Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvn

3

Obohod

4

Průmysl

5

Eánaněnictvá

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 177. ze dne 20. června 1907.

7 article Nový zkušební řád

Nový zkušební řád pro kandidáty profesury na obchod ních akademiích a zavedení odbor- ných přednášek obchodních na c. k. české vys. škole technické v Praze. Nařízením ministerstva kultu a vyučován ze dne 24. května 1907 ř. z. č. 135 vydán byí nový předpis o zkouškách kandidátů učitelskeh úřadu na vyšších školách obchodnich. Dobavadn předpisy rozdělovaly učebné a zkušebné před- měty učitelských kandidátů na vyšších školách (akademiich) obchodních ve dvě odborně sku piny« jednak v t. zv. předmětý obchodní (ob chodní nauky, účetnictví s korespondoncí a kou- torními pracemi, kupecké počty, národní hospo- dářství a obchodní právo) jednak v nauku o zbo- ží, technologií a obchodní zeměpis. Studium vysokoškolské bylo předepsáno toliko pro kandi- dáty profesury této druhé skúpiny, kandidátům skupiny prvé bylo předepsáno prokázati se, že vychodili po absolvování nižší školy střední s prospěchem obchodní akademii a byli potom po čtyři léta zaměstnáni v praxi obchodní, jejiž zvláštní kvalifikace nebyla přesněji vytčena. Když reformá vyšších škol (akademii) ob- chodních prodloužením studia a novým uprave- ním vyučovací látky zvýšila nároky na žactvo téchto škol, bylo jen důsledkem toho stupňovat požadavky na úroveň vědéní budoucích uěitelů zejména nauk obchodních, t. j. požadovati n nich průkaz odborného vzdělání vysokoškol- ského, snížiti za to dobu obchodní praxe, ale požadovati zde opět praxi kvalif kovanější. To jest genese nového řádu zkušebního pr kandidáty profesury na vyšších školách obchod- ních, jak ji v lednovém (1907) „Obzoru národo hospodářském“ podal jeden z hlavních původ této reformy, inspektor vyšších obchodních škoh (skademií) s českou řeči vyučovaci, dvorni rada univ. prof. dr. Bráf.

profesor doktor Bráf Praha

8 article

Nový zkušební řád, který nabyl působnesti lnem 6. června 1907, předpisuje nejprve, že způsobilost pro učitelský úřad ve vyučovací řeči. zeměpisu a dějepisu, mathematice a přírodních vědách na vyšších školách obchodních proka zuje se vysvědčením učitelské způsobilosti z týchž předmětů pro školy střední (gymnasia. roálky), která může býti doplněna, po případě doplňovacími zkouškami obchodního zeměpisu a dějepisu, z kupecké a politické arithmetiky. zbožíznalství a mechanické tecimnologie a z cízo jazyčné obchodní korespondonce. Způsobilost pro učitelský úřad obchodních oborů (obchodní nauky, knihvedení, obchodní korespondence a prací kontorních i kupecké arithmetiky), jakož i moderních jazyků dlužno však prokázati zvlášt- ní zkouškou před zkůšební komisí, která se pod názvem „o. k. zkušební komise pro učitelský úřad na obchodních školách“ zřídí z odborniků vynikajících zvláštní kvalifikací v učitelském úřadě nob v praxi. Zkouška bude míti tato stadia- domácí práci, klausurní (písemnou) zkoušku ústní zkoúšku a — u kandidátů, kteří nebyl dosud v učitelství činni — praktickou zkušebn lekci na některé vyšší obchodní škole v sídle konnise.

9 article

Pro druhou z pojmenovaných skupin — moderní jazyky, za které zkušební řád vypočí- lává italštinu, pokud není sama vyučovacím ja- zykem dotčené školy, frančtinu, angličinu a ru- štinu — předepsáno je, aby kandidát se věnova po čtyři léta jakožto řádný posluchně filosoficke fskulty na některé universitě studiu dotčeného moderního jazyka a řeči vyučovací, i aby se pro kázal účastí v praktických ovičeních jazykových jsou-li potřebné k tomu kursy, nebo semináře při universitě zřízeny, dále přednáškami a kolo kvijními vysvědčeními z filosofie a pedagogiky i přednáškami z vyučovacího jazyka a jeho déjin Iiterárních. Mnohom větší změna nastává v požadav eích pro připuštění ke zkoušee z prvé s ku- piny — nauk obchodních — v které jsou hlav- ními předméty obchodní nauka, knihředení obchodní korespondence a kontorní práce, ku- pecká arithmetika, a vedlejšími předměty právo obchodní, směnečné a živnostenské a politiská ekonomie. Zde se požaduje pro připuštění ke zkoušce: 1. absolvování úplné nižší školy střednía úplné veřejné vyšší školy (akademie) obchodní, anebo složeni maturitní zkoušky na střední ško- le tuzemské a absolvování abiturien ního kursu na obchodní akademii co do er ganisace vládou schváleného, anebo absolvováni všeobecného oddělení exportní akademie e.k nak. obchodního musea ve Vídní; 2. mimo to ode všech kandidátů dvou- letá uspokojivá kontorní praxe, eo možná jak ve velkoobchodě se zbožím v někte rém větším centru obchodním, tak i v obchod bankovním; konečně 3. absolvování dvouletého studi vysokoškolského.

