ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0ea489f0-71f6-11dc-a5d5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, person 48, org 11, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 30. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 300.
4 article
Na ranní a odpol. Hlsty přelpláeí se: v Praze v admninistrael na n . . . . 6 K — s dvojí donáške zs moěníe n čivt kta . . . . 7 K 50 ve Olfalkách na měsíc . . . . . . 2 K 30h s Poštoni ndtvrt leta . . . . 9 K e0 s drojí zlsilkon za něsle . . . . nk čtvrí leta . . . . 11 K c0
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu Je o 20 stranácb.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 29. října o 9. hod večer. (Pův. tel. zvláštního zpravodaje »Národ ních Listů«.) V komisi, jež má vyšetřo- vati případ hullský, mají míti Rusové i Angličané stejný počet hlasů. Po věsti, jakoby Anglie byla během kon- fliktu podala ruské vládě ultimatum, jsou úplně bezpodstatny. Po celý průběh sporu nepodalo anglické vyslanectvo žádné noty ta- kového rázu. Zejtra budou uveřejněny v listu úřadním depeše, vyměněné mezi oběma ministry vnějších zále- žitostí. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Angličan Petrohrad Anglie
7 article Po bouřce!
Po bouřce! Tak je tedy příšera hrozné, snad světové války, kterouž po celý týden anglická vláda se svým žlutým tiskem londýnským tak pro stopášně burcovala, vděk klidné roz vaze Ruska a pod dojmem přesvědčujícího vý kladu admirála ruského baltického loďstva šťastně zažehnána. Sám náčelník ministerstva anglického. lord Balfour, oznámil to včera veřejnou řeči v Soutbamptonu všemu světu, že »politování hodný tragický případ z minulého pátku neskonči velkým národním bojem« mezi Ruskem a Anglií, nýbrž bude přikázán k vyšetření a roz hod- nu tí mezinárodnímu soudu, na kterém teprv pravda o celém záhadném. případu bullském »vyjde na jevo!« — Již těmito vlastními slovy vyřkl lord Balfou nad celotýdenním tím bezpříkladným zuřením, vyhrožováním a zbrojením vlády anglické proti
Balfour Balfa Rusko Anglie
8 article
Rusku zdreující soud. Pravda teprve vyjde před soudem na jevo! Aniž by tedy z nal pravdy, neváhali nicméně ministří angličte svými paličskými řečmi a vražednou přímo mluvou svého tisku rozdmychovati v duši davo nejhoroucnější zášť proti Rusku, neváhali křičeti o hanebném, neospravedlnitelném zloči nu, jaký prý spáchán bidným ruským loďstvem n nevinných, bezbranných rybářích znglických, ne váhali loďstvo to vyhlašovati za veřejné nebez- pečí pirátské, ba neváhali allarmovati veškeré válečně lodstvo Velké Britanie po všech mořich, abý se shluklo ku pronásledování a zničení ru- vého loďstva, nedostaneli se okamžitě Anglii zidostučinění příkladným a bezodkladným ztre- sláním vinníků, nedá-li pak Rusko nad to ještě všemožné záruky pro budouci bezpečnost lod snglických na všech mořích světa »od Kron- šlatu až po Vladivostok.« Je to mrav, příslušíei vzdělanému velestátu, takto si věsti vůčí sou- sední velmoci, pokud se nezná pravda o celém zihadném případě, odsuzovat a nejkrutější po- mstou vyhrožovat, pokud není zjištěno, n kom vina a jde-li vůbec o nějako u vinu
Kron Rusko Velká Británie Anglie Vladivostok
9 article
Hned jak stihly první zprávy od poškoze- ných rybářů hullských, činil celý připad dojem tagického omylu, při němž nemohlo se Rusům přisuzovati žádného zlého úmyslu. Přece neb- dou na své cestě ku Port Arturu válečné lodi rušké v Severním moři podnikati noční útok na klidné rybářské loďstvo a byť bylo sebe, če- nější, pakli ono jen lovením ryb se zabývaloa žádného nepřátelského úmyslu proti nim ne- osvědčilo. To dával prostý rozum. Musilo s tedy v noční tmě na širém moři cosi neobyčej- ného přihodit, co Rusy polekalo a ku podezření přivedlo, že jest na blízku nastrojen na ně ne- bezpečný úklad, buď plovoucími minami neb torpédy. Hnod v neděli dne 23. října pravil první tajemník ruského vyslanectva v Londýně Sasanov redaktoru »Daily Newsa: »Žádný člověk zdravých smyslů nemůže uvěřit, že by ruské balti- cké loďstvo bylo s úplným úmyslem střilelo na loďstvo rybářské. Stalo-li se tak, pak to bylo pouhé neštěstí. Případ udál se, jak mi vypra- vujete, za tmavé noci a já bych si ho mohl jen takto vysvětlit: »Rusko bylo před několika nedělemi varováno, že Japonci chyslají proti ruskému loďsivu úklad hned v moři Severním.
