2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
12. června 1903.
5
article
k provedení vládního programu. List tento zá-
roveň sděluje, že vláda o své újmě a bez
vlivu proudů v parlamentu provede o námořní
správě anketu a že podá pak žádané vysvětlení
v míře nejobšírnější.
Chamberlainova politika.
Důsledky debaty, která provedla se v po
sledních dnech v anglické dolní sněmovně, ne
dají se dosud přesně přehlédnouti, ale tolik jiste
je, že ministerská krise, která jevila se před
ní neodvratnou, jest aspoň na čas zažehnána
Stalb se tak hlavně úsilím ministerského před-
sedy Balfoura. Třeba však hned dodati, že
vnitřní politická situace nebyla od rozštěpení li-
berální strany, způsobeného před 17 léty pro-
jektem Gladstonovy home-rule, tak nejasna, ja-
kou je dnes. Celní plán Chamberlainův rozdělil
i kabinet ve dvě protivné strany, které utkaly se
navzájem prudce v ministerské radě před zaháje
nim sněmovní debaty, ale konečně, jak se zdá,
docílen mezi nimi jakýsi klid zbraní. Umožníl
jej ministerský předseda Balíour tím, že
postavil se po bok Chamberlainovi a že zamezil,
že říšský kaneléř Ritehio, vůdce zastanců
svobodného obchodu, nepostavil se ve své sně-
movní řečí proti Chamberlainovu návrhu ještě
prudčeji, jak se od něho očekávalo. Balfour stále
klade důraz na to, že o Chamberlainovu pro-
jektu třeba předem vyslechnouti veřejné mínění.
Chamberlainův
Gladstonův
Chamberlain
Balfour
dolní sněmovna
sed Balfour
6
article
Neočekávaným způsobem zachoval se
Chamberlain: počínal si za debaty zdrže-
livě. Učinil prý tak proto, že by mu bylo odlou-
čení od svých kolíegů v době nynější naprosto
nemilým. Jeho projekt narazil na mnohem větší
odpor, nežli očekával, ale přes to ministr osad
zůstal celkem v ústraní, aby udržel se pomoch
Balfoura v kabinetu aspoň příští dva měsíce,
v nichž propracovati a dokončiti chce svůj pro-
gram. V říjnu, tak aspoň sděluje „Kol. Ztg.“.
nastoupi pak Chamberlain cestu po Anglii a svoji
výmluvností získá, jak doufá, voliče pro své
plány, k čemuž nyní nedostačuje prý mu zdraví.
V parlamentních kruzích se soudí, že krise
v kabinetu jest nyní překonána, ale vyskytují se
také náhledy opačné. Tak na př. radikáln
„Daily Mail“ a „Daily Chronicle“ považuji ny-
nější poměry v kabinetu neudržitelnými a praví
že Chamberlninovi nezbývá, nežli volití ze dvo-
jiho« buď od svého plánu upustiti neb odstoupiti
ale ať činí to neb ono, nynější ministerstvo dlouho
prý se neudrží.
Připomíná se také, že pro Chamberlaina ne-
vystoupil dosud, kromě Balfoura, ani jediný
přední politik anglický a že všichni téměř zá-
stupei bankovnictví v dolní sněmovně jsou proti
němu. V kahinetě má ovšem menšinu; souhlasi
s ním pouze jeho syn Austen Chamberlain, mi-
nistr námořnictví lord Selborne, ministr orby
lord Onslow, státní tajemník pro Indii, lord. Ha-
milton a konečně ministerský předseda. Bal-
Z Londýna se sděluje, že vláda pokusí se
vyváznouti z nynější situace jmenováním krá-
lovské komise, která by o návrhu Chaplinově na
zavedení cla ze žita a širším návrhu Chamber-
lainově na uzavření celního spolku s osadami a
zdanění všech životních potřeb, dovezených do
Anglie z cizích států, svolala anketu a získala
tak o nich mínění veřejnosti.
four.
Chamberlain
Balfour
Selborne
Onslow
Chaplinův
Anglie
dolní sněmovna
Indie
Bala
Londýn
7
article
Rakousko a Htalie.
Známý italský publíeista a bývalý poslanec
Arbib uveřejnil včera v časopise „Capitale
úvodní článek o poměru ltalie k Rakou
sku, ve kterém si stěžuje, že nynější nesmyslná
politika Ialie hrozí vehnati ji do války s Ra-
kouskem, která vedla by se pro ní za nepří-
znivych podmínek a skončila by jistou její poráž-
keu. Halie ztratila by touto válkou bezpochyby
Benátsko a pořící Adyže, jelikož by k Rakousku
připojilo se Německo, aby ztrestalo ltalii za po-
rušení smlouvy a Francie měla by pro ni jen
krásná slova. Válka Italie s Rakouskem se šťast-
ným výsledkem pro Italii není nemožností, praví
se dále v článku, ale teprve tehdy, až Italie bude
míti armádu připravenu a získá si spolehlivého
spojence k boji, jestliže ovšem do té doby ne-
bude zničena vnitřní hnilobou. Článek tento
vzbudili pochopitalný rozruch.
První sociální sjezd rakouských
mediků.