Vídeň exportní akademie e

10 article

Toto vysokoškolské studium, pro připuštěn ke zkoušce budoucích kandidátů profesury na vyšších obchodních školách po uplynutí dvou letého provisoria (koncem škol. roků 1908lA bezpodmínečně předepsané, pak má obsnhovati návštěvu přednášek a složení kolokvii z filoso- fie, pedagogiky a literárních dějin na université v minimálním rozaahu 9 hodin celkem a krom teho a zvláště čtyřsemestrové studium o jme- novaných hlavních a vedlejších předmětech télo skupiny, t. j. kandidát musí prokázati, ž jako řádný či mimořádný posluchač navštěvova na vysoké škole 1. čtení nebo cvičení ze všeobecné a mezi národní obchodní nauky, celkem 8 hodin třdenních; 2. přednášky, seminární cvičení a praktika s knihvedení, obchodní korespon dence a kontorních prací, celkem 1? syučovacích hodin týdně; 3. čtení o kupeeké arithmeti ce z úhrnném počtu 4 hod. týdně; 4. čtení o mathematice v prvníel drou semestrech po 3 hodinách týdně a o poli

11 article

tické rithmetice v posledních dvou semostrech 2 hod. týdně; 5. úvodní čtení o encyklopedii věd právních a státních v jednom semestru 2 hod. týdně; 6. přednášky z oboru práva obchodního směnečního celkem 5 hod. týdně 7. čtení, resp. semináře z oboru pol- tické ekonomio v celkové výměře 10 vy učovacích hodin týdně; 8. obchodně-technické speciální před nášky, resp. cvičení z oboru železnictví, cel- nictví a tarifnictví, námořnictví, bankovnictví bursovnictví, pojišťovatelství a j. dle volby v celkové výměře 8 hod. týdně — tato čtení však mohou po případě býti nahrazena národohospo- dářskými, nebo právnickými přednáškami, resp. cvičeními o týchž nebo příbuzných předmětech. Pro všechny tyto přednášky a cvičení, po- kud není již beztoho o ně postaráno no univer sitách a vysokých školách technických ve Vídn a v Praze (ministerské nařízení nepraví zde. zdali na obojích, českých i německých vyso- kých školách v Praze, či pouze na českých, pro- tože o německé zdá se být dostatečně postaráno ve Vidni), nebo na exportní akademii vídeňské má býti učiněno opatření zvláštní, Tatoopatření jsou již v plném proudu dle dnešního stavu věci dlužno doufati, že —

Praha Tatoopatření

12 article

Jle návrhů, kteréž oběma českými vysokými školami v Praze souhlasně byly učiněny, bu- dou jíž příštim rokem školním t j. od 1. října 1907, zavedeny pro absolventy vyšších škol (akade- mif) obchodních na c. k. české vy soké škole technické v Praze před- nášky a cvičení ze všeobecné a mezinárod- ní nauky obchodní, z knihvedení korespondence, z vyšší mathemati- ky, pokud je ji třeba jakožto vědecké průpravy pro arithmetiku politickou a kupeckou, jakož že jim budou přístupnými učiněny buď pravi- delně, buď zvlášť upravené přednášky o poli- tické ekonomii a eneyklopedii věd právních a státních, o právu aměne- čném a obehodním na techniče nebo fakultě právnické a přednášky z filo sofie, pedagogiky a literární hi- storie na fakultě filosoficko. Bude však na české technice postaráno ne- jen o ty nové přednášky a cvíčení, které by dle učebního rozsahu onoho dvouletého studia pro kandidáty profesury na obchodních akademiích předepsaného zatím na první rok vypadaly, ný- brž pravděpodobne také o ony „obehodně-fech- nické specrální přednášky“, kteréž by dle po- vahy věci spadaly na sám závěřek onoho dvou lotého studia, z bankovnictvi, celnictví, tarif nictví a pod. a mohiy býti tedy odloženy na školní rok 1908/9 nebo dokonce letní semesl r. 1909. Také pro tyto přednášky, kteréž nej- lépe obstarávány býti mohou odborniky z praxe vzatými a v ní ovšem setrvávajícími, nemám u nás nedostatek vynikajících sil a protože zde jsou, bylo by škoda prodlévati s jejich zavede- ním: frekvence posluchačské bude pro ně bohdá dost.

