ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 106c1c80-75c5-11dc-b588-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 38, place 20, org 9, work 1
1 masthead
18. ledna 1907. Crslo 13.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 title
Výtvarné uměni.
5 article Launův dar
Launův dar = Novoroční dar Vojt. ryt. Lanny zaslouží s něco více nežli jednu krátkou a na mnohých místech zkomolenou a znejasněnou notickuv Denních zprávách listů. I kdybychom jměli in- slituce musejní bohatší a život a zájem uměle- eký vytříbenější a živější nežli máme, věnování toho druhu, té vzácnosti a ceny by bylo zna- menitým zjevem a vrcholem. I pro musea hi storická nebo umělecká větší a finančně nada- nějsí nežli je naše Umělecko-průmyslové byl by dar Lannovu podobný pravou událostí. Véno vání Lannovo jest adrosováno tomuto museu tím stává se majetkem nás všech. Je to oboha- eení Prahy uměleckými díly zvláštní vybranostl je to znamenitá pomůcka k naší výchově umě- lecké a je to zároveň krásné vyložení a oblo žení pýchy starého uměleckého průmyslu domá- cího, zemského. Dar ryt. Lanny obnáší toliž sbírku skl zeela mimořádně bohatou, shledanou a vybra- nou. Pravé museum uměleckého skla. Jeho dar tvoři část oněch sbírek keramiky, kovů a dřeva, jež byl přede dvěma lety ryt. Lanna Museu k veřejnému vystavení zapůjčil. Už tím po stavil Museum po stránce sbírkové do řady nejprvnějších a nejzdatnějších ve Střední E ropě a kdo sledoval vývoj sbírek Musea o prvopočátků, ví že se o ně starali dva hlavně činitelé obchodní a živnostenská komora, zakla datelka a udržovatelka musea, a V. Lanna, jejieh přední a nezištný mecenáš.
Launův Lanna Lannův Véna V Lanna Praha Lanna
6 article
V. ryt. Lanna je sběratel velké proslulosti Pstří k elitě této vzácné mezinárodní korporace Jeho sbírky, už ve výběru musejním, poví ka- ždému zřetelně, že je skupoval a sestavilz pomocí dvou spolupracovníků: lásky a vědění Není kolekcionář z pouhé maroty nebo vášně kolekeionářské, který sbírá z módy, kuriosity hledá si soubor předmětů, na který buď jiný nepřipadl, ansbo kde nad soupeři sběratelskými může vítěziti vydatnosti své pokladny. Nesbíral nikdy pouhých zvláštností a starožitností. Každý kus jeho sbírek jest kusem uměleckým a uím zároveň dokumentem historicko vývojovým. Jako tato sbírka skla právě těmito viastnostmi vyniká, tak všechna oddělení Lannových sbírek v paláei v Hybernské ulici i v Museu. Dnes jsou nejméně pětačtyřicet let staré, neboť v první archaeolo- gieko-umělecké výstavě v Praze, na radnici roku 1861, byly už Lannovy příspěvky. »Arka- die« ji pořádala, kde byl duší F. B. Mikovee. vášnivý archaeolog; s ním a s Jos. Mánesem zasedal Lanna ve spolku, s nimi prodělával svá léta učení. Mikovce starožitníka po jedné, Má- nesa velikého umělce a jemného esteta po druhé straně měl Lanna za soudruhy, podněcovatele, rádce a učitely. Proto v dobách, kdy sbě- ratelství v Čechách a okolí obracelo skoro výhradně zřetel k archaeologii a kuriosite.
Lannův Mánes Mikovec Lanna hybernský ulice Praha Jos Čechy Lanna
7 article
Lanna stal se sběratelem uměleckým. F. B Mikovec zemřel záhy a předčasně, s Mánesem zůstal V. ryt. Lanna v přátelských stycích ješte celé desítiletí, až do jeho tragického skonu. Né kolikrále bylo vypravováno o všaliké pomoci klerou mu jako přítel a mecen diskretně po- skytl. Mnohý intimní dar velikého mistra chorá jak rodinnou památku a Lannova sbírka Máne- sových kreseb je ze všech nejbobatší a nej krásnější a, uložená v bezprostředním sousedstv velkých starých mistrů, v ničem jim nezadává, ni co do fantasie, ni co do tvarové a technické dokonalosti. Hovoři li však ryt. Lanna o »svém starém ubohém příteli«, vybavuje-li před vámí své vzpomínky naň krátkými a trefnými slovy. pak v jejich zvuku už poznáváte intimnost upřimnost onoho krásného poměru.
