3
masthead
30. října 1904.
5
article
státovědeckému rozboru fundamentálních článků.
Rozebrav první zásadu, knim se vztahující, toliž
zásadu státní euverenity — jíž fundamentáln
články novyhovují — přešel řečník k zásadě
druhé, dané otázkou, jak si původnové funda-
mentálek předslavovali provedení změn ústavy
prosincové, i změn ve složení říšské rady, kte
réžto změny byly by při fundamentálkách ne-
zbytny. Patrně měly změny dy býti provedeny
cestou zákonodárnou až po uzákonění fundamen
Třetí zásadu při fundamentálkách lze vy-
sloviti olázkou, jak si původcové jejich předsta
vovali uspořádání poměrů v ostatních zemíeh
Cislajtanie. Mělo sel také každé ostatní zemi do
stati téhož uspořádání, jaké pro království české
znamenaly články fundamentální, nebo měly hýt
ostalní země sdruženy v řadu skupin obdobných,
svým zřízením odpovidajících novému útvaru krá-
lovství českého?
Vysvětlení k těmto otázkám Sehaeříle po-
dává; v tom spočívají věcné novinky jeho »Pa-
mětí«. Tak na př. Schaefíle vykládá otázku
úpravy ústavních poměrů v zemích mimočeských
v ten smysl, že pro ostatní země buďto by se
byly utvořily obdobné skupiny nebo užší říšská
rada. Cennou zprávu podává Schaefíle také
o tom, jak měly zákonně provedeny býti funda-
mentální články na místě prosincovky: podmín-
kou úmluvy byl vstup Čechů do rady říšské;
tam měl býti předložen celý konvolut fundamen-
tálních článků a zákonem mělo se státi teprve
to, co by byla z nich říšská rada Čechům po-
volila. Je tedy tím nápadnější, proč jsme tehdy
vzhledem k lakovým poměrům svou věc tak
komplikovali a proč jsme neřekli sobě i všem
ostatním, co chceme, nač máme právo, že víme,
ce dosažitelno jest a co dočasně není dosaži-
telno a že volíme cestu k dosažení úspěchu
pravděpodobného.
Čecho
6
article
Také to Schaeffle vysvětluje. Praví, že často
kladl naléhavě na srdce českým vyjednavatelům,
aby celou řadu věcí nežádali, aby nežádali sjezd
delegátů na místě říšské rady, aby nežádali pro
sebe přímě daně, aby svoji věc nekomplikovali
otázkou kvotovou; dle Schaefflea měly věei
finanční prozatím zůstati tak, jak byly. Přes
nalehání Schneffleovo nedali se Čechové po-
hnouti k obeslání říšské rady a to proto, že
měli před očima příklad Maďarů a pak se cítili
vázanými svou deklarací a konečně prý nechtěli
Staročeši — — pracovati do rukou Mlado-
čechům.
Novinkou je dále v Schaefíleových pamětech
text reskriptu, ujednaného mezi vládou a Čechy,
který měl býti odpovědi na fundamentální články.
klerý však padl a nahražen byl reskriptem
Holzgethanovým, který Schaefíle nazývá ranou
palieí do Čechů a který znamenal zmar českého
vyrovnání.
Uvážíli se vše, jest otázka, srovnává-li se
s pravdou ostrá výtka Eimova tehdejším českým
vyjednavatelům, zejmena hr. Clam-Martinicovi
že sami zavinili neúspěch poslání Hohen
warlova.
Schneffle ve svých pamětech otázku tute
přímo nezodpovidá, ale spíše bere české vy-
jednavatele v ochranu.
Čecho
Maďar
Mlada
Holzgethanův
Schaefíle
Eimův
Martinic
Schneffleovo
7
article
Dr. Fořt soudí, že úsudek Eimův jes
příliš příkrý. Je ovšem pravda, že nehotovost.
mezerovitost a složitost fundamentálních článk
ulehčila práci našich odpůrců, ale v tom vlastní
příčina pádu fundamentálek nebyla.
Jedna z příčin záleží v tom, že celá akce
se o rok opozdila. V neprospěch naší věci bylo
dále, že naši zástupeové nebyli dosti podrobně
informováni o pohnutkách, ze kterých plynul
soudobá politika vídeňského dvora. Informace
takové jsou ovšem lidovým politikům nejtíže
nejméně přístupny.
Hlavní příčinou našeho tehdejšího neůspěchu
bylo, že jsme hned tehdy, když se začalo pra-
covat o znovuzřízení ústavního Rakouska vlé
tech šedesátých, nebyli si vědomi toho, že
vnitřní politika Rakouska není nie než odleskem
soudobé politiky zahraničné a že, zejmena po-
kud Německa se týče, není ničim než účinkem
zákona odrazu od poměrů v Německu.
