Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

29. června 1907. Číslo 177.

4 article

s upřimnou náklonností a láskou Ine k českému národu, jehož velkolepých manifestací s radostí míní se účastniti. Vřelá slova jeho provázena byla bouřlivým voláním »Slávy a Živili«. Potom odebrali se účastníci deputaci z Záhřeba pp. Moneleear, podnáčelník, dr. Crno- jevič, F. Hrustič, dr. Katičič, Pipinic a dr. Sla- vič, pak z Lublaně pp. Triller, dr. Oražen, K. Majer, Francheti, Trut a J. ryt. Bleiwois k po- vozům, provázeni neustálým voláním slávy, odjeli do svých hotelů. Záhřebětí do hotelu »u černého koně« a lublaňšti do hotelu »Paříž«. Současně s hosty města dojeli na totéž ná- draží i četní poslanci slovinětí, prová- zeni taktéž bouřlivě akklamujícím obecenstvem a studentstvem a odjeli do hotelu »Orient«. Ze slovinských poslanců byli ohlášeni do Prahy pp. dr. Ivan Benkovič, dr. Hočevar, Jovaniševič, Ježov- nik, Mandič, Roblek, Štrokolj, Paričič a Fon. Starostové dr. Amruš a Hriba r těšil se neobyčejné pozornosti. Sotva že vstoupili do kočáru, přiskočili Sokolové, vypřáhli koně a z jásotu zástupů sami postarali se o doprovo těchto dvou našich upřímných přátel do hotelu, kde sestoupili.

Sláva doktor Crna F Hrustič Katičič Pipinice Sl K Majer Francheť Trut Benkovič Hočevar Jovaniševič Mandič Roblek Štrokolj Paričič Fon Amruš Hrib Sokol Záhřeb Lublaň Paříž Praha Ježov

5 article

Průvod ten na Václavském náměstí bouřlivě byl pozdravován a oba pánově na všechny strany srdečně děkovali. Již cestou do Prahy byla doputace lublaňská a záhřebská předmětem srdečných ovack. Přitei našeho listu sděluje nám telegraficky z Tá- bora: O polednách projela naším nádražím deputace Lublaně a Záhřeba v čele s Hribarem a drem. Amrušem. Na peronu nádraží shro- máždila se městská rada se starostou p. drem. Kolrbelcem a četné spolky s hudbou. Hribar i dr. Amruš na srdečné uvítání dra. Kotrbelce. který provolal jim »Dobro došli«, vřele děko- vali. Odpoledne následovala výprava Slovinců Chorvatů, která projela Táborem za ohromného účastenství občanstva a místních spolků. Pan dr. Kotrbelec pozdravil účastníky. česky, slo- vinsky a chorvatsky, načež vůdcové výprav nadšeně odpovídali, děkujíce za neočekávané přijetí. Při zastávce čtvrthodinné hudba a zpě- vácký spolek přednesly střídavě české, slovinské a chorvatské plsně; damám jejich, ve značném počtu výpravy se účastnivším, podány panímí a dívkami táborskými skvostné kytice.

Hribar doktor Amruš Kotrbelec Slovinec Chorvat Václavský náměstí Praha Lublaň Záhřeb Tábor

6 title

Pouť francouzských gymna stů do

7 article Prahy.

Prahy. Svmpatie, vížíci nás k francouzským přá- telům, už předevčírem, při příjezdu delegace municipální rady pařížské a žurnalistického svět pařížského, projevily se měrou neobyčejnou a zmohutněly včerejškem, kdy obyvatelstvo král. hlavního města Prahy, upozorněno tiskem na dobu příjezdu gymnastů francouzských, připravilo se k jich uvítání způsobem okázalým a počtem imposantním. Již cesta jejich od hranic českých byla triumfální, jak o tom svědčí zpráva našeho zpravodaje, vyslaného gymnastům v ústrety. Triumfální cesta gymnastů fran- couzských do Prahy. Královská Praha přivítala okázalým způ- sobem již předevčírem odpoledne oficiální zá- stupce Paříže a francouzského tisku, a včer k večeru vyhrnuly se znovu nesčetné přímot- síce do ulic, aby přijaly slavnostně druhou hlavní čásť francouzské výpravy ke sletu vše- sokolskému: sympatické gymnasty francouzské, kteří přišli změřiti elly v zápase s našimi So- koly, přišli a pozdravem a holdem krásné svo- bodné Francie k našim elavnostním dnům. N jiném místě naleznou naši čtenáři podrobný re- ferát o tom, jak Praha uvítala francouzské bratry. Celá jejich jízda od hranic českého krá- lovství až do Prahy byla jediným skvělým ře- tězem ovací a srdečných projevů, jimiž byli za- hrnování na všech stanicích, kudy projižděli. Včera ráno po 8. hodině vyjeli z Prahy francouzským hostům na bavorskou hranicid Brodu vstřic pp. vrchní inspektor J. V. Tuček z Č. Budějovie, továrník F. V. Pavliš t 2 Prahy, za redakci Národní Politiky i za uví taci výbor slavnostní p. redaktor Karel Ž ák, za Národní Listy Vinc. Červinka. Přede- včírem již odjel až do Norimberka toužebně očekávaným hostům naproti člen slavnostníh výboru sletového p. Mühlbach. Krátce před půl druhou přijeli rychlíkem norimberským franeouzští hosté a odebralise

