1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 13. ze dne 13. ledna 1907.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
Na Nový rok byla veřejnost překvapena
oficiálním sdělením o tom, jak předala správa
severní dráhy císaře Ferdinanda dráhu tuto
státu, a za několik dnů vydána data o přijmech
drah soukromých za rok 1906. Rozumi se
s obvyklým hromaděním chvály na vzornou
správu osob, na opatrné finanční vedení a s po-
ukazem na důsledky dobré konjunktury. Die
sdělení těchto vykazuje severní dráha oprot
roku 1905 zvýšení příjmové o 9.87 mil. K
jižní dráha o 7.80 mil. K, společnost státní
dráhy o 4.97 mil. K, severozápadní dráha,
hlavní trať o 2.43 K a trať polabská o 1 11 mi-
lionů K. Jižní dráha dosahuje tedy přijmového
zvýšení o více než šest procent, společnost
státní dráhy o sedm procent a severozápadni
dráha na obou tratích o více než šest procent
Roku 1900, tedy v době, kdy konjunktura
průmyslová byla stísněna, dosa ovaly přijmy
jižní dráhy 106.47 mil. K, jeví se tedy lone
plus 20 mil. K; u ostatních drah jsou výsladky
obdobné. Rok minulý vynesl však v tomto
směru výsledky abnormální, výsledky, kterýci
nebylo nikdy před tím. Skvělost konjunktury —
snad. Ale zajisté ještě jiné a závažnější mo-
menty byly tu rozhodnými.
Ferdinand dráha
8
article
Případ severní dráhy osvítil cestu úsud-
kovou. Dnes není více pochyby o tom, že
vzestup příjmů severní dráhy císaře Ferdinanda
byl v přímé spojitosti s omezováním nutných
investicí. Doprava dráhy rostla, ale stoupajicí
nával obecenstva paralysován tím, že zrušený
některé vlaky a vozová výprava vlaků ostatních
doplňována starými, seslými vagony, zatím co
doprava zboží vázla tím více, čím více její po-
třeba se jevila, protože nebylo s dostatek vozů
Park lokomotivový nestačí naprosto, budovy ná-
dražní ponechávají se v stavu nevyhovujíeím
koleje se vyměňují jen tehdy, kdež jest toho na-
léhavá potřeba. Stesky obecenstva kupí se are
víc a více, ale horiivost vládního dozoru zmír-
ňována jednak osobními konexemi (pan dv. r.
Exner není přece nadarmo ve správní radě !).
jednak epištolami vídeňských listů, jichž vliv
jest ve vídeňských ministerských kancelářich
značný, protože pochvala listů těchto bývalaa
bývá dobrou kvaliflkační pomůckou. Ministeršu
úřadníci mají přece své ambice postupové
někdy také literární... Epištoly zminéné s urči-
tým důrazem mluvily vždy o politice velikých
linil a benevolenci k podnikání soukromému
vždy tam, kde stát donucován k zakročení
v zájmu veřejné dopravy. A aby politika mini-
sterských kanceláří zdála se býti politikou bene-
volence, zavíraly se za časté obě oči a uepá-
valy uši. Neinvestovalo se — a jest přece do-
kladný investiční program u rozumné správy
právě za dob vzestouplé konjnnktury dokladem
rozumného postupu, jak ukazují opětně dráhy
pruského státu za rok 1906 — a tak docilo-
valo se zvýšených přijmů. A když na základe
těchto pěíjmů resp. výnosů stanovena výkupní
renta severní dráhy a draha daflniuivně převzatn
státem, propukl skandál v plné síle.
Ferdinand
Exner
9
article
Není k tomu zapotřebí zvláštních dat, aby
bylo zřejmo, že severozápadní dráh
jde touže cestou. Její oboz nalezá se ve stavu
který vzbudil opětně výbuch nespokojenosti obe
censtva. Když s Vánocemi letošními stoupla do-
prava z Prahy, bylo nuceno obecenstvo jezdi
ve vagonech, kterých nebylo možno vytopiti
proto, poněvadž jich zařízení v tom směru ná-
sledkem úplné opotřebovanosti nefungovalo, okna
nedoléhala a celé vzezření vozu bylo dokladem
úplné sešlosti jeho. A jako severní dráha, zru-
Suje severozápadní rychlik, přijíždějící do Prahy
po třetí hodině odpolední, jen aby uspořila na
personálu a obozu. Obecenstvo donuceno pak
platiti rychlíkové sazby za vlak osobní. .. A co
uvedeno o dopravě osob, platí stejnou měrou
i o dopravě zboží. Nádraží dráhy jsou čím
dále od Prahy tím více naprosto zanedbaná, i-
vestice podnikají se pouze po sporech s vládou,
nové vozy a lokomotivy se téměř nezakupuji
Od roku 1903 vzrosti oboz sevarozápadní
dráhy pro obě linie pouze o 16 lokomotv
50 osobních vozů a 99 vozů nákladních !A
přece stouply výnosy dopravy nákladní jen roku
1904 a 1905 o 4 mil. korun a osobní o půl
milionu korun. Nepoměr bije při prvém pohledu
do očí! A to děje se vše za platnosti dosavad
ního výsostního práva dozorčiho se strany státn
Severozápadní dráha šla pak tak daleko, že do-
konce obmezila i dopravní slevy pro stroje
materiálie, potřebné ke stavbě nových závodů,
jež ostatní dráhy skýtají, na míru tak nepatrnou,
že možno mluviti téměř o jich zrušení. I k tomu
mlčely vlády, honosicí se svou benevolene
ku průmyslovému a jinakému podnikání ! Za to-
hoto stavu domáhá se personál dráhy jen pro-
středky krajního odporu nepatrného zlepšení
svého postavení.