Řečník připomenul pak obšírně historii ně-
meckého bundu, odtud plynoucí politiku Ra-
kouska, dotkl se působení Beustova, Stadionova.
pak Schmerlingova i Belerediova, načež přešei
k otázce provedení státoprávního vyrovnání
rakousko uherského, jež bylo vídeňskou odvetou
za porážku u Sadové.
doktor
Fořt
Eimův
Beustův
Stadionův
Schmerlingův
Belerediův
Rakousko
Německo
8
article
Vylfčiv vznik a provedení vyrovnání s Ma
dary, přešel řečník k vysvětlení politického po-
slání ministerstva hr. Potockého a hr. Hohen-
warta. Potoeki neměl z prvu za úkol vyrovnání
české. Obrat nadešel, když Prusko zahájilo
francouzskou válku. Řečník líčí tu snahy Beu-
stovy o allianci francouzsko rusko-italskou prot
Prusku, schůzi rakouského císaře s Napoleonem,
zájezd areiknížete Albrechta do Paříže, opačné
snahy Bismarkovy, nepřipravenost Rakouska
k válce, jeho přípravy k mobilisaci, průběh
války německo francouzské, německé úspěchy
válečné, vliv, který události ty měly na ví-
denský dvůr, a výsledek vlivu toho: snahu
uspořádat Rakousko tak, aby se stalo pro
Prusy nestravitelným, kdyby na ně pohlížel
jako na kořist. To byla tak zv. immunisační
politika, která počítala na oporu slovanských
národů. Nám se tedy vyšlo vstřic nikoli z lásky,
nýbrž ze strachu.
Potocki
Potoeki
Napoleon
Albrecht
Bismarkův
Ma
Prusko
Paříž
Rakousko
Hohen
9
article
Takové bylo ovzduší za Hohenwarta. Nežl
jeho poslání u Čechů bylo hotovo, skončila
válka, pruský král byl císařem německým a Bis-
mark vynakládal veškeré úsili, aby zabezpečil
kořisť Německa. Řečník soudí, že při tom se
Bismark stal vlastním ničitelem fundamentálek.
Po báječném úspěchu sjednoceného Něme-
eka provedl Bismark geniální myšlénku sblížení
Německa s Rakouskem. Hlásal potřebu silného
Rakouska, nutnost zabezpečení jeho državy,a
když pronikl jak u Beusta, tak u Andrassya,
nastala ve Vídni veliká změna.
Nyní, prohlížejíce tyto dějiny, vidíme, že
těžko je rozpoznati, co v pásmu dějin padá n
účet logiky událostí, co jest force des choses,
a co padá na účet uvědomělé vůle vlastního
rozhodování.
Národ český zajisté bohužel z 90 procen
toho, co se dělo, nemohl vykonávati žádný vliv.
Na průběh války v r. 1866, na znovuzřízení
uherského státu, na činnost Bismarkovu a na
obětování Hohenwartovy vlády neměli jsme pra-
žádného vlivu — to byla věc logiky dějin,t
byla force des choses.
Hohenwart
Čecho
Beust
Andrassya
Bismarkův
Hohenwartův
Německo
Rakousko
10
article
tálek.
Možná však, že se naši předchůdcové do-
pustili chyby, že za Potockého nešli do říšské
rady a že fundamentálky neskoncovali jednak
dosti rychle, jednak v jednodučší formě, a že
za tím účelem nevyužitkovali říšské rady, kde
byla tehdy dvoutřetinová federalistická většina
Tyto momenty záležely namnoze na naší vůli
našem rozhodnutí.
Možná, že tyto chyby byly důsledkem
chyby dřívější: že čeští poslanci nešli na řis
skou radu v r. 1867, když se tvořila pro-
sincovka.
Nyní ovšem jde pouze o vysvětlení těchto
zjevů. Čechové měli tchdy dvě cesty: buďs
přizpůsobiti událostem a využitkovati výhody
příznivé nám dvoutřetinové většiny, nebo kráčeti
za příkladem Maďarů a žádati trialismus
k vůli tomu setrvati při trpném odporu.
Rozhodnutí české stalo se pro tuto druhou
cestu, ačkoli ji provedení dualismu velice stí-
žilo, ač jsme již definitivně ztratili Slovenskoi
ostatní ovany uherské, ač vyrovnání uherské
vyvolalo proti nám totožnost zájmů Němců
Maďarů, a ač Němci zdejší vyrovnavše se s Ma
ďary, mohli pak všecek svůj boj soustředit
proti nám.
Potocki
Čecho
Maďar
Němec
Ma
11
article
Nástup řečené druhé cesty vysvětlil řečnía
vlivem šlechty, kterou především vábil úspěel
Maďarů a maďarské šlechty. Šlechta v králov
ství českém byla dříve taková, že dr. Riegen
stěžoval si na to, kterak se straní české poli-
tiky, ale za rok psal hrabě Lev Thun na sněmo
českém adresu, která znamená největší státo
právní radikalismus a kníže Schwarzenberg pro-
hlašoval boj až do těch hrdel a statků. Z toho
nemůže nikdo spravedlivý činiti výtky tehdej
ším lidovým poslancům českým, nemůže vylý-
kati, že Palneký i Rieger upadli v blud, klerý
zavinil jejich konečný neúspěch. Přes to jejieh
památka zůstane věčnou.
Neúspěch fundsmentálek byl ovšem velice
citelným, ale přece není důvodu, bychomv
pádu fundamentálek spatřovali katastrofu a stali
se malomyslnými.
Účinky tehdejší porážky jsou až do dneška
citelny; národ dosud nedovedl se vybavitiz
dvojakosti, do které jsme byli zavedeni pádem
fundamentálek; až do dneška není tažena přesná
čára mezi naším požadavkem stáloprávníma
vlivy a potřebami nynější doby. Dosud dějí se
pokusy o obnovu státoprávního radikalismu, aniž
se při tom správně odhaduje podstata našich ná-
rodních zápasů. Kdo ji dobře poznává a kdo
náležitě roztřiďuje pravděpodobnost jejich úspě-
chů, sdílí přesvědčení, že se o svoji budoucnost
nemusíme obávati, když se nám podaří politické
své kroky uvésti v soulad s danou rozlohou sil
a když budeme pevně a úsilovně pracovati na
vlastní organisaci národní, nedadouce vznikati
neřestem, které vždycky se ukazují tam, kde
osobní egoismus — kolleklivně pojímán —
přovyšuje cit vlastenecký čili altruismus.
