1
masthead
12. června 1903.
5
article
kru, jehož kočí rozlobil se a švíhl učně bičem tak
notně, že mu značné poranění v obličeji způsobil.
Podlehl těžkému zranění. Kovář Václav Du-
chek, 29 roků starý a v Žižkově v čís. 610 bydlící
který předevčírem v podvečer v Libni na Bolabence
nešťastnou náhodou dostal se do cesty motorovému
vozu č. 15 Křížikovy elektrické dráhy a byl „ochran-
ným“ rámem zraněn, v noci na včerejšek ve vše-
obecné nemocnici zemřel. Mrtvola jeho převezena
do ústavu pro soudní pilvu.
— Na stopě zlodějů. Do hostince v čís. 79 v Šárce
před několika dny vnikli zloději a odnesli větší množ-
siví rozmanitých předmětů. Část odeizených svrchků
byla včera nalezena ve Veleslavíně a četnictvo přišlo
také na stopu zlodějů.
— Otec usmrtil nožem svého syna. Do historie
smulných následků alkoholismu přibyla nová truchlivě
událost, která bude uváděna jako odstrašující příkla
požívání lihovin. Opilý olec probodl svého sýna! Jak
zni to příšerně! A nad tělem usmrceného lká vdova
se třemi nedospělými dítkami, z nichž dvě, dvojčátka.
jsou 14 dnů stará. Děsný jento případ stal se včera
v poledne v domě čp. 508 v Budovcově ulici v Žiž-
kově. V tomto domě bydlí manželé Šimůnkovi: Josel
Šimůnek, 34 roky starý malíř pokojů, jeho žena
a tři dítky a s nimi sdílel společnou domácnost ote
Šimůnkův, Celetý Josef Šimůnek, bývalý kovář,
do obce Tuklaty u Č. Brodu příslušný. Slarý Simůnek
jiz dávno neprovozuje kovářství a po léta přilepšovul
si výrobou bačkor. Přilepšoval si — aby měl na ko-
řalku. Šimůnek v pití lihovin nalézal největší potě-
šení. Poslední haléř utratil v kořalně a domů přicházel
jen na rozbroje. Syn se svojí manželkou choval se
k otci s náležitou synovskou pozorností a pečlivosti.
Václav
Šárka
Šimůnek
Josel Šimůnek
Šimůnkův
Celetý
Žižkov
Libeň
Veleslavín
Budovcův ulice
Žiž
Tuklaty
Č . Brod
6
article
Vždy hleděli mu raději povoliti a vyhověti, než aby
ho ve zlosti podněcovali. A přece syn mnchého ne-
vděku od svého otee zažil. Už před 13 lety byl od
otce nožem bodnut a tehda jen náhodou vyvázl z ne-
bezpečí, Mnoho neděl ležel, než se povolání svému
muhl věnovati. Po trpkých těchto zkušenostech syn
přece o otce se staral i v té době, když úplně zpilý
přicházel domů. Tato kromobyčejná historie včera
skončila tragicky: opilý otec probodl nožem dobr
srdce svého syna a připravil tak sebe do žaláře a ro-
dinu o živitele. Předevčírem starý Šimůnek zhotovil
pár bačkor a včera ráno ho prodal. S čistým výtěžkem
Šimůnek rovnou zaměřil do kořalny, kde poslední
haléř za kořalku utratil. Před polednem příšel do bytu
syna v Budovcově ulici v Žižkově s úmyslem, že se-
bere něco a prodá to, aby si opatřil peníze na kořalku.
Sebral košili, kterou mu snacha před několika dny
darovala, sbalil ji a už s ní odcházel do kořalny.Ú
dveří zastoupil mu cestu syn. Upozorňoval otce, jak
krušné má výdělky, aby hleděl šetřiti. Ale otec, pitím
rumu rozohněný, odstrěil syna a když mu syn chtěl
košili vyrvat, rozlobil se pijan, běžel ke stolu, na němž
ležel otevřený nůž, uchopil nůž a vrazil ho
vší silou synovi do levé strany prsou.
Nůž nechal v ráně vězeti, načež opilý stařec vyrazil
ze dveří a pádil do kořalny. Na ulici před domem
stál policista, který slyšel rámus, rozléhající se z při-
bytku Šimůnkových. Když pak starý Šimůnek vyrazi
z domu, policista ho zadržel a na strážnici předvedl.
aniž tušil, co doma provedl. A byl to případ truchlivý.
Šimůnek
Šimůnkův
Budovcův ulice
Žižkov
7
article
Šunůnek syn vytáhl nůž z rány na prsou a odebra
se z kuchyně do pokoje. Ulehl na postel a v pří-
tomnosti ženy své, která dvojčátka, 14 dnů stará, na
rukou držela, nebožák za několik minut ze-
mřel. Nářkem vdovy přivolaní sousedé spěchali pro
lékaře a když se dostavil policejní lékař p. dr. Pilař.
byla katastrofa již dovršena. Mrtvola Šimůnkova byla
v příbytku ponechána až do příchodu soudní komise
a správce žižkovského komisařství, vrchní komisař
p. Vaněk, neprodleně zahájil vyšetřování. Včera od-
poledne dostavila se do bytu soudní komise, již řídil
vyšetřující soudce adjunkt p. Roztočil a po sepsání
všech podrobností případu byla mrtvola převezen
do úslavu pro soudní pitvu. Opilý vrah svého syn
byl dopraven do bezpečnostního oddělení policejního.
kde podroben obšírnému výslechu. Staroch od náru-
živého pití lihovin je ducha olupělého a zdálo se
že ani nevystihuje dosah neštěstí, do kterého uvedi
ženu a děti svého syna. Případ tento v sousedství
Šimůnkových způsobil veliké vzrušení. Dnes bude
starý Šimůnek dopraven k trestnímu soudu a pohnán
bude před porotní soud k zodpovědnosti pro zločin
zabilí.
doktor
Pilař
Šimůnkův
Vaněk
Roztočil
Šimůnek
8
article
— Povozem přejeta. Ve vysočanské parní mle
kárně zaměstnaný kočí Karel Veit včera odpoledneje
Puchmayerovou ulicí na Král. Vinohradech s mlé-
kařským vozem tak neopatrně, že povalil a přeje
78letou Vincencii Smutnou, manželku assekuračního
úřadníka z čís. 870—II., která jízdní dráhu přecházela
Stařena, na nohou zraněná, byla v drožce odvezen
do svého příbytku, kdež jí bylo poskytnuto lékařské
pomoci. Proti kočímu zavedeno trestní řízení.