J V Tuček F V Pavliš Ž ák Červinka Praha Paříž Č . Budějovie Norimberk

8 article

ihned ke kratičkému diner v'nádražní restauraci. Zde oslovili je několika vřelými francouzskými větami p. M ühlbach za sletový výbor a p. red. Žák za výbor uvítací. S výpravou francouzských gymnastů přijel celkem 35 cvičenců a 15 hostí mimo řadu krajanů našich v Paříži usedlých. Oficiálním vůdcem výpravy jest p. Christ ma n, delegát »Unie gymnastů francouzských«, ředitelem čety samotné, určené pro turnaj mezinárodní, dr. Lachaud. Dále jsou tu starý a možno říci po- pulární již u nás v Praze přítel francouzský p. Sansboeuf, čestný předseda župy sekvan- ské, jenž dostavil se tentokráte se svojí rozto- milou neteří, předseda této župy p. Leroy s choti, redaktor časopisu gymnastů francouz- ských U. Avoiron, náčelník mezinárodního turnaje čety francouzské p. Audemar, náčel- ník borců župy sekvanské p. Leffon, lékař této župy dr. Heiser, a pp. Chaperon, G ues net, Fouard. V Plzni připojili se k výpravě ještě pp. Prévost a Franch s chotí, místo- předseda župy sekvanské, kteříž přijeli sem již dopoledne z Mariánských lázní a přijati tu zá- stupci města i Sokolstva a delegátem slavnost- ního výboru sletového p. Klecandou prohlédli s město i světoznámý pivovar měšťanský.

Žák Christ ma doktor Lachaud Leroy Heiser Klecanda Paříž Praha Plzeň mariánský lázeň U . Avoiron

9 article

Po kratičkém srdečném uvitání a sezná- mení usedli zase drazí hosté francouzští do ry- chlíku, oznamujícího odjezd ku Praze. Laska- vou ochotou úřadníka, konajícího službu, připo- jeny k vlaku narychlo tři vozy, jež dány cel k dísposici účastníkům výpravy, čítajícím celkem 85 osob. Francouzstí přátelé naši téšili se ne- smírně na Prahu a se živou účastí vyptávali se ns rozsah dosavadní návštěvy, na všecky pří- pravy slavnostní a nedočkavě vyhlíželi do roz- košných rozsáhlých hvozdů, rozprostírajících se po obou stranách rychlíku, ujíždějícího k první české stanici na české půdě — k České Kubici Roztomilé malé nádražíčko kubtcko- folmavské v pravém slova smysla překvapilo naše fran- couzské hosty svým uvítáním. Nadšený jásot. volání »Na zdar !« a »Víve la France !« přišl neočekávaně a zřejmě dojalo. Celá česká kolonn letní se sem dostavila, a sotva že vlak na kra- tičko zastavil, přistoupila k vozům výpravy ma- jitelka pensionátu »Krásnohorská« pí. Wuršrová a podala damám nádhernou kytici, a jménem kolonie česko-kubické pan dr. Khodl z Prahy přednesl jim první francouzskou zdra- vici na české půdě, mezi českým lidem, který s láskou a nadšením je očekává a přijme. Prekvapení a dojati hosté francouzští nadšeně vřele opětovali pozdravné projevy. Odjezd rychliku jižjiž se rozjíždějícího pře- kazila roztomilá episoda. Malé děvčátko v chod- ském kroji Milušku Hlaváčkovu, dce- rušku správce školy na České Kubici, vyzvedl si francouzšt gymnasté do oken a zlíbali ji n počest a pozdrav české zemi, která při samém vstupu na ni je tak neočekávaně slavnostně uvi- tala. Teprve, když drobné děvčátko ocitlos zase bezpečně v matčině náručí, mohl vlak vy- raziti dále.

Laska Wuršrová doktor Khodl Hlaváčkův Praha Český Kubice Víve le Franca

10 article

Odtud již celá cesta ubíhala v nepřetržitém růženci jásavých pozdravů a projevů pozornosti, které přes tu chvili milým hostům se mihaly před očima. I malé vísky a drobná jednotli stavení venkovská podél trati ozdobena národ- ními prapory, a po cestách i v poli pracujíeí lid vesele mával vstříc ujíždějícímu vlaku, dá- vaje tak zřetelně na jevo, kterak příchod fran- couzských bratří našich jest událostí radostnou a všenárodní. Nelze nám ani podrobně líči průběh vílání ve všech stanicích, kde rychli zastavoval. Všude tísnily se nepřehledné zástup lidu, všude přední zástupeové obel a především ženy české se dostavovali, aby čackým gymna- stům stiskli ruce, aby jim vřelými, pohnutými slovy projevili svoji radost z jejich návštévy svůj hold a obdív. Jaký div, že radostná nálada jejich stou- pala, čím dále ocitali se v samotnémi srdci Čech. že nenacházeli téměř slov, aby vyjádřili všechen svůj obdiv a radost nad jásavým uvítáním Krátké zastávky ryehlíku vymezené byly ovšem nezbytně protahovány, takže přes vsechno uspl- šení jízdy příjezd do Prahý opozdil se asi o půl hodiny. V Domažlicích uvítaly vjíždějící vlak jásavé zvuky budby. Když zastavil, představen byl vůdci výpravy p. Christmanovi sta- rosta města p. Jan Ludvík, jenž oslovil bo jménem obce a občanstva, vitaje nadšeně skvělou výpravu gymnastů francouzských a přeje zdaru v krásné Praze. Srdečným proslovem francouz- ským uvitala francouzské přátele našeho národa slečna Růžena Palečkov a, končíc po- zdravem vlasti, pokroku a volnosti, krásné Francii, a podala panu Sansboeufovi nádhernou kytici, A zase již vlak bral se dále kolem do- mažlické rafinerie, kdež dělnictvo v plném počtu bylo shromážděno kolem velikého štítu v bar- vách národních, hlásajícího pozdrav drahým hostom.

