka, zač přece nemůže býti jemu
přičítána zodpověďnost. Soudce: Zabýváte se už déle
správkami kol? Obžalovaný: Po léta už, ale co jsem
poznal takovéhle cyklisty, mám toho po krk. (Vese-
lost.) Soudce (k soukromému účastníku Germanovi)
Co pak jste si dal u Petzolda napravit? Germain
Jen ten šroub a dal jsem mu dvacet haléřů za to.
Sondce: Ale tyč praskla u vidlic, není-liž pravda?
Svědek: To je jedno, pane soudce! Dá-li si pan
soudce u mne přišít knoflík na kabátě, musím přece
všady se podívat, není-li co k správce. Soudce: Je
ale možno vlézt do železa a přesvědčit se, zdali ne-
praskne? Svědek: To je také jedno. Dám lisi
někým spravit kolo, musí zkusit kladivem, není-li
kde chyba. Obž.: Za deset krejcarů? Soudce: Dobrá,
pane Germane. Ale dodáte li někomu kabát a ten
potom někde se roztrhne. Věděl jste vy, že tyč
praskne? Svědek: To ne! — Po tomto výslechu v-
řejný funkcionář honem si pospíšil a ža lobu odvolal.
na ež mistr Petzold osvobozen.
German
Pelzold
Petzold
Vídeň
Obž
Vesa
5
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Schůze výletní komise koná
se v pondělí 8. srpna o půl 8. hodině večer v tělo-
cvičně.
Sokol smíchovský pořádá dnes za každého po-
časí obvyklou každoroční zahradní zábavu. Na pro-
gramu tanec, hudba, koulení o ceny, tombola, hry.
konfetový hoj atd. Začátek o 3. hodině odpoledne.
Slet sokolské župy „Havlíčkovy“ v Čáslavi. Sle
sokolské župy »Havličkovy« spojený se slavnostmi
sokolskými současně se sletem jednot ze sousedních
žup, konán bude ve dnech 3. a 4. září v staroslavné
Čáslavi pod záštitou městské rady a okresního výboru
v Čáslavi.
Havlíčkův
Čáslav
Sokol pražský
6
article
Věstník živnostonský a dělnický.
Věstník živnostonský a dělnický.
* Vypsání con umělecko průmyslového musea
obchodní a živnostenské komory v Praze. Na dotazy
s různých stran došlé sdělujeme, že termin k do-
dání praci konkurenčních končí dnem 15. října t.r.
a že nelze jej odvolati. Při odevzdávání práce ne-
smí býti jméno konkurujícího oznámeno. Předměty
buďlež označeny heslem neb značkou, jméno pak a
podrobná adressa konkurujícíhp buďiež přiloženyv
zapečetěné obálce, označené týmž heslem neb znač-
kou; byl-li navrhovatel od výrobce osobou rozdíl-
nou, buďtež uvedena obě jména. Krom toho přilo-
žena bud ž k výhradní potřebě správy musejní druhá
obálka (která se nevrátí), obsahující pouze udání
ceny toho kterého předmětu. Obě obálky označeny
buďlež nápisy: »adressa« nebo »cena«. Po sdělení
výroku poroty budou zaslané práce po dva týdnyv
umělecko průmyslovém museu vystaveny. Teprve
po uzavření výstavy budou předměty vráceny. Vy-
hlášku o vypsání cen a řád konkurenční vydá neb
na požádání zašle kancelář musejní (Sanytrová ul.)
stávky.
* Z Boryslavi, 6. srpna. (C.-B.) Včera došlo
k dohode mezi jednotlivými maloproducenty a mezi
dělulky. Výbor zaměstnavatelů není sice s tímto
narovnáním srozuměn, ale prohlásil, že každému
producentu nafty jest volno dřívější dělníky dle dosa-
vadních podmínek znovu do práce přijmouti. V ponděll
bude práce částečně opět zahájena. Dnešek a noc na
dnešek minuly klidně.
* Z Toulonu, 6. srpna. (C.-B.) Číšníci kavárenšt
zahájili opětně stávku a žádají za měsíční odškodné
180 franků. Stávkující přítáhli před kavárny, zapěli
před nimi »Internacionalu« a provolati hanbu za-
městnavalelům.