— Vylovená mrtvola. Z Vllavy, nedaleko ústí Ro
kytky, včera odpoledne byla vylovena mrtvola mla-
dého muže, v němž zjištěn byl dělník Jan Kefurt. Týž
v neděli ztýral svého otce u Libně a byl v ponděl
zatčen. Na cestě do bezpečnostního oddělení policí-
stovi, který ho doprovázel, uprehl, skočil do Vllavy.
v níž utonul. Mrtvola převezena do pathologickéh
ústavu.
Veit
Puchmayerův
Vincencie
Kefurt
na Královský
Vinohrady
Vllava
Libeň
9
article
— Smrtelně raněn motorovým vozem elektrick
dráhy. Ke včerejší zprávě o politování hodném ne-
štěstí na trati Křižíkovy elektrické dráhy před „Ba
labénkou“ píše nám správa jmenovaného podniku
Na odbočce k Česko-moravské továrně, kde se pří-
hoda stala, nalézá se pouze jediná kolej. na které po
celý den jen jeden motorový vůz jezdí. Naproti mo-
terovému vozu, ve vzdálenosti dvou kroků od kolejí,
plijížděl dvouspřežní povoz. Když molorcvý vůz do-
stal se skorem do rovně čáry se zadní částí povozu,
vystoupil náhle 29 roků starý dělník Všclav Duchek
za povozem a octnul se druhým krokem těsně před
motorovým vozem na kolejích. Řidič použil okamžitě
mechanické i elektrické brzdy, avšak jelikož dělník
příliš těsně před motorový vůz vstoupil, byl tímto
poražen, při čemž se mu pouze část nchy pod rám
dostala, nikoli hlava, která nemohla tudlž býti ochran-
ným rámem roztříštěna. Zranění způsobeno mu pá-
dem na zad a nárazem hlavou na kolejnici. Dle vý-
povědi mnoha očitých svědků nemá řidič na nehode
pražádné viny
Vystěhovalci. Včera jelo Prahou do Ameriky
9 osob z Ledče. 5 z Vysokého Mýta, 2 z Chrudimi.
ze Lvova, Přemyslu a Osvěčimi 56 osob.
Křižíkův
Duchek
Přemysl
Praha
Amerika
Ledeč
Vysoký Mýto
Chrudim
Lvov
10
article
— Z Krkonoš. O minulých sválcích svato-
dušních v celých Krkonoších turistický ruch rozvířil
se v té míře, že tato letošní prvá hromadn
návštěva Krkonoš co do počtu účast
niků v minulém čtvrtstoletí nemá sobě
rovně. Hostinští v horách těchto mnohdy s chloubou
důvěrně přiznávají, že o svatodušních dnech za pří-
znivého počasí peníze do jich kapes vždy proudem
lekou — letos však skutečnou povodní v té příčině
byli postiženi... Namnoze nedošli četní turisté vá-
bec obsloužení a zejm. s přenocováním byly veskrze
nesnáze hrozně. Všecky hotely krkonošské i sousední
jich obydlí jak na hřebeně horském tak i ve všech
údolích byly tak přeplněny, že mnozí turisté noclehu
zcela postrádali. V případech těch přenocovalo se hro-
madně nejen u slolů na sedadlech, ale i na holé zemi
sedíce četní turisté skláněli hlavy únavou a spánkem
zmoženě. — V této nezvyklé „záplavě“ turistů byl
evšem Prušáci nejčetněji zastoupeni, ale i českých
turistů byl zde tentokráte značný počet. Zvláště čest-
ně se representovala a všeobecné pozornosti došla
hromadná návštěva Kroužku pražského Hla-
helu, jež za vedení říd. učitele J. Buchara z Dol.
Prušák
Krkonoše
Buchara
Dolo
Kroužek pražský Hla
11
article
Štěpanic setkala se při krásném počasí se zdarem
nejlepším. Účastníkům této výpravy, jichž bylo cel-
kem 46, na nejednom místě naskytla se nezvyklá
podívaná na stálé proudy turistů, pánů i dam, lidl
všech stupňů věku, kteří všemi směry Krkonoše pro-
cházeli. Zvláště zajímavý byl pohled na Sněžku
od Obří Boudy v dopoledních hodinách. Neméně
než 300—400 turistů, mezi nimi mnoho náklady ob
tížených nosičů, průvodců a p., nepřetržitě dílem
stoupalo k vrcholu, dílem sestupovalo k úpatí. Věru.
zdálo se, že oživly a v pohyb uvedeny byly i massy
šedých balvanů, temeno Sněžky pokrývající. Vše se
hýbalo — vířilo — divák každý žasnul nad nezvyklým
v pravdě pohádkovým zjevem tímto!
Celkový jasný přehled Krkonoš za plného slu-
nečna s dálným rozhledem do nedohledného kraje
Prus byl bohatým zdrojem turistického nadšení, jež
v plné míře odvděčovalo zvláště naše turisty. — Marné
bylo štvaní liberecké „Deutsche Volks-
zeitung“, jež v sobotu dne 30. m. m. v úvodní své
části obšírným článkem, nadepsaným „Tschechische
Touristen“ hrubě útočila proti turistické činnosti če-
ského učitele z Harrachova (1?1) a způsobem stejně
nestoudným referovala o společném výletu pražského
Prus
Štěpanice
Krkonoše
Harrachov
Deutsche Volk
12
article
LHlaholu“, o působení hraběte Harracha v Krkono-
LHlaholu“, o působení hraběte Harracha v Krkono-
ších a p. — Obsloužení, jakého i při přeplnění všech
hotelů horských dostalo se českým turistům na všech
místech jejich pobytu v Krkonoších, je důkazem, že
sprostě hlasy podobných štváčů, jakým v prvé řadě
již několikráte osvědčil se zmíněný liberecký časopis.
v Krkonoších vůbec sluchu nedocházejí, nýbrž vše-
obocně se odsuzují. Výlety z české strany nepořádaj
se nikomu na vzdory. Jedniným podnětem k nimj
smysl pro bohaté krásy velebné horské přírody a touze
po vlastním seznání vzácných půvabů těchto nedají
si čeští turisté nikdy a nikým brániti. Také nezbaví
Čecha nikdo hrdého vědomí, že i v Krkonoších stoji
na své domácí půdě, na kteréž práva svého nejen ni
komu nezadá, ale svatého práva tohoto i oproti každé
mu uhájiti rád se vynasnáží.
