Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, v sobotu 29. června 1907.

Praha

3

Číslo 177.

4 article

Na ranní a odpol. IIsty před,lácí se v Praze v adminiskraci n něsle . . . . . n čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čenkškou a měst ntrt las . . . . 7 K 50k ve Glialkšcht n nšsle . . . . . . 2 K 30 Pošton: ua nžsfe . . . . . nčtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zlsilkeu a měsíe . . . krrt ta . . . 11 K son oeu o i oses sv aedot

Praha

5 article DNÍ

DNÍ ozdra

6 article

V drobném prodejí: ranní čísle o sobě . . . rat odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve flislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4b Inseráty platí se hetevě nspřel Předplaceni a inserty přijímá admini- strace v Mariaaské ulici č. s. Tam nacházsjí se t4l redakge Uskárna a ozpedice „ Národnich Ldatá“ Bukopísy se novrzosjí.

Národnich Bukopísa Mariaaský ulice

8 article

os nst o

9 article

ěn ooA soe d lo ve ísvo t a

10 article

Nic neumírá! Co kdy v lidstvu plálo, zas nesmrtelnou jiskrou nadšení po věcích tmy a tísně k žiti vstalo ve mládí svěží, bujné zeleni. Nechť letí kovovým svým křídlem časy lol mladistvých i unavených hlav, co věčné v pojmech květu, sily, krásy, to žije dál a k životu se hlásí, v svém jádru žije, měníc jen svůj háv. Vyšlenka mužné zdatnosti a síly ve krásném tvaru mužných, zdravých těl, at středověké předsudky ji kryly, at chmurný žalm ji k hrobu provázel: ta nezdolaná dnes před námi stojí, kouc: „Já jsem jásot, mládí, svěžest, vděk, jsem síla v dlouholetém vašem boji, jsem radost, k vítězství když zdar se pojí, jsem v stíny vaše světla paprslek! Mnou v ráz oživnou staré doby zdraví i zemský eden starých Hellenů; duch lidský, nechť jej plíseň dumy znaví, v mé lázni okřej živých plamenů!

11 article

sletu všesokolskému v Praze.

Praha

12 article

s olzd neebo stsa v le

13 article

cbn šnjr eo lron Zas vladařem se ciť ve zdravém těle, n o

14 article

dtl e

15 article

s myšlenkou jeho napni se i sval je duch s tělem ve souzvuku teprv cele ver když splývají, vzplá jiskra božství v cele a naplněn jest lidstva ideal!“ en lacec veobeoste e on a io i šo 0 ab s so o vdmě s vomI. tee o ed tei rpo vrch solojie ovea e ai Z měst, průmyslu kde vřava hlučí, dnem každým zisku rušný shon, a z dílen všech, kde stroje hučí otno v

17 article

oli e r or

18 article

a k práci bdělý volá zvon; z pisáren tichých, valných skladů lan a z těsných krámců, z ulic všech, o dien již vizte, junů vstávat řadu dojoe sn slžč e a hromadit se v zástupech! vlsosslee nn Z vsí lány ornic roztroušených, oleo stv jež v olšinách spí tichý sen, od toog mned ze samot buky ověnčených, rloe rpvocsni z pastoušek, chat a mysliven, votn ose s t n od pluhu, stodol, skotu, brave nvni s iastensů pdr kde sníti zdál se netečný sl syn hroudy spěchá v sterém davu pod prapor síly společný. t cs s n tnvozed losi

20 article

s vbar aaj

21 article

své čacké reky z Blaníka!

Blaník

22 article

vs e nsl s ov sl t s vtomla so o s o mb oemli čs eso l so s lnn Z těch krajů, tam kde Labe vzniká, z těch, kde se snoubí s Vltavou, z těch, Šumavy hřbet v pláň kde zniká až v obrubu par mlhavou, sě o až v střed, kde srdce Matky bije slvni a jak stále bdělý vlasti zvon, s s se tisíc proudů v moře lije, to vír a závrat, bouř a shon! lo tar i btei nee enli Zde sta a sta se páží chytá nadn nve n deoo bratrské shody na pozdrav, zde sta a sta se tváří vítá, vše jeden rudý šatí háv; nad všemi jeden prapor vlaje plá se všech žerdí sokol týž, zři hrdě v dalné, české kraje, jak vzlétal by až k slunci blíž! o cb isny jý seo ven o A hosté slovanského světa t p i bratři z dálné ciziny si dí: „Hle, české síly metal Ble velké vojsko otčiny!“ die A lice vzplá a oko hoří a skála se již odmýká, vlasť pozdravuje v tomto moři

