1
masthead
30. října 1904
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Od Propylejí.
= Mnichovská Secese, jež je v Německu nej
starší, měla by slavit letos jubileum desetiletého
svého trvání; tak dlouho už tomu, co se po-
krokové, moderní nmění odtrhlo officiálněa
administrativně od sl skupiny. Poněvadž se
to stalo tentokráte sa,ou výstavou v An-
glickém parku, měla byné oslava diti se po-
dobným způsobem. Výstava je vskutku tu, ve
výstavním paláci vedle Propylejí naproti Glypto-
tece, jako desátá výstava mnichovské Secese,
jenomže tato je jenom pořadatelem jejím, ne
také výhradně vystavovatelem. Sotva by však
tomto případě byl vzhled výstavy v podstatě
jiný, nežli dává výstava německého Svazu
umělců, který se zde, po svém nedávném usta-
vení se poprve presentuje. Tedy nový spolek
pod záštitou staršího, avšak poměr vnitřní je tu
jiný, nežli v jakém se nalezají mladší odnože
mnichovského uméní k hlavnímu tlumu ve Skle-
něném paláci. Svaz soustřeďuje v sobě secesní
živly celého Německa. Není to tedy ani změna
ani rozšíření programu uměleckého; ve Svazu
se toliko srazily síly rozdělené. Zase zevním
nárazem a nepřátelstvím, z ducha opposičního
z tendencí samobytnosti. Umělci, kteři protesto
vali proti takovému obeslání výstavy v St. Louis,
jak si je úřadně dvorské kruhy berlinské přály
a provedly, nejprve protestovali, potom se do
máhali ony záměry zlomiti a když se to nepo-
pařilo, odepřeli se americké výpravy zúčastniti,
založili si nový spolek, který mimo jiné hodlá
každým rokem v některém městě pořádati svou
zvláštní výstavu a teď začali v Mnichově.
Ted
Německo
St . Louis
Mnichov
6
article
Programovou není, neboť nejde o formulo-
vání nebo demonstrování nějakých nových hle-
dání a cest. Svazu jde toliko o to, dobré, pravé
umění, a to je dle jeho přesvědčení zvláště
umění jeho členů, ve známost uváděti a dobý-
vati proň přesvědčení, že ono je povoláno pra-
vou výši německého umění representovati. Spíše
nežli programní, měla být výstava manifestační
a je jí vskutku, podle jmen aspoň. Všichni
přední modernisté němečtí jsou zde, všichni,
kleří první vnesli do německého umění kvas
osobní svéráznosti a zásady luminismu. Jenomže
jejich representace nevystupuje často nad ukázky
jejich uměleckého karakteru; velké útočivé a
skvěle vítězící kusy nebyly patrně pohotověa
po ruce, když se výstava, dost na rychlo, sbí
rala. Tito modernisté němečti ovšem nejsou už
dávno poslední generaci, ale bez mnichovské
Secese by zdejší »Scholle« sotva kdy se byla
zrodila.) Arciť, také zásadných rozdílů mezi nimi
není Pohlaváři Secesí mají také své trabanty
těch je zde s dostatek, mají své podružné zjevy
a těch je tu několik a každý z nich úsilovně
se snaží květinku své individuálnosti aspoň v
kořenáči udržet na živu a přivést ke květu.
Ještě nutno řici, že, přesně vzato, Svaz není
sdružením spolků, spolkem stávajících Secesí,
ač od nich vychází, je to spíše spolek pokroko-
vých umělců v Němcích, kteří svoji kvalifikaci
musí pravidelným obesíláním výstav a přehlí-
kou před přijímající porotou stále nově dokaze-
vali. Tím chtějí zabrániti, aby v záležitostech
uměleckých a umělectva se týkajících nerozho
dovala většina, k níž se hlásí lidě přežili,
kteří snad už vůbec jsou umělecky sterilní.
Nelze popříti, že Svaz touto drakonikou prohla
šuje, že o zájmy stavovské mají pečovati umě
lecky kvalifikovaní.