Jan Ludvík Palečkov Sansboeuf Čechy Domažlice krásný Praha Francie

11 article

Také ve Staňíkově očekávali příjez vlaku zástupcové téměř všech spolků místních i obecní representace, a četně shromážděné obe- censtvo, zaplňující malé nádraží, zahrnulo gym- nasty spoustou lichotivých projevů. Jako zá- stupce obce tady p. Trube, za odbor Pošu- mavské jednoty i ostatní spolky místní p. Ž ák pozdravili vřele francouzské gymnasty, již živé dékovali. Velmi krásným dojmem působily špa- líry školní mládeže, rozestavené a praporci ná- rodních barev opodál nádražl. V nádraží plzeňském očekávali vlak s hosty zástupcové obce, úradův i spolků míst ních a vůdci výpravy složili tu hold francouz sky jménem městské rady její člen p. Ma n dl, starosta »Sokola« plzeňského p. Berdy c h, za paní a dívky plzeňské choť lékárníka paní Doubková. Vlak měl zde delší zastávku, jíž použili francouzstí gymnasté ka krátkému vystoupení, a zvlášť vhod přišel jima nabídnutý pohár zlatěžlutého plzeňského. Zde připojili se k výpravě nahoře zmínění již pp. Pré v o s a Franek s dámami, a po výméně květin trikolor mezi pozornými damami plzeňskými galantními hosty vlak hnul se se značným již zpozděním ku předu. Podobně bylo i v Rokycanechu. Z pozdravil zástupce drahé Francie starosta měst p. Anichobr, kylici a francouzským proslo- vem jim podala jménem dam sl. Taflo v a. V Hořovicích uvítací proslovy francouz- ské měli za radu městskou p. dr. Čermák, za spolek paní a dívek »Vlastu« sl. Škvá- n o v á. K uvítání výpravy ve Zdicích dostavila se na nádraží městská rada a zastupitelstvos starostou P. Holečkem v čele, kterýž depu- taci vřele pozdravil. Pritomni byli i zástupci všech spolků místní Sokol v krojích. Dvě dítky komisaře státních drah p. Kohouta v plzeňském krojí podělily hosty růžemi a pohostily českými ko- láči, jež jim výborně chulnaly.

Doubková Franek Vlasta P Holeček Francie Hořovice Škvá Zdice Sokol Berd c h spolek paní a dívka

12 article

Zvlášť velikou účastí vyznamenalo se město Beroun, kdež sokolská hudba již zdaleka ví- tala vjíždějící do nádraží vlak. Účast místníh občanstva možno páčiti směle na půldruhéh tisíce, mezi nimiž převládaly dámy. Za nemoe- ného p. starostu uvítal zde jménem rady měst- ské francouzské hosty náměstek starostův pan Frant. Vitkovský a francouzskými vzlet- nými proslovy dámy sl. Pavla Couf alo va, předsedkyně damského odboru Sokola beroun- ského, a majitelka hudební školy sl. M aře n ka Markova. Na to podaly francouzským damám slečny Horákova a Kohoutova kytice růží, ostatní dámy pak v pravém slova smyslu zasypaly všechny gymnasty čerstvými květy. začež tito se jim odměňovali francouzskými tri- kolorami. Na posilněnou podaly dámy hostům do vlaku dva koše znamenitých koláčů, napeče- ných ve tvaru trilobitů silurského útvaru, jichž studiem obíral se před lety v okolí berounském slavný krajan francouzský Barran de. Poslední kratičká zastávka před slavným vjezdem do Prahy byla na nádraží smíchov- ském, kde ve špalíru rozestavena byla celá župa šumavská, jejíž starosta vroucími slovy přivítal drahé bratry franeouzské pře samými branami pražskými. Mezitím všechn se již rušně chystalo k výstupu a v mal chvíli již bouřlivé vítání nesčetných zástup hřmělo výpravě vatříc v centrálním nádražl pražském. Ovace při příjezdu gymnastů. Družině francouzských gymnastů, jak ji vzpomenuto, uchystalo obyvatelatvo města Prahy přijetí nade všechno očekávání srdečné. Nepře- hledně zástupy vyčkávaly trpělivě jejich při- jezdu nejen pred nádražím Františka Josefa, nýbrž i v Sadové třídě a po celém prostranství Václavského náměstí, kdež zejména rampa zem- ského musea hustě byla obsazena. Tou dobou

František Pavel Couf Markov Kohoutův František Josef Beroun Horákov Praha Václavský náměstí Sokol berouny