Vánoce
Praha
10
article
Celá politika dráhy nese se pouze za je-
diným cílem: zvýšení výnosů Motiv jest zřejmý
a patrný z koncesní listiny. Jsme v období po-
státňování drah a dle ustanovení uvedené listiny
smí stát dráhu tuto vykoupiti za vyplacení prů-
měrného výnosu nejlepších pěti z poslednich
sedmi let... Čím vyšší výnosy, tím vyšší bude
výkupní renta a čím větší výkupní renta, tím
vyšší zisky akcionářů, a zvláště těch, kdož stojí
v čele podniku. Z touhy po politice »velikých
linif« obmezuje státní správa na př. svoje vý-
sostní právo tarifní na minimum a obyčejně jen
na skýtání rad a vyslovování přání, kterých
nikdo nedbá. Posledním důvodem bývá poukaz.
že nutno konečně přece jen respektovati akcio-
náře, kteří nabyli akcil svých za stouplých
kursů. Vzestup tento byl arci možným jen proto,
poněvadž se vědělo, že při postátňování bude
vláda hodně »liberální«.
U společnosti státních drah jsou poměry
téměř obdobné. Stavební náklady jsou od r. 1901
téměř stabilní, zatím co doprava osobní stoupla
přijmově od r. 1903 o mil. K a nákladní
p sumu vyšší 4 mil. K. Dráha tato zvětšila o
11
article
(r. 1903 oboz svůj celkem o 47 osobních a 7
nákladních vozů ! Staré vozy ovšem musily slou-
žiti dále... Přirozeno, že i zde rostly příjmy
i výnosy. Proto, poněvadž listina koncesní sta
noví výslovně totéž, co o výkupu praví obdobná
listina severozápadní dráhy. I zde tedy uplat
ňuje se politika »valikých linif«.
Jinými slovy: dozorčí orgány státní mlě
vytrvale k soustavnému zhoršování stavu drah
které mají přejíti záhy v držbu státu a tvot
tím o své újmě situaci, za které zaplatí slá
uvedeným společnostem za dráhy nedostatečné
vypravené, které budou vyžadovati velikých in-
vesticí, obnosy nepřiměřeně vysoké.
Když zahájena akce postátňovací, motivo-
vána nejen nutností jednotně vedené dopravní
politiky (ohled na Uhry a vývoz stály tu n
prvém místě), nýbrž i tím, že nutno do slt
státních drah pojmouti výnosné trati soukromě.
aby finanční základy soustavy státních drah byly
konečně ozdraveny. To by ovšem bylo předpo-
kládalo, jak veřejnost nesčíslněkráte upozorňo-
vala, aby stát s plným důrazem vykonával své
právo dozorčí, aby v rámci platných ustanovení
donucoval výdělkářsky vedené společnosti k nut
ným investicím, k opravě a výpravě budov ná-
dražních, k udržování obozu na přiměřené výši
a v jakosti, odpovídající stouplým nárokům do-
pravy osobní a nákladové, ku přesnějšímu do-
plňování druhých kolejí atd. To by zkrátk
předpokládalo, aby dozor státní byl prováděn
osobnostmi, které plně jsou si vědomy, že jest
zájmem státu a celé veřejnosti, aby dráhy přešly
v ruce státu ve stavu takovém, aby nevyžado-
valy velikých investicí a nechovaly v sobě ji
zárodky finančního neúspěchu počátečního pro
rozšířenou soustavu státních drah. To všese
nestalo.
Uhry
12
article
Nezbývá tedy než aby se nahradilo, co
tak lehkomyslně zanedbáno a sice proto, že
politika »velikých linif« brala zření pouze na
zájmy akcionářů. Možnost k tomu jest dána:
zostřením dozoru a účelnou úpravou zákona
postátňovacího. Neslýchané překročení nákladů
na alpské dráhy, pověstné stavby terstskéa
nejnovější aféra po sestátnění severní dráhy
ukázaly, jak se v Rakousku hospodařilo vlá-
dami, které vyplynuly z »čistého« ovzduší vl-
deňské byrokracie. Nový parlament bude ještě
přisnějším soudcem než dnešní, který byl roze-
rván sám v sobě. Nutno přece jednou učiniui
přítrž neslýchanému hospodářství dosavadnímu.
Nejsou zdravými finance státní tam, kde se vy-
hazují mihony proto, poněvadž státní orgány
nedostály své povinnosti, zatím co nutno na
druhé straně odkládati nalehavé úkoly kulturní
a sociální z nedostatku prostředků, a zatím co
ponechány finance zemské osudu . . . Na dlouho
takové hospodářství možným není! Kéž stane
se aspoň včera ohlášený výnos ministerstva že-
leznic o výkazech soukromých drah, o stavu
obozu a provozovacích zařízení počátkem nové
politiky oproti soukromým drahám. Jest až příli
snadno možno, že z ného nezbude nic než —
anketní materiál. Jsou o tom zkušenosti v Ra-
kousku.