Z Vídně, 10. června
Arbib
Rakousko
Benátsko
Německo
Francie
Vídeň
Italia
8
article
(Původní zpráva „N. L.-
Slavně zahájení sizedu konalo se v sále Společ
nosti lékařů ve Vídni. Přítomni byli delegáti z ce
lého Rakouska. Uvádíme z nich: presidenta Společ
nosti lékařů dvor. radu Chrobaka, presidenta ví-
deňské lékařské komory Heima, jako zástupce vlády
mistodržitelského radu Netolického, ředitele vše-
obecné nemocnice vrchního zdravotního radu dra
Muchu, profesory Eschericha, dvor. radu Eb
nera, Frůhwalda, Herzíelda, Lanya, Ort-
nera, Palu, Paltaula, Schlesimngra, ze
Schnötirů, chěla společnosti záchranné dra. Cha-
rusa. Přítomni byli též delegáti lékařských spolků;
Docent Hammersehlag, dr. Stricher, dr. C
Carkiewicz (vovská komora lékařská) dr. U h m,
dr. Löwenslein adr. Slrassen Z Čechů pří-
tomni byli prof. Scherer a docent Haškov ec
jako zástupci university pražské a lékařské komory
Dále dři. Smutný Kessler ze Sprengeisenu
a zástupci Spolku českých mediků MUIC. Jiří' T rupl
a MUC. Em. Burian. Ze slovanských universit
byly zastoupeny Krakov a Lvov.
Společ
Heim
Mucha
Eb
Frůhwald
Herzíeld
Lanya
Ort
Schlesimngr
doktor
Stricher
Löwenslein
Čecho
Scherer
Haškov
Kessler
Sprengeisena
Burian
Vídeň
Rakousko
Palo
Paltaula
Krakov
Lvov
Společ
deňský lékařský komora
univerzita pražský a lékařský komora
spolek český medik
profesor Escherich
C Carkiewicz
U h
Jiří ' T
9
article
Bida sociální ve stavu lékařském sahá již tak
daleko, že mládež sama pociťuje potřebu nápravy
a scházejí se studenti z celého Rakouska, aby o ne
blahých poměrech svého stavu porokovali a řešili
otázky, které pro ně vlastně leprve v pozdějším věku
se stávájí akulními. Již z toho možno pozorovatí, že
náprava jest nevylinutelna. A této nápravy domál
se mládež, jež vidí, že o budoucnost jich nepostnrá
se ani vláda, ani země ani města, že nepostará se celá
společnost, nebudou-li sami o sebe se starati, nebu-
dou-li pevně organisování v pevný šík Bez ohledi
na rozdíly národností domáhati se svých práva na lid-
skou existenci. A sjezd odpovídal také požadavkům
těmlo, nebylo konfhiktu ve příčině národnosti. Mezi
účastníky panovala přátalská shoda. Slované před-
nesli svě pozdravně řeči jazykem své vlasti a byl
hlučně akklamováni.
Slovo úvodní měl předseda výkonného výboru
sjezdu MUC. Bedřich Gerstl (z Vídně). Vítá shro-
mážděné účastníky sjezdu. Poukazuje, na sympatie
jakých na všech místech sjezd došel a akcentuje na
konec solidaritu všech rakouských lékařů, nerušenou
národnostními spory, beslem: Viribus unitis.
Po něm ujal se slova čestný předsedia dv
rada Chrobák, vítal přítomně a poukazoval na to.
že sál společnosti určen jest sice pro pěstování vědy
nikoliv pro otázky stavu lékařsliého, že však byle
nutno mládeži popřáti příležitosti, aby veřejně vy-
slovila své požadavky a své stesky.
Jměnem vídeňské lékařské komery promluvil dr
Heim a vyslovil své potěšení nad novou organisan
mediků rakouských a opětně vytýká, že jest smut-
ným zjevem, že musí samu medikové ujati se akce
o zlepšení sociálních poměrů
Slovan
Gerstl
Chrobák
Heim
Bida
Rakousko
Vídeň
výkonný výbor sjezd MUC
10
article
Za vládu pozdravil účastníky místodržitelský rad
Netolický.
Nato vykonána volba předsednictva, v němž za-
stoupen jest laké delegát Spolku českých mediků,
zvolený nově předseda MUC. Gerstl udilí slovo dru
Wichmannovi, slavnostnímu řečníku sjezdu.
Dr. Wichmann jmenuje smulným zjevem, že se-
kaři posud nejsou organisováni, že poměry stavu l-
kařského jsou žalostny a že velikou vinu na věci nese
vláda, která nedostalečným zákonem o nemocen
ských pokladnách poměry ty ještě zhoršila. Varuje
gymnasisty před studiem mediciny, zvláště ty, kteří
nevládnou dostatečnými prostředky peněžními. Me-
moranda, vládě od různých organisací podaná, byih
ignorována. To vše vedlo k dnešnímu sjezdu. Řečník
dovolává se slov: „za práci také odměna“ i pro stav
lékařský a appelluje na konci na pomoc státu, společ-
nosti, neboť lékaři nebojují pouze pro sebe, nýbrž
i pro lid.
V dalším průběhu sjezdu pronášeny byly pozdra-
vy delegátů jednotlivých fakult v mateřské řeči.
MUC. Burian děkuje přípravnému výboru jménem
českých mediků za uskutečnění myšlenky sjezdu.
Reč jeho provázena bylu bouřlivým potleskem!
Gerstl
Wichmann
doktor
Burian
rada Netolický
spolek český medik
11
article
Jménem mediků pražské něm. university pozdra
vil sjezd MUC. Posner, za mediky ze Štyrského Hrad-
ce Kizler, za mediky krakovské MUC. Michejda (pol
sky), Rauchenbdchler z Inšpruku, Strocke a Prosin-
ski jměnem lvovských mediků. Jměnem pomocných
nemocničních lékarů dr. Löwenstein.
Na to přešlo se k jednacímu pořadu,
Jako první referent promluvil člen představen-
stva vídeňské lékařské komory dr. Ludv. Stricken
O hospodářském postavení rakouských
lékařů. Řečník vysvětluje tisnivé poměry ve stavu
lékařském všeobecnou stagnací hospodářskou: Starost
o chléb zatlačuje v pozadi starost o zdraví a lidé do-
žadují se pomoci lékařovy jen v nejnutnějším případě.
