1
masthead
12. června 1903. Císlo 159.
4
article
půda pro krále byla v celém Srbsku podervána
úplně a že neměl nikdy žádných přátel. Důka-
zem toho je, že listy neodvislé, dnes vydané,
v pravém smyslu slova mu klnou a dovozují,
že jeho smrt je štěstím pro Srbsko. Změna
ústavy a zastavení občanských
práv byly hlavní příčinou všeobecné nevole.
Tato stupňována byla počínáním
si králové Dragy a jejího příbu-
zenstva. Příčinou třetí možno označiti
výsledek posledních voleb, při kte-
rých, jak známo, neprošel ani jediný stoupenee
opposice. Vlastní, hlavní příčinou —
popíranou, ale skutečnou — byl zámysl, dát
prohlásiti skupštinou ve dnech nejbližších
bratra královnina následníkem trůnu.
Ze Zemuně, 11. června. Události v Běle-
hradě staly se mezi 11. a 142. hodinou noční
Byly provedeny 6. praporem pěchoty, který
má jméno krále rumunského, kte-
rému velel plukovník Mašín, švakr
královny Dragy, nynější ministr
obchodu. Týž byl prý prvním, jenž vnikl
v noci do konaku a zastřelil podplukovník
Naumoviče, jenž měl při tělesné stráži
službu. Dle jiné zprávy král Alexandr zastřelil
tohoto sám, poněvadž otevřel vojínu dvéře
takto vzbudil domněnku, že jest do spiknut
zasvěcen. Současně byli pobočník Petrovič, mi-
nistr vnitra Feodorovič, ministr vojenství Pav-
lovič a členové rodiny královníny ve svých
bylech překvapeni a tam porubáni.
Ze Ženevy, 11. června. Prine Petr Kara-
dorděvič mešká zde. Zprávami o udalostech
bělehradských byl velmi překvapen.
Z Vídně, 11. června. Ve zdejších diplo-
matických kruzích jest mínění, že změna na
trůnu srbském bude se díti úplně klidně. Kdyby
Karaďorděvič nastoupil na trůn, nebude míti Ra-
kousko příčiny, aby se proti němu stavělo. „Neue
Fr. Presse“ sděluje se z Bělehradu od znalce
sibských poměrů: Král Alexandr byl armádě cizí.
Drag
Mašín
Naumovič
Petrovič
Petr Kara
Karadjordjevič
Neue
Srbsko
Běla
Páv
Ženeva
Vídeň
Francie . Presse
Bělehrad
královna Drag
5
article
Když uzavřel sňatek s Dragou, staly se poměry
ještě zkalenějšími. Draga splácela důstojníkům
zpupným chováním. Král byl chováním se dů-
stojníků roztrpčen. Konflikt důstojnictva s bratrem
královny byl symptomem tohoto poměru. Situace
se přiostřila též nepořádným vyplácením služ-
ného. Král nedůvěřoval vojsku. V poslední chvíli
si zřídil gardu, která dostávala dvojnásobný plat.
Delší dobu bylo hnutí v armádě pro Karador-
děviče.
Z Bělehradu, 11. června. Nová vláda sešla
se ihned k poradě, k niž dostavili se též di-
plomaté; mezi prvními byl zástupce Rakouska.
Z Londýna, 11. června. Zdejší srbský diplo-
mat Mijatovič vypravoval jednomu redak-
toru, že zavraždění krále Alexandra bylo mu ne-
dávno na spiritistické schůzi předpovídáno. Ten-
kráte byl vlastnoruční list jeho odevzdán mediu,
které přijavši list, bylo rozechvěno a ohlásilo, že
pisatel zhyne násilnou smrtí.
Z Pařížo, 11. června. Božidar Karaďorděvič,
bratranec nového srbského krále vyslovil se, že
katastrofu zavinila královna Draga. Rod Kara-
dorděvičů je spřátelen s dvorem ruským, černo-
herským a italským. Přívrženci Petra dávno vy-
zývali, aby zakročil, ale on prohlásil, že neche
způsobiti žádné povstání, které by skončilo
pro Srbsko tragicky.
Rodina Karadorděvičů požívá sympatií ruské
kelonie v Paříži a má s ní styky.
d. Z Bělehradu, 11. června. Petr Kara
ďerděvič přijde do Srbska, až jej národní shro-
měždění králem zvolí. Vláda chce zůsta-
viti skupštině naprostou svobodu
v příčině volby nového krále, jak
koliv vojsko Petra Karaďorděviče
králem prohlásilo.
d. Z Bělehradu, 11. června. Dnes o 11 hod
byly mrtvoly krále a královny podrobeny pro-
blídce dra. Michla a Nikolajeví č e.
Drag
Mijatovič
Karadjordjevič
Petr Kara
Petro Karadjordjevič
Michl
Nikolajevit
Bělehrad
Rakousko
Londýn
Kara
Paříž
Srbsko
6
article
Z Vidně, 11. června. Včera večer dostala
jedna zdejší firma telegrafický rozkaz, aby za-
slala královně Draze šaty, které si táž objed-
nala. Šaty byly dnes skutečně zaslány.
d. Z Bělehradu, 11. června. Jest nyní jisto.
