1
masthead
30. října 1904. Císlo 300
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
8. hod. večerní »Mlynář a jeho dílě«, kterážto hra
bude v úterý dne 1. listopadu o 3. hod. odpolednía
o 7. hod. večerní opakována. Ve středu dne 2. listo-
padu sehraje obraz ze života »Otče náše za spolu-
účinkování Žofky Bouškovy. Začátek o 7. hodině
večerní.
Vycházky.
Do elektrárny a vodárny měsla
Smichova pořádá dnes o půl. 3. hod. odpolední
hromadnou vycházku místní odbor Národní jednoty
pošumavské na Smíchově. Výklad podají pp. inže
nýři Mikulik a Vancl. Vstupné 10 kr. za osobu
Schůzka před elektrárnou
Mlynář
Bouškův
Vancl
Smíchov
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Ještě podrobnosti z bitvy
mukdenské.
Válečný zpravodaj »Nového Vremene«, pan
Rostoveev, používá nynějšího ticha na bojištia
podává přehledný obraz bitvy mukdenské, z ně
hož vyjímáme některé charakterné jednotlivosti.
Rusové vyrazili dne 5. října. Japonci ne
očekávali ruského nástupu. Rychle se klidili
s předových posic a prvá ruská vojska massami
procházela územím, dotud obsazeným nepříte-
lem. Na území tom byly okopy, telefonové linie,
vlčí jámy, sítě z ostnatého drátu atd. To vše
padlo Rusům do rukou bez boje.
Předový voj vedl gen. Zarubajev. Oddi
tento zaujal velmi krásné posice. V lovo o
něho byl voj gen. Šilejka. To se dálo do
10. října.
Toho dne na úsvitě Zarubajev a Miščenko
zahájili bitvu. Zahřímaly sibiřské baterie, po-
stavené po obou stranách vrchu Panlasandzy.
obsazeného Tomci a Irkutci, jimž sekundovala
slavná zabajkalská kozácká baterie. Ztráty brzy
byly velké, ale ještě větší snaha jíti v předa
držeti, co zaujato. Okolo hodiny s poledne ne-
přátelská děla začala stříleti tydditovým
pumami po vsi, za níž se nacházela reserva
Zarubajeva. Raservy musily býti převedeny ji-
nam. Při tom puma udeřila do chaty, kde byl
štáb gen. Zarubajeva a za několik minut byla
z chaty hromada rumu a popelu. Chrabrý vojín
omského pluku Seliščev skočil do hoříci chaty
a vynesl z ní zbytky štábního majelku; nej-
cennější dokumenty zachráníli si důstojníci sami
Strhla se bitva taková, že místo, kde byli Ja-
ponci, proměnilo se v kypící kotel. Řady ne
přátelské řídly, pohyby Japonců byly stál
zdlouhavější, až konečně utichli docela. Byl
večer.
Rostoveev
Rus
Tomec
Irkutec
Raserva
Japonec
Nový Vremen
Oddi
Zarubajev
Miščenko
6
article
Tomei v té bitvě ztratili všechny štábní
důstojníky a většinu důstojníků a dvě třetiny
svých druhů, ale to vše jimi nezachvělo. Velení
nad plukem ujal se kapitán Seljadcev, raněný
do hlavy a hrudi. Položení voje gen. Zarubajeva
bylo velmi těžké, ale nikomu nenapadlo opustiti
je, ačkoli byli nepřítelem obkličeni. V té bitvě
padi také slavný velitel baterie Václav Kuleš.
Zvláště těžké ztráty měla 3. baterie (sibiřské)
dělostřelecké brigády, z níž zbyl pouze jeden
důstojník a 6 mužů. Nutno bylo odvézti děla.
zůstavší bez obsluhy. Barnaulci snesli děla své
baterie na rukou. Vozka Konstantin Ždanko ne-
našel svého děla mezi zachráněnými, vypřábl
koně z předku a ve strašném dělovém i pušeč
ném obni vypravil se pro své dělo; zapřáh
do něho koně a šťastně je vyvezl.
K polední 11. října Zarubajev spojil se
se Šilejkem, ale v jeho voji nebylo již nej-
chrabějšího plukovníka Duškeviče, jemuž koule
proletěla hrudí. Voj vyrovnal front a znov
začal dělový boj. Tu odvážná japonská baterie,
jež se spustila do doliny, byla zachvácen
dvěma našimi bateriemi s frontu i s boku
za nějaké tři minuty všechna její obsluha
prchln.
Seljadcev
Zarubajev
Kuleš
Vozka
Ždanko
Šilejk
Duškevič
7
article
Celou noc na 12. říjen trvala přestřelka
Japonci dvakrále se vrhli na Irkutce, ale byl
odraženi. Na úsvitě přišli posilou Vyborgei
Nejšlotci. Celý ten den po celém frontě Zaru-
bajeva a Miščenka trvala zuřivá bitva. Ob
strany mnohokrát na sebe hnaly. K večeru vo-
jáci, když se jim začalo nedostávati nábojů,
úločili kamením. To byl den nejtěžší. Teprve
v noci Sibiřané vrátili se na nejbližší posice.
Potkal je nováček.
»Byli jste v ohni?« tázal se naivně Ban
nauleů.
