ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 102c0640-75c5-11dc-a102-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, org 6, person 98, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
13. ledna 1907. Číslo 13.
4 article
lice značná, kterouž podceňovati by mohli jen ti, již náleží do řady oněch věčných nespoko- jenců, jichž ovšeme nikde není tolik, jako v byrokracii. Upravení aktivitních přídavků tím způso- bem, jak obsaženo ve vládní předloze, jest rovněž výhodou, kteráž zejmena úřadníkům nižším velice bude na prospěch. Jest ovšem omezeno beneficium tolo ustanovením, že netýká se oněch úřadníků, již v okamžiku, kdy zákon na- bude platnosti, překročili již 60. rok věku, což ovšem zdá se býti opatřením velice krutým. Mimo to právem stěžuje si úřadnictvo ve velkých městech mimo Vídeň na nepoměr aktivitních přídavků v sídelním městě a pří davků těch na příklad pro Prahu stanovených Vždyt známo přece, že život v Praze zrovna tak je nákladný jako ve Vídni. Mimo to ne- spravedlivo je měřiti jinak úřadníkům v před- městích než v městech samých. Na interpelne v přičině tě podanou v rozpočtovém výboru prohlásil ovšem finanční ministr, že použit může daného mu zákonem práva a o své vůl v jednotlivých případech zvýšiti aktivitní pří- davky o stupeň, však nenahlížíme, proč nemá to býti stanoveno zákonem, nýbrž ponecháno dobré vůli a ochotě ministrově, když je to věci zřejmě spravedlivou. Proč vůbec činiti rozdílu mezi vnitřní Prahou a Vinohrady, Karlínem.
Vídeň Praha Karlín
5 article
Smichovem atd., když každý ví, že v rozpočtu hospodářském není mezi městem vnitřním obcemi na obvodu žádného rozdílu! Proč trpěti mají zeměpanští úřadnící pražských předměstích k vůli tomu, že nepoda- řilo se dosud z rozkouskované Prahy udělat Prahu velkou a jaký v tom rozum, poskytnout úřadníkům ve Floridsdorfu a v Simeringu tolik, co má úřadník ve vlastním městě vídeňském však vyměřiti tomu jenž bydlí na levé straně Táborské ulice o třicet procent větší aktivitní přídavek, než onomu, jenž bydlí v téže ulici ale na straně pravé? Poplatnictvo nebude asi reptati proti úpravě této, třeba že na ně tím uvaleno opět nové břemeno. Však nikdo a nejméně státní správa jim ve zlé vykládati nebude a nesmí, jestli vý- robní vratvy, jichž bedra zatížena jsou povin- nostmi bezmála již nesnesitelnými, nyní s velkým důrazem na to naléhati budou, aby také v jejich zájmu konečně se něco stalo. Máme na mysli zejména stav živnostenský. jenž právem naříká, že dosud byl odstrkován že všechna jeho naléhání, všechno volání o pomoc bylo dosud marným. Živnostnictvu ovšem nelze povolovati aktivitní přídavkya kvinkvenálky, však jest celá řada národohospo- dářských a socialně-politických možností mu pomoci a v ohledu tom měly by se konečně veřejné organismy uchopiti energicky iniciativy a osvědčiti činem a ne jen pořád prázdným slovy dobrou vůli a ochotu, přispěti stavu tomu ku pomoci.
Praha
6 article
Nejinak má se to se stavem soukromýel úřadníků, jichž je armáda, kteří pracují rovněž pilně a svědomitě v zájmu obecného dobra o něž společností nejmizerněji je postaráno, neboť vyhlašovaný pensijní ústav, pro úřadnictvo to zřízený, znamená velmi málo, ba pro celou kategorii soukromého úřadnictva pranie. O ni- koho není tak mizerně postaráno, jako o úřad- níka soukromého, jenž vydán je svému zaměst- navateli na milost a nemilost, má existenci dnes, však nevl, bude-li ji míti zejtra a jemuž pen- sijní ústav, pro něj zřízený, poskytne sotva tolik, aby se jako vetehý, upracovaný stařee uchýliti mohl kamsi do komůrky a živil se chlebem a vodovými polévkami. Stát má povin- nost starati se o všechny výrobní vrstvy stejno- měrně. Vždyť nalezají se mezi soukromými úřadníky lidé, jejichž poslání ve společnosti je významnější a důležitější než kteréhokoli jiného úřadníka sebe vyššího. A jak o ty je posta- ráno? Nechceme je blíže naznačiti, aby se nám nevytýkalo sobectví, ale stačí, připomeneme-li že ve svých právních poměrech zařaďováni jsou, poněvadž nelze na ně aplikovati ustano- vení zákona obchodního, mezi čeled. Není pochybnosti, že upravení platů úřad- nických, s nímž dojista každý člověk sprave- dlivý souhlasí, způsobí mocné hnutí i ve všech vrstvách ostatních.