Scholl
Němec
sdružení spolek
7
article
Bůh milý ví, kdo u nás rozšířil mínění
představu, jako by »secese« byla nějakým novým
stylem uměleckým, asi něco podobného jakoje
golika. V tom smyslu je to čirý nesmysl, ja-
koby na zmatení pojmů vymýšlený a právě tak
falešný a škodlivý, jako všeliké nemotornostia
zkrouceniny nového nábytku nebo nových staveb,
jež se vydávají za secesní a tedy aspoň moderní
proto, že se nerozumně a neohrabaně opičí po
některých uměleckých novostech. Secesníci chtějí
být všady volni, svobodni, hesla secese si váží
proto, že jim umožňuje největší rozpjetí a na-
pjetí osobních sil, polencí a karakterů, přesvěd-
čeni, že pro každou rázovitou individalitu je na
světě dost místa a že takové patří vyšší hodno-
cení a vělší úkol v proudu života nežli stádům
úzkostlivě k sobě přitisknutým. Theorieje
správná, ale sotva pro všechny stejné platnosti.
Ukazuje se už nyní, že i v lůně secesí se rodí
nohsledové a napodobitelé, že se k nim hlásí
lidé, jejichž umění je ohlasem cizího. Nemůže
býti jinak. Silné individuality, osobnosti naprosté
odlišnosti jsou a zůstanou na dlouho výjimkou
a vzácností, a kdyby Secese jen podle toho s
řidily při přijímání nových členů, sotva by která
čítla víc než pět, šest mužů. Na štěstí tito
mužové jsou aspoň vůči pokrokovým a odlišným
snahám tolerantní a přitahují a podpírají už ty,
kteří mají aspoň vali zhostiti se hromadných
šablon a tísnivých tradie.
Podle toho secesionistní soubor nepodává
k požitku a posudku jednolný obraz. Nemá
společného stylu, zoru, společné techniky. Fritz
von Uhde byl dlouho luministou a snad prvním
hlasatelem zásad pleinairistních v Německu. Max
Liebermann je jim dosud. Ale jak daleko od
sebe stojí jeho »Papoušková alej« od Haber-
nannova »Portrétu« nebo Stuckovy »Susany«!
Uhde
Liebermann
Papoušková
Haber
Stuckův
Susana
Německo
8
article
Byl hlásán vyhlazující boj galerijnímu tónu, to
jest staromistrovskému přibarvení koloristní škály
umělému přitemňování barev, ale portréty a po-
prsi L. Sambergera nejsou jich prosty, an
jsou jimi přímo zatíženy. Světlo a vzduch roz
kládá a rozmělňuje formy, ono plastické vidění.
kterým realismus před třicety lety imponoval
není oprávněné, ale K. Haider nebo i H. Thoma.
O. Hierl-Deroneo, O. Sohn vidí linii i plastickou
zevrubnost a nelze si představiti větších protiv
v oplickém pojetí krajinového obrazu, nežli je
v Dillových měkkých rozplývavostech a sameto-
vých menochromiích a Haiderových miniaturno-
stech na čtvercových metrech, jako je v pruž-
ných delikatnostech Stuckových aktů a hlava
Slevogtových bravurosně sekaných kresebných
přibližnostech. Jedni budují na výraznosti linie
a druzí na barevném akordu, jedni na realistní
pravdivosli a druzí na dekorativním rozvrhu
linií, ploch a barev. W. Trübner portrétuje po-
stiliona a jezdce s mžikovým a neochvějným
realismem, L. Samberger s psychologickou dů-
myslnosti, Habermann převádi portrét ve vířivé
vlnění rysů a tónů, F. Keller v appartní koloristi-
eké zpěvy, Slevogt v prudké duetto černěa
zlutě. H. Thoma má prostoduchost lidové písně
a L. Dietz, také stylista, usiluje o palčivou břit-
kost chansonu. L. Corinth maluje »Salome« se
siláckou drsnosti a bezohlednosti; Stuckovije
Susana vlastně krásným úpravným aktem ve
zjevení modravé záplavy reflexů. Jsou tu portréty
hledající nejsvobodnější, nejnáhodnější maleb
nost posy a jiné, v nichž je vše rozvážně upra
veno a urovnáno v nehnuté harmonie. Hofmann
prožívá staré dusně pohádky a Bantzer vidí jen
realnost německých sedláků, Zügel vyjadřuje
životnost skotu světly po něm hrajícími a Volk
mann oddych kraje tichou vlnou linie.
