2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
13. ledna 1907. Číslo 13.
4
article
lice značná, kterouž podceňovati by mohli jen
ti, již náleží do řady oněch věčných nespoko-
jenců, jichž ovšeme nikde není tolik, jako
v byrokracii.
Upravení aktivitních přídavků tím způso-
bem, jak obsaženo ve vládní předloze, jest
rovněž výhodou, kteráž zejmena úřadníkům nižším
velice bude na prospěch. Jest ovšem omezeno
beneficium tolo ustanovením, že netýká se
oněch úřadníků, již v okamžiku, kdy zákon na-
bude platnosti, překročili již 60. rok věku, což
ovšem zdá se býti opatřením velice krutým.
Mimo to právem stěžuje si úřadnictvo ve
velkých městech mimo Vídeň na nepoměr
aktivitních přídavků v sídelním městě a pří
davků těch na příklad pro Prahu stanovených
Vždyt známo přece, že život v Praze zrovna
tak je nákladný jako ve Vídni. Mimo to ne-
spravedlivo je měřiti jinak úřadníkům v před-
městích než v městech samých. Na interpelne
v přičině tě podanou v rozpočtovém výboru
prohlásil ovšem finanční ministr, že použit
může daného mu zákonem práva a o své vůl
v jednotlivých případech zvýšiti aktivitní pří-
davky o stupeň, však nenahlížíme, proč nemá
to býti stanoveno zákonem, nýbrž ponecháno
dobré vůli a ochotě ministrově, když je to věci
zřejmě spravedlivou. Proč vůbec činiti rozdílu
mezi vnitřní Prahou a Vinohrady, Karlínem.
Vídeň
Praha
Karlín
5
article
Smichovem atd., když každý ví, že v rozpočtu
hospodářském není mezi městem vnitřním
obcemi na obvodu žádného rozdílu!
Proč trpěti mají zeměpanští úřadnící
pražských předměstích k vůli tomu, že nepoda-
řilo se dosud z rozkouskované Prahy udělat
Prahu velkou a jaký v tom rozum, poskytnout
úřadníkům ve Floridsdorfu a v Simeringu tolik,
co má úřadník ve vlastním městě vídeňském
však vyměřiti tomu jenž bydlí na levé straně
Táborské ulice o třicet procent větší aktivitní
přídavek, než onomu, jenž bydlí v téže ulici
ale na straně pravé?
Poplatnictvo nebude asi reptati proti úpravě
této, třeba že na ně tím uvaleno opět nové
břemeno. Však nikdo a nejméně státní správa
jim ve zlé vykládati nebude a nesmí, jestli vý-
robní vratvy, jichž bedra zatížena jsou povin-
nostmi bezmála již nesnesitelnými, nyní s velkým
důrazem na to naléhati budou, aby také v jejich
zájmu konečně se něco stalo.
Máme na mysli zejména stav živnostenský.
jenž právem naříká, že dosud byl odstrkován
že všechna jeho naléhání, všechno volání
o pomoc bylo dosud marným. Živnostnictvu
ovšem nelze povolovati aktivitní přídavkya
kvinkvenálky, však jest celá řada národohospo-
dářských a socialně-politických možností mu
pomoci a v ohledu tom měly by se konečně
veřejné organismy uchopiti energicky iniciativy
a osvědčiti činem a ne jen pořád prázdným
slovy dobrou vůli a ochotu, přispěti stavu tomu
ku pomoci.
Praha
6
article
Nejinak má se to se stavem soukromýel
úřadníků, jichž je armáda, kteří pracují rovněž
pilně a svědomitě v zájmu obecného dobra
o něž společností nejmizerněji je postaráno,
neboť vyhlašovaný pensijní ústav, pro úřadnictvo
to zřízený, znamená velmi málo, ba pro celou
kategorii soukromého úřadnictva pranie. O ni-
koho není tak mizerně postaráno, jako o úřad-
níka soukromého, jenž vydán je svému zaměst-
navateli na milost a nemilost, má existenci dnes,
však nevl, bude-li ji míti zejtra a jemuž pen-
sijní ústav, pro něj zřízený, poskytne sotva
tolik, aby se jako vetehý, upracovaný stařee
uchýliti mohl kamsi do komůrky a živil se
chlebem a vodovými polévkami. Stát má povin-
nost starati se o všechny výrobní vrstvy stejno-
měrně. Vždyť nalezají se mezi soukromými
úřadníky lidé, jejichž poslání ve společnosti je
významnější a důležitější než kteréhokoli jiného
úřadníka sebe vyššího. A jak o ty je posta-
ráno? Nechceme je blíže naznačiti, aby se nám
nevytýkalo sobectví, ale stačí, připomeneme-li
že ve svých právních poměrech zařaďováni
jsou, poněvadž nelze na ně aplikovati ustano-
vení zákona obchodního, mezi čeled.
Není pochybnosti, že upravení platů úřad-
nických, s nímž dojista každý člověk sprave-
dlivý souhlasí, způsobí mocné hnutí i ve všech
vrstvách ostatních.
7
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovňa-
473. schůze.