Mikovec Mánes Lannův Lanna Lanna
8 article
V. Lanna liší se od mnohých sběratelů značně: není ani jednostranným, ani honosivým, ani sobeckým. Znáte skvostný akvarel Mánesov, »Slovácké rodiny« v Rudelfinu? Několik let p smrti uměleově ukázal jej Lannovi v Berlíné obchodník Arnold, syn známého rytce a- mni- chovského přítele Mánesova. »Pěkné dílo vašeho přítele, caž?« A Lanna je ihned koupil a vě- noval do Rudolfina. »Oba,« dokládá, » malíře i rytce stihl týž osud. Oba sešíleli.« Před několika málo měsíci bylo V. ryt Lannovi sedmdesát let. Osudové poměry uvedly Lannu, při rozdělování se Pražanů, v obec ně- meckou, ale česká proto přece měla dost příčin připominati si s vděčností, co pro české umění a umělce byl vykonal. V tichosti, ale vydatně. V zápisech našich uměleckých škol a hlavně v pamětech proklubávajících se našich talento je jeho jméno zaznamenáno na nejednom místě. Bílkovi sa příklad, nebo Holárkovi byl velko- myslným mecénem. Umělecko-průmyslové museum, jak praveno. má od svých počátků v něm svého předníh pěstitele. Ústav ve své práci a svých cílech by ve shodě s jeho umělecko-sběratelskými láskam a zálibami. Přilnul k němu tak silně a upřímně. že dovedl přemoci i ušlechtilý egoismus vášni vého sbůratele. Nejprve zapůjčil mu nejlepš výběr svých sbírek a nyní věnoval Museu jich významnou část. Dovedl se od své lásky dva- kráte odloučiti na prospěch veřejnosti. Právě o Lannově sbírce skel jsem na tomt místě svého času mluvil zvláště, přece však chci znovu v rychlosti naznačiti, co ji čin zvláště cennou a významnou. Řakne se číslo. které není věru malé: asi dvanáct set kusů.
V Lanna Lanna Arnold Mánesův Pražan Bílek Holárek Lannův Rudolfinum
9 article
Cifra imponuje, alo jak málo ještě povídá Dlužno uvážiti jině momenty. Sál v druhém patře Musea, který je cole jí vyplněn, tvoří, jak jsem řekl, museum skla. To jest: projdete ko- lem vitrin, prohlednete jejich obsah od první do poslední a prodělali jste úplný kurs v dějinném vývoji skla od jeho prvních antických počátků až do konce osmnáctého věku. Každé oddělení, každá fase číselně bohatá. Na středověk na př. tedy na dobu na sklo chudou, připadá půl sta kusů. Na slávu skla benátského asi dvě stě, na německé emailované více nežli sto Českého skla křišťálového a broušeného devade- sát; co kus, to umělecké dílo, velikostí, vzácnostl, dekorací, technikou stejně vynikající. A ještě má své doplňky ve sklech dvoustěnných, mléčných, zlacených. Zde je pro nás těžiště celé sbírky, které přířaděno k tomu, co už museum ve svém majetku mělo, tvoři kolekci českého skla jedi- nou svého druhu, nejbohatší a nejkrásnější, co jich je kde ve sbírkách soukromých a veřej- ných. Museum tím dostává svoji zvláštní, l- kální barvu, pomocí této skupiny naplňuje svůj
10 article
úkol jako ochránce domáeího starého uměnía udržovatele vzácných tradie technických a umě- leckých. Křištálové sklo broušené tvoří vrechol této jediné kolekce, ale jako má své barevné výběžky do osmnáctého věku, má i své malo- vané předchůdce ze století předešlých. V tom poznáváte sběratele, který se nespouští domácích kořenů. Naleznete to i jinde, v keramice, kde české kameniny a porculány tvoří oddělení ne- všední ceny umělecké a historické. Poháry s znaky Smila Osovského, Kateřiny Valdštýnové (1593), Zdeňka Valdstejna, Magdaleny Thurnové, Doubravic a j., poháry řemeslnických cechů českých měst jsou dokumenty kulturní a umě- lecké zároveň a vedle nich vzácnost jako pink věnovaná St. Fribrovi, primátoru v Roudniei (1647) ze sklárny Šimona W. Schürera v Falknově.