L Samberger
K Haider
H Thoma
O Hierl
Sohn
Haiderův
Stuckův
Slevogtový
W Trübner
F Keller
L Dietz
Salome
Hofmann
9
article
Co to vše značí? Je tu jakého spojení
Jsou tu společné mety? Na první pohled chao-
tické protínání se a vzájemná negace, největš
protilehlosti v látce i jejím uměleckém utváření
a malířském vyjadřování. A přece už tím, že
všechno to je pod jednou střechou, obrazně
skutečně, že oponuje jakémusi odpůrci venku,
chce říci, že cíti se nějakou páskou v jedno
spjatým. Tato páska jest osobní výheň ducha a
silná vůle a mocná snaha zmocniti se diváka a
požívatele pro sebe, aby naslouchal a rozkochal
se každým novým zpěvem tak, jak pěvec ve
své zanícenosti sám vše byl procitil. Všechen
tento ruch vede boj proti střízlivé objektivnosti,
která v záležitostech citových, a tou je přece
umění, není než bezeitností, ne-li všedností.z
nesmírnosti zjevů životních a přírodních, jichž
zaujatým pozorovatelem umělec jest, ne všechno
stejnou silou dolehá na jeho srdce a mysl. Na
štěstí také ne na nás, sic bychom byli v oka-
mžiku rozdrceni generálním útokem dojmů. Jen
to, co souzvučně z toho všeho se v duši jeho
ozve, tomu otevírá se pak dokořán, s tímse
laská a subjektivní obraz těchto sensací, spíš
sesílený a vyvýšený, nežli oslabený a ohlazený
staví před nás, spolehaje se na suggestivnost
své citové potence. V každém velkém umělc
vězí autokrat a absolutista, v každém žije pud
dobyvatelský a podmanitelský, neboť dobývaje
nových, jinými neodkrytých oblastí, duševních
sensucí a požitků a neuzavíraje je lakotně pro
sebe, usiluje si nás jimi podmaniti, abychom
stejně viděli a cítili jako on. Vzpírali bychom se
tomu vší moci, kdyby to mělo být tvrdé otroctvi;
na štěstí jest umělecký výtvor výkonem altrui
slním, neboť, podrobuje si nás, činí nás šťast
nými a trvalými podilníky na sensacích jiným
objevených a ne bez bolestí převodu vyjádřených
Karel B. Mádl.
Mádl
10
article
= Nové publikace redakci léto rubriky zaslané
Vazby knižní od stolelí XVIII. do nejnovějš
doby. Z usnesení kuratoria musejního vydali prof
dr. Karel Chy til a F. A. Borovský. XXX. ta
bulek v barvách a ve svěllotisku. V Praze. Umělecko-
průmyslové museum obchodní a živnostenské ko-
mory 1904 —— fol.
Není slušno stavěti nějaké hotové publikaci nový
program podle chuti a přání kritiků a referentů, jiný
nežli jaký původce sám si ustanovil, ač se tak ne
zřídka děje. Je slušno a správné hledati v ní jen to
zač sama se vydává, čím vlastně chce být a jea
tak zde máme pouhý výběr asi pětatřiceti vazebz
onoho materiálu, který byl loni v Museu snesenk
dočasné výstavě knižních vazeb a sice výběr v ča-
sovém omezení, jak je titul udává, patrně proto, po
něvadž vydavatelé případně předpokládají, že publi-
kací o starších vazbách, středověkých a renesančních
je náležitý dostatek a osmnácté století a první polo-
vice minulého roku spíše byly zanedbávány.
Provedení je právě takové, jako při »Výběru
umělecko průmyslových památek na Jubilejní vý.
stavě«, týmiž vydavateli uspořádané: velmi dobr
světiotiskové reprodukce, provázené stručnými inven-
tárními popisy. K. Chytil, který před nějakým časem
poskytl nám nanejvýše spolehlivý a cenný příspě-
vek k dějinám českého knihařství a F. A. Borovský
praktický bibliofil, provedli sobě daný úkol publi
kační velmi dobře, ne však bez jistě jednostrannosti
která arci měla už svůj původ ve výstavě samé. Ví
tány jsou nám především vazby bezpečné neb aspoř
pravděpodobně domácí, zejmena ony ze zámku kačin-
ského. Je dobře, že jsou v mapě ukázky nových vazeb
pražských (bratří Špoltové, V. Olíva), bylo by však jistě
doktor
Cha
Borovská
K Chytil
Špoltová
V Olív
Praha
11
article
Museu jako podněcovateli a podporovateli dnešní pro-
dukce uměl.-prům. na prospěch, kdyby byly ukázky va-
zeb moderních bojnější a všestrannější. Francie a Anglie
byly by poskytly více materiálu; krásné vázby dánské,
belgické a hollandské, jež s nimi všady úspěšně zá-
vodí, scházejí docela. Z Olívových vazeb bylo by
možno vybrati kusy karakterističtější a krásnější, ale
bylo by třeba reprodukovati je barevně, spíše nežli
jiné, neboť jejich umělecká hodnota a zvláštnost zá-
visí nejen od jich vtipnosti a linie, nýbrž záleží také.
a to měrou značnou, v jejich barevném akordu. A
se nenamítá, klademe-li zde důraz na mederní vazby.