Rakousko
13
article
Náladu, ve které vstoupil náš domáe
trh do nového roku, zachoval si v tomto tém-
dni. Zájem obchodu soustředoval se k papírům
ukládacím; v tomto oboru došlo ke značným
obratům. Zvláště obracel se i interes k papírům
domácím. Hojně byly kupovány zástavní listy
Hypoteční banky král. českéh
všech skupin a placeno za 59 listy 103 65.
103.70, 103.75, za 4 99 80 a 98 90, za 34
92.10. Komunální dlužní úpisy Ze m-
ské banky král. českého placeny 99 60.
komunální dlužní úpisy moravské země
dělské banky 97.75, 4 zástavní listy ha-
ličské hypoteční banky 97 45, zástavní
listy haličské zemské banky 97.55, že-
lezniční úpisy zemské haličské banky 97 55, zá-
stavní listy rakousko-uherské banky
99 95. I státní renty doeílily značných
obratů (zlatá placena 117 275. 117 30, 117 321.
květnová 99.374g. červencová 99.35 a p.).
Trh dividendových papírů pohybova
se v úzkých mezích a měl nejvíce zájem pr
akcie rakousko-uherské banky, kter
placeny 1788.—, 1787 50, 1785.—, 1784.—
Z domácích bank hledány akcie Živnosten-
ské banky za 244.50 a 244 75 a Zaji-
sťovací banky za 150.—. Neutuchající
poptávka projevovala se i pro akcie Podo-
ské cementárny, které docíhily 206.—
207.—.
Strojírenské papíry hledány po celý týden
a nabízeno za akcie Česko-moravské to-
várny na stroje 850.— a 840 —, z
akcie strojírny dříve Daňkovy pak 475.—
a 476. 50.
Daňkův
hypoteční banka
uherský banka
Živnosten
Podo
14
article
V Praze, 12. ledna.
Praha
15
title
Z vídeňské bursy.
16
article
(Pův. zpráva »Národníeh Listd«.)
(Pův. zpráva »Národníeh Listd«.)
Bilance rakousko-uherské banky za minulý r
ukazuje jasně, co rok 1906 znamenal pro hospo-
dářský rozvoj naší říše. Číslice obchodů cedulové
banky jsou dokonalým odrazem hospodářských dějů
v zemi a číslice obchodů rakousko-uherské banky
v roce 1906 znamenají skorem vesměs rekord z
celou její činnost. Čistý zisk pouze jednou převýši
získ loňský, ale to bylo v pamětihodném roce 1873.
Podruhé přiblížil se poněkud získ k loňskému, a to
bylo v r. 1899, v posledním roce vzestupu kon-
junkturního ke konci minulého století. Vzestup zisku
byl v roce 1906 neobyčejný: obnáší skorem tolik.
jako celý zisk za rok 1902! Ze zvýšeného zisku
nejvíce těží ovšem státní správy. Ač zisk jest oproti
r. 1905 o 60% větší, vzrostl podíl státních správ
na zisku o 185 t. j. ztrojnásobil se skorem. Při
tom ovšem nehledí se na výnos daňový z obchodů
banky. Daň z bankovek činí za r. 1908 470. 634 K
oproti 33.241 K v roce 1905, kdežto v letech 1900
až 1904 daň z bankovek vůbec neplacena. — Zvýšení
zisků nutno přičísti v prvé řadě neobyčejným ná-
rokům, které v roce minulém na banku činěny, Mi-
nimální stav portefeuillu směnek byl v minulém roce
větší, než maximální siav v roce 1903. Není lze
lépe ilustrovati vzestup nároků domácího hospodář-
ského života na úvěr cedulove banky. Ozmkrát ob-
jevil se ve výkazech banky oběh sdaněných ban-
kovek v úhrnném obnosu 452 mil, korun. V roce
Národníeh Listd
uherský banka
17
article
1905 činil tento úhrnný obnos pouze 31 mil. korun
v roce 1900—1904 neobjevil se vůbec oběh zda-
něných bankovek. Tyto cifry vzhledem k jich důle-
žitosti při posuzování hospodářského rozvoje naší
říše musí vzbuditi značné uspokojení a naděje v lepší
budoucno hospodářského Rakouska. Není pochyby.
že banka v minulém roce učinila vše, aby ulehčila
průmyslu a obchodu používání úvěru, snažic se udr-
žeti diskont na úrovni co nejnižší a nestavíc prospěch
akcionářů bezeohledně do popředí. Vedle jiných pří-
znivých okolnosti prospělo jí při tom ovšem také to.
že nepřikročili jsme dosud k placení hotovými. Také
opatrná a účelná devisní politika rakousko-uherske
banky dovedla přičiniti k tomu, aby naše měna byla
ochráněna.
Sotva že však banka vstoupila do příznivějšího
období své činnosti je nucena starati se znovu o svou
další existenci a nad to hrozi jí i převrat tak pro-
nikavý, jakým bez odporu by byla rozluka bankovní.
