ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 10226950-75c5-11dc-a1cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 28, person 23, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 13. ledna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Ka ranní a odpol. IIáty 3. kvo přede lači s v Praze v adinfnl a něsle . . . . . k atnrt leta “ sdrojí donánlo nk lale . vo sllslksek na něsto ... . ale . Peštes nnrk noia “ : s drojí síen n::kE
Praha
5 article Dnušní číslo pro Prahu je o 20 stranácl.
Dnušní číslo pro Prahu je o 20 stranácl. Dívají se z Vídně do Čech obráceným dalekohledem. Od chvíle co naši radikálové, agrárníc a národní socialisté pospolitě s liberálním Slovinci vyhověli J. E. panu Beckovi a přes noc odklidili barikády svých 50 pilných ná- vrhů obstrukčních ze sněmovny poslanecké. tato podobá se téměř taneční síni, v níž v di- vém kvapíkovém tempu honí se ne sice tančíc párky, ale předlohy vládní a hlasování, tak že není v dějinách parlamentů tak hned pří kladu podobného chvatu a kvapu zákonodár- ného. Včera opět promrskáno neméně než patero různých zákonův říšských, ovšem že s bídou, poněvadž chvílemi nebylo ve sně movně ani sto poslancův. A tak prý to půjde ještě po dvě masopustní neděle až do strhání a do skonání kuriátního parlamentu. Pravé to vzplamenání dobořívajícího oharku svíčky před shasnutím. Přísloví lidu praví sice »Práce kvapná, nebývá platná!« ale oficiosové jásavě tleskají této nenadále fenomální »děl- nosti« sněmovny po léta tak sterilní a lenivé s dětinskou radostí. Habeant sibil Než, jak jsme již včera upozornili: tento báječný úspěch ve vídeňském parlamentu zdá se podněcovati a vábiti Polykrata Becka ku další smělé honbě za štěstím i — do našich českých hvozdův a doubrav. Jak mile koncem ledna dozní jeho veselé » halali!« v oboře vídeňské, chce v únoru zkusiti své lovčí umění v obvodu našich Hradčan, totiž ve sněmovně království českého poku sem o jakés takés vyrovnání a pří- měří českoněmecké.
Beck Praha Vídeň Čechy Hradčany
6 article
Včera zaznamenali jsme v té příčin vypuštěný výzkumný balonek »N. Wiener Tgbtu.« a současně spadl druhý, rovněž ví- deňského původu, až ve Lvově. Tamn »Dziennik Polski« dává si z Vídně psáti nemalém politickém účelu a vý- znamu únorové cesty panovníky do Prahy v podstatě takto: »Uznání práv koruny české není na pře- kážku vůle císařovy, nýbrž jedině proti- venství Němců, jejich strach před počeště- ním. Jest na bíledni, že podmínkou pro uskutečnění ideálů českého národa jest vy- rovnání s Němci, a sice dokonalé, úplné vy- rovnání, které by obrátilo veškeré směry veřejného života a bylo zaručeno co možno nejjistěji. Ohlášený pobyt mocnářův v Praze mů prý stvořiti základy pro takovéto vyrovnání. Již tím, že bude sídliti pa- novník na hradě pražském, objeví se Čechům takořka budoucnost — dráha ku dosažení jejich ideálu národního, cesta vedoucí k uskutečnění toho, o čem každý český vlastenec od let sní . . .« »Avšak« (kdež pak by mohlo pro nás ve vládních enunciacích kdy toto skvostné slůvko scházeti !) »bez záruk pro německou menšinu není v Čechách žádného vyrovnání, a bez vyrovnání ne- bude žádného svéprávného krá- lovství českého. Pobyt mocnářův na hradě pražském má tedy Čechům symbo- licky říci, že panovník uznává právo koruny sv. václavské a rád se její nádherou zdobi, avšak zároveň použije panovník najisto svého pobytu na půdě české k tomu, aby za každé příležitosti kladl důraz na nutnou potřebu vyrovnání.«
N Wiener Dziennik Polski Němec Čecho Lvov Vídeň Praha Čechy
7 article
Věru, tento výzkumný balon vídeňský je nemálo zajímavý a zasluhuje, aby byl námi co nejbedlivěji ohledán. Zatím co u nás plno sejčků skuhrá a prorokuje, že volební oprava vídeňské sněmovny poslanecké znamená hrob zemským sněmům a i té mizerné schmerlin- govské zemské autonomii, nastojte, po- jednou z Vídně vábný skřivánčí švehol — o uskutečnění našeho nejvyššího, nejluznějšího ideálu národního — státního práva zemí ko- runy české. Po třicetipěti letech přeo sudnéh mlčení, dovídáme se oklikou přes Lvov z Vídně, že prý tam podnes vědí o českém státním právu a o staroslavném lesku koruny české. Nu, to nás těší! Ba ujišťuje se nám více: že by nescházelo v rozhodujících dyna- stických kruzích na dobré vůli uznanému na- šemu právu státnímu dopomoci ku platno- sti bytelné, kdyby jen nebylo toho od- poru německé menšiny v zemi, která se mu protiví a příčí k smrti z obavy, že by samostatný český stát stal se Němcům českým »hrobkou«. A proto, chceme-l i do- síci českého státu, máme dříve něme- ckou menšinu v zemi upokoji a ubezpečit nejslavnějšími a nej bezpečnějšími garanciemi, 'žej neublížíme a neudávíme. Probůh což pak jsme se těch záruk a garancíí Něm- cům za půl století ještě málo nen- bízeli?
