ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 05646070-70b8-11dc-bd6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: person 197, place 71, org 18, work 8
1 masthead
12. června 1903.
2 masthead
Číslo 159.
3 masthead
NÁROPNÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
kru, jehož kočí rozlobil se a švíhl učně bičem tak notně, že mu značné poranění v obličeji způsobil. Podlehl těžkému zranění. Kovář Václav Du- chek, 29 roků starý a v Žižkově v čís. 610 bydlící který předevčírem v podvečer v Libni na Bolabence nešťastnou náhodou dostal se do cesty motorovému vozu č. 15 Křížikovy elektrické dráhy a byl „ochran- ným“ rámem zraněn, v noci na včerejšek ve vše- obecné nemocnici zemřel. Mrtvola jeho převezena do ústavu pro soudní pilvu. — Na stopě zlodějů. Do hostince v čís. 79 v Šárce před několika dny vnikli zloději a odnesli větší množ- siví rozmanitých předmětů. Část odeizených svrchků byla včera nalezena ve Veleslavíně a četnictvo přišlo také na stopu zlodějů. — Otec usmrtil nožem svého syna. Do historie smulných následků alkoholismu přibyla nová truchlivě událost, která bude uváděna jako odstrašující příkla požívání lihovin. Opilý olec probodl svého sýna! Jak zni to příšerně! A nad tělem usmrceného lká vdova se třemi nedospělými dítkami, z nichž dvě, dvojčátka. jsou 14 dnů stará. Děsný jento případ stal se včera v poledne v domě čp. 508 v Budovcově ulici v Žiž- kově. V tomto domě bydlí manželé Šimůnkovi: Josel Šimůnek, 34 roky starý malíř pokojů, jeho žena a tři dítky a s nimi sdílel společnou domácnost ote Šimůnkův, Celetý Josef Šimůnek, bývalý kovář, do obce Tuklaty u Č. Brodu příslušný. Slarý Simůnek jiz dávno neprovozuje kovářství a po léta přilepšovul si výrobou bačkor. Přilepšoval si — aby měl na ko- řalku. Šimůnek v pití lihovin nalézal největší potě- šení. Poslední haléř utratil v kořalně a domů přicházel jen na rozbroje. Syn se svojí manželkou choval se k otci s náležitou synovskou pozorností a pečlivosti.
Václav Šárka Šimůnek Josel Šimůnek Šimůnkův Celetý Žižkov Libeň Veleslavín Budovcův ulice Žiž Tuklaty Č . Brod
6 article
Vždy hleděli mu raději povoliti a vyhověti, než aby ho ve zlosti podněcovali. A přece syn mnchého ne- vděku od svého otee zažil. Už před 13 lety byl od otce nožem bodnut a tehda jen náhodou vyvázl z ne- bezpečí, Mnoho neděl ležel, než se povolání svému muhl věnovati. Po trpkých těchto zkušenostech syn přece o otce se staral i v té době, když úplně zpilý přicházel domů. Tato kromobyčejná historie včera skončila tragicky: opilý otec probodl nožem dobr srdce svého syna a připravil tak sebe do žaláře a ro- dinu o živitele. Předevčírem starý Šimůnek zhotovil pár bačkor a včera ráno ho prodal. S čistým výtěžkem Šimůnek rovnou zaměřil do kořalny, kde poslední haléř za kořalku utratil. Před polednem příšel do bytu syna v Budovcově ulici v Žižkově s úmyslem, že se- bere něco a prodá to, aby si opatřil peníze na kořalku. Sebral košili, kterou mu snacha před několika dny darovala, sbalil ji a už s ní odcházel do kořalny.Ú dveří zastoupil mu cestu syn. Upozorňoval otce, jak krušné má výdělky, aby hleděl šetřiti. Ale otec, pitím rumu rozohněný, odstrěil syna a když mu syn chtěl košili vyrvat, rozlobil se pijan, běžel ke stolu, na němž ležel otevřený nůž, uchopil nůž a vrazil ho vší silou synovi do levé strany prsou. Nůž nechal v ráně vězeti, načež opilý stařec vyrazil ze dveří a pádil do kořalny. Na ulici před domem stál policista, který slyšel rámus, rozléhající se z při- bytku Šimůnkových. Když pak starý Šimůnek vyrazi z domu, policista ho zadržel a na strážnici předvedl. aniž tušil, co doma provedl. A byl to případ truchlivý.
Šimůnek Šimůnkův Budovcův ulice Žižkov
7 article
Šunůnek syn vytáhl nůž z rány na prsou a odebra se z kuchyně do pokoje. Ulehl na postel a v pří- tomnosti ženy své, která dvojčátka, 14 dnů stará, na rukou držela, nebožák za několik minut ze- mřel. Nářkem vdovy přivolaní sousedé spěchali pro lékaře a když se dostavil policejní lékař p. dr. Pilař. byla katastrofa již dovršena. Mrtvola Šimůnkova byla v příbytku ponechána až do příchodu soudní komise a správce žižkovského komisařství, vrchní komisař p. Vaněk, neprodleně zahájil vyšetřování. Včera od- poledne dostavila se do bytu soudní komise, již řídil vyšetřující soudce adjunkt p. Roztočil a po sepsání všech podrobností případu byla mrtvola převezen do úslavu pro soudní pitvu. Opilý vrah svého syn byl dopraven do bezpečnostního oddělení policejního. kde podroben obšírnému výslechu. Staroch od náru- živého pití lihovin je ducha olupělého a zdálo se že ani nevystihuje dosah neštěstí, do kterého uvedi ženu a děti svého syna. Případ tento v sousedství Šimůnkových způsobil veliké vzrušení. Dnes bude starý Šimůnek dopraven k trestnímu soudu a pohnán bude před porotní soud k zodpovědnosti pro zločin zabilí.
doktor Pilař Šimůnkův Vaněk Roztočil Šimůnek
8 article
— Povozem přejeta. Ve vysočanské parní mle kárně zaměstnaný kočí Karel Veit včera odpoledneje Puchmayerovou ulicí na Král. Vinohradech s mlé- kařským vozem tak neopatrně, že povalil a přeje 78letou Vincencii Smutnou, manželku assekuračního úřadníka z čís. 870—II., která jízdní dráhu přecházela Stařena, na nohou zraněná, byla v drožce odvezen do svého příbytku, kdež jí bylo poskytnuto lékařské pomoci. Proti kočímu zavedeno trestní řízení. — Vylovená mrtvola. Z Vllavy, nedaleko ústí Ro kytky, včera odpoledne byla vylovena mrtvola mla- dého muže, v němž zjištěn byl dělník Jan Kefurt. Týž v neděli ztýral svého otce u Libně a byl v ponděl zatčen. Na cestě do bezpečnostního oddělení policí- stovi, který ho doprovázel, uprehl, skočil do Vllavy. v níž utonul. Mrtvola převezena do pathologickéh ústavu.