Křištálová Osovský Valdštýn Valdstejn Thurn W Schürer Doubravice St . Fribr Falknov
11 article
Skla holandská a anglická, mezí nimiž vzácné kusy diamantem zdobené, tvoři jaký pendant k benátským opálovým, millefiori, křl- dlovým, mléčným, a k některým barevně duhu- jíeím drobnostem antickým skla eglomisovaná, s malbou vpalovanou a všeliké kuriosity ze Ale ani tento výčet nepodává pravého obrazu. Napovídá o jeho úplnosti a systematič- nosti, ale nie nepravi ještě o tom, že vše to je soubor kusů ponejvíce kromobyčejné hodnoty umělecké. Soupeřící kolekcionáři pohližejí n tuto sbírku s pochopitelnou závistí, úřadníe musejní a odborní znalci s úctou a obdivem. Všichni vědí, že na ni pracovaly těžké a dlouhe zkušenosti, nevšední čich sběratelský a kolekcio- nářské štěstí, vzácný smysl umělecký a kraso- citný, trpělivost, odvaha, objevovatelská neúmor- nost, a neméně, že dnes i a peněžitými pro- středky, jakými V. ryt. Lanna vládl, nebyl b nikdo sto sbírku takovou nahromaditi. Leda v jednom připadě: kdyby bylo možno toto bo- haté ovoce sběratelského života koupiti v celku a najednou. Mnozí se zajisté k tomu chystali. Nyní mají po vší naději. V duchu už odhado- vali, s jakými šeky by se měli dostaviti k aukeo a snad doufali, že by s třemi, čtyrmi sty tisle korun vystačili, kdyby se neobjevil žádný sil- nější konkurent. Dnes však, kdy američtí miliar- dáři ve dvou hodinách uzavírají milionové koupě celých sbírek, nic nebylo jisté. Teď mají po starosti. Praha má kolekci uměleckého skla snad jedinou svého druhu. Zdali je dost vděčná velko dušnému dárci, měla by ukázat. Karel B. Mádl.
Lanna Mádl Praha
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O nesnázích středních škol. Žijeme v době myšlenkového a mravního chaosu, který nezůstává bez vlivu i na školu. Veřejné mínění žádá na škole divy, od ní přeje si oprav. Škola má naléztí zaklínací formuli, kte- rou by si prohlédnul a pochopil duch, aby i nej- méně schopní uplatnili se ve studiích, škola m ovládnouti vášně a náruživosti mládeže a vy- mysliti zažehnávající prostředky mravovědy. Škola má vychovávati po rozumu zásad éthi- ekých, ale současně si od ní přejí, aby vysílala odchovance, kteří by méli důkladnou znalnst praktického života. Poněvadž jest škole nemožno takovýmto požadavkům vyhověti, ve- dou se proti ní prudké útoky od rodin, veřej- nosti a od samotných odehovane školních. Tyto stížnosti a útoky proti střední škole se kupí a přivádějí učitelstvo do nemalých nesnází. Příčina těchto nesnází pochází z růz- ného měřítka, jakým laikové oceňují cíl školy a její organisaci a jakým odborníci o zdokonalení školy pracují. Učitelé vědí dobře, že nynější škola je výplodem minulosti, o němž pracovali veškeré osvícené hlavy všech dob a národů, ale nejsou stiženi návykem setrvačnosti zděděných náhledů, aby nynější její stav pokládali za vrchol dokonalosti. Škola jest živý organismus, jenž se nalézá ve starém rozvoji a má se co nej více potřebám lidu přizpůsobovati. Z toho dů vodu pátrají učitelé o možnostech opravy školy v oboru paedagogicko-didaktickém, pokud lze zjednati nápravu ve smyslu pokrokovém. Rozbor stížnosti, jež do škol jsou činěny a jejichž odstranění působí sborům učitelským obtíže a existenci jejich nesnáze, lze shrnouti v tři skupiny 1. přetěžování žaetva se strany učebne osnovy; 2. nynější organisace střední školy; 3. neblahý vliv mravní a myšlenkové po vahy naší doby na školu. V tomtéž počátku zde o nich bude po jednáno.
organizace střední škola
14 article
Přetěžování žaoiva.
