1
masthead
18. ledna 1907. Crslo 13.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
5
article
Launův dar
Launův dar
= Novoroční dar Vojt. ryt. Lanny zaslouží
s něco více nežli jednu krátkou a na mnohých
místech zkomolenou a znejasněnou notickuv
Denních zprávách listů. I kdybychom jměli in-
slituce musejní bohatší a život a zájem uměle-
eký vytříbenější a živější nežli máme, věnování
toho druhu, té vzácnosti a ceny by bylo zna-
menitým zjevem a vrcholem. I pro musea hi
storická nebo umělecká větší a finančně nada-
nějsí nežli je naše Umělecko-průmyslové byl by
dar Lannovu podobný pravou událostí. Véno
vání Lannovo jest adrosováno tomuto museu
tím stává se majetkem nás všech. Je to oboha-
eení Prahy uměleckými díly zvláštní vybranostl
je to znamenitá pomůcka k naší výchově umě-
lecké a je to zároveň krásné vyložení a oblo
žení pýchy starého uměleckého průmyslu domá-
cího, zemského.
Dar ryt. Lanny obnáší toliž sbírku skl
zeela mimořádně bohatou, shledanou a vybra-
nou. Pravé museum uměleckého skla. Jeho dar
tvoři část oněch sbírek keramiky, kovů a dřeva,
jež byl přede dvěma lety ryt. Lanna Museu
k veřejnému vystavení zapůjčil. Už tím po
stavil Museum po stránce sbírkové do řady
nejprvnějších a nejzdatnějších ve Střední E
ropě a kdo sledoval vývoj sbírek Musea o
prvopočátků, ví že se o ně starali dva hlavně
činitelé obchodní a živnostenská komora, zakla
datelka a udržovatelka musea, a V. Lanna, jejieh
přední a nezištný mecenáš.
Launův
Lanna
Lannův
Véna
V Lanna
Praha
Lanna
6
article
V. ryt. Lanna je sběratel velké proslulosti
Pstří k elitě této vzácné mezinárodní korporace
Jeho sbírky, už ve výběru musejním, poví ka-
ždému zřetelně, že je skupoval a sestavilz
pomocí dvou spolupracovníků: lásky a vědění
Není kolekcionář z pouhé maroty nebo vášně
kolekeionářské, který sbírá z módy, kuriosity
hledá si soubor předmětů, na který buď jiný
nepřipadl, ansbo kde nad soupeři sběratelskými
může vítěziti vydatnosti své pokladny. Nesbíral
nikdy pouhých zvláštností a starožitností. Každý
kus jeho sbírek jest kusem uměleckým a uím
zároveň dokumentem historicko vývojovým. Jako
tato sbírka skla právě těmito viastnostmi vyniká,
tak všechna oddělení Lannových sbírek v paláei
v Hybernské ulici i v Museu. Dnes jsou nejméně
pětačtyřicet let staré, neboť v první archaeolo-
gieko-umělecké výstavě v Praze, na radnici
roku 1861, byly už Lannovy příspěvky. »Arka-
die« ji pořádala, kde byl duší F. B. Mikovee.
vášnivý archaeolog; s ním a s Jos. Mánesem
zasedal Lanna ve spolku, s nimi prodělával svá
léta učení. Mikovce starožitníka po jedné, Má-
nesa velikého umělce a jemného esteta po druhé
straně měl Lanna za soudruhy, podněcovatele,
rádce a učitely. Proto v dobách, kdy sbě-
ratelství v Čechách a okolí obracelo skoro
výhradně zřetel k archaeologii a kuriosite.
Lannův
Mánes
Mikovec
Lanna
hybernský ulice
Praha
Jos
Čechy
Lanna
7
article
Lanna stal se sběratelem uměleckým. F. B
Mikovec zemřel záhy a předčasně, s Mánesem
zůstal V. ryt. Lanna v přátelských stycích ješte
celé desítiletí, až do jeho tragického skonu. Né
kolikrále bylo vypravováno o všaliké pomoci
klerou mu jako přítel a mecen diskretně po-
skytl. Mnohý intimní dar velikého mistra chorá
jak rodinnou památku a Lannova sbírka Máne-
sových kreseb je ze všech nejbobatší a nej
krásnější a, uložená v bezprostředním sousedstv
velkých starých mistrů, v ničem jim nezadává,
ni co do fantasie, ni co do tvarové a technické
dokonalosti. Hovoři li však ryt. Lanna o »svém
starém ubohém příteli«, vybavuje-li před vámí
své vzpomínky naň krátkými a trefnými slovy.
pak v jejich zvuku už poznáváte intimnost
upřimnost onoho krásného poměru.