Harrach
Výleta
Čecho
Krkono
Krkonoše
13
article
— Ze Solnice. (Výlet do ohrožených L.omů.) Vzdě-
lávaci sbor v Solnici za účasti všech spolků a korpo
rací okresu opočenského a novoměstského a za pro-
tektorátu „Hospodářského spolku“ okresu opočenského
pořádá v neděli dne 21. června 1903 celodenní veliko
lepů výlet do zněmčených Lomů ve prospěch tamějš
české školy a k povzbuzení české menšiny lomecké
Práce přípravné jsou v plném proudu a všude jevís
živý zájem a ruch mezi jednotlivými spolky. Žvláště
naše dobrovolné hasičstvo bude v hojném počtu za
stoupeno. Na místě výlelním promluví několik men
šinových pracovníků, jednoty sokolské předvedou cvi-
čení prostná a spolky pěvecké zapějí případné sbory
O část zábavnou bude také postaráno. Žádáme vešker
uvědomělě občanstvo a zvláště členstvo jednotlivýel
spolků, aby v hojném počtu se výletu toho zúčasinil
by průběh výletu byl opravdovou manifestací celého
kraje našeho pro bratry v území uzavřeném. Plakáty
a vstupenky rozeslány budou v nejbližších dnech. Ve-
škeré dolazy a přihlášky řízeny buďtež na jednatele
výletního komitétu br. Jóžu Macháčka v Solnici.-
(Oslava Dobrovského.) Letošním rokem jest tomu 150
let, kdy narodil se jeden z předních buditelů národa
našeho, spisovatel a učenec Josef Dobrovský, který
dle rodičů svých byl příslušníkem města našeho. Oče-
káváno bylo, že městská rada sama postará se o dů-
stojnou oslavu muže tak zvučného jměna, jakým by
Dobrovský. Když se tak nestalo, uchopil se akce tě
místní „Sokol“, který za pomocí přátel a příznivců
uspořádá důstojnou oslavu Dobrovského v měsíci
srpnu se sjezdem rodáků města našeho. Za protěktorát
nad slavnosti požádána jest městská rada. Ke slavnosti
hodláme vydati památník s příspěvky rodáků města
a prosíme o příspěvky literární. V nejbližších dnech
rozeslána budou provolání a listy přihlašovací
Jóža Macháček
Dobrovský
Dobrovská
Oč
zněmčený Lom
Sokol
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Přijetí Edmonda Rostanda. básníka »Cyran
de Bergerac« do lůna Akademie francouzské byle
velkou událostí pařížskou posledních dnů Nepama-
tuje se že by kdy slavnostní přijelí do akademie vzbu-
dilo takovou senssci a takový nával zvědavců,
jako v tomto případě, kdy dědictví fauteuilu drama-
tického poety Henria de Barniera převzal mladistvý
ještě a již světoznmý a ve Fancii nanejvýše po
pulární Rostand. Nejskvě ejší společnost se shro
máždila, aby uzřela nejmladšího a nejelegantnějšího
akademika Generál markýz Gllfet, slavný a dobro
družný hrdina, příšel pozdraviti básníka gasconskýci
udatných kadetů, vévodkyně d'Uzés, výkvět šlechlick
společnosti, nejpřednější dámy pařížské, politikové
diplomaté, vojací, umělci, tísnili se ve shromáždění
jaké již dávno nesešlo se ve starobylém paláci n
nábřeží Conti. Mlad. Rostand, jenž již zcela se po
zdravil ze své nemoci, do níž upadl po premiéře
»L'Aiglona« vyhlížel velmi švihácky v zeleném fraku
akademika. Jeho kmotry byli Paul Hervleu a Jule
Claretie. Rostand nemluvil svou vstupní řeč ve ver
ších, jak se původně myslilo, ale v prose velmi bar
vité a vtipné. Jemu pak odpověděl vicomie de Vogůe
známý literární historik, jenž objevil pro Franci
ruský román a spisovatel několika duchaplných
r. mánů.
Mnich Rosenberg přibyl včera parníken
do Marseillu.
= Nepravdiva je dle petrohradských depeš
zpráva lvovských novin o beresteckých nepokojích
Jakýsi sedlák štval síce v neděli některé místní oby
vatele na židy, ale policie učinila náležitá opatření
takže neděle minula klidně, ač se do Beresteck
sešlo mnoho lidí.
Rostand
Cyran
Henrio
Barnier
Gllfet
Uzés
Conti
L Aiglon
Hervleu
Jula Claretie
Vogů
Rosenberg
Nepa
Marseille
15
article
= Srážka lodí. Z Marseillu se zděluje : P
včerejším pohřbu obětí z parníku »Liban« promluvií
jeden z účastníků a útočil prudce proti rejdařům
Když rejdař Fraissinet pronesl několik slov, zvola
někdo: »Poprvé se stalo, že člověk vídí vraha pro-
lévati slzy nad rakví své obět 1« Starosta se prot
tomuto výroku ohradil a vzdálil se se zástupei
úřadů.
= Kazatel nové sekty zastřelen. Ze St. Louisn
se oznamuje: Rozkacený lid v obci Wardel, 12 angl.
mil západně od Carutherville, Mo., učinil hrozným
způsobem přítrž hříšnému řádění kazatale D. Ma-
hone, který v oné krajině založil novou sektu po
jménem »Sanclifid People«. Pozdě večer vnikl zástup
ozbrojenců do domu konstábla Mooneyhona, kde se
Malone nalézal ve vazbě. — Koostabl, který vystou-
pil vstříc proti rozčilenému lidu, byl na místě za-
střelen a podobný osud potkal též kazatele »svatého
národa«, Malone vyskytl se v okresu před několik
měsíci a svým učením a založením nové sekty vy-
volal mnoho nepříjemností. Nevole dosáhla vrchole
když paní Frillová opustila svého manžela a ubyto-
vala se v domě falešného proroka. S tím všsk ne-
byla spokojená zákonitá manželka Maloneova a aby
se jí zbavil, tvrdil o ní, že jest šílená a posedlá dá
blem a dal je do blázince. Toto hanebné jednání po-
pudilo obyvatele obce tou měrou, že si proti Malo-
neovi a paní Fillové opatřili zatykače. Na to Moo-
neyhon oba zatkl a dopravil je do svého bytu. Když
pak se obyvatelé o tom dověděli, odhodlali se ke
krátkému procesu, jak shora uvedeno. Paní Frillové
nebylo pranic ublíženo. Proč lynčovníci usmrtili též
konstabla, není dosud vysvětleno, ačkoliv je možná,
že jej v temnotě považovali za stihaného kazatele.
Šerií Franklin odcestoval na místo lynčovní vraždy.
aby pachiatele vypátral.
Fraissinet
D ma
Malone
Koostabl
svatý národ
Nevole
Frillová
Malo
Fill
Franklin
Marseille
St . Louisn
Carutherville
Moa
Wardel
Sanclifid People
Mooneyhona
16
article
Z literatury.
Z literatury.