15 article
V posledních létech ozývají se u nás četné stižnosti do vyučováni školního. Tyto stesky tý kají se především přetěžování mládeže látkou učebnou, dále malé trvanlivosti ovoce školního vyučování a konečně nepatrné dovednosti, s ja kou absolventi škol umějí vlásti živými vědo mostmi, jichž nabyli ve školách. Každodenn zkušenost nás může o tom poučiti, že výsledky jichž se doděláváme ve školách, jsou celkem ne patrné proti ohromnému aparátu, s jakým se tam pracuje. V tom jsou jednosvorně přesvědčen paedagogové i zaměstnatelé abiturientů ško středních, že rozsáhlost a složitost učebných osnov příslušných škol není úměrna stupni roz- umového vzdělání žáka. Školy svým zařízením chtějí vychovávati duševní obry a zatím vychovávají duševní trpa- slíky. Hoši vysedí 12 až 15 let ve školních la vicích, chlubí se haldou vysvědčení školních šťastně odbytou zkouškou dospělosti, ale ve sku tečnosti musíme se diviti, jak skrovným obje- mem vědomostí vládnou a jaká nepohotovos úsudku k tomu se u nich jeví. A poněvadž ná- rodové nesou nemalá břemena na udržování ško a poněvadž řádně odchovanou mládež pokládaj za lepší budoucnost svojí, mají důvody, aby byle pojednáno o příčinách těchto neutěšených zjevů. Dozor nad školami koná se velmi svědomitě bdí nad tím, aby osnova učebná byla bezpečně probrána do posledního odstavce.
16 article
Osnova učebná objímá jako železná košile veškero vyučování, rozvrh učiva a úloh je na týdny a dny pevně určen, tak že veškero volné hnutí je vyloučeno a někdy i všechna radost při vyučování bývá pohlcena. Odstavec přiřaďuje se k odstavci bez zřetele na jeho vědeckou a prak- tickou cenu, partiím podřízeným vykazuje se tontýž čas, jako důležitým, dějiny národů zmi zevšíchi s jeviště světového straší avoií zlutí per- gamenovou žáky nynější, kteří se odvracejí d pozorování přítomnosti a vyrůstají v hotové ne praktíky. Učebné látky jest předepsáno dosti rozkazy k jejímu „probrání“ jsou přísně vyko návány a přece výsledky vyučování neodpovídaj požadavkům, které se kladou na školy. Kde jest příčina? Příčinou těchto neutěšených úkazů jest po- vrchní paedagogický názor, že vy- učování záleží v pouhém hromadění látky učebne a že měřítkem vzdělanosti jak rozumové tak mravní jest množství vědomostí, kterým se byl žák naučil. Tento nesprávný názor, který se kochá pouhým sděláváním obsáhlé látky vyučo- vací bez zřetele na její cenu a jenž byl nazván didaktickým materialismem, jest příčinou, že zdar a rozkvět školy jest povážlivě ohrožen. Du- sledky, které plynou z tohoto názoru, jakožtc didaktické zásady, jsou zjevně patrny. Podle d. mat. učitel musí býti hotov, jakmile probra předepsanou látku s chovancem, nehledě, je- řádně procvičena čili nie.
17 article
Druhé zlo, plynoucí z oné zásady, jest pře ceňování svého vlastního předmětu na úko ostatních. Hrubé podřizování významu ostatnieh disciplin, stálá diktanda, sahající mimo obo učebnice, směs nezáživných definie, bezohle ná klasafikace a objemná domácí pensa jsou vý plodem stoupence d. mat. Ježto žáci nemohou fysicky i duševně stačiti na takové přepínání po žadavků, nastává znechucování se strany žactva nelibost a žehrání učitele proti žákům a odpo veřejnosti proti školám. Mezi školou a veřejnost místo sblížení tvoří se propast předsudků a o poru. Jiný zlořád, jenž pochází z d. mat., jest ne vhodné užívání method vyučov cích. Neniť pro stoupence takového názoru vy učování pochodem psychologickým, nýbrž pou hou dresurou paměti a bezohledné poslušnosti Osvícenost vychovatele odhazuje od sebe takový učitel buď z pohodlí, či ze vrozené despotické povahy anebo z neznalosti duše lidské. Učite takový více zkazí nežli naučí. Posledním pak záhubným semenem, zase tým od d. mat., jest lpění na učebnicích, ktere mají veliký objem. To jest kletba, jež byla naseta kultem zbožňování látečného a pod níž dnes úpí všechno osvicené učitelstvo a veškere žactvo.
18 article
Didakt. mat. oceňuje jakost učebnice podl počtu stránek a nikoliv podle vhodného výběr látky, methodického podání a jasnosti slohu. Did. mat. nepřihlíží ke kníze dle množstv látky, které se skutečně ve škole může zpraco vati, aby se stal duševním majetkem žákovým nýbrž přeje si míti v knize všechno, co bylo slý cháno v akadem. přednáškách, anebo co nej nověji bylo uveřejněno v odborných časopisech D. m. nepokládá učebnici za studijní po můcku prosvého žáka, nýbrž za dílo vě decké pro svoji vlastní potřebu. V té své domý šlivosti snižuje vlastně svoji vlastní úroveň vě deckou. Nepomýšlí, že mezi vědomostmi žáko vými a učitelovými podstatný je rozdíl. Jak čast stává se, že zkušený učitel, jenž na základě bo hatých zkušeností sepsal vhodnou učebnici pre žáky, musil rozšířiti co do objemu knihu svoj na přání kologů, kteří tvrdili, že v ní „nic není? že jsou to pouze dvě svázané desky. Proto i pr sepisování učebnic je třeba zaujmouti jiné sta novisko, než dosud. Jak nesnáze, plynoucí z d. mat., odstraniti Nápravu věci sluší hledati nejen v učebn osnově samé a v methodě vyučovaci, ale i v ji ných zásadách učebnie
19 article Učební osnova.
