2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
20 čeryna 17. Císlo 177.
4
article
cké své dříve zakoupené vstupenky na slavnostní
předslavení »Libuše« k disposici zahraničním ho-
stům českým z Ameriky budiž uveden zejmena pan
Arluš hrabě Aichelburg, který zakoupená svá dvě
křesla daroval za účelem tím s podotknutím, aby
obnos za ně případně odvoden byl Ústřední Matici
školské.
Upezotnění všem funkcionářům sletových odborů
Eejmena sboru pořadatelskému. Včera v odpoledních
hodinách vyprodány byly veškeré sletové legitimace
a z důvodů technických nebylo lze nové opatřiti
ježto však docházely stále a stále nové a nové při-
blášky, bylo nutno učiniti mimořádné opatření. Byly
tedy vydávány zvláštní elipsové kartonky, opatřené
razítkem: »Slavnostní výbor sletu všesokolskéhov
Praze«, které byty žadatelům na místě kovových
legitimací vydávány. Upozorňujeme tudíž, že tyto
provisorní legitimace mají stejnou platnost, jako ko-
vové legitimace a majitelům jejich nesmí býti činěny
nikde žkdné překážký.
Měsťanská bezeda v Praze otevřela své rozsáhle
místnosti v těchto slavnostních dnech všem hostům
z venkova a ciziny. Zahrada besední, jež jest nej-
větší a nejkrásnější zahradou ve středu města, po-
skytuje velmi příjemný pobyt, zvláště z večera, kdy
září sterými barevnými světly elektrickými, uspořá
danými velmi ladně v trávníku, v trsech uWchodu,
na orchestrádě. K poctě Sokolů a cizích hosti jes
nyní každého dne v zahradé koncert vojenské kapely
pěšiho pluku čís. 102, řízené kapelníkem p. Bobkem.
Pp. členové Besedy použijí dojista této přiležitosti
aby vzácným hostům pobyt v místnostech spolko-
vých zpřijemnili,
Libuše
Arluš
Aichelburg
Sokol
Bobek
Amerika
Praha
6
article
Členové výboru České obce sokolské přihlastež
se v neděli před průvodem u předsedy jednatelského
odboru br. Frant. Maška o odznaky a o vstupenky
ku poctě hostí, pořádané na radnici staroměstské
vnocni
v neděli o 12. hod. polední.
oe
Důležité upozornění pro hostinské na cvičišti
Všichm nájemci hostiuců, výčepů a prodeje vyzývají
se, aby pivo a veškeré jiné potřeby dopravovali na
cvičiště nejpozději o 7. hod. ranní.
Upozornění. K besedě českých paní na počes
clzích hostí pořádané v pondělí dne 1. července o 9.
hedině večer na Žofíně nutno si vstupenky za obnos
10 K nejdéle dnes a zejtra opatřili. Rozeslaná po-
zvání nejsou vstupenkami, nýbrž opravňují ke koup
vstupenky za 10 K.
„Bitva u Lipan“, velkolepé toto panorama mistra
Marolda jest přístupno u příležitosti veselice pořádané
na výstavišu v Král. Oboře.
Ee Sokola v Praze-VII. Členově jednoty sejdou
se v neděli nejdéle o 1/47. hod. ranní v kroji bez
vadném. Není dovoleno nikomu na cestě k průvodu
se připojovati.
František
Mašek
Marold
Král
Členův
Žofín
Lipany
Praha
Český obec sokolský přihlásit
ea Sokol
7
article
Tělocvičná jednota „Sokol“ na Menším měst
pražském sejde se v neděli o 7. hod. ranní na cvičišt
malostranského „Sokola“ k řadění k průvodu.
Ze ,Sokola“ v Praze, na Starém městě. Členové
kteří zúčastní se průvodu sokolského, sejdou se v bez-
vadném kroji v neděli dne 30. června o 1/28. hodině
ranní v tělocvičně školy u sv. Kříže Vět. Dochvilnos
nutná.
Z tšlocvičně jedňoty „Sekol“ v Kežfřicli. Schůzk
Bratli, zúčastnívších se slavnostního průvodu, bude
zejtra v neděli 30. června přesně c 1/47. hod. ranní
v místnostech na Klamovce.
Ze Epolku pro pěstování hez české mládož
Účastníky V. sletu všesokolského upozorňujeme na
umělecké proněny všech sletových slavností; pro
gramy prodávají z ochoty damský odbor cvičitelský
a někteří pp. členové spolku pro pěstování her české
mládeže v Praze. Cena 4 hal. za kus ve prospěch
spolku. Programy lze dostati na všech místech, kd
slavnosti se konají. Pp. členové výboru i oslatní p
prodávající obdrží v sobotu o 348. ráno pásky pr
volný vchod na cvičiště
Schůzk
Praha
Sokol
Klamovka
8
article
Váženému občanstva v Dejvicích. Královsk
Praha s předměstskými obcemi chystá se k důstojn
manifestaci národní, ku projevu slovanského svého
rázu, ke slavným dnům pátého sletu všesokolského
Ne dny tyto navštiví také obec naši, jež v těsnám
sousedství dějiště památných událostí příštích se roz-
kládá, řady rodných bratří z blízka i z dáli i četní
cizinci k národním svátkům těmto do Prahy zavítavší
Jest proto plně odůvodněna a jistě všude slechu dojde
žádost a výzva má, aby každý uvědomělý občan a
upřímný Čech ku poctě těchto návštěv a z radosti
nad nimi co nejběhatěji vyzdobil dům i příbytek
svůj. Připojte se k radosti všech, přispějte výzdobou
přibytků svých ke zvýšení lesku a dojmů dnů slav-
nostních! Obecní úřad v Dejvicích, dne 27. června
1907. Steiner, starosta obce
Ženský klub český na přám milýchi Bostů pátéh
sletu všesokolského, sester Slovinek. uspořádí v ne-
děli o 8 hod. ve svých místnostech „Večer slo-
vanských žen“ k seznání bližšímu a navázání
styků. Několik myšlenek k organisaci slovanských
žen pronese sič. uč. F. Plaminková, recitace ze slo-
vanských literalur pl. Laudová-Hořicová, člen Nár
Bívadla, klavírní piecy z Čajkovského, Lešetického
Pachulského virtuoska pí. M. Koubková, písně: Mod-
litba Libušina (Smetana) a Píseň Margittina (Fibich
zapěje pí. M. Tůmová, člen I. hud. festivalu, Ondří-
čkovu baladu pro housle virtuoska slč. A. L. Schön-
ta gová. U klaviru pí. M. Kováříková. Po programu
přátelský rozhovor a pohostění. Všichni hosté slovan-
ští a Češky americké vřele jsou vitáni,
Přátelský večer pořádaný Tělocvičným spolken
paní a dívek pražských na počest slovanských žen
koná se dnes na výstavišti v paviloně pana Bukov-
ského. Společná večeře o 8. hodině. Couvert 2 k
Přísiup man dámy i pánové.