Němec Vídeň Lvov Německo
8 article
Což se jim mohlo ještě něco více nabídnout, než jim nabízel Riegrův národ nostní zákon při fundamentál- ních článcích roku 1871? Již v názv jeho zračilo se, že nám jde o rovnou stejnou ochranu národnosti ně- mecké jako naší vlastní a ž chceme pro všechny časy budoucí Němcům garantovat rovnou svobodu národní v samo- statných Čechách, jakou sobě vyhražujem formou základního zákona, zpevně- ného přísahou královou na ústavu českou. Avšak vzpomeňme, s jakým zpupným — rozhořčeným rykem Němci tehda touto n- bídkou naší pohrdli a povrhli. Přes všechnu garantovanou rovnopráv- nost, přes všechny kurie národní ve sněmu království českého nechtěli o českém státním právu ani v té mírňoučké, na minimum stla- čené způsobě fundamentálních článků na prosto slyšet, nýbrž hýbali nebem peklem, aby přivedli Hohenwartovo vyro nání k pádu. — A teď máme uvěřit že by byli přístupnějšími myšlence českého státu, kdybychom jim znovu nabídli tak asi onen Riegrův národnostní zákon z r. 1871 v obnoveném vydání Víme, co by se jim z něho libilo a p čem by dnes chutě sáhli: To rozdělen sněmu českého na kurie národn s právem veta v záležitostech národně kul- turních a to rozbraničení volebních okresů dle národnosti by si z něho ovšem milerádi, čile vybrali jako hrozinky z bábovky; ale to ostatní: úplnou rovnost obou ja- zyků zemských v celé veřejn správě země české, tu naprostou rovnoprávnost obou národnost ve všem životě veřejném od- mítli by dnes stejně nevlídně a naprosto jako tehda, ale za to by nám při- šli se svou známou »staronovo ue písničkou Plenerovou a Pradovouo rozdělení Čech a o zřízení auto- nomní německé země v Čechách
Riegrův Němec Hohenwartův Plenerův Čechy
9 article NILIS
NILIS »očistěné ode všeho českého« (slova Ple- nerova), která by byla snejlepší z- vorou proti uskutečnění českého státu« (slova Schmeykalova). Ano, tu nám zpívají dnes ti němečtí minnesängři, ti páni — Pradové, Bachmannové, Kindermannové. Holšteinové i — Eppingrové na potkání: administrativní rozdělení Čech, zrušení Stremayrova jazykového nařízení z roku 1880 pro samostatně spravované »Deutschböhmen«, tak aby tam u c. k. úřadův a soudů jazyk český pozbyl veškerého domovského práva, rozhiraničení národní od obcí a okresů až do místodržitelství, do zemského výboru a do sněmu, zkrátka, rozdělení království českého na území ryze německé a smíšeně česko německé, aby nikdy nemohlo tvořiti správní celek a jednotnou politickou osobnost, kterouž si přes všechny bouře tisíciletí dochovalo po dnešní dobu.