Následkem toho vzniká relativní přeplnění slavu lé-
kařského, nikoli absolutní, poněvadž více než /4 všech
obcí rakouských nemají lékaře. Veliký vliv má na
nepřiznivé poměry stavu lékařského vývoj moderního
sociálního zákonodárství, sociňlní Hygieny a vzrůst
nemoeničního pojišťováni: Vlivem nesčíslných zdra-
votních opatření (úprava pilné vody, kanalisace, re-
gulace bytů, profylace při. infekčních nemocech)
počet onemocnění od 20 let zmenšil se o polovici.
nikdo; ani stát ani společnost. nestará se, kdo to způ-
sobil. Zásluhy, které si osobují vlády na poli refor
zdravotních, ztráceji se před ohromnými zásluhami,
kterých lékaři si o zdraví lidu získali.
Michejda
Rauchenbdchler
Strocke
Prosin
doktor
Löwenstein
Ludv
Štyrský Hrad
lékařský komora
Inšpruk
12
article
Otázka školních lékařů, otázka léčení tuberku-
losy a otázka léčení pohlavních nemoci, ač řešení
jich pro lékaře ztrátu praxe za následek má, přene
byla do světa hozena bez ohledu na vlastní tisnivé
poměry. A jako dík za to musí lékař ještě řadu služe
zdravotních bezplalně obstarávati. Námaha lékaře
roste tedy a pokroku jeho umění přibývá v převrá-
ceném poměru s jeho odměnom Nepříznivý vliv na
postavení lékařů měl vývoj nemocničního pojišťování
Lékaři nebyli nikdy odpůrci zásadními pojišťování
pro případ nemoci, lékaři byli odpůrci; jakým bylo
prováděno. R. 1888 zákonem o pojisťování pro přípa
nemoci zařazeny byly mezi osoby k pojišťování povin-
né (dělnictvo a výkonní úřadníci bez ohledu na jejich
příjmy) i osoby dobře postavené, které nyní. léčeny
jsou bezplatně. Tak ve Vídni na př. podléhá povinnému
pojišťování pro případ nemoci téměř 34 obyvatel. B
lékařů byl tu pouze existenění a vláda mohla odpo
moci pouze uslanovením hranice příjmu pro bezplatné
léčení a stanovením minimální sazby protí vykoři
sťování lékařů pokladhami
Též jsou lékaři poškozování zneužíváním veře
ných a soukromých ambulatorií osohami dobře si
tuovanými a povinností úřadu jest, upozorniti osoby
ly na toto soustavné poškozování pomocných lékar
a persnálu. Zamezilo by se snad stanovením obvyk-
lých tax, kterým by škoda nahražena byla.
Vídeň
13
article
Nlečník zabývá se pak fušerstvim, které
je jedním z ne posledních činitelů stav lékařský po-
škozujících Ochrana, které proti němu poskytuje
§ 343. rak. trest. zák., je nedostatečná. Zákon trestí
jen toho, kdo bez lékařského vyučení a bez zákon-
ného oprávnění léčením nemocných po ž ivnosten-
sku se zabývá; nutno ledy dokázati živnostenské
professlonální provozování — jaký to jest polovičatý
a nevhodný prostředek v otázee polírání fušerství
dokazuje statistika, která praví že 9995 obžalovaných
pro „živnostenské“ fušerství je osvobozeno pro ne-
dostatek důkazu. Toto švindléřství kvete za podpory
mnohých a to i vlivných stran. Tyto a i jiné jestě
momenty to jsou, jež přispívají k tomu, aby ruinovaly
slav, který všecky svoje síly zúplna a bez zdráhání
ve služby státu postavil. Za svoje služby nemají ná-
ležilé odměny; ba stát se nestydí zadarmo vědění a
sil více než 1000 lékařů bezplatných využívati. Nutno
nalézti silu, aby prosadili oprávněné své požadavky
je proti vůli rozhodujících instancí — a ta leží v ho-
spodářském spojení všech lékařů Rakouska.
Tím bylo jednání prvního dne skončeno.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Rakousko
14
article
Ruch vkladatelů ve svoe václavské záložně by
včera depoledne valně ztenčený. Knížek předloženo
jen malé množství. S větším zájmem byly v zálužně
zkoumány lnížky, hteré k výplatě byly předloženy
z jistého ženského kláštera pražského. Dvanách těchto
knížek nebylo minuléha rou vzdon nejdůraznějšímu
vyzvání vůbec předloženo k revisi, takže značné ty
vklady byly považovány za fingované. Knížky do-
tyčné rovněž nebyly předloženy k 50% výplatě, a
najednou nyní se objevily. Nebyly však vyplacen
25% kvotou, poněvadě budou postoupeny vyšetčují-
címu soudci. Jsouť to knížky vkladů velmi podezře-
lých. Všecliy jsou opatřeny medrý mi křížky a ozna-
čením »fundace«. Vklady jsou v nich zapsány ke
konci let sedmdesátých, řadu let nebyly úroky vy-
bírány a v roce 1900 byly vybrány úroky za 10 la
najednou Poněvadž monsignore mělis dolyčným klá-
šterem spojení, bude snad Drozd mít příležitost vy-
světliti záhadu tčchto vkladů
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Královská rodina srbská zavražděna
Bylo právě půl desáté, když ubíral jsem se
kolem pošty. Vyletěh odtamtud mně známý úřad
ník, chopil mě za rameno a pošeptal mi tře-
soucím se hlasem a tak důkludně do ucha, že
mohlo to deset kolemjdoucích slyšeti: »Krá-
lovská rodina srbská je zavražděna, Luněvica
také a ještě asi tucet generálů!« Než jsem mohl
poptati se na podrobnosti, zmizel. Vyřídiv svou
věc, spěchnl jsem do Marianské ulice, leč tam
už kupil se před redakci nuší shluk lidi: Věděi
jsem, jakou tam čtou novinku. Pravda tedy.