Steiner
Slovinka
Plaminková
Laudová
Hořicová
M Koubková
Libušin
Smetan
Fibich
M Tůmová
A L Schön
M Kováříková
Dejvice
Praha
Čajkovský
Bukov
obecní úřad
národní Bívadl
píseň Margittina
9
article
V. zlet vžesckolský v našich obrázkových čase-
plsach. Rušnost slavnostních dnů sokolských a ve-
škerá pestrost a shon bezprostředně před zahájením
sokolské olympiady věrně vystiženy jsou mnoha mo-
menikami uloženými ve stránkách „Zlaté Prahy“ , jejíž
39. číslo jest dnům sokolským cele věnováno. Na-
jdeme tu nejen obrazy ladných her mládeže, různých
cvičení a ukázek z turnajů šachových, ale i obrázky
z ruchu v ulicích pražských a poutavé fologralie
z pouti Čechů amerických do vlasti. I „Světozor
v části obrazové cele jest věnován sokolskému sletu
(čís. 37.). Jsou v něm mimo podobizny mnohých
vynikajících činovníků sokolských i mimo odobizny
některých hosti z ciziny, přerůzná vyobrazení vesměs
ke sletu se vztahující. Oba tyto časopisy, jež vycházejí
nákladem J. Otty v Praze, přinesou v příštím čísle
úplný, dokonalý obraz dnů slavnostních. Upozorňu-
jeme proto účastníky sletu i veškeré čtenálstvo na
tuto okolnost.
Hudebniny patři dojista k nejlepším darům, jimiž
poskytne se trvalá upomínka. Ve dnech slavnostních
kdy každý odnášeti bude dárky a upomínky na Prahu
svým známým, doporučuje se těm, kdo hudební dárky
hledají nakladatelská firma Mojmír Urbánek v Pra ze.
v Jungmannově třídě č. 14, Hlávkův palác, proti Mě-
šťanské besedě. Vhodné dárky hudební upomínající
na 5. slet jsou právě vydané dva pochody „Za pra-
porem sokolským“ od Kmocha a „Hoj, vzhůru čety
sokolské“ od R. Hanfa (pro piano po K 1.20). Vedle
toho má závod veškory české opery, směsi vlastene-
ckých písní a největší sortiment slovanský vůbec, ja-
kož i sklad klavírů.
J Ott
Urbánek
Kmoch
R Hanf
Praha
Jungmannův třída
Světozor
Hlávkův palác
10
article
Zpěvník „Hokol“. Společenský zpěvník český
oBsahující 278 českých národních, znárodnělých, vla-
steneckých a sokolských písní vyšel nákladem firmy
Fr. A. Urbánkovy v Praze, vedle Národního divadla.
Zpěvník tento, neobyčejně nízkou cenou 1 K (vázaný)
přístupný jest každému jednotlivci. Na skladě v
všech odech, najmě u nakladatele Fr. A. Ulrbá nka-
Českoslovanská obohodnická besela upozorňuje
své členy na slel všesokolský zavítavší, že jest velký
sál besední restauračně zařízen, kde lze pohodlně
a levně obědvati i večeřeti, Členstvo pražské se žádá
aby v tyto slavnostní dny besední dům navštěvovale
a tak napomáhalo k rušnému živolu. Besední sá
v Jerusalemské ulici č. 7 jest po ten čas přístupným
veškerému obecenstvu.
Krásná Praha. Včera vyšlo album »Krásná Praha-
s 12 obrazy za 1 K 60 h; obsahuje řadu citátů
úsudků ciziny o Praze.
Dnes problídka královského hradu. Belvederu
Královské zahrady (za společné vstupně 80 hal., So-
kolové v kroji 40 hal., děti do 10 let neplatí). Po
řádá »Klub za Starou Prahu«. Ve výklad nezištně s
uvázal p. prof. dr. Křemen. Schůzka přesně o 4. hod
u sochy sv. Jiři v 2. dvoře hradu. k o
at e
Strana náredně-zociální pořádá na počest stou-
penců-Sokolů, zúčastniváích se V. sletu všesokol-
ského, po oba dni sváleční 29. a 30. června 190
lidovou slavnost v zabradé Národního dom
na Král. Vinohradech, při níž účinkuje sokolská ka-
pela kouřimská a bratrská pěvecká jednota »Sme-
tana« z Vršovic. Nízké vstupné 20 haléřů za osobu
umožňuje všem bratřím této slavnosti se zúčastniti
Dostaví se na ni zástupci všech národností na slete
zastoupených. Bude tudiž vočer, ztrávený mezy te-
mito zástupci, i bodrými dělníky Sokoly, hajíeím
nadšeně krásné ideje za lepší budoucnost vlasti
národa, velmi příjemný.