Nilis Pradová Bachmann Kindermann Stremayrův Čechy
10 article
Taková jest novodobá politika dnešních poslanců německého lidu v Čechách, a vůči těmto vlastizhoubným, nikoliv ze strachu před námi, alébrž z velko- německých choutek a plánů vzni- klým choutkám ukazuje se nám z Vídně zá- ludná fatamorgana českého státu, pro nějž prý se nadehnou nynější politikové němečtí, jakmile jim dáme náležité záruky pro je jich námi prý ohrožovanou na- rodní svobodu v Čechách! Možno- na skutečnost v Čechách pohlížeti ještě o brá- cenějším perspektivem Ne, pánové, tak si nedáme sebou točit a zahrávat. Máme už té úlohy beránka, který pod pramenem vlku u pramene vodu kali. po krk dost ! Ne na nás jest, abychom činili koncese k zajištění bezpečnosti a svobody německé menšiny v zemi, nýbrž n a o pak my máme tisíc příčin a důvodů pod- statných, aby se dostalo ochrany záštity právní nám a našim men- šinám proti nátiskům a křivdám se strany panovačných, nespr- vedlivých, necitelných hegemonu německých. My nechtěli a nechceme jak- živi německým svým krajanům ni nejmenšího jejich dobrého práva upírati, nad tož bráti, ale za to oni nám je a vlasti naší upírají a berou napořád. Oni upírají tisícům našich národních příslušníkův v zněmčených městech a krajích svých rovné právo i základní stájem uznaná práva n. svobodu občanskou. nly nechceme nikde jich utiskovat, ale oni všude, kde mohou, hledí utiskovat nás, a proto my máme právo žádat záruky od nich pro sebe, garancie na státu, aby Němcům byl znemožněno utiskovat násl
Němec Čechy Vídeň rodný svoboda
11 article Německý projekt na reformu zemského výboru.
Německý projekt na reformu zemského výboru. Ve středečním čísle našeho listu prokázal jsme nesprávnosí tvrzení „Pr. Tebl.“, že v zem- ské službě, zejména na vyšších místech nejsou žádní úřadníci národnosti německé a že poža- davek dokonalé znalosti jazyka českého jest při- činou nedostatku německých uchazečů o místa úřadnická ve službě zemské. Dnes hodláme probrati návrhy „Pr. T.“ n reformu zemského výboru. Předem nemůžem si však vůbec představiti, jakým způsobem by měli býti povoláváni přísedící zemského výboru dle předmětů správy kvalifikovaní, kdyži členové
12 article
zemského výboru přece musí býti vzhledem ku platnému systému representačnímu dosazováni volbou, již vykonává sněm. Přiznáváme sice milorádi, že i my nejsme při vrženci obsazování míst přísedicích, zemského výboru podle jednotlivých kurií, ježto, jak oboc- ně známo, systém kurií zemským zřízením zave- dený považujeme za přežitý a nemoderní. Avšak tato otázka souvisí těsně se změnou volebního řádu do sněmu a toliko v souvislosti s touto změnou může býti řešena. Rovněž souhlasíme s tím, že by pro výběr osob neměly býti pouze rozhodny zájmy politických stran, nýbrž zájem věci, avšak tážeme se, jak si pan pisatol takový výběr představuje. Volbu přísedících koná sněm, jehož členové právě na základě příslušenství svého k té které politické straně bylí zvoleni? Síla a početnost politických stran zrcadli se vždy ve složení zemského výboru, právě tak, jako ve složení všech orgánů, dosazovaných sbory zá- konodárnými.