»Nebyli,« zazněla žertovná odpověd.
Mezi Japonci bylo pozorováno nemálo pře
vlečených v ruské mundury a pláště.
Na některých místech naše prapory daly
se s Japonci do křížku, v němž černé mundury
obou stran směšovaly se tak, že nebylo možno
rozeznati svého od nepřítele. Tak drali se jen
za časů Batyje a Mamaje.
Japonec
Mamaj
Zara
Vyborgei Nejšlotec
8
article
Od Jantaje.
»Rusi« telegrafoval z Mukdenu p. Kirillov
dne 24. října: Na frontové čáře ani včer
změny nebylo. Okolo železné trati Japonci nám
odpovídali pouze ze dvou děl. Na levém boku
zcela mlčeli na naši palbu. »Nemají střeliva,«
vysvětlují to jedni. »Japoneů docela tu není,e
říkají druzí, »odešli k Arturu.« »Japonci vy
mýšlejí na nás něco nového,« hádají třeti, nej
opatrnější a zkušeností nejvíe poučeni. V ka-
ždém případě nemáme tušení o tom, jakými
záměry Japonci se zanášejí. Armády jsou jako
dva berani, opírající se lebkou o lebku, a jeden
ani druhý nemůže z místa. Neutralného pásmu
není, obě armády jsou takořka jen na vlas od
sebe. Naše okopy jsou od japonských místy na
šest — osm set kroků. Rozvídky konati ne-
možno. Co dále bude, ukáží události.
Týž telegrafoval 25. října: Včera jsme
opět obstřelovali tytéž vsi blíže Šahe. Oheň náš
byl řidký, ale trval celý den. Šlo nám o to,
sbychom vyplašili Japonce. Odpovidali poněkud
čileji než minulé dni. Čiňané donesli, že daleko-
nosným ohněm obichacích děl rozbili jsme Ja-
poneům tři polní děla. Nám raněn z pušky
poručik Lazarev do ruky.
Rus
Kirillov
Japonec
Artur
9
article
Nedobytnest Port Arturu.
O nedobytnosti Porl Arturu Japonci slyší
už konečně i od svých spojenců Angličanů.
Zpravodaj »Daily Telegraphu« píše z Inkou
Rusové mají před opevněními sedm tvrzl.
Elektrické reflektory umístěny jsou mezi opevně-
ními na východě i západě. Tím způsobem Ru-
sové mohli pozorovati každé hnutí Japonců
ehrliti na ně oheň z několika rychlopalných děl,
výborně skrytých. Tvrze, jež vesměs položeny
jsou ve výši 1000 stop, zdály se ze vzdálenosti
tři mil snadně dobytným a jasně viditelným
silem. Čára ruských opevnění táhne se zdél
bezmála 12 mil a armáda 100.000 mužů nebyla
by s to vzíti je útokem, pokud by byl poněkud
přiměřený počet obranců. Kdyby Japonci při
hlavním útoku na Port Artur ztratili 30.000 m.
ale dobyli ho, vítězství jejich bylo by možno
prohlásiti za překvapující. Posádka, třeba ne-
četná a zondaná, může pokračovati v obraně
bez velkých ztrát, i když Japonci použijí většího
počtu oblehacích děl. Japonci musejí obětovati
mnoho tisíc mužů, aby opanovali třeba jen
krajní opevnění, která jsou neméně silná, než
Raněný Japonec v ruských rukou.
V. Kozlov oznamuje z hlavního stanu Kuro-
patkinova »Birževým Védomostem«:
Není pochyby, že japonští důstojníci za
strašují své vojáky ruským ukrutenstvím. Tyto
dni naši sanitáři přinesli raněného Japonce na
obvaziště. Mysle, že bude mučen, zajatec plaka
a o cosi prosil. Když lékař vzal lancettu, aby
očistil ránu, Japonec znova blakofal prosebná
slova. Ale vida, že ho nemučí, nýbrž léčí, chopil
se ruky vojáka, který ho držel a jal sej
celovat, pláče i směje se radostí.
Na přítomné výjev ten učinil hluboký dojem.
Viděli, kdyby japonská vláda nebyla svedena
lstivými intrikami Angličanů a japonský náro
obelhán svou vládou, že by nikdo z toho národa
nebyl Rusům nepřilelem.