Urbánkův
profesor
doktor
Křemen
Král
Sokol
Praha
Francie
Vršovice
Francie . A
národní divadlo
Belveder královský zahrada
Sokol
Sme
královský hrad
hrad
haléř
11
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 5.)
Ve Vídni, dne 28. června.
(Původní telef. zpráva »Nár Listů«.)
Sociálně-demokratická strana v poslaneck
sněmovně připravila si zase morální porážku.
Její nesnášelivost a její terorismus vůči jiným
stranám stouply jejím počtem. Již loni za bojo
pro volební reformu byli jsme nucení vytknouti
jí nedůtklivost. Nyní stala se tato strana pravou
takřka netykavkou. Sociálně-demokratický svaz
osobuje si právo kde koho napadnouti a to ne
zrovna“ rukavičkách, ale, dotkne-li se někdo
jeho, třeba jenom politicky a třeba sebe šetrněji
vrhá se naň s největší bezohledností. A vrhá s
naň osobně. To jest methoda boje, kterou sami
sociálně-demokratičtí poslanci, arciť jenom v dů
věrných rozmluvách, odsuzují co nejrozhodněji
dobře vědouce, že znásilnování odpůrce, které
je v nejkřiklavějším odporu se svobodou soudu
a mínění, nemůže sociální demokracii zjednat
sympatií.
Vídeň
poslanecký sněmovna
demokratický strana
12
article
Ceho se sociálni demokraté ve sněmovně
dnes odvážili, jest věc nebývalá. Člověk ne
sympatický národně, sociálně i politicky, dr
Pergelt, začal mluvit. O záležitosti povahy
formální. Sotva pronesl jednu větu, přerušil jei
sbor sociálně-demokratických poslanců jedině
proto, že pronesl, cc se sboru nelíbilo. Protože
řekl, že návrh dra. Rennera, podaný včera
ku pilnému návrhu dra. Gessmanna na sa-
naci zemských financí v ten rozum, aby vlád
zemským sněmům, jakmile se sejdou, podala
zákon o všeobecném, rovném, přímém a tajnem
právu hlasovacím do všecb zemských snémů.
není s návrhem dra. Gessmanna v žádne
věcné spojitosti. Tomuto doktoru Pergelto-
vi, kterého nenávidí na krev a proti kterému
kandidoval při posledních volbách ve Warns
doríč Pernerstorfer, pomohli dnes so-
eiální demokraté k laciné gloriole mučednické
k hlučným a demonstrativním ovacím celé levice
i pravice, když tentýž dr. Pergelt odsuzoval
chování se socialních demokratů a když proti
ním hájil svobody slova. To byla véru scéna,
jakých jsme ještě nezažili ve sněmovně! Dr.
Pergelt
Renner
Pergelto
doktor
13
article
Pergelt v úloze zastance práv občanských
skutečné demokracie proti sociálním demokra
tůmi
Nedosti toho. Sedmdesát proti Žednomu
sedmdesát, kteří chtěli ukřičeti jeďince!
Však ani toho nebylo ještě dosti. Dr. Pe-
gelt, na kterého křičeli sociální demokraté, ž
jest „pochopem schlachty polské“, mluvil —
mluvil pro ně! Vykladal, že nyni po dvou-
denní debatě nelze dobře říci! „Návrh dra
Rennera jest nespojitelným s návrhem dra
Gessmanna, když dovolilo presidium o ná
vrzích obou společnou debat u.“
Stala se skutečně chyba v presidiu. To byl
povinno hned, jak dr. Renner podal svůj ná-
vrh, nepřipustiti ho jako dodatek k návrhu dra.
Gessmanna. Připustilo-li jej včera, nesmělo
dnes prohlásiti, že jest nepřípustným, a nemělu
připustiti návrh předsedy kola polského, Davidn
Abrahamowicze, aby sněmovna na kove
několikahodinné rozpravy rozhodla, zdali návri
dra. Rennera jest dovolený či nie.
Dr. Žáček byl beránkem, který sňal prvn
hřích dra. Weiskirchnera. To je obě
tavost, která se nesmí opakovati
v zájmu předsednictva, v zájmu právní bezpeč-
nosti ve sněmovně a v zájmu její dělnosti. Soei
ální demokruté učinili dva návrhy na hlasován
dle jmen, ale hlasovalo se tak jenom jednou;
po návrhu poslance Abrahamowicze.
Renner
Gessmann
doktor
Žáček
beránek
Abrahamowicz
Davidn Abrahamowicz
14
article
Sněmovna vyslovila se 178 hlasy proti 142 pro
neslučitelnost návrhu Rennerova s návrhem
Gessmannovým. V menšině byli sociální
demokraté, národní sociálové čeští, Rusové
skupina Pergelto va.
Následkem toho nekonalo se hlasování dru-
hé o návrhu Rennerově. Sociální demokraté
vykonali teď akt pomsty tím, že hlasoval
všichní proti návrhu dra. Gessmanna. Soei
ální demokraté jsou tedy proti zlepšení zem
ských financi. Jim jsou patrně passivní zemsk
finance milejší, než aktivní.
Celá sněmovna vzepřela se dnes jako ele-
mentárně a svorně proti jejich pokusu brutaliso-
vati poslance jiných stran, nejsou-li s nimi z
jedno. Dala nakvašencům sociálně-demokrati-
ekým, ve kterých hárá ještě plamenná vášeř
kampaně volební, důtklivé napomenutí: Diseile
moniti!