Veit Puchmayerův Vincencie Kefurt na Královský Vinohrady Vllava Libeň
9 article
— Smrtelně raněn motorovým vozem elektrick dráhy. Ke včerejší zprávě o politování hodném ne- štěstí na trati Křižíkovy elektrické dráhy před „Ba labénkou“ píše nám správa jmenovaného podniku Na odbočce k Česko-moravské továrně, kde se pří- hoda stala, nalézá se pouze jediná kolej. na které po celý den jen jeden motorový vůz jezdí. Naproti mo- terovému vozu, ve vzdálenosti dvou kroků od kolejí, plijížděl dvouspřežní povoz. Když molorcvý vůz do- stal se skorem do rovně čáry se zadní částí povozu, vystoupil náhle 29 roků starý dělník Všclav Duchek za povozem a octnul se druhým krokem těsně před motorovým vozem na kolejích. Řidič použil okamžitě mechanické i elektrické brzdy, avšak jelikož dělník příliš těsně před motorový vůz vstoupil, byl tímto poražen, při čemž se mu pouze část nchy pod rám dostala, nikoli hlava, která nemohla tudlž býti ochran- ným rámem roztříštěna. Zranění způsobeno mu pá- dem na zad a nárazem hlavou na kolejnici. Dle vý- povědi mnoha očitých svědků nemá řidič na nehode pražádné viny Vystěhovalci. Včera jelo Prahou do Ameriky 9 osob z Ledče. 5 z Vysokého Mýta, 2 z Chrudimi. ze Lvova, Přemyslu a Osvěčimi 56 osob.
Křižíkův Duchek Přemysl Praha Amerika Ledeč Vysoký Mýto Chrudim Lvov
10 article
— Z Krkonoš. O minulých sválcích svato- dušních v celých Krkonoších turistický ruch rozvířil se v té míře, že tato letošní prvá hromadn návštěva Krkonoš co do počtu účast niků v minulém čtvrtstoletí nemá sobě rovně. Hostinští v horách těchto mnohdy s chloubou důvěrně přiznávají, že o svatodušních dnech za pří- znivého počasí peníze do jich kapes vždy proudem lekou — letos však skutečnou povodní v té příčině byli postiženi... Namnoze nedošli četní turisté vá- bec obsloužení a zejm. s přenocováním byly veskrze nesnáze hrozně. Všecky hotely krkonošské i sousední jich obydlí jak na hřebeně horském tak i ve všech údolích byly tak přeplněny, že mnozí turisté noclehu zcela postrádali. V případech těch přenocovalo se hro- madně nejen u slolů na sedadlech, ale i na holé zemi sedíce četní turisté skláněli hlavy únavou a spánkem zmoženě. — V této nezvyklé „záplavě“ turistů byl evšem Prušáci nejčetněji zastoupeni, ale i českých turistů byl zde tentokráte značný počet. Zvláště čest- ně se representovala a všeobecné pozornosti došla hromadná návštěva Kroužku pražského Hla- helu, jež za vedení říd. učitele J. Buchara z Dol.
Prušák Krkonoše Buchara Dolo Kroužek pražský Hla
11 article
Štěpanic setkala se při krásném počasí se zdarem nejlepším. Účastníkům této výpravy, jichž bylo cel- kem 46, na nejednom místě naskytla se nezvyklá podívaná na stálé proudy turistů, pánů i dam, lidl všech stupňů věku, kteří všemi směry Krkonoše pro- cházeli. Zvláště zajímavý byl pohled na Sněžku od Obří Boudy v dopoledních hodinách. Neméně než 300—400 turistů, mezi nimi mnoho náklady ob tížených nosičů, průvodců a p., nepřetržitě dílem stoupalo k vrcholu, dílem sestupovalo k úpatí. Věru. zdálo se, že oživly a v pohyb uvedeny byly i massy šedých balvanů, temeno Sněžky pokrývající. Vše se hýbalo — vířilo — divák každý žasnul nad nezvyklým v pravdě pohádkovým zjevem tímto! Celkový jasný přehled Krkonoš za plného slu- nečna s dálným rozhledem do nedohledného kraje Prus byl bohatým zdrojem turistického nadšení, jež v plné míře odvděčovalo zvláště naše turisty. — Marné bylo štvaní liberecké „Deutsche Volks- zeitung“, jež v sobotu dne 30. m. m. v úvodní své části obšírným článkem, nadepsaným „Tschechische Touristen“ hrubě útočila proti turistické činnosti če- ského učitele z Harrachova (1?1) a způsobem stejně nestoudným referovala o společném výletu pražského
Prus Štěpanice Krkonoše Harrachov Deutsche Volk
12 article LHlaholu“, o působení hraběte Harracha v Krkono-
LHlaholu“, o působení hraběte Harracha v Krkono- ších a p. — Obsloužení, jakého i při přeplnění všech hotelů horských dostalo se českým turistům na všech místech jejich pobytu v Krkonoších, je důkazem, že sprostě hlasy podobných štváčů, jakým v prvé řadě již několikráte osvědčil se zmíněný liberecký časopis. v Krkonoších vůbec sluchu nedocházejí, nýbrž vše- obocně se odsuzují. Výlety z české strany nepořádaj se nikomu na vzdory. Jedniným podnětem k nimj smysl pro bohaté krásy velebné horské přírody a touze po vlastním seznání vzácných půvabů těchto nedají si čeští turisté nikdy a nikým brániti. Také nezbaví Čecha nikdo hrdého vědomí, že i v Krkonoších stoji na své domácí půdě, na kteréž práva svého nejen ni komu nezadá, ale svatého práva tohoto i oproti každé mu uhájiti rád se vynasnáží.