Praha ty soký škola technický v Praga

13 article

Neboť — a tu přicházíme k jádru věci — obchodní přednášky, kteréž se dle onoho mini- sterského nařízení na c. k. české vysoké škole technické v Praze na podzim 1907 zahájiti mají ve spojení s přednáškami národohospodářský- mi a právnickými, které budou moci posluchač obchodních nauk dle libosti poslouchati na uni versitě či na technice, lze pokládati za počátek zárodek zvláštního obchodního od- dělení české vysoké školy techni cké, tak jako jest jím na př. loni zřízené oddě- lení zemédělské, za t. zv. vysokou školu obchodní, o jakou ve formě buď samostatné vy- soké školy, buď zvláštního oddělení university či techniky v posledním desetiletí s mnoha stran bylo usilováno. Nebude se tedy frekvence jeho omezovati pcuze na ty absolventy obchodních akademii či abiturientských kursů, kteří se hodlají potom věnovati profesuře na obchodních školách vyš- ších, nebo po připadě i dvoutřídních — nepa trný jich počet by zajisté neodůvodňoval zřizo vání zvláštního oddělení výsokuškolského —— ný brž badou je navšičvovati také ti absolventi ob- chodních akademií, kterým půjde o zdokonalen a prohloubení jejich odborného vzdélání vůbel — toho již i vzhledem ke vždy čelnějšímu po- stavení, jakého obchodnictvo právem dosahuje a domáhi se ve všem životě veřejném — neb v určitých směrech

český vysoký škola technický v Praga

14 article

Zejména potřeba hlubšího speciálního vzdě- lání pociťuje se neobyčejně silně, jak svědč četné kursy tarifní, celní, bankovní a pod. s vět- šim neb menším úspěchem různými čmniteli po- řádané, a bude-li — jak jest důvodná naděje — na české technice vedle oněch obecně obchod nických disciplin vynikajícími silami postaráno též o učebné kursy speciální pro pojišťovatel- ství, bankovnictví, celnictví, tarifnictví, účet- nictví tovární, bankovní, záloženské atd., dá praxe, dají ústavy bankovní a pojišťovací, spoři- telny a záložny, továrny a velkoobchody před- nest tém, kteří budou se moci vykázati ne-li nově celým oním dvouletým studiem vysoko- školským, tedy alespoň speciálními kursy, vzta- hujícími se k oboru, v němž posluchači dotčení jsou již nebo chtějí býti prakticky činni. Bylo by na prospěch věci, kdyby obchodní čtení ovičení vysokoškolská umožňovala také poslu chhčům v praxi již působicím prohloubení speci- álních vědomostí a nahražovala tak dosavadní kursová zařizení, rozptýlená a většinou jen na- hodilá. Rovněž ukáže se asi potřeba zvláštních ko- legii o jednotlivých předmětech právě časových. Prof. Bráf ve zmíněném výtečném článku poukázal již k tomu, že pro ty posluchače, kteř budou navštěvovati obchodní oddělení vysokých škol technických nikoliv jakožto kandidáti pro- fesury na obchodních skaderniích, nýbrž pro ja- koukoliv jinou potřebu a tedy třebas ne v onom pcřadu a rozsahu, který jest jakožto minimum předepsán pro připuštění ke zkoušce profesor

profesor Bráf

15 article

ské, dojde časem zcela přirozeně k zavedení po- vinného poslouchání určitých předmětů v urči- tém pořadu, jakož i zvláštních diplomo- vých zkoušek, jakožto formálního průkazu jejich vysokoškolského vzdlělání obchodnického at již pro potřeby jakékoliv Připomeneme-li ještě, že přičleněním ob chodních přednášek k vysoké škole technické poskytuje se též ostatním posluchačům jejin možnost, aby vedle přednášek rázu národo- hospodářského a právnického, v rostoucím roz- sahu na technice zaváděných, osvojili si take vědomosti obchodnické k podnikatelskému úspě chu dnes vedle odborně zdatnosti technické stejně nezbytné, jako vědomosti právnické a ná rodohospodářské, že obchodní přednášky, ze- jména ze speciálních technik obchodních, mo hou býti namnoze užitečnými posluchačům fa kulty právnické, konečně že se absolventům ob chodních akademií činí tak přístupnými i jin přednášky — o veřejném právu, statistice země dělské, průmyslu, obchodu a dopravy, o do pravní politice, dělnickém zákonodárství a po- jisťování atd., na technice konané, můzeme po kládati toto aktivování přednášek obchodních na vysoké škole technické právem za — při nej menším pro počátek vhodné — rozřešení otázky obchodního vzdělání vysokoškolského v jazy českém.