Nedodělána rozprava o třech pilných ná-
vrzích, které podány byly na prospěch tří fi-
načních úřadníků z Vídně přesazených a ne
prospěch disciplinárního řádu pro státní úřad-
níky. Promluvili pak navrhovatelé. Ministr fi
nancí dr. Korytowski byl sice přitomen
avšak odpověď svoji odročil do schůze úterní.
Ministr dr. Fořt podal zevrubné osvětlen
smrti poštovního úřadníka vídeňského Lahod-
n ého, který skonal ještě velmi mlád. Vinu mají
místnosti, ve kterých mu bylo tráviti a které na
zvati lze spíše sklepením, než úřadovnou. Po
štovní erár jest tak aktivním, že by mohl pro
aré zaměstnance zříditi lokály lidštější.
Rennerův
Gessmannův
Rus
Jim
doktor
Korytowski
Fořt
Vídeň
15
article
onrle
Předseda dír. Weiskirohner zahajuje rchůzi o 1i
fřod. 5 min.
Došlé spisy: Návrhy podali poslanci: Kai-
ser a soudr. ve „říčině sezemštění pojištění proti
škodám, způsobeným ohněm: Kaiser a soudr. ve
příčině zrušení nynějšího poplatku z denaturování li-
hu a ve příčině pokud možno nejvějšího zvelebován
lihovarnictví.
Předseda oděluje; že poslanec Ur. Kinderma n
prohlédl domácí lékárnu sněmovny a že ji shledal
v pořádku, a žádá poslance lékaře, aby, jako v zase
dání minulém, také jentokráte, kdyby bylo třeba
intervenovali.
Především konají se volby do výbori
Pak pokračuje se v debatě o pilném návrh
dra. Gessmanna a soudr. ve příčině za ne
vání financí zemských.
Hlavní řečník pro posl. ryt. Abraliamowiez seu
dí, že s dodatečným návrhem Ronnero
vým má se naložiti jako s návrhem sa
mostatným, a poukazuje na te, že návrh Ges
mannův nikdo nepotírl. Řečník vyslovuje ze ce nej-
rozhodněji proti spojení návrhu Gessmannova e do
datečným návrhem Rennerovým. (Odpor.) Žádá před-
sedu, aby s dodalečným návrhem Rennerovým na-
ložil jako s návrhem samostalným. Kdyby te presl-
dent sám nechtěl rozbodnoutí, řečník podává formnální
návrh, aby předseda se otázal sněmovny, zdalí chee
projednávati tento dodatečný návrh samostatně, neb
ve spojení s návrhem Gessmannovým. Řečník pro-
hlašuje, že Poláci zaujímají stanovisko, že sněm
zemské jsou úplně samostatné a že ma-
jí zákonodárnou moc stejnou jako říš-
ská rada, a prohlašuje, ze Poláci, bude-li se hla-
sovati společně o obou návrzích, budou hlasovati
pro návrh Gessmannův a proti návrhu Rennerovu.
Kaiser
Rennerův
Gessmannův
Polák
Ur
Kai
16
article
(Pochvala.)
Hlavní řečník proti dr. Diamsnů polemisuje
s prohlážením ministra vnitra a konstatuje, že pro-
hlášení to je v odporu s vývody předsedy minister-
stva. Prohlásil-li předseda ministerstva s povděkem.
že zavodení všeobecného a rovného práva volebního
zachránilo říši před těžkýmí vnitřními otřesy, řeční
upozorňuje, že vláda vydává země stejně těžkým
vnitřním otřesům, trvá-li na zásadě, hájené včer
ministrem vnitra. Neboť široké vrstvy lidu tádají
prudce vstup do autonomních institucí. Rečník obrac
se proti kolu polskému, u kteréhož autonomie nezn-
mená nic jiného, než samovládu šlechty. (Živá po-
chvala u sociálních demokratů a Rusů). Vrstvy, vlád-
noucí v haličském sněmu zemském, ullačují polský
lid stejně, jako lid ruský. V haličském vněmu zem
ském vládne čiré panství třidní. (Živá pochvala
seciálních demokralů a Rusů.) Nesmí se zapomněti
že pro haličský sněm zemský ještě stá-
e platí ústní a nepřímé právo velební
Zavedení všeobecného a rovného práva volebního
pro haličský sněm zemský umožníle by keneč-
ně v Haliči spořádané evro pské hosp-
dářství. Neboť v Haliči jest spořádaná
správa nemožná, dokud sněm zemský
je v rukou šlechty. Při hlasování o dodalečném
návrhu Rennerově bude musit sněmovna dokázati
jesli si vědoma povinností lidové sněmovny. Na
vrhuje tudíž hlasovánní dle imen s Hoda-
tečném návrhu Rennerově. (Živá pochvala a potles
u sociálních demokratů a Rusů.)
Místopředseda dr. Žáček prohlažuje, Ze před-
sednictvo soudí, že oba tyto návrhy mají býti pro-
jednány samostatně. Ponechává však rozhodnouti
tom sněmovně.