Mikovec
Mánes
Lannův
Lanna
Lanna
8
article
V. Lanna liší se od mnohých sběratelů
značně: není ani jednostranným, ani honosivým,
ani sobeckým. Znáte skvostný akvarel Mánesov,
»Slovácké rodiny« v Rudelfinu? Několik let p
smrti uměleově ukázal jej Lannovi v Berlíné
obchodník Arnold, syn známého rytce a- mni-
chovského přítele Mánesova. »Pěkné dílo vašeho
přítele, caž?« A Lanna je ihned koupil a vě-
noval do Rudolfina. »Oba,« dokládá, » malíře i rytce
stihl týž osud. Oba sešíleli.«
Před několika málo měsíci bylo V. ryt
Lannovi sedmdesát let. Osudové poměry uvedly
Lannu, při rozdělování se Pražanů, v obec ně-
meckou, ale česká proto přece měla dost příčin
připominati si s vděčností, co pro české umění
a umělce byl vykonal. V tichosti, ale vydatně.
V zápisech našich uměleckých škol a hlavně
v pamětech proklubávajících se našich talento
je jeho jméno zaznamenáno na nejednom místě.
Bílkovi sa příklad, nebo Holárkovi byl velko-
myslným mecénem.
Umělecko-průmyslové museum, jak praveno.
má od svých počátků v něm svého předníh
pěstitele. Ústav ve své práci a svých cílech by
ve shodě s jeho umělecko-sběratelskými láskam
a zálibami. Přilnul k němu tak silně a upřímně.
že dovedl přemoci i ušlechtilý egoismus vášni
vého sbůratele. Nejprve zapůjčil mu nejlepš
výběr svých sbírek a nyní věnoval Museu jich
významnou část. Dovedl se od své lásky dva-
kráte odloučiti na prospěch veřejnosti.
Právě o Lannově sbírce skel jsem na tomt
místě svého času mluvil zvláště, přece však
chci znovu v rychlosti naznačiti, co ji čin
zvláště cennou a významnou. Řakne se číslo.
které není věru malé: asi dvanáct set kusů.
V Lanna
Lanna
Arnold
Mánesův
Pražan
Bílek
Holárek
Lannův
Rudolfinum
9
article
Cifra imponuje, alo jak málo ještě povídá
Dlužno uvážiti jině momenty. Sál v druhém
patře Musea, který je cole jí vyplněn, tvoří, jak
jsem řekl, museum skla. To jest: projdete ko-
lem vitrin, prohlednete jejich obsah od první do
poslední a prodělali jste úplný kurs v dějinném
vývoji skla od jeho prvních antických počátků
až do konce osmnáctého věku. Každé oddělení,
každá fase číselně bohatá. Na středověk na př.
tedy na dobu na sklo chudou, připadá půl sta
kusů. Na slávu skla benátského asi dvě
stě, na německé emailované více nežli sto
Českého skla křišťálového a broušeného devade-
sát; co kus, to umělecké dílo, velikostí, vzácnostl,
dekorací, technikou stejně vynikající. A ještě má
své doplňky ve sklech dvoustěnných, mléčných,
zlacených. Zde je pro nás těžiště celé sbírky,
které přířaděno k tomu, co už museum ve svém
majetku mělo, tvoři kolekci českého skla jedi-
nou svého druhu, nejbohatší a nejkrásnější, co
jich je kde ve sbírkách soukromých a veřej-
ných. Museum tím dostává svoji zvláštní, l-
kální barvu, pomocí této skupiny naplňuje svůj
10
article
úkol jako ochránce domáeího starého uměnía
udržovatele vzácných tradie technických a umě-
leckých. Křištálové sklo broušené tvoří vrechol
této jediné kolekce, ale jako má své barevné
výběžky do osmnáctého věku, má i své malo-
vané předchůdce ze století předešlých. V tom
poznáváte sběratele, který se nespouští domácích
kořenů. Naleznete to i jinde, v keramice, kde
české kameniny a porculány tvoří oddělení ne-
všední ceny umělecké a historické. Poháry s
znaky Smila Osovského, Kateřiny Valdštýnové
(1593), Zdeňka Valdstejna, Magdaleny Thurnové,
Doubravic a j., poháry řemeslnických cechů
českých měst jsou dokumenty kulturní a umě-
lecké zároveň a vedle nich vzácnost jako pink
věnovaná St. Fribrovi, primátoru v Roudniei
(1647) ze sklárny Šimona W. Schürera v
Falknově.
Křištálová
Osovský
Valdštýn
Valdstejn
Thurn
W Schürer
Doubravice
St . Fribr
Falknov
11
article
Skla holandská a anglická, mezí nimiž
vzácné kusy diamantem zdobené, tvoři jaký
pendant k benátským opálovým, millefiori, křl-
dlovým, mléčným, a k některým barevně duhu-
jíeím drobnostem antickým skla eglomisovaná,
s malbou vpalovanou a všeliké kuriosity ze
Ale ani tento výčet nepodává pravého
obrazu. Napovídá o jeho úplnosti a systematič-
nosti, ale nie nepravi ještě o tom, že vše to je
soubor kusů ponejvíce kromobyčejné hodnoty
umělecké. Soupeřící kolekcionáři pohližejí n
tuto sbírku s pochopitelnou závistí, úřadníe
musejní a odborní znalci s úctou a obdivem.