13 article

již dekorace domů na Václavském náměstí byla dokončena, takže jevilo se v slavnostním svém vzrušení bezmála v podobě, v jaké spatříme je při nedélním průvodu. Obecenstvo samo, pamětlivo pořádku, utvo- řilo po obou stranách náměstí špalír, jenž houstl, až zmohutněl v silné pásmo, zabihajíc! od středu náměstí daleko na chodníky. Zvlášť potěšitelno bylo, že naše dámy na ovaci této jevily zname nitou účasť, takže vedle tmavých šatů a krojů bělaly se světlé úbory dam, čímž celkový po- hled neobyčejně malebně byl oživen. Vlak zpozděný o tři čtvrti hodiny, již n nádraží smíchovském, vyšehradském a vinohrad- ském očekáván byl zástupy, provolávajícími po- zdrav Francii. Gymnasté živě dékovali z oken a přijímali od dam podávané jim kytice. Krátce po 6. hod. večerní projel vlak vinohradským tunelem a už v té chvíli hřímaly mu vstri hromové pozdravy zástupu, na peroně shromá- žděného. Byl to okamžik neobyčejně povznaše- jící, když gymnasté, zdobení trikolorou fra- couzskou, na níž zlatým písmem se skvěl ná- pis »Paris-Prague 1907«, pružně a s elegancl, Francouzům vlastní, vystoupili z vagonů a vrhl se do otevřených náručí očekávajících je českých přátel. Přišli tu mnozí již dobří známí našeh národa a také mnozí noví; ale té chvíle nebylo rozdílu a všichni stejně vroucně byli objímán.

Francouz Václavský náměstí Francie ParisPrague

14 article

Nadšení bylo tak vroucí a zřejmě upřímné, že pohnulo hosty naše až k slzám. Gymnasté uvedeni byli do čekárny prvnl třídy, vyhražené k jich oficiálnímu uvítání a zde oslovení náměstkem starosty slavnostního výboru všesokolského drem. Ant. Novotným francouzskou řečí. Po tomto proslovení uvital gymnasty starosta měst pražských pan dr. K. Groš a pravil francouzsky : »Vítám vás, statné syny čackého národa francouzského jako sta- rosta tohoto král. hlav. města. Přišli jste mezi nás, abyste znovu upevnili svazky přátelské, které pojí vaši zemi s naším národem. Přeji vám, aby upomínky, které si odtud odnesete, zůstaly vám milými. Vive la France !« Bouřhivý ohlas tohoto zvolání zahlaholi prostornou místností. Gymnasty oslovil zde také vicepresident municipální rady pařížské pan Lampue: »Buďte přesvědčeni, že jste ve městě, kde jsou Francouzové více milováni než ve Francii ! Na toto město budete pamatovati a do smrti!« Projev tento vzbudil velike nadšenl. Předseda Unie francouzské pan Christ- man projevil překvapení nad velkolepým uvt- táním na půdě království českého a provolal »Na zdar« Sokolu a »Na zdar« Čechům, což bylo bouřlivě aklamováno. Na to nastoupen pochod z nádražní budovy do Sadové třídy. Zde uvítáni byli gymnasté ohromnými zástupy nadšeného obecenstva. V předu průvodu jely dámy v kočárech načež následovala četa Sokolů v krojích a ka- pela a pak ubirali se gymnasté.

doktor K Groš Lampue Francouz Christ Čecho Francie Franca Sokol

15 article

Byla to v pravdě triumfální cesta, kterou se ubirali francouzští gymnasté do vnitřního města. Na Václavském náměstí tvořili špall také bulharští junáci, kteří se s gym- nasty vřele a vroucně pozdravovali. Gymnasté hustým špalírem, bouřlivě »Vive la France« provolávajícího obecenstva, ubírali se dále Na příkop a vatoupili do »Hotelu de Saxe« v Hybernské ulici. Zde zástup obecenstv stanul, obnažil hlavy a zapěl »Kde domov můj«. Městský rada a poslanec pan dr. Jan Po d- lipný po zapění hymny oslovil zástup obe- censtva: »Francouzští gymnasté jsou neobyčejně dojati vaším přijetím a vyslovují vám upřímné a srdečné díky. Jsou však po daleké cestě una- veni a potřebují oddechu. Díky vám a roz- chod !« S balkonu hotelu vřele poděkoval za sym- patické projevy pan Massard a provolal slávu Čechům. Shromážděný lid odvětil provo- láváním slávy Francouzům. Za zpěvu písně »Hej Slované !« veliký zá- stup nadšeného lidu českého se rozeházel. Příjezd účastníků slavností všesokolských. Služba vítacího a ubytovacího odboru na pražských nádražích byla včera permanentní. Všemi směry přijižděly vlaky řádné i zvláštní v nekonečných řadách vagonů přivážely ohromné

Sax doktor Jan Massard Čecho Francouz Slovan Václavský náměstí hybernský ulice Creative le Franca unovit