Diamsn
Rus
Rennerův
doktor
Žáček
Halič
Hoda
lidový sněmovna
17
article
Posl. Pernorslorfer (k jednacímu řádu) považuj
za povinnost předsedovu, je-li názor předsednictv
správným, okamžitě odmítnouti návrh Rennerův. Nej-
lepším důkazem, že oba tyto návrhy souvisl, je, ž
mlnistr vnitra včera okamžitě reagoval na návrh
Rennerův. Řečník soudí, že v tom chce předsednictvo
prokázati Polákům laskavost, a oblašuje pro přípa
přijetí návrhu Abrahamowiczova samostatný
přlný návrh sociálních demdkriatů
reformě voleb do zemských sněmů. Na-
vrhuje hlasování dle jmen o ptázce přípustnosti spo-
Posl. dr. Pergalt soudí, že nelze mluviti o bez-
prostřední souvislosti mezi návrhem Gessmannovým
a Rennerovým. (Četné výkřiky u sociálních demo-
kratů, místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá
klid. Posl. Pernerstorfer: Sluha šlechticů Per-
gelt! Hlučná pochvala u sociálních demokratů, stálá
veliká vřava. Místopředseda dr. Žáček: Prosím
abyste přece šetřili svobody slova a přesvědčen
Posl
Rennerův
Polák
doktor
Pergalt
Gessmannův
Žáček
Pernorslorfer
18
article
Hlasy: Setřiti svobody slova!) Nebyl bych myslil
že právě kolegové ze skupiny, která napsala na sv
prapor svobodu a demokracii (Hlučná, dlouhotrvajíc
pechvala a pollesk, výkřiky u sociálních demokratů
Posl. Pernerstoríer: Aplaudujte Abrahu mowi-
czovi!) ... chtějí přerušovati a potlačovati poslanc
jenž hodlá použiti svého přirozeného práva, zakláda-
jícího ze na jednacím řádu, aby vyložil své názory.
jejiehž konečných výsledků ani ješt
neznáte. (Veselost a volání: Velmi dobře!) Pá
nové, je to svoboda rokování nebo te-
rorismus? (Opětná, dlouhotrvající pochvala
potlesk. Posl. Pernerstorfer: Pěkně to umítel
Děkují vám, pane Pernerstorfere, že jste jednou s
mnou spokojen. (Veselost.) Svobodu nesmníte si pouze
napsati na prapor. svobodu musíte též prováděti
Musí býti vykonávána vůči každému, též proti politi-
ckému odpůrci. (Živý Souhlas a pochvala. Hlučné
pokřiky u sociálních demokratů. Hluk.)
Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá opělne
o klid.
svatý prapor svoboda
Posl
Pernerstorfere
doktor
Žáček
Setřiti svoboda
19
article
Posl. Bielohlavsk: Pak nebudou sociální de
mokraté příště také mluviti. To už uděláme my
(Hlasy u sociálních demokratů: My také, my tak
to učinímel
Posl. Prochaska: To si nedáme líbifi! Tero
sociálních demokratů musí býti zlomen. (Trvalý ne
pokoj.)
Posl. dr. Pergelt (pokračuje): Vy mne nezkrolíf
A nyní k věci samé. Poslanec Pernerstorfer mysli
že dr. Renner a jeho stranníci měli v úmyslu hla-
sovati pro návrh Gessmannův jenem s podmínkou
že hude přijat jejich dodatečný návrh. Je-li tomu tak
byl by býval tento návrh musil býti jinak sestaven.
Při nejmenším se však musí, aby smýšlení těch pánů
bylo jasně vysloveno, hlasovati o jejich návrhu pře
hlavním návrhem Gessmannovým. (Velmi dobře!) Jde
o zásadní otázku, má-li se s návrhem naložili jako
s návthem dodatečným nebo ne. Předsednictvo do
pustilo se jistě velké chyby. Připustilo, aby se témět
ve dvou schůzích o návrhu mluvilo, a nyní, kdy
má se rozhodnouti, najednou praví: Slavná sně
movno! Dovolilo jsem po-ud, aby jato chyba se pá-
chale.
Posl. Seitz: Vždyt to nebyl předneda. Byl to
mislopředseda, na něm jest vina.
Posl
Tero
doktor
Pergelt
Renner
Gessmannův
Seitz
Vždyt
20
article
Posl. Pergelt: Známe jedno předsediniclvo. P-
dí-li rokování místopředseda nebo předseda, jesí m
jedno. V okamžiku, kdy ujme se předsednictví, jes
předsedou sněmovny. Řídí rokování, a v tom smyslu
mohu mluviti pouze o jednom předsednictví. (Sou
hlas.) Předsednictvo připustilo klidně ve dvou schů-
zích tento návrh, a nyní uvalilo chytře zedpověd-
nost za to, co se posud dělo, na sněmovnu. Přes do-
poručení pana Pernerstorfera nemyslím, že návrh
Rennerův jest v bezprostřední souvislosti s návrhem
hlavním. Poněvadž jsme však e něm skončili roko-
vání a jiz vzhledem na úsporu času — páni podajl
jej jinak opět jako pilný návrh, a pak máme pilné
rokování a meritorní debatu a opět hlasování, o věci
jsme přece za jedno, nechtěl jsem pouze, aby zave-
den byl prejudic — z těchto jasných důvodů jsem
pro to, aby též o dodatečném návrhu se dnes hlaso
valo. (Pochvala.)
Poněvadž jest návrh Pererstorlerův na jmeno
vité hlasování dostatečně podporován, nařizuje místo
předseda dr. Žáček hlasování. Návrh Abrahamowi
czův, aby dodatečný návrh Rennerův by
považován za samostatný návrh, při-
jímá se 178 protí 142 hlasům. Dodatečný
návrh Rennerův bude tudíž projednáván dle jedna-
cího řádu. Návrh dr. Gessmanna se schval u je.
Na to projednávají se pilné návrhy o potre-
stání úřadníků.