Artur
Artur Japonec
Angličan
Rus
Japonec
V Kozlov
Kura
východ
Daily Telegraph
Birževý Védomost
11
article
Lelegra
Noční episoda huliská,
Z Hamburku, 29. října. »Hamburgen
Nachrichten« přínášejí zajímavé úvahyo
připadu hullském, z nichž vysvítá čím dále tím
více, že běželo asi o dobře smluvenou demon-
straci se strany japonsko-anglické a nikoliv o
osudnou náhodu, za jakou se noční episoda ze
dne 21. října prohlašovala. »Hamb. Nachr.e
píší mezi jiným: Ještě když kotvilo baltické
loďstvo v Kronštatě, množily se neustále zprávy
a pověsti o přítomnosti japonských špehounů,
kteří na ruské loďstvo chystají úklady. Když
pak baltické loďstvo v Libavě chystalo se k od-
jezdu, došly z Kodaně tajné depeše ruskéo
zatčení jednoho Japonce, jenž chystal attentát
na lodstvo. Také pařížskému »Tempsu«ze
spolehlivé strany, dle všeho z ruského konsulátu,
sděleno bylo o možnosti přičiny hullské episody
následující: Obdrželi jsme bezpečnou zprávu,
že špehounská služba japonská výborně jest
zorganisována a zejmena ve Štokholmu a že
tito lidé snažili se ne jedenkráte kupecké, ná
kladní nebo rybářské lodi zakoupiti, aby mohly
tyto vyzbrojiti torpédy a ruské loďsivo tím způ
sobem poškoditi. Jsouce tedy na nebezpeč
úkladného útoku připraveni, vydali se ruští ná
mořní důstojníci na cestu severním mořem
Obavy ruské, zcela důvodné, byly tak značně
že admirál Roždéstvensky, jemuž svěřeny byly
milliony, uložené v loďstvu ruském a tisíce ži
votů námořníků, poslal před loďstvem válečným
loďstvo výzvědné, jež mělo po případé býti obě
továno attentátu minami.
Japonec
Roždéstvensky
Hamburk
Hamb
Libava
Kodaň
severní moře
Hamburgen Nachrichten
Temps
12
article
Jako další vysvětlení pro jednání Rus
uvádí »Hamburger Nachrichlen« i další případ
a píší: Jak velice oprávněným byl velitel lod-
stva baltického cítiti se ohroženým nepřáteli,
vysvílá ze zprávy Bösmannovy kanceláře z
Geestemündu, která sděluje k události dne 21.
říjnu následující vyprávění kapitána rybářského
parníku Sonntag, důstojníka námořního Hähnel
Týž vypovídal takto: Nacházeli jsme se v no
v pátek dne 21. října na 56° severní délky
6° 407 východní šiřky. Dopoledne minulo nás
pět velkých lodí válečných, odpoledne 4 torpe-
dovky a devět velkých lodí (křižáků), z těchto
pak posledních pět až k 7. hodině večerní
Severně od nás spatřili jsme ve-
liký nákladní parnlk, kterýž pr
setmění snažil se přiblížiti se
ruskému loďstvu. Pluli jsme směrem jiho-
západním a asi o půl deváté hodině večerní
byli jsme osvětleni reflektory. Krátce na to vy-
páleno s ruského loďstva a hned na to padly
první granáty na několik metrů od našeho par-
níku. Obrátili jsme na severovýchod, abychom
se dostali z ohně, avšsk ruské loďstvo nepálilo
jen na nás, nýbrž na několik stran. Až osm-
desáte ran bylo vypáleno za minutu. Dle dopadu
projektilů a dle ran dalo se souditi, že metány
granáty o 8—15 em. v průměru rychlopalnými
děly. Veliký nákladní parník,o
němž dříve byla zminka, přitočil
se k našemu lodstvu a tu ihne
palba ruských lodí koncentrová na
naň. Střileno velmi dobře, neboť většina gra-
nátů dopadala těsně na tento parník, který by
dle všeho jediným vážným terčem ruské kano
nády. Vyhnuli jsme se ruské palbě. Světly dal
jsme ruskému loďstvu znamení, že my nejsme
mu nebezpeční.
Rus
Bösmannův
Sonntag
13
article
»Hamburger Nachrichten« k tomu připomí
nají: Vypravování toto není sice úplně jasným
ale nieméně vysvítá, že běželo tu o odražen
útoku a pronásledování ruského loďstva nezná
mým oním nákladním parníkem, o němž kapitán
Hähnel prozrazuje, že byl ruskému loďstvu ne
ustále v patách a že také ruské loďstvo věno
valo mu při palbě náležitou pozornost. Co t
bylo za parník? táží se »H. N.« Nebyl to jeden
z těch, který Japonci zakoupili a vyzbrojili tor
pědy? Proč následoval ruské loď-tvo? To jsou
otázky, na které snad na smírčím soudě budou
Angličané donuceni, dáti odpověď . ..
Z Viga, 29. října. Z Madridu se sděluje
že mezi Petrobradem a admirálem Rožděstven
ským vyměněno bylo včera velice mnoho depeši
Admirál byl obsahem jejich prý velice upokojen
a zmínil se zpravodajům španělských listů, že
dvůr ruský chová k jeho zprávám úplnou dů-
věru. Jak se proslýchá, stanovila španělská vláda
baltickému loďstvu ku proplutí španělským po
vodím lhůtu čtyř dnů.
Z Madridu, 29. října. »Correspondenci
de Espaňa« sděluje, že španělské úřady upo
zornily prý důvěrně admirála Rožděstvenského
že v několika pobřežních místech japonští agenti
snažili se zakoupiti kupecké lodi, že však se
jim to nepodařilo.