Toulon
živnostenský komora v Praga
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Pátá manifestační slavnost Česko-
slovanské obchodnické besedy koná
se již dnes v neděli na ostrově Stře-
leckém a lze naditi se, že dle zájmu, s kterým se
slavnostní výbor v posledním týdnu setkával, stane
se dostaveníčkem nejen členů besedních, ale i všech
vrstev pražského a předměs ského obecenstva. Slav-
nosti tyto, jejichž výnos jest určen k podporování
nezaměstnaných členů a vydržování útulen, těší s
již od minulých let velké oblibě a zajisté i při le-
tošní slavnosti osvědčí hlavně kruhy odborné svoji
příchylnost a uznání Českoslovanské obchodnické
besedě, která vzniknuvší z velmi trudných začálků,
dodělala se dnes předního místa nejen mezi spolky
českými, ale i mezi odbornými organisacemi cel
říše. Současně se svým rozmachem zřídila a vy-
držuje celou řadu podniků humanních a kulturníeh
ve všech zemích koruny svatováclavské. Proto jest
jí nejvíce polřebí vydatné podpory se strany obchod-
niciva českého i šíršího obecenstva. Příležitost
8
article
tomu se právě hodí při dnešní slavnosti, kde obe-
censtvo pobaví se za mírné vstupné programem
bedlivě sestaveným a přispěje vydatně k šlechetné-
mu účelu celého podniku. Při slavnosti účinkují hu-
dební kapela pěš. pluku č. 91, pěvecký kroužeka
pěvecký spolek »Slavoj« v Karlíně, jakož i drama
tický odbor Č. O. B., který vedle žertovných výstupů
připravil celou řadu zábavných skupin. Bohatá tom
bola, boj konfety a Amorovými střelami poskytne
pak zábavu v kroužeích společenských. Na Vltavě
jest umístěna »Krčma na Bajkalském jezeře«, kde
podávati budou ruské důvy občerstvení »válkou trpl-
cím«, jež uvedou čerkesští strážníci Elitní taneční
vínek při salonní kapele p. Hermanna zakonči slav-
nost. Při vehodu bude rozdáván slavnostní list
bohstým obsahem zdarma. Lístky v předprodeji po
30 hal. lze ohdržeti v čelných závodech pražských
předměstských a v kanceláři Č. O. B., Jeruzalemská
ulice, 7, II. patro.
Amorův
Hermann
Karlín
Č . O
Vltava
jeruzalemský ulice
Slavoj
9
article
Sehůze.
Dne 9. srpna: První mezinárodn
spolek pro chov ušlechtilých kanárův
Praze nspořádá o 8. hodině večerní v místnostech
Obchodnické besedy v Praze, v Jernzalemské ul.
přednášku »O třídění, umístění a krmení mla
dých kanárů a posuzování jich tur při výeviku ve
zpěvu«. Každý přiznivec tohoto ušlechlilého sportu
se k návštěvé této přednášky zve.
Výlety.
Na »Češovské Valy« u Jičína podníkne
tělocvíčná jednota »Sokol« v Jičíně
výlet v neděli dne 7. t. m. Odjezd vlakem do Jičí
něvsi o 2. hod. odpol. Návrat vlakem z Jičiněvsío
9. hudině večerní. Výklad na Češovských Valech.
staroslovanském to hradišti, podá JUDr. Jasn Lachman
předseda zábavního odboru »Sokola« jičínského. Vy
letu zúčastní se »Sokol« libáňský a kopidlnský.
Výleta
Vala
JUDr
Jasn Lachman
Praha
Jernzalemský ulice
Jičín
Sokol
zábavní odbor
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Z mandžnrského bojiště.
Za poslední týden nastala na mandžurském
bojišti opět značná změna. Oba předvoje ar-
mády Kuropatkinovy, východní, zadržující voj-
sko Kurokiovo i jižní, bojující proti armádám
Okuově a Nodzuově, ustoupily ještě blíže
Ljaojanu, tak že nyni tvoří vlastně už jedno tě-
leso s hlavním vojem ruským. Po bojích u Teha-
suanu a v Janzelinském průsmyku dne 31. čer-
vence, v nichž padl též gen. hr. Keller, Rusové
u noci na 1. srpna ustoupili k Aňpinu, tak. že
gen. Kuroki mohl dne 1. srpna svým vojskem
obsaditi Tehavuan a Kušulinezy. Skoro sou-
časně došla gen. Kuropatkina zpráva z jižního
předvoje, že armáde Nodzuova, sestávající ze
tří divisí, zamýšlí obejíti z pravé strany ruský
jižní předvoj a odřiznouti jej od hlavního voje.
Následek toho byl, že jižní armádě dán rozkaz
aby vyklidila Hajčen a stáhla se dále na sever
k Aňšaňčžanu, železniční stanici, ležící asi upro-
střed mezi Hajčenem a Ljaojanem.