7 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovňa- 473. schůze. Z Vídně, 12. ledna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Velkotovárna na Františkově náměstí, jak nyní řikají poslanecké sněmovně, protože pra- euje rychle a hromadně — za časů obstrukceji říkali, protože nepracovala, větrný mlýn na prázdno klepající — vyrobila dnes za pět ho- din — pět zákonů. To je velmi slušn, výkon. Byli poslanci, kteří pravili koncem schůze: „Uvi- díte, že odbudeme celé svoje pensum a vyřídíme všech 40 předloh, které jsou na programu po- slední saisony nynější říšské rady.“
Vídeň Františkov náměstí poslanecký sněmovna
8 article
Málem bylo by sešlo s dnešní schůze. Byl totiž navštivena prahanebně. Ze 425 členů sně- movny zůstalo jich ve Vídni asi 120, v zase- dací síni pak bylo jich dobře spočtených 80. když poslanec Holanský několik minut po zahájení navrhl ihned konec schůze a zároven konstatování poměru hlasů. Nastala velká shán- ka po poslancích. V kuloáru nikdo, na chodbách nikdo, v čítárně nikdo, v písárně a klubovních místnostech nikdo. Elektrické zvonce drnčely na poplach po celé budově. Na přodsednickém kře- sle hr. Vetter opět a zase počítal a pokaždé zjistiv, že není přítomno 100 poslanců — tohik je jich třeba, aby se sněmovna mohla platně usnášeti — zalomil rukama. Konečně přišla spása. Z rozpočtového výboru přiběhli poslanci, a jimi doplněna presence. Ve jmenované komisi byl zákon o mimořádné remuneraci státním úřadníkům, 15. t. m. splatné, odvolán. Čekalo se — ohlásii jsme to také — že toto proviso- rium, které nebylo státním zaměstnancům právě vhod, se zruší docela. Čekalo se však, že defini- tivní úprava nabude platnosti již 1. lednem t.r. místo 1. ledna 1908, jak jest ve vládní předloze navrženo. Byl také tento termín zpětný navržen posl. drem. Löckerem, ale neprošel. Při- jat byl termin 1. dubna t. r., když byl ministr financí dr. Korytowski užil staré, ale žel ještě pořád působivé methody zastrašu- jíci, hroze, že osnovu s termínem 1. ledna 1907 nemohl by zastávati ve sněmovně panské a před- Iožiti k sankci, a hlavně když byl se dušoval „že nemá, že nedá, že jest o ně zle“
Vetter doktor Korytowski Vídeň
9 article
Zákon o ochraně svobodných voleb vyřídi se dnes. Zvučného titulu toho nezasluhuje, pro- tože nepodává žádných záruk ani proti nedo- volenému nátlaku byrokracie, ani proti agitaci hierarchie s kazatelen, a protože také podle to- hoto zákona bude jedněm dovoleno a trpěno, co jiným se zakazuje a zapovídá. Počítá se, že za dvě neděle ode dneška po slanecká sněmovna se rozejde. Z Vídně, 12. ledna. (K. k) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod. dopol. Posl. Holanský navrhuje konec schůze. Zamítá se 116 hlasy proti 1 a rokuje se dá o zákoně k ochraně svobodných voleb. Rel. dr. Gessmann v doslovu odmítá tvrzení, že ustanovení na ochránu svobody shromažďovací byla zbytečná. Vytýká sociálním demokratům, že si po- čínají jako samojediní zástupci dělnictva a žádá, aby skupina byla přijata Při hlasování přijímá se II. skupina (§§ 15. a 16. dle výborového texlu a rokuje se o III. skupi n (88 17. až 22.). Posl. Binder je proti subsidiarní žalobě k volb oprávněného. Kolo polské bude hlasovati proti § 18 Posl. dr. Sobotka (česky a německy) protestuj proti Binderovým vývodům. Jeho strana bude hlaso- vati pro § 18. Dále navrhuje dodatek k § 21., aby podstatný obsah projednávaného zákona byl otištěn na rubu volební legitimace, protože navržená vý věska v obcích nepostačuje.
Vetter Posl doktor Gessmann Binder Sobotka Vídeň
10 article
Posl. Šusteršič připojuje se k námitkám Binde rovým. Posl. Lěcker poukazuje na akce v kostele, jež nejsou stíhány žádným státním zástupcem. Pron sněmovnu, by neupouštěla od ustanovení § 18 Strany německo-svobodomyslné zvláště ze zem alpských kladou na ně zvláštní váhu. Posl. Ofner vyslovuje se pro § 18. a navrhuje dodatek k § 17., aby obviněný byl vyslýcbán poli- tickými úřady a rozsudek byl mu dodán písemně s odůvodněním. Posl. Stachinger je proti § 18. Je namířen zvlášt na katolické duchovní. Lepši než celý zákon byln by politická výchova lidu vhodným zřízením škol. Posl. Daszyňski zastává se § 18. Připomíná haličské volbý, po nichž byly proti stům sedláků zahájeny tendenční procesy, ale ani jediný s členy panující strany. Haličský sněm nebyl svolán, protože místodržitel a zemský maršalek bojí se bouře po- dolškých šlechticů. Kolo polské hodlá připraviti Rusy o část 28 mandátů. Doufá, že sněmovna neodejm ochranu, obsaženou v § 18. Posl. dr. Adler upozorňuje strany, že dopustís závažné chyby, přičiní-li se o vypuštění 8 18. K Schöpferovu návrhu rokování uzavírá se. Posl ryt Abrahamowicz polemisuje s Daszyňským. Haličský sněm nebyl svolán proto, že se polský klnb nespokojí a třídenním zasedáním, nýbrž žadá za ně- kolikanedělní. 8 18. sluší zavrhnouti jak z praktického a právnického, tak i z politického a společenského stanoviska, otevíráť dokořán dvéře neodůvodněným žalobám.