Z Vídně, 12. ledna.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Velkotovárna na Františkově náměstí, jak
nyní řikají poslanecké sněmovně, protože pra-
euje rychle a hromadně — za časů obstrukceji
říkali, protože nepracovala, větrný mlýn na
prázdno klepající — vyrobila dnes za pět ho-
din — pět zákonů. To je velmi slušn, výkon.
Byli poslanci, kteří pravili koncem schůze: „Uvi-
díte, že odbudeme celé svoje pensum a vyřídíme
všech 40 předloh, které jsou na programu po-
slední saisony nynější říšské rady.“
Vídeň
Františkov náměstí
poslanecký sněmovna
8
article
Málem bylo by sešlo s dnešní schůze. Byl
totiž navštivena prahanebně. Ze 425 členů sně-
movny zůstalo jich ve Vídni asi 120, v zase-
dací síni pak bylo jich dobře spočtených 80.
když poslanec Holanský několik minut po
zahájení navrhl ihned konec schůze a zároven
konstatování poměru hlasů. Nastala velká shán-
ka po poslancích. V kuloáru nikdo, na chodbách
nikdo, v čítárně nikdo, v písárně a klubovních
místnostech nikdo. Elektrické zvonce drnčely na
poplach po celé budově. Na přodsednickém kře-
sle hr. Vetter opět a zase počítal a pokaždé
zjistiv, že není přítomno 100 poslanců — tohik
je jich třeba, aby se sněmovna mohla platně
usnášeti — zalomil rukama. Konečně přišla
spása. Z rozpočtového výboru přiběhli poslanci,
a jimi doplněna presence. Ve jmenované komisi
byl zákon o mimořádné remuneraci státním
úřadníkům, 15. t. m. splatné, odvolán. Čekalo
se — ohlásii jsme to také — že toto proviso-
rium, které nebylo státním zaměstnancům právě
vhod, se zruší docela. Čekalo se však, že defini-
tivní úprava nabude platnosti již 1. lednem t.r.
místo 1. ledna 1908, jak jest ve vládní předloze
navrženo. Byl také tento termín zpětný navržen
posl. drem. Löckerem, ale neprošel. Při-
jat byl termin 1. dubna t. r., když byl
ministr financí dr. Korytowski užil staré,
ale žel ještě pořád působivé methody zastrašu-
jíci, hroze, že osnovu s termínem 1. ledna 1907
nemohl by zastávati ve sněmovně panské a před-
Iožiti k sankci, a hlavně když byl se dušoval
„že nemá, že nedá, že jest o ně zle“
Vetter
doktor
Korytowski
Vídeň
9
article
Zákon o ochraně svobodných voleb vyřídi
se dnes. Zvučného titulu toho nezasluhuje, pro-
tože nepodává žádných záruk ani proti nedo-
volenému nátlaku byrokracie, ani proti agitaci
hierarchie s kazatelen, a protože také podle to-
hoto zákona bude jedněm dovoleno a trpěno, co
jiným se zakazuje a zapovídá.
Počítá se, že za dvě neděle ode dneška po
slanecká sněmovna se rozejde.
Z Vídně, 12. ledna. (K. k)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.
hod. dopol.
Posl. Holanský navrhuje konec schůze.
Zamítá se 116 hlasy proti 1 a rokuje se dá
o zákoně
k ochraně svobodných voleb.
Rel. dr. Gessmann v doslovu odmítá tvrzení, že
ustanovení na ochránu svobody shromažďovací byla
zbytečná. Vytýká sociálním demokratům, že si po-
čínají jako samojediní zástupci dělnictva a žádá, aby
skupina byla přijata
Při hlasování přijímá se II. skupina (§§ 15. a 16.
dle výborového texlu a rokuje se o III. skupi n
(88 17. až 22.).
Posl. Binder je proti subsidiarní žalobě k volb
oprávněného. Kolo polské bude hlasovati proti § 18
Posl. dr. Sobotka (česky a německy) protestuj
proti Binderovým vývodům. Jeho strana bude hlaso-
vati pro § 18. Dále navrhuje dodatek k § 21., aby
podstatný obsah projednávaného zákona byl otištěn
na rubu volební legitimace, protože navržená vý
věska v obcích nepostačuje.
Vetter
Posl
doktor
Gessmann
Binder
Sobotka
Vídeň
10
article
Posl. Šusteršič připojuje se k námitkám Binde
rovým.
Posl. Lěcker poukazuje na akce v kostele, jež
nejsou stíhány žádným státním zástupcem. Pron
sněmovnu, by neupouštěla od ustanovení § 18
Strany německo-svobodomyslné zvláště ze zem
alpských kladou na ně zvláštní váhu.
Posl. Ofner vyslovuje se pro § 18. a navrhuje
dodatek k § 17., aby obviněný byl vyslýcbán poli-
tickými úřady a rozsudek byl mu dodán písemně
s odůvodněním.
Posl. Stachinger je proti § 18. Je namířen zvlášt
na katolické duchovní. Lepši než celý zákon byln
by politická výchova lidu vhodným zřízením škol.
Posl. Daszyňski zastává se § 18. Připomíná
haličské volbý, po nichž byly proti stům sedláků
zahájeny tendenční procesy, ale ani jediný s členy
panující strany. Haličský sněm nebyl svolán, protože
místodržitel a zemský maršalek bojí se bouře po-
dolškých šlechticů. Kolo polské hodlá připraviti Rusy
o část 28 mandátů. Doufá, že sněmovna neodejm
ochranu, obsaženou v § 18.