že ministří byli ve svém bytu zavražděni. Vojen-
ské hlídky se odebraly do bytu ministerského
předsedy Markoviče, jemuž vůdce sdělil, ž
mu má odovzdati důležité listy. Když tento vy-
šel, byl několika ranami zastřelen. Jiná vojen-
šká hlídka odešla do bytu ministra vojenstv
Pavloviče, který však ihned seznal nebez
pečí a ukryl se do velké skříně.
Z Bělehradu, 11. května. Ministerský před-
seda Avakumovič promluvil odpoledne
s balkonu řeč, ve které vyzýval lid, aby choval
se klidně a důstojně.
Z Pešti, 11. května. Ve vládním klubu
který byl dnes velmi hojně shromážděn, vyslo
vena byla naděje, že opposice vzhledem na udá
losti srbské zastaví obstrukci. Strana neodvislost
konala dnes večer schůzi, které předsedal Košut
Bylo usneseno, že Košut podá dotaz ve příčině
srbských událostí a žádati bude, aby se RRakou-
sko nepletlo do politiky balkánské a srbské.
Šata
Markovič
Pavlovič
Košut
Bělehrad
Pešť
7
article
Z Kolína n. R., 11. června. (C.-B.) Dl
soukromých depeší, došlých »Köln. Zlg.« z Be-
lehradu, byli zavražděni kromě krále Alexandra.
královny Dragy a jejího bratra také poboč-
ník Naumovič a j. dvorní hodno-
stové. Vojenský kordon kolem královského
paláce zabraňuje každému přístup.
Z Kolína n. R., 11. června. (C. B.) V do
polední soukromé bělehradské depeši »Köln
Zlg.« (8.20 hod. ráno) praví se: V Bélehradě
vypravují, že král Alexandr poslední čas sku-
tečně chtěl se dáti rozvésti s králolv-
nou Dragou, jak zamýšlel. Královna to po-
zorovala a hleděla úmysl ten zmařiti. Několik
vyšších důstojníků chtělo odstraniti krá-
lovnu minulou noc násilně z konaku,
avšak setkali se s odporem královniných při
slušníků. V rozhořčené řeži zahy
nuli potom královští manželé se
svými přívrženei.
Z Berlína, 11. června. (C. B.) »Nat i o n al
Zeitungu« dochází ze Srbska toto vylíčen
bělehradských událostí:
Houfec důstojníků vtrhl v noe
do královského paláce a dle úmluvy s vůdcem
radikálů Ljubou Cirkovičem vy z va
krále, aby odstoupil ve prospěch
Karaďorděviče.
Köln
Alexandr
Drag
Köln Zlg
Nat
Cirkovič
Kolín
Be
Berlín
Srbsko
8
article
Král zpečoval se a zastřelil plukov-
níka Naumoviče, jenž mu předkláda
abdikační listinu.
Důstojníci poslali potom pro ministry vo-
jenství a vnítra, zastřelili krále, k rá-
lovnu, pobočníka Petroviče a králi
oddané důstojníky.
Vůdcem důstojníků byl podplukovník 6. pě
šího pluku Mišič; on zavraždi! krá
lovnu.
Královna a její sestry byly zabity seke-
rami, král byl zastřelen. Královna byla hned
mrtva, král žil ještě několik minut.
Přičinou povstání byl návra
královnina bratra, trůnního pretendenta
Lunjevice, jenž před několika dny přibyl do
Bělehradu.
Kdo z dosavadních ministrů zu
stali na živě, byli zatčeni.
V neděli bude slavný pohřeb
Ze Ženevy, 11. června. (Švýc. Tel. Ag.)
Prine Petr Karaďorděvič ubezpečuje.
že dozvěděl se o státním převratu bě-
lehradském teprv z depeší, uveřejně-
ných švýcarskou telegrafní agenturou před po
lednem.
Naumovič
Petrovič
Mišič
Lunjevice
Karadjordjevič
Bělehrad
Ženeva
Švýcarsko
9
article
Žurnalistovi, jenž se ho ptal, co je na
zprávách oněch pravdy, odpověděl: Čekám jieh
potvrzení; zatím nic nevím a nemohu ni-
čeho říci.
Z Bělehradu, 11. června. (»Köln. Ztg.)
Rozčilení a davy lidu po ulicích vzrůstají o
ranních hodin. Ač prší, jen se leje, tisíce lidí
čekají v ulicích nedaleko zámku. Všude stojí
vojsko všech druhů zbraně a také děla. Voj-
sko nemá více kokardy s iníciál
kami krále ATexandra, nýbrž kviti,
zelené haluze a lístky místo kokard. Ml adý
lid srocuje a prochází se provolávaje »At
žije Karaďorděvič! Skoro se všech
bělehradských domů vlají prapory, a vš ak
žádné smuteční. Na královském zámku
nevlaje již žádný prapor.