Rus Artur Japonec Londýn Rusko
10 article
Více Japonců prý přišlo do Evropy, aby úklad ten provedli. Náleželo tedy Rusku učiniti všechna možná opatření proti této možnosti. Ovšem, ja ponské minonosky nebo torpedoborci ne- mohli v těchto mořích se zdržovat, aniž by kdo o tom věděl. Avšak obáváno se, že nebezpeč nehrozí od lodí japonských, nýbrž že nepřítel použije k tomu — jina- kých prostředků. Střileno-li tedy s naš- strany, tedy patrně vzniklo při ruských důstoj nících baltického loďstva podezření, že tyto ry bářské lodi, mohouce se zcela nenápadně při- blížiti lodím našim, byly snad od Ja poncův najaty a torpédy opa- třeny, aby naše loďstvo snadně do povětři vyházely. V tomto domnění, v této obavě osud svého loďstva mohli jedině důstojníci ruští zahájiti za tmy noční palbu po lodích domněle podezřelých a dopustit se osudného omylu, jehož zajisté, želeti bude upřímně všechna Rus.«. — Avšak v Anglii jakoby minulý týden dali zdravému rozumu lidskému s bohem. Ne čekáno na výklad povolaných svědků tajemné události se strany ruské, nýbrž ve vládnícl listech hanobeno ruské ballické loďstvo jako vyvrhel a ohava světa. „Má býti tomuto mizernému („wretehed“) loďstvu dovoleno, aby ještě po dva neb tři mě- síce podobně prostopášílo?“ supěl vládní „Standard“ dne 24. t. m. doslovně: „Toto leďstvo se svými neschopnými veliteli, se svým nemotornými strojníky, se svými nevyučeným námořními důstojníky, se svým mužstvem, zá- ležejícím z pozemních krys, dávno již jest světu na posměch. Nyní však se komedie zvrátila v tragoodii. Jest nejvyšší čas, aby byl předsta- vení učiněn konec. Nechť se ruské vládě s ve- škerou rozhodnosti sdělí, kterak očekáváme, že toto hanebné loďstvo 1ned zavolá zpět.
Japonec Evropa Rusko Rus Anglie
11 article
Válečné lodi, jichž posádka nalezá se v takovém stavu, že považuje rybářské lodi za torpédovky a beze všeho na ně střílí, takové loďstvo patří de uzavřeného přístavu. Na širém moři jest mezi- národním nebezpečím.“ — Tak to šlo dál a dále, zatím co slavná anglická vláda den za dnem hlučněji rachotila palašem proti Rusku, posílajíc do Petrohradu obrněnou notu za notou a nařizujíe okázale všem svým obrněneům, aby se přihotovily k boji. Slovem, válka, nejhroznější válka, jaká se mysliti dá, byla se strany Anglie přímo ší- leně sháněna a rozdmychována, aniž by se bylo vyčkalo slušně, až jak se obhájí vzdálený na moři admirál baltického loďstva Rožděstvenský. Nuže, konečně došla jeho odpověď a — vydala! „Příhoda v Severním moři — vy světloval první telegram jeho z Viga ze dne 27. t. m. — byla provokována dvěma tor pédovkami, kteréž bez rozžatých svítilen pod ochranou tmy napadly naši lod plující v čele loďstva našeho. „Loďstvo naše posvitilo si na ně elektri ckými reflektory a zahájilo palbu. Při tom zpo zorovali jsme několik menších parníkův, po- dobných parníkům rybářským. Těchto hledělc naše loďstvo ušetřit a proto ustálo ihned v palbě jakmile ony torpédovky zmizely. Anglické časo pisy prý se horší nad tím, že naše torpédovka která prý prodlela na místě srážky až do rána nepřispěla pomocí raněným a tonoucím. Avšak u našeho oddílu loďstva nebylo žád- ných torpědovek, a my nezůstavil na mistě srážky žádné lodi vůbec.