16 article

množství účastníků slavnosti. Dráhy, zejmen severozápadní, musily použíti i starých vor osobních, z nákladních vagonů upravených, ab návalu vyhověly. Výpravy ze severních Čecl byly zástupy obecenstva bourlivě pozdravovánr. Vlaky přibyly do Prahy: NaFrantiškovo nádraží: Ve 2 5o. diny 39 min. odp. deputace městských rad zá. hřeba Lublaně. Ve 4 hod. 36 m. Sokol jindřichohradecký. V 5 hod. 12 m. Sokol z Turnova a okci V 5 hod. 20 min. Francouzští gymnasté. V 5 h. 49 m. Slovenska sveza (Lublan). V 5 hod. 58 m. Župa podkrkonošska. V 6 hod. 3 m. Sveza ze Záhřeba. V 6 h. 35 m. Sokol z Č. Budějovie. v 7 Fod. 10 m. Sokol ze Svijan a Bol slavska. Na nádraží spol. rak-u H. státn dráhy přijely: Ve 2 hod. 23 m. župa severo- moravská. Ve 3 hod 35 m. odp. Sokol z Přerova. V 5 hod. 21 m. Sokol z Valašského Men- V 7 hod. 43 m. Sokol z Bohumfna. Na nádraží severozápadní drá- hy přibyly: Ve 3 hod. 57 m. odp. župa Čížkova, V 5 hod. 47 min. župa Orlická. Na nádraží smíchovském sestou- pil v 1 hod. 7 m. odp. Sokol z Protivína a v 4 hod. 59 min. Sokol z Klatov. Zvláštním vlakem české soverní dráhy při- jelo do Prahy 1130 účastníků, toutéž dráhou z okolí Semil a Železného Brodu 1500. K uvítání francouzských gymnastů na ná- draží zavítali také p. dr. Amruš, starosta města Záhřeba, a náměstek Drag. Mondecar. Francouzští gymnasté přivezli s sebou pra- por, při jehož spatření obecenstvo propukl v nepopsatelné nadšení. říč.

Lublan Bol Orlický doktor Amruš severní Čecl Praha Lublaň Turnov Slovensko Záhřeb Č . Budějovie Svijany Přerov valašský Mena Čížkov Protivín Klatovy Semily Železný Brod Sokol jindřichohradecký Sokol Bohumfn

17 article

Závody o přebor České obce sokolské. Ocenivše včera s dostatek tento závoda ukázavše, v čem tkví jeho význam, m ůžeme se. dnes omeziti na několik poznámek o jeho prů- běhu a dáti slovo proslule výmluvným číslicím. Závody, v tropickém úpalu konané a od 7 hod. ranní do 2 hodin odpolední trvající, ukázaly v neobyčejně příznivém světle vytrvalost a otu- žilost borců. Sedm hodin pouhého pobytu n rozpáleném písku evičiště nemůže býti řaděno k příjemnostem života; jsou-li však tyto hodiny vyplněny nepřetržitě se sledujícími výkony tě. locvičnými, pak jsou přímo zkušebním kamenem nejen tělesných, nýbrž i mravních sil borců. Není zdvořilou frasí, řekneme-li, že čekatelé přebornických poct v přísné zkoušce včera skvěle obstáli. Neméně obdivuhodna jest ukázně- nost sokolských borců; pokyn pořadatelův jest. jim příkazem, proti němuž není odmluvy, výrok soudců, byť sebe nemilosrdněji trhal naděje borcovy, jest svatým. Duševni práce, uložená ve cvičeních (zejména v sestavách volných), sotva může býtí příležitostným svědkem výkonu, jímž většina obecenstva zůstává, oceněna. Závodů se zúčastnilo 18 borců, kteří rozdé- leni ve tři skupiny. Vratme se k výsledkům závodním, ale opravme především chyby, které se do telefono- gramu referátu vloudily. V »hrazdě« docíli Vácha 7 bodův povinných, 7 ve volných cviče- ních, Šauer O, 4, Křenek O, 4, Táborek O, 16, Douda O, 5 bodů. V dalším průběhu závodu ve skoku vysokém dosáhli Hoffman O, Vách 5 a 4 = 9, Šauer 2 a 3 = 5, Křenek 5 a 2 = 7, Táborek 5 a 4 = 9, Douda 4 a 3 = 7 bodů. Kůň na šíř. Dušek o, 7, Dudek o, 15. Rolla o, 13. Vošta o, o. Malý o, 16, Jirásek 0, 15, Šlaba 5, 15, Janík 0, 14, Marek o, 13, Böhm o, 12, Sýkora 0, 17, Linert 0, 1a Hoffman 0, 14, Vacha 0, 15, Šauer 71/2, 15, Krenek 0, 13, Táborek o, 14 a Douda 8, 0.

Vácha Šauer O Křenek O Táborek O Douda O Hoffman O Vy Křenek Táborek Douda Dušek Dudek Roll Vošta Jirásek Marek Böhm Sýkora Hoffman Vach Šlaba Šauer Linert

19 article

Dušek 6, 17, Doudek 8, 19, Rolla 4, 16, Vol 6, 17, Malý 7, 18, Jirásek 6, 18, Slaba 5, 0, Janil 8, 16, Marek 5, 14, Böhm 8, 19, Sýkora 8, 14, Liner 6, 0, Hoffman 7, 16, Vácha 8, 19, Sauer 71/2, 15, Kre- nek 7, 15, Táborek 61/2, 181/2, Douda 3, 14. Kůň na dél (bez madel). Dušek 9, Dudek 9, Rotta 8, Vošta o, Malý i0 Jirásek 8, Slaba 8, Janik 9, Marek 8, Böhm 10, Sj. kora 8, Linert 7, Hoffman 6, Vácha 10, Sauer e Křenek s, Táborek 6, Douda 8.

Dušek Jirásek Slaba Marek 5 Böhm Sýkora Liner Hoffman Vácha Douda Dudek Rott Vošta Marek 8 Sj Doudek Rolla Malá 7 Sauer Janik Linert Sauer e Křenek s Táborek

20 article Hudba.