Köln
Bělehrad
Ata
Karadjordjevič
10
article
Z Bělehradu, 11. června. (C.-B.) Nove
ministerstvo uveřejňuje toto sdělení:
Různé sváry u dvora způsobily zakročen
vojska a konflikt, v němž král Alexandr a krá-
lovna Draga našli smrt. K zachování pokoje a
pořádku v zemi v této smutné a vážné chvili
dorozuměli se se zástupci všech politi-
ckých skupin a utvořili zatimnou
vládu, aby obnovil se ústavní stav, jaký byl
před 23. březnem. Usnesli se svolati ke schůzi
národní shromáždění zvolené dle
ústavy ze dne 6. dubna 1901. Národní shro-
máždění provede volbu panovníkaa
učiní také jiná usnešení, jichž vyžadují nynější
poměry. Dle dosavadních zpráv, došlých od vo-
jenských a civilních úřadů, pokoj v z emi
nebyl nikde porušen a vláda vynasnaží
se, aby jej zachovala. Vláda troufá, že takto
jednajíc, zabezpečí novému stavu věcí přízen
zd. ol
všech evropských mocnostl.
Z Vídně, 11. června. (C-B.) »Zeit« ozna-
muje, že rebelie byla dávno připravována. Již
čtvrt léta existovaly po celé zemi tajné výbory.
jež společně s vojskem připravovaly převrat.
Usnešení zavražditi královské manžele stalo se
před měsíci ve vyšším důstojnickém sboru běle-
hradském. K provedení díla byl vyhlédnut 6. pěší
pluk, posádkou v Bělehradě. Převrat, jenž byo
ustanoven na pozdější dobu, byl urychlen oba-
vou, aby nová skupština neupravila následnictví.
Bělehrad
Vídeň
11
article
Provedení plánu svěřeno královu pobočníku, pod-
plukovníku Naumoviči. Tento vyrazil včera večen
o 11. hodině pumou dveře do ložnice králov-
ských manželů a vnikl s podlukovníkem 6. pěšího
pluku Mišičem a několika důstojníky ozbrojenými
revolvery do komnaty, kdy palácová stráž byla
6. plukem přemožena a její velitel od spiklenců
zastřelen. Pobočník Naumovič předložil králi ke
podpisu abdikační listinu, v níž praví se, že krá
sňatkem s veřejnou nevěstkou kompromitova
Srbsko a chce zemi zničiti, pročež se musí po-
děkovati. Král popadl revolver a zastřelil po-
bočníka, jenž byl hned mrtev.
Nyní přistoupil podplukovník Mišič, popadl
abdikační listinu a vyzval krále, aby ji pode-
psal. Král, poznávaje celý rozsah nebezpečí.
utekl se s královnou na půdu. Důstojníci spě-
chali za ním, střílejíce, a zabili krále i krá-
lovnu. Ke 2. hod. ranní zastřeleni oba králov-
nini bratří, nadporučíci Nikodem a Nikola
Lunjevici.
Z Kolína nad R., 11. června. (C. - B.)
Ke konci berlinské depeše »K öln.
Naumovič
Mišič
Král
Nikodem
Nikola Lunjevice
Srbsko
Kolín nad R
12
article
Ztg.« praví se o srbské katastrofé: Štěstí, že
obecná politická situace nynější je taková, že
následkem shody Ruska s Rakousko-
Uherskem není nebezpečí, že by
srbské hnutí sahalo přes hranice.
S osobní stránky strašná událost dostan
nejspíš čistě srbský ráz a mocnosti, zúčastněné
teprv v druhé řadě na balkánských událostech.
počkají zalím nejspíš klidně, jak se utváří věč
v Srbsku.
Z Londýna, 11. června. (C.-B) Reuterova
kancelář dovidá se, že v kruzích vy so ke
diplomacie londýnské soudí, že bé-
lehradské vraždy nezpůsobí ob
članskou vojnu.
Z Fařiže, 11. června. (C. B.) »Ag. Havase
uveřejňuje rozmluvu s Božidarem Kara-
dorděviče m:
Prine nebyl tuze překvapen událostmi
Srbsku a vyjádřil se, že zavraždění krále
Alexandra je následkem jeho sňatku s králov-
nou Dragou. Předvídal tyto události již od krá-
lova sňatku. Královna Draga vynasnažovala se
všemožně o nenávist národa i dvora. Královo
zavraždění je nevyhnutelným následkem rozhoř-
čení proti královně.
Z Bernu, 11. června. (C.-B.) Petr Kar
dorděvič, jenž dli v Ženevě, vzkázal odpole-
dne jednomu žurnalistovi na jeho poptávku, že
nedostal ještě z Bělehradu úřadní zprávy a nevi
ještě, zda a kdy odcestuje do Bělehradu. Mez
podpisateli proklamace nového ministerstva je ně
kolik jeho přívrženců.