Všichni vědí, že na ni pracovaly těžké a dlouhe
zkušenosti, nevšední čich sběratelský a kolekcio-
nářské štěstí, vzácný smysl umělecký a kraso-
citný, trpělivost, odvaha, objevovatelská neúmor-
nost, a neméně, že dnes i a peněžitými pro-
středky, jakými V. ryt. Lanna vládl, nebyl b
nikdo sto sbírku takovou nahromaditi. Leda
v jednom připadě: kdyby bylo možno toto bo-
haté ovoce sběratelského života koupiti v celku
a najednou. Mnozí se zajisté k tomu chystali.
Nyní mají po vší naději. V duchu už odhado-
vali, s jakými šeky by se měli dostaviti k aukeo
a snad doufali, že by s třemi, čtyrmi sty tisle
korun vystačili, kdyby se neobjevil žádný sil-
nější konkurent. Dnes však, kdy američtí miliar-
dáři ve dvou hodinách uzavírají milionové koupě
celých sbírek, nic nebylo jisté. Teď mají po
starosti. Praha má kolekci uměleckého skla snad
jedinou svého druhu. Zdali je dost vděčná velko
dušnému dárci, měla by ukázat.
Karel B. Mádl.
Lanna
Mádl
Praha
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O nesnázích středních škol.
Žijeme v době myšlenkového a mravního
chaosu, který nezůstává bez vlivu i na školu.
Veřejné mínění žádá na škole divy, od ní přeje
si oprav. Škola má naléztí zaklínací formuli, kte-
rou by si prohlédnul a pochopil duch, aby i nej-
méně schopní uplatnili se ve studiích, škola m
ovládnouti vášně a náruživosti mládeže a vy-
mysliti zažehnávající prostředky mravovědy.
Škola má vychovávati po rozumu zásad éthi-
ekých, ale současně si od ní přejí, aby vysílala
odchovance, kteří by méli důkladnou znalnst
praktického života. Poněvadž jest škole
nemožno takovýmto požadavkům vyhověti, ve-
dou se proti ní prudké útoky od rodin, veřej-
nosti a od samotných odehovane
školních. Tyto stížnosti a útoky proti střední
škole se kupí a přivádějí učitelstvo do nemalých
nesnází. Příčina těchto nesnází pochází z růz-
ného měřítka, jakým laikové oceňují cíl školy
a její organisaci a jakým odborníci o zdokonalení
školy pracují. Učitelé vědí dobře, že nynější
škola je výplodem minulosti, o němž pracovali
veškeré osvícené hlavy všech dob a národů, ale
nejsou stiženi návykem setrvačnosti zděděných
náhledů, aby nynější její stav pokládali za
vrchol dokonalosti. Škola jest živý organismus,
jenž se nalézá ve starém rozvoji a má se co nej
více potřebám lidu přizpůsobovati. Z toho dů
vodu pátrají učitelé o možnostech opravy školy
v oboru paedagogicko-didaktickém, pokud lze
zjednati nápravu ve smyslu pokrokovém.
Rozbor stížnosti, jež do škol jsou činěny
a jejichž odstranění působí sborům učitelským
obtíže a existenci jejich nesnáze, lze shrnouti v
tři skupiny
1. přetěžování žaetva se strany učebne
osnovy;
2. nynější organisace střední školy;
3. neblahý vliv mravní a myšlenkové po
vahy naší doby na školu.
V tomtéž počátku zde o nich bude po
jednáno.
organizace střední škola
14
article
Přetěžování žaoiva.
15
article
V posledních létech ozývají se u nás četné
stižnosti do vyučováni školního. Tyto stesky tý
kají se především přetěžování mládeže látkou
učebnou, dále malé trvanlivosti ovoce školního
vyučování a konečně nepatrné dovednosti, s ja
kou absolventi škol umějí vlásti živými vědo
mostmi, jichž nabyli ve školách. Každodenn
zkušenost nás může o tom poučiti, že výsledky
jichž se doděláváme ve školách, jsou celkem ne
patrné proti ohromnému aparátu, s jakým se tam
pracuje. V tom jsou jednosvorně přesvědčen
paedagogové i zaměstnatelé abiturientů ško
středních, že rozsáhlost a složitost učebných
osnov příslušných škol není úměrna stupni roz-
umového vzdělání žáka.