13 article
Z toho patrno, že radikální reforma, jaksi ji „Pr. Tgbl.“ in membris (v údech) představuje. jest co do způsobu, jímž výběr osob se má díti, nepochybně na dlouhou dobu vyloučena a že ne- zbytno počítati s tím, že politické strany volí z svého středu za přísedící zomského výboru ony své příslušníky, které povazují k tomuto úřadu za nejvhodnější. Tato okolnost padá za nyněj- ších poměrů hlavně na váhu při posuzování mě- řííka, dle něhož možno rozděliti referáty v zem- ském výboru. Agenda zemského výboru jest velmi rozmanitá (v posledním rozvrhu práce nalézáme 90 druhů agendy) a jen při vhodném způsobu jejího rozdělení, při správném sdružení jednotlivých agend ve zcelené a zaokrouhlené roferáty, lze očekávati zdárné spolupůsobení živlu občanského, tedy heúřadnického, ve správě zomské. Referáty musí obsahovati již prolo látky pokud možno téhož druhu nebo aspon věeně příbuzné, aby se přisedící mohl v brzku s ní obeznámiti. Není nás tajno, že dnešní roz- dělení reforátů tomuto požadavku úplně nevyho- vuje, a také jsme o tom předmětu r. 1901 uve- řejnili zvlástní úvahu, v níž jsme uvedli určité návrhy. Příčinou této vady jsou však právě mo- menty politické a zmonšení jich vlivu přejeme si my zajisté v téže míře, jako pisatol „Pr. T.“
14 article
Dle našeho náhledu mají býti při úpravě referátů rozhodny toliko ohledy věcné, jak ostatné z po- jmu moderní správy samo vyplývá. Nepovažu- jeme prolo za sprné rozdělení, jež by mělo z měřítko zevnější okolnost, zdali jest podání se- psáno tím ci oním zemským jazy kem. Avšak rozdělení agendy dle jazyka resn. dle „jazykového územi“ není ani účelné ani možné. Zemský výbor jest jednak orgánem sně- mu, jenž vykonává jeho usnesení a připravuje práce pro sněm, jednak orgánem, který spra- vuje hospodářství zemské, a konečně nejvyšší instancí v různých záležitostech práva veřej- ného, přikázaného orgánům místní samosprávy. Z prací prvního druhu zvláště vytknouli sluší práce zákonodárně a opatření, jež se vy- dávají na základě nových i starších zákonů. Oboje tyto záležitosti právě vzhledem k jich po- vaze mohou býti obstarávány vždy toliko jedi- ným referentem pro celé království. Rovněž tak vyžadují záležitosti, v nichž jest zemský výbor nejvyšší instancí správní, věeného rozdělení již v zájmu jednotného rozhodováni, jež nemůže za- bezpečovati okolnost, že věci ty podléhají gre- miálnímu usnesení. O tom, že jednotný způsob, jak se opatřovati mají záležitosti správy hospo- dářské, dle odborů věcných, jest z důvodů účelnosti nutný, myslíme, že nemůže býti ni- žádných pochybností
Nepovaža
15 article
V drobném prodeii ranní číslo o sobě . psl.. . . . . n i e Vo dlislkách na voskorě epslední. : . . . . . . s p nseraty tas hotově neplea t pnk sdss ln- an nacháanjí so tož redsko tiskirna a ozpodice ,Károdnichi Listae, Eakoplsy se nevraesjl.
Károdnichi Listae
16 article
Dnešní rozdělení reforátů jest v podstatě založeno na v ěcném roztřídění a bylo tak od počátku platnosti nynějšího zemského zřízení, a i to za režimu německého. Rozdělení to se po celou dobu déle než 40letou osvědčil a nelze ani dnes prováděti na něm účelně pod- statnější opravy. Ostatně, jak. z celého článku patrno, má býli podnětem změny toliko otázka úřadnická. Konceptní služba při zemském výboru nent zařízena způsobem byrokratickým, nýbrž šé- fem odborů (referátů) jest toliko přísedící, je- muž jednotliví úřadníci konceptní jsou přím podřízeni. Tento přímý styk úřadnictva, jenž není sprostředkován žádnými stupínky hodností, poskytuje přísedícím možnost poznati schopnost a zvláštní vlohy jednotlivých úřadníků, možnost přiděliti jednotlivé práce, zejména zákonodárné silám pro ně zvláště způsobilým. Nenalézáme tedy ve správě zemské všechny ony známé vady zřízení byrokratického, poněvadž se všechna správní činnost přímo soustřeďuje v rukou pří- sedicích.
17 article
Talo okolnost jest velmi důležitá, není však patrně známa pisateli článku, proto vzhledem k tomu jeho ujišťování, že jest vzdáloným pozo- rovotelem, rádi věřime! Měřílkem, dle něhož úřadnictvo jest odborům (referátům) přikázáno. jest a může býti jedině zájem služby zemské. V tom směru divíme se zvláště panu pisateli, který stále chrání se frásemi o zásadách moderni správy, avšak zapomíná na nejdůležitější z nich. že účelnou správu opatřiti sluší tak, jak to po- třeby občanstva vyžadují, neboť jen potřeby ob- čanstva mají býti hlavním důvodem všech re- fcrem. Tyto potřeby pisatel v článku svém ni- kde neprokazuje, ba chce toliko k vůli úřad- nictvu reformovati správu, což jest v modern době při nejmenším anachronismem. Ostatně obsahuje celý článek, díváme-li se naň kriticky, pouze mlhavá hesla, žádné kon- krétní, skutečnostmi zdůvodněné návrhy, jest tudiž o něm podrobná vážná diskuse nemožna.