Z Kolína nad Rýnem, 11. června. (C.-D.
Reuterův
Havas
Drag
Petr Kara
Rusko
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Londýn
Bern
Ženeva
Bělehrad
Kolín nad Rýn
Aga
Božidar Karo
13
article
»Kölnische Ztg.« oznamuje z Bělehradu
v 11 hodin dopoledne: Událost provedena dnes
mezi půl 11. a 2. hodinou v noci 6. pěším
plukem jmena krále rumunského, prý pod vele-
ním plukovníků Mišiče a Mašina. Tento je v no-
vém ministerstvě ministrem veřejných staveb
a švakrem královny Dragy. Jeho bratr byl jejím
mužem. Vojáci vnikli v noci do konaku a za
střelili dežurného pobočníka, plukovníka Naumo
víče. Dle jiné verse král Alexandr zastřelil Nau-
moviče proto, že otevřel vojákům bránu a proto
byl v podezření, že o spiknutí vI. Kdo za-
střelil krále a královnu, znám
není. Současně překvapeni ve svých bytech
Mišič
Mašina
Drag
Naumo víč
Nau
Bělehrad
Kölnische Ztg
14
article
generální adjutant Lazar Petrovič, ministr vnitra
Velimov Teodorovič, ministr vojenství Milan
Pavlovič a členové rodiny královniny a všichni
prý pobiti. Král a královna a ostatní mrtví budou
dnes v prostých rakvích pohřbeni. Král bude
možná pochován v rakovickém klášteře, ostatní
na zdejším hřbítově. Skupština a senát schválí
již tím vojenskou proklamaci knížete Petra Kara-
dorděviče za krále formální volbou. Velké davy
lidu procházejí městem za projevů pro novou
vládu.
Z Kolína n. R., 11. června. (C-B.) »Köln.
Ztg.« oznamuje z Bélehradu v 11.20 hod. dop.:
Dosud vyšlé noviny oznamují, že krvavá událost
odehrála se o 2. hodině v noci. Nejprv vnikli
do konaku důstojnici hlavního štábu v při-
pravném kursu, při čemž jeden gardista byl
zabit. Potom přišli vojáci, již hned obkličili
starý královský palác. Dle jedné verse byli
královští manželé překvapeni v ložnici, dle jiné
prchli na půdu, ale to je sotva pravda. Všecka
ministerstva byla hned obsazena. Časně ráno
důstojníci projížděli městem a oznamovali, že
král s královnou byli zastřeleni. Královna Draga
má prý mnoho střelných ran. Vypravovalo se,
že královské mrtvoly zahalené byly spuštěny
s okna konaku do zahrady a položeny hned na
zavazadelní vůz. Oba královniny bratři byli
také v konaku zastřeleni. Tři sestry zůstaly na
živu. Zeť generála Cincara-Markoviče, selník
Milkovič, byl zastřelen. V 11 hodin byly
mrtvoly krále, královny a tři pobočníků lékařsky
prohlédnuty. Ministr vnitra Teodorovič je
prý těžce raněn, ale ne mrtev. Znamení k za-
četí krveprolití dáno dělovým výstřelem.
Petrovič
Velimov Teodorovič
Pavlovič
Petro
Köln
Cincar
Markovič
Milkovič
Teodorovič
Kolín
15
article
Z Pešti, 11. června. (C.-B.) »B p. H i-
lap« oznamuje o bělehradských událostechi
Zdá se, že vojsko, vniknuvší do konaku, se-
tkalo se s tuhým odporem. Záclony jsou strhány.
okna rozbita. Možná, že přepadení chtěli tudy
uniknout. V zahrádce před okny konaku ležely
roztrhané kusy oděvu a vojenské čapky. V mi-
nisterském paláci konala se porada. Když pod-
plukovník Mičič, jenž velel vniknuvšímu vojsku,
vystoupil z paláce, byl uvítán hlučným »Živio«
a vojenská hudba zahrála tuš. Pobití položeni
do palácové kaple. Účastenství obyvatelstva na
tragickém jejich osudu je skrovné. — Prin
Petr Karaďorděvič přijede prý ještě dnes
do Bělehradu.
Z Vídně, 11. června. (C.B.) »Fremden-
blatt« píše o bělehradských událostech : Člo-
věk stojí shrůzou před a touto hromadnou
vraždou, před divokou vášnivosti a před roz-
kladem ve vojště, jež ji umožnily. K panstvi
nyní povalaná dynastie, kl němuž dle došlých
zpráv je povolána dynastie Karaďorděvičova,
nejstarší po vymřelé teď rodině Obrenovičů,
musí postarati se v zemi především o morální
upřímnost. Do příjezdu prince Petra Karaďordě-
viče spočívá moc v rukou Avakumoviče, jenž
je znám svým pevným vystupováním. Zdá seto
býti pravý muž, jenž v bouřných dobách do-
vede zachovati pořádek a převede Srbško přes
krvavě započaté krátké interregnum.