Posl. dr. Adler upozorňuje strany, že dopustís
závažné chyby, přičiní-li se o vypuštění 8 18.
K Schöpferovu návrhu rokování uzavírá se.
Posl ryt Abrahamowicz polemisuje s Daszyňským.
Haličský sněm nebyl svolán proto, že se polský klnb
nespokojí a třídenním zasedáním, nýbrž žadá za ně-
kolikanedělní. 8 18. sluší zavrhnouti jak z praktického
a právnického, tak i z politického a společenského
stanoviska, otevíráť dokořán dvéře neodůvodněným
žalobám.
Posl
Ofner
Lepš
Rus
doktor
Adler
Schöpferův
Abrahamowicz
Daszyňský
Pron sněmovna
11
article
Následují věcné oprav y poslanců Z á z vor ky
a Daszyňskěho.
Referent dr. Gessmann připomíná, že § 18. v
výboru pro volební opravu byl do zákona v pravém
slova smyslu vpašován. Vyslovuje se pro dodatečný
návrh Sobotkův.
Při hlasování propad! § 18. 111 proti k
blasům.
K § 21. přijímají se dodatečné Mávrhy Sobotkův
a Šusteršičův, dle něhož zákon plati ode dne vy-
hlášení.
Ostatní články přijímají se dle výborového texlu.
načež zákon přijat laké ve třetím čtení.
Pilný návrh Kathreinův stran scizení stát-
ního majetku přijímá se bez rokování co do
pilnosti i merita a schvaluje se i ve 3. čtení.
Dále projednává se pilný návrh posl. Ferjančiče
a spol. o konversi hypotečních pohledávok.
Posl. Götz v zájmu selského obyvatelstva při
mlouvá se za připuštění pilnosti, což přijato.
M. předseda Kaiser navrhuje společné roko-
vání o obou předlohách (o konversi hypot. pohledá-
vek, o poplatkových slevách při konversi pohledávek
peněžních).
Rel. Gižowski doporučuje předlohu.
Posl. dr. Sobotka praví, že nynější zákonv
mnohých případech nevyhovuje potřebám selského
obyvalelstva a proto po té stránce třeba reformy.
Mluvili ješté poslanci Noske a Ofner, mi-
nistr spravedlnosti a posl. Platan a Stein.
Ministr Klein opřel se přání dra. Sobotky.
Zničila by se myšlenka zákona. Přisvědťuje k No
skovu návrhu, protože se jím vyslovuje, co dle ná-
zoru vlády zákon bez toho chtěl říci. Odporuje do-
plňovacímu návrhu Ofnerovu, dle něhož mají účastny
výhod zákona býti všechny veřej. účtováním povinné
ústavy, nadační fondy a obce, poskytujíli hypoteční
úvěr. Konečně žádá, by I. odst. § 11. byl přijat dle
výborového textu, souhlasí však, aby po Ofnerově
návrhu II. odst. byl vypuštěn, profože by se jím zby-
tečně podporoval odpor.
doktor
Gessmann
Sobotkův
Šusteršičův
Kathreinův
Posl
Kaiser
Sobotka
Noske
Ofner
Stein
Klein
Ofnerův
Sobotka
12
article
Při hlasování byl v I. odst. § 11. alienea 2 škri
nut. Ostatně přijat zákon dle výborového návrhu.
Druhý zákon byl přijat s dodatkem Noskovým
pojmouti laké hypot. půjčky poskytauté pojišťovnám
Ostatní navržené změny propadly a oba zákony
schválené také v 3. čteni a rokování přerušeno.
Posl. dr. Malachowski, P. Stojan a sp
podali pilný návrh o usnesení panské sněmovny
stran reformy živnoslenské a posl. Baltazzi a sp
projednávání kontingentu nováčků.
Dotazy podali poslanci: dr. Kramář a spol
pro vřadění města Hradce Kr. mezi obce čítající přes
10.000 obyvatelů; — dr. Klumpar a spol. pro
právní případ Kat. Hoškové na Kladně.
Při doplňovacích volbách vý borových n
počátku schůze byli zvolení do výboru branného
posl. Wolí, do rozpočtového posl. dr. Jäger.
Konec schůze o 4. hod., příšti bude v pon
dělí o 3. hod. odpol.
Posl. Ryšánek a sp. podali v pátek dota
k minister. železnic pro prodlení v koneč ném vy-
rovnání většího stavebního nákladu, povstalého pod-
nikateli staveb inž. Ferd. Scholzovi při stavbě seřa
dovacího nádraží v Solnohradě.
Částečné odevzdání pozemků k tomu účelu stal
se 4. července 1902 a bylo podnikateli nařízeno, aby
se stavbou hned započal.
Noskův
Posl
doktor
Malachowski
Kramář
Klumpar
Hošek
Wolit
Jäger
Ryšánek
Ing
Scholz
Hradec Králové
Kladno
Solnohrad
panská sněmovna
13
article
O koupi pozemků musilo zavésti se řízení vy
vlastňovací. Následkem tohoto pozdržení byly po
zemky odevzdány podnikateli teprve 30. prosince
1902. Opozděné odevzdání pozemků stižilo a zdra
žilo provedení veškerých převzatých prací. Ale při
samotném provádění prací shledalo se, že povaha
půdy je zcela jiná, než byla podkladem v ofertníe
podmínkách.