Hudba. + Labntí jezero. Balet o 4 dějstvích a 6 obr zech. Hudbu složil P. J. Čajkovsk ij. Táhne tomu již na dvacátý rok, co slyšeli jsm v Národním divadle úryvek tohoto díla. O koncertě, jejž osobně řídil sám skladatel a při němž účinkoval klavírní vírtuos Alexandr Iljič Ziloti, 21. února r. 1888 sehráno jako dovětek čistě koncertního oddělení po- řadu druhé dějství »Labutího jezera« s nezapomenu- telnou Giuliettou Paltrinieri-Bergrovou v hlavní úloze. Třeba z díla uvedeny jen Entrée dansante, Valse, Adagio, Variation dansante, Pas d' action a Valse de fleurs, úryvek tak se líbil, že opakován hned dru- hého dne a celkem sehrán osmkrát. Na fragment př tehdejším rychlém střídání ber číslo zajisté dosti slušné. Ředitelství slibovalo, že v brzku celé dilo uvede, ale nedošlo již k tomu. Jednak smrť, jednak delší nemoc nervová připravily náš baletní personál krátce na to o dvě nejlepší síly, takže v období 1889—90 nebylo lze na vypravení většího baletu po- mýšleti. Teprve nynější správa, jež ve věcech reper- toiru ráda vrací se k starým zasobám, splňuje slil své předchůdkyně. Labuti jezero« (Heberynoe osepo) Čajkovský složil na objednávku moskevského ředitelství diva- del, jež za napsání nabídlo mu 800 rublů. Petu Djičoví napřed nevalně se chtělo do skladby náměto, rozvrženého Vladimírem Petrovičem Běgičevem, »ná čelníkem repertoáru« carských divadel moskevských a Gelcerem. Vypraviv se koncem května roku 1875 v »děreonju«. či jak my po německu říkáme na letní byt. v Úsovo tambovské, gubernie k Silov- skému, jenž hrál důležitou úlobu v životě Čajkov- ského v období před »Oněginem« i při prvních roz vrzích tohoto díla, oddal se raději skladbě nové symfonie (D dur č. 3). K »Labutímu jezeru« dostal se teprve v srpnu a dokončil je koncem března 1876.

Čajkovsk Alexandr Iljič Zilot Paltrinieri Bergrův Labuťa Čajkovský Peto Djičový Petrovič Oněgin Labntní jezero Vals Čajkov d ' action Vals jít fleurs Běgičev

21 article

Téhož roku přikomponoval pak ještě vložku, č. 10. »Ruský tanec«. Poprvé provedeno bylo dílo dne 20. února 1877 v Moskvě (Bol'šoj Těatr) a vydáno jako opus 20. P. Jurgensonem. Děj baletu takto jest osnován: Mladý prine — v originálu nazývá se Zigínd (Siegfried) — dosáhnu plnoletí, má se oženiti. Matka přijde mu to připo- menout uprostřed radovánek, jimiž princ vyplůuje dny své svobody. Na zejtřejším plesu musí vybrati si nevěstu a začíti spořádaný život. Kněžic dosu nikomu neoddal své srdce, nejraději má kvas honbu. Tuto zvláště vášnivě provozuje. Také v této chvíli jat je svou mladistvou vášní. Parkem let ptádo labutí. Princ je pronásleduje, chce po nich stříletí, ale šest labutí, z nichž sedmá má zlateu korunku, uniknou mu do houštin lesních. Tam pozná prine, že nejsou to prosté labutě, že je to víla M- lena — v originále princezna Odetta — se svými družkami, zakletá zlým geniem. U nás nazývá se Rudovous a je ve službách čarodějníce Dorny, ma- cechy Míleniny. Milena sdělila princi svůj žalostný osud, a že vysvobozena může býti pouze upřímnou láskou; ale kdyby ji milenec oklamal, byla by ztra- cena navždy.

Bol Těatr P Jurgenson Siegfried M len Odetta Rudovous Dorn Mílenina Milena Moskva Kněžice

22 article

Macecha doví se, že prine při slavnosti svéh plnoletí zvoliti chce ši za manželku Milenu, i vezm na sebe podobu její, aby svedla prince v blud a Mi- lena musila navždy zůstati prokleta. V prvotním znění je to zlý duch, jenž přivede s sebou dceru svou Odillijen, dav jí zevnější podobu Odettinu. Prine da se uvésti v klam a tím ztrácí Milenu, ale čarodějka promění se mu pod závojem snubním v ohyzdnou sovu, a tu on poznav svůj omyl, spěchá vyhledat Milenu, najde ji přes všechny překážky, jimiž děd její, starý Vodník, zakrývá mu k ní přístup, a oba nalezají spojení ve smrti, kterou nalezají na dně je- zera, vyplakaného vodníkem. Je to rozhodně poe- tičtější závěr, nežli ve znění původním, kde Zigírid se probodává, poznav, že Odetta zahynula v hlubi- nách. Děj sdílí nedostatky téměř všech batetů vážné látky, že není totiž ani dosti srozumitelný, ani vlastně dosti dramatický, připomínaje silně staré kouzelné bry a slzavé melodramy. Příležitosti k tanci poskytuje ovšem hojně a tím vyčerpává svůj úkol.