Mičič
Karadjordjevič
Karadjordjevičův
Petro
Pešť
Bělehrad
Vídeň
Fremden
16
article
Aby bylo ukončeno a v Petru Karaďorděvič
našel se nástupce, jenž dá hluboce roznlcenému
národu základy nové politické existence, je z
nynějších okolnosti poněkud uspokojivým momen-
tem. Jest aspoň naděje, že nová éra, na niž
nelpí vzpomínka mnohaletých rozhořčených bojů,
přinese konečně pokoj a pořádek. Rodina Obre-
novičova dožila strašně. My nemáme co namítat
proti přirozenému řešení otázky, před niž Srbsko
Odporovalo by to naší tradiční politice na
proti našemu balkánskému sousedovi a v našem
dřívějším poměru k rodině Karaďorděvičů nen
ničeho, co by ospravedlňovalo k ní nějakou
nechuť. Spíš by se mohl tvrdit opak, prohližejí-le
se dějiny našeho poměru. Členové rodiny Karu
ďorděvičů zachovávali vždy se zdejšími kruhy
nejlepší poměry. Rakousko-Uhersko má jediné
přání: aby těžce zkoušená zem povznesla se
k lepším poměrům a aby za proudy krve, na
něž Evropa pohliží s hrůzou a odporem, ote
vřela se šťastná budouenost.
Z Paříže, 11. června. (C.B.) Všecky no
viny litují krvavého dramatu v bělehradském
konaku a domnívají se, že (řeba zablouditi de
časův úplného barbarství, aby nalezla se po
dobná krvavá událost, jaká odehrála se dnes
v noci v Bělehradě.
»J. des Děbats« píše: Přičinou krva-
vého spiknutí je zdánlivě zdráhání se carovo
přijmouti královské manžele srbské. Pociťoval
to těžce celý srbský národ a stupňoval roz-
hořčení na krále Alexandra a královnu Dragu.
Mimo to považovány za neslýchanou urážku
píkle královny Dragy, aby bratr její bylo jme-
nován následníkem.
Královna Natalie, jež dli již 14 dníu
své sestry kněžny Gikové ve Versaillesu, dově-
děla se o krvavé události telefonicky od srb-
ského vyslance. Zdráhala se přijati nějakou
návštěvu.
slojí.
Karadjordjevič
Děbats
Drag
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Evropa
Paříž
Bělehrad
Karo
královna Natalia
17
article
Ředitel zdejší filiálky americké pojišťovny
sdělil zpravodaji, že ještě před měsícem podán
u stutigartské filiálky oné společnosti návrh na
pojištění krále Alexandra a krá-
lovny Dragy, ale byl z amítnut
Z Vídně, 11. června. Na všechny bursy pů-
sebily události bělehradské. Celkem možno říei.
že po prvním rozechvění zahostil se »pět klid
že spekulace nechová valných obav. Zejmena
tak možno říci o bursách západních, pařížské.
berlínské a londýnské. Pozoruhodno jest, že ren-
tevé kursy zůstaly. Německá říšská půjčka do-
kence stoupla. Nejsilnější byl dojem na burse ví
denské. Jakkoli nebylo žádného úřadního ob-
chodu, přece došlo v obchodu soukromém
k mimořádně velkým operacím, při kterých kon-
statovány ztráty. Když pomínulo první znepoko-
jení, nastala opět haussa. V Pešti bylo velké
rozechvění. Tam byly prodeje hojné při kursech
klesajících, zejmena v rakouských kreditkách.
Vídeň
Pešť
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
—ák. Věci slezské. (Původní dopis » Nár
Listů«.) O nové hejtmanství ve vých.
Slezsku soupeří, jak už o tom »Nár. Listy«
dříve zprávy přinesly, Polská Ostra va,
česká obec s 18.000 obyvateli a Bohumín,
poněmčilé město s 2000 obyvateli. Hejímanství
patří vším právem, dle nejprimitivnějších pojmů,
do největšího místa v budoucím okrese, kamž
také všechny ostatní obce maji nejblíže a nej-
lepší spojení. Tato zásada platí zajisté všude
jinde, leč u nás ve Slezsku platiti nemá. Dle
zpráv došlých tyto dny z Vídně z věrohodného
místa, má Bohumin největší naději dostati do
svých zdí okresní hejtmanství. Nad něčím ta-
kovým musí člověk věru žasnouti. Do nejod
lehlejšího místa — a také takřka nejmenšího
— v budoucím politickém okrese položí se sídl
úřadu tak důležitého. Zhola nic, ale docela nie
nemluví pro zřízení okresního hejtmanství v Bohu-
míně. Politieký úřad tohoto budoucího okresu
bude míti aspoň dvě třetiny celé agendy, která
bude se týkati samé Polské Ostravy. Další polo-
vice z třetí třetiny agendy, připadne na veliké
osady, sousedící s Polskou Ostravou: Michálko-
vice, Malě Kunčice, Muglinov a Hrušov. Teprve
ta druhá polovina poslední třetiny, tedy j edna
šestina veškeré agendy připadne na
bůh
Slezsko
Bohumín
Vídeň
Ostrava
Muglinov
Hrušov
Mal Kunčice
19
article
Bohumín město, nádraží a blízké dvě nebo tr
obce. Bude-li politický úřad zřízen v Bohumině,
bude nejméně jeden konceptní úřadník den z
dnem na komisi v Polské Ostravě nebo v oněch
s ní sousedicích osadách. Vypočítejme si nyní
kolik to bude diet za celý rok jedině pro jed
noho úřadníka, jenž však, jak už nyní jest jisto,
veškeré komise tyto sám nezastane. Cesty jeho
činí povozem z Bohumína města na nádraží (půl
hodiny) a pak z Hrušova nebo Přívozu do Pol
ské Ostravy (opět půl hodiny od dráhy). Ted
uvažme čislice populace: z jedině Polské Ostravy
mnoho li to bude musit choditi občanů denně
do nejzazšího vzdáleného kouta okresu na hejl
manství. Dále z oněch osad již vyjmenovaných
V žádném jiném státě nebylo by možno na ta-
kový nesmysl ani pomýšleti, tim měně chli
uvésti jej ve skutek. Leč ve Slezsku jestt
něco zcela jiného Zde nejedná se o lid.