Vltava Šumava

23 article

oolt sčre

24 article

e vie

25 article

Nuž buďte vítáni na srdci staré matky. jež Vámi v každý rok vždy znova omládá, vy k předu letící sokoli české chatky, at hvozdy vroubí ji, ať pestrá zahrada ! Vy mládí vtělené, jarosti neztenčená, vy, které oblétá se sílou vzlet a vděk, ne, nejste kypící jen šumná žití pěna, ne, Vy jste život sám ve bouří svist a jek! Jste stromu peň a dřík, Jste zdravá jeho míza! Vy z doby dřimoty jste k věkům práce most! Jste síla národa vždy bujará a ryzá, Jste zdaru záruka, Jste lepší budoucnost! A s tímto pozdravem tak vítáme Vás, bratři, co půda chvěje se vašimi pochody, co slunce plný proud Vás oblévá, k Vám patři ten věčný Světla zdroj a symbol Svobody!

Svoboda

26 article

do p sten nrj z itee 27. června 1907.

27 title

Jar Vrchlický.

Vrchlický

29 article Ve dnech Sokolstv .

Ve dnech Sokolstv . Životní tepny matičky Prahy vzrušeny jsou mohutně velikolepým letošním sletem Sokolstva, jehož nezištné a neúmorné činnosti podařilo se tentokráte více než za kterékoliv jiné příležitosti soustřediti na ni pozornost nejen pokrevných národů slovanských a uči- nilo ji takto ohniskem nových styků a po- jitkem dosud málo poznaných a oceněných příbuzných zájmů. Jest to zásluhou Sokolstva zvláště významnou, že prorazilo největší prů- lom do hradeb nepřízně, lhostejnosti a ne- vědomosti, jimiž vzdálenější cizina po věky od nás byla uměle odlučována. Četní a vy nikající zástupci světa západního budou na- mnoze poprvé přímo a bez nevlídného pro- sřednictví našich národních odpůrců uvedeni do středu našeho národního žití, do žití n vejzápadnější výspě slovanské. Byť Sokolstvo ve zdárné své organisaei trořilo pouze jednu z četných složek naší národní společnosti, poskytne ve spojení královskou naší Prahou velmi vydatný pra- nen ku poznání nás, k vystižení našich snah, což vše bude dalším krokem, přibližu- jieím nás společnému cíli a zabezpečení n- šeho postavení mezi pokročilým lidstvem. Nepřeceňujeme proto účasť vzdálenější ciziny s námi, jsouce si toho vědomi, že budoucně jako doposud všeliký náš úspěc především závisí na naší nejvlastnější práci, na naší neochabující zdatnosti. Ni zisk, ni slávu — toto heslo, vložené do kolébky Sokolstva, bylo spolehlivým prů- vodcem jeho až po naše dny; tak tomu budiž i budoucně. Ono vyrostilo z nepatr ných a skromných počátků Sokol nášv moený košatý strom, jakoby na nový dokla pravdy podobenství »o zrnu horčičném«.

Praha Sokol

30 article

Spěchají-li k němu radostně slovanští hosté a účastníci letošního sletu, přišli li pln očekávání neméně milí a vítaní hosté a účast- níci vzdálenější, jest to opět důkazem, že jest to především vzrůst naší vlastní síly. rozmnožení našeho vlastního významu, jemuž platí poklona v účasti této spočívající. Pouze věrností k zásadám, na nichž vy budováno bylo Sokolstvo, podmíněn jest dalš jeho rozmach, jen v této věrnosti spočíva ši- roký základ, na němž bohdá v lůně svém soustředí všechny křepké a mužné našince a promění ve skutečnost slovo: Kdo Čech. toť Sokol. Blíží se již půlstoletí od let vzniku So kola. Za dobu onu veškeren náš život český rozrostl se mnohostranně, společenské roz- vstvení národa značně pokročilo. S těmito významnými fakty jest počítati i Sokolstv při další jeho činnost Demokratické myšlence, jež vtělila se v Sokolstvu, otevírá se nyní tím rozsáhlejší pole působnosti, čím více vlivy nečeské se namáhají, aby za pomocí nesprávně chápa- ných a zastávaných zájmů hmotnýcha třídních vnášely ducha svárlivého do národ- ních řad českých. Čeliti těmto neutěšeným zjevům, obsáhnouti jednotami svými přísluš níky všech směrů a vrstev a vésti je ku poznání, že jsou ještě vyšší, společné zájmy. jichž jest šetřiti a zachovávati nám všem, toť bude působnost Sokolstva nejen demo kratická, nejen národní, ale i ryze slo vanská.