Milena Odetta

23 article

Hudba Čajkovského kolísá mezi ryzím, osobitým uměním a koncepci. Jsou tu stránky, jež mohl na- psati jen geniální původce »Oněgina«, hudba žbav erótiky a velkého půvabu, skvělé instrumentace, du- chapiných kombinací a point, okouzlující gracie, oné francouzské olegance, kterou Čajkovský tak mistrně umí spojovati se slovanskou srdečností a měkkou zadumanosti. A jsou tu opět čísla, zvláště vložkového rázu, především ono panorama národních tanců, jež v p- tém obraze se rozvine, která již již dolýkají se hra- nice, kde i genius všedním se stává. Až podivno, jak Čajkovský, jenž přece pro lokální barvu měl vyvi- nutý smysl, málo zde jednotlivé typy národní cha- rakterisoval. Tak na př. tyrolská je spíše vídeňského rázu, stejně mdlá je česká, málo orientálního má in- dická. Za to francouzský tanec je pln šumivého ve- selí a jich živosti. Nejvýže stojí Čajkovský arci ve valčíku, mohl by se nazývati ruským králem valčíku, jak dovede poetické a svůdně libezné skládati. Své velké umění skladební Čajkovský nezapřel aniv tomto dlle, co chvíli poutaje vedením zpěvných proti- hlasů, dokonce jednou i kanonickým (v střední části prvého adagje) a jmenovitě vymýšleníma nových barev instrumentálních. Melodika je vesměs bujná. kypící, nesená živými rylhmy a proto bude mít obe- censtvo úplně na své straně.

Čajkovský Oněgin

24 article

Národní divadlo dalo dílu skvělou výpravu. Chereografovi p. Achillovi Viscusimu přísiuší tent- krát chvála bez výbrad. Učinil, počínaje pantomimo »Ohim«, u našeho divadla velké pokroky a ústav m v něm dnes nejen chereografa obratného, ale i šetr ného, který malým nákladem dovede dočiliti krás- ných účinů. Originální myšlenkou je bázení závoj harmonicky v barvě sladěnými. Že zaměstnaných nejvíce chvály zasluhuje sbor nejen za své výkony celkové, ale i za zdatnost jednotiivců. Postavilť z sebe celý šik solistek a solistů, kteří vesměs úkoly své provedli s vervou a technickou jistetou na sbo- risty překvapujíci. Naše mladistvá prima sl. Korecká zářila půvabem a tančila rozkošně. Dovedně konku- rovala s ní kázanou námělem nápodobon sl. Dobro- milova. Sl. Haviíčkova odkoukala Ruth Saint-Denis mimiku rukou a počínala si s gracil.

Achilles Viscusi Ohi Korecká Haviíčkův Ruth národní divadlo SaintDenis

25 article

Nové talenly na obzoru jsou malá Vlasta No- votná a ještě menší Stěpánka Klimešova, zázračné dítě comm' il faut. Ale byla velmi nepříznivě kosty- mována, což rušilo děťskost jejich pohybů. Také adagio není vhodným tancem pro dítě Zde žádáme gracii, kterou rozvinouti může jen tělo dospělé. Z to ve variaci byla roztomilá a tržila ovšem bouře potlesku za svou předčasně zralou techniku. Pěkně vypravený balet přenese asi bezpečné divadlo naše přes úmor horkých dní a dožije se častých repris. + z České Filharmenie. Dnes a zítra budou po- řádány dva koncerty ve velké restauraci na Letné Z ohledu na slet sokolský ustanoveny jsou pro ob koncerty jiné hodiny než obvykle. Dopolední koncer promenádní koná se již od 9. do 11. hodiny př vstupném 10 h za osobu. Odpolední koncert, při němž vedle orchestru České Filharmonie koncertuje v pře- stávkách dechová kapela pana Hermanna, započn již o 3. hodiné. Vstupné k odpolednímu koncertu 20 h za osobu. — Pyn Milan Zuna, jenž v orche- stru C. F. působil téměř 3 roky jako první koncertní mistr na housle a druhý kapelník, vystoupí z jeho svazku dnem 1. července a říditi bude naposledy oba zítřejší koncerty na Letné. — Virtuos na violoncello p. Artur Krása, který rozhodl se nepřijati skvěle nabízené mu místo ve Varšavě, byl jako koncertní mistr a solista Č. F. engažován na novo na další dobu dvou let. + Produkce operní školy pl. O. Parš-Zikešové Mezi výročními zkouškami pražských hudebních ústav není druhých, jež by tak čilý zájem obecenstva k sobě vábily. Renomovaný ústav tento, který tolik zdárných

Klimešův Hermann Zuna Krása O Parš Zikeš Český Filharmenie Letná Varšava Český filharmonie

26 article

sil předním jevištím dodal, ukázal i letos velice pěkn výsledky. Musíme pochváliti skoro veškeré účin kující na nichž se jeví nejen upřímná snaha vlastní ale rozumná methoda výchovná. Na prvém místě ovšem stojí sl. Schillingová, která vynikla nejen svým záři- vým, jásavým sopránem, nýbrž roznítila, co tkne se přednesu zpěvů Sulamity, zápalnou jiskrou citu svého. Se zvláštní pochvalou dlužno učiniti zmínku o sleč nách Johanisové, Kučerové, Jandové, Zelenkové, Vo leské a Šimkové. Pan Hendrych upoutal pozornost ly- rickým tenorem, zapěl arii Radama neobyčejně pěkné. Pan Bok vládne krásným barytonem značného roz- sahu a neobyčejně lahodného timbru. Celkový výsle- dek letošních zkoušek tedy jest velmi uspokojivý pí. Zikešová může se s hrdostí z výsledků své celo- Dr. W—, roční práce těšiti. + Středočeská pěvacká župa Dvořákova bude účinkovati při slavnosti Českoslovanské obchodnické besedy v Praze, 7. července t. r. na ostrově, střele- ckém. Hlavní zkouška 4. července v sále Č. O. B. v 8 hodin večer.