nýbrž o němectvíl
Ted
Bohumín
Ostrava
Hrušov
Slezsko
Pola ský Ostrava
20
article
Slezské politické úřady jso
útočištěm všech možných a ne-
možných existencí z celého Ra-
kouska. Do Slezska přesa z uj
vláda politické úřadníky, kter
jinde už jsou nemožnými. To jes
dávno známo a to praví také ve-
řejně domáci slezští němečtí po-
litičtí úřadníci, kteři těmito pro
tekčními dětmi sem dosazovaným
jsou těžce poškozováni. Zrovna v mi-
nulých dnech viděli jsme toho doklady na okr
hejtmanovi šlechtici Kohlovi v Bílovci. Tento
úřadník byl do Bilovce poslán přímo z Vídně
kdež jej naprosto potřebovati nemohli. Za dobu
dvou roků stal se však i v Bílovci nemožným
— mimo jiné neuměl slovíčka českého, ač okres
z dobré polovice jest českým — a byl přeložen
k zemské vládě do Opavy. A takovýchto do-
kladů máme při slezských politických úřadech
velmi mnoho, i na těch vysokých místech.
Kdyby okresní hejímanství zřízeno bylo
v Polské Ostravě, tu nebyl by k němu přidělen
vzdálený a malý Bohumin poněmčený, ten zů-
stal by i na dále při hejtmanství ve Fryštátě.
Kohl
Slezsko
Bílovec
Vídeň
Opava
Ostrava
Fryštát
21
article
Tak vzniklo by ve Slezsku okresní hejtmanstv
s úplně českým obvodem. (Bylo by t
již druhé. Okresní hejtm. ve Frýdku jest tak
úplně české.) K tomuto úřadu pak nemohli by
býti přidělováni oni nemožní úřadníci protekční
z ministerstva a z alpských zemi, z té jedno
duché příčiny, že neumějí nikdy slova českého
a německy neměli by v Polské Ostravě s kým
jednati. Něco jiného bylo by to v Bohumíně
tam už mohla by se pro ně nějaká prácička
aspoň vynajíli, a tak by opět bylo o jedn
hnízdo více, kde by různí nedoukové dělal
kariéru.
Nový okresní soud v Polske
Ostravě začne svoji činnost dnem 1. řijna
U okresního soudu v Bohumíně, kam až dosu
celý obvod budoucího tohoto soudu jest při-
dělen, už jsou roztřiděny veškeré spisy staré
které patřiti budou úřadu tomuto a budou spo
lečně s pozemkovými knihami do nové soudn
budovy v Polské Ostravě v září převezeny.
Slezsko
Frýdek
Ostrava
Bohumín
Polske Ostrava
22
article
Severní dráha Ferdinandov
dostavuje v Bohumíně novou velikou nádražní
budovu. Cestující stanicí touto projíždějící jsou
více nežli z polovice Slované: Češi, Poláci
Uherští Slováci. Veškeré nápisy na budově jsou
však výhradně německé. Jen některé vyhlášky
jsou — maďarské! Poznámek k tomu netřeba
V Rychvaldě staví se od dvou roků
česká škola, která nyní až stojí hotova. Musela
však prodělati celou křížovou cestu. Proti stavbě
a zřízení její stavěli se s veškerou houževna
tosti známí polšti radikálové, s pověstným re-
daktorem fryštátského štváčského polského tý-
denníku Friedlem, »Glos ludu slgskiego«. Pod-
nikali lidé tito vše, aby jen zřízení české školy
znemožnili. Vydatnou oporou byla jim v tom
vláda a jeji úřadník, okr. hejtman ve Fryštátě,
Werlik. Na otevření školy čeká už nyní na 800
českých dítek. Škola bude sotva pro tolik žáků
dostačovati. Velikým štváčem proti této škole
české a proti Čechům vůbec, jest rychvaldský
farář P. Muroň, který s kazatelny zcela sprost
nadává Čechům. Zakázal v kostele české mod-
litby a český zpěv. Rychvaldští Češi museli po-
dati naň ve věci této stížnosť k biskupovi dru
Koppovi do Vratislavi.