Glossy ke „Svatoborn“,
52 — »Svatobor», spolek založený na pod
poru spisovatelů, vládnoucí statisícovými fondy
konal 27. května svoji výroční valnou hromadu
Po léta konaly se tyto valné hromady za na
prosté neúčasti šírší veřejnosti a po většině
i kruhů literárních. Rozdala se výroční zpráva,
vykonaly formality, volby, upustilo se od čtení
zpráv podělených žadatelů z minulého roku —
pokud vůbec jaké došly — a skončilo se ně-
kolika srdečnými zdvořilostmi.
Letos měla valná hromada, sama sebou
klidná, poněkud zajímavější pozadí, a je v zájmu
dobré shody ve veškeré české družině literární
třeba, říci o názorech na valné hromadě proje-
vených, několik slov.
Účel spolku a značné kapitály, jimiž vládne,
řadí jej jistě mezi naše nejblahodárnější insti-
tuce, a stává se tím cennější, že dle určení
svého stojí nad stranami a chce beze všech před-
sudků všem českým literátům v mezích stano
měřiti rovnou měrou. »Máj« prohlašuje o nově
zvoleném starostovi univ. prof. J. Thomayerovi,
že je prost všeho malicherného stranničtvía
zejmena dalek vší řevnivosti a nesnášelivosti,
a vidi v tom právem záruku, že intence spolku
budou novým starostou plně zachovávány. Tyto
ušlechtilé intence jsou přesně vyjádřeny ve sta-
novách spolku. Druhý paragraf stanov praví:
»O prospěch spisovatelů českých snaží se
»Svatobor« trojím směrem: »1. Podporováním
nadějných spisovatelů činných; 2. podporováním
spisovatelů potřebných a nuzných i rodin jejich;
3. poctěním a oslavami zemřelých buď pomníky
a náhrobky aneb vydáním jejich životopisů, po-
dobizen a spisův«. Podrobnější výklad k teto
Svatoborn
profesor
J Thomayer
Svatobor
17
article
činnosti spolkové skytá paragraf 27.: »Podpory
spisovatelům nadějným a činným poskytované
jsou blavně stipendia na cesty u vědeckém
aneb literárním směru před se brané; pomůcky
ke z koumání m, vymáhající náklad značnější.
a těm podobné. O náležitém upotřebení
jejich musí od podporovaných podati se po
každé písemná zpráva k ředitelstvu«.
Z těchto slov je jasně patrno, že nejen
není činěn nějaký rozdil mezi belletristy a vě-
deckými pracovníky pokud podpor nuzným se
týče — tu jistě nuznost a potřebnost jsou jedi-
ným rozhodčím — ale též pokud se o cestovní
a studijní stípendia jedná, nejen že belletrie
není zvláště opatřena, ale naopak vědecké zkou-
mání stojí, třeba rovnocenné, přece na prvním
místě.
18
article
Na valné hromadě přednesl však pan v
Štech upozornění z kruhů českých bellelristů
»že češlí belletristé jsou vůči spisovatelům od
borným a vědeckým v mnohé nevýhodě«
Z toho důvodu žádá, aby ředitelstvo » Svato
boru« »při udilení podpor a cestovních stípendi
pamatovalo především na belletristy « a
pak aby pamatováno bylo na mladě novináře.
aby udilely se podporý především lidem mla-
dým atd. Starosta odpověděl na toto upozor-
nění, podle »Máje«, z něhož zprávu přejímám,
aže ředitelství »Svatoboru« jistě bude pamětlivo
slov zde pronesených«, podle »Zvonu« však
odpověděl předseda, »že se tak vždy děj e.e
Pan Štech je jedním z nejhorlivějšíchi bo-
jovníků za hmotné zajištění českých belletristi-
ekých spisovatelů, je nejčilejším organisátorem
»Máje« a obec belletristů děkuje mu jistěz
valné části za snesitelnější finanční podmínky
při vydávání knih, ža výdatnější ochranu autor-
ských práv i za důstojnější poměr belletristů
k nakladatelům. Ve »Svatoboru« však jde péče
o belletristy příliš daleko. Důvody, jimiž upo-
zornění na valné bromadě »Svatoboru« bylo
podepřeno, nemohou dnes platiti. Bylo by trapn
a nemístno, zde v odpověď rovněž vylahoval
cifry, dokazovati, jak nesprávné je na př. tvrzení.
že spisovatelé odborní mají v České Akademii
tři třídy a belletristé jen jednu dvanáctinu Aka-
demie a j. Nepředpojatý člověk nemůže nevi
děti, že práce spisovatele vědeckého v Čechácl
po hmotné stránce se nemůže naprosto měřit
s prací belletristy; a bráno-li útočiště k důvo-
dům tak starobylým, jako je tvrzení, že »vě-
dečtí spisovatelé bývají zajištěni úřadním svým
postavením«, stačí probrati členský seznam
»Máje«, aby bylo palrno, jak nemístné je toto
dokazování.
Štech
Svata
Svatobor
19
article
Bylo by správnější vyžadovati cosi jinéh
při rozdilení podpor »Svatoboru«. Správné
potěšitelné požadavky páně Štechovy, aby přede-
vším mladi pracovníci byli podporováni a pak
aby novináří postavení byli v soutěži oslatním
spisovatelům na roveň — požadavek nad jine
důležitý — ukazují, v čem dalo by se proti
letům minulým, s návratem k původnímu zněn
stanov mnoho prospěšně změniti. Je potřebí
aby zavládlo přesvědčení, že stipendia cestovní
nejsou příspěvkem na lelní výlety a zábavné
cesty, že jsou podporou k práci, která projevi
se buď vědeckým dílem, buď cestopisem, neb
vlivem na příští autorovu tvorbu literární, neb
jeho činnost žurnalistickou. Že účely obecn
prospěšné, díla a plány k rozkvětu literatury
vědy přispívající, jsou to jedině, co podpory
hodno. Že nejde o osoby, ale o idey a jich
uskutečnění. Že podpora spisovatelů nuzných
a potřebných má se díti ne dle jich druhu
práce, ale dle jich významu pro český duševní
život a dle skutečné potřeby, že nejedná se
však při tom o almužny, ale o čestné dary,
rozdílené po bedlivé úvaze, pak však rozhodně
a výdatně, aby poskytly vskutku pomoe, základ
k nové práci, neb uznání za práci vykonanou.
ne přispěvek na bídné živobytí. Není tím ře
čeno, že nemá býti belletristům dáno více,
mají-li více potřebí, ale to stanovisko literárních
kast je při tom úzkoprsé a nesprávné.
Stanovy »Svatoboru« zní jasně a vznešený
eíl. přispívat k rozkvětu české literatury, urov
návat všady bez rozdílu finanční obtíže, jež roz-
květu tomu jsou na úkor, žádá, aby »Svalobor«
skutečně stál nad stranami a objímal celou če
skou obec literární rovnou měrou.