Učební osnova. Úprava osnovy učebné musí míti zření k ý běru látky co do jakosti i kolikosti; dále dbá roz dělení látky podle jednotlivých předmětů a spo juje odbory vyučovací podle jejich přibuznost k dosažení jednoty myšlenkové. Princip, jímž s budeme říditi při výběru látky, jest princip v ěe ného prospěchu. Prospěšným jest pal to, čeho lze v životě upotřebiti. A tu jest faktem že jakási užitečnost jest obsažena v každém té měř odvětvi vědy. Poněvadž však nelze vše chno, co jest pamětihodno a užitečno, přijat v učivo, nezbývá, než vyšetřiti stupeň uži- tečnosti, jenž přísluší každému jednotlivému předmětu. Ale při tomto zkoumání jedná s o určení měřítka, kterým se stanoví v zdě- lavaci hodnota vědomostí a dovednosti jež plynou z diseiplin školních. Předem jes nutno vyloučiti dvě bludné zásady pro sestaven osnovy učebné a to: dědičnou vý sadu o zvýšené vzdělavací ceny některého předmětu a pak přincip, všechny všemu učiti. První náhled opírá se o jednostranné stano visko formální důležitosti některého předmětu význam předmětu takového byl třeba nadceňo ván, pokud nebyla přijata zásada, že výuka m se díti v jazyce maleřském. Přijetím této zásady náleží předmětům oněm cena, již odhadujeme měřitkem, platným pro posouzení vzdělávací hodnoty disciplin pří tomnosti a všeliké přehodnocování dálo by se na škodu významu těch věd, jež vtiskují ráz naší době. Nemistná úcta k minulosti naprosto by vadila principu prospěšnosti, kterýž jest vůdč. zásadou při zdělávání osnovy učebné.
20 article
Druhá bludná zásada, všechny všemu učit jest odčiněna nesmírným vývojem vědecké látky následkem nového vědeckého badání a pokroku Komenský mohl na otázku „Čemu budeme učiti?“ odpověděti „Všemu“, nebo jeho Velk didaktika nazývá se, jak čteme na titulním listě „spolehlivé učení, všechny všemu učiti“. — Ko menský udává vskutku již pro první třídu, kte rou zove mateřskou (pro dítky až do 6. roku) ne méně než 20 předmětů, jež shrnuje v obor vyučovací této školy. K nim patří učení meta- fysice, astronomii, optice, hudbě, chronologii. mechanice a j. Jest samozřejmo, že se zde může jednati toliko o nejhrubší pojmy těchto odvětví. Dle náhledu K. má se jimi počíti již ve škole mateřské; neboť větve, které strom jednou má míti, žene již v prvních létech svých z kmene tak, že mu jest později tolíko růsti. Pro školu obeenou, která potom následuje (pre ditky od 6—12 roku). Komenský udává mimo veškeré přodměty učebné, kterým se nyní vyučuje, i morálku, národní hospodářství, poli- tiku, kosmografii a technologii (jakožto nauku o řemeslech), K. mohl tento úkol pokládati za možný, neboť obsah reálií, o jejichž přijetí do osnovy učebné on první se zasadil, byl tehdy zcela jinak zbudován. Tehdejší věděmí reálné se opanovalo nevelkým počtem pojmů. Jinak jest nvní. Věcné vědění se rozprostřelo v nepřehled- né množství dějů, jimiž nynější realistický smys času připisuje jedině skutečnou hodnotu. Toto věcné vědění se nevpraví do omezeného počtu stanovisek, vzorců anebo kategorií způsoben scholasticko-filosofickým. Enoyklopedie veškerých věd a umění lež před námi, máme-li určiti látku vyučovací střed ní školy.