Ze Southamptonu, 29. října. (C.-B.) Ve
své včerejší řeči prohlásil předseda ministerstva
Balfour dále, že car ruský osvědčil se po jeho
zdání jakožto osvícený posuzovatel toho, co je
ve sporu dvou národů správno. Anglie nežádala
nic, co by sama, jsoue na místě Ruska, ráda
nepovolila. Nejevila nijaké touhy využilkovati
toho, co mohlo by se nazvati rozpaky Ruska,
Hähnel
H N
Japonec
Angličan
Rožděstven
Correspondenec
Espaňa
Rožděstvenský
Balfour
Vigo
Madrid
Southampton
Anglie
Rusko
Nachrichten
14
article
aby vynutila splnění svých požadavků. Anglie
spíše dovolávala se prostě zásad, jimiž musí se
říditi dané sty ky národů a nedovolávala se
marně. Že nenastalo nijakého průtahu v diplo-
matickém vyjednávání nebo něco horšího, jest,
ja k myslí řečník, následkem jednak spravedlnosti
a umírněnosti anglických požadavků, jednak
však také moudrosti ruského panovníka.
Ze Southamptonu, 28. října. (C.-B.) Před-
seda ministerstva Balfour pravil ve své řeči
ještě též, že nikdo nemohl počítati s možnosti
tragedie jako byla tragedie hullská, jinak bylo
by válčící loďstvo zlem, proti němuž neutrální
mocnosti musily by se spolčiti. Všeliké loďstvo,
jež by pojímalo svá práva tak jako ruský ad-
mirál, musilo by se pronásledovati a zhubiti.
Z Londýna, 29. října. (C.-B.) Názory
anglických listů o včerejší řeči Balfourově jsou
velmi různé. Časopisy oposiční prohlašují, že
jsou velmi spokojeny s řešením sporně otázky,
jež zabrání válce. — »Daily Chroniele« míní
že možnost průtahu ve vyřízení otázky vyváží
se ustanovením, že část baltického loďstva bě-
hem vyšetřování musí zůstati ve Vigu. V tom
spočívá nejlepší záruka, že nebudou se opako-
vati podobné události proti neutrálním státům
jako v Severním moři. — »Daily News« kon-
statují se zadostučiněním, že mír byl zachován
beze škody pro obě strany. Rusko může se
podrobiti rozhodnutí carovu, aniž pozbylo cti.
Rozřešení olázky jest nejlepším výkonem poli-
tiky Balfourovy. — »Daily Telegraph« ujišťuje
že ministr vnějších záležitostí Delcassé a fran-
couzský vyslanec v Londýně hráli čestnou
úlohu při tomto řešení. Anglická vláda neobhá-
jila jen čest říše, nýbrž také všech neutrálních
národů.
Balfour
Balfourův
Anglie
Southampton
Londýn
Vigo
Rusko
Daily Telegraph
15
article
»Morningpost« prohlašuje, že jest spoko
jena jen málo. Nemůže ubrániti se prý my-
šlence, že prostředky slátního umění v tomto
případě byly by umožnily rozřešení ještě správ-
nější, rozřošení, jež bývalo by učinilo osady
i jiné hrdými na vlajku, pod níž žijí. — » Stan-
dard« soudí velmi nepříznivě. Praví: Unikl
jsme válce s Ruskem, jež bývala by strašným
neštěstím, ale vyhnouti se sporu za takový c
podmínek nebylo zajisté nesnadno od počátku.
Mohlo se toho dosíci bez hrozebných projevů,
které ukazují se nyní směšnými. — »Times«
praví: Ohlášení Balfourovo bude přijato nejen
v celé říši, nýbrž nepochybně také v celém
eivilisovaném světě s opravdovým souhlasem
List klade důraz na mravní podporu, jíž do-
stalo se názory jiných zemí. Toto rozřešení jes
děkovati velikou měrou novým poměrům mez
vládou pařížskou a londýnskou.
Z Gibrallaru, 29. října. (Reuter.) Bitevn
lodi britské »Jupiter« a »Maguificent« vydaly
se na moře západním směrem. Myslí se, že
plují k Tangeru.
Z Hangu, 29. října. (Reuter.) V kruzích
jež mají styky s rezhodčím soudem, poukazuje
se k tomu, že přišti komise pro příhodu v Se
verním moři může býti — dle haagské smlouvy
— pouze komisí vyšetřující bez roz
hodčího práva.
Z Berlína, 29. října. (C.-B.) V dnešní ber
línské depeši »Köl n. Ztgu« o pokojném roz
řešení anglo ruského sporu praví se, že také
Německu v jeho zájmu záleží velice na pokoj-
ném rozřešení, neboť kdyby východo- asijská
vojna při té přiležitosti bývala zasáhla do Evropy
níkdo by nevěděl, kam až vojna sahá. Pokojná
shoda, způsobená carem bez ohledu na zdržo-
vání baltického loďstva, svědčí o jeho spravedli
vosti a pokojném smýšlení a dojde uznán
v celém světě.
Jupiter
Rusko
Balfourův
Gibrallar
Tanger
Hang
Berlín
Německo
Evropa
Times
Reuter
16
article
Také »Nordd. AlIg. Ztg.« vyslovuje
povděk Německa nad shodou a zachováním
míru, neboť dbalo se celý lidský věk o zacho
vání pokoje, jenž je nutnou podminkou vývoje
a utvrzení blaha německého národa
Z Malty, 29. října. (C.-B.) Řadové lod
»Albemarle« a »Montagu« a křižák »Leandere
odpluly do Gibraltaru. Z Korfu sem přibyla řa
dová loď »Bulwark«.