Rakousko
18
article
Koncem r. 1910 vyprší nynější privilegium bankya
banka je nucena, již v roce letošním prohlásili,
ho dla-li znovu žádau o prodloužení privilegia na
další dobu. Tato olázka bude přednětem jednání
valné hromady akcionářů banky a to buď řádně, která
koná se 4. února, anebo mimořádné, která by k tomu
účelu byla svolána na podzim. Tentokráte věc všsk
kemplikována tím, že v Uhrách rozluka bankovní
považuje se za nerozlučnou s rozlukou celní a že
rozluka bankovní jest neodvratnou také proto, že
v Rakousku v této olázce vyslovován všeobecný
souhlas s požadavky Uher. Některé horkokrevné
hlavy uherské hlásaly požadavek rozluky bankovní
již pro rok 1910, v kterémž případě privilegium banky
vůbec by nebylo prodlužováno. Tyto hlasy nelze
ovšem považovati za vážné. Rozluka bankovní v r.
1910, po přípravách třiletých způsobila by v celém
organismu úvěrním značné otřesy, kterými by utr-
pěly nejvíce právě Uhry. A kromě toho důvody tech-
nické: tisk bankovek, organisace banky atd., vyža-
duje delších příprav. Dlužno tudíž počítati s tím, že
privilegium banky bude ještě prodlouženo — ovšem
naposledy před rozlukou. Rozluka celní nastane
v roce 1917 a je dnes jíž sotva myslitelno, že i po
této době mohla by býti cedulová banka společnou.
Uhry
Rakousko
organizace banka
19
article
Uhři ve své touze po samostatnosti ve všech smě-
rech nezastaví se ani v otázce bankovní. Jsou si
toho vědomi, že jejich samostatná cedulová banka
nobude jim moci poskytovati ani těch výhod, jako
rakousko-uherská banka. V Uhrách nen. nikterak
nadbytek peněz a tato okolnost po rozluce banky
projeví se jistě tím, že v Uhrách bude úroková míra
vyšší než u nás. A to bude uherské hospodá řství
tižiti tím více, čím více budou stoupati jeho úvěrové
potřeby. Nároky Uher na cedulovou banku v po-
sledních letech stoupaly nepoměrně rychleji, než ná-
roky Rakouska, a tento moment nemluví příliš pře-
svědčivě pro rozluku se stanoviska Uher. Politická
samostatnost vyžaduje však zpravidla obětí, ktere
Uhry přinesou své samostatnosti.
Lze tudíž očekávati, že Uhři budou žádati, aly
bankovní prívilegium bylo prodouženo pouze do roku
1917 a o této otázce bude nulno rozhodnoutí již
v temto roce. Otázka bankovní rozluky stane se tak
aktuální co nejdříve a bude vyžadovati plnou po-
zernost také se strany rakouských interesentů.
Obchody na burse vídcňské oživují tou měrou,
jak vzrůstá uvolnění na trzích peněz. Všude jeví se
ulehčení, soukromé sazby znenáhla klesají, ač ovšem
tento proces děje se letes méně rychle a pronikavě.
než tomu bývá v letech jiných. Na trhu počínají se
opětně objevovati zakázky z širších kruhů kapitalisti-
ckých a tak se zdá, že tento rok kude rokem rozvoje
vídeňského trhu peněžního.
Na trhu hodnot dopravních působí nadále dva
podněty. Sestátňovací akce a výborné výsledky v r
1906 a spojené s tím odhady dividend. Zájem obrací
se stále kakciím drah ku postátnění určenýcha
jsou tyto kupovány také k účelům ukládacím. Vyšší
dividendy ovšem jsou po většině v kursech již vy-
jádřeny a lze z tohoto podnětu sotva čekati další
stoupání kursů.
Uher
Uhry
Rakousko
uherský banka
20
article
Akciím bankovním věnována jest nadále značná
pozornost, a působí tu nyní více zprávy o trans-
akcích, jednotlivými ústavy chystaných, než dobré
obchody bank v minulém roce. Vzestup kursů v mi-
nulém týdnu jest nepatrný.
Na trhu průmyslových hodnot obrací se p-
zornost nyní více k tak zv. speciálním hodnotám
než k běžným spekulačním papírům. Trh akcií že-
lezářských jest značné odvislým od bursy berlínské
a změny nálad na této zračí se více méně jasně
na burse naší. Železářské akcie v minulém týdnu
dosti byly zanedbávány.
Vyhlidky na dohodu se Srbskem obrátily po-
zornost k akciím podniků, klerým by dohoda pro-
spěla, na př. zbrojovky a hirtenberské továrny na
patrony. Akcie veitschských magnesitových dolů
pokračují ve své hause, ač dohoda s Američany ješt
nedocílena. Z různých speciálních důvodů zazna-
menaly i některé jiné průmyslové akcie vzestup
kursu.
Trh hodnot ukládacích byl pozoruhodně pevný
Důležitější kursové variace v tomto týdnu poznati
lze z tohoto sestavení:
12. ledna 5. ledn
Rak. korunová renta . . .
99 35 99.30
Rak. zlatá renta . . . . . 117.35 117.20
Uherská zlatá renta . . . .
114 70
114. 80
Uherská korunová renta .
96 30
96.20
168.—
Turecké losy . . . . . .
165 25
Rak. kreditky
689. 50
690 10
Banka pro země rakouské
469.50
469 30
Američan
Srbsko
21
title
Nové místní dráhy v králo vstvi
22
article
Uherské kreditky . . . ..
Uherské kreditky . . . ..
838 50
843.—
Bankovní jednota
563 50
561.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
1082.—
1085-
Živnostenská banka . . .