že tyto jsou v rozšířených časopisech moderníchv
hojnosti reprodukované, sic by bylo nutno obrátiti
takový důvod i na starší vazby. Publikací jich jsou
dnes už legiony, tak že ani tato se nevyhnula na
listu 11. jich opakování.
Jedno poučení z publikace pro nás je dost trpké
Cenné vazby bibliofilské, naše domáci, sahají jen
k napodobení starých. Nežádáme li původnosti v kon-
cepci a spokojíme-li se úplně s vytříbeným vkusem
aplikačním a variačním, vazby firmy Špoltovy jsou
vynikajících vlastností mezi sobě rovnými. Ale pro
novost a originalitu dekorace vazbové v oněch kru
zích není ještě místa — tak se aspoň podle publi
kace ukazuje. Co patří v tento okrub, náleží vazbám
nakladatelským, trhovým a tím méně nákladným a
solidním. Komposige Olivovy a vazby, které uměle
cko-průmyslová škčla poslala na výstavu v St. Louisu.
některé práce Benešovy a Anýžovy dovozují, že má-
me síly k tomu vhodné. Jenom, podle všeho, objed-
navatelé, konsumenti a amateři pro jich výtvory
scházejí. Výstava vazeb v Museu zajisté měla za
účel sesíliti a rozmnožiti řady našich bibliofilůa
k tomu konečně musí býti pracováno, má-li publikace
přinésti výrobcům jaký prospěch.
Olívový
Komposige Olivův
Benešův
Anýžův
Francie
Anglie
St . Louis
Špoltův
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reakční řád školní a vyučovaci, vypraco-
vaný v ministerstvě vyučování, přece snad stane
se skutkem, nebude-li všude nejmoc-
nější odpor proti němu vzbuzen.
Proskakují zprávy, hlavně v německých odbor-
ných časopisech, že navzdor všemu ujišťováni
o předběžném vyslechnutí posudku odborníků
a praktíků školských, bude školní řád minister-
stvem vyučování vydán bez ohledu na
přání a zkušenosti učitelstva.
V hodině dvanácté voláme znovu o pomo
všech, kdo jsou s to pomoci, aby řád školnía
vyučovací, jehož význam pro školu a praxi
školní není u veřejnosti dosti doceněn, byl vy-
pracován a vydán v duchu moderním, v duchu
pokrokovém ve prospěch svobodné školy ná-
rodní. Zorganisované učitelstvo v Zemském
ústředním spolku jednot učitelských připravilo
na základě trvajícího řádu školního a vyučo-
vacího z 20. srpna 1870, a v souhlase se sne-
seními sjezdů a valných hromad delegátů Z. Ú
S., s resolucemi zemských porad učitelských,
jakož i v souhlase s kulturním a školským pro-
gramem českého učitelstva návrh řádu škol-
ského, který zpracoval p. K. V. Tuček. Tento
návrh měl by býti učiněn podkladem pilnéhoa
rychlého jednání všech organisací učitelstva škol
národních, obecných i měšťanských, učitelů
Z Ú S
K V Tuček
řád školaský
13
article
i učitelek, aby co nejdříve opravné návrhy
mohly býti zredigovány a upraven tak v nej-
kratším čase definitivní návrh českého učitel-
stva. Zemský ústřední spolek jednot učitelských
v král. českém vyzývá všechno organisované uči-
telstvo, aby návrhy opravné, přání a zkušenosti.
s dosavadním řádem školním nabyté, byly v nej-
kratším čase, nejdéle do 5. listopadu t. r. za-
slány p. F. V. Moravcovi, předsedovi škol-
ského odboru, učiteli měšť. školy v Roudnie
ke konečně redakci. Bylo by jen v zájmu důležité
věci, všemu učitelstvu a celé české veřejnosti spo-
lečné, kdyby řečenému předsedovi škol. odboru
byly zaslány návrhy a přání, řádu školního se
týkající, nejen od zorganisované ho
učitelstva největší organisace,
ale ode všech interessovaných
znalců a praktiků a všech upřím-
ných přátel české, moderní školy
vůbec.