Koncem července obranná čára ruského
vojska opírala se na západě o Inkou, táhla se
přes Dašičao, Simučen, Uezjapuczy k Janzelinu,
Keller
Rus
Kuroki
Uezjapucza
Janzelin
Aňpin
11
article
Tchavuanu a končila na severovýchodě u Ku-
šulinczy. Čára ta obnášela téměř 100 verst a
byla místy obsazena dosti nedostatečně. Po-
čátkem srpna po ústupu obou předvojů k Aňpinu
a Aňšaňčžamu, kteréžto oba krajní body nynější
obranné čáry jsou vzdáleny od střediska ru-
ského voje v Ljaojanu asi 25 verst, celá obranná
čára měří 37 verst a jest již hájena nepřetrži-
tým řetězem ruských vojsk. Bylo-li účelem Kuro-
patkinovým soustřediti ruské síly kolem Ljaoja-
nu, tento účel jest nyní dostižen a dosaženo ho
poměrně malými obětmi na straně ruské, kdežto
postupujíeí vojsko japonské utrpělo ztráty
mnohem značnější. Jest otázka, jaké budou dů-
sledky této změny v situaci na bojišti. Válečný
referent „Nov. Vremene“ předpokládá dvě mož-
nosti: buď budou Japonci pokračovati ve svém
postupu a odváží se napadnouti ruské síly, sou-
středěné od Aňšaňčžanu po Aňpin, aneb se
opevní v nynějších posicích a pokusí se obejíti
ruské vojsko se strany. Závisí to prý od toho,
nabude-li u nich vrchu ohnivost jich národní
povahy a veřejné mínění v Japonsku aneb roz-
vaha. Dosud u nich převládala roz-
vaha.
Kura
Japonec
Japonsko
Ku
Ljaoja
12
article
Amerieké rozhorlení.
Americký tisk vyzývá svou vládu, aby si
zjednala od Ruska zadostučinění za potopení
parníku „Knight-Commander“, tvrdě, že poto-
pení jeho stalo se proti jasnému znění mezi-
národního práva. Jak sami Američané vykládají
mezinárodní právo, pokud se týče lodí, dováže-
jících válečnou kontrabandu, toho ukázky na-
cházíme v ruských listech. Za války Jihu proti
Severu Spojených států severoamerických kři
žáky jižních států zadržely 261 loď, z nichž
167 bylo zničeno na moři, na 13 byl zničen
náklad, 36 bylo propuštěno za výkupné, pět lodí
bylo proměněno v křižáky a pouze 40 lodí bylo
dopraveno do přístavů. Příčinou toho byla ve-
liká vzdálenost přístavů jižních států od míst,
kde lodi byly zachváceny. Totéž činí nyní Rusko
na Tichém okeáně a pro své jednání má zajisté
důvody tak platné, že bez obavy může předstou-
piti před jakýkoli mezinárodní soud.
Američan
Severa
Rusko
spojený stát
KnightCommander
13
article
Anekdota o Kurokiovi.
Hrdost japonského vojáka jest šavle. Zs
tarodávnou čepel zaplatí ochetně 300 až 500
jenů. Japonci mají přísloví: Duší dívky jest
zreadlo, duší samuraje (hrdiny) šavle. Každá
dívka dychtí shlédnouti svou postavu v zrcadle
pěkně upraveném, každý voják shlédnouti sebe
v zreadle drahocenné šavle. Japonští důstojníci
vychloubají se umělým vybroušením svých
šavlí.
Jen o Kurokiovi vypravuje jeden japonský
časopis: Když ho vypravovali do války, snažil
se vybrati pro něho nejlepší, nejostřejší šavli.
On však jim pravil: „Dejte mně dřevěnou šavli;
mně ocelové není třeba. Protože, kdyby na vojně
došlo i na mou šavli, naše věc byla by ztracena.“
Z vlaku s raněnými.
Do Moskvy přibyl vlak s raněnými v bitvě
u Turenčenu. Zvědavý jeden žurnalista dal se
s raněnými do řeči. Zde ukázka z vypravování
řadového pěšáka Polikarpa Bychanov a. Dne
1. května, vytrvav celý den v boji, byl jižv
době ústupu raněn střepinou z granátu do ruky.
„Čtyři prsty byly najednou pryč — vypravova
Bychanov. — Pušku držím levou rukou, ale mí-
řiti nemohu. Vídím, že mám odstupovati, ale
prstů je mi lito. Počal jsem je shledávati. Jeder
jsem našel, hledám druhý, ale velitel dobro-
volník se mne plá: „Bychanove, co to hledáš?“
Pravím mu: „Prsty jsem ztratil.“ Ale on mnč
poručil, abych šel na obvaziště. Odevzdal jsem
pušku poddůstojníkovi, chci odejít, a tu velitel
pluku Lajming mně blahopřeje, že jsem si vy-
sloužil kříž sv. Jiří. A jen to dořekl, byl zabit.
Na obvaziště jsem došel bez cizí pomoci,“ po
chlubil se ještě Bychanov.
O Port Artur.
Japonec
Jiří
Artur
Moskva
Polikarpa Bychanov a
14
article
Všechny zraky obráceny jsou nyní k Por
Arturu, odkud docházejí sensační zprávy, jež
dávají předvídat rozhodný boj o tuto pevnost.
Rozumí se, že nevíme nic určitého o tom, co
se děje kolem této pevnosti a poznáme všechny
události teprve po konečném výsledku nynějšího
zápasu. Pro tuto chvíli můžeme toliko na zá-
kladě všeobecných okolností zkoumat, jaké jsou
výhody na straně Japoneů a na straně Rusů
v tomto zápase a jaké následky mohl by mii
pád této pevnosti anebo nezdar obležení.