18 article V zájmu úřadníků,
V zájmu úřadníků, ve Vídni, 12. ledna. České veřejnosti znám je obsah předlohy. jež týká se úpravy služby i platů úřadnických a o níž má býti rozhodnuto zrovna tak, jako o celé řadě důležitých předloh ještě v tomto zasedacím období rady říšské Vítáme předlohu jako spravedlivou a ze srdce přejeme zeměpan- skému úřadnictvu výhody, jež mu poskytnuty budou tímto novým upravením ve třech smě- rech. Jednak tím, že se mu dostane mim- řádné výpomoci okamžité, potom že zvýšeny na- mnoze a v jednotlivých kategoriích normální jeho přijmy a výhodněji upraveny aktivitní přidavky a potom že doba služebná zkrácena mu bude ze 40 let na 35, takže nabude o 5 let dříve nároků na plné výslužné, než dosud. Úřadníci ovšem tvrdí, že výhodu tuto zvýšením příplatk ponsijních zaplati si vlastně sami a potom ž řidnoucí tím celá řada úřadníků nedostane se do té diětní třídy, do jakéž by se snad do- stala, kdyby konala službu o 5 let déle, leč není na světě žádné výhody, jež by neměla ně- jaké stinné stránky. Ostatně sluší naproti této výtce uvésti, ž vláda jednala po jednomyslném téměř přánt úřadnictva, zejména manipulačního, jemuž umož- něno bude předlohou vstoupiti do služby nej- méně o 5.—10 let dříve než úřadnictvo kon- ceptní, a že tedy nabude úřadník se vzdě- láním menším než vysokoškolským nároku vstou- piti s plným platem do výslužby již v 53. až 55. roce věku svého. A to přece výhoda ve-
Vídeň
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. ledna. 6—. (Kroni k a.) Už prý je rozhodnuto Za půldruhého leta bude v Praze opět velk výstava. Obchodní komora ji uspořádá. Pr- pravné kroky jsou vykonány. Chcete-li, máte nač se těšit. Není pochyby, pomalu je vskutku na čase, jednou zase zamíchat trochu stojatými vodamil — A což velká Slovanská výstava ? Tolii jsme si na ni přece brousili chut — Odkládá se prozatím ! Může počkat Výstava Obchodní komory bude k ní jakési preludium. Podnik ovšem nebude slovanský. nýbrž — česko německý. — Jakže — dvojjazyčná výstava, dnes, v Praze ? — Nu, což! Pražská obchodní komora je dvoujazyčný ústav, slouží oběma národnostem Nebude pořádat nic jednostranného — Ale po všech zkušenostech, které máme za sebou ! Velká Jubilejní r. 1891, vitězstve české Národopisné r. 1895, velká odbornár. 1898, řada zdařilých podniků výstavních na če- ském venkově! A teď, po patnácti zkušebných letech samostatné práce, záčínati v Praze opět s nějakým podnikem — dvojživelným ? Což se máme sami ve svém vlastním vývoji ná- silně vrhat o desetiletí — nazpátek ? Zpravodaj pokrčil rameny. — Nu, nerozčilujte se ! Jde tak trochu prospěch samotné matičky Prahy. Víte, jak trpi nedostalkem návštěvy cizinců. Třeba tu něco způsobit, nějakým lákadlem přispět. A to nejde, než pomocí — našich milých krajanů. — Němci nám pomáhat nebudoul — Oho! A jak rádi ! Máme už svoje lidi zabezpečeny. — Možná, nějaké jedince lhostejníky národní, kterým se hodí okamžitý prospěch. Uvědomělý Němec dnes na české výstavi- stě nevkročí ani jako vystavovatel ani jako ná- vštěvník. Tolik je jisto! A uvědomělých je — většina
Kron Němec Praha
20 article