Harrach Výleta Čecho Krkono Krkonoše
13 article
— Ze Solnice. (Výlet do ohrožených L.omů.) Vzdě- lávaci sbor v Solnici za účasti všech spolků a korpo rací okresu opočenského a novoměstského a za pro- tektorátu „Hospodářského spolku“ okresu opočenského pořádá v neděli dne 21. června 1903 celodenní veliko lepů výlet do zněmčených Lomů ve prospěch tamějš české školy a k povzbuzení české menšiny lomecké Práce přípravné jsou v plném proudu a všude jevís živý zájem a ruch mezi jednotlivými spolky. Žvláště naše dobrovolné hasičstvo bude v hojném počtu za stoupeno. Na místě výlelním promluví několik men šinových pracovníků, jednoty sokolské předvedou cvi- čení prostná a spolky pěvecké zapějí případné sbory O část zábavnou bude také postaráno. Žádáme vešker uvědomělě občanstvo a zvláště členstvo jednotlivýel spolků, aby v hojném počtu se výletu toho zúčasinil by průběh výletu byl opravdovou manifestací celého kraje našeho pro bratry v území uzavřeném. Plakáty a vstupenky rozeslány budou v nejbližších dnech. Ve- škeré dolazy a přihlášky řízeny buďtež na jednatele výletního komitétu br. Jóžu Macháčka v Solnici.- (Oslava Dobrovského.) Letošním rokem jest tomu 150 let, kdy narodil se jeden z předních buditelů národa našeho, spisovatel a učenec Josef Dobrovský, který dle rodičů svých byl příslušníkem města našeho. Oče- káváno bylo, že městská rada sama postará se o dů- stojnou oslavu muže tak zvučného jměna, jakým by Dobrovský. Když se tak nestalo, uchopil se akce tě místní „Sokol“, který za pomocí přátel a příznivců uspořádá důstojnou oslavu Dobrovského v měsíci srpnu se sjezdem rodáků města našeho. Za protěktorát nad slavnosti požádána jest městská rada. Ke slavnosti hodláme vydati památník s příspěvky rodáků města a prosíme o příspěvky literární. V nejbližších dnech rozeslána budou provolání a listy přihlašovací
Jóža Macháček Dobrovský Dobrovská Oč zněmčený Lom Sokol
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Přijetí Edmonda Rostanda. básníka »Cyran de Bergerac« do lůna Akademie francouzské byle velkou událostí pařížskou posledních dnů Nepama- tuje se že by kdy slavnostní přijelí do akademie vzbu- dilo takovou senssci a takový nával zvědavců, jako v tomto případě, kdy dědictví fauteuilu drama- tického poety Henria de Barniera převzal mladistvý ještě a již světoznmý a ve Fancii nanejvýše po pulární Rostand. Nejskvě ejší společnost se shro máždila, aby uzřela nejmladšího a nejelegantnějšího akademika Generál markýz Gllfet, slavný a dobro družný hrdina, příšel pozdraviti básníka gasconskýci udatných kadetů, vévodkyně d'Uzés, výkvět šlechlick společnosti, nejpřednější dámy pařížské, politikové diplomaté, vojací, umělci, tísnili se ve shromáždění jaké již dávno nesešlo se ve starobylém paláci n nábřeží Conti. Mlad. Rostand, jenž již zcela se po zdravil ze své nemoci, do níž upadl po premiéře »L'Aiglona« vyhlížel velmi švihácky v zeleném fraku akademika. Jeho kmotry byli Paul Hervleu a Jule Claretie. Rostand nemluvil svou vstupní řeč ve ver ších, jak se původně myslilo, ale v prose velmi bar vité a vtipné. Jemu pak odpověděl vicomie de Vogůe známý literární historik, jenž objevil pro Franci ruský román a spisovatel několika duchaplných r. mánů. Mnich Rosenberg přibyl včera parníken do Marseillu. = Nepravdiva je dle petrohradských depeš zpráva lvovských novin o beresteckých nepokojích Jakýsi sedlák štval síce v neděli některé místní oby vatele na židy, ale policie učinila náležitá opatření takže neděle minula klidně, ač se do Beresteck sešlo mnoho lidí.
Rostand Cyran Henrio Barnier Gllfet Uzés Conti L Aiglon Hervleu Jula Claretie Vogů Rosenberg Nepa Marseille
15 article
= Srážka lodí. Z Marseillu se zděluje : P včerejším pohřbu obětí z parníku »Liban« promluvií jeden z účastníků a útočil prudce proti rejdařům Když rejdař Fraissinet pronesl několik slov, zvola někdo: »Poprvé se stalo, že člověk vídí vraha pro- lévati slzy nad rakví své obět 1« Starosta se prot tomuto výroku ohradil a vzdálil se se zástupei úřadů. = Kazatel nové sekty zastřelen. Ze St. Louisn se oznamuje: Rozkacený lid v obci Wardel, 12 angl. mil západně od Carutherville, Mo., učinil hrozným způsobem přítrž hříšnému řádění kazatale D. Ma- hone, který v oné krajině založil novou sektu po jménem »Sanclifid People«. Pozdě večer vnikl zástup ozbrojenců do domu konstábla Mooneyhona, kde se Malone nalézal ve vazbě. — Koostabl, který vystou- pil vstříc proti rozčilenému lidu, byl na místě za- střelen a podobný osud potkal též kazatele »svatého národa«, Malone vyskytl se v okresu před několik měsíci a svým učením a založením nové sekty vy- volal mnoho nepříjemností. Nevole dosáhla vrchole když paní Frillová opustila svého manžela a ubyto- vala se v domě falešného proroka. S tím všsk ne- byla spokojená zákonitá manželka Maloneova a aby se jí zbavil, tvrdil o ní, že jest šílená a posedlá dá blem a dal je do blázince. Toto hanebné jednání po- pudilo obyvatele obce tou měrou, že si proti Malo- neovi a paní Fillové opatřili zatykače. Na to Moo- neyhon oba zatkl a dopravil je do svého bytu. Když pak se obyvatelé o tom dověděli, odhodlali se ke krátkému procesu, jak shora uvedeno. Paní Frillové nebylo pranic ublíženo. Proč lynčovníci usmrtili též konstabla, není dosud vysvětleno, ačkoliv je možná, že jej v temnotě považovali za stihaného kazatele. Šerií Franklin odcestoval na místo lynčovní vraždy. aby pachiatele vypátral.
Fraissinet D ma Malone Koostabl svatý národ Nevole Frillová Malo Fill Franklin Marseille St . Louisn Carutherville Moa Wardel Sanclifid People Mooneyhona
16 article Z literatury.