Maďar
doktor
Riegen
Thun
Schwarzenberg
Palneký
Rieger
12
article
Vlastenectví je kollektivní altrnismus, je to
instinkt, který v tom spučívá a k tomu pudí
naše síly, abychom v zájmu zachování kollektiv-
ního tělesa národního s radostí přinášeli oběti.
Podrobení egoismu tomuto altruismu je podkla-
dem našeho národního úspěchu. Tomuto altrai-
smu hověti znamená uvésti své kroky v soulad
s dějinnými poměry a pěstovati šlechetné vla-
stenectví, čili prováděti sebezapírání jednotliveů
v zájem celku.
Když se nám to podaří, nemusíme se bát
o svou budonenost.
Řečník souhlasí s Denisem, který také je
přesvědčen o zárukách naši národní budoucno
sti a končí: budeme-li si vědomi toho, že zna-
lost minulosti, přesně odhadovaná přítomnosta
správné oceňování vlastních sil je nejlepší ce
stou pro další náš postup, nemusíme se le-
kati zhoubných účinků dřívějších nezdarů, nýbrž
můžeme se vzpruženými silami pracovati u vě-
domí, že chyba poznaná nesmí se opakovat
k další budoucnosti. (Výborně! Hlučný, trvalý
potlesk.)
Předseda »Klubu« dr. Krajník poděko-
val srdečně řečníkovi i účastníkům a promýšle-
ným doslovem skončil schůzi.
Denis
doktor
Krajník
13
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Výkonný výbor národní skrany svobo-
domyslné měl včera krátkou schůzi, ve ktere
pojednáno bylo o běžných politiekých záležito
stech. — Zpráva pře dsednietva o této schůz
vydána nebyla.
— Vzorný ministr. Odstouplý mínistr Böhm-
Bawerk, o němž německý tisk pojednou vykládá,
že to »učenec evropského jména«, což ovšem
mu pranic nevadilo kompromitovati se před celým
finančně učeným i neučeným svělem velikolepým
vynálezem, jak na základě zákona o kontrole
státních dluhů lze bez svolení parlamentu zcela
»konstitučně« uzavírati půjčky, měl prý zvláštní
příčinu rozloučiti se se svým portefenillem. Od-
halení, jež o tom přináší krakovský »Czas«, činí
vlastně dojem podařeného vtipu, však uvážk-li se,
co již všechno na základě § 14. bylo v tomto
státě, v němž, jak známo, všechno je možno,
provedeno, nechtěli bychom nijak tvrditi, že
zajímavá verse, o niž tu jde, je smyšlenka. Pan
Böhm Bawerk prý podepsal předlohu o upravení
vodstva a stavbě průplavů jedině z té příčiny.
že přesvědčen byl, že k uskutečněn
projektů těch nikdy nedojde.
Böhm
Bawerk
národní skrany svobo
14
article
Jinými slovy, že pokládal předlo h
ty za pouhý vládní úskok, vylák a
českou obstrukci do areny parla-
mentní činnosti. Nyní ale pojednou se
předkládá s velikou rozhodnosti směnka, vy-
stavená na obnos pouhých 1000 millionů korun
k honorování a pan Böhm, který by musil se-
hnat valutu, kdyby ministrem zůslal, nevěda
kudy kam, raději se svého portefeuillu vzdal.
Však prý dobře věděl, že ministrem zůstati
může jen tak dlouho, pokud trvati bude
obstrukce. —« To je interessantní odhalenía
kdyby nešlo tu o věc velmi vážnou, byla by to
afféra neocenitelná pro správný soud o tom,
jak v tomto státě se vládne, v němž milliardové
předlohy se projednávají jen proto, aby se
jimi dobrodušná opposice napáliti dala. Nevíme,
je-li druhého státu na světě — nevyjímáme ani
famosní středoamerické a jihoamerické republiky
— kde by cos podobného bylo možno. A potom
důvěřujte slibům vlády a nesmějte se slavnost
ním řečem chefa vlády, v nichž pokaždé způ-
sobem stereotypním ujišťuje, že Rakouskoje
daleko lepší, než jaké se zdá.
Böhm
15
article
— Körbrův tajny plán. Němečtí politikové
více či méně na slovo vzatí, od pana Derschatty
a Prada počínaje, až k panu Glöeknerovi, dosu
si hlavu lámou olázkou, co vlastně dr. Körben
rekonstrukcí svého kabinetu zamýšlel a jaký
jest jeho tajný plán pro nastávající politické
období. Po dlouhém uvažování a pilném studiu
toho, co se stalo, dospěli političti astronomové
z německého souručenstva k přesvědžení, že
»nepěkná skvrna«, na kabinelé Körbrově vzniklá,
nedá se smýti prostě článkem v některém vlád
ním listě, nýbrž že češství« do kabinetu teho
zažírá se čím dál tím více a ža ministerstvo
Körbrovo v nové své faconě je zjevem mnohem
povážlivějším, než původné se za to mělo. Již
to prý je velmi pozoruhodné faktum, že rekon
strukce byla provedena, aniž by se byl dr. Körbe
Němců tázal, zdali ochotní jsou dát k tomu své
svolení, jak prý dle vzájemnýc
úmluv měl učiniti. Tak určité a přesné
jsou tedy závazky mezi nynější vládou a Němee
Že nebyla uzavřena s Čechy formální smlouva,
je prý snad pravda, ale pravdou též zůstane,
že si nyní Čechové za eventnální ochotu svou z
každý parlamentní výkon daji vyplatiti od dra.