Školy svým zařízením chtějí vychovávati
duševní obry a zatím vychovávají duševní trpa-
slíky. Hoši vysedí 12 až 15 let ve školních la
vicích, chlubí se haldou vysvědčení školních
šťastně odbytou zkouškou dospělosti, ale ve sku
tečnosti musíme se diviti, jak skrovným obje-
mem vědomostí vládnou a jaká nepohotovos
úsudku k tomu se u nich jeví. A poněvadž ná-
rodové nesou nemalá břemena na udržování ško
a poněvadž řádně odchovanou mládež pokládaj
za lepší budoucnost svojí, mají důvody, aby byle
pojednáno o příčinách těchto neutěšených zjevů.
Dozor nad školami koná se velmi svědomitě
bdí nad tím, aby osnova učebná byla bezpečně
probrána do posledního odstavce.
16
article
Osnova učebná objímá jako železná košile
veškero vyučování, rozvrh učiva a úloh je na
týdny a dny pevně určen, tak že veškero volné
hnutí je vyloučeno a někdy i všechna radost při
vyučování bývá pohlcena. Odstavec přiřaďuje se
k odstavci bez zřetele na jeho vědeckou a prak-
tickou cenu, partiím podřízeným vykazuje se
tontýž čas, jako důležitým, dějiny národů zmi
zevšíchi s jeviště světového straší avoií zlutí per-
gamenovou žáky nynější, kteří se odvracejí d
pozorování přítomnosti a vyrůstají v hotové ne
praktíky. Učebné látky jest předepsáno dosti
rozkazy k jejímu „probrání“ jsou přísně vyko
návány a přece výsledky vyučování neodpovídaj
požadavkům, které se kladou na školy.
Kde jest příčina?
Příčinou těchto neutěšených úkazů jest po-
vrchní paedagogický názor, že vy-
učování záleží v pouhém hromadění látky učebne
a že měřítkem vzdělanosti jak rozumové tak
mravní jest množství vědomostí, kterým se byl
žák naučil. Tento nesprávný názor, který se
kochá pouhým sděláváním obsáhlé látky vyučo-
vací bez zřetele na její cenu a jenž byl nazván
didaktickým materialismem, jest příčinou, že
zdar a rozkvět školy jest povážlivě ohrožen. Du-
sledky, které plynou z tohoto názoru, jakožtc
didaktické zásady, jsou zjevně patrny. Podle
d. mat. učitel musí býti hotov, jakmile probra
předepsanou látku s chovancem, nehledě, je-
řádně procvičena čili nie.
17
article
Druhé zlo, plynoucí z oné zásady, jest pře
ceňování svého vlastního předmětu na úko
ostatních. Hrubé podřizování významu ostatnieh
disciplin, stálá diktanda, sahající mimo obo
učebnice, směs nezáživných definie, bezohle
ná klasafikace a objemná domácí pensa jsou vý
plodem stoupence d. mat. Ježto žáci nemohou
fysicky i duševně stačiti na takové přepínání po
žadavků, nastává znechucování se strany žactva
nelibost a žehrání učitele proti žákům a odpo
veřejnosti proti školám. Mezi školou a veřejnost
místo sblížení tvoří se propast předsudků a o
poru.
Jiný zlořád, jenž pochází z d. mat., jest ne
vhodné užívání method vyučov
cích. Neniť pro stoupence takového názoru vy
učování pochodem psychologickým, nýbrž pou
hou dresurou paměti a bezohledné poslušnosti
Osvícenost vychovatele odhazuje od sebe takový
učitel buď z pohodlí, či ze vrozené despotické
povahy anebo z neznalosti duše lidské. Učite
takový více zkazí nežli naučí.
Posledním pak záhubným semenem, zase
tým od d. mat., jest lpění na učebnicích, ktere
mají veliký objem. To jest kletba, jež byla
naseta kultem zbožňování látečného a pod níž
dnes úpí všechno osvicené učitelstvo a veškere
žactvo.
18
article
Didakt. mat. oceňuje jakost učebnice podl
počtu stránek a nikoliv podle vhodného výběr
látky, methodického podání a jasnosti slohu.
Did. mat. nepřihlíží ke kníze dle množstv
látky, které se skutečně ve škole může zpraco
vati, aby se stal duševním majetkem žákovým
nýbrž přeje si míti v knize všechno, co bylo slý
cháno v akadem. přednáškách, anebo co nej
nověji bylo uveřejněno v odborných časopisech
D. m. nepokládá učebnici za studijní po
můcku prosvého žáka, nýbrž za dílo vě
decké pro svoji vlastní potřebu. V té své domý
šlivosti snižuje vlastně svoji vlastní úroveň vě
deckou. Nepomýšlí, že mezi vědomostmi žáko
vými a učitelovými podstatný je rozdíl. Jak čast
stává se, že zkušený učitel, jenž na základě bo
hatých zkušeností sepsal vhodnou učebnici pre
žáky, musil rozšířiti co do objemu knihu svoj
na přání kologů, kteří tvrdili, že v ní „nic není?