Štechův
Svatobor
21
article
* Jiří Sumín: Polomstvo. Povídka. Nakla-
datel A. Plša v Brně. 1903. Cena 2 K. Str. 162
Kniha mdlá, nevzrušná, klidná, až uspávající. Čtete
tolike očima. Srdce, mozek neví o ničena. Tak je ne-
živá a neoživující, že zůstane duše nedolčena. Jedná
o zcela všední události. Líčí se na počátku návrat lide
z pohřbu starého výměnkáře Bártka, druhdy nejbohat-
šího sedláka ve vsi, odpůrce akciové sladovny v obci,
která zkvétala a musila polnosti a okolní statky ku-
povati. I stalek vlastního Bárikova syna přešel v ma-
jelek sladovny bez jeho vědemí. Nedbalý syn jej
sladovně prodal bez vůle a vědomi otce přijav vý-
hodnou nabídku, aby směl do smrti otcovy zůslati
ve svém obydli. Otci namluvil, že statek sladovně
najal — protože srovnání statku se zemí mohlo b
otce zabiti... Byl stár, proto se čekalo na jeho smrt,
která na sebe dala 10 let čekati, což rozčilovalo akcio-
náře, kteří brali 125 dividendy a mohli bráti 2095,
kdyby sladovná mohla se směrem stavení Bártkova
rozšířiti. Rozčilení bylo utišeno smrtí starého Bártka
A tu při pohřbu jeho uvědomuje si stařenka, ž
potemstvo jejich, vnuci zvláště, je houfec společen-
sky nerovných lidí, spojených svazkem krevním.
hrobu vídí pohledy cizí, chladné, rty trpce semknute
a jizlivá slova. Zvláště rodina synova, zdraví náden-
níci v sladovně, cukrovaru a ve dvoře, pokořuje bo-
hatou kdysi selku vetchými cáry chudých jako zase
na druhé straně pyšná upjatost vnuků bohatých. Je
ném divno, že nebožtík i ona neviděli již dříve v tom
něco nepřirozeného, když redina synova prona-
jala toliko statek, jak se jim řeklo — a nádenničila.
Sumín
Polomstvo
Bártek
Bárikův
Bártkův
Brno
Nakldatel A . Plša
22
article
Kleslost rodiny té zůstává nejasnou. Na dalších sto
stránkách jakohy Bártek oživl, pohřeb nechá se stranou
a líčí se osudy pěti dcer, osudy jich vnuků, vše
nudně, banálně, všedně. Těmito tuctovými osudy dětl
a vnulů zůstáváme nedotčeni. A po stu stránkách
nudného líčení vráti se ke dni pohřbu, kdy stařenka
ve své světničce vidí stále smutné a žalobné pohledy
jedněch z potomstva, přezíravé pohrdám druhýcha
chce rovnat po smrti mužově propast mezi šťastnými
a nešťastnými rozdělením úspor, které chystal nebož-
tík Bártek pro pravnučku Svalavu, kterou měl proto
rád, že se podobala stařence.... Stále si vyčitala, že
syna špatně vychovali, dceru dali lumpovi a děti učili
jen polní práci a nedělili je rovně. Čtěchu nalězá v
čtení bible, v místech, která se hodí na její poměry
rodinně.
Po smrti stařečkově beze všeho lid akcionářů
sladovny, rozbíjí statek synův, stařenka z toho one-
mocní, na smrt se chystá, chce viděti všechny své
vnuky, jichž jest 41, dá je se všech končin svěla
svolati. Sejdou se jako vrány, nahrnou se do světnice.
vaří se jim káva a pekou vdolky „po měříci“, staří
se mezi sebou hádají, děli křičí, pak se dělí, každý
s padesátkou odjíždí — a babička zůstává dále živa
se Svatavkou, která jí ukazuje plody cizí rostliny,
blež koně roznesou na svých ocasich, že rostou všude
všude.“ Kniha končí přirovnáním stařenčiným
.. s její potomstvem se také tak stato: Roznesly
je divoci koně na ocasích a rostou všudy, všudy.
Kniha zanechává dojem nizoučké nebotové stavhy
na rozlehlém výstavišti. Víc autorce asi tanulo nn
mysli než slezlo s péra. Škoda! Autorčiny prvnějš
práce budily větší naději.
—erk—
Bártek
Svalav
Svatavka
23
article
* Rudolf Mayer, Básně. Naše klenoty, vý
značná díla českého plsemnic tví. Nakl. M á j. Podnik
nanejvýš chvalitebný, připominati nynějšímu poko-
lení čtenářstva pozoruhodné zjevy literární z dob
minulých. Započato básněmi Rudolfa Mayera, účast-
níka prvního kruhu Májového záhy zesnulého.
jehož zanechané básně jeví ryzího postu, oplývajío
cího hlubokým citem, ovládajícího na tehdejší dobu
dokonale formu, jehož verše vyznamenávají se
zvučnou hudebností, myšlenky originalitou, jehož
sociální báseň »Poledne« i dnes jest popufární.
* V. Mrštík, Moje sny. Pia desideria. Epi
štoly, úvahy, essaye, studie, články, kritiky, pole-
miky i s pamflety; sv. II. Nakl. Máj. Autor s ver-
vou zastává svoje názory, jež dovede vtělit v zají-
mavou formu, ať hájí starou Prahu, ať pojednává
věcech společenských, literárních, uměleckých nebo
všeobecně národních, anebo ať polemisuje se svými
protivníky. Dovede upoutat, třeba byste se vším ne-
souhlasili, svojí upřímností názorů, jež pronáší bez
ohledu na to, líbí-li se komu či nic.
* Karolina Světlá, Z rodinných podání.
Sebraně spisy sv. XXIII. Nakl. J. Otto. Dílo obsa-
huje vzpomínky autorčiny, poskytujíc pohled do jej
duševní dílny. V oddilech »Několik archů z rodinné
kroniky« a »Ještě několik archů z rodinné kroniky-
líčí prostředí a okolí, jež mělo vliv na její básnickou
lvorbu. Líčeno sice vše způsobem belletristickým.
ale poznáváte patrně, kterak události ličené měly vliv
na literární činnost autorčinu. Svazek zakončuje po
vídka »Purkmistrovic Katynka«, jejíž děj odebrává
se v témž prostředí jako vzpominky.
Mayer
V Mrštík
Pius
Karolina Světlá
svatý . XXIII
Otta
Katynka
Praha
svatý . II
několik arch z rodinný kronika
24
article
* Frant. Klement (Quido Mansvet) Messalina.
Obraz ze života starořímského. Salonní biblioléka.
red. Ferd. Schulz č. CVIII. Nakl. J. Otto. Známý
autor četných cestopisů jeví již ve svých vzpomín-
kách z cest značný belletristický talent. V přílom-
ném románu obral si úkol, jenž málo kdy se zdařil,
neboť tu kyne dvojí nebezpečí, buď vznikne dílo
suchopárně archaeologické anebo román, v němž
vystupují lidé moderní, přestrojení v antické řízy.