vysoký škola technický právo

16 article

Nemůžeme se zde široce zabývati kontro versou, která byla u nás v poslednich měsicíc vyvolána o otázce, zda obchodní oddělení n některé z vysokých škol již existujících (univer sitě nebo technice) či samostatnou vysokou ško lu obchodní; poukazujeme jen k důvodům, které jsme pro zřízení zvláštních obchodnich stolica seminářů na dosavadních vysokých školácha proti zřizování zvláštních vysokých škol obchou ních uvedli již v „Obzoru národohospodářském“ z 1. dubna 1898, k tomu, že ani v Německu není shody v názorech na skutečnou potřebu zvláštních vysokých škol obchodních, že v opo sici proti nim jsou právě kruhy velkoobchod- nické a že i kruhy jim přojící prohlašují, že školami již zřízenými potřebě vysokoškolského vzdělání na dohlednou dobu jest vyhověno I když pak připustíme oprávněnost snah po st mostatné vysoké škole obchodní, naději na do statečnou její frekvenci, skutečné či domněl výhody samostatné její organisace atd., zbývá ještě otázka, zdalí vůbec a kdy bychom se zři zení takové samostatné vysoké školy dočkali když tak dlouho marně usilujeme o zřízení dru hé české university a o žádoucí dokonalejší vy pravení našich vysukých škol dosavadnícli, a ja- kými koncesemi bychom je musili vykoupiti. Naproti tomu v obchodních přednáškách n české technice aktivovaných jádro českého vy sokého učení obchodního zdle již jest, bylo nán dáno bez potíží a nesnází, s jakými se potkava každá domaha o vybudování našeho českého školství, protože vyplynulo z potřeb samé sprá vy vyučovací a tedy dáno býti musilo, a bud tudíž musit býti též náležitě vypraveno.

Německo

17 article

Bůde věci naší, české vysoké školy tech nické, učitelských sil k zahájení obchodníc přednášek, evičení a kursů na ní povolaných i obchodního dorostu a obchodnictva našeho které význam odborné průpravy školské pr. praxi obchodní potěšitelným způsobém vžd obecnějí uznává a o její všestranné zdokonaler u všech kategorií školství obchodního usiluj aby tolo nové jádro českého vysokého školal obchodního bylo dle našich českých potřeb po stupně v jednotlivostech dále vybudováno a zdo konalovánol Upozorniti tudíž absolventy našich český vyšších škol a akademií obchodních, ktei v těchto dnech svá učiliště opustí, náš komerčn dorosť v továrnách, bankáciř, velkoobchodech dopravních ústavech a j. na nové zdroje hlul šího odborného vzdělání, které jim počátken příštího roku školního maji býti na obou český. vysokých školách pražských otevřeny, bylo úč Dr. Jos. Gruber. lem těchto řádků. Z trhů peněžních (28. června). Dnes byly burso poměrně pevny, i Vídeň, kde sice přetřásáno zvýšen diskontu, avšak kde přes dosti pevné smýšlení ubí jeno. President anglického obchodního úřadu vyslov se o obchodních vyhlídkách příznivě a to působii také upokojivě na pessimism spekulace. Jinak v Lon dýně neuspokojil výkaz banky apglické. Kovový poklad klasl o 124.100 liber šterlinků a reserv o 515.000 liber šterlinků. Oproti loňsku jest stav banky velmi oslaben Paříž oproti tomu sesiluje svo stav. Získala znovu 8.3 mil. fr. zlala a zlalý pokla činí nyní 2762 mil. fr. Portefenilie směnek ovšem stoupl o 95.6 mil, na 1004.5 mil. fr.

Jos Gruber Získal Vídeň Paříž dopravní ústav

18 article

Praha. Průběh duršní buray byl slabší a tl omezil se toliko na závěrky akcií strojírny Daňkovy za K 450 —. Dále podáváno za akcie české průmy slové banky K 414.—, Živnostenské hanky K 242. české banky »Union« K 241.50, hospodářské úvěr banky K 382.— a první českomoravské strojírny K 845.— Vídeň. Zvýšení úrokové míry v rakousko-uhe ské bance bylo za začáleční burse posuzováno klid něji, neboť se ukázalo, že jest to toliko profilaktické opatření. Příznivý vliv na smýšlení měly též vyššt záznamy z ciziny a nákupy alpinek. Akcie rakousko- uherské banky značně stouply. Na polední burse zůstato smýšlení slabé. Došlo k prodejům a také uherská korůnová renta utroěla silnou ztrátu. Násled- kem nových zpráv o zostření uhersko-chorvatského konfliktu utrpěla pak uherská korunová renta novou ztrátu /4% procent. Silně stísněny byly také alpinky kdežto kreditky a akcie státní dráhy se upevnily. V šraňku jednotlivé hodnoty byly rovněž seslabeny jako rakousko uherské banky, které pozbyly na kursu 20 K. Akcie pražsko-železářské klesty o 15 K. Take akcie Škodovy utrpěly ztráty. Naproti tomu magnesi- tové byly vyšší. Na eskontním trhu stav peněz ne změněn: 41/s procenta.