že jsou to pouze dvě svázané desky. Proto i pr
sepisování učebnic je třeba zaujmouti jiné sta
novisko, než dosud.
Jak nesnáze, plynoucí z d. mat., odstraniti
Nápravu věci sluší hledati nejen v učebn
osnově samé a v methodě vyučovaci, ale i v ji
ných zásadách učebnie
19
article
Učební osnova.
Učební osnova.
Úprava osnovy učebné musí míti zření k ý
běru látky co do jakosti i kolikosti; dále dbá roz
dělení látky podle jednotlivých předmětů a spo
juje odbory vyučovací podle jejich přibuznost
k dosažení jednoty myšlenkové. Princip, jímž s
budeme říditi při výběru látky, jest princip v ěe
ného prospěchu. Prospěšným jest pal
to, čeho lze v životě upotřebiti. A tu jest faktem
že jakási užitečnost jest obsažena v každém té
měř odvětvi vědy. Poněvadž však nelze vše
chno, co jest pamětihodno a užitečno, přijat
v učivo, nezbývá, než vyšetřiti stupeň uži-
tečnosti, jenž přísluší každému jednotlivému
předmětu. Ale při tomto zkoumání jedná s
o určení měřítka, kterým se stanoví v zdě-
lavaci hodnota vědomostí a dovednosti
jež plynou z diseiplin školních. Předem jes
nutno vyloučiti dvě bludné zásady pro sestaven
osnovy učebné a to: dědičnou vý sadu
o zvýšené vzdělavací ceny některého předmětu
a pak přincip, všechny všemu učiti.
První náhled opírá se o jednostranné stano
visko formální důležitosti některého předmětu
význam předmětu takového byl třeba nadceňo
ván, pokud nebyla přijata zásada, že výuka m
se díti v jazyce maleřském.
Přijetím této zásady náleží předmětům
oněm cena, již odhadujeme měřitkem, platným
pro posouzení vzdělávací hodnoty disciplin pří
tomnosti a všeliké přehodnocování dálo by se
na škodu významu těch věd, jež vtiskují ráz
naší době. Nemistná úcta k minulosti naprosto
by vadila principu prospěšnosti, kterýž jest vůdč.
zásadou při zdělávání osnovy učebné.
20
article
Druhá bludná zásada, všechny všemu učit
jest odčiněna nesmírným vývojem vědecké látky
následkem nového vědeckého badání a pokroku
Komenský mohl na otázku „Čemu budeme
učiti?“ odpověděti „Všemu“, nebo jeho Velk
didaktika nazývá se, jak čteme na titulním listě
„spolehlivé učení, všechny všemu učiti“. — Ko
menský udává vskutku již pro první třídu, kte
rou zove mateřskou (pro dítky až do 6. roku)
ne méně než 20 předmětů, jež shrnuje v obor
vyučovací této školy. K nim patří učení meta-
fysice, astronomii, optice, hudbě, chronologii.
mechanice a j. Jest samozřejmo, že se zde může
jednati toliko o nejhrubší pojmy těchto odvětví.
Dle náhledu K. má se jimi počíti již ve škole
mateřské; neboť větve, které strom jednou má
míti, žene již v prvních létech svých z kmene
tak, že mu jest později tolíko růsti.
Pro školu obeenou, která potom následuje
(pre ditky od 6—12 roku). Komenský udává
mimo veškeré přodměty učebné, kterým se nyní
vyučuje, i morálku, národní hospodářství, poli-
tiku, kosmografii a technologii (jakožto nauku
o řemeslech), K. mohl tento úkol pokládati za
možný, neboť obsah reálií, o jejichž přijetí do
osnovy učebné on první se zasadil, byl tehdy
zcela jinak zbudován. Tehdejší věděmí reálné
se opanovalo nevelkým počtem pojmů. Jinak jest
nvní. Věcné vědění se rozprostřelo v nepřehled-
né množství dějů, jimiž nynější realistický smys
času připisuje jedině skutečnou hodnotu. Toto
věcné vědění se nevpraví do omezeného počtu
stanovisek, vzorců anebo kategorií způsoben
scholasticko-filosofickým.
Enoyklopedie veškerých věd a umění lež
před námi, máme-li určiti látku vyučovací střed
ní školy.
Komenský
21
article
Zbývá nám pouze voliti buď širší rozsal
oboru vyučovacího na úkor rozsahu, anebo dal
by se ze všech oborů věd a umění látke
učebná snésti tak, že by žák ze všeho něco, c el
kem však téměř níc nevěděl, čehož zajiste
nikdo nezamýšlí. I zbývá nám nesnadný úkol
abychom z duševních vymoženosti všech národů
a věků učinili náležitý výběr.