Čo Sokol

31 article

Než nejenom tyto vnější příčiny na bádají ku pronikavé propagandě pro sblížu jící a vyrovnávající demokratickou ideu Sokolstva, i samo nejbližší a bezprostřední povolání jeho: pěstovati zdatnost sil těles ných nabylo za mnohá leta jeho trvání smyslu širšího a obsáhlejšího. Zdaliž by to nebylo novým vydatným zdokonalením činnosti a organisace Sokolstva, kdyby našlo cesty a prostředky, pomocí jejichž by ve svaz svůj pojalo všecky četné již příbuzné organisace, kteréž rovněž se zabývají pěstěním zdatnosti sil tělesných v rámci pospolitosti ducha národního a idey demokratické? Pokládáme toto připomenutí za podnět jenž by mohl nalézti ohlasu, aniž bychom jej chtěli nějak vnucovati. Ale pociťujeme-li co nejvřeleji a nejradostněji, jak Sokolstvo každým svým novým sletem hlouběji vniká nejen u vědomí našeho a ostatních národů slovanských, kterak nadějně přihlíží k oka- mžiku, kdy Sokolstvo dospěje ke konečné metě své jakožto nejmohutnější organisace sil jeho vlastních, nemůžeme se ubrániti tomu, abychom aspoň podnětu nedali k dalšímu sbírání sil, dosud mimo organisaci jeho rozptýlenýchl Nejen všeobecné uznání, jehož se tak hojně dostává myšlence sokolské, ale nepo- krytý jásot a překypující nadšení, s jakýmz se všude Sokolstvo setkává právě za nyněj- ších svých dnů, věnovaných důkazu neustá- lého vývoje a postupu jeho, zdá se nám býti bohatým vkladem k novému rozmachu a nezadržitelným, svěžím proudem, jenž nese se k rozmnožení řad Sokolstva.

32 article

Prostá mysl lidu ráda porovnává naše Sokolstvo s národním vojskem; má-li porov- nání to poněkud jen obstáti, musí aspoň ve směru a rozsahu působnosti své jak co do rozvětvení, tak co do všeobecnosti obsáhnouti všecky nás; a to zejména za časů nynějších, kdy zápas za potřeby všedního života právě těm nejopuštěnějším mezi námi činí vkročen do řad sokolských nejobtížnějším. ač druž- nala bet okalel nosti a pospolitosti sokolské nejvíce mají zapotřebí Stojíme v jasu skvělých dnů českého Sokolstva, tisíce a tisíce bratří a sester na šich provázejí jen z povzdálí úspěchy jeho jsou však proniknuti palčivou touhou spolu- působiti, ale jen malý poměrně počet bude s to dočkati se splnění této touhy pro mnohonásobné překážky. Nebylo-liž by činem opravdu demokrati- ckým, činem sokolským, kdyby naše jednoty poskytly ve střediscích svých příležitos i kruhům širším, aby pěstily zdatnost svých sil, aby staly se účastnými bezprostředního vlivu ducha sokolského? Snad by se daly nalézti i prostředky potřebné, aby se pěstění tělocviku neobmezovalo pouze na školy a členy Sokolstva; přičiňuje-li se na jedné straně inteligence o rozšíření duševního ob- zoru společnosti, proč by se s druhé ne- mohlo přispěti k rozvoji tělesných sil lidu Nebuďtež za Sokoly jmíni jen ti, kdož již stojí v řadách jich; potřeba tělesné vý- chovy, potřeba rozumného a soustavného pěstění sil tělesných jest mnohem širší jest na společnosti národní, aby ruku v ruce se Sokolstvem podnikla přípravy, by se po- třebě té mohlo vyjíti vstříc. Kéž nynější pátý slet Sokolstva věnčen jest všestranným zdarem, touto nejbezpeč nější pakou trvalého jeho pokroku!