Avšak autor dovedl se vyhnouti úskalím, osoby jeho
jsou skuteční Římané z doby úpadku a dovedou
vzbuditi účastenství a vypravování nepozbývá zaji-
mavosti, třeba se držel přesně podání současných
autorů římských.
* Jan Seidl, Od jara do zimy. Povfdkové
obrazy z české přírody. »Libuše« ročník XXXIII.
číslo 3. Nakl. F. Šimáče k. Autor jest znám jako
dobrý pozorovatel přírody, zejmena lesní, a jeho
drobné črty těší se oblibě členářů. Přítomná kniha
obsahuje devět kratších črt, v nichž obralně líčeny
styky člověka s živočišstvem ve volné přírodě. Ná-
zorně tu popsány povaha i pohyby různých živo-
čichů, ba i jejich fysiognomie. Pověděno tu vždycky
cosi zajímavého, co pobaví laika i milovníka přírody
* Prof. Frant. Ruth, Kronika královské Prahy
a obeí okolních. Obrazem doprovází Pavel K örber.
František
Klement
Mansvet
Messalina
Schulz
Otta
Říman
Seidl
Libuše
profesor
Ruth
Pavel
Praha
25
article
Svazak I. S četnými illustracemi, devíti přílohami
velkým plánem Prahy. Nakl. Pavel Körber. Popia
jednotlivých částí Prahy a obcí sousedních v po-
řádku abecedním, lexikálním. Autor zpracoval svů
materiál na základě hojných pramenů a podává
četné zajímavé podrobnosti, zevrubný popis všech
umělecko-historických památek a vynikajících budov,
dějiny měsla, bibliografie slavných mužů, pověstia
legendy. Úprava knihy jest sličná, četné illustrace
reprodukovány bezvadně.
* České divadlo v Plzni. Napsal Ja rosl av
Schiebl. 1902. Nákladem vlastním
Pozoruhodný příspěvek k historii vývoje če-
ského divadla vůbec. Úhledná knížečka vyšla jako
příležitostný spisek ke slavnostem zahájení nového
Městského divadla v Plzni. Autor obíraje se po tři
desetiletí z osobního zájmu a konečně i z povolání
věcmi plzeňského divadla, nahromadil znenáhla tolik
materiálu, že na konec shledal, kterak mu obšírná
historie domácího stánku Mus takřka sama pod ru-
kama roste. Dnes je historie ta hotova. Leč jejímu
rychlému vydání nejsou okolnosti tu chvíli dost při-
znivy. Z té příčiny a vzhledem ke slavnostní příle
žitosti odhodlal se spisovatel vydati zatím jakousi
tresť své hlavní práce. Přátelé divadla i ti, kdož
hledají poučení o jeho prvopočátcích a nenáhlému
vývoji najdou tu mnohý cenný detail, hodný pa-
měti.
Pavel Körber
Schiebl
Praha
Plzeň
Český divadlo
nový městský divadlo v Plzeň
plzeňský divadlo
Musa
26
article
Z českých listů.
* Štěpán Radíč počíná v »České Revuie řadu
statí »Slované a moderní kolonisace«. První z nich
jedná so kolonisačních schopnostech Slovanů vdbece.
Autor cení slovanskou schopnost kolonisační velmi
vysoko. Je zajímavo, že prof. Niederie ve svém
právě publikovaném díle »Národopisná mapa uher
ských Šlováků« došel na základě číselných dal, poku
Slováků se týče, k témuž výsledku.
* Ve Slovanském přehledu má A. Štěpánei
přehled liťeratury slovenské za rok 1902, dosti chu-
dičký a stručný. Zajímavý je článek - Ke spor
o rusko-slovenské rozhraní v Ubrách“, v němž L
Niederle ukazuje na velké kolísání percentválníei
poměrů mezi Rusy a Slováky v uherských osadách.
jimi společně obývaných, na nedostalečné a libo
volné zjišťování těchto národností při úřadním sčl
tání a pozoruhodný úkaz, že ruské osady v sever-
ních Uhrách se poměrně rychle slovenčí.
* V »Novém Životě« J. Demi plše drobnou studi
»Volné slovo o četbě a stylu«.
* V »Moderní Revni« podává L Horák souborný
rešerát »Knihy essayů« o Březinových, Karáskovýci
a Martenových literárních a uměleckých studilch
Zajímavé jsou Marginalie z Edgara Allana Poet
definice umění — umělec — obraznost etc.), přelo-
žené J. Živným.
* »Rozhledy« mají článek o humoristické litera-
tuře české od E. Sokola, který referuje souborni
o několika humoristických českých i překladanýcl
knihách.
Čtenář.
Štěpán Radíč
Slovan
profesor
Niederie
Slovák
Štěpánei
Niederle
Demi
Březinův
Karáskovýce
Martenův
Edgar
Allan
J Živná
Uhry
Český Revuie
Slovan
Sokol
27
article
Odborné spisy-
28
article
* Baegenie . ncropin Tpeníi. ekniňi upoe
B. Bysecny a. XapsKOsz. 1903.
Ještě před nedávnem privilegovaní národové zá-
padoevropšlí pohlíželi na vědeckou tvorbu ruskou
s líčenou útrpností, jejímž pravým podnětem ale byla
neznalost jazyka ruského. Učenci rušlí za to tím
úsilovněji pracovali a dnes vědecká snaha jejich budl
úctu a údiv. Výsledky ruské vědecké práce stávají se
obecným majelkem. I v oborech tak vzdálených, jako
minulost klassická a staroorientálská, mají dnes Ru-
sevé vynikající místo mezi bádatelí, což příčinou, ž
vynikající němečtí učenci Hommel, M. Harimann, Leh-
mann, Rost i j. studují ruský jazyk, aby přímo čerpali
z vědeckého písemnictví ruského
Professor Buzeskul na universitě chárkovské jes
nyni z prvých histoniků ruských. Obírá se obecnými
dějinami všestranně a jest kompetentní touž měrou
v nových dějinách západní Evropy jako ve starověké
historii řecké a římské, o čemž důkaz podávají četné
dojud vyšlé práce jeho. Spísy Buzeskulovy vzbudily
pozornost v Rusku i za hranicemi cárské říše a t
nepřekvapuje, že hledělo se se zvláštním interesem
vstříc nejovější publikaci jeho, jakkoli vědělo se pře-
dem, že bude míti ráz toliko souborný. Vskutku Bu-
zeskulův „úvod do řeckých dějm“ vzrostl ze čtení
akademických, tím však neztrácí vědecké ceny, nýbrž
ziskal i praktickým látky uspořádá ním. Prof. Buzeskul
vytkl si úkolem podati zevrubný rozbor pramenů všecl
druhů k dějinám řeckým hledicích, ne toliko knižných
nýbrž i nápisných a monumentálných, pak vylíčen
veškera vědeckého bádání o dějinách řeckých od
drchě polovice XVII. stol. až po dobu nejnovější.