Komenský
21 article
Zbývá nám pouze voliti buď širší rozsal oboru vyučovacího na úkor rozsahu, anebo dal by se ze všech oborů věd a umění látke učebná snésti tak, že by žák ze všeho něco, c el kem však téměř níc nevěděl, čehož zajiste nikdo nezamýšlí. I zbývá nám nesnadný úkol abychom z duševních vymoženosti všech národů a věků učinili náležitý výběr. A zde se ociťujeme u zmíněného měřítk kterým se oceňuje vzdělavací hodnota přísluš- ných dovedností a vědomostí. Nebo jako u tělesn potravy nezáleží na pouhém množství požitýeh pokrmů, nýbrž spíše záživných látek v nich ob sažených, tak má se i věc s potravou duševní kterou chovanci podáváme vyučováním. Vzděla vací hodnota jednotlivých předmětů vyučovacíel měří se dvojím stanoviskem: materiálnín a formální m. Při tom sluší poznamenati, že na každý předmět má se přiložiti obojí měřítko; n snad, aby se jedna část učiva věnovala výhradn měřítku věcnému, druhá pak formálnímu. To b zajisté čelilo proti zásadě spořivosti, která s rozhodně musí respektovati při krátkosti dob vyučovací a lidského života vůbec proti nesmír- nému objemu věd a umění. Předmět, jehožto formální hodnota by byla sebe větší, zůstane vy loučen z vyučování, jestliže neposkytne žádného rozšíření vědomostí věcných, t. j. jestli se jeho materiální hodnota rovná nulle, jako to pozoru jeme na př. ve hře v šachy anebo v jízdě na kole nebo ve hře kopané. Materiálně důležitým jest předmět tím více čím nezbytnější jsou vědomosti, jež podává pr živobytí lidské. Proto nutno míti zřetel na výhody, jež po dává výuka předmětu po stránce fysické, mrav- ní, hospodářské, paedagogické, politické a esthe tické, t. j. pro zachování sama sebe, pro udržen své cti, pro vyhledávání obživy společenským povoláním, pro vychování potomstva, pro vztah společenské a pro ušlechtilou zábavu.
22 article
Naše doba se zálibou obrací se k reálifm Nesmírný jejich vývoj a snaha po jakési syste- matické úplnosti hrozí ovšem přetížením žáků a podporují diduktický materialismus již se stra- ny osnovy samé. Jinou stránkou předmětů vyučovacích jes jejich ormální důležitost. Tuto se zálibou pěstoval středověk vůbec a novověk až po Ko menského. O věcné vyučování se valně nesta- raly. Tehdejší nezdravý formalismus zakládal se na studiu mrtvých jazyků. Formální stránky vyučovací jsou dvě; jedna starší, která má účelem vypěstění a výevik sil duševních, ze jména myšlení, cítění a chtění čili rozum vkusu a vůle. Novější názor o formalismu výuky vzal původ od anglického filosofa Johna Loeke-a (1632—1704), jenž tvrdil, že není žád- ných vrozených ideí a že veškeré představy při- cházejí nám od zevnějška smysly. Duše stala se skutěčně prázdným nepopsn- ným listem, prostým všech vrozených ideí a mo- hutností. Ovšem, že list onen nezůstává dlouh nepopsaným; on se spíše pokryje co nejdřív písmem dosti strakatým. Litery toho písma jsou pocity, z nichžto se skládají názory a ostatn útvary duševní tak, jako z písmen skládají s slova, ze slov pak věty a z těchto mluva. Pe průplavů, kterými dostavují se vnější dojmy k duši, jsou čidla, rozestavená na těle, zvláště na hlavě. Každý nery jest vodič, na jehož jed- nom a to obvodovém konci jest čidlo, na dru hém, a to ústředním konci stojí ona část mozku již považujeme za předsíň duše. Po těchto vodi čích dostávají se tedy dojmy světa vnějškem k mozku a k duši, jako se dostává po telegrafi ckém drátě elektrická zvěst od nejvzdálenějš stanice do hlavního města, tohoto ústředí sou stavy telegrafické. Nositele vědomí pak zove obecní náhled duší; tento pokládá se za určitou jedinečnou substanci.
Loeke ko
23 article
Vniterně stavy duše jmenujeme představy- Soubor představ ve vědomi jest přísnou jedno tou; je to jediný, přesně sestředěný, omezený kruh. Formálně důležitým jest předmět výuky čím více se pojí vědomosti, jím podávané, k cel kovému vědomí chovancovu ve smyslu jednoty organické. Did. materialismus tvoří v mysli uě ňevě řady představ, které se táhnou rovnoběžně do delky, nemající žádného spojení a uspořá dání. Vědomosti jím podávané jsou naučným lexikonem, který má všemi možnými směry pře házené listy. Anebo je to knihovna s kniham bez ladu a skladu postavenými.