Člověk s velikou oputrností vítati musí zprávy
ež docházejí z Orientu a Bělehrad jesuž orientem
lidé v poměry jinde zasvěcení tvrdí dokonce
že Orient počiná mnohem blíže na západi Lid
navzájem zprávu tu en passant si vyměňujíeí
jevili všichni pohnutí. Je to přirozené. Jde
tentokráte o hromadné vraždění, o revoluční
čin takové důkladnosti, jakých v dějinách
je málo. Nejen o kralovraždu, ale o vyhla-
zení všeho panovnického rodu a přátel,o
něž se opiral. A krev děsí i v menším
množství, nadtož pak když prolítu, jako v tomto
případě, v pravém slova toho smyslu proudem
A potom každý bezdéčně se zamyslil nad otáz-
kou, která se mu namanula okamžitě: A co se
v Sebsku a jinde bude dnlí dále? Jak za-
chová se k tomu, co v Bělehradě se stalo,
Rakousko a jak — Rusko? A tu tvář se za-
kabonila, jakž nemohlo ani jinak býtí. Buďme
ale upřímnými: onoho vřelélim soucituy jaký
se jeví v přístupuém srdci každého člověka
normálního, jsme véru nezpouorovali v míte
Orient
Bělehrad
Rakousko
Rusko
16
article
příliš veliké . . . Provázely sice dlouho sym-
patie českého lídu mladého krále. Provázely ho
zejmena, když dovedl zbýti se zhoubného vlivu
Milanova a když zhostiv se stoupencův stran
napredňacké, přilnul k radikálům, již v Srbsku
representují pokrok, státní samostatnost a my-
šlenku Slovanstva, však od té doby, co Ale-
xandr, dav se strhnouti vlivem své choti, chtěl
vnutiti národu za následníka trůnu mladého dů-
stojníčka, bratra své Dragy a dokonce-
se vrhl v náruč pověstného Cincara Mar
koviče a s ústavou jal se provozovat totéž, co
jeho otec a co bylo příčinou, že tento vlády zříci
se musil — od té doby jinak již pohliželi jsme
zdo na mladého Alexandra. — Co si lidé po-
vídali? Naslouchejme: »Stal se oběti výbuchu,
jenž není v dějinách východních národů, ojedi-
nělým. A proveden byl skutek rovněž dle osvěd-
čené methody východu. Spiklenci vrazili do pa-
láce a zabili ty, kdo se jim v ceslu postavili,
zabili na konec krále a královnu a když těch
nebylo, vylilásili převrat. Kde není již žádného
krále, tam lid snadno se spřáteli s novými po-
měry a s tím neb s těmi, kteří na místo krále
nastupují. Proto — tak aspoň se zdá — byla
revoluce v Bělehradě šťastna.« — — Na-
slouchejme dále: »Byla to tedy revoluce ujed-
naná, zrovna taková, jenom že mnohem prudší
a krvežíznivější, než ta, jež poslala domů z Bulhur
Milanův
Alexandr
Srbsko
Bělehrad
17
article
ska Battenberga. Však ku podivu, že k tomu vojáei
se odhodlali Události další nasvědčují tomu, že
vlastní příčinu revoluce hledati sluší v převratu,
jenž stal se samovolným zastavením platné ústavy
a výsledkem voleb nové skupštiny. «—» To že by
bylo vojenskými předáky v Srbsku tak mocně
zalomcovalo-? Vždyť měl nebožtik Milan v ar-
mádě nejlepší své přátele, neměl jich už Ale-
xandr?« — — Tak soudili druzí. »Vším byla
vinna Draga,« vykládali zase jiníi » Byla, to
jedna z nebezpečných krasavic, jež prodávají
mužům vnady své za slávu. Chtějí býti vel-
kými, slavnými, mocnými. Ženštiny tyto nehrozí
sel ničeho a jsou všeho schopny. Důkazem jest
švindl, jejž provedla Draga se svým těhotenstvím
Není pochybnosti, že měli již tehdy dědice seb-
ského trůnu připraveného. Draga byla démonem,
jenž svedl Alexandra. Třeba jen uvážiti, že
vzala si ho — nebylo by správno tvrdili, že
on vzab si ji — když jemu bylo osmnáct aji
více již než třicet let.« — »A co se stane
s námi? Omočíme si, vyšleme: tam armádní
sbur nebo budeme operovat společně s Ruskem
aneb proli němu?« A tu přestalo uvažování,
jemuž říkáme akademické, neboť každý cítí, že
půjde to do živého. »Srbsko leží, dle názoru
Vidně, dávno již v obvodu státní moci rakouské
a jeho osudi nemůže býti této říši lhostejným.