Z jiných důvodů musila se dopravní rychlost
nákladních vlaků se stavivem o 50% snížiti a aby
to paralysovalo, bylo podnikateli nařízeno, aby pra
covní síly rozmnožil.
Přeložení a snížení tyrolské trati nebylo c.k
stavební správou v čas provedeno a nebylo rovněž
postaráno, aby železniční konstrukce mostní byly
v čas postaveny.
Rozkazy c. k. stavební správy povstaly podní
kateli větší náklady as 425.000 K. Jich zúčtování
zaplacení nestalo se dodnes.
Podepsaní zástupci lidu nemohou podobné po-
čínání c. k. státních drah mlčky snésti. Ho-
spodářské zkáze reelního a inteligentního podni
katele musí předejíti a proto dotazují se podepsaní
1. Podrobila V. Ex. uprostřed měsíce prosince
c. k. železniční správě v této věci předloženou stíž-
nost náležitému vyšetření?
2. Je V. Ex. ochotna c. k. železniční správě na-
říditi okamžité urovnání dávno splatné pohledávky
podnikatele staveb inž. Ferd. Scholze povstalé stavbo
seřaďovacího nádraží v Solnobradě a vše tak zaříditi
aby dotyčnému vyúčtovaný obnos vyplacen byt
mohl?
Ing
Scholz
14
article
Příští plenární schůze panské sněmovny
koná se v pondělí 21. t. m. v 1 h. odpol. Na jedna-
cím pořadu bude podrobné rokování o změně zákl
zákona o říšském zastupitelstvu. Dle toho, kdy pří-
slušné výbory budou hotovy s předlohami, došlými
z poslanecké sněmovny, dají se na program po pří-
padě ještě další předměty. Po této plenární schůzi
budou mezi 22. a 31. t. m. další schůze, na nichž
má vyříditi se vše, co do té doby dojde z poslanecké
sněmovny.
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
15
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Z Vídně, 12. ledna. (K. k.)
V dopolední schůzi rozpočtového výbor
za přítomnosti ministra dra. Korytowského rokováno
dál o úřadnických předlohách.
Posl. Glabiňski považuje druhou předlobu
za pokrok a rád by, aby platila od 1. ledna 1907
první předloha o drahotních podporách zůstala však
v platnosti, jen pokud jde o kategorie praktikantů
suplentů a j., na něž ve druhé předloze nebyl vzat
dostatečný zřetel. Řečník bere na vědomí prohlášen
ministrovo o ostatních úřadnících. Apeluje na vládu
aby se zabývala konečně otázkou sanování zemských
financí. Žádá ministra, aby neupustil od akce z
účelem vybavení úřadníků z dluhů.
Posl. dr. ryt. Starzyňski vyslovil se též
pro platnost zákona od 1. t. m.
Posl. Stürgkh nehlasuje s lehkým srdcem pro
předlohu, jež vyžaduje náklatlu přes 28 mil. a má
býti vyřízena na rozchodu bez důkladného prozkou-
mání. Pochybuje, bude-li vláda s to z finančních
důvodů povoliti úplnou anticipaci od 1. t. m. Prosí.
by ministr před hlasováním podal stručné pruhlášení.
V ustanovení, dle něhož úřadníci dosáhnuvší 60.
roku věku nemají býti účastní postupu do nově
utvořených stupnic služného, shledává nepřípustnou
příkrost k mnohým funkcionářům, především u nej-
vyšších soudů. Navrhuje, aby aspoň 65. rok věku
byl stanoven za zákonnou branici pro dosažení
stupňů věku.
Posl. dr. Žitnik navrhl resoluci, by vláda
ihned přikročila k opravě státní správý a zvláště vž-
novala pozornost otázce přiměřeného obmezení počt
úřadníků na míru naprosto nutnou a vhodnému vy-
užitkování vykonané práce.
Minislr hin. dr. Korytowski připomíná, že se
nesmí přehlédnouti, že také pro úřadníky 60laté je
možným postup do vyšší hodn. třídy. Vyloučeno
jest pouze postupování jich do nové skupiny platů.
Korytowský
Posl
Glabiňski
doktor
Stürgkh
Žitnik
Korytowski
Vídeň
16
article
Opatření to bylo vládou velmi podrobně a důkladně
uváženo a uznáno za nezbytně nutné, aby se čelilo
nepříznivé záplavě starými úřadníky. Jměnem celé
vlády prohlašuje, že změna sporného ustanovení byla
by překážkou sankce. Pokud se týče navrhovaného
zpětného působení předlohy od počátku t. r. a upu-
štění od mimořádných podpor, nemůže zastávati vy-
plývající z toho zvýšený požadavek 8— 9 mil. K za
r. 1907 se zřetelem na značné zatížení statních fi-
nancí. Avšak souhlasil by, aby se upustilo od mimo-
řádných podpor, a doba působnosti definitivní úpravy
počala 1. dubnem t. r. Úplná rovnoprávnost starých
pensistů se zřízenci, stoupivšími do výslužby po
změně pensijní normy v r. 1886, resp. po úpravě
platů r. 1898 jest úplně vyloučena. Vůbec není
možná, aby byla výslužba vyměřována na základ
platu, jehož dotyčný ve skutečnosti nikdy neměl
Staři pensisté neplatili pensijního příspěvku, nyní
úladníci sami si platí zvýšenou pensi. K procentnímu
zlepšení výslužby pensistů starého rázu může z ne-
dostatku potřebných výpočtů pouze prohlásiti, že bude
tento návrh podrobně zkoumati.