F V Moravec
školaský
14
article
Feriální kursy německého učitelstva orga-
nisovány jsou, tak jako letošní český feriální
kurs náchodský, na základě dobré myšlenky, spo-
jiti užitečné s příjemným. Pořádajíť se vždy
v místě s krásným okolím. Posluchačům umož-
něno jest tak vzdělávati se nejen přednáškam
universitních professorů, ale i četnými výlety
do okolí ku poznání přírodních krás. Tak po-
řádán byl kurs ve Wolfsberku v Koru-
tanech, v Lubně ve Štyrsku, v Dorn-
birnu ve Vorarlberku a posléze v Bě-
láku. V Německu konány jsou kursy v Erlan-
gách, v Greifswaldu, v Jeně, v Kielu,
v Marburku, ve Vratislavi a v
Würzburku. Nejčetněji, také i českými
učiteli, navštěvované a nejoblíbenější jsou uni-
versitní kursy v Jeně, kamž ovšem nejvíce
láká prof. paedagogiky W. Rein.
W Rein
Lubno
Štyrsko
Dorn
Německo
Greifswald
Jena
Kiel
Marburk
Vratislav
15
article
Feriální kurs učitelský, pořádaný německou
universitou pražskou o letošních prázdninách
v Rumburce rozdělen byl na tři skupiny a
to: 1. historicko-filosofickou, v níž bylo před-
nášeno o dějinách německé literatury od r. 1830
do r. 1848, dále o literatuře od Luthora k Bis-
markovi. 2. přírodovědeckou, v níž čtenoo
geologii Čech, o kosmické fysice, o nejdůleži-
tějších životních jevech rostlin. Na kursu v Bě-
láku byly dvě skupiny přednášek: humanistická
a realistická. Přednášeno o psychologických
principech vyučování hudebního, o fysikálních
základech elektrotechniky, o pokusné psycho-
logii se zřetelem k vychovatelství, o geologii ve
spojení s mineralogií, o dějinném vývoji člo-
věka, o dějinách v době francouzské revoluce,
o německé literatuře v druhé polovici 19. sto-
letí, o uvedení do biologie rostlin.
Zmiňujeme se účelně a podrobněji o uni-
versitních německých kursech učitelských, aby
naše veřejnost a zvláště úřadní kru-
hové a vyšší školské úřady vše-
možně podporovali české učitel-
stvo v ušlechtilé snaze po vyšším
vzdělání, jehož význam dobře po-
chopila veřejnost — německál
Bis
Rumburk
Čechy
16
article
Učitelský byrokratismus je nový zjev
zvláště u některých správců a ředitelů škol ná-
rodních se objovující, kterého bychom nejméně
se nadáli na poli školském, kde má
vládnouti radostné, volné, svěží ovzduší, v ja-
kém se jen může školskému a výchovnému dílu
dařít. Leč příkladové táhnou, a někteří naši
ředitelé elementárních a měšťanských škol mají
dosti příležifosti odpozorovati zkostnatělý forma-
lismus a bezduchý byrokratismus ve správě škol
vyšších a při některých svých představených,
že bezděky i úmyslně napodobují úřadní jejich
pósu. Napodobování to je tím lákavější, čím zře-
telněji vyniká, že i bezduchost a ne-
schopnost dobře dají se na venek
všelikými byrokratickými drape-
riemi dobře zadekorovati.
17
article
Takový byrokratický pan ředitel ohražuje
se samými paragrafy, je veliký v puntičkářském
vyplňování tiskopisů, jichž si opatřuje více než
vyšší úřady školní nařídily, je horlivý v sestavo-
vání nejmožnějších přehledů a výkazů, v sklá-
dání oběžníků a protokolů — ale velmi malý,
kde jde o ducha školy, o rozkvět školy po
stránce výchovné vůbee, o vnitřní vý voj
školy.