Škodův Praha Vídeň uherský banka

19 article

Berlín. Smýšlení dnešní bursy bylo z počátku klidné, konečně slabší na zprávy o insolvenci marien- burské soukromé banky, jejíž akciový kapitál obnáš 4,000.000 mk. Realisace podnikány hlavně na trhu báňském a byly včera favorisované bochumské, har penské. Lauřina huť i Phönix nejvíce dotčeny. Akcie bank statečně uhájily své kursy. Stejny zůstaly r kouské titry, z amerických hledána kanadská, do pravní společnosti domácí téměř beze změny. Drobné odprodeje pozorovány v rentách ruských, akcie bank přechodně hledány a dráže placeny. Soukromý diskoní setrval na 43/4 procenlech. Sirotří jistota vkladů u spořitelen a poštov spořilolny. Mezi předlohami, které předevčírem byíy podány poslanecké sněmovně, jest také předloha zá kona, kterým zvyšuje se maximální obnos připust ného uložení cirotčíoh peněz na 2000 korun oprot

Lauřin Berlín Phönix

20 article

dřívějším 1050 K, a kferým současně připouští se ukládání sirolčích poněz u poštovní spořitelny, při čemž rovněž slanoven maximální obnos 2000 koru- nami. Talo předloha asi sotva uspokojí inleresovaně kruhy. Původní nařízení o ukládání sirotčích peněm pochází z roku 1854 kdy o rozvoji a zdárném pů soboní spořilelen nikdo ještě neměl zdání. Vláda nyní zvyšuje maximální obnos na 2000 K. avšak zda se, že vedena jest tu spíše ohledy na svou poštovní spořitelnu, než na spořilelny obecní. Slanovený obnos 2000 K jest totiž současně nejvyšším možným vkladem u poštovní spořitelny, vyšší obnosy aulo- maticky ukládají se ve státních hodnolách. Vláda přediožila již v r. 1901 podobný návrh zákona, kde rovněž navrhováno 2000 K. V důvodech k němu tehdy výslovně řečeno, že přes tenio obnos nelze jiti vzhledem k jistotě sirotčích peněz Spořitelny obecní skytají jistě alespaň (akové jistoly jako mnehé banky, jichž emise požívají neobmezen sirotči jistoty, a tento fakt jest všeobecně uznáván Vládě ovšem by byla milejší schválená předloha, sta novící ukládání spořitelních vkladů ze značné část v renlách a i tu řídí se zásadou, zachovali si poku mežno důležitého odběralele rent — sirotčí peníz Dlužno vyčkati, s jakým přijetím se vládní předloh ve sněmovně sefká.

21 article

Z pražského trhu obilního. (Pův. zpr. 28. června Z Nového Yorku došly dnes velmi pevné zpráv pšeniční, jež vlastníky pšenice a žila v reservov ných nabídkách ještě více sesílily. Zejména žito byl sporadicky nabízeno. Všeobecná tržba pohybovalas v úzkých kolejich, ježío mlýny se zřetelem k ovoc né a zelenmové sezoně počítají na slahý odbyt mou ky a prolo nečiní velkých zásob v pšenici a žitu Tendence je však pro oboje toto zboží pevná. P'šenic udržela peslední ceny, žilo podražilo o 5 hal. Pla ceno za 76—81 ku české pšenice K 9.40—9.85, 72—75 kg žita K 8.55—8.75 stanice Praha. Oves mě slahý odbyt akloní se k poklesu; poslední ceny K 8.05—8.20 udržely se jen slabě. Řepka byla pevná- peníze znamenány K 17.50 z Prahy, nabídka byla nedostalečná. Kukuřice klidná, znamenala K 6. 35z Vídně Ztízení české airkárny v Českých Budějovicích