Posl Ofner Lepš Rus doktor Adler Schöpferův Abrahamowicz Daszyňský Pron sněmovna
11 article
Následují věcné oprav y poslanců Z á z vor ky a Daszyňskěho. Referent dr. Gessmann připomíná, že § 18. v výboru pro volební opravu byl do zákona v pravém slova smyslu vpašován. Vyslovuje se pro dodatečný návrh Sobotkův. Při hlasování propad! § 18. 111 proti k blasům. K § 21. přijímají se dodatečné Mávrhy Sobotkův a Šusteršičův, dle něhož zákon plati ode dne vy- hlášení. Ostatní články přijímají se dle výborového texlu. načež zákon přijat laké ve třetím čtení. Pilný návrh Kathreinův stran scizení stát- ního majetku přijímá se bez rokování co do pilnosti i merita a schvaluje se i ve 3. čtení. Dále projednává se pilný návrh posl. Ferjančiče a spol. o konversi hypotečních pohledávok. Posl. Götz v zájmu selského obyvatelstva při mlouvá se za připuštění pilnosti, což přijato. M. předseda Kaiser navrhuje společné roko- vání o obou předlohách (o konversi hypot. pohledá- vek, o poplatkových slevách při konversi pohledávek peněžních). Rel. Gižowski doporučuje předlohu. Posl. dr. Sobotka praví, že nynější zákonv mnohých případech nevyhovuje potřebám selského obyvalelstva a proto po té stránce třeba reformy. Mluvili ješté poslanci Noske a Ofner, mi- nistr spravedlnosti a posl. Platan a Stein. Ministr Klein opřel se přání dra. Sobotky. Zničila by se myšlenka zákona. Přisvědťuje k No skovu návrhu, protože se jím vyslovuje, co dle ná- zoru vlády zákon bez toho chtěl říci. Odporuje do- plňovacímu návrhu Ofnerovu, dle něhož mají účastny výhod zákona býti všechny veřej. účtováním povinné ústavy, nadační fondy a obce, poskytujíli hypoteční úvěr. Konečně žádá, by I. odst. § 11. byl přijat dle výborového textu, souhlasí však, aby po Ofnerově návrhu II. odst. byl vypuštěn, profože by se jím zby- tečně podporoval odpor.
doktor Gessmann Sobotkův Šusteršičův Kathreinův Posl Kaiser Sobotka Noske Ofner Stein Klein Ofnerův Sobotka
12 article
Při hlasování byl v I. odst. § 11. alienea 2 škri nut. Ostatně přijat zákon dle výborového návrhu. Druhý zákon byl přijat s dodatkem Noskovým pojmouti laké hypot. půjčky poskytauté pojišťovnám Ostatní navržené změny propadly a oba zákony schválené také v 3. čteni a rokování přerušeno. Posl. dr. Malachowski, P. Stojan a sp podali pilný návrh o usnesení panské sněmovny stran reformy živnoslenské a posl. Baltazzi a sp projednávání kontingentu nováčků. Dotazy podali poslanci: dr. Kramář a spol pro vřadění města Hradce Kr. mezi obce čítající přes 10.000 obyvatelů; — dr. Klumpar a spol. pro právní případ Kat. Hoškové na Kladně. Při doplňovacích volbách vý borových n počátku schůze byli zvolení do výboru branného posl. Wolí, do rozpočtového posl. dr. Jäger. Konec schůze o 4. hod., příšti bude v pon dělí o 3. hod. odpol. Posl. Ryšánek a sp. podali v pátek dota k minister. železnic pro prodlení v koneč ném vy- rovnání většího stavebního nákladu, povstalého pod- nikateli staveb inž. Ferd. Scholzovi při stavbě seřa dovacího nádraží v Solnohradě. Částečné odevzdání pozemků k tomu účelu stal se 4. července 1902 a bylo podnikateli nařízeno, aby se stavbou hned započal.