Na škole, jež ošťastněna je podobným ře-
ditelem, který ani obecným a odborným vzdělá-
ním nevyniká, ani pevnou povahou učitelům im-
ponovati nemůže, je poměr mezi správcem školy
a učitelstvem napjatý, nevolný, neveselý — a tato
upjatost, tento suchý formalismus zračí se i ve
třídách, ve styku učitelů se žáky a na místě
srdečnosti, bodrosti a radostné veselosti zavládá
v takové „vzorně řízené“ škole mrtvý
smutný, zkostnatělý formalismus, kde každý od
ředitele do nejmenšího žáčka vykonává jako
stroj pod hrůzovládou paragrafů a řádů co musí,
aby se zbavil tíživé povinnosti, ale nikoliv s ra-
dostným nadšením a veselou chutí, jež jsou dů-
ležitějšími a mocnějšími vzpru-
hami zdárné práce školské než vše-
chen formalismus dohromady.
18
article
Učitelské universitní kursy jsou charakteri-
stickým a zajímavým zjevem, nad nímž by se
měla naše veřejnost a zvláště vlivní činitelé vzdě-
lání učitelstva řídící, hodně zamysliti. Učitelstvo.
jehož práce je vysilující, absorbující všechny
síly těla i ducha, drásající nervy a nutně vyža-
dující klidného odpočinku, — učitelstvo, které
náleží mezi vzdělané stavy nejméně honorované,
vzdává se dobrovolně, bez jakéhokoliv podnětu
a nátlaku školních úřadů své prázdně a svým
nákladem, svépomocí pořádá si universitní kursy
pro své další vzdělávání. Toť nejlepším, nejná-
zornějším důkazem, že učitelstvo samo silně po-
ciťuje, že není náležitě duševně připrayeno svoji
školskou průpravou pro velmi vážný a zodpo
vědný svůj úkol v kultuře národní.
Tato snaha učitelstva po vzdělání nejvyšším
po vzdělání udíleném professory universitními.
tato touha po ukojení vědecké žízně mluví za celé
svazky učených pojednání o reformě průpravy
učitelské. Uvážíme-li, že zúčastňování se univer-
sitních kursů je naprosto nezištné, neboť vy-
žaduje značného nákladu učitelstva a nemá ani
nejvzdálenějšího nějakého vlivu na postup ve
službě a dosažení hmotných výhod, musíme oce-
ňovati kursy ty jako praktické úsilí z
vyšši, duševní zájmy, jako silně
pociťovanou touhu po hlubším,
z hlubokých pramenů čisté vědy
prýštícím vzdělání.
Nikdo ať nám nemluví, že je to otázk
módy, zjev časový a pomíjející; vždyť na př.
19
article
universitní kursy zřízené jednotou „Komenský
pro Prahu a okolí navštěvovány jsou již pat-
náctý semestr učiteli a učitelkami všech
kategorií národního školství a všech hodnost
úřadních. Nikdo ať se nedomnívá, že universitní
kursy učitelské jsou výplodem agitace některé
organisace učitelstva; vždyť letošní kursy ná-
chodské poslouchalo 72 členů Zemského ústřed-
ního spolku jednot učitelských, 16 členů Zemské
ústřední jednoty učitelstva měšťanských ško)
českých, 10 členů Jednoty učitelek, 41 členů
Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě,
tedy členové všech organisací českého učitelstva.
A konečně ať nikdo nenamítá, že úsilná ta snaha
po nabytí vyššího vzdělání jeví se snad jenu
českého učitelstva; vždyť učitelstvo německé
pořádá si universitní kursy prázdninové každo-
ročně vedle řady kursův ve velkých městech
Učitelské kursy universitní jsou nejpádnějším dů-
kazem, že je nutno nezbytně řešiti
velmi důležitou otázku učitel-
ského vzdělání v duchu modern
doby, aby učitelé nejšírších vrstev národa,
učitelé lidu, nemusili se uspokojiti s ledajakými
vědomostními poznatky, které podává budoucímu
učiteli nynější nedokonalá, zastaralá průprava,
která nutně musí nahrazena býti vzděláním
vyšším.
A této snaze po zvýšení úrovně
vzdělanostní u vychovatelů lidu
připravují universitní kursy uči
telské nejlepší půdu.
Komenský
Praha
jednota učitelský na Morava
21
article
Obecní volby v Jilemnici
Obecní volby v Jilemnici
konaly se před třemi roky počátkem měsíce října 1901
Od té doby, ačkoliv volební období již dávno minulo
nemáme o přípravách k novým volbám do obečního
zastupitelstva v Jilemnici ani zdání, snad proto, že
toho není v Jilemnici potřebí, když se ani schůze
obecního zastupitelstva ani městské rady nekonají
aneb snad jednou za uherský měsíc.