Slovan
Čech
Polák
Slovák
Friedl
Glos
Werlik
Čecho
P Muroň
Kopp
Ferdinandov
Bohumín
Rychvald
Fryštát
Vratislav
23
article
Dne 24. a 25. m. m. byly konány v Dou
bravě obecní volby, poněvadž volby minul
byly rozhodnutím nejvyššího soudu zrušeny
Při minulých volbách zvítězili následkem veli
kých volebních šmejdů onino Friedelovští polšt
radikálové. Při těchto volbách však, vzdor tomu
že radikálové opět zamítli celou řadu českých
voličů, zvoleni byli čeští kandidáti. Tím přecházi
obec tato opět do českých rukou, bude i úřadné
českou, tak jako jí byla od jakživa.
Podivná jest také taktika vratislavskéh
biskupa dra Koppa! Do českých osad na Té
šínsku dosazuje nesnášenlivé polské kněze, hlá
sící se k polským radikálům a české kněze.
pokud je má, dává do nejsevernější části opav
ského Slezska, která patří k jeho diecesi. Kar
dinal Kopp takto úmyslně vyvolává česko- polské
třenice, neboť dobře vi, že zisk má z niei
třetí, t. j. Němec, který dřive či později každou
obec, o niž Češi s Poláky vedou spor, poněmči
Vizme: Bohumín město, Pudlov, Vrbici, Kar
vín atd.
Kopp
Němec
Čech
Polák
Vrbica
Slezsko
Kara
Bohumín
Pudlov
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. června.
Protirakouské demonstrace v Italii.
V Římě odsouzen byl v sobotu studujíe
pro účastenství na tamějších protirakouských de
monstracích k desetidennímu vězení. V proti
[rakouských projevech pokračuje se v Italii stále.
Uspořádány byly v posledních dnech zejmena
v Turině a v Pavii. V tomto městě nabyly ta
kového rozsahu, že byla v něm v pátek univer
sita zavřena. Studující se tomu v sobotu opřel
a vypáčivše ráno vrata universitní budovy, zvo-
nili na poplach. Na varovná slova prorektora
Cantonia prohlásili, že z universitní budovy se
nevzdálí, dokud rektor Golgi nevrátí se z Říma,
kam odjel. Když v sobotní schůzi poslanecké
sněmovny projednáván rozpočet ministerstva ná-
mořnictví, dovozoval zpravodaj Arlotta nutnost,
aby rozmnožilo se italské válečné loďstvo a po-
ukázav na protirakouské demonstrace v Italii,
prohlásil, že nikoli slovy, ale činy musí se
jednati.
Golgi
Praha
Řím
Turin
Pavia
poslanecký sněmovna
Italia
25
article
Z Francie.
Francouzsko-ruské styky byly valně zakaleny
od té doby, co proud Jaurěsův a Combesův unáší
Francii k sblížení s Německem a co Jaurěs pro-
nesl svůj stupidní výrok o »nebezpečí slovan-
ském«. Socialistické a radikální dreyfussovské
žurnály francouzské přiliš horlivě se starají
o vnitřní záležitosti ruské a líčí je v barvách
přehnaných. Jest mnoho nekřesťanského nepo-
řádku ve Svaté Rusi, ale sympatie k uvolněnému
hnutí ruskému neoprávňují ještě k zobrazování
Ruska jako rejdiště barbarství, krvelačného ab-
solutismu a mužických štvanic protižidovských.
Časopisy filosemitské a germanofilské ovšem se
ochotně propůjčují každému očerňování ruského
národa i státu. Podobně jako »Rappele
a »Radical« píše svou nejapnou prolhaností
směšné články o Češích, o klerikalismu a zpá-
tečnictví českého národa (onehdy se jedna z těchto
kopií pangermánského šmokovství ptala: » Jak
budou ti čeští klerikálové oslavovat Husa?« O-
povídám prostě: »Přijďle se podívati, pan R.,
roztomilý kaneléř pražského francouzského kon-
sulátu vás zajisté uvítá s otevřenou náruči !«),
tak i v Rusku rozšiřují podobné žurnály nej-
podlejší lži. To vyvelalo těchto dnů energickou
odezvu ve »Figaru«, jehož článek »Au détra-
cteurs de la Russie« vyvolal zaslouženou po-
zornost.
Jaurěsův
Combesův
Rappele
Čech
Hus
Figar
jít le Russie
Francie
Německo
Svatá Rus
Rusko
Au détra
26
article
Pastýřský list kardinála Koppa.
Pastýřský list kardinála Koppa.