Battenberg
Milan
Drag
Alexandr
Srbsko
Rusko
18
article
Jak ale se do toho pustíme, pak počne opět na
Balkáně svítat a je zle. Dojde pak k tomu, před
čím Evropa se úzkostí a strachem chvěje
k veliké válce mezi svělem slovanským a ger-
mánským, v níž rozhodnuto bude též o osudu
našem.« — Nedá se upříti logiky tomuto
uvažování. — Jiní, skramnější ve svých vývo-
dech, dokazují, že Rakousku vybuchlo to v Bě
lehradě jako na zavolání. »Oproti situnci, jaká
se utvařuje na východě, maďarská obstrukce
v dalším odpírání rozpočtu na vojsko asi sotva
bude pokračovati« Každý jinak soudil, ale
všichni potřásali hlavou a jeden druhého se-
tázal, co z toho asi bude. Zatím roznešeny
listy zvláštního vydání, jež ode všech časopisů
bylo uspořádáno, v tisících exemplářích po ce-
lém městě. Toť se ví, že nikde nemluvilo se o
jiném než o krvavě tragéďií v novém bělehrad-
ském konakui
— Hus — Cyril a Mothoděj. Klerikální listy
přinášejí provolání, v němž kohouti české strany
klorikální svolávají »lid českoslovanský« k pouti
na posvátný Velehrad, aby tam uctil památku
věrozvěstů slovanských a demonstroval při tom
proti uctění památky — Husovy. Dobře vymy-
šleno: proti Husovi — Cyrila a Methoděje.
Hus
Cyril
Mothodějovice
Husův
Methoděj
Balkán
Evropa
Rakousko
východ
Velehrad
19
article
Kdybychom chtěli profanovati život nadpozemský
a obcování svatých a blažených kolem božího
trůnu, vylíčili bychom výjev, jak tito tři muží
slovanští klerikálním pamíletem se baví, jak
zejmena nad tím hlavami kroutí, že jednoho
z nich dovolávají se svolavatelé velohradského
poutního meetingu proti druhému v zájmu tého
Říma, který oba umučik Mezi Cyrilem a Metho-
dějem a Římem zeje tatáž propast jako mezi
Římem a Janem Husem a byla by to dějepisná
nevědomost, co tropí klerikálové, kdyby nebylo
to cos horšího — falšování historické pravdy.
Chtějídli oslavovat v národě českém. nějakého
pomocníka římského s aureolou svatého, potom
nechť se obrátí na sv. Vojtěcha, bratry ze So
luně nechť ale nechají. na pokoji. Tém ne-
mohlo se heztoho státi pohany větší, než že
za strážce jejich svaté památky vyhlédnuti
byli jesuité. Kdo skutečně ví, čím. Cyril a Me-
thoděj národu našemu a ostatním Slovanům
severním byli, na Velehrad nepůjde, aby tam
svědkem byl, jak učenníci Loyolovi hyzditi budou
jejich význam. Ostatně nechť pořadatelé vele-
bradské poutí, jež má býti trumfem proti Husově
slavnosli v Praze, mají se na pozoru. Stává se
z pravidla, že když uspořádá kdo pouť na Vele-
hrad, jako by na objednání tam a v okolíi vy-
puká epidemie neštoviční nebo jiná. Sousední
okresní hejlmani a moravské místodržitelstvo
mohli by o tom podati zprávy podrobnější
Anebo »neštovice« neplatí, když pouť pořádají
osvědčení matadoří moravského klerikalismu?
— Místní jména ve smíšeném kraji.
Cyril
Hus
svatý . Vojtěch
Husův
Vele
Řím
Velehrad
Praha
20
article
Pana S chömenera náramně urazilo, že jeho
největsí intimus pan Iro, druhdy poctivý če-
ský Jíra, domovem svým je po česku v Chebu
a nikolii v »Egrus. Chebe! Cheb ! Jméno to
největšímu Němei v Rakousku nechtělo nijnk
se líbiti i odhodlal se zahájiti velikolepou akei
proti komolení pragermánských názvů, jichž
prý jsou Čechy plhy a na restítuci jmen něme
ckýchy tam, kde češtína zaryla se již svými
spáry. A poněvadž není »nacionálního« ne-
smyslu, na který by se nedali chytiti němečtí
zástupci lidu, zřídili ihned komisi, by se do
věci pustila a podala zprávu o hrozném zločinu,
jehož se na Němectvu dopouští hrabivost česká
tím, že neoznačuje město, v němž p. dr. Funke
vévodl, jménem Leilmeritz, nýbrž že mu říká
Liteměřice.
Komiset se sešla a zvolila za referenta po-
slance Nováka, emerit. lékárníka a muže, který
ve svém oboru snad je výlečný, jenž ale jako
historik, topograf a linguista, pokud víme, ješté
ničím se neproslavil. Tento pan Novák pusli
se do studie mistních jmen v Čechách a do-
spěl po dlouhé dojista práci ke zvtáštnímu vý-
sledku. Odkryl, že byly v ohledu tem tři doby
v zemi české a dokázal v této době, že se na
němčině v tomto království nesvědomití poče-
šťovatelé dopouštěli smrtelných hříchů.
Jíra
doktor
Funke
Leilmeritz
Novák
Cheb
Rakousko
Čechy
21
article
Jde prý o to, aby se stanovilo, která. doba
má býti zvolena za základ pro. nezvratné,
pevné určení místních, jmen v Čechách. At
prý je to doba kterákoli, jenom když kone
učiněn bude svévolnosti, která v tomto ohledu
panuje, neboť dnes prý si přeloží od věku ně
mecké jmeno, každý, komu to napadne a v nej
bližším vydání dostane prý se takovéto vynale
zené místní jmeno do místního repertoria jako
— officiální. —
Rádi bychom zvěděli, mnoho-li by se našlo
v tomto království jmén, jež nebyla původně
česká neb která řekněmež vedle německého
názvu neměla by odedávna též jmého české.