33 article Královská Praha ve chvílích slavnostních.

Královská Praha ve chvílích slavnostních. Slavnostní rozpoložení a vroucí nadšení jímž Praha včera od časného rána až do pozdn noci byla vzrušena, a to nejen ve svém středu, nýbrž také ve svých tepnách na periferii. v předměstích a v nejbližším okolí, dostoupilo svého vrcholu při hromadných příjezdech vzáených hostí, sester a bratří. Se všech stran i konců země sjížděli se do Prahy čadští Soko- lové a jejich družky, přinášejíce lásku nejenom k ideji sokolské, jež tímto sletem snad již ke svému zenithu dospěje, nýbrž také lásku k zlaté slovanské Praze, jež právě s hrdosti v svém středu hostí kromě legil našich sokolských také skvělé delegace národů nám duchem a rodem spřízněných, hosty nad míru milé a vzácné, kteři se vzáčnou ochotou, ba lze říci láskou přijali poslání a přišli, aby nám, aby našemu o svůj osud těžce zápolicímu národu osvědčili své a svých národů upřímné přátelstvi, kteréž nám stejnou měrou jest vnitřní posilou, jako na venek, před ostalním světem zajisté oprávněnou pýchou. — Každý příchod nových a nových hostů byl pro sebe slavnou událostí. Nadšení neochabovalo a jeho zdroj osvědčil se v pravém toho slova

Praha

34 article

smyslu nevyčerpalelným. Stejně bouřlivě znělo vstřic francouzským gymnanům »Vive la France!« jako Slovincům české »Na zdar!« a Chorvatům »Živili Hrvati!« Se stejným zápalem pozdravo- váni jednotlivci i celé delegace hromadné. Bylo věru dojemno pozorovati hustě sražené tlumy tisíců hlav před nádražími, očekávající příjezdu vlaků. Ve vysokém žáru slunečním p celé hodiny vystály tu zástupy mužů, žen i dětí, jež necitily únavy, než toliko vroucí přání, aby již již pozdraviti mohly drahé hosty ve zdech naší matičky Prahy. Však nebylo dělané theatrál nosti ani v tak okázalých projevech citů, jakým bylo vypřahování koní z kočárů, nebo vynášení vzácných delegátů na ramenech. Ke všemu tomu jedinou pohnutkou byla poctivá radost, oceňujíe vroucně velikou obětavost hostů, z dalekých krajů k nám přibylých. V této povznešené náladě víři rušný život všemi prostranstvími, náměstím i ulicemi, které šuměly ruchem, jaký se jenom ve velkých památných chvílích dostavuje. Proudy obecenstva, promíseného stále větším a větším počtem Sokolů, směřovaly v hodinách odpoledních na Václavské náměstí, jež krátce před příjezdem gymnastů francouzských byl jednou hradbou živých těl.

Slovinec Chorvat Hrvat Praha Václavský náměstí Creative le Franca

35 article

Pestrý život zračil se ovšem i v jiných hlavních tepnách našeho města a zejmena v těch. které vedly k pohostinným domům a hotelům kamž hostě za stálých projevů sympatie byl dováženi. Tento ruch stupňoval se imposantně v pod večer, když lid všechen spěchal zase k břehům vltavským, kdež chystala se luzná podivaní nádherné noci benátské a osvětlení významných pražských prospektů. Velikosť účastenství v celém sletu a sjezdu nepřipustilo ovšem, abychom, jak bylo vroucím naším přáním, všechny drahé hosty shromáždil na jediném místě. Nebylo to prostě možné proto na nejkrásnějších místech Prahy, na Ž finském a Střeleckém ostrově, v zahradách Me šťanské hesedy a v četných předních restaura- cích pražských připraveny jim přátelské večírky. kde střídavě hudba se zpěvem oživovala přátel ské hovory. Řekli jsme shora, že příjezd každé dele gace sám o sobě byl jakousi slavností a skvělou událostí — nuže, pokusíme se v následujícíc statích vyličiti aspoň hrubými rysy uvítání vý prav chorvatské a slovinské, francouzských gymnastů a ostatních z různých končin králov ství, markrabství i vévodství, k nám přibylých

Praha

36 article Uvítání zástupců městské rady lublaňiské a záhřehské.