Rožděstvenský Příhoda Rusko Petrohrad Anglie Vigo
12 article
Z toho je patrno, že zůstala u malých rybář- ských parníků do rána pouzejedna z těch dvou torpédovek, která nebyla námi potopena, nýbrž jen porou- chána. Naše loďstvo neposkytlo rybářským lodím prote žádné pomoci, poněvadž je mělo za podezřolé, že skýtaly pomoc oněm tor pédovkám, neboť se tvrdošijně po koušely čáru našich lodí prolomi Některé z nich neměly žádných světel, jine je rozžhaly teprve pozdějí.““ — Druhý telegram admirála Rožděstvenského opětuje s veškerou určitostí, že se mezi neoby- čejně četným rybářským loďstvem anglickým nalezaly dvě cizí torpědové lodi z nichž jedna zmizela, druhá však až do rána poblíže rybářů prodlela, opravujíc asi své utr pěné škody. — Toto ruské vylíčení případu, tak jasné prosté, způsobilo rázem obrat. V anglickém lí- čení nebylo žádného rozumného vysvětlení temné afféry: podle ní byli by Rusové jednal jako nepříčetní ztřeštěnci — zde však odůvod- něno jejich jednání jako zcela rozumné a při- kázané povinnou opatrnosti vůči nepříteli tak úkladnému, jako jest Japonec — a jeh tajní spojenci, protektoři a sou- spřeženci... Rusové měli pro sebe zkušenost. Zeel týmž manévrem, pomocí „nevinného rybářského lodstva lapen a zahuben o Japoncův ještě před vypovězením války v moř japonském ruský válečný parník — „Jekatěrino- slav“. — I kdož ví, co před mezinárodním soudem ve Vigu nevyjde nyní na jev ohledně nevinnosti toho neobyčejn velikého „rybářského“ loďstva (čítalo 160 lodi anglického? Lord Balfour ví asi, proč tak posměšně hle- děl zlehčovatrudám admirála ruského. Všal ostatní mimo anglický svět, znaje proslulou per fidii Albionu, nedá se tím smíchem páně Bal- fourovým nijak zmýlit, ale vyčká — až ta — boží pravda vyjde na jevo, Snad potom lordu Balfourovi zajde smích a snad ne bude moci ani potom tak deklamovati o zachrá něné cti Auglie
Rožděstvenský Rus Japonec Japoncův Balfour Vigo pán Bala
13 article Z moderní Anglie.
Z moderní Anglie. (Damský klub. — Život klubovní. Spisovatelka slečna H. D. pozvala mne n lunch do »The Ladies Field Club«. Duchaplná dáma, s níž jsem často vesele hovořil o nej- vážnějších věcech a s níž jsem se shodl ve své sympatii k nejradikálnějšímu ženskému hnutía ve svém nadšení pro francouzské impressionisty
Anglie Damský klub the Ladies Field klub
14 article
nemohla mne roztomileji překvapiti. Mé studie anglické společnosti byly by velmi neúplné, kdy- bych nebyl poznal ženský klub. S velkou zvědavostí ubíral jsem se do Dowa Streetu, abych poprvé překročil prah podobného, mne dosud odnikud neznámého střediska damské společnosti. V Praze je sice též klub dam, ale pražské kluby — nejsou kluby. Ze závratně šumného poledního ruchu uliee Piceadilly zabočil jsem do neméně živé Dow Strect. Kočáry, caby, automobily projíždějí, kři žují se v neširoké ulici, stojí v celých řadách před domy úhledných průčeli, elegantních, kvě- tinami zdobených vjezdů. V této čilé ulici jsou dva neb tři damské kluby a několik nejvyhlá šenějších damských modních závodů, mezi nim i filiálka slavného pařížského Pacguina. Soused- ství velmi přirozené.