244 50
243 50
Společnost státní dráhy . .
694. 90
692 50
Jižní dráha . . . . . ..
177.75
197 60
Polabská dráha . . . . .
461.—
463.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1140.—
1142.—
Dunajská paroplavební spol.
1046.—
1047.—
Rakouská továrna na zbroj.
571.—
558.—
626.—
631.—
Rým.muráňská společnost
572.50 575 —
Pražská železářská společnost
2673.— 2692.—
745.—
Mostecká uhlářská společnost
600 — 608.—
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa
240.95 240 90
Ríšské marky
Alpinky
jižní dráha
živnostenský banka
státní dráha
2673
23
article
Z Vidně, 12. ledna.
25
article
Zelezniční výbor poslanecké sněmovny rokova
v pátek o předlohách lokálních drah, které příštím
týdnem, jelikož železniční výbor vesměs předlohy
vládní přijal a schválil, budou projednány a nepo-
píratelně také přijaty sněmovnou posla neckou.
Dotyčnou předlohou o mistních drahách podpo
rují se následující linie v království českém
1. zvyšuje se stavební kapitál pro dráhu z Ma-
rianských Lázní do Karlových Varů, ob-
nášející 10,488.200 korun, o dalších 1,740.000 K z nej-
většího dílu (960.000 korun) na doplnění vozového
parku a pořízení nových lokomotiv. Dráha tato má
býti vypravena také pro rychlikové zařízení.
2. Zvyšuje se státní příspěvek na dráhu Poříčí—
Trutnov o dalších 400.060 K na 800.000 K, tojiž
na stejný obnos, jaký poskytlo království české.
3. Poskytuje se státní příspěvek 120.000 K n
dráhu Opočno—Dobruška, u které byla pře-
vzata usnesením se sněmu království českého ze dne
6. června 1905 záruka ve výši 70% rozpočteného
stavebního kapitálu, a na kterou poskytnou místní zá-
jemníci, v prvé řadě město Dobruška, příspěvek
95.200 K
4. Uděluje se státní příspěvek 400.000 K pro
místní dráhu ze Skalice-Boskovice do Vel-
kých Opatovic na Moravě, pro niž místní zá-
jemníci poskytli přispěvek 200.000 K a aněma markral
Ma
Karlová Vary
Trutnov
Opočno
Dobruška
Skalica
Boskovice
Vela
Opatovice
Morava
poslanecký sněmovna
27
article
ství mioravskélo 400.000 K; zbytek Eapitálu 1,800.000
korun má býti uhražen akciemi prioritními
5. Uděluje se státní příspěvek pro místní dráhu
Ždánice—Klobuky—Čejč na Moravě, pro niž
místní zájemníci upsali 650.000 K, sněm markrabství
moravského poskytl příspěvek 500.000 K, a pro kte-
rou zbytek akciového kapitálu, obnášejícího 2,627.000
má opatřiti soukromá společnost.
6. Zvyšuje se příspěvek státní, přiznaný zákonem
z 18. července 1905 dráze z Libochovic do Jen-
šovic ve výši 520.000 K, o dalších 118.800 K.
7. Povoluje se za příčinou vybavení se z područí
a kovpení nároků pruské firmy Ollendorfovy utvořiti
z místní dráhy rychnovské akciovou společnost.
a převzíti za 150.000 korun kmenových akcií
za předpokladu, že království české poskytne
k témuž účelu 98.200 korun a město Rychnov
46.500 K a prověsti tak uzdravení finančních poměrů
dráhy Častolovice—Kvasice a města Rychnova.
8. Uděluje se státní záruka místní dráze ze V se-
tína do Velkých Karlovic na Moravě,
pro zbytek obnosu 2,040.000 K, za předpokladu, ž
markrabství moravské převezme za 546.000 K a místní
zájemníci 354.000 K kmenových akcií.
9. Uděluje se státní záruka místní dráze z D -
mažlic do Tachova pro částku 6,900.000 K z
předpokladu, že obnos 1,153.350 K zapraví místní
zájemníci a že království české doplní tento upsaný
příspěvek do 252% akciového kapitálu, rozpočteného
na 9,200.000 K. —
Na debatě v železničním výboru zúčastnilis
s české strany poslanec Kaftan a dr. Šílený, kteří byl
referenty, první o dráze z Domažlic do Tachova, druhý
o dráze ze Vsetína do Vel. Karlovic, a kteří odůvod-
ňovali předlohy, dále poslanci Maštálka a dr. Sláma.
Rychnův
Kaftan
doktor
šílený
Maštálek
Sláma
Ždánice
Klobuky
Čejč
Morava
Libochovice
Rychnov
Častolovice
Kvasice
Velká Karlovice
Tachov
Domažlice
Vsetín
Vela
Karlovice
Ollendorfův
28
article
Poslanec Maštálka vytýkal, že způsob podpo-
rování, jaký panoval ve dřívějších letech v příčině drah
v království českém a vedle kterého poskytovala vláda
z největšího dílu jen příspěvky na odebrání kmeno-
vých akcií, ponechávajíc poskytování záruky zemi
jest příčinou, že království české musí dopláceti n
provozování místních drah přes 3 mil. korun ročně
bylo by jen spravedlivo, aby se učinilo opatření, aby
království české, které se nalézá ve krisi se svými
Iinancemi zemskými, tohoto delicitu bylo zbaveno.