— Bud si, obejdeme se bez většiny ! Náe však přece získame. Drojjazyčný podnik nebude mít proti sobě německý tisk! A na tom nejví sejde, aby proti nám neštvali — Tedy pro strach ze hluku odpůrců se národně vyklestíme? — Proč vyklestíme? Pozvat souseda ke společnému podniknuti není ještě hanlivo ? N zadávám tím nijak sobě ani své národnostil — Ale Praha je český kraj, český vzduch Zdejší území je české, veřejnost česká. Zde dvojjazyčnost je nemístná, dokud vzájemnou smlouvou stejný respekt pro nás není zaručen i v Liberci, v Brně, ve Vídni . . .? — Obchodní komora je obojživelný ústav Nemůže jinak ! — Tedy ne věc národní, ale věc komory Ab, to je jiná! Pak ovšem je volno a zálež jen na prostředcích. Obchodní komoře patrně na nějakém stotisícovém deficitu nesejde? — Oho ! Deficitu? — Zcela bezpečně ! Výstavní podnik není dílem pouze jednoho činitele. Nezáleží jen n pořadatelstvu, nýbrž také — na obecenstvu. Velká výstava, má-li se zdařit, má zapotřeb velké a trvalé návštěvy. Takovou by mohla podniku zabezpečit jenom idea, která dovede nadchnout duší davu, která rozvlní všecky vrstvy národa.- A tu jsou oprávněné pochybnostil Němcům na pražské výstavě docela nese- jde. Mají vlastních výstav dost na všech stra- nách. Naši měli loni svoji libereckou, kam če- ské slovo nesmělo. A okolní Němci ? T nechali překrásné výstavy v Norimberce a Drážďanech, každou klidně při — půlmilionovém deficitu. Zbývá český lid. A český lid má s dnes na s vém ú zemí nadehnout pro pod- nik s cejchem dvojzivelným?
Němec Buda Praha Liberec Brno Vídeň Norimberk Drážďany
21 article
Zajímavá věc! Dvojživelnost nedovede na- dchnout duši lidu! Siroká bytost množství tu něco vyciťuje, co jedinci, matenému namnoze pudem osobního zájmu, zůstává zastřenol Havlíček postřehl bystře nebezpečí, jaké pro věc národa se tají v zevní dvojiazvčnosti. Rok 1848 přinesl rozmach uvědomělost národní. Mocné hnutl má svoje zevní známky Národní garda dostala svůj český oddíl a v něm české velení. Však protitlak se ohlástl ihned. Už následujícího roku nový velitel (Haase) vy- dává gardistům branecké lístky tu německé, t německo-české i česko-německé, j enom ne— české
Havlíček Haas
22 article Píše Havliček roku 1849 v Národních No
Píše Havliček roku 1849 v Národních No vinách: — Jsou zde v Praze lidé, kteří vždycky. když my Čechové se o něco pro svůj jazyk ucházíme, říkávají, že na řeči nezáleží, ať si té neb oné, hlavní věc, že je svornost ! Alet říkávají jen tenkrát, mají-li s ami od čeh upustit, kde ale nás mohou o něco připravit ke své němčině přirazit, tu zapomínají nejen svornost, ale i na právo a slušnost . .. Jak vidět, stojíme si v těch věcech dne stejně jako před padesáti lety. Národ má jen tolik práva, kolik si ho dovede sám uhájit.A ihned ztrácí právo, které přestal nebo zapomněi hájit. V letech devadesátých provedli jsme o své újmě řadu velikých podniků a už se zdálo, že samostatný postup v tom směru je pro vždy za- bezpečen. Jaká nedozíravost ! Málo let odpočinku minulo a už je tu nový pokus ! Vzpurný prinei stále prolamuje řady. — Co máte proti dvojazyčnosti ? Jsem tak národovcem, ale mám za to, že národové moho spolu v dobrém vycházet. Mně nepřekáží nějak nápis v druhém jazyce ať už na ulici, na krám nebo na výstavě !. Naivní řeči, ale nebezpečné ! Tím nebez- pečnější, že jim občas podlehají i lidé nejby střejší. Vzpomeňte nebožtíka profesora Alberta Co se nahoroval pro národní vzdělanost — dvoj jazyčnou! A horlitelů rodí všecky vrstvy. Ob chodník, který udělal dobrý obchod, zřízen který udělal kariéru, umělec, který utržil někd potlesk, spisovatel, o kterém se snad mluv každý svým způsobem získán se odvrací a za- pomíná potřeb a zájmu celku. — Co chcete víc? Což nejsem sám čle- nem národa ? Není můj zisk také už získem pro národ? Podívejte se, jak daleko a vysoko jsem to přivedl! A jsem — dvoujazyčník !..