Dow Kočár Praha široký Dowa Street Pacguina
15 article
Hledal jsem svůj klub. Před velmi vzhled ným tříposchoďovým domem, podobajícím se pa- láci šlechtickému, uzřel jsem několik povozů. U vchodu stál groom, držící v náručí malého titěrně ošklivého hedvábného »spilze«, s Galovou hedvábnou stužkou kolem huňatého krku. Groom a psik očekávali svou velitelku a podle nich jsem hádal, že zde je damský klub. A byl to »La dies' Field Club«. Odevzdav navštívenku, byl jsem přijat svou znamenitou přítelkyní a kollegyní angliekou. Oetl jsem se ve velmi distinguovaném, ušlechtilém mílém ovzdušl. Angličanky jsou tak sympatické svou ele- gancí, intelligenci a nenucenosti. Jsou to bytosti zjemnělé kulturou a silné, volné svým sebevě- domím, důstojností a kouzlem ženství. Osklivé nebo krásné — nikde se ty dva exlrémy více nestýkají nežli v Anglii — jsou vždy příjemné svou jakousi duševní vybroušenosti. Všechen pů- vab anglické ženy obklopil mne v krásné, světlé útulnosti damského klubu, v tom šumu nádher ných i prostých letních toalet, v tom veselém hlaholu líbezných, přitlumených hlasů, zazníva- jících v hallu, jídelně, herně i čílárně.
Galová Angličanka Osklivý Anglie Le dies ' Field klub
16 article
Damský klub má veškerou eleganci, poho dinost a praktičnost vyhlášených klubů londýn ských. Celý dům je velmi účelně zařízen. De korace všech místností je svrchovaně vkusná namnoze i bohatá. Těžké koberce tlumí kroky na schodišti, v chodbách i v salonech; obrazy rytiny pokrývají stěny. Spousta květin, palem jardinier. Mnoho draperií, komplikovaných záclon, stor. Jakási diskretní měkkost v osvětleni. Členky klubu si zvou své přítelkyně přátely na snidani, čaj, oběd. Páni uvedení jim mají přistup do klubu. V jídelně i v čajovém saloně je obyčejně polovice společnosti mužská Jidelna, světlá a prostorná, pestře vyzdo bená květinami na stolech, na krbu, v koutech oživla v poledne veselým a hlučným hlaholem Kuchyně i sklep jsou dobře obstarány. Obsluh lokajů a waitrů v uniformách a fraefchje hbitá. Dámy z klubu mohou navštěvovat jídelnu od rána, kdy se podává úplná snídaně (čaj. káva, vajíčka, bacons, toast, máslo), v poledne je »luncheon« pro členy i hosty, od 7 hodin do půl 9. »dinner« a později »supper«. Ceny jsou vzhledem k hojnosti a úpravě jídel po- měrně mírné, luncheon 2 shili, dinner 3 shill 6 p., odpoledne je hodina čajová. Pěkní chvile klubovního živola. Od 4 hodin do 6 je velmi živo v »tea roomu«, kde v pohodlných křeslech proutěných kolem malých stolků zasedají kroužky dam pánů. Vonný čaj se serviruje s pravou angli V urobném prodelii ranní čísle o sobě . . . za 9 odpoletlní . . za 2k Ve slfalkách na venkově- ranní česlo. . . . . . vdpsledsí . . . . . . . . sh Inserát platí se hotově rapřeu Přodplaooní a inserty přijemá zdminl- strace v Marianské ulicí č.3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpedice „ Národnách Liista-. Bukeplay se nerracejí.