M Harimann
Buzeskulův
Buzeskul
Evropa
Rusko
Buzeskul
29
article
Právem lze říci, že literatury západní dnes spisu
úkolem a cenou dílu Buzeskulovu rovného nemaj.
Z německých spisů lze jemu přirovnávati toliko
Wachsmuthovu Einleitung in die alte Geschichte, dílo
sice pilně snesené, ale nesouměrné a ne vždy dosti
objektivné. Buzeskul sám nedostatky Wachsmuthovy
po zásluze vytkl. Spisovatel pojednává předevšímo
pramenech dějin řeckých. Pojímá mezi prameny ne
toliko památky knižné a nápisné, nýbrž i jazyk sám,
podání v mýthech a pověstech dochované a namnátky
výtvarné Závěrem jest zevrubný rozklad o řeck ých
historicích klassických. V částí druhé podává Buzeskul
zevrubný obraz pádání v oboru dějin řeckých oď dob
pckročilého humanismu až po naše dny se zprávou
o epochálných výkopcích na pödě řecké. Schliemánne
r. 1870 zahájených. Projevuje obdivuhodnou sečiělost
jíž neuniká žádná významnější publikace ve kterém-
koli jazyce, k vědeckému rozkladu způscbilém, bystr
a při tom klidný soud, jímž dovede shlodati nedostatk
i u nositelů jmen nejslavnějších, a objektivnost vši
předpojatosti prostá. Buzeskul uznává zásluhy Něm-
ců o rozvoj historiografie řecké, ale jim po bok staví
i zásluhy jiných, vědecky činných národů, při čema
právem vylýká velmi důležité účastenství Rusův
mezinárodním vědeckém zápase Stačí uvésti jména
jako Kutorga, Lugebil, Latišev, Cvetajev a již zjevno
čestné místo, jež Rusové zaujímají v žadě vzdělavateln
řecké minulosti. Převod spisu Buzeskuiova na jazyk
český byl by zajisté obohacením naučného písemnictví
Dr. J. V. Prášek
našého. í
Wachsmuthův
Rusův
Latišev
Cvetajeva
Rus
doktor
J V Prášek
Německo
30
article
Z oizích revul.
31
article
* »Proceedings olthe Anglorussian
Literary Society« obírají se bedlivě nejen
ruskou, ale i jinými slovanskými literaturami. V po-
sledním čísle uveřejňuje mladý náš přítel (účastník
slavnosti Tycho de Braheovy) F. W. Marchant
obsáhlou studii »Pragne and the Čechs«. Jeho č' ánek
mů za účel zlákati Angličany, navšťěvující Karlovy
Vary. Teplice a Mur. Lázně, k návštěvě Prahy. De-
jmy Čech od počátku až po naše doy jsou vhod-
ným úvodem. I s dnešním stavem české literaturya
českého umění obeznamuje Marchant angloruskou
společnost londý nskou. Vytýká zásluhy professora
V. Mourka o seznamování českého obecenstva s an-
glickou literaturou a podává přehled posledních pře-
kladů z angličiny do češtiny. Ke konci připojuje
přehled anglické literatury o českých věcech.
* Neúnavný L. Léger rozepisuje se v »Jour-
nal des savantse o literární Společnosti var-
šavské-
* B. Molden rozepisuje se v »Preuss. Jabr
bücher« o »Vídni a jeji budoucnosti«. Mnohá tu
zmínka i o Češích ve Vídni žijících. Autor nemůž
popříti siiný vzrůst českého obyvatelstva ve Vídni.
Praví o Čechu, že, »je-li probudilý, předčí v národní
horlivosti daleko Němce«. Ale přece doufa Molden,
že češství ve Vídni nepřekročí meze kolonie (třeba
že značné) a že nikdy nesetře německý ráz Vídně.
Čím více prý se Češi ve Vídni organisují, tím více
prý i sněmecké obyvatelstvo za pomoci židů (í
semkne se v obrannou řadu-.
* Obsálitou studií o Černé Hoře (s pěknými
fotografiemi) uveřejňuje A. Struek v »Dl eutsche
Rundschau l. Geographie«. Autor všímá si
v přední řadě projektu železnic mezi přístavem Ba
rem a mezí Cetyní, Podgoricí a Nikšičem. Obtíž
terrainové daly by se překonati a železnice po-
zvedla by nemálc obchod černohorský. Jedná se jen
o financování důležitého podniku ve prospěch slo
Mr. Penn.
vanské země.
Braheův
F W Marchant
Angličan
L Léger
Molden
Čech
Němec
A Struek
Rundschau
Karlov Vara
Teplice
Mura
Praha
Vídeň
Černá hoře
Podgorica
Nikšič
Anglorussian Literara societa
Pragne and the Čechs
32
article
Bibllografie
* Bratři. Dramatické studie o třech jednáních.
Napsal Adolf Brabec. »Knihovny srdce« svazek
VIlI. Nákladem časopisu »Srdce« v Žižkové. Cena
70 b, na zvláštním papíře 1 K.
Václav Brožík. Premie »Zlaté Prahy«. Nakl. J.
Otto. Reprodukce: »Diana«, Mladý hejtman z doby
Ludvíka XIII., »Dekorační panneau«, » Matka«, » Por
tretní studie — Na břehu mořském.
* Jos. Jokler, Konec, drama o 1 jednání. —
Lad. Stroupežnický. V ochraně Napoleona I
Žert o 1. jednání. Divadelní knihovna Maje, sv. 4
red. JUDr. Jos Štolba. Nakl. M áj.
* Fr. Khol, Vij. fantastická pohádka o jednom
dějství s předehron. Hudbu složil Karel Moon
Operní texty Máje. Pořádá dr. Jaromir Borecký
sv. 1. Nakl. » Máj
* Przyszloší. Ilustrowany dwutygodnik spožuzno-
literacki. Redaktor Adam Wilusz, Krakov. Orgán
mladší polské generace literární a umělecké, vychází
1. a 15. každého měsíce. Obsah rozmanitý a zají-
* Defravdani. Román od Petra Kopala
(„Ludmila“, sbírka zábavné čelby pro český lid, ročník
V., sv. 4.) Nákladem Cyrillomethodějské knihtiskárny
a nakladatelství V. Kotrba v Praze.