Čecho Albert Company Praha
23 article
Zaujat prilis sám sebou a svým dílem, po- zbyl muž schopnosti, rozeznávat mezi svou drobnou existenci a velkou existencí národa. — Mám svůj obchod, svoji pěknou gáži svůj úspěch, svoje jméno, svoji čest! Jsem věrný syn svého národa a necitím se nijak ohrožena ! Nevím, proč by měl být ohrožen — Logika čirého egoismu, obmezená, nevi národ?. domá — A zalím ? A zatím, kdo je stále ohrožován, stále vy- staven zápasu o život a tudíž i nebezpečí zá niku, je právě národnost. — Proč by byla? Protože je takový zákon přírody. V přírodě spolu zápasí živly. A národnost je kulturný ži- vel. A kde je zápas, je buď vítězství nebo zá- huba. Buď jedna kultura zvítězí nebo druhá, buď naše národní nebo cizl. Jiného výcho- diska není. A tu je situace se všemi důsledky ! Bu stojím na té či oné straně ! A všude třeba ko- nat své povinnosti. Dvoujazyčnost je pouze přecho dn stav. Dříve nebo později národní živel bu ovládne nebo podlehne. Kdo přeje vítězství ná- rodu, není-li povinen pracovat o budoucím jeho tézství a vystříhat se každého lichého kroku Který krok je tu lichý a který správný Jedinec raději mudruje a smlouvás ochotně s pohodlím a prospéchem okamžiku. — Víte, co myslím? Němčina bude a zů- stane vždy jazykem prostředkovacím vzdělaných stavů všech národních kmenů říše! Zůstan jazykem vyšších orgánů správy !. A slovo má dokonce — politik ! A povinnos politika první: hleděti do dálkyl Tak to tedy vypadá v dálce ? Němčina bude a zůstane Nikdo neví, co bude. Ale něco víme ! Živel v přírodě má svůj úkol. A úkolem národa je, rozvíti svoji osobnost, svoji — kulturu. Dra kulturné živly vedle sebe nemohou spolu než. zápasit. Casem jeden podlehne, druhý zvitězí.
24 article
Je-li mladší kultura zdravá a silná zvítězí ča- sem. A kultura? Toť ne jedna funkce ve spo- lečnosti nebo druhá, ale všechen život, všechny funkce od n ijnižší a nejprostší až do nejvyšších a nejsložitějších ! Zříkat se předem určitých funkci pro svoji kulturu, není-li to přiznávat svoji slabost? A přiznávat slabost, co to jiného, než — vzdávat se? A kdo chce vítězit, sml-i se vzdávat? — To se lehko řekne ! Ale — poměryl Což sami radikálové nemluví v parlamentě ně- mecky? Což jako členové vlády sami nepod- pisují německá nařízení ? .. Poměry a poměry ! Všude plno němčiny na všech stranách! A což — kultura ? Není snad postup kultury právě v tom, že měni poměry? A není úkolem národní kultury při- způsobovat svým potřebám poměry, které nalezne? Dnes je prostředkovacím jazykem němčina, jindy bývala frančina, před tím latina. Či není v našem zájmu, aby příště byla — slovančina? Jen co slovanská kultura zvítězíl A není zde úkol? Pričiňovat, aby n a se kultura zvítězila? A není kulturné dílo budova, kterou třeba stavět z dola nahoru ? Trpělivě neustupně klást kámen na kámen, cihlu na - cihlu a když zeď vyhnána do jisté výšky, žárlivě bdít, aby snad přes noc nebyla mocí nepřejnou opět — snesena? A postupovat vy- trvale a hledět neodvratně za eilem, který leží — v budoucnosti ? A jestli jedinec-inteligent při svém denním zápase o světlo není si snad dosud jist, k de je- cíl a kam spěje rozvoj idey — široká bytost národa ve svém temném cítění není o tom v žádné pochybnosti ! S bezpečností magnetické střelky vycifuje pravý směr, obrací a rozděluje zřetelně své — sympatie. A nedivte se, jestli široká bytost národa nedovede nijak zahořet pro úsilí, které věc na- šeho svébytného vývoje tlačí ne směrem k bu- doucnosti, ale ke stavu věcí, jaký platil o nš- jaké desetiletí — n a z ad.