Artur
Rus
15
article
Již v prvních dnech obležení slyšel jsen
od ruských důstojníků: »Kdyby Port Artur ob
léhali Angličsné nebo Němci, byli bychom klidni
ve příčině osudu pevnosti, byli bychom bezpečni,
že ji nedobudou, ale vůči Japoncům nejsme
bezpečni.« Houževnatost, vynalezavost nových
nebývalých útečných prostředků, pohrdání smrti,
jsou činitelové, které poskytují nevypočitatelné
živly v bitvě. Evropská armáda stále by se
snažila docilit úspěchu se ztrátami co možná
nejmenšími. Veřejné mínění v Evropě neodpu
stilo by vrehnímu veliteli, třeba vítěznému
kdyby vedl vojsko na jatky. Válečné uměn
bylo vynalezeno částečně právě proto, aby na
hradilo manévry a jinými kombinacemi úslli
abychom tak řekli svalové, lidského materiálu
Pamatujete se ještě na výkřik rozhorlení, vyvo
laný v Německu obětováním slezské jízdy gene
rálem Sleinmetzem ve válce francouzsko-německé.
jež považováno za zbytečné.
U Japonců nic podobného. Hromady mrtvol
nepadají na váhu, jedva že se o nich mluví
Kdežto generální štáb ruský uveřejňuje každo-
denně seznamy mrivých a raněných, aby vy-
hověl starostlivým přibuzným bojovníků, zacho
vává se v Japonsku úplné mlčení o každoden
ních ztrátách a mluví se o nich jen, jde lio
velkou bitvu, takřka jako o vedlejší padrobnosti
celé věci. A což je pro nás Evropany nejpodiv
nější, rodiny japonské si na to nestěžují, jakohy
osud jejich přibuzných na hojišti byl jim lho-
stejný. Nechať jest jakýkoli počet mrtvol, jež
útočné sbory japonské nalězají na cesté k
Port Arluru, nezastaví je to anis na okamžik na
Artur
Němec
Japonec
Evropan
Port Arlura
Evropa
Německo
16
article
jich pochodu ku předu. Za takovýchto okol-
nosti je nanejvýš obtižno, zastavit je dělostřelbou
neb střelbou z pušek.
Jest známo, že moderní zbraně navzdor
svému značnému zdokonalení nejsou ani tak
určeny k tomu, usmrtit protivníku co možná
nejvíc mužů, jako působit naň morálně a za
hnat jej na útok. Slavný pruský generál Colman
von der Goltz měl pravdu, tvrdil-li ve svém
dile »Das Volk in Waffen«, že navzdor postup-
nému zdokonalování zbraní jsou novodobé bitvy
méně krvavé než bitvy v dobách dřívějších.
V nejkrvavější bitvě války francouzsko-německé,
18. srpna před Mety, byla ztráta 27.000 muži
na 450.000 bojovníků, kdežto bitvy Napoleo-
novy na počátku 19. století byly mnohem krva-
vější, u Jlova na příklad padlo 30.000 mužn
na 130.000 bojovníků a u Moskvy 90.000
mužů na 240,000 bojovníků. V dobách ještě
sturších byly bitvy ještě vražednější a ve staro-
věku bývaly armády zničeny až do posledního
muže. Proč to? Zcela prostě proto, že účelem
bitvy není zabíjet, nýbrž odejmout protivníku
naději na vítězství a příměti jej takto k ústupu.
Colman
Goltz
Moskva
17
article
Moderní zbraně dosahují tohoto eíle mnohem
snadněji, působíce na mysl jedince. Tak na
příklad silné dělostřelectvo, výhodně umístěné,
může lépe přinutit protivníka k ústupu, než ví-
těžná srážka muže proti muži na jednom místě.
Ve starověku naopak, kde byly zbraně primitiv-
nější, nebyla protivníku odňata naděje ve ví-
tězství dříve, pokud neměl nůž v hrdle.
Veškerá moderní taktika evropská zakládá
se na tomto rázu novověkých zbraní. Ale pro
Japonce tyto ohledy neexistují. Ani moderní
zbraně, ani utrpěné ztráty nepůsobí na jejich
mysl. V tomto ohledu zůstali pohany starověku.