Noskův Posl doktor Malachowski Kramář Klumpar Hošek Wolit Jäger Ryšánek Ing Scholz Hradec Králové Kladno Solnohrad panská sněmovna
13 article
O koupi pozemků musilo zavésti se řízení vy vlastňovací. Následkem tohoto pozdržení byly po zemky odevzdány podnikateli teprve 30. prosince 1902. Opozděné odevzdání pozemků stižilo a zdra žilo provedení veškerých převzatých prací. Ale při samotném provádění prací shledalo se, že povaha půdy je zcela jiná, než byla podkladem v ofertníe podmínkách. Z jiných důvodů musila se dopravní rychlost nákladních vlaků se stavivem o 50% snížiti a aby to paralysovalo, bylo podnikateli nařízeno, aby pra covní síly rozmnožil. Přeložení a snížení tyrolské trati nebylo c.k stavební správou v čas provedeno a nebylo rovněž postaráno, aby železniční konstrukce mostní byly v čas postaveny. Rozkazy c. k. stavební správy povstaly podní kateli větší náklady as 425.000 K. Jich zúčtování zaplacení nestalo se dodnes. Podepsaní zástupci lidu nemohou podobné po- čínání c. k. státních drah mlčky snésti. Ho- spodářské zkáze reelního a inteligentního podni katele musí předejíti a proto dotazují se podepsaní 1. Podrobila V. Ex. uprostřed měsíce prosince c. k. železniční správě v této věci předloženou stíž- nost náležitému vyšetření? 2. Je V. Ex. ochotna c. k. železniční správě na- říditi okamžité urovnání dávno splatné pohledávky podnikatele staveb inž. Ferd. Scholze povstalé stavbo seřaďovacího nádraží v Solnobradě a vše tak zaříditi aby dotyčnému vyúčtovaný obnos vyplacen byt mohl?
Ing Scholz
14 article
Příští plenární schůze panské sněmovny koná se v pondělí 21. t. m. v 1 h. odpol. Na jedna- cím pořadu bude podrobné rokování o změně zákl zákona o říšském zastupitelstvu. Dle toho, kdy pří- slušné výbory budou hotovy s předlohami, došlými z poslanecké sněmovny, dají se na program po pří- padě ještě další předměty. Po této plenární schůzi budou mezi 22. a 31. t. m. další schůze, na nichž má vyříditi se vše, co do té doby dojde z poslanecké sněmovny.
panská sněmovna poslanecký sněmovna
15 article Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů. Z Vídně, 12. ledna. (K. k.) V dopolední schůzi rozpočtového výbor za přítomnosti ministra dra. Korytowského rokováno dál o úřadnických předlohách. Posl. Glabiňski považuje druhou předlobu za pokrok a rád by, aby platila od 1. ledna 1907 první předloha o drahotních podporách zůstala však v platnosti, jen pokud jde o kategorie praktikantů suplentů a j., na něž ve druhé předloze nebyl vzat dostatečný zřetel. Řečník bere na vědomí prohlášen ministrovo o ostatních úřadnících. Apeluje na vládu aby se zabývala konečně otázkou sanování zemských financí. Žádá ministra, aby neupustil od akce z účelem vybavení úřadníků z dluhů. Posl. dr. ryt. Starzyňski vyslovil se též pro platnost zákona od 1. t. m. Posl. Stürgkh nehlasuje s lehkým srdcem pro předlohu, jež vyžaduje náklatlu přes 28 mil. a má býti vyřízena na rozchodu bez důkladného prozkou- mání. Pochybuje, bude-li vláda s to z finančních důvodů povoliti úplnou anticipaci od 1. t. m. Prosí. by ministr před hlasováním podal stručné pruhlášení. V ustanovení, dle něhož úřadníci dosáhnuvší 60. roku věku nemají býti účastní postupu do nově utvořených stupnic služného, shledává nepřípustnou příkrost k mnohým funkcionářům, především u nej- vyšších soudů. Navrhuje, aby aspoň 65. rok věku byl stanoven za zákonnou branici pro dosažení stupňů věku. Posl. dr. Žitnik navrhl resoluci, by vláda ihned přikročila k opravě státní správý a zvláště vž- novala pozornost otázce přiměřeného obmezení počt úřadníků na míru naprosto nutnou a vhodnému vy- užitkování vykonané práce. Minislr hin. dr. Korytowski připomíná, že se nesmí přehlédnouti, že také pro úřadníky 60laté je možným postup do vyšší hodn. třídy. Vyloučeno jest pouze postupování jich do nové skupiny platů.