Vždyť přace známo, že česká jména nalezáme
dnes ne pouze na hranicích této země, nýbrž
v sousední, cizině. A. lze říci, že podá-
vají si ruku se jmény vyhynulých větví slovan-
ských, se jmény Bodrců a Srbů lužických. Chtěl
by snad pan Novák nás nutiti, abychom říkali
nyní bitva »u Leipzigu« aneb nám milustivě do-
voli užívati i na dále jména Lipsko? Původně
byla všechna místní jména v Čechách slovan-
ská. Jednotlivá z nich přeměníla sel v německ
postupem dlouhých věků šířící se germanisace.
U mnohých české jméno se vytratilo úplněa
zbylo jen německé, u jiných se zachovaloi
Tak na př. jméno města Stříbra, jež ně
mecky se jmenuje Mies. Komu pak by pan No-
vák chtěl, diktovati, ahy na příklad vyškrul ze
svého českého repertoria Loket a nahradil ho
Ellbogenem? Neuznává pan Novák správným,
užívati jména Zlutice na místě Luditz, Bezdru
žice na místě Weseritz a Toužím na místě- Teu-
sing.2 Pan Novák pozastavuje se i nad českým
Libercem, zejména ale nad. českými Hodkovi-
vicemi, které vší mocí chtěl pokřtíti na L ie-
benal u.
Bodrec
Srba
Novák
Leipzig
Mies
Ellbogen
Čechy
Lipsko
Stříbro
Teu
Liberec
český Hodek
22
article
Jména česká vznikla jako všechna jména
ostatní povlovným vývojem. Nebylo nikoho, kdo
by je byl s namáháním překládal neh svévolně
komolil. Měníla se mnohdy po hlásce a byly to
ne vždycky koncovky, které se přizpůsobovaly,
nýbrž byly to i hlásky jiné, jež se přetrořovaly
takže ze mnohých poctivých jmén českých vzni-
kly zvlášť zajímavé nestvůry.
Ale i ty mají své historické právo a nikdo
nesmí je o své vůli a drzým způšobem měnit
Bylo zkomoleno hrozným způsobem též mnoho
jmén slovanských. Mnohá se ujala i v češtině
a dnes nelze je měnit zrovna tak, jako mnohá
jež prodělala průběh opačný.
Kdo by nyní drzou rukou chtěl vymitit,
co vzniklo samo sebou, dopustil by so křivdy
i barbarství. Toho, co snad si. dovoliti mohou
Němci v Poznani, my zde nestrpíme a kdyby
vláda sedla německým zuřivcům na lep, po-
starali bychom se o to, aby se úmysl našich
nepřátel skutkem nestal.
Němec
Poznaň
23
article
Pan Novák nechť si referuje o svých vý-
zkumech komu chce a kdy chce, naše auto-
nomní representace, naše obce, naší lidé nedo-
pusti, aby frivolní podnik Schönererův a jeho
stoupencův stal se skutkem a aby nám snad
úřadně bylo vnucováno, že žádnou obec, jež
většinou obyvatelstva je »německou«, neb. má
dokonce již německé zastupitelstvo, nesmíme
nazývati jinak než po německu. Bylo by t
počínání jednak směšná a potom marné. Jen
ať to Němci nebo vláda zkusí přijít nám s ně-
čím takovým.
Novák
Němec
Schönererův
24
article
— Osobní Při finanční stráži povýšeni byli
dozorci za naddozorce od finančních okresních
ředitelstav: v Českých, Budějovicích Jos. Woll, v Chru-
dimi Jan Antoš, v Chebu Jos. Heinl a Jan Horbach.
v Jičíně Hefman Kuhn a Frant. Pinkas, v Chomutově
Vincene Č-rník, Jiří Hampl a Eiuard Flzcher, v Lilo-
měřicích Jan Rohhahn, Josef Schicketanz,, Rudol
Němec. Karel. Wettengl a Gustav Kerl, v Plzni Joseí
Wick, v Praze Frant, Haškovec; z hlavních celnie
v Praze Josef Smola, v Poďinoklech Al. Sehěsser. —
Soušromý docent dr. Jan Hnátek jmenován byl
mimořádným professorem speciální medicinské patho-
logie a therapie na české universitě v Praze. Řediteii
panství kn. Schwarzenberga Ferdinandu Rředlovi
v Krumlově udělen byl rytřský kříž řádu Františk
Josefa. Okrasním hejlmanům Františku Frevro v
ve Valkém Mezitčí, Karlu Wermer osw il ve Zmnojmě
a Josefu S cho chovi v Třebíči udělen byl. bezplatně
název a hodnost místodržitelských radů, okresnímu
nadkomisaru Emilu Leischmerovi v Brně název
a hodnost okrezníhio hejlmann.
— Osobní z pošty. Jmenováni byli seha veb níim
nadkomisary pro technichou službu poštovní
a telegrafickou stavební komisaři Josef Zýka v Cho-
mutové, Arnošt Nechvátal v Olomouci a Vincene
Pešovský v Praze; poštmistry II. Úří dy
oxpeditor Jan. S chörger ve Vrhatkácln expedilorka
Manie Franthová v Čajčí u Hodonína, expedientka
Berta Kielhauserová v Turnově, expedient. Jos.