18
article
Zajisté byly případy, kdy dobrá střelba z děl
zahnala japonské vojsko na útěk, ale bylo t
toliko pod dojmem překvapení anebo při sráž-
kách, jež pro ně neměly ráz rozhodný, kde se
spíše pokoušeli vyzkoumat nepřítele, než porazit
jej. Avšak ve velkých bitvách bylo povždy
shledáno, že nejlepší střelba může opozdit, ale
nikoliv zastavit jejich rozběh. Má-li být útočíeí
sbor japonský zastaven a odražen, pomůže
toliko útok bodákem, který posádka portartur-
ská provedla dosud již několikrát s velkým
úspěchem. Japonci viděli již na počátku války,
že nedovedou odolat ruským bodákům a že
tento způsob útoku je v ruské armádě velmi
obliben. Proto také vynalezli zvláštní prostředek,
až dosud neznámý v armádách evropských,
který jim posud dobře posloužil. Na místě aby
podle předpisův evropské taktiky ustoupili c
nejrychleji ke svým zálohám a pod jich zášti-
tou pokračovali ve střelbě, rozstupují se Japonei
na obě strany, aby ponechali svým zálohám
volné pole ku střelhě na útočicí Rusy, na něž
pak z obou stran střílejí na krátkou vzdálenost.
takže Rusové ocítí se jako ve slepé uličce, ne-
vědouce kam se vrhnout. Japonci měli s touto
taktikou úspěch na Jalu a v jiných obranných
bojích Rusů, ale jest otázka, budou-li rovněž
šťastní vůči ruské ofensivě, podporované na
celé čáře a zabraňující Japoncům, vrhnout se
v bok útočícím sborům ruským. Jisto je tolik,
jak jsem již pravil, že útoky posádky port-
arturské byly často velmi sťastné.
Japonec
Japonei
Rus
Jal
19
article
Zpravidla jest hlavní zbraní Japonců střelba.
Svým dělostřelectvem a střelbou z pušek až
doposud hlavně zastavovali útok Rusů v různých
bitvách, zejmena u Vafangou. Proto také shle-
dáno, že nejlepším prostředkem k útoku na
Japonce jest použiti útoku nočního, kde dělo-
třelectvo může následkem temnoty účinkovat
jen nesnadno. Jest tudíž pravdě podobno, ž
Rusové podnikají svoje odvetné útoky v noci
a odnímají takto Japoncům posice, jichž se byl
zmocnili ve dne. Tímto způsobem prodlužují
zápas na místech od města vzdálených a zdržují
postup Japonců. Jest pravdě podobno, že J-
ponci, aby se chránili lépe proti nočním útokům
použijí reflektorů elektrických, jež učiní nočn
útoky obtížnější, ale nikoliv zcela nemožné.
poněvadž půda u Kvantunu jest velmi pahorko-
vitá a níkoliv rovná jako naše, kde reflektory
konají výborné služby.
Ovšem, aby mohly býti tyto odvetné útoky
bodákem často opakovány, třeba míti po ruee
dosti četné vojsko, neboť každý útok toho druhu
stojí mnoho oběti. Nuže, až dosud bylo zjištěno,
že střelba japonská způsobuje značné spousty
v řadách Rusů, dlužno tedy předpokládat, že
ruští generálové nechávají v posicích jen nej-
nezbytnější vojsko a drží ostatní na místech
krytých a bezpečnýeh pro odvetné útoky. Dlužno
také předpokládat, že následkem přísných opa-
tření, učiněných svého času generálem Stesselem,
není již na bojišti před Port Arturem Čiňanů
že tudiž nemohou smluvenými znameními na
značovat umístění ruských záloh.
Rus
Japonec
Stessel
Čiňan
20
article
Konečně shledáno, že Japonci až dosud
svým silnějším dělostřelectvem ničili ruská děla
a činili posice ruské nendržitelnými. Tak to
bylo zejmena u Kinču. Zajisté že Japonci oče
kávají podobný účinek proti tvrzím portartur
ským. Zajisté by jim to mohlo velmi prospět,
ale třeba připomenout, že dosud ve všech uve
dených případech japonské dělostřelectvo mělo
převahu nad ruským svým počtem, ale i kali
brem (oblehací děla u Jalu a námořní dělostře
lectvo u Kinču). Děla porlarturská počtem
kalibrem zajisté nezadají ničeho japonským
mimo to válečné lodi nemohou mnoho prospět.
neboť bylo patrno u přímořských tvrzí port
arturských, že střelba těchto lodi mnoho ne
vydá vůči dělům velkého kalibru. Přes to mají
Japonci výhodu, že mohou soustředit největsí
počet svých oblehacích děl na určité místo,
kdežto Rusové musejí nechat svoji dělostřelbu
rozdělenu po všech tvrzích. Taková byla taktik
Japonců i v bítvách, tím spíše ji budou provo-
zovat před Port Ariurem.
Japonec
Rus
Port Ariur
Jal
21
article
Teleg
Teleg
Boje v Mandžursku.
Z Tokia, 6. srpna. (C.-B.) Útokem na
Keller Kuroki opřel se ruské ofensivě. Jusu
linau bylo napadeno v neděli po útoku palbou
dělostřelectva připraveném současně v čele a
v boku. Rusové jevili velikou obralnosi
v opevňování a zahrazení svých postavení.
O 9. hodině zdařil se Japoncům úlok v čele.