Řepka Nový York Praha Vídeň Český Budějovice kg

22 article

Po provedené subskripci, která nalezla v kruzích če- ského obchodnictva velni dobrého porozumění opírajíc se o důvěru v obchodní kvalilu a kdatniust zařizujícího výboru úplně se zdařila, dojde Frustaven tohoto nového českého podniku a sice ve formě spo- lečnosti akciové. Důvodem k tomuto rozhodnutí byla okolnost, že podmínky České sirkárny se prolevily tak slibnými, že závod již předem musí býti připra- ven na rozvoj, a že nejpřiměřenější bude tudiž pro něj forma, která za dané potřeby možnost tohoto rozvoje, resp. zvýšení akciového kapitálu nejsnad- něji přípustí. To jest právě forma společnosti akciové při níž ovšem i lohká převoditelnost akcie a způse bilost této býti podkladem úvěru a konečně i výve. kursu dle postupu dividendy podstatné padlá na váhu Kapilál ke zřízení České sirkárny a k jejímu provo- zování jest již u Česko-budějovické záložny v Če- ských Budéjovicích hotově složen a za technického ředitele jest již také pevně zajištěna vynikající sila v technickém řediteli nejpřednější rakouské sirkárny Jestliže pak výrobek právě télo firiny se na našem trhu těsi známce nejlepší, lze tudíž i pro výrohek České sirkárny spolehlivě učekávati jakost nejlepší a akreditovanou, a tím nejhlavnější podmínka zdaru podniku jest rozřešena co nejpříznivěji. Také pří- hodný pozemek v Č. Budějovicích na Lineckém před- městí jest již získán a hotové plány k dobro zdání byly předloženy řediteli.

Č . Budějovice

23 article

Akce proli zprosliadkovacímu obchodu s bavl- ton. Huulí amerických pěslitelů lavlny za přímým prodojem bavlny přádelnám stále se šíří. Předseda americké Southern Cotton Association mr. Jordlan. terý znám je u nás z vídeňského meziná rollniho bavlnářského kongresu, rozvinul nyní také anglickým přadiářům v Manchestru své plány. Při tom opako- val, že cílem pro pěslitele jest prosaditi pro svou ba- vlnu minimální cenu 10 centů. Také vymnýcení zpro- středkovacího obchodu je nulno se domáhati. Dle práv anglických listů pohlížejí prozatím angličtí přadláři na tyto plány velmi nedůvěřivě. Poměry v transallantické plavbě. Jak se z Ham- burku sděluje, vypověděla hamburska- americká linie wé příslušenství k severoailantskému plavelinímu rustu. Ve spojení s tím poklesl poplatek za převe lo Ameriky o 20 marek, pekles con, který nebylo ze zaznamenali od roku 1904, kdy veden boj s C- ardevou linií. Ve zprávených kruzích vysvětluje s ote rozhodnuti hambursko-americké linie tím, ž vzhledem k značnému rozinnožení svého loďstva, ož jevilo se ve velkolepém vzestupu tunové nosnosti jepovažovala svůj podil v severoatlantském truslu ta přoněřený. Ovšem také u severoněmeckého Lloy- lu jest rozmnožení loďsíva značné, avšak fo neza- irželo hiambursko americkou linii, aby ohlásila svou výpověď. Současně usnosla se prý zříditi stálou linii do Galvestonu (Texas), proti kleré dosud se byla vzpírala.

Ham t Amerika Galveston Texas Southern Cotton Association mr cent

24 article

Vypovězení smluv s „Petrolejí“. Jak ozna- muje „N. Fr. Pr.“ ze Lvova, vypověděl Úvěrní ústav včera ráno následkem neuspokojivého průběhu vy- jednávání komisionářské smlouvy o lombardování nafty- Vystéhovalectví do Ameriky. Jak z právě došl americké zprávy o přistěhovaleciví vysvitá, dosáhl vystěhovalectví z Rakousko-Uherska v měsíci květ- nu nejvyšší dosud dosažené cifry a jest počten 49.865 osob opětně v čele pořadu. Přistěhovalectv z Rakouska činilo 22.523 osob oproli 16.525 v (ěmž měsíci roku minulého, t. j. vzrostlo o 5998 osob. Z Uher přišto 27.342 osob oproti 17.050 v květnu 1906, t. j. vzrůst o 10.292. Colkem vystěhovala s z naší říše v květnu o 16.290 osoh více než loni počet vystěhovalců za celý rok 1907 odhaduje se na 350.000 osob. Jlalské přisěhovalecíví v květnu 190 činilo 37.973 osob oproti 42.565 v témže měsíci 1900 Z Ruska přišlo 35.503 přistěhovalců oproti 25. g1 lon. Celkem přistéhovalo se v květnu do Spoj. státo z Evropy 176 265 osob oproli 144. 137 v roce loňském „Obzor žolozniční a oolní“, Právě vyšlé číslo 1 obsahuje pojednání: O právu zasíla telském. Nespráv nost tarilů. Odbavování zásilek bez nákladního listu Státní železniční rada. Zemská železniční politika pak řadu drobných zajímavých zpráv. Číslo tok zasílá se na požádání zdarmna a franko. Administrace v Čes. Budě jovicích.