Posl. Glöckel ostrým způsobem kritisuje pře-
ložení úřadníků Schmidta, Pollaufa
dra. Wabera. Ve všech třech případech jedná
se o úřadníky, kterým nelze činiti žádných výčitek
v ohledu služebním, jichž služba byla spíše několi
kráte uznána. Sclnidt a Pollauf byli potrestá ni opro-
bnod s vmj
Posl
Pernerstorfer
Rennerův
doktor
Žáček
Gessmann
Schmidt
Waber
24
article
jarm usťanovením isdiplinárního řádu: a ni
proti nim bylo prevedeno disciplinár-
ní řízení. Proti dru. Waberovi bylo sice prove-
deno disciphnární řízení a vynesen nález, ale nemůže
mu býti nic jiného vytýkáno, nežli uveřejněni člán-
ku v „Beamten-Zeitung“ a řeč, kterou měl ja k
kandidát poslanectví do říšské rady
Všicbní tři úřadníci byli potrestáni jenom pro
vykenávání ztátoobčanských prév Pro-
hlásil-li ministerský předseda, že se nejedná o po-
trestání, nýbrž o opatření, táže se řečník, čím se ta-
kové opatření liší od poslání cestou administrativ í
do Sibiře, poněvadž vláda nevzala ani ohledu na ne-
mocnou choť a děti úřadníka Schmidla. Podivu-
hodnou náhodou jest, že právě mezi potresta-
nými úřadníky nalézjí se protikandidáti dra
Waber
Schmidl
Sibiř
BeamtenZeitung
25
article
Luegra a prince Liecatensteina. Řečník
doulá, že úřadnictvo se bude organisovati. Scciální
demokraté odeuzují opatření ministerstva financí, po-
něvad vídí v nich útok na koaliční právo.
tento nejdůležitější základ každé organísace. Tohoto
práva hájí sociální demokralé všcii prostředky pro
všechny slavy. Nechť úřadnictvo cítí s lidem a necht
pozná potřeby jeho. Potrestání úřadníků jest nejlep
ším důkazem nutnosti, sby vypracována byla mo-
derní služební pragmatika pro úřadníky. Řečník ape-
luje na všechny strany, aby se zasadily ze všech
zil o provedení tohoto požadavku. (Pochvala.)
Posl. šl. Stransky uvádí čelné důvody pro nut-
nost této záležitosti. Především chtějí stální úřadníc
a státní služebníci věděti, zdali jest možno, aby
pro ně platily výjimečné zákony v příčin
prejevevání jejich politického amý-
šlení. Avšak též v širokých vrstvách obyvatelstva
zavládla následkem potrestání úřadníků velká právní
nejistota. Pilnost odůvodněna jest též tím, že veřej
nost chce věděti, smí-li se organisovati každý dělník
nikoli však úřadník. Řečník uznává, že ve službě
jest třeba kázně. Je-li však po službě, pak
jest úřadník svobodným človékem
má právo na volný projev svéhe mí-
nění.
Liecatenstein
Posl
26
article
Posl. svob. pán Hock pojednává slručně o potre
stání úřadníků a odůvodňuje zevrubně potřebu, aby
zavedena byla moderní služební pragma-
tika, čímž splatila by vláda dlouholetý dluh oprot
úřadníkům. Tato služební pragmatika musí obsaho-
vati úpravu disciplinárního řízení, založenou na mo-
derních základech. Za nynějších poměrů, kdy úřad-
ník odkágán jsa na milost a blahovůli, nemůže uplat-
niti svých práv, jest nutným následkem, že i nej-
počestnější úradník stane se časem pokrytcem nebo
snažívcem. Jest v nejvlastnějším zájmu vlády, aby
poskytla úřadníkům přesně vytčená práva a stvořil
z nich vebevědomé a povinnosti své dbalé úřadniky.
Na to bylo rokování přerušen
Minístr obchodu dr. Fožt odpovídá na dotan
o smrti poštovního úřačníka Lahodného.
Zvolené výbory ustaví ze v úterý
Posl. Eldersch a sp. podali tento pilný
návrh: Vláda se vyzývá, aby podala zemským sně-
mům při jich příštím zasedání předlohu, kterou za-
vádí se obecné, rovné, přímé a tajné volební práv
do sněmů
Posl
Hock
doktor
Fožt
Lahodný
27
article
Dále byly podány dva pilné návrhy v nouzových
Dále byly podány dva pilné návrhy v nouzových
záležitostech.
Příští sehůze v úte.ý. Jednací pořad
Volba komise pro kontrolu st. dluhu. První čten
zatímního rozpočtu.
Dotazy českých poslanců. Mezi četnými došlým
spisy dnešcí schůze poslanecké sněmovny nalezají
se datazy poslanců: dra. Drtiny a soudrubů
stran rušení státooběanských práv uči-
telů; dra. Čelakovského stran proná sle
dování rodičů, kteří se zasazují o zřízení české
školy v Ervěnicích; Pika stran zavedení
úplného klidu v obchodní živnosti v Plzni; S vo-
body stran poškozování českých živnostníků
českého obyvatelstva ve Znojmě tamějším zastupi-
telstvem obecním; Jaroše stran zakročení městské
školní rady v Čechách proti dvěma učitelům: Re
meše stran jednání okresního hejtmana v Domažli-
cích a dra. Fiedlera stran zadávání doručování
zásilek z nádraží v Praze a předměstích.
Drtina
Čelakovský
Pika
Jaroš
Fiedler
Ervěnice
Plzeň
Znojmo
Čechy
Domažli
Praha
poslanecký sněmovna
28
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Prase, 28. června. (Změna ve vlá de
chorvatské) Úřadní noviny pešťské a záhřebsko
otiskují vlastnoruční list panovníkův, jímž se na ná-
vrh uherského ministerského předsedy chorvatsko-
slavonsko-dalmatský bán hr. Theodor Peja čevio
„milostivě sproštuje úřadu a vyslovuje se mu uznán
za projevovanou vždy ochotu a horlivost“ a současně
se jmenuje bánem předseda bánské tabule úr. Alex
andr Rakodczay. Dále uveřejňují se propouštěe
vlastnoruční list, daný hr. Pejačeviči a jmenovací list
daný Rakodezayovi.