Uvítání zástupců městské rady lublaňiské a záhřehské. Včera přijeli na nádraží Františka Josefa zástupci městské rady lublaňské a zá- hřebské. K uvítání dostavil se starosta p dr. Gros s p. nám. dr. Štychem, dále členové uvitacího komitétu býv. nám. Seifert. Červený, dr. Šupich a J. Mattuš, v zastoupení Slovanského klubu ob. st. dr. Vratislav Černý. dále záhřebský advokát dr. Nikola Hoffer, který již včera večer dojel, pak dr. Ettel šl. z Hvozdomilu, jenž nabídl se za průvodce Chor- vatům, prof. dr. Chodounský, jako člen uvíta- cího odboru slovinského. Za sletový výbor dostavil se pan dr. A. Novotný; na peroně a v chodbách nádraží tvořili hustý špalír členové vítacího odboru v krojích sokolských, v čekárně I. třídy pak členové a členky akad. spolků »1Ily ri a« »Hrvat«. Velmi četné obecenstvo shromáždilo se jak na peroně tak i v čekárně a v chodbách i před nádražím v hustém zástupu.

František Josef doktor Gros Štych Seifert Červená Šupich J Mattuš Černá Hoffer Ettel Hvozdomil profesor Chodounská A Novotná Ilo

37 article

Vlak, značně zpozděný, stanul krátce před 5. hod. odpolední a v průvodu pp. členů sboru, kteří vyjeli delegátům vstříc, totiž pánů Václava Březnovského, V. Brože a dr. Prachenského vystoupili z vozu starosta záhřebský JUDr. et MUDr. Milan Amruš s delegály města Zá- hřeba a župan Ivan Hribar z Lublaně se zástupci tohoto města. Po srdečném objetía uvítání oslovil starosta dr. Groš zástupce obou bratrských národů vřelou řečí, vzpomínaje loň- ských slavností sletových v Záhřebě a pozdra- vuje representanty obou národů jihoslovanské větve, jež potvrzuje dávné přísloví »Krev není voda«. Přál vzáeným hostům, jichž náčelníky oslovil jako své pobratimy, by se v matičee Praze cítili jako doma, a aby svou přítomnosti dodali lesku slavnostem chystaným, k nimž veškero obyvatelstvo s nadšením je vítá a po- zdravuje. (Sláva !) Jménem Ceské obce sokolské uvítal dele gáty dr. Ant. Novotný, poukazuje na zdatný postup idey sokolské, která všechny slovanské národy v jedno spojuje a pravou lásku vlaste- neckou rozehřívá.

Březnovský V Brož doktor Prachenský JUDr MUDr Amruš Hribar Groš Antonín Novotná Zá Lublaň Záhřeb Praha

38 article

Jménem sdružených spolku jihoslovanských Fr. Lipold pozdravil hosty a dámy podaly jím kytice. Na uvítací a proslovy odpověděl nejprve starosta záhřebský dr. Amruš, který akcento- val, že národ chorvatský splácí jen lásku láskou navštěvuje-li slet všesokolský, ježto příslušníci národa českého loni tak četně nuvštívili Záhřeb a těšil se, že vstupují representanti města na historickou půdu hla vy království českého, matičky Prahy. nad níž vládne starobylý Vyše- hrad. Přeje upřímného zdaru velkolepým slav- nostem, na něž všichni slovanšti národové s ra- dostí přispěchali, provolává slávu království če- skému, jeho hlavnímu městu a starostovi dru. Grošovi. (Živili Hrvati ! Živili Slovenci !). Potom župan lublaňský Ivan Hriba nadšenými slovy děkoval za upřímné uvítání, jehož se mu od bratrského národa českého do- stalo, a doložil, že národ slovinský povždy

Lipold doktor Amruš Groš Hrvat Hrib Záhřeb Praha Slovenec Vyšhrad