Z Madridu, 29. října. (Temps) Japonský
zástupee Akäbene upozornil ministra zahra
ničných věcí San Pedra na dlouhý pobyt ru
ského loďstva ve Vigu a na úlevy neslučné
s neutralitou při jeho zásobení uhlím a potra
vinami.
San Pedro odvětil, že jiné státy za
chovaly se podobně.
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 28. října. (C.-B) [Úřadně.
G.-l. Sacharov telegrafoval dnes hlavnímu
štábu: Dnes nebylo s nepřítelem žádné
srážky. Na celé frontě střílejí tu a tam ruské
i japonské batterie. Střelba Japonců byla málo
účinna. Naše ztráty jsou skrovny.
— 29. října. Dnes v noci bylo vše s po-
kojem. Nedostal jsem zprávy o nijakých srážkách.
Z Tokin, 29. října. (Reuter.) Z hlavního
stanu Kurokova teleg afují, že Japonci 27. říjnn
po prudkém boji dobyli Vajtaošanu. Úlok
počal v 8 hod. ráno a trval do 4 hod. odpol.
Montag
Leander
Korf
Sacharov
Japonec
Kurokův
Německo
Malta
Albemarle
Gibraltar
Madrid
Vigo
San Pedro
Petrohrad
Tokin
Sana Pedro
Reuter
17
article
Japonci ukořistili 2 kulomety. Ruské ztráty od
hadují se na 200, japonské na 170 mužů
Rusové, již obsadili Vajtaošan 14. t. m. osm
setninami a založili tam zákopy, ustoupili přes
řeku Ša.
Z Tokia, 29. října. (C.-B.) Maršál Ojam
oznamuje, že po dobyli Vajtušanu 27. t. m
nepřítel střílel druhý den odpoledne ustavičně
na toto místo a potom zmizel.
Dne 28. t. m. nebylo nižádných vážnějšíel
Z Petrohradu, 29. října. (C.- B.) »Rus. tel
kancelář« sděluje z Dadziapa ze dneška: Ja
ponci jevili dnes na posunutých posicích u obe
Concinu a Pucaru jistou činnost.
Oddíl samarského pluku bojoval po celý
den se střídavým úspěchem proti nepřátelskému
pluku pěchoty. Japonci obsadili v noci, ob
držovše větší posily, ves Cicin, jež úplně vy-
bojů.
Japonec
Rus
Vajtaošan
Ojam
šo
Tokio
Petrohrad
Rus
18
article
hořela.
Japonské dementi.
Z Tokia, 29. října. (C.-B.) Úradně prohla
šují, že Japonsko od počátku vojny neobjednalo
a nekoupilo v Anglii ani jediné minonosky.
Baltické loďstvo ruské.
Z Viga, 29. řijna. (C.-B.) »Agence Havas«
sděluje: Uhelná firma Hanuš Menzell dodala
jistému ruskému křižáku uhlí. Všechny ruské
křižáky nakládaly poslední noci uhlí. Torpedovky
baltického loďstva evičily poslední noci na moři
pobliže mysu Finisterre ve střelbě. Četné ozbro
jené šalupy jsou stále ve styku s loďmi eskadry,
zakotvené na rejdě.
Z Tangeru, 29. října. (C.-B.) Na zdejš
rejdu přibyly tři obrněnci, aby naložily uhlí
z dopravních parníků. S pobřežními batteriem
si nesalutovaly. Strážné lodi pozorují ruské
obrněnce.
Z Tangeru, 29. října. (Reuter.) Připluvší
sem tři ruští obrněnci a všichni minonosei na-
ložili zde z uhelných lodí Koreje uhlí a za
kotvili v přístavu.
Kapitán minonosce Blešťašev byl požádán
za rozmluvu, ale odepřel všeliké zprávy. Řek
pouze, že má vše, co potřebuje na cestu.
Z Tangeru, 29. řijna. (C.-B.) Přibylé sem
ruské lodi jsou: »Osljabja«, »Sissoj Veliký«.
»Navarni«, velký křižák »Admirál Nachimov«a
7 minonosek. S nimi připluly 4 uhelné lodi.
Z Viga, 29. října. (C.-B.) Anglický konsulát
dostal telegrafický rozkaz prostarati se o uhl
pro průplavní loďstvo, jež přibude sem dnes
odpoledne nebo zejtra.
Přístavní velítel dovolil admirálu Roždeštven
skému zůstati ve Vigu, pokud toho bude třeba
pro přípravné vyšetřování. Avšak mezi ruským
námořníky proslýchá se stále, že ruské loďstvo
odpluje ještě dnes. Lodivodové jsou na svých
místech.
Přípravy k novému útoku na Pore
Artur.
Havas
Menzell
Blešťašev
Nachimov
Poros
Tokio
Japonsko
Anglie
Vigo
Finisterre
Tanger
Korea
Reuter
19
article
Z Petrohradu, 29. října. Dle všech známek
blíží se opětně nový a snad největší útok japon-
ský na Port Artur. Do zátoky Holubinné přibyly
posledních dnů značné posily japonské a zejmen
vyloděna veliká oblehací děla v značném počtu.