Z literatury. Glossy ke „Svatoborn“, 52 — »Svatobor», spolek založený na pod poru spisovatelů, vládnoucí statisícovými fondy konal 27. května svoji výroční valnou hromadu Po léta konaly se tyto valné hromady za na prosté neúčasti šírší veřejnosti a po většině i kruhů literárních. Rozdala se výroční zpráva, vykonaly formality, volby, upustilo se od čtení zpráv podělených žadatelů z minulého roku — pokud vůbec jaké došly — a skončilo se ně- kolika srdečnými zdvořilostmi. Letos měla valná hromada, sama sebou klidná, poněkud zajímavější pozadí, a je v zájmu dobré shody ve veškeré české družině literární třeba, říci o názorech na valné hromadě proje- vených, několik slov. Účel spolku a značné kapitály, jimiž vládne, řadí jej jistě mezi naše nejblahodárnější insti- tuce, a stává se tím cennější, že dle určení svého stojí nad stranami a chce beze všech před- sudků všem českým literátům v mezích stano měřiti rovnou měrou. »Máj« prohlašuje o nově zvoleném starostovi univ. prof. J. Thomayerovi, že je prost všeho malicherného stranničtvía zejmena dalek vší řevnivosti a nesnášelivosti, a vidi v tom právem záruku, že intence spolku budou novým starostou plně zachovávány. Tyto ušlechtilé intence jsou přesně vyjádřeny ve sta- novách spolku. Druhý paragraf stanov praví: »O prospěch spisovatelů českých snaží se »Svatobor« trojím směrem: »1. Podporováním nadějných spisovatelů činných; 2. podporováním spisovatelů potřebných a nuzných i rodin jejich; 3. poctěním a oslavami zemřelých buď pomníky a náhrobky aneb vydáním jejich životopisů, po- dobizen a spisův«. Podrobnější výklad k teto
Svatoborn profesor J Thomayer Svatobor
17 article
činnosti spolkové skytá paragraf 27.: »Podpory spisovatelům nadějným a činným poskytované jsou blavně stipendia na cesty u vědeckém aneb literárním směru před se brané; pomůcky ke z koumání m, vymáhající náklad značnější. a těm podobné. O náležitém upotřebení jejich musí od podporovaných podati se po každé písemná zpráva k ředitelstvu«. Z těchto slov je jasně patrno, že nejen není činěn nějaký rozdil mezi belletristy a vě- deckými pracovníky pokud podpor nuzným se týče — tu jistě nuznost a potřebnost jsou jedi- ným rozhodčím — ale též pokud se o cestovní a studijní stípendia jedná, nejen že belletrie není zvláště opatřena, ale naopak vědecké zkou- mání stojí, třeba rovnocenné, přece na prvním místě.
18 article
Na valné hromadě přednesl však pan v Štech upozornění z kruhů českých bellelristů »že češlí belletristé jsou vůči spisovatelům od borným a vědeckým v mnohé nevýhodě« Z toho důvodu žádá, aby ředitelstvo » Svato boru« »při udilení podpor a cestovních stípendi pamatovalo především na belletristy « a pak aby pamatováno bylo na mladě novináře. aby udilely se podporý především lidem mla- dým atd. Starosta odpověděl na toto upozor- nění, podle »Máje«, z něhož zprávu přejímám, aže ředitelství »Svatoboru« jistě bude pamětlivo slov zde pronesených«, podle »Zvonu« však odpověděl předseda, »že se tak vždy děj e.e Pan Štech je jedním z nejhorlivějšíchi bo- jovníků za hmotné zajištění českých belletristi- ekých spisovatelů, je nejčilejším organisátorem »Máje« a obec belletristů děkuje mu jistěz valné části za snesitelnější finanční podmínky při vydávání knih, ža výdatnější ochranu autor- ských práv i za důstojnější poměr belletristů k nakladatelům. Ve »Svatoboru« však jde péče o belletristy příliš daleko. Důvody, jimiž upo- zornění na valné bromadě »Svatoboru« bylo podepřeno, nemohou dnes platiti. Bylo by trapn a nemístno, zde v odpověď rovněž vylahoval cifry, dokazovati, jak nesprávné je na př. tvrzení. že spisovatelé odborní mají v České Akademii tři třídy a belletristé jen jednu dvanáctinu Aka- demie a j. Nepředpojatý člověk nemůže nevi děti, že práce spisovatele vědeckého v Čechácl po hmotné stránce se nemůže naprosto měřit s prací belletristy; a bráno-li útočiště k důvo- dům tak starobylým, jako je tvrzení, že »vě- dečtí spisovatelé bývají zajištěni úřadním svým postavením«, stačí probrati členský seznam »Máje«, aby bylo palrno, jak nemístné je toto dokazování.
Štech Svata Svatobor
19 article
Bylo by správnější vyžadovati cosi jinéh při rozdilení podpor »Svatoboru«. Správné potěšitelné požadavky páně Štechovy, aby přede- vším mladi pracovníci byli podporováni a pak aby novináří postavení byli v soutěži oslatním spisovatelům na roveň — požadavek nad jine důležitý — ukazují, v čem dalo by se proti letům minulým, s návratem k původnímu zněn stanov mnoho prospěšně změniti. Je potřebí aby zavládlo přesvědčení, že stipendia cestovní nejsou příspěvkem na lelní výlety a zábavné cesty, že jsou podporou k práci, která projevi se buď vědeckým dílem, buď cestopisem, neb vlivem na příští autorovu tvorbu literární, neb jeho činnost žurnalistickou. Že účely obecn prospěšné, díla a plány k rozkvětu literatury vědy přispívající, jsou to jedině, co podpory hodno. Že nejde o osoby, ale o idey a jich uskutečnění. Že podpora spisovatelů nuzných a potřebných má se díti ne dle jich druhu práce, ale dle jich významu pro český duševní život a dle skutečné potřeby, že nejedná se však při tom o almužny, ale o čestné dary, rozdílené po bedlivé úvaze, pak však rozhodně a výdatně, aby poskytly vskutku pomoe, základ k nové práci, neb uznání za práci vykonanou. ne přispěvek na bídné živobytí. Není tím ře čeno, že nemá býti belletristům dáno více, mají-li více potřebí, ale to stanovisko literárních kast je při tom úzkoprsé a nesprávné. Stanovy »Svatoboru« zní jasně a vznešený eíl. přispívat k rozkvětu české literatury, urov návat všady bez rozdílu finanční obtíže, jež roz- květu tomu jsou na úkor, žádá, aby »Svalobor« skutečně stál nad stranami a objímal celou če skou obec literární rovnou měrou.