O programu nového Bána dovidá se „N. P. J-
z kruhů jemu blízkých (z bývalé národní strany), ž
na žádné násili nepomýšlí a bude se říditi vždy plat-
nými zákony. (To tvrdil o sobě hr. Hedérváry také
Pozn. red.) Jest prý pochopitelno, že se vynasnaž
situaci v Chorvatsku nejdříve „vyjasniti“ v tom sm
ru, aby se všechny unionistické (Uhrám přátelské
živly sloučily a strany, stojící na státoprávním pro
gramu z r. 1894 (nynějsí srbsko-chorvatská koalic
a strana práva) zatlačily do pozadí. Nepodaří-li se to
nevý bán rozpustí sněm. Bývalou národnostní stranu
nehodlá však znovu oživiti, nýbrž chce se pokusít
o zřízení nové unionistické strany, jejíž jádrem b
byli ovšem někteří politikové z bývalé strany ná
rodní, kteří ze ve sporu s koalicí příliš nekompro
Pejo
Alex
Rakodczay
Pejačevič
Chorvatsko
Uhry
chorvatskýslavonský
29
article
O osobě nověho Hána píše osecká „Nar. Obrana“
Nový bán je po otci Chorvat a příjmením Fuček
ale matku měl Maďarku. Své chorvatské příjmen
„Fuček“ pomaďarštil v „Rakodezaye“ a za hr. H-
dérvára stal se pověstným jako přísný předseda
v různých politických procesech, zejména ve známém
procesu studentském pro spálení uherského prapor
r. 1895. Tehda bylo více než 50 studujících odsou-
zeno, každý k několikaměsíčnímu vězeni, načež u
Rakodzay vyznamenán rádem Leopoldovým. Nyn
je předsedou bánské tabule a důvěrným přítelemí ba
Raucha, Crnkoviče a jiných nejrozhodnějších n
V Praže; 38. června. (K taktice chorvat
ské delegace v Pešti) Překvapilo, že chor
vatští poslanci na uherském zněmě, ač měli čtrnáe
návrhů, o nichž měli právo promluviti před zakon
čením povšechně rozpravy o Železniční předloze
vzdali se včera všichni slova, takže s
mohlo přejíti ihned k podrobné rozpravě o úpravi
platů železničních úřadníků. Chorvaté svůj obirat vy-
světlili tím, že vůbec neměli ňmyslu ob-
struovati tuto předlohu, nýbrž že jsou je
proli předloze o železniční pragmatice,
proti níž vystoupí opět v veškerou enorgií. V kruzích
zasvěcených se však tvrdí, že se tak náhle vzdal
slova jen proto, že nechtěli dopustiti, a by
byli maďarskou většinou přehlaso
vánive věci, týkající se Chorvatska a aby se tím
nezpůsobil prejudic, jenž by mohl míti pro další chod
jejich oposice nepříznivé následky.
Chorvat
Fuček
Maďarka
Leopoldová
Rauch
Crnkovič
Nara
Pešť
Chorvatsko
30
article
E Vídně, 28. června. (Ja yková o tá z k
v parlamentě.) Dnešní „N. F. P.“ přináší o vče-
rejší poradě českého svazu zprávu, v níž tvrdí mím
jině, že oba realisté hlasovali protí návrhu agrárníků
aby se čeští poslanci zdrželi všelikých řečí ve sně-
movně, dokud jazyková otázka nebude vyřízena
Z poslaneckých kruhů se nám sděluje, z
referát „N. Fr. P.“ není správný a že oba po-
krokoví poslanci, prol. Drtina i Masaryk mlu-
mitovali.
Drtina
Masaryk
Vídeň
32
article
vili a paF fak Blasovali pro návrl
agrárníků a radikálo
Za Lvova, 26. června. (Všeněmeciví v H
liči.) Pruský všeněmecký spolek všímá si nyní
bedlivě i německých kolonistů v Haliči, v nichž vií
první průkopníky příštího poněmčení i této stovansk
země. Vydá pro ně zvláštní lístek, mající nevalně li
chotivý název „Grobian“ a rozesilá jim jej darmo
Z jednoho z posledních jeho čísel otiskuje dopiso-
vatel „Dzien. polsk.“ následující odstavec: „Našenu
pudu na východ stáli vždy a stojí i nym v cest
Poláci. Nutno vyhubiti tento ničemný národ. K tomu
nám úspěšně pomáhaj Rusové, jest však třehai
Něnce napojiti nenávistí k tyranům a postarati s
tak o nového rozkladného činitele. Až se spravíme
s Poláky, přejdeme po Rusech jako po blátě. A- pak
se nám otevrou nové kiaje, bohaté a úrodné . .e
Jest to vhodný úryvek do pamětní knížky para
Polák
Rus
Něnec
Lvov
Halič
33
article
Glabiňského, jenž z nenávisti ke všemu slo-
vanskému a zvláště českému toužehně vztahuje ruku
k Němcům a stemě pro ryt. Mik. Vasllka, jemužje
slovanská vzájemnost abstraktný pojem, kdežto prav
přátele Malorusů vidí jen v liberálných Němcích, ktel
jsou v Rakousku všichni prosofilst
Z Lublaně, 25. června. (Ve prospěch sle
vanských universit.) Množství slovinských
obcí zaslalo již říšské radě petice, v nichž se žáda
brzké zřízení slovinské vysoké školy v Lublani
V pondělí měli též slovinští posluchači vysokých škol
štyrsko-hradeckých schůzi, jíž se účastnili i Chorvat
a příjali resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby konal
ihned přípravy ke zřízení úplně slovinské vysoké
školy v Lublani. Prozatím ať zřída právnickou fakultu,
poněvadž jsou po ruce všechny podmínky pro zřízení
této vysoké školy. Žádá se dále, aby na gymnasijch
a reálkách na území slovinském vyučování se děl
výhradně v jazyku slovinském a konečně se projevuje
přesvědčení o potřebě druhé české univ er
sity v Brně. Ve druhé resoluci vyzývají se slo-
vinští ríšští poslanci, aby se celým ým vlivem př
činili o brzké uskutečnění lěchto spravedlivých po
zadavků slovinských
Glabiňský
Němec
Malorus
Chorvat
Rakousko
Lublaň
Brno
právnický fakulta
34
title
Dnešní číslo pro Prahu le a 18 slranách.