Rusové činili různé pokusy dobyti znovu svých
postavení. Kolona na levém křídle Japonců na-
razila u Pienlinu na ruský přední voj, jenž by
odražen. Japonský oddíl zaskočil později Rusy
ustupující z Pienlinu a způsobil jim těžké ztráty
Terén překážel provedení japon
ských útoků v boku. Rusové vyklidil
v pondělí své postavení. Terén bránil je
pronásledovati. U Jamelinu počala v ne-
děli ráno japonská střelha z děl, která v ša
pro nepříznivý terén nepůsobila
Dělostřelei musili táhnouti sami děla, poněvadž
koní bylo lze jen stěží použíti. Japonské vojsko
levého křídla pokusilo se udeřiti na Rusy v boku
a v zadu. Ruské dělostřelectvo na výšinách
jancelinských bylo japonským dělostřelectvem
částečně umlčeno, ale 4 děla střílela dále na
japonská postavení. Boj nebyl tohot
dne skončen, poněvadž japonský útok
nemohl býti již proveden. Druhého rána Rusové
vyklidili svá postavení, když Japonci k novému
útoku přešli.
Korejec, nikoli Japonec.
Z Moskvy, 5. srpna. (C. B.) Domnělý Ja
ponec, zatčený na kurské dráze, prokázals
býti Korejcem a byl propuštěn, poněvadž ne
mohl mu býti kladen za vinu žádný přečin.
Keller
Rus
Japonec
Dělostřelei
Korejec
Tokio
Moskva
Pienlin
22
article
Finance japonské.
Z Londýna, 6. srpna. (C.-B.) »Daíly Maile
sděluje, že japonská vláda vydala ve středu
pokladniční poukázky ve výši 20 millionů yenů,
splatné 15. prosince. Peníze nejsou prý určeny
pro válku, nýbrž pro běžné vydání. —- Témuž
listu oznamuje se z Jokohamy, že malý ruský
parník, proměněný ve vlečnou loď, zadržel
ostrovů Kurilských japonský parník, že však,
prohlednuv jej, propustil jej opět.
Ruský a japonský hlas o dalším
průbéhu války.
Z Petrohradu, 5. srpna. Generál Drago-
mirov uveřejňuje ve vojenském odborném listu
»Razviedcik« stať, ve které praví, že Ja-
ponci mají patrně plán po dobytí Mukdenu
Port Arturu nepostupovati dále k se
veru, nýbrž zaujati v těchto mi
stech pevné postavení. Tím prý bude
zakončeno první jednání na bojišti východo
asijském. V druhém jednání bude vystu po
vati již Čina, a sice po boku japonském
Úsudek tento vzbudí tim spíše pozorno t.
srovnámeli ho s obsahem zprávy, kterou uve
řejňuje ruský gardový setník prine Swiato
polk- Mirsky, který se nachází v japonském
zajetí. K tomu se prý vyslovil gen. K uriok
takto: »Marně spoléhají Rusové na to, že pů-
jdeme za nimi do vnilra Mandžurie. Po dobyt
Inkou a Port Arturu usadíme se tam
pak ať přijdou Rusové na nás. Stálo li je Plevno
sto tisíe lidských životů, vypudí nás z nich jer
za cenu pateronásobnou.«
Drago
Artur
Rus
Londýn
Jokohama
Petrohrad
Inka
Daíl Maila
23
article
Rozhodující bitva u Ljaojanu?
Z Paříže, 6. srpna. (C. B.) »Matin« sdě
luje z Petrohradu: Ujišťuje se, ž e 200 00
Japonců s generálem Kurokem
čele jest zapleteno u Ljaojanu
boj s vojskem generála Kuropat
kina. Bitva rozhodne prý o v
sledku výpravy.
Z Paříže, 6. srpna. Dnešní petrohradské
soukromé depeše znějí vesměs pessimi-
stícky. Kuropatkin prý obdržel rozkaz, aby
obranu Ljaojanu svěřil veliteli 10. a 17. sbor
a sám s několika divísemí postavil se prot
Okuovi, který přichází od jihu.
Japonec
Oku
Paříž
Petrohrad
Ljaojan
Matin
24
article
Port Artur.
Z Londýna, 6. srpna. Ujišťuje se z Čikn
že vnitřní vlastní pevnost nebyl
napadena (?), ač její dělostřelba zúčastnil
se palby. 31. července vyplul parník »Nučvane
z přístavu téhož jména a přívezl do Plo
Arturu těžká děla s 35.000 kus
střeli va.
Z Berlína, 6. srpna. Z Tokia se sdělaje
Dle spolehlivých zpráv stojí před Port Arturem
5 divisí (t. j. 75.000) mužů. Celkem vysadil
Japonci na pevninu mandžurskou již 20 divisí
Ve dne v noci metají se sitřely n
pevnost. Pád její lze čekati v nejbližší době
Také se věří, že u Ljaojanu, kde právě zut
boj, Kuropatkin bude poražen. Tady se věří,že
pád Port Arturu a vítězství v rozhodující bitv
u Ljaojanu bude slaveno téhož dne.