Schillingová Johanisová Kučera Janda Zelenka Šimek Hendry Bok Zikešová Dvořákův Praha Č . O

27 article

Různé zprávy. = Rozvod Laopolda Wölnlinga. Z Ber n u, 28. června. V procesu Wölflingově podal včera státní zá stupce svoje návrhy. Dovozoval, že článek 47. švýcar- ského manželského zákona jest na místě, dle něhož manželství může býti rozvedeno, když manželský po- měr byl hluboko rozvrácen. Protuže není naděje, že by se manželé opět shodli, musí býti manželství úplně rozvedeno. Státní zastupitelství navrhuje tudiž úplný rozvod manželů. Rozsudek bude vynesen dne 1. čer- Pruces kněžny Wredové zaslaven. Z Ber lína, 28. června. Radní komora zastavila vyšetřování proti hněžně Wredové, která byla obžalována z krá- deže stříbrného náčiní, jakož i proti její společnic na základě ouoho paragrafu, který jedná o nepří- četnosti. Státní pokladna hradí náklady soudního = Nové krematorium. Z Lipska, 28. červn Zřízení krematoria v Lipsku jest nyní zajištěno. Měst- ská rada postoupila spolku pro pohrbivání ohněm pozemek na stavbu krematoria, které bude brzy vy- staveno. Soukromá dráha pruská v konkursu. Elbingu, 28. června. (Zvl. telef. zpr. „N. L.“) Ře- ditel sou kromé dráhy marienburgské Walki p zpronevěře 300.000 marek se dobrovolně dostavil ku státnímu zastupitelství a sám se udal. Marienburgská soukromá dráha ohlásila dnes konkurs = Slatkář a revolta propuštěných dělniků. Z Peine, 28. června. (K. k.) Statkář Lessmann

Laopold Wölnling Wölflingův Lessmann Lipsko

30 article

v Obergu u Peine propusti! minulého pon dělku jistý počet polských dělníkůr následek toho byl, že Lessmann byl napaden asi 40 dělníky podávka mi, kakže musil prch n outi. Přivolané čelniclr musilo použíti tasených zbraní a zatklo 4 osobp Když četnictvo odešlo, o blehli dělníci o pětnl dům Lessmannův. Četnictvo bylo opětně za- voláno, ale polské dělnictvo pronásle dovalo je zuřivě až do Peine. Tam shrr- máždili se Poláci před soudní budovou a pokusili a o osvobození zatčených. Policie a četnicie byli s to Poláky rozehnati jenom tasenou zbraní. = Pocta Listerovi. Z Londýn a, 28. červn . (K. k.) Známý chirurg lord. Lister be dnes v Guiidhallu jmenován čestným občanem. Oi povídaje na proslov městských komoří, prohlási lord Lister, že váží si velmi pocty, jež byla mu pro- kázána. Svým životním úkolem považuje se za do- statečně odměněna. Se zřetelem na stáří a oslabenl zdraví Listerovo byl obřad podstatně zkrácen. =Drama milenců. Ve Frankfurtě n. 1 událo se v jistém hotelu u nádraží drama milencl. K večeru přišel do hotelu policejní strážník Houiíe svojí nevěstou. Brzy potom bylo slyšeti střelné rán. Snoubenci se zastřelili. Motiv činu nemohl bju zjištěn.

Lessmann Lessmannův Polák Lister Listerův Oberg Peine propust Londýn

31 article

=Dva lékaři utonuli. Z Hamburku, 18. června. Lekaři dr. Tiedermann a dr. šl. Horn z er gendorfské nemocnice podnikli včera z Kuxhaven Plavbu v plachetním čiunu. Za bouře se člun překatí a oba lékaři utonuli. = Vražda listonoše. Z Kodaně, 28. červal. V jistém hotelu ve Stokholmu byl předevčírem zavrs- žděn peněžní listonoš Olson. Měl dodati do hotelu li- chardu Schmidtovi adresované peněžní psaní še 150. skandinavskými korunami (asi 199 K). S Richardem Schmidtem bydlil spolu druhý Némec Theodor Prigze. Listonoš byl nalezen proboden jako mrtvola v pokoi; bylo mu uloupeno 700 skand. korun (927 K) hotových penéz. Oba lupiči zmizeli. Zdá se, že když Schmidt potvrzoval přijem peněz, Prigge listonoše ze zadn přepadl a zabil. Po obou zlosynech není doposud = Zmrzl v červnu. Z Inšpruku se sdělnje V sobotu vystoupili dva páni a jedna dáma z Míti- chova na „Totenkirchel“ v divokých Císařských ko- rách. Přepadla je bouře, takže nemohli ku předu ani nazpět a musili přenocovati pod širým nebem. Jedea z pánů smrzl a druhý jest blízek snurti. stopy.

doktor Tiedermann šl Horn Olson Schmidt Prigz Jede Hamburk Kodaň Míťa