Dle doslechu telegrafoval generál Stesselj, že jes
odhodlán na všea
Z Londýna, 29. října. Zpravodaj »Daily
Chronicle« telegrafuje z Čiťu: Situace v Por
Arturu každým dnem se přiostřuje. Se strany
japonské ději se ohromná opatření k velikému.
všeobecnému útoku. Dle výpovědí japonskýeh
důstojníků má to býti útok poslední a nemá býti
od útoku ustáno, dokud nebude Port Artun
dobyt. Také na moři pohyby lodstva japonského
nasvědčují tomu, že chystá se k veliké akci, dle
všeho k nejtěsnějšímu sevření přistavu.
Starost generála Grippenberga
o armádu mandžurskou.
Z Petrohradu, 29. října. Armádní rozkaz
generála Grippenberga nařizuje změnu uniformy
a to místo plášťů mají býti dodány vojsku v Man
žurii kožichy. Také rukavice a brejle proti sněhu
budou expedovány na bojiště. Generál Grippen
berg odebere se určitě na bojiště 2. listopadu.
Dar krále Menelika pro zraněné
ruské vojíny.
Z Paříže, 29. října. Menelik, jak z Adis
Abada se sděluje, věnoval 100.000 fr. pro zra
něné a nemocné ruské vojíny.
Náměstník Alexějev.
Z Čifu, 29. října. (Reuter.) Náměstník
admirál Alexějev opustí zejtra Charbin s celým
svým štábem a přibude do Petrohradu asi 14
listopadu. Zdejší ruský konsul vyjádřil se, že
Alexějev byl odvolán proto, že třeba jeho rady
při pořizování nových plánů pro mandžurskou
vojnu.
Artur
Grippenberg
Menelik
Náměstník Alexějev
Alexějev
Petrohrad
Port Artur
Londýn
Man
Paříž
Čif
Charbin
Daily Chronicle
Reuter
20
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 28. října. (C.-B.) Turecko-
bulharské vyjednávání o vystěhovaleích
bylo přerušeno. — Bulharský zástupce Na-
čevič očekává instrukce své vlády. Ministn
kultu vynasnažuje se o smír mezi patri-
archou a opposicí, avšak patriareha
chová se odmítavě. Slíbil pouze, že přednes
tuto záležitost ve společné radě.
Z Gařihradu, 28. října. (C.-B.) Bezpod-
statna je zpráva vídeňských novin, že Porla
odpověděla 25. t. m. výhrůžně rakouskému vy
slanectví, že nesouhlasí s rozmnožením
četnických důstojníků. Vyslanci ra-
kouský i ruský odpověděli 22. t. m. na ná-
mitky Porty ze dne 18. října a tato více ne-
odpověděla. Oba vyslanci oznámí Portě, kdy
odeestují rakouští a ruští důstojníci, jen jal
den ten bude ustanoven.
Licha je zpráva »Frankf. Zlg.«, že rakouský
a ruský vyslanec trvají také na současném vřa-
dění poddůstojníků. Vyjádřili se na Portě,že
by jich bylo třeba, ale zatím se na uskutečnění
této záležitosti naléhati nebude.
Porla
Frankf
Balkán
Cařihrad
21
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 22.)
V Brně, 29. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Obecní řád a obecní volební řád města Brn
přijat byl dnes ve třetím čtení. Všechny minorita
návrhy českých poslanců byly zamilnuty.
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
o 10. hodině.
Posl. Zolíl, Albrecht a soudr. podávají
pilný návrh na ohledání pramenité vody na
Svitavami za účelem zřízení vodovodu pro pil
nou vodu.
Posl. Richter a soudr. podávají následujíe
pilný návrh:
Veškeré letošního roku až dosud došlé a fak
komunikačním odborem zemskému výboru již od-
stoupené neb u zemského výboru se nacházející petice
o provedení neb podporování staveb okr. silnic jako
staveb z nouze, buďtež postoupeny nouzovému odboru,
aby tento slav. sněmu povolení potřebných prostředků
na tyto stavby navrhnouti mohl, tak aby bylo zem
výboru udílení žádaných subvencí na provedení tako-
výchto staveb z nouze, dokud ještě nouze panuje,
umožněno.
Návrh po vřelém odůvodnění posl. Richtra
přikázán odboru nouzovému.
Vetter
Posl
Albrecht
Richter
Brno
22
article
Sněm přechází k podrobné debatě o obecním
řádu hlavního města Brna. Při § 1., v němž
mluví se o zemském hlavním městu Brnu, hlásí se
o slovo posl. dr. Perek. Postrádá, že v označení Brna
vynecháno bylo slovo „královské“. Titulu toho do-
stalo se Brnu již od Karla IV., který město finaněně
i jinak povznesl. To činí na řečníka dojem, jako by
většina tohoto sněmu a zejmena radniční klika chtěla
hlavní město akceptovati jen pro sebe a zahladiti
každou vzpomínku na to, že jest Brno hlavním mě-
stem také pro velkou většinu tohoto obyvatelstva.
Appelluje na šlechtu, která ráda a úzkostlivě hájí svých
historických titulů, by nestavěla se proti tomuto po-
žadavku, vytrysklému ze státoprávního stanovisk
českých poslanců, jinak nechť se pak nediví, když
čeští poslanci budou hlasovati pro zrušení kurie velko-
statkářské. O pouhé slovo se při tom nejedná, nýbrž
o to, zda uznávají nároky českého obyvatelstva na
hlavní město Brno. (Souhlas a potlesk.)