Posl. dr. Kienmann zasazuje se o právní
platnost definitivního zákona od 1. t. m. Žadá, by o
VIII. hodn. tř. nahoru byla stanovena čtyřletí na
místě 5letí. Kdyby byl dotyčný návrh dra. Lecher
zamltnut, podává řečník pro ten případ eventueln
návrh, aby aspoň pro VII. a VIII. tř. byla stanovena
čtyřletí.
Ministr Korytow si prohlašoje, že vlád
v této předtuze již šla tak daleko, že další ochota
naprosto již by nebyla možna, zvlaště když navrže
ným zkrácením lhůt postupu by byl spojen vělš
náklad asi 11/2 mil. K.
Posl
doktor
Kienmann
Lecher
17
article
Posl. Pitaceo připojuje se k předešlému ře
níkovi pokud jde o vhodné zlepšení poměru státních
sluhů.
Posl Skene navrhuje resoluci: Zdražením ži
votních potřeb vládou uznaným, trpí nejen st. úřad
níci a sluhové, nýbrž také důstojníci a vojenšt
úřadníci, pročež se vláda vyzývá pohnoutí ministra
vojenství, by učinil opatření, aby se důstojníkům
a vojenským úřadníkům dostalo vhodného zlepšen
jejich platů.
Posl. Seitz žádá vhodné zvýšení mzdy v
všech stá ních podnicích.
Posl. dr. Schalk vyslovuje se pro zpětnou
platnost zákona a žádá, by se poskytla náhrad
zřízencům, kterým se mělo dostati drahotního pří
davku.
Odůvodňuje bezodkladné vypracování služební
pragmatiky a zavedení časového postupu a přimlouva
se za opravu správy.
Rokování zúčastnili se ještě poslanci dr. S yl-
vester. Romančuk a dr. Steinvender.
Přechází se k hlasování: především o
platech
úřadníků a aktivitních přídavků.
Čiánek I. 8§. 1. a 2. přijímají se dle vládní
předlohy.
K návrhu posl. Skena usnešeno vřaditi jak
§ 3. toto ustanovení: Cástečnou změnou přilohy b)
ke čl. I. zákona ze dne 19. pros. 1898 ř. z. č. 172
stanoví se funkční přídavek policejního presidenta
ve Vídni, vícepresidentu místodržitelatví ve Vídni
v Praze a ve Lvově, gen. ředitele tabákové režie
gen. dozorce státních dráh 6000 K.
V článku V. 8 1. stanoví se dle návrhu posl. šl
Skena počátek působnosti zákona 1. dubnem 1907
Ostatně přijat zákon dle vládní předloby a propadly
všechny ostatní pozměňovací návrhy. Navržené reso
luce byly schváleny.
Zpravodajem pro sněmovnu ustanoven posl.šl
Skene.
Přes předlohu o poskytnutí mimořádných
podpor jednou pro vždy přechází se k je d na-
címu pořadu.
Posl
Posl Skene
Seitz
doktor
Schalk
Romančuk
Steinvender
Sken
Skene
Vídeň
Praha
Lvov
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. ledna. (Volební opr aiv
v zemských sněmech.) Německé listy
mají zprávu o rozmluvě ministerského předsedy
bar. Becka se zemským poslancem hr. Czer-
ninem o sněmu království českého. Bar. Beck
prohlásil za této rozmluvy, že volební opra-
va pro sněm království českého
jevise nezbytnou, vláda však bude trvati
bezpodmínečně na tom, aby zastoupení zájmové
bylo i novým volebním řádem zabezpečeno.
V příhodný okamžik prý se o tom vysloví tak,
aby o jejím názoru nemohlo býti pochyby.
Sdělení bar. Becka nepřekvapuje. Když byl loni
počátkem dubna v Lublaní učiněn pokus o obno-
vení dělnosti sněmu kraňského a vláda podala
tehdy návrh na změnu zemského volebního řádu,
její zástupce zemský president Th. Schwarz
prohlásil ve sněmu, že vláda si přeje rozšíření
volebního práva i pro sněmy zemské, že bude
napomáhati ke zřízení všeobecných volebních
kurií, ale že trvá na zachování dosavadních kuri
zájmových. President Schwarz mluvil sice tehda
ještě jmenem vlády Gautschovy, ale jeji zásady
přijal za své i druhý jeji nástupce, bar. Beck.