Liista Damský klub mužský Jidelna
17 article
ckou úpravností, sluhové přinášejí pro jednotlivé stoly ohromné podnosy, pokryté konvičkami n čaj, teplou vodu, mléko, šálky a talíře, pak mí- sami s pečivem, cukrovinkami, chleby s máslem. Dámy přicházejí v okázalých robách promenád- ních, pání jsou v redingotech, v bílých neb ba- revných vestách, v oněch veslách a kravatách londýnských dandies, jež jsou nejvyššímt- spěchem pravého šviháctví. Prožil jsem v damském klubu též takovou vlídnou, utišující chvíli posezení v tea roomu při čají a družné konversaci. Několik sličných, mladistvých dam, svěžích a smavých jak sma- ragdové trávníky anglických zahrad, naplňovalo letním sluncem prozářený sál vůní mládí roz- kvetajícího ženství. Použil jsem svých dvou návštěv k důklad- nému prohlédnutí damského klubu. Shledal jsem ovšem jisté, čisté anglické zvláštnosti. Převeliká záliba Angličanek pro psy a kočky jeví se i v jejich spolkové domácnosti. V klubu jsou zvláštní místnosti, kde možno chovati, uby- tovati, opatrovati psy a kočky: dog and ca rooms. Nepronikl jsem záhady našeho pražského damského klubu, ale myslím, že postrádá po- dobnou klubovní filiálku a hotel pro pejsky kočky, za jichž ubytování se platí v »Ladies Field Clubu« 3 d. za 2 hodiny, 6 d. za pů dne a 1 shilling za celý den a noe. Damský klub má ovšem velmi pěkně za- řizené kuřácké salony i herny. Angličanky hrají se zalibením kulečník a s náruživosti karty.
Angličanka Lady Field klub Damský klub doga and ca
18 article
Kulečníky klubovní jsou ohromné. Klubovní professor carambolu dává 12 lekcí asi za 24 zlatých. V herně »card romu« pěstují se celé odpoledne i večer různé nevinné hry a ovšem též »bridge«, hra která je nejnovější manií společnosti londýnské i pařížské. Dámy hrají zuřivě jako na dvoře Ludvíka XVI. Slyšel jsem o domech v Londýně, kde společnost po diner, muži i ženy, zasedne k hracímu stolku a masti karty jako sedláci o jarmarku neb o řepách — třeba do svitání. V damském klubu hraje se pouze nějakou hodinu odpoledne a večer. Každý stůl musí zapravit 4 šillinky za karty. Jako mnohé jiné kluby i tento je též čá- stečně hotelem pro členy. Dámy z venkova, jež jsou členy klubu, najdou zde velmi příjemné a poměrně ne drahé ubytování, jež je zbavuje hlučnosti a pomísenosti života ve velkých hote- lích anglických. »Ladies Field Club« má asi 500 členů, jsou to vesměs svobodné i vdané dámy z přední společnosti, z kruhů šlechtických, měšťanských, literárních i uměleckých. Podobných damských klubů je v Londýně asi dvacet. Většina mají své paláce. Některé mají i mužské členy. Nej- větší jsou: »Ladies Field«, »Empress«, »Gros- venar Cre cent«, »Alexandra«, »New Autury«. »Ladies Atheneum«, »Sezonne« a j. Za doby mého pobytu v Londýně byl olevřen nový, vel- mi elegantní damský klub v Piccadiel. Má velmí zajímavé sousedství. Po jedné straně je »Ba- chellor«, klub mládenců a po druhé klub dů- stojníků od kavalerie.
Ludvík XVI Empress Gros Alexandr Londýn New Autury Lady Field klub Lady Field Ladies Atheneum
19 article
Václav Hladík.