Maštálek
29
article
Poslanec Maštálka nepokládá za vhodné, na tomto
místě a v tomto okamžiku mluviti o požadavku, aby
převzetím drah místních stálem anebo nájmem jich
docílilo se částečné úlevy zemským financím, a žádí
za vysvětlení, jakých výsledků dočinily se pokusy
podnikané s dopravou motorovou; na drahách míst-
ních musí býti doprava rychlejší a hustější, a jestliže
by pro způsob staveb drah v Čechách doprava moto-
rová se při nynějším stavu motorů nemohla zavésti
pak musí se sáhnouti ke zvýšení rychlosti a po pří-
padě rozdělení osobní vozby od nákladové. Také mus
zmízeti dosavadní nespravedinost, která spočívá v tom
že tarify na drahách místních jsou vyšší než na hlav-
ních tralích — a byť by se to i stalo na úkor finančníci
výsledků drah. Výtky v příčině újmy na příjmech
drah místních jsou ostatně velmi problematické, an
úpravou tarifovou vozba na místních a dále i na stát-
ních drahách se zvedne a diference se tudíž vyrovná
Jestliže se domáháme sestátnéní soukromých drah
zvláště se zřetelem k tomu, aby se odstranily nesrov-
nalosti, ležicí v tom, že krajiny, protknuté drahami
soukromými, musí nésti břemeno vyšších tarifů a da
němi dopláceti na finanční deficity drah státních
nízkých tarifech, v krajinách jiných pak musí rozdí
tento zmizeti také mezi drahami místními, státem
spravovanými a vlastními drahami státními.
Maštálek
Čechy
30
article
Poslanec Maštálka ukazuje potom na to, že sou-
kromými drahami číní se drahám místním největšt
obtíže při připojení; tak na př. dráha severozá padni
nechce připustiti připojení nové místní dráhy Poríčí—
Trutnov tamtéž, a společnost dráhy státní prekáží
velikými a nespravedlivými požadavky vůstění mistní
dráhy libochovicko-jenšovické do stanice společnosti
dráhy státní v Jenšovicích. Poslanec Maštálka žádá
ministra železnic, aby užil svého dohlédacího práva
a aby učinil opatření, aby rozmachu vozby a dral
místních soukromými drahami se nepřekáželo.
Poslanec Maštálka předkládá pak sásledu jtcí
resoluce, které výbor železniční při hlasování schva-
I. Vláda se vyzývá, aby měla péči o to, aby zru
šena byla disparita mezi nynějšími tarify na drahách
místních a mezi tarfy, zavedenými na drahách státních
by uspořádáním tarifů drah mistních tyto byly přivedeny
na podklady tarifové drah státních, a tímto způsobeno
aby odstraněna byla nerovnost tarifnictví drah míst
ních a drah státních.
Maštálek
Trutnov
31
article
II. Vláda se vyzývá, zvýšiti rychlost u všech míst-
ních drah, při nichž tomu dovoluji poměry stavebn
a vystrojení dráhy, na 35 kilometrů za hodinu, jakt
již u některých drah místních jest zavedeno, a zhu-
štěním dopravy byť by se to i méle státi za cenu roz-
dělení dopravy osobní od nákladové, vyhověti potře-
bám cestujícího obecenstva na drahách místních
III. Jakož zájemníci z krajiny hořické a králové-
dvorské již po vice jak 14 let činili kroky, aby se do-
mohli železničního spojení z Heřic přes Králové Dvár
Upici de Hronova, jakož i dále zastupitelstva obc
a okresů dotyčných krajin, s napnutím všech svých
sil upsali nadmíru vysoký příspěvek zájemníků, jako
dále ústřední komitét učinil opatření, aby byl vy-
pracován podrobný projekt, vyzývá ze vláda, aby vě-
novala nahoře poznamenanému podniku dráhy plnou
svoji pozornost, a aby jeho provedení energicky pod
porovala, předsevzetím nutných technických, předběz-
ných studií a komerciálního šetření, jakož i urychle
ním, předsevzatu býti mající komise pochozí, a aby
po skončení toho příznivé rozhodnutí ve příčině po
volení učinila. Při tom se zároveš vláda vyzývá, aby
upustila od stanoviska, před lety zaujatého, v příčině
nemožnosti provedení této linie se zřetelem na ko
kurenční její schopnost sousedním drahám soukro
mým.
Král
Upice
Hronův
32
article
IV. Přihlížejíce k usnesení sněmu král. českého
vedle kterého byly doplněny upsané příspěvky zájem
níků místní dráhy z Mnich. Hradiště přes Český Du
do Křížan, až do 30% potřebného kapitálu stavebního
a v uvážení, že vyskytnuvší se různosti lokální povahy
doznaly definitivního rozřešení při odbytí již pochoze
komisi, vyzývá se vláda, aby měla péči o to, aby
pokud možno nejdřive bylo rozhodnuto o technickém
provedení projektu, a aby poskytnutím státní garanci
předloze nejblíže příští v život uvedení nanejvýše
důležitého a pro hospodářský rozkvět krajiny pod
ještědské nanejvýše nutného podniku železničního
z Mnich. Hradiště do Křížan, bylo umožněno.