Brabec
Žižek
K Brožík
Otta
Diana
Ludvík XIII
Stroupežnický
Žert
JUDr
Štolba
Khol
Moon
doktor
Jaromir
Wilusz
Petro Kopal
Ludmila
V Kotrba
Praha
Matek
Jos
Maja
Francie
Krakov
33
article
Dožla štěstí... Napsala Vlasta Pi!tne
rová. („Ludmila“, ročník V., sv. 5.) Nakl. týž.
Lola. — Máša. Dva dívčí portréty. Napsal H.
. Branišovský-Oliva. t„Matice lidu“, roč.
XXXVII., č. 3.) Nakladatel dr. Ed. Grégr v Praze.
Messalina. Obraz ze života starořímského. Na
psal Frant. Klement. („Salonní bibliotéka“, sv.
108.) Cena 2 K. Nakladatel J. Otto v Praze.
Risgrova matka. Obrázek z Podkrkonoší. N
psala Marie Červinková-Riegrová. Se
vyobrazeními. Cena 1 K. (Ve prospěch spolku „Zášti-
ta?.) Nakladalel J. Otto v Praze.
Sebrané spisy Boženy Němcov é. Nové vy
dání kritické přehlíží a pořádá dr. J. V. Novák. D
I. Pohorská vesnize. Počalo vycházeti v tý-
denních sešitech po 32 h. Nakladatel I. L.. Kober
v Praze.
* Stesky a úsměvy. Sbírka novell a povídek Vá-
elava Schwaba. Cena 1. K. Nakladatel J. Ott
v Praze
Výminkáří. Povídky a kresby z podhoží. Napsai
Kare] V. Rais. S litulní kresbou Mikulá še
Alše. Počalo vycházeti v „Nejlepších knihách Kari
V. Raisa“ v týdenních sešitech po 32 h. Nakladalel
F. Simáček v Praze
* Vetřslci a jiné povídky. Napsal 4. De-
stá). Cena 3 K. Nakladatel E. Šolc v Telči
Z různých vrstov. Črty a obrázky. Napsal dr.
Bořivoj Prusík (Jiří Ščerbinský). („Přítel do
moviny“, ročník XIX., sv. 11. Ročně 12 svazků z
3 K 20 h.) Nakladatel E. Beaufort v Praze.
Přelétaví ptáci. Román M. L. Michajlo va
Přeložil Karel Stěpánek. Ilustroval Ka nel
Rélink. (Sbírka divadelní četby „Masky a pravda“)
Počalo vycházeti v sešítech po 40 h. Nakladatel Aloi
Wiesner v Praze.
Vlasta Pi
Ludmila
Lolo
Máša
Oliva
doktor
Ed
Grégr
Messalina
František
Klement
Otta
Risgrův
Červinková
Riegrová
Němcov
J V Novák
Steska
Schwab
J Ott
Kare
V Rais
Aleš
F Simáček
E Šolc
Prusík
Ščerbinský
E Beaufort
M L
Stěpánek
Rélink
Wiesner
Praha
Podkrkonoší
Praha Výminkářet
Telč
Vetřslec
34
article
* Proces o hubičku. Žert o 1 jednání. Napsal
Rudolí Kaflka. Cena 40 ha. Nakladatel Jos. Švá
v Praze.
* Před dětským plesem. Veršovaný výstup pr
děvče. Nkpszi Joisef 3 váb. „Dětské besedy“, č. 4
Nakladatel Josef Šváb v Praze-
Lidová učebnice němčiny. Sepsal Frant
Vyma zal. Podle methody nejlepších větr. Pátý lisíe
Cena 1 K 40 h. Nakladatel Jan Kotík na Smíchově
Nejnovější praktický rychlý počtář. Dle nov
měny. Nevyhnutelně potřebná knížka pomocná pre
každého. Cena 60 h. Nakladatel Emil Šole v Telči.
*Neperiodická odice. Redigují L. H. Domažli-
cký a Jaroslav Hasek. Číslo 1., květen 1909.
Cena 30 h. Nákladem vlasiním.
* Nové směry v hygieně vyučování o učitelskék
povolání. Napsal dr. Lev Burgerstein. S auto-
rovým svolením přeložil Josef Zeman. (Časově
otázky a rozpravy paedagogické, svazek 2.) Cen
K 1.50. Nákladem Dědiciví Komenského.
*Salonní kouzelník. Sestavil J. Vladimín
Cena 80 h. Nakladatel Jindřich Lorenc v Třebíči
* Stavební žád pro království české. Dodatek-
O úlevách pro domy rodinné a dělnické
Uspořádal Mojmír Lepař. (Sbírka zákonů“ čla
28a.) Cena 1 K. Naklad. dr. Ed. Grégr a syn v Praze
* Školské zákony. Sbírka nejdůležitějších zá-
konův a výnosův u věcech školství od r. 1892. Sebral
a upravil Václav Křemen, učitel v Chuchli. Cena
2 K. Nakladate) Fr. A. Urbánek v Praze.
Žert
Josef Šváb
Vyma
Kotík
Šole
Domažli
Hasek
Burgerstein
Zeman
Komenský
J Vladimín
Lorenc
Lepař
doktor
Ed
Grégr
Křemen
K Nakladate
A Urbánek
Jos
Praha
Smíchov
Telč
Třebíč
Chuchle
Francie
ha
zákon “ čl 28 a
36
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+Z kanceláže Národního divadla. Dnes ron
loučí se host Národního divadla paní Ljerka šl
Šramová a hráti bude titulní roli Sardouovy ob-
likené veselohry „Cyprienna“ Umělkyně zvolila
si tuto úlohu jako svoji zamilovanou a lze tudi
s oprávněnou nadějí očekávati rozkošný výkon umě-
lecký. Ostatní hlavní role hrají pp. Seiferť a Sedláček
Pnešní představení připada 3. čtvrtce předplatitelů.
Zejtra opakuje se po delší přestávce Charpentierova
„I. ouisa“. Představení zejtřejší říditi bude che
opery p. Karel Kovařovic naposledy před nastoupením
delší dovolené. Pozejiří vypraven bude poprvé v no-
vém nastudování Manzottiův balet „Excelsi or“.
Úprava nynější lišiti se bude podstatně od dřívější uím,
že odpadne mluvený text a balet proveden bude mi-
micky a tanci podobně jako na ostatních velkých je
vištích. Jako host bude v něm vystupovati prima-
ballerina Erminia Serení od milánského divadla della
Scala. Na neděli odpoledne určen skvostný Gogelův
„Revisor“, kterážto klassická veselohra v nynějším
nastudování náleží k nejohlibenější hrám repertoln
Ljerka
Šramová
Sardouův
Seiferť
Sedláček
Charpentierův
Kovařovic
Manzottiův
Gogelův
národní divadlo
divadlo della Scala
Excelsi or