Štechův Svatobor
20 article
Čenké sploy-
21 article
* Jiří Sumín: Polomstvo. Povídka. Nakla- datel A. Plša v Brně. 1903. Cena 2 K. Str. 162 Kniha mdlá, nevzrušná, klidná, až uspávající. Čtete tolike očima. Srdce, mozek neví o ničena. Tak je ne- živá a neoživující, že zůstane duše nedolčena. Jedná o zcela všední události. Líčí se na počátku návrat lide z pohřbu starého výměnkáře Bártka, druhdy nejbohat- šího sedláka ve vsi, odpůrce akciové sladovny v obci, která zkvétala a musila polnosti a okolní statky ku- povati. I stalek vlastního Bárikova syna přešel v ma- jelek sladovny bez jeho vědemí. Nedbalý syn jej sladovně prodal bez vůle a vědomi otce přijav vý- hodnou nabídku, aby směl do smrti otcovy zůslati ve svém obydli. Otci namluvil, že statek sladovně najal — protože srovnání statku se zemí mohlo b otce zabiti... Byl stár, proto se čekalo na jeho smrt, která na sebe dala 10 let čekati, což rozčilovalo akcio- náře, kteří brali 125 dividendy a mohli bráti 2095, kdyby sladovná mohla se směrem stavení Bártkova rozšířiti. Rozčilení bylo utišeno smrtí starého Bártka A tu při pohřbu jeho uvědomuje si stařenka, ž potemstvo jejich, vnuci zvláště, je houfec společen- sky nerovných lidí, spojených svazkem krevním. hrobu vídí pohledy cizí, chladné, rty trpce semknute a jizlivá slova. Zvláště rodina synova, zdraví náden- níci v sladovně, cukrovaru a ve dvoře, pokořuje bo- hatou kdysi selku vetchými cáry chudých jako zase na druhé straně pyšná upjatost vnuků bohatých. Je ném divno, že nebožtík i ona neviděli již dříve v tom něco nepřirozeného, když redina synova prona- jala toliko statek, jak se jim řeklo — a nádenničila.
Sumín Polomstvo Bártek Bárikův Bártkův Brno Nakldatel A . Plša
22 article
Kleslost rodiny té zůstává nejasnou. Na dalších sto stránkách jakohy Bártek oživl, pohřeb nechá se stranou a líčí se osudy pěti dcer, osudy jich vnuků, vše nudně, banálně, všedně. Těmito tuctovými osudy dětl a vnulů zůstáváme nedotčeni. A po stu stránkách nudného líčení vráti se ke dni pohřbu, kdy stařenka ve své světničce vidí stále smutné a žalobné pohledy jedněch z potomstva, přezíravé pohrdám druhýcha chce rovnat po smrti mužově propast mezi šťastnými a nešťastnými rozdělením úspor, které chystal nebož- tík Bártek pro pravnučku Svalavu, kterou měl proto rád, že se podobala stařence.... Stále si vyčitala, že syna špatně vychovali, dceru dali lumpovi a děti učili jen polní práci a nedělili je rovně. Čtěchu nalězá v čtení bible, v místech, která se hodí na její poměry rodinně. Po smrti stařečkově beze všeho lid akcionářů sladovny, rozbíjí statek synův, stařenka z toho one- mocní, na smrt se chystá, chce viděti všechny své vnuky, jichž jest 41, dá je se všech končin svěla svolati. Sejdou se jako vrány, nahrnou se do světnice. vaří se jim káva a pekou vdolky „po měříci“, staří se mezi sebou hádají, děli křičí, pak se dělí, každý s padesátkou odjíždí — a babička zůstává dále živa se Svatavkou, která jí ukazuje plody cizí rostliny, blež koně roznesou na svých ocasich, že rostou všude všude.“ Kniha končí přirovnáním stařenčiným .. s její potomstvem se také tak stato: Roznesly je divoci koně na ocasích a rostou všudy, všudy. Kniha zanechává dojem nizoučké nebotové stavhy na rozlehlém výstavišti. Víc autorce asi tanulo nn mysli než slezlo s péra. Škoda! Autorčiny prvnějš práce budily větší naději. —erk—
Bártek Svalav Svatavka
23 article
* Rudolf Mayer, Básně. Naše klenoty, vý značná díla českého plsemnic tví. Nakl. M á j. Podnik nanejvýš chvalitebný, připominati nynějšímu poko- lení čtenářstva pozoruhodné zjevy literární z dob minulých. Započato básněmi Rudolfa Mayera, účast- níka prvního kruhu Májového záhy zesnulého. jehož zanechané básně jeví ryzího postu, oplývajío cího hlubokým citem, ovládajícího na tehdejší dobu dokonale formu, jehož verše vyznamenávají se zvučnou hudebností, myšlenky originalitou, jehož sociální báseň »Poledne« i dnes jest popufární. * V. Mrštík, Moje sny. Pia desideria. Epi štoly, úvahy, essaye, studie, články, kritiky, pole- miky i s pamflety; sv. II. Nakl. Máj. Autor s ver- vou zastává svoje názory, jež dovede vtělit v zají- mavou formu, ať hájí starou Prahu, ať pojednává věcech společenských, literárních, uměleckých nebo všeobecně národních, anebo ať polemisuje se svými protivníky. Dovede upoutat, třeba byste se vším ne- souhlasili, svojí upřímností názorů, jež pronáší bez ohledu na to, líbí-li se komu či nic. * Karolina Světlá, Z rodinných podání. Sebraně spisy sv. XXIII. Nakl. J. Otto. Dílo obsa- huje vzpomínky autorčiny, poskytujíc pohled do jej duševní dílny. V oddilech »Několik archů z rodinné kroniky« a »Ještě několik archů z rodinné kroniky- líčí prostředí a okolí, jež mělo vliv na její básnickou lvorbu. Líčeno sice vše způsobem belletristickým. ale poznáváte patrně, kterak události ličené měly vliv na literární činnost autorčinu. Svazek zakončuje po vídka »Purkmistrovic Katynka«, jejíž děj odebrává se v témž prostředí jako vzpominky.