Křížan
Hradiště
33
article
V. Jelikož všechny technické předběžné a de
tailní práce, které směřují ku provedení železničníh
spojení z Tábora do Mladé Vežise jsou skončeny, vy-
zývá se vláda, aby se neprodlené dorozuměla se zem
ským výborem království českého ve příčině finančn
podpory svrchu psaného projektu drážního, a aby
poskytnutím přiměřeně vysoké státní garancie zajistiln
dráhu z Tábora do Mladé Vožice.
VI. Vláda se vyzývá, věnovati pokud možno nej
větší péči dožadovanému spojení železničnímu z Lys
do Nových Benátek a Mladé Beleslavi, se zřetelem
na vojenský tábor, zřízeny v roce 1905 v Nových
Benátkách, komisionální jednání předsevzatu býti ma-
jící urychliti, a tak vésti, aby svrchu psaný projeké
v nejbližší době za podpory země a státu byl zajištěn
a proveden.
Poslanec Sláma ujímá se potom vřele místn
dnáhy nechanické a předkládá náslodující resoluci
která se také přijímá:
„Jakož usnesením se sněmu království českého
příspěvky zájemníků po stránce technické úplně vy
pracovaného projektu dráhy z Dobřenic de Byrovátky
byly doplněny na 30% celého kapitálu, a poněvadt
tudíž nejenom technické, nýbrž také finanční před-
běžné práce musí býti považovány za skončeny, vy-
zývá se vláda, aby dokončila co nejrychleji komer-
ciální šetření, a aby poskytnutím státní garancie 709%
zajistila provedení výše řečené dráhy, a to v předloze
která v nejblíze přišuím zasedání sněmovně poslancí
luje:
bude dodána.“
Tábor
Mladá Vožice
Nová Benátky
Dobřenice jít Byrovátka
Mladá Beleslav
34
article
Z trlů peněžnícE. (12. ledna.) Situace na trzích
peněz není stále vyjasněna tak, aby vyloučena byl
překvapení. Amerika stále vystupuje s naléhavou p
ptávkou po ponězích a také v Německu potřeba prů-
myslu neochabuje. Dnešní bursy byly proto ovládány
poněkud zdrželivým smýšlením.
Praha. Na dnešní burse převládalo opět dost
pevné smýšlení a placeno za 4.2%% dubnovou rentu
K 100.20, dále obchodovány želez. úpisy hal. zemské
banky za K 97.55, 4% zást. listy rak. -uher. banky
za K 99.95 a akcie rak -uher. banky za K 1784.—.
Jinak podáváno za akcie: Živnostenské bankyk
244.75, Strojíny Daňkovy K 475.—, Podolské ce-
mentárny K 205.— peníze.
Vídeň. Na začáteční burse způsobily ne-
příznivé zprávy z Nového Yorku slabé smýšlení. N
polední burse tato nechuť potrvala, ačkoliv z Ber-
lína bylo ohlášeno pevné smýšlení. Bursa byla
klidná, jen v některých oborech došlo k živějšímu
obchodu. K favorisovaným papírům náležely zvlášt
unionky, akcie bankovního spolku a anglobanky.
Daňkův
Bursa
Amerika
Německo
Praha
Vídeň
Nový York
35
article
Akcie Lloydu se upevnily. Hodnoty železářské byly
opět slabé. Ve šraňku panovalo pevné smýšlenía
poptávka zvláště po mostecko-uhelných. Akcie boden-
kerditky stouply, 5% ruská půjčka byla rovněž
pevná. Trh k ukládání pevný. Na eskomptním trhu
stav peněz nezměněn 414% až 42/2 9.
Berlín. Ježto nedošlo k dalším prodejům
v hodnotách amerických udržely ze kursy v ostatnich
skupinách na stejné výši a v některých zvláště fa-
vorisovaných specialitách trhu kasovního docileno
značnějšího zlepšení. V obchodě běžném těšily se
zvláštní pozornosti z železáren bochumské, z uhlár-
ských společností gelsenkirchenské. Akcie bank do-
mácích o zlomky procentní vyšší. Na trhu ruských
titrů vyskytly se pro akcie petrohradské diskontní
banky noví kupci a kurs zvýšen o 11/4%. Ruské
renty změnily zvé záznamy jen nepatrně ve svůj pro-
spěch. Soukromý diskont nezměněn 51/4 %.
Lloyd
Berlín
36
article
Cukrovarský kartel. V přítomné době zástupcové
rafinerií vyjednávají pilně s oněmi surovarnami.
které činí nároky na kontingenty také v bílém
boží. Jelikož posavadní jednání, zejména ze dne
6. prosince ve Vídni, nevedla k cíli, rozhodli se ra-
finéři nabídnouti oněm továrnám kontingenty nejen
písku, ale i tvrdé rafinády resp. moučky a to v ná-
sledujíci výši: Cezhenice 15.000 q písku a 8000
q rafinády, Holice 1800 q písku, Litovel 6000
písku a 1000 q moučky, Radboř 15.000 q písku
25.000 q rafinády, Židlochovice 15.000 q pisku
a 5000 q moučky, Všetuly 15.000 q písku a 5000
q moučky, Podzámčí 10.000 q písku. Zdice
Meziříč 15.000 q písku a 25.000 q rafinády.
Louny (Valtera) 10.000 q písku a 22.000 q rafinády,
Zákolany 15.000 q písku a 15.000 q rafinády.