Körbrův
Derschatta
Glöekner
Körben
Němec
Čecho
Čechy
16
article
Körbra odměnu na účet Němců. Žádají-li Něme
po jmenování dra. Randy českým ministrem
krajanem na vzájem povolání německěho mini
stra krajana, je prý to pouhý pohyb reakční,
při němž v německém táboře ovšom nikdo s
nedomnívá, že by takový ministr byl dostatečnou
garaneií za národní práva Němců. — Nenahli
žíme, proč Němci tak stojí o spaciálního mi-
nístra krajana. Tak jakoby jim nestačil dr
Körber se svým slavnostně doznaným slibem
že hájiti chce každou píď državy německé
jakoby kdo Němcům chtěl »práva« jejich brát
Nechápame léž, proč dle pana Doberniggs maj
Němci přičnu pohližel na rekonstrukci kabi
netu s největší nedůvěrou. Dle pána toho prý
vláda před Čechy hrdinně se dala na ústup
Pan Erler vybízí dokonce své politické přátele
v parlamentě, obrátiti se nyní proti vládě Kör-
brově s nejrozhodnější opposicí. Zbytečné roz-
čilování. Dr. Körber pánům těm zeela jistě na
kuří oko nešlápne. Pan dr. Körber, až. se s ním
ve Vídni sejdou, všechno jim vysvětlí a je usadí
Němec
Randa
Körber
Doberniggs
Erler
doktor
Čechy
Vídeň
17
article
Jestli nařikají, že ztratili vždy věrného, ryze
německého pana Böhm-Bawerka, jak by lamen-
tovali, kdyby odešel dr. Körber, jenž je chová
v bavlnce. Pravdu má vládní tisk, placený
i vládně dobrovolný, že dosavadní kurs se ne-
změní. Ani tehdy, kdyby dr. Körber měl se
svých beder přítěž portefeuillu spravedlnosti
uvalit na prof. Lammasehe, o němž v divoké
halucinaci tvrdí vídeňský tisk, že je »nejroz-
hodnějším Čechem«. — Dokud dr. Körber, jenž
domnívá se, že je mužem iniciativy, zatíženje
závazkem, jenž činí z něho exekutera něme-
ekých povelů, dotud vskulku dosavadní kure
vlády se nezmění. A kdyby Němci desetkrát
tvrdili, že jmenováním českého ministra krajana
je nám povolena koncesse, my s větší ještě roz-
hodností nepřestaneme tomu odporovati, trvajíee
na tom, že, co vláda učinila, provedla na svůj
nejvlastnější vrub.
Böhm
Bawerka
Körber
doktor
profesor
Lammaseh
Čecho
Němec
18
article
— Slovanské parallelky na učit. ústavech
v Opavě a Těšíně. Proti nejnovějšíma úmyslu
vlády, zrušiti české parallelky v Opavě a zříditi
samostatný český učitelský ústav v Klimkovicích,
ozývají se v slezské veřejnosti české hlasy pro-
testu, nikoli tak proti záměně parallelek z
vlastní celistvý ústav, jako spíše proti jeho
umístění v Klimkovicích. Vedle úvah, důraz
kladoucích na právo českého spolumajetnietví
na hlavním městě, slyšeti lze i přímluvy za
usídlení českého paedagogia v Polské Ostravě,
kde má býti zřízen také polský ústav v náhradu
za těšínské parallelky. Pokrokový orgán ostravský
poukazuje na to, že zřízení českého ústavu
v Opavě selkává se s překážkami téměř nepře-
konatelnými, v Klimkovicích, městě úplně za-
padlém, s nedostatečným elementárním školstvím,
odříznutým od veškerého železničního spojení,
jest pak nepřijatelným a nemožným. Za to sou-
střeďuje prý se český život slezský na Ostravsku,
tu také rozvinuto české školství, kdežto zřízením
cvičné školy v Opavě ohrožena byla by matiční
škola opavská. List činí prudké výčitky českým
poslancům slezským, že trvají na zřízení ústavu
v Opavě a považuje situaci dnes za velmi pří-
znivou umístění ústavu v Polské Ostravě, bez
koncesí s české strany. Opavské parallelky padnou
stůj co stůj, ježto se jako monstrum psedagogické
a národnostní udržeti nemohou i nelze prý za-
ročili, že doba, ve které se tak stane, bude
příznivou zřízení celého ústavu mimo Opavu
lak jako dnes. Kontroverse mezi slezskými Čechy
o učitelský ústav je tedy v proudu.
Opava
Těšín
Klimkovice
Ostrava
Ostravsko
český ústav v Opava
19
article
— Císař Vilém a písemní úkoly gymna-
sistů. Neobyčejně zábavná anekdota o velkolepé
mělkosti, v niž tak leckdy uvízne proslulá uni-
versálnost německého císaře, koluje právě v ně-
meckém tisku. V stručnosti, prosté všech omam-
ných květů, na nichž si byzantinci říšsko-něme-
cké publicistiky tak záležeti dávají, zní násle-
dovně: Na letošním svém výletu jachtou k severu
zaslechl císař při stole, že dva pání jeho prů-
vodu vypravují si něco nadobyčej zajímavého.