Mayer V Mrštík Pius Karolina Světlá svatý . XXIII Otta Katynka Praha svatý . II několik arch z rodinný kronika
24 article
* Frant. Klement (Quido Mansvet) Messalina. Obraz ze života starořímského. Salonní biblioléka. red. Ferd. Schulz č. CVIII. Nakl. J. Otto. Známý autor četných cestopisů jeví již ve svých vzpomín- kách z cest značný belletristický talent. V přílom- ném románu obral si úkol, jenž málo kdy se zdařil, neboť tu kyne dvojí nebezpečí, buď vznikne dílo suchopárně archaeologické anebo román, v němž vystupují lidé moderní, přestrojení v antické řízy. Avšak autor dovedl se vyhnouti úskalím, osoby jeho jsou skuteční Římané z doby úpadku a dovedou vzbuditi účastenství a vypravování nepozbývá zaji- mavosti, třeba se držel přesně podání současných autorů římských. * Jan Seidl, Od jara do zimy. Povfdkové obrazy z české přírody. »Libuše« ročník XXXIII. číslo 3. Nakl. F. Šimáče k. Autor jest znám jako dobrý pozorovatel přírody, zejmena lesní, a jeho drobné črty těší se oblibě členářů. Přítomná kniha obsahuje devět kratších črt, v nichž obralně líčeny styky člověka s živočišstvem ve volné přírodě. Ná- zorně tu popsány povaha i pohyby různých živo- čichů, ba i jejich fysiognomie. Pověděno tu vždycky cosi zajímavého, co pobaví laika i milovníka přírody * Prof. Frant. Ruth, Kronika královské Prahy a obeí okolních. Obrazem doprovází Pavel K örber.
František Klement Mansvet Messalina Schulz Otta Říman Seidl Libuše profesor Ruth Pavel Praha
25 article
Svazak I. S četnými illustracemi, devíti přílohami velkým plánem Prahy. Nakl. Pavel Körber. Popia jednotlivých částí Prahy a obcí sousedních v po- řádku abecedním, lexikálním. Autor zpracoval svů materiál na základě hojných pramenů a podává četné zajímavé podrobnosti, zevrubný popis všech umělecko-historických památek a vynikajících budov, dějiny měsla, bibliografie slavných mužů, pověstia legendy. Úprava knihy jest sličná, četné illustrace reprodukovány bezvadně. * České divadlo v Plzni. Napsal Ja rosl av Schiebl. 1902. Nákladem vlastním Pozoruhodný příspěvek k historii vývoje če- ského divadla vůbec. Úhledná knížečka vyšla jako příležitostný spisek ke slavnostem zahájení nového Městského divadla v Plzni. Autor obíraje se po tři desetiletí z osobního zájmu a konečně i z povolání věcmi plzeňského divadla, nahromadil znenáhla tolik materiálu, že na konec shledal, kterak mu obšírná historie domácího stánku Mus takřka sama pod ru- kama roste. Dnes je historie ta hotova. Leč jejímu rychlému vydání nejsou okolnosti tu chvíli dost při- znivy. Z té příčiny a vzhledem ke slavnostní příle žitosti odhodlal se spisovatel vydati zatím jakousi tresť své hlavní práce. Přátelé divadla i ti, kdož hledají poučení o jeho prvopočátcích a nenáhlému vývoji najdou tu mnohý cenný detail, hodný pa- měti.
Pavel Körber Schiebl Praha Plzeň Český divadlo nový městský divadlo v Plzeň plzeňský divadlo Musa
26 article
Z českých listů. * Štěpán Radíč počíná v »České Revuie řadu statí »Slované a moderní kolonisace«. První z nich jedná so kolonisačních schopnostech Slovanů vdbece. Autor cení slovanskou schopnost kolonisační velmi vysoko. Je zajímavo, že prof. Niederie ve svém právě publikovaném díle »Národopisná mapa uher ských Šlováků« došel na základě číselných dal, poku Slováků se týče, k témuž výsledku. * Ve Slovanském přehledu má A. Štěpánei přehled liťeratury slovenské za rok 1902, dosti chu- dičký a stručný. Zajímavý je článek - Ke spor o rusko-slovenské rozhraní v Ubrách“, v němž L Niederle ukazuje na velké kolísání percentválníei poměrů mezi Rusy a Slováky v uherských osadách. jimi společně obývaných, na nedostalečné a libo volné zjišťování těchto národností při úřadním sčl tání a pozoruhodný úkaz, že ruské osady v sever- ních Uhrách se poměrně rychle slovenčí. * V »Novém Životě« J. Demi plše drobnou studi »Volné slovo o četbě a stylu«. * V »Moderní Revni« podává L Horák souborný rešerát »Knihy essayů« o Březinových, Karáskovýci a Martenových literárních a uměleckých studilch Zajímavé jsou Marginalie z Edgara Allana Poet definice umění — umělec — obraznost etc.), přelo- žené J. Živným. * »Rozhledy« mají článek o humoristické litera- tuře české od E. Sokola, který referuje souborni o několika humoristických českých i překladanýcl knihách. Čtenář.
Štěpán Radíč Slovan profesor Niederie Slovák Štěpánei Niederle Demi Březinův Karáskovýce Martenův Edgar Allan J Živná Uhry Český Revuie Slovan Sokol
27 article
Odborné spisy-
28 article
* Baegenie . ncropin Tpeníi. ekniňi upoe B. Bysecny a. XapsKOsz. 1903. Ještě před nedávnem privilegovaní národové zá- padoevropšlí pohlíželi na vědeckou tvorbu ruskou s líčenou útrpností, jejímž pravým podnětem ale byla neznalost jazyka ruského. Učenci rušlí za to tím úsilovněji pracovali a dnes vědecká snaha jejich budl úctu a údiv. Výsledky ruské vědecké práce stávají se obecným majelkem. I v oborech tak vzdálených, jako minulost klassická a staroorientálská, mají dnes Ru- sevé vynikající místo mezi bádatelí, což příčinou, ž vynikající němečtí učenci Hommel, M. Harimann, Leh- mann, Rost i j. studují ruský jazyk, aby přímo čerpali z vědeckého písemnictví ruského Professor Buzeskul na universitě chárkovské jes nyni z prvých histoniků ruských. Obírá se obecnými dějinami všestranně a jest kompetentní touž měrou v nových dějinách západní Evropy jako ve starověké historii řecké a římské, o čemž důkaz podávají četné dojud vyšlé práce jeho. Spísy Buzeskulovy vzbudily pozornost v Rusku i za hranicemi cárské říše a t nepřekvapuje, že hledělo se se zvláštním interesem vstříc nejovější publikaci jeho, jakkoli vědělo se pře- dem, že bude míti ráz toliko souborný. Vskutku Bu- zeskulův „úvod do řeckých dějm“ vzrostl ze čtení akademických, tím však neztrácí vědecké ceny, nýbrž ziskal i praktickým látky uspořádá ním. Prof. Buzeskul vytkl si úkolem podati zevrubný rozbor pramenů všecl druhů k dějinám řeckým hledicích, ne toliko knižných nýbrž i nápisných a monumentálných, pak vylíčen veškera vědeckého bádání o dějinách řeckých od drchě polovice XVII. stol. až po dobu nejnovější.