Zvýšená opatrnost Japoneů před
rozhodujícími událostmi.
Z Londýna, 6. srpna. (Zvl. teleg) Japone
vzhledem k nastávající rozhodné bitvě opětně
zostřili censuru depeší, takže dnes ani z Tokia
ani z Nučvanu, am z tábora Kurokiova nepro
nikla zpráva, jež by obsahovala jenom nejmenš
podrobnosti.
Ruské válečné objednávky v Ně-
mecku.
Z Berlína, 6. srpna. Čelné firmy německ
obdržely značné objednávky válečného materiáli
pro ruskou armádu, mezi jinými: zbrojovka
Löevova, velkozávod Germania (Krupe
v Kielu), velkozávod Schichau v Elbingu
strojovna Sehwartzkopfo va.
V Hamburku byly Ruskem najaty tři par
níky. Povezou materiál válečný, v Německu
objednaný, v úhrnné ceně třicetli mil
lionů marek. Parníky mají bez odkladu
odplouti do Středozemního mo re.
Artur
Kuropatkin
Kurokiův
Londýn
Berlín
Tokio
Kiel
Hamburk
Rusko
Německo
Ljaojan
25
article
Výměna zajateů.
Z Petrohradu, 6. srpna. Ruští štábní dů
stojnici, kteří jsou v zajetí japonském, zaslal
generálu Kuropatkinovi přípis se žádostí, aby se
dohodl s japonským hlavním stanem o výměně
zajatců. Japonci jsou prý k výměně ochotni.
Myslí se, že v nejbližších dnech odebere s
adjutant Kuropatkinův do japonského hlavníh
stanu.
Ústup Rusů k Mukdenu.
Z Londýna, 6. srpna. »Times« ozna-
mují z Tokia: Očekává se, že Rusové budou
nejbližší odpor klásti u Ančančau, ale zdá
se, že všeobecný ústup směřuje k Mukdenu.
Ruský ústup z Hajčenu počal 1. srpna a téhož
dne byli ranční dopravováni do nemocnice.
Červený kříž osvědčil podivuhodnou rychlost
obsluze raněných. S klidem a bez bázně dopro-
vázeli ošetřovatelé nemocné do vozů, ana děla
kolkolem ustavičně pracovala. Byly to scény
hrozné. Mnoho vojínů bylo šrapnely zohaveno
Při ústupu znchovávali Rusové vzorný pořádek
za cchrany dělostřelectva a oddilu pěšáků.
Ústup se zdařil. Japonel ukořistili
jen velmi málo materiálu. Ruští vojie
trpěli horkem; byli po několik hodin v nejprud
ším ohni. Kromě toho ruské pokrývky hlavy
nejsou dostatečnou ochranou proti slunci
Sesilení japonské posádky v Senlu
Z Berlína, 6. srpna. »Local-Anzeiger« sdé
luje: Do Seulu přibylo 5000 mužů s 12 děly.
Japonský vyslanec Kayasyl zaměstnává se horliv
reorganisací koreanského finanč
nictví dle vzoru japonského. Telegrafní spo-
jení mezi Genzanem a Hamheunem bylo Rusy
přerušeno.
Zajetí tří dopravních lodí.
Z Petrohradu, 6. srpna. Ruští křižšci
»Don« a »Ural« zajali tři dopravní lodi, dl
doslechu dvě švédské a jednu a nglic kou.
Lodi prý vezly pět podmořských a sedm sklá-
dacích torpedových člunů.
Ještě »Malaka«.
Z Alžíru, 6. srpna. (C.-B.) Parník Penin-
sulární společnosti »Malaka« odplul do Po
Saidu.
Kuropatkin
Rus
Hamheun
Don
Petrohrad
Londýn
Tokio
Mukden
Berlín
Seul
Ural
Alžír
Said
Times
Kayasyl
Penin
LocalAnzeiger
26
article
Ralkán.
Ralkán.
Telegramy.
Z Bitolje, 6. srpna. (C.-B.) Jmenem ru-
ského a rakousko-uherského Červeného kříže
rozdali civilní agenti šesti pobořeným vesnicím
kolem Ochridy 8000 franků, takže na každj
pobořený dům připadl dar 20 franků.
Ochrid
27
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Deputace německých sdružených stran u dra
Körbra.