Vilém
20
article
Vyzváni, aby sdělili původ své veselosti, musili
s barvou ven. Jeden z obou dvořenínů má totiž
syna na jistém gymnasiu v západní části Berlina
a professor němčiny hochům dal za úkol vy-
pracovati thema: »Kterak souditi lze z postoje
nohou soch Hohenzollerovců v Siegesallee v Ber-
lině na povahy zobrazených osobností?« Císa
Vilém naslouchá, kterak se žáci namáhali, aby
se co nejsvědomitěji zhostili daného úkolu, ale
najednou nabývá tvář jeho velice vážného vze-
zření a prst jeho stiská elektrický knoflik po
jeho boku, objeví se ordonance a za chvili od-
náší telegram na ministerstvo vyučování s roz-
kazem řediteli řečeného gymnasia, aby okamžitě
byly odeslány sešity žáků, obsahující práce
o karakterních nohách hohenzollerovských, na
palubu jachty J. V. »Hohenzolleru«. Ministr vy-
učování leknutím vyplašen se svého letního po-
bytu, ihned vyhledá ředitele gymnasia, který vy-
děšené excellenci marně snaží se vyložiti, že
vzhledem k prázdninám, kdy žáci rozptýleni po
všech koncích světa, jest nemožno žádané theko
sehnati, ale když ministr rozkázal, aby vše, cy
lidsky možné, bylo vykonáno, v úzkostech svých
telegrafuje po studentech, jichž adresy bylo
mu možno vyzvěděti. Ačkoli protelegrafováno
více než devadesát marek, výsledek byl ne-
patrný, shledány toliko tři sešity a ty pak za-
slány zvláštním kurýrem za jachtou J. V.
»Hohenzollern«. Na císařově jachtě pokouší se
Vilém
Hohenzollera
Hohenzollern
Berlín
21
article
zatím p. X., který byl ku panovníkovu rozkazu
sdělil osudnou látku podivuhodného slohového
cvičení, pohnouti Imperstora a Rexe k milosti.
»Butte bez starosti, milý X, těm lidem nic se
nestane, zněla odpověď monarchova. Načež oddal
se četbě tří drahocenných sešitů. Rysy vážní
tváře jeho však stávají se stále přívětivějšími, až
se dokona vyjasnily, když čte v úloze jednoho ze
tří oktavánů na konec vělu: »Vlastně by se
však mohlo myslit, že by se dal karakter Hohen-
zollerovců ve »vítězné aleji« lépe poznati z vý
razu jich tváří než z postojů jich nohou. W.«
»Toť nejlepší odsouzení látky k tomuto úkolu
daně!« zněla poznámka rukou císařovou při-
psaná do sešitu, jejž si majitel jeho zajisté
uschová jakožto drahocennou památku na dobu
studií. Leč professor, který tolik zla natropil,
byl prý přešťasten, že tak lehce vyvázl. Potu
patriolický kronikář, který událost tuto pro věčne
časy zaznamenal a takto poskytl národu mysli
telů nový podnět ku přemýšlení o štěstí řiše
ovládané panovníkem, jenž mezi své vladařské
starosti pojímá i revisi oktavánských komposie.
Rex
Butt
22
article
Měla-li jeho poznámka v sešitu šťastného stu-
denta i kontrasignaturu státního kaneléře, nedo
dává se. Důmyslný professor může pak svým
žákům na příště uložiti tento úkol: »Jak mus
státi nohy příští sochy císaře Viléma, aby vy
jadřovaly jeho karakter ?«
— Z České Akademie. Do včerejší schůze
první třídy Akademie, jejímž předsedou je nově
jmenovaný ministr krajan ryt. Randa, dosta
vili se kromě pana ministra též president vrchní
stavební rada Hlávka s předsedy oslalníeh
tříd prof Kottem a dv. radou Vrbou. Pre-
sident Hlávka jménem Akademie vřelými slovy
ocenil zásluhy Randovy o Akademii a vyslovil
přání, aby působení nověho ministra bylo ná-
rodu českému ku prospěchu a zároveň jménem
přítomných členů přednesl žádost, aby ministr
bral i nadále podíl na činnosti Akademie a aby
podržel předsednictvo v první třidě. Ministr ryt.
Vilém
Randa
Hlávek
Kott
Vrba
Randův
Pre
Český akademie
23
article
Randa děkoval vřelými slovy za toto blaho-
přání. »Místo po bývalím ministru Rezkovi,«
pravil, »přijal jsem na kvap, nemaje před 1ý-
dnem ještě tušení, že k tomu dojde. Rozhod
jsem se přijmouti místo to, když jsem se pře-
svědčil, že je toho nevyhnutelně třeba, aby tu
bylo osobnosti též z naší strany, která mirným
způsobem hleděla by prostředkovati mezi spor-
nými stranami a přispěti k nějakému modu vi-
vendi, kterého sobě žádáme. Padalo při tom na
váhu též přání J. V., kterému jsem měl za po-
vinnost vyhověti. Vždy budu se s radostí cíliti
členem České Akademie a rád vše uči-
ním, čim bych mohl rozkvětu tohoto ústavu
prospěti, který je pro náš národ institucí
tak důležitou a jehož založení děkujeme panu
presidentovi Hlávkovi. Měl jsem v úmyslu vzdáti
se předsednictví v I. třídě, avšak po pronoše-
ném přání, pokud nebude odporu, chci čestné
místo toto podržeti a vyslovuji očekávání, že
některý ze starších p. členů, zejmena p. prol.