A zde se ociťujeme u zmíněného měřítk
kterým se oceňuje vzdělavací hodnota přísluš-
ných dovedností a vědomostí. Nebo jako u tělesn
potravy nezáleží na pouhém množství požitýeh
pokrmů, nýbrž spíše záživných látek v nich ob
sažených, tak má se i věc s potravou duševní
kterou chovanci podáváme vyučováním. Vzděla
vací hodnota jednotlivých předmětů vyučovacíel
měří se dvojím stanoviskem: materiálnín
a formální m.
Při tom sluší poznamenati, že na každý
předmět má se přiložiti obojí měřítko; n
snad, aby se jedna část učiva věnovala výhradn
měřítku věcnému, druhá pak formálnímu. To b
zajisté čelilo proti zásadě spořivosti, která s
rozhodně musí respektovati při krátkosti dob
vyučovací a lidského života vůbec proti nesmír-
nému objemu věd a umění. Předmět, jehožto
formální hodnota by byla sebe větší, zůstane vy
loučen z vyučování, jestliže neposkytne žádného
rozšíření vědomostí věcných, t. j. jestli se jeho
materiální hodnota rovná nulle, jako to pozoru
jeme na př. ve hře v šachy anebo v jízdě na
kole nebo ve hře kopané.
Materiálně důležitým jest předmět tím více
čím nezbytnější jsou vědomosti, jež podává pr
živobytí lidské.
Proto nutno míti zřetel na výhody, jež po
dává výuka předmětu po stránce fysické, mrav-
ní, hospodářské, paedagogické, politické a esthe
tické, t. j. pro zachování sama sebe, pro udržen
své cti, pro vyhledávání obživy společenským
povoláním, pro vychování potomstva, pro vztah
společenské a pro ušlechtilou zábavu.
22
article
Naše doba se zálibou obrací se k reálifm
Nesmírný jejich vývoj a snaha po jakési syste-
matické úplnosti hrozí ovšem přetížením žáků
a podporují diduktický materialismus již se stra-
ny osnovy samé.
Jinou stránkou předmětů vyučovacích jes
jejich ormální důležitost. Tuto se zálibou
pěstoval středověk vůbec a novověk až po Ko
menského. O věcné vyučování se valně nesta-
raly. Tehdejší nezdravý formalismus zakládal
se na studiu mrtvých jazyků. Formální stránky
vyučovací jsou dvě; jedna starší, která má
účelem vypěstění a výevik sil duševních, ze
jména myšlení, cítění a chtění čili rozum
vkusu a vůle. Novější názor o formalismu
výuky vzal původ od anglického filosofa Johna
Loeke-a (1632—1704), jenž tvrdil, že není žád-
ných vrozených ideí a že veškeré představy při-
cházejí nám od zevnějška smysly.
Duše stala se skutěčně prázdným nepopsn-
ným listem, prostým všech vrozených ideí a mo-
hutností. Ovšem, že list onen nezůstává dlouh
nepopsaným; on se spíše pokryje co nejdřív
písmem dosti strakatým. Litery toho písma jsou
pocity, z nichžto se skládají názory a ostatn
útvary duševní tak, jako z písmen skládají s
slova, ze slov pak věty a z těchto mluva. Pe
průplavů, kterými dostavují se vnější dojmy
k duši, jsou čidla, rozestavená na těle, zvláště
na hlavě. Každý nery jest vodič, na jehož jed-
nom a to obvodovém konci jest čidlo, na dru
hém, a to ústředním konci stojí ona část mozku
již považujeme za předsíň duše. Po těchto vodi
čích dostávají se tedy dojmy světa vnějškem
k mozku a k duši, jako se dostává po telegrafi
ckém drátě elektrická zvěst od nejvzdálenějš
stanice do hlavního města, tohoto ústředí sou
stavy telegrafické. Nositele vědomí pak zove
obecní náhled duší; tento pokládá se za určitou
jedinečnou substanci.
Loeke
ko
23
article
Vniterně stavy duše jmenujeme představy-
Soubor představ ve vědomi jest přísnou jedno
tou; je to jediný, přesně sestředěný, omezený
kruh. Formálně důležitým jest předmět výuky
čím více se pojí vědomosti, jím podávané, k cel
kovému vědomí chovancovu ve smyslu jednoty
organické. Did. materialismus tvoří v mysli uě
ňevě řady představ, které se táhnou rovnoběžně
do delky, nemající žádného spojení a uspořá
dání. Vědomosti jím podávané jsou naučným
lexikonem, který má všemi možnými směry pře
házené listy. Anebo je to knihovna s kniham
bez ladu a skladu postavenými.