Praha le
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Osvěžující, očisťující lázeň slovanským
nacionalismem, kterou blažená Praha v těchto
báječných dnech zakouší, přišla v čas a n
dlouhou dobu zanechá v srdci Slovanstva Zlaté
Slovanské Praze blahodárné účinky posily, po
vznesení. Ukázalo se zase jednou, že láska Slo-
vanstva ku Praze není jenom pouhým námětem
pro básníky a malíře, nikoli jen pouhý sen
nadšenců praktické, těsné pospolitosti našíse
světem slovanským, nýbrž skutečností, vítanou
jásotem stotisíců a nade vše závažným mravním
statkem, nevyčerpatelnou národní jistinou pr
naši budoucnost, ba budouenosti této nezlomnou
zárukou. S pokorou a nedolíčitelnou láskou vůči
kmeni slovanskému, který Prahu učinil městem
svých, nás Čechy unášejících vřelých sympatií,
a s hrdým klidem oproti nepřátelům Slovanstva
přijímáme tento dar všeslovanské lásky k nám,
k nejzápadnějším, nejohroženějším, jsme ne-
výslovně šťastni, nacházíme se na vrcholu pro-
citění své náležitosti k veliké, nezměrné rodině
slovanské, která nás k srdeím svým vine —
víže obnoveným věčným svazkem... Nejisme
sami v tom světě širém i za námi a s námi
stojí miliony imponujíeí číslice a jestliže tot
vědomí něčím může býti ještě stupňováno, hle,
ani Slovanstvo v Praze shromážděné není osa-
moceno! Dosud nebyla přízeň romansko-slávskí
vášnivěji a prudčeji osvědčena jako v těchto
dnech V. sletu všesokolského. Pozoruhodným
jest vzestup této manifestace od jedné sokolsk
olympiady ke druhé, zdá se, že o letošní
ani nenadnášíme, mluvíme-li o našem slovan-
ském veleměstě jako o městě avěto v ém.
Čecho
Praha
36
article
Nedá se popříti, že Praha jest v těchto dnech
střediskem národů, jich representscí, jich orga-
nisací v jednom z nejdůležiějších kulturníe
odvětví, nejpřirozeněji souvisejícím s city n-
rodními. Vztah mezi vypěstěným, soustav
kultivovaným zdravím těla a silným uvědomi-
ním národním jest tak přirozený, že žádní
»civilisace« neseslabí tuto vzájemnost, naopak,
čím dále, tím určitěji vystupuje ona jako neod-
činitelný požadavek národních kultur. A prot
také děkujeme přizeň národů zápedoevropských
a přízeň Slovanstva v těchto dnech dokumento-
vanou tak skvěle, ano možno říci opojně osvěd-
čenou našemu Sokolstvu. Národ mu toho ne-
zapomene, štěstí naše z těchto dnů dékujeme
českým Sokolům! Ono nestane se prchavým
zpevnéno bude jenom tím, když se odkaz F-
gnerův a Tyršův i Grégrův stane majetkem
skutečně celého národa. Volný průběh, jakým
se to děje po dlouhá desitiletí, ale řadou ne-
zdolně vzestupnou, je ubezpeče
ním, že se to stane a že národním
tělem učiněno bude heslo »Co Čech,
to Sokol«. Potom také stane se skutkem
i slovo písně, jíž se zase rozléhají ulice věko-
vilé Prahy hlučněji než jindy: »Marné vaš
proti nám jsou vzleky!« K tomu nejmocnějš
pobudkou jest tento V. slet všesokolský, kdy
červená košile sokolská nepřetržitým proudem
jejich oděnců symbolisuje krev národa srdeem
jeho, Prahou proudicí . ..
Sokol
Tyršův
Grégrův
Čo
Praha
37
article
— Národní rada česká vydala kroměin
formační stati o svých účelech v minulých dnech
také ruský a francouzský překlad publikace této.
Vkusně upravené publikace tyto budou zajisté
v první řadě velice vhod zahraničním účas-
níkům všesokolského sletu, s nimiž míní navá-
zati Národní rada česká prostřednictvím svého
zahraničního odboru trvalé a bohdá stále hluba
styky. Jak se dovídáme, připraveno jest vydání
informační publikace této také v jazyku anglickém
a pomýšlí se na vydání publikací podobnýeh
i v řečích dalších. Vzácné sympatie, s jakými
se setkala ihned při posavadních prvních po-
čáteích činnosti zahraničního odboru svého vše-
národní tato česká instituce, nasvědčují zajiste
tušiti stále utéšenější rozvoj působnosti Ná-
rodní rady české v příčině poměru ciziny k če-
skému národu. Rovněž pro Čechy zahraniční,
jichž otázkám věnuje se Národní rada česká
v II. oddílu zahraničního odboru, nabývá Ní-
rodní rada česká stále větší půdy.
— Z Národního klubu. Domácí rada
»Národního klubu«, společen
ského střediska národní strany
svobodomyslné, upozorňuje pány členy
z venkova na slavnostech všesokolskýchv
Praze meškajíci, že ve dnech slavnostních, t
Čechy
Praha
národní rada
národní klub