Randa
Hlávek
Český akademie
24
article
Kalousek, bude mne laskavě zastupovati.« Ke
konci své řeči opětně děkoval dr. ryt. Randa
za blahopřání přednesené a ubezpečoval, že třeba
tělesně vzdálen, bude sezením Akademie duševně
vždy přítomen. Na to nejstarši přítomný člen
I. třídy prof. Kalousek i jmenem třídy při
pojil se k blahopřejným slovům presidenta Aka-
demie, ubezpečuje, že povýšení dra ryt. Randy
se týká I. třidy více nežli jiných tříd, poněvadž
ztratí následkem toho na delší dobu svého před-
sedu. »Jako Čechové,« dodal řečník, »ovšem se
těšíme, že našemu předsedovi dána jest příle-
žitost, aby na jiném důležitém místě mohl více
působiti k našemu prospěchu.« Vyslovuje pak
potěšení nad tím, že J. Exc. projevil ochotu se
nevzdávati místa v čele I. třídy, vyslovil za
ochotu tu díky a ubezpočil, že třída vyhoví jeho
podnětu, aby někdo ze starších členů předsedu
zastupoval. Na to se ministr se všemi členy
velmi srdečně rozloučil.
Kalousek
Randa
profesor
Aka
Čecho
25
article
— Pan Ollo Lang, bureauchef z Vídně,
navštivil nás včera, aby objasnil některá prý
nedorozumění, jež byla podnětem známého pro-
hlášení s české strany proti obsahu jeho před-
nášky o řešení rakouské otázky národnostní
Především žádá p. Otto Lang, aby bylo připo-
menuto, že nepřišel do Prahy z popudu nynějšt
vlády, s níž styků neměl a že jeho návrhy na
obraničení dle národností nejsou totožnými se
známými rozhraničovacími návrhy politických
stran německých.
— Promoce, Pan JUC. Josef Havlíček
z Police n. M. bude dne 31. října o 121/4 hod. pol.
na české universitě Karlo Ferdinandově v Praze na
doktora práv povýšen.
— Rodinné zprávy. Slečna Anděla Kovaří-
kova z Prahy a pan František Myška, ho-
telier v Žižkové, slaví sňatek dne 31. října o 11. ho-
dině dopol. v chrámu na Strahově. — Paní Aida
Schustrová roz. Březská z Birkenfelsu
a pan MUDr. Karel Schuster, policejní a prak-
tický lékař v Nuslích, slavili sňatek svůj dne 22.
října v Fraze.
— Úmrlí. V pátek zemřel v Praze ve věku 4i
roků pan Adolf Peluněk, poštovní oficiál. Po-
hřeb koná se dnes v neděli o půl 2. hodině odpol.
z farního cbrámu sv. Apolináře na olšanský hřbitov.
— V Rokycanech zemřela dne 28. t. m. ve věku 76
let paní Marie Poláčková roz. Bradáčovn,
vdova po klempíři a matka učitele a starosty » So-
kola« p. Václava Poláčka. Pohřeb koná se dnesv
neděli na místní hřbitov. — V Karlíně zemřel pan
Š. Strenitz, soukromník. Pohřeb koná se dnes v
neděli o 2. hod. odpol.
Lang
JUC
Havlíček
Anděl
Myška
Žižek
MUDr
Schuster
Fraga
Úmrlí
Peluněk
Apolinář
Poláčková
Poláček
Strenitz
Vídeň
Praha
Strahov
Nusle
Olšanský hřbitov
Rokycany
Karlín
univerzita Karla Ferdinandov
Aida Schustrová
26
article
— Minisir pan dr. ryt. Randa navštívil včera na
rozloučenou kardinála-arcibiskupa svob. pána Skrben-
ského, s nímž setrval v dlouhém rozhovoru, pak pre-
sidenta vrch. zem. soudu ryt. Wesselého, s nimž rov-
něž měl dlouhou rozmluvu. Potom navštívil ministr
komandujícího generála poln. podmaršálka ryt. Czi-
bulku, rektora university české prof. dra. Šlorcha.
presidenta Akademie vrch. slav. radu Hlávku a gene-
rála velmistra řádu křižovníků Marala. Ministr dr.
ryt. Randa přijal předevčírem a včera místodržitele
hr. Coudenhova, včera pak presidenta vrch. zemského
soudu ryt. Wesselého, dále blahopřejnou deputaci me-
tropolitní kapitoly (probošta Ant. Horu a svět. biskupa
dra Krásla), dále deputaci Právnické jednoty (pp. r.
v. z. s. Vyšína, dra Jana Javůrka a jednatele dra.
J. V. Bobuslava a dra. Viléma Pospíšila), jež žádala
ho, aby nadále zůstal předsedou Právnické jednoty.
Vedle jmenovaných přijal dr. ryt. Randa, jak jinde
sděleno, deputaci spolku státních úřadníků v Prazea
spolku poštovních úřadníků, vyslovující tužby úřad-
nictva a četné jiné deputace. Mezi hodnosty, kteři
ministrovi blahopřáli byli i předseda zem. školní rady
Zabusch, mezi akademickými učiteli professoři ně-
mecké právnické fakulty pražské dvorní radové dr.
Ulbrich a dr. Krasnopolski. Svůj byt ve vlastním
domě v Purkyňově ulici na Novém městě pražském
podrží ministr dr. Randa nadále.