Z Vídně, 6. srpna. Poslanci dr. Der-
schatta a dr. Gross byli výborem sdruže-
ných německých stran vysláni k min. předsedovi
dru. Körbrovi a učinili mu následující
sdělení:
„Dosavadní stanovisko stran německých k
vládě bylo podminěno aspoň neutrálním chová-
ním se vlády v otázkách národních a zvláště
tím, že vláda slibila, že neučiní nějakých jedno-
stranných změn državy národní. Ale od odročeni
říšské rady sběhly se události, které se nekryjí
s tímto stanoviskem vládním. Tak nebyly dosu
odstraněny — přes daný slib vlády — kursy
vlašské na inšprucké universitě; dále výnosem
v příčině zkoušek chorvatských byly porušeny
platné zákony a stupňováno nebezpečenství, ž
úřadnictvo jižních korunních zemí bude poslova-
něno. Především však zamýšlené zřízení slovan-
ských poboček na učitelských ústavech v Opavě
a Těšíně jest vážným ohrožením nejen těchte
obou německých ústavů, ale též německého
rázu obou měst, nehledě k tomu, že nebyly re-
spektovány zákonné formality v příčině vyslech-
nutí zemské skolní rady. Ve zřízení těchte
parallelek musí němečtí poslanci spatřovat opět-
né jednostranné hovění neoprávněným slovan-
ským požadavkům na úkor národa německého.
Körbr
doktor
Dera
Gross
Vídeň
Opava
Těšín
28
article
Neučiní-li vláda nápravu, přestanou podmínk
nynějšího stanoviska stran německých vůči
vládě a Němci budou nuceni odvoditi dů-
sledky.
Ministerský přodseda dr. Körber odpo-
věděl, že za všech okolností bylo by bývalo po-
vinností německých stran vyčkat organi s a
těchto parallelních tříd a teprve potom by s
byli mohli přesvědčiti, zdali vůbec je
dáma možnost vévodství slezské
jimi poslovanit. Ministerský předsed
myslí, že jeho dosavadní 41/2 roku trvající čin-
nost skýtá dostatečnou záruku pro zásadu, že
se politického postavení žádné národnosti ne-
týká, ani nedovolí dotýkat. Vláda nemá příčiny
vzbuzovat nebezpečí, aby Němci byli ohrožováni
a nemůže také nebezpečenství to spatřovat ve
zřizení slovanských parallelek. Jestliže však nynl
dodatečně a proti všem přáním, dosud ze Slez
ska pronášeným se dává přednost zřízení dvou
samostatných ústavů učitelských, při
pomíná jen odpor Němců proti české universitě
a české technice na Moravě a proti každé české
škole střední, kteréžto školy byly vy-
ličovány jako pohroma němectvi
v zemích smíšených. Vláda nemohla oče-
kávati, že právě v příčině Slezska se názory tak
změní, ale i tehdy, kdyby so byly ukázaly pří
znaky této změny — což, jak ještě jednou mini
sterský předseda konstatuje, nebylo —
sotva vláda by se mohla odhodlati jinak ato
proto, že je nevně přesvědčena, že jen rozřešení
které ona zvolila, odpovídá nynějším poměrům
Vždyť přece odpor Němců u obou ostatních
kmenů národních vyvolal žádost po zřízení samo
statných učitelských ústavů, což je zajisté nej-
význačnějším pro národní význam ústavů tako-
vých. Vláda se snažila zbavit tyto záležitost
všech národnostních vášní a prosí, aby Němo
podobně učinili.
Němec
doktor
Körber
Morava
Slezsko
29
article
Oba zástupci německých stran musili—
jak communiqué jich praví — přestat na tom
že odpověď ministerského předsedy vzali „s ne
uspokojením na vědomí“.
Pozoruhodno jest, že communiqué něme-
ckých stran o této záležitosti vydané, kteréž ne-
obsahuje ani slova více, ba mnohem méně neži
co tuto a na prvé straně jsme o věci uvedl,
tak že bylo by zbytečno dávati mu místa,, n
obsahuje též ani dotaz dra. Derschatty, zdal
bylo poslanci Hofmannovi a Demlovi z nám
že vláda hodlá zříditi parallelky, ani odpověí,
kterou jmenovaní poslanci na dotaz ten dali.
Další zatýkání v Terstu.
Z Terstu, 6. srpna. (Zvl. tel.) Jistý Edvar
Pacor a Ludvik del Fabra byli zatčení pr
irredentistickou demonstraci, jež byla v tom,
že budovu místodržitelskou místy potřeli bar-
vami irredentistickými. Také Camerini, v jebol
bytu byla předevčírem vykonána bez úspěchu
prohlidka, byl nyní zatčen.
Hofmann
Deml
Ludvik
Fabr
Terst
30
article
Z Ruska.
Rusko
31
article
L. Z Petrohradu, 6. srpna. (Pův. telg. zpr.
»N. L.«) V Moskvě bude se konati sjezd ná-
čelníků šlechty ze všech provincit a gubernií z
předsednictví knížete Trubeckého, šlechtickéb
maršála moskevského, aby vypracoval důkladný
systém zdravotnický.
Ujisťuje se nyní, že ministrem vnitra jme
nován bude guvernér poskovský Vasilčikor.
Německá justice v jižní Africe.
n. Z Berlína, 6. srpna. (Zvláštní telegram
»Národních Listů«.) Dr. Hosfurt, tajemnlk
»Kolon. Zeitschriftus, uveřejňuje domněnky
Trubecký
doktor
Hosfurt
Kolon
Petrohrad
Moskva
jižní Afrika
Berlín