M Harimann Buzeskulův Buzeskul Evropa Rusko Buzeskul
29 article
Právem lze říci, že literatury západní dnes spisu úkolem a cenou dílu Buzeskulovu rovného nemaj. Z německých spisů lze jemu přirovnávati toliko Wachsmuthovu Einleitung in die alte Geschichte, dílo sice pilně snesené, ale nesouměrné a ne vždy dosti objektivné. Buzeskul sám nedostatky Wachsmuthovy po zásluze vytkl. Spisovatel pojednává předevšímo pramenech dějin řeckých. Pojímá mezi prameny ne toliko památky knižné a nápisné, nýbrž i jazyk sám, podání v mýthech a pověstech dochované a namnátky výtvarné Závěrem jest zevrubný rozklad o řeck ých historicích klassických. V částí druhé podává Buzeskul zevrubný obraz pádání v oboru dějin řeckých oď dob pckročilého humanismu až po naše dny se zprávou o epochálných výkopcích na pödě řecké. Schliemánne r. 1870 zahájených. Projevuje obdivuhodnou sečiělost jíž neuniká žádná významnější publikace ve kterém- koli jazyce, k vědeckému rozkladu způscbilém, bystr a při tom klidný soud, jímž dovede shlodati nedostatk i u nositelů jmen nejslavnějších, a objektivnost vši předpojatosti prostá. Buzeskul uznává zásluhy Něm- ců o rozvoj historiografie řecké, ale jim po bok staví i zásluhy jiných, vědecky činných národů, při čema právem vylýká velmi důležité účastenství Rusův mezinárodním vědeckém zápase Stačí uvésti jména jako Kutorga, Lugebil, Latišev, Cvetajev a již zjevno čestné místo, jež Rusové zaujímají v žadě vzdělavateln řecké minulosti. Převod spisu Buzeskuiova na jazyk český byl by zajisté obohacením naučného písemnictví Dr. J. V. Prášek našého. í
Wachsmuthův Rusův Latišev Cvetajeva Rus doktor J V Prášek Německo
30 article
Z oizích revul.
31 article
* »Proceedings olthe Anglorussian Literary Society« obírají se bedlivě nejen ruskou, ale i jinými slovanskými literaturami. V po- sledním čísle uveřejňuje mladý náš přítel (účastník slavnosti Tycho de Braheovy) F. W. Marchant obsáhlou studii »Pragne and the Čechs«. Jeho č' ánek mů za účel zlákati Angličany, navšťěvující Karlovy Vary. Teplice a Mur. Lázně, k návštěvě Prahy. De- jmy Čech od počátku až po naše doy jsou vhod- ným úvodem. I s dnešním stavem české literaturya českého umění obeznamuje Marchant angloruskou společnost londý nskou. Vytýká zásluhy professora V. Mourka o seznamování českého obecenstva s an- glickou literaturou a podává přehled posledních pře- kladů z angličiny do češtiny. Ke konci připojuje přehled anglické literatury o českých věcech. * Neúnavný L. Léger rozepisuje se v »Jour- nal des savantse o literární Společnosti var- šavské- * B. Molden rozepisuje se v »Preuss. Jabr bücher« o »Vídni a jeji budoucnosti«. Mnohá tu zmínka i o Češích ve Vídni žijících. Autor nemůž popříti siiný vzrůst českého obyvatelstva ve Vídni. Praví o Čechu, že, »je-li probudilý, předčí v národní horlivosti daleko Němce«. Ale přece doufa Molden, že češství ve Vídni nepřekročí meze kolonie (třeba že značné) a že nikdy nesetře německý ráz Vídně. Čím více prý se Češi ve Vídni organisují, tím více prý i sněmecké obyvatelstvo za pomoci židů (í semkne se v obrannou řadu-. * Obsálitou studií o Černé Hoře (s pěknými fotografiemi) uveřejňuje A. Struek v »Dl eutsche Rundschau l. Geographie«. Autor všímá si v přední řadě projektu železnic mezi přístavem Ba rem a mezí Cetyní, Podgoricí a Nikšičem. Obtíž terrainové daly by se překonati a železnice po- zvedla by nemálc obchod černohorský. Jedná se jen o financování důležitého podniku ve prospěch slo Mr. Penn. vanské země.
Braheův F W Marchant Angličan L Léger Molden Čech Němec A Struek Rundschau Karlov Vara Teplice Mura Praha Vídeň Černá hoře Podgorica Nikšič Anglorussian Literara societa Pragne and the Čechs
32 article
Bibllografie * Bratři. Dramatické studie o třech jednáních. Napsal Adolf Brabec. »Knihovny srdce« svazek VIlI. Nákladem časopisu »Srdce« v Žižkové. Cena 70 b, na zvláštním papíře 1 K. Václav Brožík. Premie »Zlaté Prahy«. Nakl. J. Otto. Reprodukce: »Diana«, Mladý hejtman z doby Ludvíka XIII., »Dekorační panneau«, » Matka«, » Por tretní studie — Na břehu mořském. * Jos. Jokler, Konec, drama o 1 jednání. — Lad. Stroupežnický. V ochraně Napoleona I Žert o 1. jednání. Divadelní knihovna Maje, sv. 4 red. JUDr. Jos Štolba. Nakl. M áj. * Fr. Khol, Vij. fantastická pohádka o jednom dějství s předehron. Hudbu složil Karel Moon Operní texty Máje. Pořádá dr. Jaromir Borecký sv. 1. Nakl. » Máj * Przyszloší. Ilustrowany dwutygodnik spožuzno- literacki. Redaktor Adam Wilusz, Krakov. Orgán mladší polské generace literární a umělecké, vychází 1. a 15. každého měsíce. Obsah rozmanitý a zají- * Defravdani. Román od Petra Kopala („Ludmila“, sbírka zábavné čelby pro český lid, ročník V., sv. 4.) Nákladem Cyrillomethodějské knihtiskárny a nakladatelství V. Kotrba v Praze.