Francie Lvov Amerika RakouskoUhersko Rakousko Uhry Rusko Evropa Čes státní železniční rada

25 article

Zemská banka královslví českého v Praze při počítává koncem června a prosince kažilého roku splatné, avšak nevyzdvižené úroky k jistině na vklad- ní knížku uložené a není třeba vkladní kníž- ku za účelem připsání úroků zv lác přodkládati. Ustanovení zákona, že úroky po t léta nepožadované promlčením propadají, nevztahují se k úrokům ze vkladů na knížky. Úroky za proš!é pololeti vpíší se do vkladní knížky, počína jíc dnem 16. července t. r., jakmile bude předlo- žena. Česká průmyslová banka. Vklady činily koncem měsíce června 31,378.844 K 34 h. vedle splacených na IV. emisi akcií 1.890.906 K 78 h. Kromě toho byí vlastních 4325 bankovních dlužních úpisů v oběhu v obnosu 13.599.700 K Česká bankr v Praze. Dle upisovacích podmíne třeba zbývající částky na upsané akcie České banky do 30. t. m. deplatiti. Činnost svou zahájí Česke banka na podzim, jak místnosti na Václavském nám č. 32 budou uprázdněny a pro účely banky upraveny Pražská úvěrní banka v Praze. Na konci každého pololetí připisuje Pražská úvěrní banka a její filiálky v Kolíně, Olomouci, ve Lvově i expositura v Brodec ve svých obchodních knihách půlleční úroky na ve- škeré vkladní knížky a zůrokuje tyto úroky jako ka- pitál, i když vkladatelé tyto úroky ve svých vklad- ních knížkách připsali si nedají. Do vkladních knížek připíšou se úroky při nejbližším vkladu neb při vy- brání i bez žádosti vkladatelů, proto není třeba, aby s0 vkladní knižky jen za účelem připsání úroků přel kládaly. V době od 1. do 15. července 1907 se Úroky do vkladních knížek vůbec nepřipisují

Praha 30 Václavský já Kolín Olomouc Lvov Brodec Český průmyslový banka Český banka úvěrní banka

26 article

Ústřední banka českých spořitelen. Zvýšení akci ového kapilálu do 10 milionů korun bylo těchto dnů s plným úspěchem zakončeno a vyúčtování budev nejbližších dnech rozesláno. Účast při poslední emis přesahuje co do počtu akcionářů všechnu účast dři- vější, neboť bylo do 28. t. m. 1013 přihilášek, ačkoliv poměry na trhu peněžním nebyly právě pro podob- nou akci příznivy. Svědčí to zajisté nejlépe o širo- kém zápnu. jaký obchodní činnosti ústavu loholo se věnuje. Koupě uhelných dolá. Pan J. A. Růžička, vlasl- ník parního mlýna a pekárny v Radnicích přikoupil ke svým vhelným dolům „Karel“ a „Kajelán“ v Chomli další, do nedávna knížeti F. J. z Auerspergů náležející doly kamenouhelně, a sice „Maria pomoc- ná“ v Lohovicích. „Jindřich“ v Mošticích, dále „Vi- libald. Bartoloměj a Anaslaz“ ve Svinné. Z Gěchto, vesměs v okolí Řadnic se nacházejících dolů požívá zejména uhlí kovářské z dolu „Marie pomocné“ nej- lepší pověsti a těší nás, že tyto mnohoslibné pod- niky dostaly se do rukou podnikavého průmyslníka a osvědčoného našince Z ředifelství slátních drah. Zadá se proveden budav na dítčí trali Schwarzach—Sv. Vil— Gastýn Badgaslein) dráhy taueřské. Nabídky buďtež podány nejpozději do 12. července 1907, 12. hodiny polední u c. k. ředilelství stavby úrah ve Vídní VIl1., Gum- pendorferstrasse 10. V podmínky a ostalní pomůcky lze nahlédnouti u shrora naznačeného ředitelství neb u c. k. železniční stavební správy ve Schwarzachu v Pongavsku.