Korytowský Posl Glabiňski doktor Stürgkh Žitnik Korytowski Vídeň
16 article
Opatření to bylo vládou velmi podrobně a důkladně uváženo a uznáno za nezbytně nutné, aby se čelilo nepříznivé záplavě starými úřadníky. Jměnem celé vlády prohlašuje, že změna sporného ustanovení byla by překážkou sankce. Pokud se týče navrhovaného zpětného působení předlohy od počátku t. r. a upu- štění od mimořádných podpor, nemůže zastávati vy- plývající z toho zvýšený požadavek 8— 9 mil. K za r. 1907 se zřetelem na značné zatížení statních fi- nancí. Avšak souhlasil by, aby se upustilo od mimo- řádných podpor, a doba působnosti definitivní úpravy počala 1. dubnem t. r. Úplná rovnoprávnost starých pensistů se zřízenci, stoupivšími do výslužby po změně pensijní normy v r. 1886, resp. po úpravě platů r. 1898 jest úplně vyloučena. Vůbec není možná, aby byla výslužba vyměřována na základ platu, jehož dotyčný ve skutečnosti nikdy neměl Staři pensisté neplatili pensijního příspěvku, nyní úladníci sami si platí zvýšenou pensi. K procentnímu zlepšení výslužby pensistů starého rázu může z ne- dostatku potřebných výpočtů pouze prohlásiti, že bude tento návrh podrobně zkoumati. Posl. dr. Kienmann zasazuje se o právní platnost definitivního zákona od 1. t. m. Žadá, by o VIII. hodn. tř. nahoru byla stanovena čtyřletí na místě 5letí. Kdyby byl dotyčný návrh dra. Lecher zamltnut, podává řečník pro ten případ eventueln návrh, aby aspoň pro VII. a VIII. tř. byla stanovena čtyřletí. Ministr Korytow si prohlašoje, že vlád v této předtuze již šla tak daleko, že další ochota naprosto již by nebyla možna, zvlaště když navrže ným zkrácením lhůt postupu by byl spojen vělš náklad asi 11/2 mil. K.
Posl doktor Kienmann Lecher
17 article
Posl. Pitaceo připojuje se k předešlému ře níkovi pokud jde o vhodné zlepšení poměru státních sluhů. Posl Skene navrhuje resoluci: Zdražením ži votních potřeb vládou uznaným, trpí nejen st. úřad níci a sluhové, nýbrž také důstojníci a vojenšt úřadníci, pročež se vláda vyzývá pohnoutí ministra vojenství, by učinil opatření, aby se důstojníkům a vojenským úřadníkům dostalo vhodného zlepšen jejich platů. Posl. Seitz žádá vhodné zvýšení mzdy v všech stá ních podnicích. Posl. dr. Schalk vyslovuje se pro zpětnou platnost zákona a žádá, by se poskytla náhrad zřízencům, kterým se mělo dostati drahotního pří davku. Odůvodňuje bezodkladné vypracování služební pragmatiky a zavedení časového postupu a přimlouva se za opravu správy. Rokování zúčastnili se ještě poslanci dr. S yl- vester. Romančuk a dr. Steinvender. Přechází se k hlasování: především o platech úřadníků a aktivitních přídavků. Čiánek I. 8§. 1. a 2. přijímají se dle vládní předlohy. K návrhu posl. Skena usnešeno vřaditi jak § 3. toto ustanovení: Cástečnou změnou přilohy b) ke čl. I. zákona ze dne 19. pros. 1898 ř. z. č. 172 stanoví se funkční přídavek policejního presidenta ve Vídni, vícepresidentu místodržitelatví ve Vídni v Praze a ve Lvově, gen. ředitele tabákové režie gen. dozorce státních dráh 6000 K. V článku V. 8 1. stanoví se dle návrhu posl. šl Skena počátek působnosti zákona 1. dubnem 1907 Ostatně přijat zákon dle vládní předloby a propadly všechny ostatní pozměňovací návrhy. Navržené reso luce byly schváleny. Zpravodajem pro sněmovnu ustanoven posl.šl Skene. Přes předlohu o poskytnutí mimořádných podpor jednou pro vždy přechází se k je d na- címu pořadu.
Posl Posl Skene Seitz doktor Schalk Romančuk Steinvender Sken Skene Vídeň Praha Lvov
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. ledna. (Volební opr aiv v zemských sněmech.) Německé listy mají zprávu o rozmluvě ministerského předsedy bar. Becka se zemským poslancem hr. Czer- ninem o sněmu království českého. Bar. Beck prohlásil za této rozmluvy, že volební opra- va pro sněm království českého jevise nezbytnou, vláda však bude trvati bezpodmínečně na tom, aby zastoupení zájmové bylo i novým volebním řádem zabezpečeno. V příhodný okamžik prý se o tom vysloví tak, aby o jejím názoru nemohlo býti pochyby. Sdělení bar. Becka nepřekvapuje. Když byl loni počátkem dubna v Lublaní učiněn pokus o obno- vení dělnosti sněmu kraňského a vláda podala tehdy návrh na změnu zemského volebního řádu, její zástupce zemský president Th. Schwarz prohlásil ve sněmu, že vláda si přeje rozšíření volebního práva i pro sněmy zemské, že bude napomáhati ke zřízení všeobecných volebních kurií, ale že trvá na zachování dosavadních kuri zájmových. President Schwarz mluvil sice tehda ještě jmenem vlády Gautschovy, ale jeji zásady přijal za své i druhý jeji nástupce, bar. Beck. Že zemské sněmy budou svolány v polovině února, o tom, zdá se, není už pochybnosti. Bu- dou patrně svolány i ony sněmy, na něž nedošlo před Novým rokem, zejména sněm haličský a tyrolský. Proslýchá se, že jedním z důvodů, jež přiměly vládu ke svolání sněmů již v únoru, jest snaha, poskytnouti ještě před novými volba- mi řísškými příležitosti těm sněmům, jež hodlají zavésti volební povinnost, na níž se, jak známo, dolnorakouský sněm již usnesl. Návrhy na zavodení volební povinnosti podány dosud v