Hladík
20 article Schaeffle a fundamentálky
Schaeffle a fundamentálky (Členská schůze klubu národn strany svobodomyslné.) (Dokončení.) Poslanec dr. Fořt věnoval — jak již řečeno — podstatnou čásť svého výkladu podrobnému
doktor Fořt
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 29. října. 6—. (Kronika.) Třicet tisíe mužů krvi za jediný den biívy! Potok krve, žen smrti, nelidské jatky! V Tokiu chtěli oslavova vtězství, leč odřekli slavnost. Slín obrovskéh imntku na straně odpůrce zkalil prý náladu rádostnou. Aspoň anglické listy oznamovaly. Snad ni ten pěkný rys národní povahy vymyslilči prný zpravodaj. Anglické listy mají svůj zá jem, stavět odpůrce Rusů do tak licholnéh nrěllal Však zájem nezájem! Nepochybujete aspoř o jeponském — vkusu. A kdo má vkus, má el. Japonské obrázky jsou tak plny jemných lnali! Národ schopný tak procitěné malby mus Htschopen také jemných skutků. Z bojiště jdou uké zprávy a svědčí, že Japonci se bijí jako lvi, e mrtvé nepřátele pochovávají s pietou, r visé ošetřují s láskou. Zrovna jako Rusové Mrodové v poli prokazují si úctu, obdiv, sou tast, lásku a — vraždí sel Jak srovnat s rozumem tu šílenost? Co té zběsilosti říká — kultura? Očitý svědek se vrátil z bojiště. Z pouh nědavosti si vyjel. Z touhy po poznání. Zdrcen niloje své dojmy. — Kdo to vidlěl, na vždy se stane přív lzeem myšlenky — míru! .. Ale ti všichni, co tam v dálce na cizíeh jášich spolu se rvou, do sebe stříleji, lebkysi mrážejí, těla si drásají, nejsou oni také vishni přivrženci — myšlenky míru? Neseděli h naději u svých krbů, ve svém domově,u vjth milých? A generálové, kteři je koman- 6? A díplomaté, kteří vypověděli válku ? A plnlšti, kteří vydávají válečné proklamace ? ... ká se: pleticháři, diplomaté, držitelé moci mpetalanti a podobná ziskuchtivá chasa zaviňuji Híeko zlo! Posilají lid na jatky! Arci jsou dobří státníci a špatní státníci, jsko jsou různí řidiči kormidel. Zkušený ko midelník spíše uchrání loď od srážky, nežli ne- zkušený. Obratnější státník snáze se vyhne nej- koršimu, než neobratný.
Rus Japonec Mrodová Híeko Praha Tokio
22 article
Leč, co je tu kvaliflkace osob! S prin- ipem, jak to stojí? Na tom tu sejde! zá- visí katastrofa na vůli jedince či nezávisí ? Ne- byl Gladstone osvícený duch ? Neměl smysl pro právo, nebyl humanista nejčistšího zrna, zaujatý pro myšlenku míru, jako vy, jako kterýkoliv z horlitelů myšlenky? A Gladstone vedl války. »posílal tisíce životů lidských na jistou smrt.« Sedíme u své kávy, čteme noviny, vidíme v duchu to řádění bestie lidské, planeme spra- vedlivým hněvem a říkáme si: kdybych j á byl carem ! ... A nemyslil car jako my? Nebyl tak mocně zaujat myšlenkou míru, že opomenul se připravit k válce? A nezavinil svou mírumilov ností sám vlastně válku? Japonci vedou válku, protože se na ni při pravili, Rusové, protože se nepřipravili ! Všichn chtějí mír a všichni válčí! Ctí se, uznávají na vzájem svoje etnosti, prokazují si soustrast lásku a bez okolků — se vraždí! Kde tu jaký rozum a smysl?