Růžička Karel Kajelán Marius Jindřich Bartoloměj Anaslaz Marie Gastýn Badgaslein Auersperg Moštice Gěchto Řadnice Vídeň Pongavsko Gum

27 article

První česká všeobecná akciová společnest pra pojišťování na život v .Praze vykazuje zdravý roz- mach a vzrůst pojištěného. kapitálu, což nejlépe jest patrno z toho, že v krášké debě. svého trvání přijimá již dnes na premiích více než 1.000.000 korun ročně. obnos to, jehož jiné ústavy nedocílily ani po třiceti- leté činnosti Mimno to jest pozoruhodno, že v posled- ních dvou letech pojištěný kapitál u této společnost se skoro zdvojnásobil Plněschápe správa ústavu vý- znam hesla „Svůj k. svému!“, neboť z části jmění svého, které má uloženo v cenných papírech v obna- su 2,900.000 K. jest za obnos více 2.000.000 K hod- net ústavů českých a slovanských. Nelze tudíž jinak. než domácí tento ústav doporučiti nasí české veřei- nosti. Banky, záložny a spořitelay. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Stav vkladů ke dní 28. června t. r. 57.657 43 1 79. na účtech z kom. zápůjček 5,480.421 23, cel- kem K 63 137.85.3 02. Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky, pokladniční poukázky a na běžný účet činily koncem června 1907 celkem: K 29.395.139 04, oproti minulému měsíci- o K 144,510:15 více.

Praha úvěrní banka

28 article

Pražská bursa. V Praze, 28 června. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 5e% Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% » » . . . (v K) 49% Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 % „ . . (v K) Žel. Zákl, dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . Dlužní úpisy České prům. banky 4 11 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy . Zástavní listy 1. mor. spořitetny 41/2 . . hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . . . Železnič. , . .. Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4 1, . » Rak. vherské banky 4 0 . » Dolnorak. hyp. ústav Kom. dl. úp. . . . „ . . . .. „ 3 1/2 Zástavní listy Rak. byn, banky 40 Prior. obl. spol, rak, míst. deah 3 Ruská stát. půjčka z r. 1906 4.2 e Únorová spol. renta (v pas.) 4.2 0 Dubnová . , (ve stř ) Květnová . . (v pap Červencová spol. renla (ve stř.) Rakouská zlatá renia korunová renla 3 nv) . jnvestiční akci Česká eskontní banka . . . . Česka banka Union . . . . Česka průmyslová banka . .. Česká zajišťovací baaka . .. Hospodářska úvěrní banka .. Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Kralové Živnostenská banka Haličska akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . .. Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojirna . . . .. ttustonova strojirna Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějovicích aolinská tovarna chemická .. Podolská sementarna . . . .. . Poldtna but Pražska železářská společnost První česka rad. v Modranech . tov. orient. cugrov.

Daňkův Praha 28 červen Zala Hradec Kral Rakousko Č . Budějovice Český průmyslový Hal . akciový Český eskontní banka Česko banka Union Česko průmyslový banka Hospodářsko úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka první český akciový živnostenský banka Haličsko akciový hypoteční banka uherský banka železářský společnost první česko rada Modrany 4 1 Prior e únorový společenský 0 Dubnová

29 title

Ústřední banka čes. spořitelen 490

30 article

Renty Iprocentní papírová květnová. t2procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . .. 4.2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouska . .. 4procentní korunová rakouská .. 31/sprocentní korunová (invest.). 4procentní zlata uberská . . . . 4procentní korunová uherská . . 31/procentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/proc. Hypot. banky kr. českébo 41/proc bank. dl. úp. čes. pr. banky

31 article

ny peněžní.

32 article

Pentzel Zbote 104.— 99 60 99 60 101.— 98 50 98 50 98 50 98 50 98 20

33 article

103 20 98 6 98 60 100 —

35 article

99.75 100.— 101.— 100 30

36 article

100 — 103 25. 97.75 36.55 97 9 100.75 1071.— 96 50 96 50 96 25 100.— 96.8) 98 45 91 7

50

37 article

98.50 97. 55 98 90 101.75 97.50 102 — 97 50 97 30 37 25 10. 60 97.80 99 45 99 25 92 75 92 50 99 30 84.20 99 30 99 3 97 9 116 10

38 article

98 25 93 15

39 article

98 15- 91.50 98 3 83 70 99 10 99.15 97-60 115 9 87.60

41 article

242.— 415.— 160.— 384.— 528.— 230.— 46/r.— 243.— 584.— 865.— 400.— 150:— 875.— 440.— 2565

42 article

414— 382 — 524 — 260.— 400 —

43 article

242 — 383 — 845.— 449.—

44 article

144.— 825.— 434. — 2555 260 — 280.—

45 article

Víeňská bursa

46 article

Závěrečné kursy června 27. června 97 8 97 80 99.10 99.20 97.70 97 70 99. 15 99. 25 115 70 115.80 97 30 97 80 87.50 87 80 111. 60 111.20 92 75 93.45 81 85 83. 70 83 45

47 article

98.25 98.2 98.50 90.50 100.—

48 article

98 50 89. 50 100.—