24
article
Okamžité potřebě obojí nemůže hověti. Nei
pravé písmeno lexikonu anebo kniha bibliotheky
se nalezne, aby vědychtivému posloužila, uplyne
tolik času, že podruhé zajde chuť k takým n
spořádaným pramenům vědy se obraceti.
A právé tak je tomu i se vzděláním jedno
tlivce. Má-li ono míti ceny, musí býti pohotové
pojmy musí býti jasné, vědomosti musí býti tal
nacvičeny, aby žák tím, co ví, všestra n ně
a důkladně vlásti dovedl. Tato zásad
káže nám, abychom se moudře omezovali př
zdělávání osnov učebných. Každý předmět, jenž
se nemůže vykázati patřičnou vzdělavací hod-
notou, má býti odstraněn z osnovy učebné. Tím
by se získalo místo pro předměty, které mají
takové hodnoty a pak by se získal čas pro dů
kladné methodické probrání ostatního učiva
Zdravý paedagogický instinkt řídí se těmito zás
dami. Vyměřujeť valnou část týdenních hodin
předm. ve formální příčině nejdůležitějším, jak
jest mluvnice. Zvláště pak na našich gymnasil
z rozvrhu hodin jest patrno, že děje se nepravý
výběr ve příčině toho, co je nutno v příčin
věcné a předmětům formální důležitosti, jak
jsou mrtvé jazyky, poskytuje se veliká část ho
din vyučovacích na újmu realil. Proto jest p
trno, že učitelstvo jako činitel na prvém míst
povolaný má péči míti o případné změny učebn
osnovy a přispěti konkretními návrhy
pro budování téže.
V obor takových návrhů sluší přičísti: zř
tel na partie, které potřebují delší doby k nacvi
čení a maji značnou věcnou cenu a odmítnout
podřízených nevalné ceny, které se musí probr
a ubírají času pro výcvik důležitých; oněms
často učí, aby se opět co nejdříve zapomněly.
Nei
25
article
Vypustiti partie, které mají historickou cenu
anebo takové, jež jsou předpravou pro vysoké
školy a nenalézají upotřebení látečnéhio na sířed-
ních školách.
Vypustiti partie, které se opírají o výpočty
mathomatické anebo hypothesy a v žáku ne-
vzbudí pocit jednoduché pravdy vědecké, ale z
to budí odpor ke vědě pro svoji nejasnost.
Každý odborník a zástupce vědy na střední
škole může bez rozpaku přistoupiti k úpravě
učebné osnovy svého předmětu a způsobem zá-
konitým mínění svá přednésti na rozhodujících
místech. Postaví-li se každý učitel na stanovisko,
že vzdělanost nemá se měřiti na délku, nýbrž
i na šířku a hloubku, může bez rozpaku při-
stoupiti k oklestění partií ve svém předmětu za
tu cenu, že získá času k důkladnému nacvičení
svého předmětu a že získá zájem a lásku žáků
pro tento, když žáci naučí se více vědecky my-
sliti a své náhledy logicky pronášeti, místo aby
bezmyšlenkovitě naučené věty papouškovalia
po skončených studiích s trpkostí na léta studijní
vzpomínali. Obsah navrhované osnovy musil by
býti výplodem společné úrady a návrhů všech
příslušných odborníků a proto specialisovatí
v takovémto pojednání nelze.
26
title
Sokolský věstník.
27
article
V. všesokolský slet v Praze 1907.
V. všesokolský slet v Praze 1907.
(Účastníci 1. sletu před 25 léty. — Přá-
telský večer sletový. — Ohlasy z Francie. —
Provolání k Slovanstvu. — Různě.)
Z řad sokolských vyšel podnět, aby u pll-
ležitosti letošního sletu, jímž oslaveno bude taká
25. výročí prvého sletu sokolského
1882, ještě za nezapomenutelného M. Tyr ae
pořádaného, zjistilo se, mnoho-li evičene
tehdejších až do dneška setrvalo činně v sokol-
ských šicích. Pěkná tato myšlenka setkala s
a vřelým přijetím a není pochyby, že bude pro-
vedena. Již zjišténí samo bude zajímavým. Du-
de-li — jak lze doufati — počet cvičenců jubi-
lantů nepřetržitě činných od 1. sletu dosti ve-
liký, pomýšlí se na zřízení zvláštních jejich
družstev, aby naši staři a věrní borci moht
společně předstoupiti před své mladší bratry
celou veřejnost jako příklad sokolské vytrvalosti
a zachovalé křepkosti. Přípravy k sletu nabyly
již tak určité tvářnosti, že v nejbližší době bude
možno podati úplný obraz celého rozsáhlého
podniku, jehož rozměry vzrostly měrou ne-
tušenou.