Beck Th Schwarz Gautschův Praha Czer Lublaň
19 article
sněmech slezském, moravském, Eornorakouském štyrském a vorarlberském. V Praze, 12. ledna. (Národnostní po- litika v Uhrách.) Známá Andrássyova ře v uherské sněmovně proti poslancům národnost- ním, jimž ministr vnitra vypověděl v ni rozhodný boj, byla již přeložena do jazyků rumunského. slovenského a srbského a vládní zřízenci šíří ji mezi lidem. „Budap. Hirlap“ přinesl za té pří- ležitosti komentář k ministrově řeči, v němž praví mimo jiné: „Uherská státní idea nežádá na nikom, aby zapřel svou národnost a nechce nikoho zbaviti mateřského jazyka, ale bez- ohledně vymáhá, aby každý uvedl v souhlas zá- jmy plemenné se zájmy státními, a kde toho třeba, úplně je podřídil zájmům stát- ním. Jaká tedy — ptá se dále — nná býti naše politika vzhledem k národnostním fantasiím Taková: 1. Nepřipouštěti nijaké or- ganisace na podkladě národrost ním a 2. vytvořiti uzly, jež by povně k sobo upoutaly různé národnosti a znemožnily jakékoli dělení mezi nimi.“ K tomuto komentáři podává další komentář „Dzien. Polski“, jenž praví: „Přeložime-li tuto diplomatickou formuli na prostý jazyk, budeme ji čísti takta: Jest třeba nemaďarské národnost- zbaviti práva spolčovacího, shromažďovacího. jest třeba zrušiti dosavadní spolky, finančnía bankovní ústavy, národní jednoty rolnické, osvě tové atd., slovem na místě státu právního zavěsí stát nikoli jen policejní, nýbrž samovládu, opře nou o násilí a bezpráví. Jak vidíme, svobodné
Andrássyův Praha Uhry
20 article
Uhry neušly daleko od pruské hakaty, ano v ně kterém směru ji i přodešly. Objevily se na př návrhy na nové rozdělení země, aby se zabez pečila Maďarům většína v každém volebním okrese, vyskytly se návrhy, aby se místo boho- služeb národních ve chrámech uniátských a pra- voslavných zavedly bohoslužby maďarské! Tak se jeví maďarská politika vzhledem ke Slovanům a Rumunům a takovou cestou bude se patrně bráti i příště až do času ,ve kterém Maďaři na velikou svou škodu konečně seznají, že na násil není možno zbudovati národní svatyni.“ K to- muto druhému komentáři, s nímž úplně souhla- síme, nemáme čeho dodávati. Ze Záhřeba, ?. ledna. (Spory uher sk vlády s Rěkou.) Kromě sporu, jenž vznikl mezi uherskou vládou a městskou radou rěckou proto, že vláda přinutila městskou správu, aby se matriky vedly nejen vlašsky, nýbrž i maďar- sky (Na chorvatský jazyk, jehož užívá polo- vina všeho obyvatelstva rěckého, nikdo při tom nevzpomněl! Pozn. red.), vznikl nový spor mez vládou a rěckými advokáty. Uherské ministerstv spravedlnosti chce zavésti ve Rěce, kdež po- dobně, jako v celém Chorvatsku, platí ještě stare zákony z éry bachovské, sumární soudní řízen a některé jiné zákony, platné dosud jen pro Uhry. Proti tomu vyslovili se na schůzi, včera konaně, rěčtí advokáti, poukazujíce, že zaveden takových novot bez předchozího svolení uher ského parlamentu, chorvatského sněmu a rě ckého městského zastupitelstva bylo by poruše ním § 66. zákl. zákona z r. 1868. Advokáti rěčt uznávají, že jest třeba změniti platnost mnohýeh zastaralých řádů soudních, ale musí se to stát způsobem ústavním. Ve schůzi zvolena komise z advokátů Zanelly, Dall-Asta a Chorvata dra.
Uher Maďar Slovan Rumun Rěka Chorvat Záhřeb Chorvatsko Uhry DallAsta
21 article
Erazma Barčiče, jíž uloženo učiniti potřebné kroky na uhájení autonomie města Rěky v do- rozumění se sněmem chorvatským. Státoprávní postavení města Rěky není totiž dosud náležitě vyjasněno. Maďaři tvrdí, že Rěka jako „sepa- ratum corpus adnexum“ tvoří samostatnou sou- částku koruny uherské, kdežto Chorvaté stojí na stanovisku, že Rěka je součástka království cho vatského a proto také má dosud právo vysílat dva poslance na sněm chorvatský, kteréhožte práva Rěka za vlašské správy ovšem neužívala Ze Záhřeba, 9. ledna. (V Chorvats ku se modlí ve škole za německého cí saře.) Ve vírovitické národní škole jsou i ně- mecké protestantské děti, jež vyučuje německ pastor. Jsou to děti osadníků, chorvatských stát ních přislušníků. A děti tyto odříkávají modlit- bičku, v níž se pravi mimo jiné: „Sešli milos svou sluhovi svému císaři Vilémovi, na šemu králi a pánu a celému jeho králov- skému domu.“ V další části modlitby vzpomín se německého námořnictva, německého vojskt a cele říše německé. Němečti kolonisté zařizuj se ve Slavonii patrně již jako doma
Erazma Barčič Maďar Rěk Chorvat Vilém Rěky Záhřeb Slavonie
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article V Praze, 11. ledna.