Posl. dr. Gross praví, že návrh dra. Perka přišel
pozdě, když již stejné označení Brna přijalo brl
doktor
Perek
Posl
Gross
Perk
Brno
Karel Iva
23
article
včera při obecním řádu. Kdo myslí, že Morava bude
brzy přidělena k Čechám, jest na omylu.
Návrh dra. Perka se zamítá
§§ 2., 3. a 4. přijímají se bez debaly.
Při § 5. podává posl. dr. Přikryl toto mino-
rilní votum:
V obci rozeznávají se údové obce a cizí (přes-
polní). Údové obce jsou: 1. Příslušníci obce; 2. sou-
sedé; 3. společníci. Příslušníci obce jsou ti, kteří mají
v obci právo domovské. Sousedé v obci jsou ti, kletí
tuto dobu sousedské právo občanské v obcí mají, aneb
ti, kterým se budoucně od obce propůjčí. Společníci
obce jsou ti, kteří nejsouce ani příslušníky ani sou-
sedy, a) z nemovitého jmění, b) z řemesla, živnosti
neb důchodů nejméně po jeden rok v obci platí takový
obnos přímé daně, která dle volebního řádu k voleb-
nímu právu potřebna jest, a kromě toho, když k oso-
bám sub. lit. b) jmenovaným náležejí, v obci řádné
bydliště mají. Všechny ostatní osoby v obci slovou
cizí (přespolní). (Zákon ze dne 15. března 1864, č. 4.
z. z., § 6.)
Paragraf 5. totiž v návrhu odboru za údy obce po-
kládá také společníky obce, totiž rakouské státní
občany, kteří, nemajíce v obci práva domovského,
plati tam přímou státní dai.
Posl. dr. Přikryl praví, že návrh odboru jes
výminkou zákona z r. 1864, který platí pro celou
zemi a dle kterého sdělány jsou obecní statuty všech
ostatních měst se statutem na Moravě. Návrhem svým
chce dociliti jen souhlasu se zmíněným zákonem.
Další paragrafy přijímají se bez debaly,
minoritní vota se z amíta jí
K § 22., stanovícímu počet členů obecní rady na
57., navrhuje poslanec dr. Přikryl, aby počet ten
zvýšen byl na 64.
Perk
doktor
Přikryl
Posl
Morava
Čechy
24
article
Návrh se zamítá.
Minoritní votum posl. dra. Kolránka k §§ 28.
a 29. se zamítá
Při jednání o § 52. podává posl. dr. Podbrd-
ský minoritní votum v ten smysl, aby sporná vě-
byla předložena zemskému sněmu
Minoritní votum se zamítá.
§ 52., 53., 54. a 55. přijímají ze bez debaty.
Přikročeno k jednání o § 56., v němž stanoví se
náležitosti stran nabývání a zcizování obecního jmění
a praví se, že k zamýšlené půjčce, přesahující výši
100.000 K, jest zapotřebí schválení zemského výboru
a kdyby výše ta přesahovala 200.000 K, schválení
zem. výboru ve shodě s místodržitelem.
Naproti tomu posl. dr. Podbrdský podává
minoritní votum v ten smysl, aby již při zamýšlené
půjčce, přesahující 100.000 K, bylo třeba schválení
zem. výboru ve shodě s místodržitelstvím.
Minoritní votum posl. dra. Podbrdského se za-
mítá
§ 57. přijímá se bez debaty
§ 58. v navržené osnově stanoví působnost obecní
Posl. dr. Parma podává k paragr. tomu minorilní
yotum, v němž stojí toto ustanovení: „Avšak obecní
orgánové jsou povinni vyřizovati podání písemná a
ústní v záležitostech stran v onom jazyku zem-
ském, ve kterém přišla.?
Posl. dr. Parma líčí historii tohoto paragrafu.
V odboru, kde zástupci české menšiny vysloupili pro
tento svůj návrh, praviti pánové z levice, že uslano-
vení to rozumí se samo sebou. Proč tedy, praví k je-
vici, dáváte je do zákona: Řeknu vám, proč: Chcele
ze zásady, že totiž podání mají se vyřizovali
jazyku, v jakém byla učiněna, dělati milost.
Vy nechcete jazykovou rovnoprávnost, hlavní město
Moravy chcete míti jen pro obyvatelstvo německé.
doktor
Podbrd
podbrdský
Posl
Parma
Morava
25
article
Řečník praví, že dodatek jim navržený není nie
jiného, než to, na čem usnesli jsme se ve výboru vy-
rovnávacím — t. zv. lex Parma. Praví se, že jest to
věcí politické cti levice, aby nyní stála na tomtéž
stanovisku. (Souhlas.)
Posl. dr. Perek praví, že požadavek menšiny
je v souhlasu s návrhem dra. Parmy o jazykové
rovnoprávnosti při úřadech rovnoprávných a městech
z vlastním statutem. Vytýká, že Němcům nejde
rovnoprávnost, ale v první řadě o za chování něme-
ckého rázu města Brna.