Velmi vhod přijde každému, kdo má zájem,
připravovaný přátelský večer, jehož pro-
gramem bude vedle přednášky o organisaci
podrobném průběhu sletu předvedení různých
obrazů, plánů a disgramů pomocí světelnéh
přístroje, dále ukázky cviků a po případě i sle-
tové hudby. Večerem tímto, který bude pořá-
dán asi za měsíc, zahájeno bude jaksi slav-
nostní období sletové. — Z Francie, vlasti nej-
lepších zahraničních přátel Sokolstva slovanskéhio,
ozývá se již ohlas chystaných dnů sletových.
M Tyr
Praha
Francie
28
article
V novoročním čísle orgánu Unie francouzských
gymnastů »Le Gymnaste« věnuje ve svém
výročním bulletinu předseda sekvanské župy,
dobře u nás známý p. Leroy, obšírnou stat
V. sletu. Sděluje, že došlo pozvání k V. vše-
sokolskému sletu v Praze 1907, při kteréž přl-
ležitosti konány zde budou také mezinárodn
závody svazu evropských tělocvičných spolků;
s potěšením konstatuje, že to bude již 4. cest
francouzských gymnastů do Čech a dává výraz
radosti, že opětně bude slaveno sbratření »s mi-
lými přáleli Sokoly«. O sletu samém uvádl,
že tato velká slavnost shromáždí 20 000 Sokola
a více než 2000 cvičících žen a pronášl přo-
svědčení, že francouzští gymnasté zúčastní s
sletu velmi hojně.
Rozumi se, že i mezi bratřími v zemíeh
slovanských již nyni jest velmi živ ý zájem
slet. V nejbližší době obrátí se pořadatelstvo
sletu ke slovanským bratrským jednotám i jiným
předním národním korporacím zvláštním provo-
láním, jež bude mimo to uveřejněno také v če-
ných listech slovanského světa jak v Evropě tak
i v Americe.
Mile byl potěšen sletový výbor přátelskou
ochotou a porozuměním projeveným se strany
dvou předních českých spolků. Spolek pre
pěstování her české mládeže pro-
půjčil svá hřiště k doplnění pozemku potřeb-
ného k zřízení sletového evičiště na Letné, cež
umožnil Sport. klub »Slavia«, postoupiv
k intervenci sletového výboru jmenovanému
spolku v náhradu užívání svého hřiště. Sdělen
o rozhodnutí S. K. S. provázel starosta jeho
dr. St. Prachenský ujištěním, že S. K. S. pořa-
datelstvu sletu kdykoli vyjde ochotně vstříe.
Leroy
Sokol
Mil
Stanislav
Prachenský
Praha
Čechy
Evropa
Amerika
Letná
evropský tělocvičný
Sokol
sport . klub
Slavia
Le Gymnaste
29
article
Z takových projevů z kruhů mimosokol-
ských lze souditi na značnou přizeň a pocho-
pení v naší veřejnosti, jež ovšem pro výsledak
sletu jest ceny nemalé. Jiný podobný projev
přízně podalo několik stolových společnost
pražských i venkovských hostinců, jež vyžadují
si, aby k zúčtování s číšníkem předkládány jim
byly účtenky, opatřené sletovým 2huléřovým
kolkem. V tom směru v nejkratší době bude
i jinak obecenstvu, Sokolstvu nakloněnému, vy-
hověno vydáním zvláštních- slelových účtenek,
jež budou obsahovati krátký výtah o cenách
záznamech míst a pro prvý čas budou v nš-
kladu 100.000 kusů rozšiřovány. České restau-
race, kavárny a hotely a pod. mohou se o tyto
účtenky hlásiti v sletové kanceláři (Praha, Fer-
dinandova třída, »Louvre«), kdež budou zdar-
ma vydávány neb na venek zasílány.
Organisace sletová doplněna byla právě s
uslavivším odborem ženským, utvořeným
z dosavadní stálé ženské komise. Odbor tento
bude zejména pečovati o ubytování a pohostěn
ženských odborů, zavítavších na slet do Prahy.
Záznam míst, zejména loží, dostoupil již
takové výše, že všechna nejlepší místa pravdš-
podobně budou zadána do konce příšulho mě-
síce. Jest tudíž nutno v čas se o místa posta-
rati řádnou přihláškou. (Záznamní poplatky : z
loži K 5.—, za sedadlo neb křeslo 50 halér.)
Záznamy přijímá výhradně sletová kancelář,
kdež lze obdržeti také hojnému odbytu se tě-
šící stálé vstupenky po 5 K, opravňu-
jící vlastníka ke vstupu na vyhražená místa
k stání hlavní tribuny evičiště aejen pro ti
hlavní dny sletové, nýbrž i k jiným slavnostem
a podnikům (čachové turnaje, uvítací večer, li-
dové slavnosti na cvičísti, závody v plování atd.).
Praha
Fery
Louvre