— Nový rektor německé university. Na místo
resignovavšího rektora dra. Jos. Ulbricha byl včera
rektorem zdejší německé university zvolen professok
klassické filolozie dr. Alois Rzach.
doktor
Randa
Skrben ský
Hlávek
Coudenhove
Wesselý
Krásl
Vyšín
Javůrek
Bobuslava
Pospíšil
Ulbrich
Krasnopolski
Rzach
Purkyňův ulice
akademie vrch
spolek státní úřadník
mecký právnický
27
article
— Deputače klybu stálních úřačníků v Přan
sestávající z pp. školního rady dra. M. Kováře, místo
předsedy Leop. Kubánka, uschovatele depositního
úřadu a jednatele Julia Hermana, celního assislonta,
vyžádala si včera slyšení u ministra dra. ryt. Randy,
tlumočila mu blehopřání veškerého státního úřadni-
ctva, v klubu zastoupeného. Ministr dr. Randa příjal
deputaci a poskytl deputaci příležitost vylíčiti stisněně
poměry státního úřadnictva, professorstva vůbeca
pražského zvláště. Ministr dr. Randa slíbil, že bude
jeho upřímnou snahou, trudným poměrům státního
úřadnictva a professorstva co nejdříve odpomoci
— Z obcí pšedměstských. Ve schůzi městské
rady v Žižkově, konané dne 27. t. m., povoleno
obývání a užívání novoslavby čp. 1053 panu J. Šol-
kovi, čp. 291 pí. Em. Záběhlické, přístavby III. patra
k čp. 432 p. K. Nejtkovi, přistaveného Il. patra na důin
čp. 382 p. V. Nádenníkovi a na dům čp. 416 p.V.
Heuskovi, vesměs za podmínek stanovených komi-
semi kollaudačními. Stanovena komise k žádosti p
Fr. Štorkana za povolení ke stavbě čtyřpatrového domu
na pozemku č. kat. 400./36 v ulici Bořivojově. Úsne-
seno zříditi ventilátor v městské elektrárně v nákladu
asi 265 korun a osvětlení v ulici rovnoběžně s Podě-
hradovou třídou a v ulici Jeronýmově. Projednán
rozpočet městské elektrárny na rok 1905. Vyřizene
bylo 16 menších stavebních záležitostí. Poukázán
k výplatě obnos 5680 korun z rozpočtu vodárny král
hlavního města Prahy a obcí předměstských v roce
1904. — Sichůze obecního výboru na Sml-
chově konati se bude ve čtvrtek dne 3. listopač
v zasedací sini radnice. — Hlašení branců
Karlíně bydlících roku 1882, 1883 a 1884 naroze-
ných, domácích i cizích, konati se bude od 2. listopadu
v úradních hodinách v kanceláři č. 2. Třeba přinést
domovský a křestní list.
M Kovář
Leop
Kubánek
Herman
Randa
J Šol
em
K Nejtek
V Nádenník
V Heusk
Štorkan
Vyřizen
Sml
Žižkov
Bořivojův
Pod
Jeronýmův
Praha
Karlín
obecní výbor
28
article
— Schůze duchovenstva v záležilosti sv. -václav-
ská záložny. Situace tohoto peněžního ústavu dost.
ještě není vyjasněna. Včera mělo se stáli rozhodnuu
u konkursního senátu, ale bylo odročeno na úterý.
poněvadž soudní znalci v oboru účetnictví jsou obe-
sláni, aby učinili nějaké vysvětlení o bilanci svalo-
václavské záložny. Mnoho se očekávalo od včerejš
schůze duchovenstva. Byla svolána do velkého sálu
domu sv.-václavské záložny v Řetězové ulici, ale
účastenství byl žalostně nepatrné. Sotva 50 duchov-
ních přišlo, aby vyslechlo, co se děje a co se stane
řetězový ulice
29
article
Schůzi řídil gen. vikář p. Brusák a referát podával
předseda záložny farář p. dr. Vondruška. Rokoval
se od 1/26. do 148. hod. a novináři neměli do schůze
přístup. K vůli informaci dotázali jsme se v kruzích
duchovenstva, jak o celé afféře sv. -václavské záložny
seudí. A bystrý jeden duchovní odpověděl: „Tak
nám te pořád připadá, jako hra na schovávanou. Byh
deputace u p. kardinála žádat ho, aby pomohl. Pre-
hlásil, že nic dáti nemůže, ale milostivě dovolil, ž
smějí dáti chudáci, kaplani, katecheti a faráři. Dal
svolati kaplany a faráře k nové akci. Nebylo by bý-
valo lepší, místo těch farářů a kaplanů svolat českt
biskupy a arcibiskupa dra. Bauere z Moravy, za-
volat preláty, kanovníky a jak se jinak ta vysoká
hierarchie jmenuje, řici důvěrné slovíčko opalovi
millionářského ládu Praemonstrátů v Teplé a v ostal-
ních bohatých řádech českých: to by pošom byla ve-
selejší schůze, než ta dnešní ve sv.-václavské zl-
ložně! A za ten pravý konec se to pořád ještě nechce
vzíti! Ve výboru záložny nebyli ani faráři ani ka-
plani, byli tam professoři a kanovníci a nyní mají
pomáhati jen ti nejmenší — ti větší o „žásluhy“ jalo
by ani nestáli —“. O včerejší schůzi byla vydán
tato zpráva: „Shromážděné duchovenstyé usneslos
na tom, aby výbor záložny sv.-václavské ještě jednou
Kuratorium pro sanování sv-václavské záložny po-
žádal, aby zahájilo akci za účelem dosažení dalších
nutných slev. Kromě toho shromážděné duchovenstvo
vybízí veškeré duchovenstve, aby žádané slevy po-
skytlo, jelikož dle předložené bilance jest odvrácení
konkursu poskytnutím dalších slev možné, zvláště
olrátí-li se kuratorium na peněžní ústavy, aby za
daných poměrů sanaci provedly.“ — Jak se dovídáme,
passiva záložny obnášejí dosud asi 3 mill. korun.