Louny (akc.) 15.000 q písku mimo dříve již při-
znaných 33.000 q rafinády a Kadaň 50.000 q r-
finády. — Přiznání těchto kontingentů jest odvislým
od všeobecného souhlasu jak rafinerií tak i surovaren.
Dle nejnovějších zpráv neměl však ani tento krok
rafinerů zádoucího výsledku, neboť některé továrny
domáhají se ještě větších vvýhod resp. kontingentů
na jejichž splnění není nejmenší naděje, poněvadž
kdyby rafinéři z nimi souhlasili, odeprou surovarny
svého schválení. Vzhledem k tomu možno se připra-
viti pro nejbližší dobu na zprávu, že pokusy o nový
kartel cukrovarnický dlužno považovati za úplně
zmařené. Posavadní kusý kartel rafiněrský zůstane
tím však nedotčen a bude trvati dále.
Valter
Vídeň
Holice
Litovel
Židlochovice
Zdice
Louny
Zákolany
Kadaň
q písek
q rafináda
37
article
Rozifření přádolny. Firma J. Bartoň a sy.
nové, tkalcovna, přádelna, barevna a tiskárna, roz-
šiřuje svou přádelnu bavlny o 20.000 vřeten. Po do-
končení uvedeného rozšíření bude míti přádelna této
finmy 70.000 vřeten. Bude to jedna z největších
přádelen této říše.
Haličská akciová petrolejová báňská zpolečnost.
V místnostech Pražské úvěrní banky konal
se včera dne 12. t. m. mimořádná valná hromad
akcionářů Haličské akciové petrolejo vé
montanní společnosti, na níž jednomyslně
bylo usneseno pro společnos! zakoupiti
rafinerii petroleje od fy. M. H. Reich
4 Co. v Ustrzykách Dolniech a těžařsk
práva na petrolejová ložiska v Boryslavi. Tu-
stanovicích, Rogi, Stróze a Weglowce od pp. Karl
Perutze a Leona Mikuckia. Některá ložiska vyka-
zují již dnes značné a rozaáhlé prameny petrolejové.
u ostatních budí vrtací zkoušky nejlepší naděje. Spo-
tečnost převezme kromě toho od pp. Karla Perutz
a Leona Mikuckia pelrolejové rourovody v Bory-
slavi, jakož i podíl jich na rourovodu v Tustanovicích
a strojírnu v Boryslavi. Kupní cena za tato práva,
ložiska i strojové zařízení stanovena pbnosem
1.875.000 korun, jež částkou 800.000 K uhražena
bude v akciích Haličské akc. petrolejové montanní
společnosti, zbytek pak při podepsání kupní a pře-
jímací smlouvy hotově.
J Bartoň
Reich
Perutz
Leon Mikuckia
spo
Tustanovice
úvěrní banka
4 Company
Ustrzyky Dolniy
38
article
Z pražské plodinové bursy. Dne 10. t. m. konala
se za předsednictví náměstka presidia usanční ko-
mise pana cís. rady Karla Werfla anketa za příčinou
sepsání bursovních zvyklostí pro obchod s rýží, kte-
rýžto druh zboží byl zároveň několika jinými druhy
na základě schválení ministersiva pojat do tržby
pražské plodinové bursy Ankety zúčastnila se kromi
zástupců ústecké, terstské a rěcké továrny na
loupání rýže řada velkoobchodníků pražských. Po
referátě, jednaném bursovním tajemníkem cís. radou
drem. Bedřichem Fischlem, v němž byly vyličeny
jednotlivé otázky, které při sepsání zvyklosti zvláště
mají býti předmětem porady, vešlo shromáždění do
speciální debaty. Během tohoto zevrubného rozho-
voru vyskytla se potěšitelná svornost v náhledech
továrníků a obchodníků v příčině převalné většiny
bodu porady. Pouze v otázce, které zboží má býti
označeno jako dodajné a jaké náhrady mají býti
poskytnuty při dodávce zboží zvyklostem neodpoví-
dajícího, nemohla ještě úplná shoda náhledů býti
docílena, avšak jest důvodná naděje, že také v této
otázce interesenti jako ve všech ostatních co nej-
dříve se donodnou. Anketa byla po několikahodin-
ném trvání přerušena a bude v ní v nejbližších
dnech pokračováno.
Werfl
Fischl
39
article
Zahájení činnosti v dalších sběrnách a plateb-
nách městské spořitelny pražské. Jak známo, zapo-
čala dne 2. prosince 1906 činnost sběrna a platebna
městské spořitelny pražské v Žižkově v domě firmy
Szalatnay Kröschl v Husově třídě. V pondělí dne
14. ledna 1907 započne činnost sběrna a pla-
tebna městské spořitelny pražské v
Holešovicích-Bubnech v domě č. p. 974
v Praze VII. na nároží Bělského třídy a Skuherského
ulice. Mimo to otevřeny budou příštím týdnem též
další sběrny a platebny městské spořitelny pražské,
a to: v Libni v domě č. p. 551 (na Palmovce) a na
Hradčanech v domě č. 6 nové na Pohořelci. Ve všech
těchto sběrnách a platebnách přijímati a vypláceti
se budou vklady na spořitelní knížky, a to ve všed-
Husův
Žižkov
Holešovice
Bubno
Praha
Skuherský ulice
Libeň
Palmovka
Hradčany
Szalatnay Kröschl