Brabec Žižek K Brožík Otta Diana Ludvík XIII Stroupežnický Žert JUDr Štolba Khol Moon doktor Jaromir Wilusz Petro Kopal Ludmila V Kotrba Praha Matek Jos Maja Francie Krakov
33 article
Dožla štěstí... Napsala Vlasta Pi!tne rová. („Ludmila“, ročník V., sv. 5.) Nakl. týž. Lola. — Máša. Dva dívčí portréty. Napsal H. . Branišovský-Oliva. t„Matice lidu“, roč. XXXVII., č. 3.) Nakladatel dr. Ed. Grégr v Praze. Messalina. Obraz ze života starořímského. Na psal Frant. Klement. („Salonní bibliotéka“, sv. 108.) Cena 2 K. Nakladatel J. Otto v Praze. Risgrova matka. Obrázek z Podkrkonoší. N psala Marie Červinková-Riegrová. Se vyobrazeními. Cena 1 K. (Ve prospěch spolku „Zášti- ta?.) Nakladalel J. Otto v Praze. Sebrané spisy Boženy Němcov é. Nové vy dání kritické přehlíží a pořádá dr. J. V. Novák. D I. Pohorská vesnize. Počalo vycházeti v tý- denních sešitech po 32 h. Nakladatel I. L.. Kober v Praze. * Stesky a úsměvy. Sbírka novell a povídek Vá- elava Schwaba. Cena 1. K. Nakladatel J. Ott v Praze Výminkáří. Povídky a kresby z podhoží. Napsai Kare] V. Rais. S litulní kresbou Mikulá še Alše. Počalo vycházeti v „Nejlepších knihách Kari V. Raisa“ v týdenních sešitech po 32 h. Nakladalel F. Simáček v Praze * Vetřslci a jiné povídky. Napsal 4. De- stá). Cena 3 K. Nakladatel E. Šolc v Telči Z různých vrstov. Črty a obrázky. Napsal dr. Bořivoj Prusík (Jiří Ščerbinský). („Přítel do moviny“, ročník XIX., sv. 11. Ročně 12 svazků z 3 K 20 h.) Nakladatel E. Beaufort v Praze. Přelétaví ptáci. Román M. L. Michajlo va Přeložil Karel Stěpánek. Ilustroval Ka nel Rélink. (Sbírka divadelní četby „Masky a pravda“) Počalo vycházeti v sešítech po 40 h. Nakladatel Aloi Wiesner v Praze.
Vlasta Pi Ludmila Lolo Máša Oliva doktor Ed Grégr Messalina František Klement Otta Risgrův Červinková Riegrová Němcov J V Novák Steska Schwab J Ott Kare V Rais Aleš F Simáček E Šolc Prusík Ščerbinský E Beaufort M L Stěpánek Rélink Wiesner Praha Podkrkonoší Praha Výminkářet Telč Vetřslec
34 article
* Proces o hubičku. Žert o 1 jednání. Napsal Rudolí Kaflka. Cena 40 ha. Nakladatel Jos. Švá v Praze. * Před dětským plesem. Veršovaný výstup pr děvče. Nkpszi Joisef 3 váb. „Dětské besedy“, č. 4 Nakladatel Josef Šváb v Praze- Lidová učebnice němčiny. Sepsal Frant Vyma zal. Podle methody nejlepších větr. Pátý lisíe Cena 1 K 40 h. Nakladatel Jan Kotík na Smíchově Nejnovější praktický rychlý počtář. Dle nov měny. Nevyhnutelně potřebná knížka pomocná pre každého. Cena 60 h. Nakladatel Emil Šole v Telči. *Neperiodická odice. Redigují L. H. Domažli- cký a Jaroslav Hasek. Číslo 1., květen 1909. Cena 30 h. Nákladem vlasiním. * Nové směry v hygieně vyučování o učitelskék povolání. Napsal dr. Lev Burgerstein. S auto- rovým svolením přeložil Josef Zeman. (Časově otázky a rozpravy paedagogické, svazek 2.) Cen K 1.50. Nákladem Dědiciví Komenského. *Salonní kouzelník. Sestavil J. Vladimín Cena 80 h. Nakladatel Jindřich Lorenc v Třebíči * Stavební žád pro království české. Dodatek- O úlevách pro domy rodinné a dělnické Uspořádal Mojmír Lepař. (Sbírka zákonů“ čla 28a.) Cena 1 K. Naklad. dr. Ed. Grégr a syn v Praze * Školské zákony. Sbírka nejdůležitějších zá- konův a výnosův u věcech školství od r. 1892. Sebral a upravil Václav Křemen, učitel v Chuchli. Cena 2 K. Nakladate) Fr. A. Urbánek v Praze.
Žert Josef Šváb Vyma Kotík Šole Domažli Hasek Burgerstein Zeman Komenský J Vladimín Lorenc Lepař doktor Ed Grégr Křemen K Nakladate A Urbánek Jos Praha Smíchov Telč Třebíč Chuchle Francie ha zákon “ čl 28 a
36 article Dramatické umění.
Dramatické umění. +Z kanceláže Národního divadla. Dnes ron loučí se host Národního divadla paní Ljerka šl Šramová a hráti bude titulní roli Sardouovy ob- likené veselohry „Cyprienna“ Umělkyně zvolila si tuto úlohu jako svoji zamilovanou a lze tudi s oprávněnou nadějí očekávati rozkošný výkon umě- lecký. Ostatní hlavní role hrají pp. Seiferť a Sedláček Pnešní představení připada 3. čtvrtce předplatitelů. Zejtra opakuje se po delší přestávce Charpentierova „I. ouisa“. Představení zejtřejší říditi bude che opery p. Karel Kovařovic naposledy před nastoupením delší dovolené. Pozejiří vypraven bude poprvé v no- vém nastudování Manzottiův balet „Excelsi or“. Úprava nynější lišiti se bude podstatně od dřívější uím, že odpadne mluvený text a balet proveden bude mi- micky a tanci podobně jako na ostatních velkých je vištích. Jako host bude v něm vystupovati prima- ballerina Erminia Serení od milánského divadla della Scala. Na neděli odpoledne určen skvostný Gogelův „Revisor“, kterážto klassická veselohra v nynějším nastudování náleží k nejohlibenější hrám repertoln
Ljerka Šramová Sardouův Seiferť Sedláček Charpentierův Kovařovic Manzottiův Gogelův národní divadlo divadlo della Scala Excelsi or