Gladstone Japonec Rus
23 article
Jménem kultury za traeujeme válku. Nehodi se do způsobu cítění a myšlení, na jaký jsme uvykli. Válka je přírodní stav a my jsme na- vykli kultuře. V přírodě všecko válčí, tam je neustálý boj na život a smrt. Kultura je mír, je rovnováha, je harmonie! Aspoň snahou kultury je to všechno. A jeli v kultuře také boj, my- slíme si ho aspoň cestou — míru. Je úkolem kultury, překonat přirodu, zvítězit nad ní v tom smyslu. A věříme v konečné vítězství kultury. Představojeme si, že kultura časem podmanís přírodu do té míry, aby byla donucena, vyřizo- vati své záležitosti podle zákonů kulturných. A k »záležitosti« přírody? Co to jiného, než život? A život je — hra sil. V přírodě rozhoduje surová síla. Kdo je silnější, přijde a vezme si. V kultuře si vezme. kdo má — právo. Kdo nemá právo, ustoupi, třeba — slabšímu. Tak jsme tomu uvykli v společnosti občanské. A přejeme si, aby tomu tak bylo i ve společnosti velkých organismů, ná- rodů, států! Přírodní hra ať ustoupí — kulturní hřel
24 article
Přejeme si! Ale . . Ale přání zůstává zbožným přáním Zapomněli jsme něco! Život je hra sil ! A kulturní život je překrásná hra tak zvaných sil »mravných«. Kdo v občanském životě má právo vítézí »mravní« silou. Ale proč? Má hrubou silu — zákona na své straně. Záležitost se vyrovná bez boje. Ví tězství je »mravné«, neboť odpor proti hrubé síle práva byl by — marný. Tak je právo vlastně jen poukázka na — hrubou sílu, na skutečnou hodnotu síly přírodní. A poukázka platí, dokud skutečná hodnota je někde zabezpečena. A jeli život v přírodě pouhá hra sil, je život v kultuře hra sil — poukázaných. Jakási zkrácená methoda hry, jako na burse. Na oko jdou z ruky do ruky prázdné papíry, aleo skutečné hodnoty zboží se hraje. Kultura je bursovní hra cennými papíry přírodníchi hodnot- Půvabná hra, příjemně napínavá, na oko hladká a neškodná, hra o pojmy, pravidla a paragrafy Ale hra není myslitelna bez zálohy. Na kone hry třeba vždy platit — hotovými. A tu je rozdíl mezi občanskou společností ve státě a společností velkých organismů — ve světě. Ve státě je možno kulturně vyrovnávati spory, za platnost práva ručí z řízení svou — zálohou přírodních sil. Ve světě velkých orga nismů není žádného zřízení, je — volná příroda. každý má jen tolik práva, kolik sám nasad hrubé síly, neplatí »zkrácená methoda«, neplat »poukázka«, platí jen berná hodnota přírody — krev a život.
25 article
Nevzdáváme se ideálů. Doufáme, jednou bude zřízení v celém světě jako je dnes zřízení ve státě, pro velké organismy bude platit, c dnes platí pro jedince občany, budou se řídi kulturnými pojmy, budou poslouchat dané — zákony. Ale, kdy to bude? Původně žil člověk ve přírodním stavu Trvalo statisíce let, nežli dospěl dnešního svéh zřízení. Velké organismy žijí mezi sebou v příro ním stavu ještě dnes .. Třeba, jak vidět, ještě trochu trpělivosti. Mudrujeme o zprávách a událostech. — Rusko mělo Japoncům povolit ! A byl by bývalo bez boje ! Vskutku je dobře někdy povolit. Ale mez velkými organismy jako mezi lidmi, ukaž sou- sedovi prst, sáhne po ruce. Kde je povol nosti konec? Kdo stále povoluje, je slaboch přijde na konec o vše. A kdo se chce uplatnit v tlačenici života, ať člověk, ať národ, nesmí bý slaboch. To je zřejmé. Jsou chvíle, kdy třeba ukázati — zuby. A kdo má velký organism, svoje — zuby? Před tisíci lety, v době Attilů a Čingischánů bylo kmenům a národům snadno ukazovati zuby ! Celý organism byl »ozuben«, každý člen národa byl — zub. Každý byl bojovník, no sil zbraně. Kultura to změnila. Přinesla roz dělení práce, úkolů, povinností, funkcí. Aby se kultuře dařilo, nemohou všichni se obí rat hvězdářstvím a ne všichni okopávat pů- du. Třeba organisovat život. A v organisae jeden za všecky a všichni za jednoho. Jakov úle, jako v mraveništi! Podivné zjevy života všude!