V Praze, 11. ledna. K zavraždění generála Pavlova. Petrohradské listy konstatují, že také vrah hlavního vojenského prokurátora, generála poru- číka V. P. Pavlova, byl Žid. Při prvém vý- slechu dával odpovědi usmívaje se, pravil,že učinil, co chtěl, ale lituje, že ranil při vraždě dva lidi, do kterých mu nic nebylo. Dále pra- vil, aby se ho nedotazovali po jméně a vůbee po ničem, protože na nie odpovídati ne- bude. Při sobě měl dva revolvery: browning parabellum. Z nich obou v rychlosti vystřeli 17 kuli. Generál měl také při sobě revolver, ale v něm jen jednu kouli. Když ji v útočníka vystřelil a chybil, byl v dešti jeho kuli ztracen. Zavražděnému bylo 56 let. Roku 187 absolvoval kurs vojensko právní akademie, na- čež se výhradně věnoval vojenskému právu Vojenským prokurátorem petrohradského vojen ského okruhu byl od roku 1905. Generál Pavlov k ochraně své osoby ne- učinil žádných opatření, byltě jich nepřitelem.
P Pavlův Žid Praha Pavlov vojenský právní akademie
24 article
Obrat v otázce brunšvické? Dle některých informací berlínských nabude brunšvická otázka trůnní úmrtím královny- vdovy hanoverské nového obratu. Ohledy na matku a jej konservativní zásady bránily prý dosud vévodovi z Cumberlandu zříci se nároků na hanoverský trůn za sebe i za staršího svého syna, což mu dosud bránilo ujati se trůnu brunšvického, byl by prý ale nyní k tomu ochoten. Zbožné totc přání slyšeti bylo však z Berlína již několikrát. aniž se osvědčilo. Polská školní stávka v Prusku není zlomena dosud. Po znovuotevření škol zji- stilo se, že stávkuje dosud 38.000 dětí. Na vrcholu stávky míjelo jich školu 48.000. Jes zřejmo tedy, že pouze pětina jich ochabla. Nový šach. Spolupracovník »Berl. Tagbl.« měl rozmluve s perským zástupcem v Brusselu Mirzou Achmed Khanem. Zástupce perský ujistil, že netřeba obávati se ni v Teberanu, ni jinde v zemi nepokojů, jež by trůnem nového vládce otřásl y. Nový šach jest. pevně odhodlán pokračovati v refor mní politice otce svého a je v úplné shodě s vůdci reformního hnuti, zvláště s Nasrulh Khanem, kterýž nedávno byl jmenován velvezl- rem, i Murschid Sayedem, kteří oba mají značný vliv na obyvatelstvo.
Berl Achmed Khan Nasrulh Khan Murschid Sayed Cumberland Berlín Prusko Brusel
25 article
rete saeses
26 article Zemský archiv království českého.
Zemský archiv království českého. Je málo států s vyvinutou byrokracií, v nichž nebylá by se bývala ukázala potřeba, občas některým vrstvám jejím připomenoutí, že úřady jsou k vůli lidu a ne naopak; plati to zvláště o státech s absolutistickou minulostí. Pozoruhodné je, že názor výše uvedený dosud dosti je zakořeněn u nás u úřadníků někierých našich archivů, veřejné archivy nevyjíma je; bylo by tu lze pronésti i na některé naše archivy fadu slížnosti, v době, kdy se od archivů žádá již také, aby v tištěných publikacích seznamo- valy se svým obsahem odborné a po připadě i širší obecenstvo. Tim větší chválu musíme vzdáti našemu zemskému archivu, že svými zprávami, *) nedávno vydanými, učinil v tom směru velmi pěkný počátek a tím dokázal, že pojímá svůj úkol moderně; bylo by si jen přáti, abychom se podobné publikace dočkali aspoň od nejdůležitějšího a největšího arehivu pražského a jednoho z největších rakouských, od pražského archivu místodržitelského. Zprávami se zemský archiv jistě zarděčil všem badatelům, neboť již první svazek dobře informuje o bohatství archivu, dílem v hlavních rysech, někde však již úplně, a není pochyb- ností, že další svazky půjdou do podrobností větších tam, kde první svazek nemohl, jak také ředitelství archivu slibuje. Archiv zemiský je dnes z větších arehivů pražských (z menších zem patří archiv měsíský a musejní) — hohu- žel, dlužno podolknouti — jedině v plněm slova smyslu přístupný; jistě také k tomu přispívá vzácná ochota nového ředitele dra. Naváčka, který, jak rád potvrdí každý návšťěvník, s na- prostou nestranností a laskavostí dává používati všechen materiál archivu.