Antoš
Heinl
Horbach
Kuhn
František
Pinkas
Hampl
Rohhahn
Schicketanz
Rudol
Karel
Kerl
Joseum Wick
Smola
Al
doktor
Hnátek
Schwarzenberg
Rředl
Josef
Frevro
Wermer
Leischmer
Zýka
Nechvátal
Jan
Kielhauserová
Budějovice Jos
Chr
Cheb Jos
Jičín
Chomutov
Črník
Plzeň
Praha
Krumlov
Valký Mezitčí
Třebíč
Brno
cho
Olomouc
Čajčí u Hodonín
Turnov
Eiuard Flzchry
Vincen Pešovský
Mania Franthová
25
article
Burkert v Předlicích u Ústr nad Lab., cxpedientky
Ludmila Sedlecká v Opořanech a Marie z Lemzu
ve Veltrusech, expeditor Karel. Py no v Železné Rudě
(Eisensteinu), osobní pošímistr František Ciská nek
v Lišově a expedient Alois Schneiďer v Dobřeni-
cích. — Kontrolor Jan Pauer v Táboře dostal místo
správce pošty »Tábor2«. — Přeložený byli poštmistři
II. třídy: Františka Porkertová z Raspenavy do
Ledvic, Einilie Ka sperová z Mladých. Buků do
Raspenavy, Marie Schubertová ze Zacléře do
Albrechtic u Jablonce, Heřman Fladrich z Horek
do Starých Benátek, Františka Želiizkovrá ze Do
mousic na Peruc. Antonín Petna czek ze Žihle do
Hrobů, Marie Rzihová z Cukmantiu do Blallem
dorfu u České Lípy, Frant. Albrechl z Wurzelsdorfu
do Mšena (Gtünwaldn) nad Nisou a Kar. Schna bl
z Opořan do Krče. — Mista expeďientská byla udělena
expeditorkámi: Helenů Členmákové v Hudlicích
Anežce Dvošádkové v Opatově u Třehíče, Berlě
Karáskové v Bilých Poličanech u Hořic a Veronice
Sandové ve Velkém Čákově, expediturům. Ferd.
Škodovi ve Sludenci u Horek (Jilemnice)) a Einilu
Sloch o rovi v Přenychách, expedimntce: Boženě
Vrhové v Dolním Újezdu u Litomyšle. — Zumřalie
poštmistr II. třídy Erantišek Čádek v Žirovnici
a osobní poštmiste Karel Rofeld v Hhnšpachu.
Burkert
Sedlecká
Marie
Karel
Ciská
Schneiďer
Pauer
Porkertová
Schubertová
Heřman Fladrich
František Želiizkovrat
Petna
Rzihová
František
Dvošádková
Sand
Škoda
Einil
Božena
Rofeld
Předlice
Ústrálie nad Laba
Opořany
Lemz
Veltrusy
Lišov
Dobřeň
Tábor
Raspenava
Ledvice
Einilie Ka
Buk
Zacléř
Albrechtice
Jablonec
Horka
Benátky
Peruc
Žihla
Cukmantius
Český Lípa
Wurzelsdorf
Mšeno
Gtünwaldn
Nisa
Krč
Hudlice
Opatov
Třehíč
Hořice
Velký Čákův
Sludenec u Horka
Jilemnice
Přenychy
Dolní Újezd
Litomyšl
Žirovnice
Hhnšpach
Kara
Berl
Helen Členmáková
26
article
— Úmrtf. Ve středu dne 10. t. m. zemřel' ve věku
63 let pan Bedřich Seidl, obchodník v Žižkově.
býv. člen obec. zastup. v Karlíně. Poliřeh koná se
z ústř. slně na Olšanech dneso 4. hodi odpoledne. —
Včera zemřel ve věku 21 roku pan Zdeněk Čihař
úřadník okres. výboru na Král. Vinohradtch a člen
Sokola pražského, Polřben bude v sobolu dne 19
t. m. o 4. hod. odpol. z ústřední sině na hřbitově. ol
šanskémn
— Z Radhoště. Volání, že finanční stav Radloště
je bídný až k pláči, že podpory budou se musit za
staviti, bylo oprávněné. Výbor Radhoště nechtěje na
konci školního rohu poškoditi, dokonce snad zmařiti,
existenci 237 řádných studujících, nucen je předložili
valné hromadě návrh na půjčku 5000 K. na základní
jmění ,R.“ Smutný to úkaz. Volání k veřejnesti, vo-
lání k bývalým podporovaným o zaslání splátek byln
marné. Příjmy „R. stále klesaly. Podáváme výkaz
došlých příspěvků v květnu 1903: JC. Fr. Bursák
6 K, Jan Synek 40 K, dr. A. Blaták 20 K, Výp. pokl
potravní spolek v Brně 20 K, obec Topolsny 5. K,
obec Doloplazy 5 K, Otto Šašeci 20 K. M. Křipner 4 k
O Viglic 10 K. Valášek 10 K. K. Skripský 20 K, měst
Seidl
Čihař
Král
Sokol
František
Bursák
Synek
doktor
A Blaták
Výp
Otta Šašece
Křipner
Viglic
K Valášek
Skripský
Žižkov
Karlín
Olšany
Radhošť
Topolsna
Polřben
spolek v Brno 20 K
obec Doloplazy 5 K
27
article
obec Tovačov 10 K, předst obce Luběnice 5 K. d
E. Šarša 32 K, Nár. záložna v Místku 20 K. profee
sorský show theolog. fakulty v Prazu 8 K, Pr. Hlinsseh
6. K, R. Štanel 2 K, učitel sbov ústavu hluchoněmých
v Ivančiních 20 K, F. Gregor 10 K, A. Osvačil 10. K,
dr. Zlámal (Hrolovice) 30 K, J. Šlamečka 9 K, admi-
nistrace „Nár. Politiky“ (dhr od neznámého) 1 K, Spo-
řitelna v Slavkově 40 R, E. Pospíšil 107 K, Tarekova
společnost v Miysločovicích-10 K. Spořitelna města
Krměříže 50 K. dr. F. Koželuha 10 K, Fr. Zadák 2. K.