Konservativní německé listy snaží se veřej-
nosti namluviti, že pastýřský list kardinála kní-
žete biskupa dra. Koppa k věřícím jest aktem
čistě náboženským a církevním, ale snaha je-
jich, vyvrátiti, že kardinál Kopp přispěchal v ny-
nějším volebním boji konservativní straně ně-
mecké ku pomoci, aby nadehnal jí hornoslezské
polské voliče, se nedaří. Nejúsilovněji počíná si
konservativní »Germania«, která upírá Koppovu
pastýřskému listu veškeru politickou stránku
nazývá tvrzení, že biskupovi jednalo se pouze
o to, aby německému centru ve volebním boji
v Horním Slezsku přispěl ku pomoci, klamáním
veřejnosti.
S náhledem tímto nesouhlasí však ani kon-
servativní »Reichsbote«, který praví: » Kardinál
výslovně sice prohlásil, že nechce se michati
do politiky, avšak ve skutečnosti považuje s
jeho pastýřský list nyní uprostřed volebního
hnuti přece jen jako volební podpora pro cen-
trum v Horním Slezsku.«
Konservativní »Kreuzzeitung« praví, ž
Koppův pastýřský list »nepřijemným bude ze-
jmena polským agitátorům (l), protože posíli
střední stranu německou v boji proti Polákům,«
čímž rovněž přikládá mu vliv politický.
Kopp
Koppův
Polák
Slezsko
Horní Slezsko
27
article
O bezprostředním účinku pastýřského listu
dra. Koppa sděluje »Oberschl. Tageblatt« z velké
obce Bohušic u Kátovic: »Když duchovní četl
s kazatelny pastýřský list kardinála knížete arci-
biskupa, dle kterého má se z katolické církve
vyobcovati každý, kdo socialistické časopisy
»Gornoslazak« a jiné jemu přibuzné čle, je
podporuje a rozšiřuje, ozvalo se v kostele vše-
obecné mumlání a kašlání. Když pak kněz ještě
prohlásil, že čtenář, rozšiřovatel a podporovatel
socialistických časopisů »Gornoslazaka« a s ním
spřízněných časopisů jest z katolické eírkee
úplně vyloučen, takže by se mu odepřel každý
církevní výkon, zejmena také pohřbení na hřbi-
tově, proměnilo se mumlání ve hlasité bručen
a ozvaly se i hirozby.«
Vydavatel »Gornoslazaka« pan Korfanty stál
v Katovicích v Ma ianském kostele při čtení
Koppova pastýřského listu ve vzdálenosti as
3—4 kroků před kazatelnou a vyslechl ho celý.
Jeho přátelé opustilí však kostel za čtení listu.
doktor
Kopp
Oberschl
Korfant
Koppův
Bohušice u Kátovice
Katovice
Ma
29
article
Ke včerejší zprávě o středeční bouřlivé
schůzi italské poslanecké sněmovny dlužno při-
pojiti ještě některé dodatky. Socialisté a kon-
servativci, jak známo, žádali, aby provedlo s
vyšetřování o správě námořní, kterou obviňoval
z velkých a hrubých zlořádů. Jménem konser-
vativeů žádal o to Franchetti, načež po
vstal bývalý ministr námořnictví, nynější minist
zahraničních záležitostí Morin a opřev se
návrhům, podaným na dosazení zvláštní komise
ke zmíněnému vyšetřování, popřel vše, co bylo
námořní správě vytýkáno. Za naprostého ticha
ujal se po něm slova osobné prudce napadený
ministr námořnictví Bettolo a nazval své
odpůrce perfidními lháři. Socialista Ferri
křičel: »Proč tedy nežalujete? V Italii jest
dost soudců ! Nevéříme, že jste čestný muž !«
Bettolo, jehož tvář zbledla, četl pak přípisy
různých poslanců, kteři dosvědčovali mu jeho
poctivost, ale byl stále přerušován posměšnými
výkřiky a narážkami na přibuzenstvo. Rozezlen.
Bettolo zvolal: »Odmítám vaše ničemno-
sti!«, ale dostal v odpověď: »Vypravujte tyto
lupičské historky raději svému švakrovi, nikoli
nám !«
Třeba podotknouti, že Bettolův švakr jes
obviňován, že v domně ých skandálních afférách
ministerstva námořnictví měl nemalé úča-
stenství.
Ministr Bettolo usedl po své řečí za bouřli-
vého hluku a hřmotu odpůrců a demonstrativ-
ního potlesku vládní strany.
Po další debatě, do které, jak jsme již
uvedli, zasáhl také ministerský předseda Z
nardelli, docílila vláda zamítnutím zmíně-
ných návrhů vítězství 188 proti 149 hlasům.
»Tribuna« prohlašuje, že při porážee
koalice všech opposičních stran může býti vláda
se včerejším výsledkem úplně spokojena; vět-
šina asi 40 hlasů, dodává list. naprosto postačí
Morin
Ferri
Bettolo
Bettolův
Bettolo
poslanecký sněmovna