Že zemské sněmy budou svolány v polovině
února, o tom, zdá se, není už pochybnosti. Bu-
dou patrně svolány i ony sněmy, na něž nedošlo
před Novým rokem, zejména sněm haličský a
tyrolský. Proslýchá se, že jedním z důvodů, jež
přiměly vládu ke svolání sněmů již v únoru,
jest snaha, poskytnouti ještě před novými volba-
mi řísškými příležitosti těm sněmům, jež hodlají
zavésti volební povinnost, na níž se, jak
známo, dolnorakouský sněm již usnesl. Návrhy
na zavodení volební povinnosti podány dosud v
Beck
Th
Schwarz
Gautschův
Praha
Czer
Lublaň
19
article
sněmech slezském, moravském, Eornorakouském
štyrském a vorarlberském.
V Praze, 12. ledna. (Národnostní po-
litika v Uhrách.) Známá Andrássyova ře
v uherské sněmovně proti poslancům národnost-
ním, jimž ministr vnitra vypověděl v ni rozhodný
boj, byla již přeložena do jazyků rumunského.
slovenského a srbského a vládní zřízenci šíří ji
mezi lidem. „Budap. Hirlap“ přinesl za té pří-
ležitosti komentář k ministrově řeči, v němž
praví mimo jiné: „Uherská státní idea nežádá
na nikom, aby zapřel svou národnost a nechce
nikoho zbaviti mateřského jazyka, ale bez-
ohledně vymáhá, aby každý uvedl v souhlas zá-
jmy plemenné se zájmy státními, a kde toho
třeba, úplně je podřídil zájmům stát-
ním. Jaká tedy — ptá se dále — nná býti naše
politika vzhledem k národnostním fantasiím
Taková: 1. Nepřipouštěti nijaké or-
ganisace na podkladě národrost
ním a 2. vytvořiti uzly, jež by povně k sobo
upoutaly různé národnosti a znemožnily jakékoli
dělení mezi nimi.“
K tomuto komentáři podává další komentář
„Dzien. Polski“, jenž praví: „Přeložime-li tuto
diplomatickou formuli na prostý jazyk, budeme
ji čísti takta: Jest třeba nemaďarské národnost-
zbaviti práva spolčovacího, shromažďovacího.
jest třeba zrušiti dosavadní spolky, finančnía
bankovní ústavy, národní jednoty rolnické, osvě
tové atd., slovem na místě státu právního zavěsí
stát nikoli jen policejní, nýbrž samovládu, opře
nou o násilí a bezpráví. Jak vidíme, svobodné
Andrássyův
Praha
Uhry
20
article
Uhry neušly daleko od pruské hakaty, ano v ně
kterém směru ji i přodešly. Objevily se na př
návrhy na nové rozdělení země, aby se zabez
pečila Maďarům většína v každém volebním
okrese, vyskytly se návrhy, aby se místo boho-
služeb národních ve chrámech uniátských a pra-
voslavných zavedly bohoslužby maďarské! Tak
se jeví maďarská politika vzhledem ke Slovanům
a Rumunům a takovou cestou bude se patrně
bráti i příště až do času ,ve kterém Maďaři na
velikou svou škodu konečně seznají, že na násil
není možno zbudovati národní svatyni.“ K to-
muto druhému komentáři, s nímž úplně souhla-
síme, nemáme čeho dodávati.
Ze Záhřeba, ?. ledna. (Spory uher sk
vlády s Rěkou.) Kromě sporu, jenž vznikl
mezi uherskou vládou a městskou radou rěckou
proto, že vláda přinutila městskou správu, aby
se matriky vedly nejen vlašsky, nýbrž i maďar-
sky (Na chorvatský jazyk, jehož užívá polo-
vina všeho obyvatelstva rěckého, nikdo při tom
nevzpomněl! Pozn. red.), vznikl nový spor mez
vládou a rěckými advokáty. Uherské ministerstv
spravedlnosti chce zavésti ve Rěce, kdež po-
dobně, jako v celém Chorvatsku, platí ještě stare
zákony z éry bachovské, sumární soudní řízen
a některé jiné zákony, platné dosud jen pro
Uhry. Proti tomu vyslovili se na schůzi, včera
konaně, rěčtí advokáti, poukazujíce, že zaveden
takových novot bez předchozího svolení uher
ského parlamentu, chorvatského sněmu a rě
ckého městského zastupitelstva bylo by poruše
ním § 66. zákl. zákona z r. 1868. Advokáti rěčt
uznávají, že jest třeba změniti platnost mnohýeh
zastaralých řádů soudních, ale musí se to stát
způsobem ústavním. Ve schůzi zvolena komise
z advokátů Zanelly, Dall-Asta a Chorvata dra.
Uher
Maďar
Slovan
Rumun
Rěka
Chorvat
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
DallAsta
21
article
Erazma Barčiče, jíž uloženo učiniti potřebné
kroky na uhájení autonomie města Rěky v do-
rozumění se sněmem chorvatským. Státoprávní
postavení města Rěky není totiž dosud náležitě
vyjasněno. Maďaři tvrdí, že Rěka jako „sepa-
ratum corpus adnexum“ tvoří samostatnou sou-
částku koruny uherské, kdežto Chorvaté stojí na
stanovisku, že Rěka je součástka království cho
vatského a proto také má dosud právo vysílat
dva poslance na sněm chorvatský, kteréhožte
práva Rěka za vlašské správy ovšem neužívala
Ze Záhřeba, 9. ledna. (V Chorvats ku
se modlí ve škole za německého cí
saře.) Ve vírovitické národní škole jsou i ně-
mecké protestantské děti, jež vyučuje německ
pastor. Jsou to děti osadníků, chorvatských stát
ních přislušníků. A děti tyto odříkávají modlit-
bičku, v níž se pravi mimo jiné: „Sešli milos
svou sluhovi svému císaři Vilémovi, na
šemu králi a pánu a celému jeho králov-
skému domu.“ V další části modlitby vzpomín
se německého námořnictva, německého vojskt
a cele říše německé. Němečti kolonisté zařizuj
se ve Slavonii patrně již jako doma
Erazma Barčič
Maďar
Rěk
Chorvat
Vilém
Rěky
Záhřeb
Slavonie
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 11. ledna.