24 article
Okamžité potřebě obojí nemůže hověti. Nei pravé písmeno lexikonu anebo kniha bibliotheky se nalezne, aby vědychtivému posloužila, uplyne tolik času, že podruhé zajde chuť k takým n spořádaným pramenům vědy se obraceti. A právé tak je tomu i se vzděláním jedno tlivce. Má-li ono míti ceny, musí býti pohotové pojmy musí býti jasné, vědomosti musí býti tal nacvičeny, aby žák tím, co ví, všestra n ně a důkladně vlásti dovedl. Tato zásad káže nám, abychom se moudře omezovali př zdělávání osnov učebných. Každý předmět, jenž se nemůže vykázati patřičnou vzdělavací hod- notou, má býti odstraněn z osnovy učebné. Tím by se získalo místo pro předměty, které mají takové hodnoty a pak by se získal čas pro dů kladné methodické probrání ostatního učiva Zdravý paedagogický instinkt řídí se těmito zás dami. Vyměřujeť valnou část týdenních hodin předm. ve formální příčině nejdůležitějším, jak jest mluvnice. Zvláště pak na našich gymnasil z rozvrhu hodin jest patrno, že děje se nepravý výběr ve příčině toho, co je nutno v příčin věcné a předmětům formální důležitosti, jak jsou mrtvé jazyky, poskytuje se veliká část ho din vyučovacích na újmu realil. Proto jest p trno, že učitelstvo jako činitel na prvém míst povolaný má péči míti o případné změny učebn osnovy a přispěti konkretními návrhy pro budování téže. V obor takových návrhů sluší přičísti: zř tel na partie, které potřebují delší doby k nacvi čení a maji značnou věcnou cenu a odmítnout podřízených nevalné ceny, které se musí probr a ubírají času pro výcvik důležitých; oněms často učí, aby se opět co nejdříve zapomněly.
Nei
25 article
Vypustiti partie, které mají historickou cenu anebo takové, jež jsou předpravou pro vysoké školy a nenalézají upotřebení látečnéhio na sířed- ních školách. Vypustiti partie, které se opírají o výpočty mathomatické anebo hypothesy a v žáku ne- vzbudí pocit jednoduché pravdy vědecké, ale z to budí odpor ke vědě pro svoji nejasnost. Každý odborník a zástupce vědy na střední škole může bez rozpaku přistoupiti k úpravě učebné osnovy svého předmětu a způsobem zá- konitým mínění svá přednésti na rozhodujících místech. Postaví-li se každý učitel na stanovisko, že vzdělanost nemá se měřiti na délku, nýbrž i na šířku a hloubku, může bez rozpaku při- stoupiti k oklestění partií ve svém předmětu za tu cenu, že získá času k důkladnému nacvičení svého předmětu a že získá zájem a lásku žáků pro tento, když žáci naučí se více vědecky my- sliti a své náhledy logicky pronášeti, místo aby bezmyšlenkovitě naučené věty papouškovalia po skončených studiích s trpkostí na léta studijní vzpomínali. Obsah navrhované osnovy musil by býti výplodem společné úrady a návrhů všech příslušných odborníků a proto specialisovatí v takovémto pojednání nelze.
26 title
Sokolský věstník.
27 article V. všesokolský slet v Praze 1907.
V. všesokolský slet v Praze 1907. (Účastníci 1. sletu před 25 léty. — Přá- telský večer sletový. — Ohlasy z Francie. — Provolání k Slovanstvu. — Různě.) Z řad sokolských vyšel podnět, aby u pll- ležitosti letošního sletu, jímž oslaveno bude taká 25. výročí prvého sletu sokolského 1882, ještě za nezapomenutelného M. Tyr ae pořádaného, zjistilo se, mnoho-li evičene tehdejších až do dneška setrvalo činně v sokol- ských šicích. Pěkná tato myšlenka setkala s a vřelým přijetím a není pochyby, že bude pro- vedena. Již zjišténí samo bude zajímavým. Du- de-li — jak lze doufati — počet cvičenců jubi- lantů nepřetržitě činných od 1. sletu dosti ve- liký, pomýšlí se na zřízení zvláštních jejich družstev, aby naši staři a věrní borci moht společně předstoupiti před své mladší bratry celou veřejnost jako příklad sokolské vytrvalosti a zachovalé křepkosti. Přípravy k sletu nabyly již tak určité tvářnosti, že v nejbližší době bude možno podati úplný obraz celého rozsáhlého podniku, jehož rozměry vzrostly měrou ne- tušenou. Velmi vhod přijde každému, kdo má zájem, připravovaný přátelský večer, jehož pro- gramem bude vedle přednášky o organisaci podrobném průběhu sletu předvedení různých obrazů, plánů a disgramů pomocí světelnéh přístroje, dále ukázky cviků a po případě i sle- tové hudby. Večerem tímto, který bude pořá- dán asi za měsíc, zahájeno bude jaksi slav- nostní období sletové. — Z Francie, vlasti nej- lepších zahraničních přátel Sokolstva slovanskéhio, ozývá se již ohlas chystaných dnů sletových.