Zpravodaj posl. dr. Gross praví, že možnost
užívání obou zemských jazyků jest v parageafu ob-
sažena. Proti zákonu Parmovu není se strany Němeů
žádného zásadního odporu, ale dle návrhu, který
učinil svého času zemský výbor, bude zákon tento
předložen k sankci, až vyřízeny budou všechny před-
měty jednání výboru vyrovnávacího. Předloha tato
jest vnitřní věcí obce hrněnské a nepatří tudíž do
vyrovnávacího výboru.
Při jmenovitém hlasování z amítá se minoritní
votum posl. dra. Parmy 51 hlasem proti 25 hlasům.
Ostatní 88 přijímají se bez debaty, když posl.
dr. Parma a dr. Kofránek od svých minorit-
ních vot ustoupili
Pouze při jednání o 8 90., který stanoví, ž
proti usnesením obecní rady ve všech věcech, které
jsou přenechány samostatné působnosti obce, nel ze
podati dalšího odvolání, leč by odvolání
takové v jiných zákonech bylo stanoveno, rozvinula
se debata.
Parma
Posl
doktor
Perek
Němec
Gross
Parmův
Něme
Kofránek
Parma
Brno
26
article
Posl. dr. Kofránek nazývá toto ustanoven
nemoderním, ba nesmyslným a vyslovuje pochybno-
sti, zda vláda toto ustanovení předloží k sankci. Po-
dává minoritní votum tohoto znění: »Proti usnesením
obecní rady ve všech záležitostech, které samostatné
působnosti obce jsou přenechány, lze odvolati se
k zemskému výboru; odvolání budiž podáno během
14 dnův u městské rady. Lhůta tato počíná prvním
dnem po učiněném případně vyhlášeném neb doda-
ném usnesení.«
Posl. dr. Gros s uvádí, že vídeňský obecní řá
má totéž ustanovení.
Minoritní votum posl. dra. Kofrán ka s
zamitá.
Když přijaty byly všechny paragrafy, jedná s
o návrhu uvozovacího zákona, jimž vydává se nový
obecní a nový řád volební pro město Brno.
Posl. Rohrer podává jako minoritní votum
připojení článku V. s tímto zněním
»O návrzích na změnu tohoto obecního řádu
a řádu volení v obci lze jednati jen tehdy, když to
navrhne obecní rada zemského hlavního města
Brna. «
Posl. Rohrer praví, že jako vydává se kuriátní
zákon pro zemi, tak má toto býti podobným ustano-
vením pro Brno a přimlouvá se za přijetí svého vota.
Místodržitel hr. Zierotin praví, že nebylo by
přípustno, aby podobné ustanovení bylo pojato do
zákona o vydání obecního řádu města Brna, nebot
by odporovalo § 17. moravského zřízení zemského,
dle kterého přísluší snému a vládě navrhovati zákony
beze všeho obmezení.
Posl
doktor
Kofránek
Gros
Zierotin
Brno
obecní rada
obecní řád město Brno
27
article
Posl. dr. Hruban praví, že očekával, že posl.
Rohrer svoje minoritní votum vezme zpět. To, co
navrhuje, jest hotové unikum. Votem svým žádá po
sněmu, aby zbavil se svého práva a vydal se na mi-
lost a nemilost radnice. Volum podepsáno jest zá-
stupci měst, jichž první starostí jest udržení něme-
ckého jich rázu. Bude hlasovati proti. (Souhlas.)
Po další řeči posl. bar. Pražáka, jenž rovněž
potíral minoritní votum Rohrerovo, povstává posl.
Rohrer a prohlašuje, že bere své minoritní
votum zpět. (Posměch na českých lavicích.)
Nový obecní řád a nový volební řád
hlavního města Brna příjímají se ve
čtení třetím.
Levice tleská a gratuluje dru. Grossovi.
Při hlasování vyšli poslanci čeští a všeněmečtí
ze sněmovny.
Pak v rychlém spádu projednána řada drobných
předlob rázu hospodářského, návrh posl. dra. Sto-
jana a soudr. na zřízení fondu pro starobní
pojišťování maloživnostníků a země-
dělců a návrh posl. Richtra a soudr. na pro-
hlášení obchodu s lihovými nápoji v nádobách uza-
vřených za živnost koncesovanou přikázány odboru
živnostenskému a schůze skončena.
Příští ve středu ve 4 hod. odpol.
Posl
doktor
Hruban
Pražák
Gross
Richter
Brno
29
article
Z Vídně, 29. října. (C.-B.)
Dolnorakouský sněm rokoval o zprávě
finančního výboru stran zavedení zemkké pivní
přirážky K 1.70 z 1 hl. (ref. Gessmann.
Posl. Medinger líčil škodné následky nové
daně na pivní výrobu a hostinství; — Seitz do-
rážel na finanční hospodářství většiny a ohlašoval
nejtužší odpor dělnictva proti nové dani; — Stč-
ckler pravil, že venkovští zástupci budou hlaso-
vati pro přirážku s těžkým srdcem, ač jsou proti
úpravě učitelských platů; — Kolisko opřel se
předloze rozhodně; — Schwarz považuje novou
daň za skutečné neštěstí pro menší pivovary.
Posl
Seitz
Kolisko
Schwarz
Vídeň