V Praze, 11. ledna.
K zavraždění generála Pavlova.
Petrohradské listy konstatují, že také vrah
hlavního vojenského prokurátora, generála poru-
číka V. P. Pavlova, byl Žid. Při prvém vý-
slechu dával odpovědi usmívaje se, pravil,že
učinil, co chtěl, ale lituje, že ranil při vraždě
dva lidi, do kterých mu nic nebylo. Dále pra-
vil, aby se ho nedotazovali po jméně a vůbee
po ničem, protože na nie odpovídati ne-
bude.
Při sobě měl dva revolvery: browning
parabellum. Z nich obou v rychlosti vystřeli
17 kuli. Generál měl také při sobě revolver,
ale v něm jen jednu kouli. Když ji v útočníka
vystřelil a chybil, byl v dešti jeho kuli
ztracen.
Zavražděnému bylo 56 let. Roku 187
absolvoval kurs vojensko právní akademie, na-
čež se výhradně věnoval vojenskému právu
Vojenským prokurátorem petrohradského vojen
ského okruhu byl od roku 1905.
Generál Pavlov k ochraně své osoby ne-
učinil žádných opatření, byltě jich nepřitelem.
P Pavlův
Žid
Praha
Pavlov
vojenský právní akademie
24
article
Obrat v otázce brunšvické?
Dle některých informací berlínských nabude
brunšvická otázka trůnní úmrtím královny- vdovy
hanoverské nového obratu. Ohledy na matku a jej
konservativní zásady bránily prý dosud vévodovi
z Cumberlandu zříci se nároků na hanoverský
trůn za sebe i za staršího svého syna, což mu
dosud bránilo ujati se trůnu brunšvického, byl
by prý ale nyní k tomu ochoten. Zbožné totc
přání slyšeti bylo však z Berlína již několikrát.
aniž se osvědčilo.
Polská školní stávka v Prusku
není zlomena dosud. Po znovuotevření škol zji-
stilo se, že stávkuje dosud 38.000 dětí. Na
vrcholu stávky míjelo jich školu 48.000. Jes
zřejmo tedy, že pouze pětina jich ochabla.
Nový šach.
Spolupracovník »Berl. Tagbl.« měl rozmluve
s perským zástupcem v Brusselu Mirzou Achmed
Khanem. Zástupce perský ujistil, že netřeba
obávati se ni v Teberanu, ni jinde
v zemi nepokojů, jež by trůnem
nového vládce otřásl y. Nový šach jest.
pevně odhodlán pokračovati v refor mní
politice otce svého a je v úplné shodě
s vůdci reformního hnuti, zvláště s Nasrulh
Khanem, kterýž nedávno byl jmenován velvezl-
rem, i Murschid Sayedem, kteří oba mají značný
vliv na obyvatelstvo.
Berl
Achmed Khan
Nasrulh Khan
Murschid Sayed
Cumberland
Berlín
Prusko
Brusel
26
article
Zemský archiv království českého.
Zemský archiv království českého.
Je málo států s vyvinutou byrokracií,
v nichž nebylá by se bývala ukázala potřeba,
občas některým vrstvám jejím připomenoutí, že
úřady jsou k vůli lidu a ne naopak; plati to
zvláště o státech s absolutistickou minulostí.
Pozoruhodné je, že názor výše uvedený dosud
dosti je zakořeněn u nás u úřadníků někierých
našich archivů, veřejné archivy nevyjíma je;
bylo by tu lze pronésti i na některé naše archivy
fadu slížnosti, v době, kdy se od archivů žádá
již také, aby v tištěných publikacích seznamo-
valy se svým obsahem odborné a po připadě
i širší obecenstvo. Tim větší chválu musíme
vzdáti našemu zemskému archivu, že svými
zprávami, *) nedávno vydanými, učinil v tom
směru velmi pěkný počátek a tím dokázal, že
pojímá svůj úkol moderně; bylo by si jen
přáti, abychom se podobné publikace dočkali
aspoň od nejdůležitějšího a největšího arehivu
pražského a jednoho z největších rakouských, od
pražského archivu místodržitelského.
Zprávami se zemský archiv jistě zarděčil
všem badatelům, neboť již první svazek dobře
informuje o bohatství archivu, dílem v hlavních
rysech, někde však již úplně, a není pochyb-
ností, že další svazky půjdou do podrobností
větších tam, kde první svazek nemohl, jak
také ředitelství archivu slibuje. Archiv zemiský
je dnes z větších arehivů pražských (z menších
zem patří archiv měsíský a musejní) — hohu-
žel, dlužno podolknouti — jedině v plněm slova
smyslu přístupný; jistě také k tomu přispívá
vzácná ochota nového ředitele dra. Naváčka,
který, jak rád potvrdí každý návšťěvník, s na-
prostou nestranností a laskavostí dává používati
všechen materiál archivu.