Jsou-li volební seznamy již vyhotoveny — jes
hádankou.
To nutí nás k tomu, že tímto na nutnost prove-
dení obecních voleb v Jilemnici kompetentní osoby
upozorňujeme a vyhotovení voleb ích seznamů, jakoi
i vypsání voleb slušně žádáme.
Občané v Jilemnici a v Jilmu.
Jilemnice
30
article
Číslo
Číslo
1. Czibulka A., Slovenský pochod. (Milá Lunica).
2. Donaurow S., Ticho po pěšině. Ruská píseň.
3. Dübüque A., Nehorši se! Ruská romance
4. Dvořák F., Na stříbropěnné Vltavě. Valčík.
5. Harkavský J., Růže. Písen.
6. Harkavský J., Šel jsem ondy šumným hájem.
Holuběnka, Moravský tanee.
8. Husitská. Česká národní písei
9. Jelen A.. Vystěhovalec. Písen
10. Komzák K., Sousedská čtverylka z nár. písní.
11. Kozlow P., O, kéž to zvím
12. Langer A., Rybářský pochod.
13. Lví silou. Sokolský pochod.
14. Martinovský J., Už mou milou. Pochod.
15. Maýr J., Vzkázání. Píseň.
16. Miluj srdee moje. Chorvatská píseň.
17. Nesvadba J., Pražská Bětulinka. Píseň
18. Pitschmanu J., Vesničko má pod Šumavou. Pochod
19. Pivoda Fr., Srdce ztracené. P'íseň.
20. Procházka F., Kovářská. Česká písen
21. Prstýnek. Oblibená písen
22. Se srdcem divno hrát. Česká písen.
23. Škraup F., Češka. Písei.
24. Spi, Havlíčku.
25. Stritzl J., O Emane! Žertovný pochod.
26. Tetka. Moravský tanec.
27. Touha po vlasti. Píseň amerických Čechů.
28. Warlamoff A., Červený sarafán. Ruská píseň.
29. Yradier S., Holubice. Španělská serenáda.
30. Záhorský K., Muž bez slzí. Písen.
31. Za tebe draga. Chorvatská píseň.
32. Z dýmem požarow. Polská písen
Vydání pro jedny housle K 1.80. Vydání pro dvojo
housle K 3.60.
V novém vydání vyšly dále:
J. Drahorád,
Czibulka
Dvořák
Jelen
Langer
Maýr
Nesvadba
Bětulinka
Pivoda
Češka
Havlíček
Eman
Čecho
J Drahorád
Vltava
Šumava
Donaurow S
Harkavský J
Šela
Stritzl J
Kurier S
34
article
Jana Hoffmanna Vva.,
Jana Hoffmanna Vva.,
c. a k. dvorní a komorní obchod s hudehninami
v Praze, I., Malá Karlova ulice č. 29 n
den a Otta
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydané.)
Kronbauer, Záhadné příběhy a vzpomínky.
S titul. kresbou V. Olívy. Salonní bilol.
sv. 110.
Světová knihovna. Čís. 422—423.
John Henry Mackay: Alberta
Schnella zaniknutí. Konec povídky
„Poslední povinnost“. Přeložil J. E. Šlechta
Schwarz, Výklad zákona o zastupi-
telstvu okresním v království če-
ském a všech zákonů a nařízení, jež spa-
dají do působnosti tohoto samosprávného
sboru. Připojeny nálezy c. k. správního
soudu a ukazatel věcný
Engelmüller, Život a sen přírody.
4 pastelly a 12 kreseb. Rozm. 45x34.
Premie roč. 22. „Zlaté Prahy“. Ve vkusné
tuhé obálce . .
skvostně váz. .
Knihovna Zlaté Praby. Roč. XIII.
Seš. 1. Anatol France: Zločin Syl-
vestra Bounarda, člena Institutu.
Na Knihovnu, vycházející 14denné, připlá-
cejí odběratelé „Zlaté Prahy“ čtvrtletně
pouze . . . .
Jinak stojí seš. . .
Hoffmann
Ott
Kronbauer
svatý . 110
John
Henry
Mackay
Schnell
Šlechta Schwarz
Praha
Karlov ulice
Anatol Franca
Syl
zlatý Praba
35
article
Arbes, Romanetta. Díl V. seš. 4.