Brusák
doktor
Vondruška
Bauer
Morava
záložna svatý
30
article
Z toho bylo po nedávném vyzvání sleveno asi 500.000
korun, takže je zapotřebí půltřetího millionu korun.
Ale to ještě nejsou sleveny všecky kněžské vkladyl
— O včerejší schůzi duchovenstva sděluje se nám
dále, že průběh její byl velmi bouřlivý a pohnutý.
S hlučným odporem byl vyslechnut návrh dra. Von-
drušky, aby duchovenstvo zahájilo opětně akci s upi
seváním dalších příspěvků. Proti tomuto návrhu vy-
slovil se i gen. vikář Brusák. V debatě vyslovily s
ostré hlasy proti dosavadnímu způsobu vedení sa-
nace a i jednotlivým členům, záložnu sv. -václavskou
dosud vedoucím aneb ji zastupujícím. — Ve věci sva
václavské záložny dovídáme se, že p. dr. Bráza, ad-
vokát na Král. Vinohradech vzhledem k tomu, abys
jednání nezdržovalo, prohlásil včera u konkursního
soudu, že sice trvá na revisní stížnosti, kterou s
domáhá, aby předseda záložny dr. Vondruška a cely
výbor byl přidržen k přísaze o majetkových pomě-
rech záložny, že však nežádá, aby stížnost ta oka-
mžitě byla předložena nejvyššímu soudu k rozhodnutl.
Brusák
svatý
doktor
Bráza
Král
Vondruška
Vinohrady
31
article
Tím ovšem odpadá závažné překážka brzkého ro-
hodnutí osudu záložny. Mezitím však podai p. d.
Bráza novou žádost za uvalení konkursu na svato
václavskou záložnu a sice za jiného mandanta. O tét
nové žádosti ustanoveno je stání u konkursního soudu
na den 12. listopadu, tak že před tímto ter-
minem sotva asi rozhodnutí soudní
bude učiněno.
— Ko slurvnosti odhalení pomníku Adama Míckie
víče, jež se koná dnes ve Lvově, zaslán byl z usne-
sení městské rady pražské tento telegram: „Hlada
král. hlav. města Prahy vzdávajíc nejuctivější dlky z
vzácné pozvání ke slavnostnímu odhalení pomníku
slovutnéhopoety Adama Mickieviče a litujíc, že pr
krátkost doby nemůže delegáty svými povznášeji
této slavnosti se zúčastniti, oslavuje dnešního dn
s Vámi památku jednoho z největších synů bral-
ského národa polského i všeho Slovanstva a vzdáví
nadšený svůj hold nesmrtelnému geniu novodobě po-
sie. Jménem rady král. hlav. města Prahy: starostir
náměstek Jan Seifert.“
— K prvnímu vědeckému sjezdu českých prát-
níků. Včera byl odevzdán poště celý náklad druhého
dílu sjezdové publikace k rozeslání mezi účastníky
sjezdu. Účastníkům, kteří krátce před sjezdems
přihlásili a jimž pro krátkost času prvý díl již posln
nebyl, bylo včera zasláno po úplném exempláří sjc-
dové publikace. Ke každému připojeno jest sdělenl
v příčině uspořádání celé publikace k vazbě, pak v př-
čině Navrátilova „Almanachu českých právníků“a
obou vědeckých českých jednot právnických. (Práv-
nická jednota v Praze a Brně). Eventuální reklamace
buďtež řízeny na jednatele komitétu p. dra. Vilém
Pospíšila, Praha II. 1776. Zároveň se žádají všichni,
kdož mají nároky proti sjezdu (na vyrovnání účle,
náhradu hotových výloh a pod.) aby je ohlásili poklad-
níku komitétu p. dru. J. V. Bohuslavovi, Praha III.
Adam Míckie
Hlad
Mickievič
Seifert
Navrátilův
Pospíšil
Bohuslav
Lvov
Praha
Brno
Praha III
Praha II
32
article
Chotkova ul. 16, a sice nejdéle do 15. listopadu L. r.
kdy přikročí se k závěrce účtů. Zároveň s rozeslánín
publikace účastníkům byly mezi rakouskými kruny
právníků a jiných interessentů rozeslány zvláštní vý-
tisky usnesení sjezdových v řeči české a pěmecké.
Hodnostům sjezdu (protektoru, předsedovi, čestněmu
předsedovi a vynikajícím sjezdu se zůčastnivším hol-
nostům) věnovány publikace sjezdové ve skvostné
vazbě, pořízené lirmou B. Stýblo. Měslčník „Monals-
schrift für Kriminalpsvchologie und Strafrech tsreforn
(vydává prof. Aschaffenburg v Heidelberku) přináší
v č. 6. a 7. z péra náměstka vrch. st. zástupce dra.
A. Miřičky redakcí vyžádanou obšírnou zprávu o jed-
nání sekce pro právo trestní.
— Pensijní fond pro vdovy a sirolky členů Spolku
českých žurnalistů koná v pondělí dne 31. října
o 11. hod. dop. v místnostech plzeňského restaurantu
pana J. Kamenského, Jungmannova tř. č. 30 n., Pád.
nou valnou hromadu s obvyklým pořadem.
Kdyby prodlením jedné hodiny po uplynutí doby pn
Chotkův
sjezd
B Stýblo
J Kamenský
Jungmannův
Heidelberg
Pád
Kriminalpsvchologie und Strafry tsreforn