Naváček
27
article
Širši obecenstvo sotva uvěří, že mohlo
býti kdy jinak, a přece výslovně o tom po-
učuje i je zpráva (str. 5.), kde čleme, že z
nového ředitele teprve stalo se přístupným ba-
datelům také 32.155 přepisů z nejrozmani-
tějších archivů, domácích i cizích, které byly
od dob archiváře Gindelyho (+ 1892), po celé
ředitelství Fr. Dvorského (— 1903) vyřaděny ve
zvláštní skříni a kterých badatelům nebylo do-
voleno používati.
Sbírky archivu zemského obsahují jednak
originální dokumenty historické, jednak opisy
archivalií z archivů domácích) i zahraničních,
pokud se k české historii vztahují. Ku prvním
patří t. zv. korunní archiv (listiny významu
státoprávního), malý stavovský archiv (sněmovní
relace, nobilitace a p.), registratura a protokoly
někdejšího stavovského i nynějšího zemského
výboru, registratura bývalého apelačního soudu,
zemské katastry zs XVII. a XVIII. stoleti, ko-
nečně 10.520 pozemkových knih z celého krá-
lovství a jednotlivé rukopisy různého obsahu.
Gindely
Dvorský
Francie
28
article
Doba od založení (1862) až do nové správy
byla pro archiv dobou sbírání, proto však tím
eitelněji při vzrůstu jeho sbírek jevila se již
potřeba spořádati je. Tento úkol připadl novému
ředitelství. Zemský výbor totiž mu nařidil hned
z počátku, aby opatřilo především inventá? všech
věcí, listin a knih, v archivu zemském snese-
ných, dále, aby jednotlivá oddělení sbírek byla
spořádána a katalogisována. Tím uložena úřad-
nikům arehivu práce veliká, z níž do konce
roku 1905 vykonána býti mohla jen část, která
nám ukazuje správu archivní v nejlepším světle,
ale zároveň podává jasný důkaz, že s dosavad-
ním malým počtem úřadníků není pomyšlení,
aby úkol, zemským výborem archivu uložený.
byl v dohledné době vykonán, i kdyby tito
úřadníci ani jiné práce nekonali.
Tak na př. ke katastru z r. 1654 mohl
býti zřízen zatím jen abecední seznam všech
panství, o nichž jedná katastr, bude však třeba
poříditi seznam všech jeho osad. Z katastru
terezianského do konce r. 1905 upraveny dva
kraje o 43 svazcích, i zbývá ještě 14 krajů
více než 200 svazků!
Pozemkových knih je uloženo, jak již bylo
řečeno, v archivu zemském 10.520. Ukázala se
potřeba, pořizovati k nim nové inventáře, ježto
staré, sepsané u okresních soudů, oplývaly chy-
bami a stěžovaly ještě hledání.
29
article
Povážíme-li, jak zprávy uvádějí, že jeden
úřadník při nejsvědomitější práci popíše denně
3—4 takové knihy, jest skutečně otázkou, kdy
nynější 3 koneipisté spolu s ředitelem a archi-
vářem vykonají jen tento úkol, když současně
jsou zaměstnáváni ještě jinými pracemi, které jsou
s to již samy o sobě všechny jejich síly absor-
bovati; musí totiž kromě katalogisování a pořá-
dání sbírek konati ještě dvojí práci: předem
obstarávati rozsáhlou agendu úřadní, záležející
v tom, že vyřizovány dotazy úřadův i osob sou-
kromých v otázkách právních i vědeckých, vy-
dávány výpisy a vysvědčení z knih pozemko-
vých a katastrálních akt, agenda, která — jak
zpráva ukazuje — stále roste. Za druhé všichni
tři koncipisté jsou zaměstnáni prací o publika-
eích, vydávaných nákladem zemským. Jsou to
především Monumenta Bohemine Vaticana, jichž
první dva svazky V. dílu (obsahují ve výtahu
přes 2200 listů) k tisku přípravil koncipista
zemského archivu dr. Krofta a jichž, vydáníi
zahraniční kritika uznala za vzorné; vydání
druhého dílu (první dil připravil k tisku dr-
Klieman, místodržitelský archivár) připravuje
koncipista dr. Novák; koncipista Kollmann je
zaměstnán připravami k vydání materiálu z ar-
chivu kongregace de propaganda fide. Kromě
toho uloženo archivu zemským výborem, aby
uchystal k vydání další díl Českých sněmů. Do-
savadní svazky dospěly k r. 1604 a i nejbene-
volentnější kritika musí uznati, že tato vydání
nevyhověla ani průměrným vědeckým požadav-
kům, na podobné podniky kladeným.
*) Zprávy zemského archivu království českého.
Svazek 1. Pořádá ředitel dr. Vojtěch J. Nováček,
Praha 1906,
Monument
doktor
Kroft
Klieman
Novák
Kollmann
jít propaganda
J Nováček
Praha
Bohemine Vatican