Brehmův Život zvířat. Třetí vydání.
Sešit 92.
Hawthorne, Rudé písmeno. Seš. 3. . „ —. z4
Jirásek, U ná s. Kniha IV. Druhé vydáiní.
Seš. 14.
Kořenský, K protinožcům. Seš. 35. . „ —. 60
Tolstoj, Anna Kareni nla. Čtvrté vyd.
Seš. 15.
Vrchlický, Tiché kroky. Seš. 5. .
Světozor, dříve „Iliustrovaný Svět“. Seš. 3.
S 38 zajimavými illustr.
Posel z Budče. Číslo 7. Půlletně
Zlatá Praha. Č. 2. Obrazy: Aleš. Jiříz
x Poděbrad. Bonnat. Mučednictví sv. Di-
više (dvoustr. obraz). Augusta, Při čaji.
Stibral, Z výstavy v St. Lonis. — Fo-
tografie: Maroldův náhrohek na Olša-
nech. Jablouského strom na Strahově. Dr.
E. Grégr. Dr. E. Engel. Česká Filharmo-
nie v Pavlovsku. Nová budova hospodář.
akademie v Táboře. J. A. Smolér. Na
zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na
kříd. papíře, předplácí se čtvrtletně . .
23223
S pošt. zásilkou .
Zlatá Praha. Sešit 1. (Číslo 1. a 2.v
eleg. obálce.) Zvláštní vydání, tištěné na
křídovém papíře, sešit
Album Zlaté Prahy. Umělecká příloha.
Arbes
Romanett
Brehmův
Hawthorne
Kořenský
Tolstoj
Anna Karen
Vrchlický
Aleš
viš
Augusta
Stibral
Fo
Maroldův
Olša
doktor
E Grégr
E Engel
Smolér
Budeč
Praha
Poděbrady
St . Lonis
Strahov
Český Filharmo
Pavlovsk
Tábor
U ný s . kniha Iva
Světozor
Jirásek
Tichá krok
Iliustrovaný Svět
zlatý Praha
40
article
EDICI M. V.
EDICI M. V.
Číslo
21. Op. 18. Čtyři zpěvy. Pr
mužské hlasy a capella. Part.
K 1.50, hlasy po 40 h. 1. Ban
Varaždinský a král Matyáš.2.
Raněný. 3. Klid se tratí.4.
Chuďas.
Op. 19. Tři zpěvy. Pro smíš.
hlasy s prův. klav. ad. lib. Part.
K 1.60, hlasy po 40h.
Op. 21. Klavírní suita (vě-
novaná Consolovi) K 3.—. Ada-
gio. Allegro vivace. Menuetto
Adagio ma non troppo. Dumka
Allegro ma non troppo.
Op. 22a. Jaro. Klav. skladby
K 3.—. 1. Jaro. 2. Vánek. 3.
V očekávání. 4. a 5. V roztou-
Op. 22b. Letní dojmy. Kla-
vírní skladby. K 3.—. 1. V po-
ledne. 2. Hra dětí. 3. Večerní
nálada.
Menuetto ze Suity op. 21.
23297
Pro 2 ruce. K 1.20.
žení.
Matyáš
Dumek
Ada
Bana Varaždinský
41
article
V tiskui
Op. 4. Dramatická ouver-
tura na 4 ruce.
220. Op. 25. Praha. Symfonickáh
báseň na 4 ruce.
SUK je bez odporu dne
dědic slávy Dvořákovy. Sám,
jsa mistrem hry klavirní,
podává ve svých klavírních
skladbách pianistům celou
svou velkou, poetickou duši.
Jeho skladby nejsou pr
hráče prostřední. Kladou
značné obtíže jak co do
technické, tak co do před-
nesové stránky, výsledek
práce však přináší skvělou
odměnu ve vniknutí do tajů
a kouzel jeho neobsáhlého,
velkého uměni.
Velký sklad literatury hudební.
Seznamy zdarma.
Zásilky též na něsíční splátky.
Hudební závod. — Antikvariát.
— Sklad strun a notového pa-
píru.
Mojmír Urbánek
v Praze,
Iungmannova tř. č. 14. Hlávkův paláo
Komisionář Umělecké hesedy.
Suk
Dvořákův
Urbánek
Hlávkův
Praha
Iungmannov třída