M Tyr Praha Francie
28 article
V novoročním čísle orgánu Unie francouzských gymnastů »Le Gymnaste« věnuje ve svém výročním bulletinu předseda sekvanské župy, dobře u nás známý p. Leroy, obšírnou stat V. sletu. Sděluje, že došlo pozvání k V. vše- sokolskému sletu v Praze 1907, při kteréž přl- ležitosti konány zde budou také mezinárodn závody svazu evropských tělocvičných spolků; s potěšením konstatuje, že to bude již 4. cest francouzských gymnastů do Čech a dává výraz radosti, že opětně bude slaveno sbratření »s mi- lými přáleli Sokoly«. O sletu samém uvádl, že tato velká slavnost shromáždí 20 000 Sokola a více než 2000 cvičících žen a pronášl přo- svědčení, že francouzští gymnasté zúčastní s sletu velmi hojně. Rozumi se, že i mezi bratřími v zemíeh slovanských již nyni jest velmi živ ý zájem slet. V nejbližší době obrátí se pořadatelstvo sletu ke slovanským bratrským jednotám i jiným předním národním korporacím zvláštním provo- láním, jež bude mimo to uveřejněno také v če- ných listech slovanského světa jak v Evropě tak i v Americe. Mile byl potěšen sletový výbor přátelskou ochotou a porozuměním projeveným se strany dvou předních českých spolků. Spolek pre pěstování her české mládeže pro- půjčil svá hřiště k doplnění pozemku potřeb- ného k zřízení sletového evičiště na Letné, cež umožnil Sport. klub »Slavia«, postoupiv k intervenci sletového výboru jmenovanému spolku v náhradu užívání svého hřiště. Sdělen o rozhodnutí S. K. S. provázel starosta jeho dr. St. Prachenský ujištěním, že S. K. S. pořa- datelstvu sletu kdykoli vyjde ochotně vstříe.
Leroy Sokol Mil Stanislav Prachenský Praha Čechy Evropa Amerika Letná evropský tělocvičný Sokol sport . klub Slavia Le Gymnaste
29 article
Z takových projevů z kruhů mimosokol- ských lze souditi na značnou přizeň a pocho- pení v naší veřejnosti, jež ovšem pro výsledak sletu jest ceny nemalé. Jiný podobný projev přízně podalo několik stolových společnost pražských i venkovských hostinců, jež vyžadují si, aby k zúčtování s číšníkem předkládány jim byly účtenky, opatřené sletovým 2huléřovým kolkem. V tom směru v nejkratší době bude i jinak obecenstvu, Sokolstvu nakloněnému, vy- hověno vydáním zvláštních- slelových účtenek, jež budou obsahovati krátký výtah o cenách záznamech míst a pro prvý čas budou v nš- kladu 100.000 kusů rozšiřovány. České restau- race, kavárny a hotely a pod. mohou se o tyto účtenky hlásiti v sletové kanceláři (Praha, Fer- dinandova třída, »Louvre«), kdež budou zdar- ma vydávány neb na venek zasílány. Organisace sletová doplněna byla právě s uslavivším odborem ženským, utvořeným z dosavadní stálé ženské komise. Odbor tento bude zejména pečovati o ubytování a pohostěn ženských odborů, zavítavších na slet do Prahy. Záznam míst, zejména loží, dostoupil již takové výše, že všechna nejlepší místa pravdš- podobně budou zadána do konce příšulho mě- síce. Jest tudíž nutno v čas se o místa posta- rati řádnou přihláškou. (Záznamní poplatky : z loži K 5.—, za sedadlo neb křeslo 50 halér.) Záznamy přijímá výhradně sletová kancelář, kdež lze obdržeti také hojnému odbytu se tě- šící stálé vstupenky po 5 K, opravňu- jící vlastníka ke vstupu na vyhražená místa k stání hlavní tribuny evičiště aejen pro ti hlavní dny sletové, nýbrž i k jiným slavnostem a podnikům (čachové turnaje, uvítací večer, li- dové slavnosti na cvičísti, závody v plování atd.).
Praha Fery Louvre