Japonec Attila Čingischán Jakov úl Rusko
26 article
Vezmete do ruky ruský list. Jaká srovna lost obsahu! Zprávy z bojiště, telegramy plné krve a smutku! A hned vedle obchodní bulletiny úvahy hospodářské, zprávy z literatury, vy hlášky zábav — Co nového — Třicet tisíc padlo — A v divadle — Premiéra včera! Plný dům . .. Jakže? Jedni umírají a druzí se — bavi! Arciže. Taková je hra života. Konečně divadla zábavné místnosti živí také svoje lidi. Každé povo lání má své povinnosti. Není v tom právě vy moženost kultury? Vede se vojna, organism pouští něco nezbytné krve, nejdražší šťávy, ale ostatní život nerušeně dále se přede. Výhoda kultury, pokrok civilisace! Za Attily a Čingis- chána musil být kde kdo hotov — platit hoto- vými. Kultura to změnila, funkce a povinnost rozdělila. Jedni musí umírat, aby se druz mohli — bavit. — Proč já mám obětovat svůj mladý život?... Proč nastavit prsa nepřátelské kuli? Proč? . . . Proč ? . . Protože dnes jako před tisíci lety jde život — do živého. A kultura platí jen pokud je živá. Nemohou, nesmějí život nastavovat všichni. Buď ty nebo někdo jiný, na koho funkce padla ! Ale na všechen způsob někdo. Pravda. člověk uprostřed lahodné kulturní hry snadno
Attila Čingis
27 article
zapomene na opravdovost života, jako lehko myslný bursián rád zapomíná, že na konec vždycky musí někdo být, kdo — platí hoto- vými. Zákon přirody ukládá organismům boj na život a smrt. Národ, má-li hrát svoji roli v kultuře, musí svou kulturní schopnost opříti pevně skalenou podstať přírodních sil. A přírodní síla je — hrubá síla. Tak uči dějiny národů od nejstarších dob po nejnovější, od Řeků a Řimanů sž po Francouze, Němce a — Japonce. Zakládati existenci národa jen po jedné straně, spolehati jen v konečné vítězství nějaké »kul- tury«, nijak nepodepřené, je hra s dětskými ban- kovkami, které se obejdou beze vší — hotovost pokladní. Není kultury mimo dosah přírodníeh zákonů. Tisíce mrtvých v bitvě je kstastrofa. skulek přírody, terá nezná slitování, žije kata- strofami a všemu životu předem určila smrt. Ne člověk vraždí ve válce. Vojín z povinnosti své funkce jen nasazuje svůj život. Kdo vraždí. je příroda, která podle svých zákonů rozpoutává síly, aby pomohla z rozpaků kultuře neschopné řešení. Kultura je stálé překonávání vznikajících rozpaků. Příroda není na rozpacích nikdy. Roz- dělením funkci splácí organism kulturní jen svoji nezbytnou daň přírodě, mimo jejíž zákon nemůže žíti.
Řek Francouz Němec Japonec
28 article
Prostý rozum lidu má jakési tušení toh stavu věcí. Vyciťuje, kolik faíše a nespolehli- vosti je v heslech a nárocích, jež se nabízejí za platidlo ve společnosti tak zvané kulturni. Odtud jeho tichý respekt ke stavu, jenž svým příslušníkům ukládá povinnost, když chvile n dejde, platit — hiotovými. Jiné třídy a funkce z řevnivosti stavovsk nerády nesou důsledek poznání. Odtud mnoho nedorozumění a vášnivých polemik. V Donnayově hře »Návrat z Jerusalémae modernista Vowenberg v saloně pokrokovce Mi- chala velmi urážlivě se vyjadřuje o vojenském stavu a o francouzské armádě. Domácí pán za to nezpůsobného mluvku popadne za limec vystrčí ze dvéří. Mnohým nezdála se ta odpověď dost pře- svědčivou. Je vskutku škoda, že se duchaplnému au- toru nehodilo, vložiti hrdinovi idaje v ústa od- pověď obsažnější a tím i — říznější.
Donnayův