Naváček
27 article
Širši obecenstvo sotva uvěří, že mohlo býti kdy jinak, a přece výslovně o tom po- učuje i je zpráva (str. 5.), kde čleme, že z nového ředitele teprve stalo se přístupným ba- datelům také 32.155 přepisů z nejrozmani- tějších archivů, domácích i cizích, které byly od dob archiváře Gindelyho (+ 1892), po celé ředitelství Fr. Dvorského (— 1903) vyřaděny ve zvláštní skříni a kterých badatelům nebylo do- voleno používati. Sbírky archivu zemského obsahují jednak originální dokumenty historické, jednak opisy archivalií z archivů domácích) i zahraničních, pokud se k české historii vztahují. Ku prvním patří t. zv. korunní archiv (listiny významu státoprávního), malý stavovský archiv (sněmovní relace, nobilitace a p.), registratura a protokoly někdejšího stavovského i nynějšího zemského výboru, registratura bývalého apelačního soudu, zemské katastry zs XVII. a XVIII. stoleti, ko- nečně 10.520 pozemkových knih z celého krá- lovství a jednotlivé rukopisy různého obsahu.
Gindely Dvorský Francie
28 article
Doba od založení (1862) až do nové správy byla pro archiv dobou sbírání, proto však tím eitelněji při vzrůstu jeho sbírek jevila se již potřeba spořádati je. Tento úkol připadl novému ředitelství. Zemský výbor totiž mu nařidil hned z počátku, aby opatřilo především inventá? všech věcí, listin a knih, v archivu zemském snese- ných, dále, aby jednotlivá oddělení sbírek byla spořádána a katalogisována. Tím uložena úřad- nikům arehivu práce veliká, z níž do konce roku 1905 vykonána býti mohla jen část, která nám ukazuje správu archivní v nejlepším světle, ale zároveň podává jasný důkaz, že s dosavad- ním malým počtem úřadníků není pomyšlení, aby úkol, zemským výborem archivu uložený. byl v dohledné době vykonán, i kdyby tito úřadníci ani jiné práce nekonali. Tak na př. ke katastru z r. 1654 mohl býti zřízen zatím jen abecední seznam všech panství, o nichž jedná katastr, bude však třeba poříditi seznam všech jeho osad. Z katastru terezianského do konce r. 1905 upraveny dva kraje o 43 svazcích, i zbývá ještě 14 krajů více než 200 svazků! Pozemkových knih je uloženo, jak již bylo řečeno, v archivu zemském 10.520. Ukázala se potřeba, pořizovati k nim nové inventáře, ježto staré, sepsané u okresních soudů, oplývaly chy- bami a stěžovaly ještě hledání.
29 article
Povážíme-li, jak zprávy uvádějí, že jeden úřadník při nejsvědomitější práci popíše denně 3—4 takové knihy, jest skutečně otázkou, kdy nynější 3 koneipisté spolu s ředitelem a archi- vářem vykonají jen tento úkol, když současně jsou zaměstnáváni ještě jinými pracemi, které jsou s to již samy o sobě všechny jejich síly absor- bovati; musí totiž kromě katalogisování a pořá- dání sbírek konati ještě dvojí práci: předem obstarávati rozsáhlou agendu úřadní, záležející v tom, že vyřizovány dotazy úřadův i osob sou- kromých v otázkách právních i vědeckých, vy- dávány výpisy a vysvědčení z knih pozemko- vých a katastrálních akt, agenda, která — jak zpráva ukazuje — stále roste. Za druhé všichni tři koncipisté jsou zaměstnáni prací o publika- eích, vydávaných nákladem zemským. Jsou to především Monumenta Bohemine Vaticana, jichž první dva svazky V. dílu (obsahují ve výtahu přes 2200 listů) k tisku přípravil koncipista zemského archivu dr. Krofta a jichž, vydáníi zahraniční kritika uznala za vzorné; vydání druhého dílu (první dil připravil k tisku dr- Klieman, místodržitelský archivár) připravuje koncipista dr. Novák; koncipista Kollmann je zaměstnán připravami k vydání materiálu z ar- chivu kongregace de propaganda fide. Kromě toho uloženo archivu zemským výborem, aby uchystal k vydání další díl Českých sněmů. Do- savadní svazky dospěly k r. 1604 a i nejbene- volentnější kritika musí uznati, že tato vydání nevyhověla ani průměrným vědeckým požadav- kům, na podobné podniky kladeným. *) Zprávy zemského archivu království českého. Svazek 1. Pořádá ředitel dr. Vojtěch J. Nováček, Praha 1906,
Monument doktor Kroft Klieman Novák Kollmann jít propaganda J Nováček Praha Bohemine Vatican