„J. V. Lipník“ 10. K, Tomáš Šílený 4 K, J. Ličmann
10 K, dr. Nevěřil 5 K, dr. Fuhrich 100 K, Leander Čech
4 K. K. L.. Jelínek 31 K. dr. Fre Kuliček 15 ° K 281 h.
Drežstvo divadelních ochotníků v Oslavanech 5° K.
dr J. Kovář 10 K, Jan Škrabal 5. K, obeu rada v Li-
tovli 52 K. Fr. Spurný 1 K, Občan záloána v Roud-
nici 10 K, E. Volek 4 K, dr. R. Musil 4 K, profee
sorský sbor čes. techniky v Praze 45 K, obec král,
města Ryjova 10 K, Občam zálozna v Olomouci 80/ K.
K E Šarša K
Hlinsseh
R Štanel
F Gregor
A Osvačil
doktor
Zlámal
Hrolovice
J Šlameček
E Pospíšil
Tarekův
F Koželuh
Tomáš
J Ličmann
Nevěřil
Fuhrich
K L
Fre
Škrabal
Spurná
E Volek
R Musil
Občam
Tovačov
Luběnice 5
záložna v Místek
spo
Slavkov
Miysločovice
Francie
Lipník
Oslavany
Roud
Praha
Ryjov 10 K
Olomouc
Leandros Čechy 4 K
28
article
Fr Bilý 69 K Malý je tento výkaz oproli velkým vy-
dáním. Výbor Radhoště obrátil se s prosbou za př-
spění v dubnu také k morav. obcím. Mimo uvedené
ve výkazu zaslala dne 29. dubna ti r. obec Studene
u Prostějova 4 K a dne 6. června tl r. obec Opatovice
10 K. Výhor Radhoště prosí v tétoz kritické, chvíli nyní-
veřejně ostatní moravské obce, by sebe menším př-
spěvkem „R.“ přispěly. Důležitost a význam Radhoště
je znám a je jasný, tak že netřeba tuto veřejnou vý-
zvurširoce odůvodňovati.
— Přednášky. Lidové přednášík y uni-
versitní na venkově. Zejtra v sobotu bude
přednášeti v Mladě B'oleslavi v sále okres. ho-
spodářské záložny o 4. hod. odpol dec. dr. Frani
Čá dia „O smyslových výkonech člověka po stránce
psychologické“, se demonstracemi, I. prednáška. (Kur
pro učitelstvo a přátele školství.
Bilá
Malá
doktor
Čá
Radhošť
Studen u Prostějov
Opatovice 10 K
29
article
— Vzpomínka, na bouřný rok 1848. Klub přátel
dělnictva včera odpoledne položil věnee na pomník
padlých studentů, postavený na Slovanech. Chystaná
schůze nemohla se konati a účastníci odebrali se po-
Karlově náměstí a Spálenou ulicí do Ferdinandovv
třidy, kde se rozesli
— Lesy v červnu. Ulěšená jest v červnu pro
cházka lesem jehličnatým! I ten borový les, jena
budí náladu vždy nejzádumčivější, vesele nyní sev oša-
til. Mladě větvičky vzhůru obrácené podobny jsou
osvětlenému střomku vánočnímu; ozdobena jest jimi
i nejstarší sosna s korou Hnědočervenou, vráskami
jen posetou, s vrcholkem však obsypaným dlouhými,
nasivěle zelenými jehlicemi, jež. stojícen dvě a dvě.
proti sobě, na vrcholu činí svazeček. Jak prostinký a
předce důležitý to strom! Od smůly obuvnické až po
nejčistší sílici terpentinovou, » dehtem; kolomazí,
koptem, smolou bílou, kalafunou atdi, v dřívím nad
jiné užilečnějším, vše poskytuje člověku Skupiny
smků s větvemi rozevřenými, v homolovilý koš shluk-
lými, s mladými výhonky jemných, porůznu na vět-
vičkách rozložených jehliček, jedlí s Bledě zelenými
listky jehličnými, pravidelně rozdvajenými se. zárodky
šišek přímých — vše to jeví se právě nym nejzdravěj-
ším a nejvonnějším dechem. Komu možno, jdi do lesa
nyní, ale sám anebo s duší stejně s tebou smýšlející.
Karlov náměstí
Ferdinandovv
30
article
Nyní právě otevřel les sílicí lázně pro rozervané ne-
rvy. pro choré nitro. Ticho losů jehliénatých mile ru-
šeno prací datlů černých s lesklými šaty a čepičkou
na hlavách červeneu, žlun se zeleným pláštikem se
šůsky pruhovanými, s košilkou bělavou, čepičkou větší
a malých strukapoumů Slyšiš pádné rány zo-
banů, jež duní na kmeni nezdravém jako drobné bub-
nování anebo jako drnkot struny na base Právě nyní
nastala hlavní sháňka po potravě malýra dailíkům,
kteří v brzku vylezou z kolébky, jemně vyhlazenéa
vystlané v dutinách stromů, a vycvičr se v umění
svých rodičů, v léčení stromů nemocných, červiky
kazisvěty trápených. Kukačka plaše přeletí mezi stro-
my, hřivnáč z hluhoka třikrát, čtyřikrát zavrká, pak
vznese se šikmo do výše, sraziv konce křídel tak
prudce, že tleskot tím vzniklý daleko v lese uslyšíš.
doupňák prostýmhu, hu, hu“ tajemnou lesa scenerii
doplňuje. Skřek dravce tiše vzletnuvšího a ponurý pi-
skot menšího lesního ptactva vzruší poněkud blaživé-
ticho mohutnýchi lesů.
Kukačka
31
article
— Buršácká, provokace na hersoké slavnosl
v Klamovoe. Novým dokladem, jak jsou naši Něm
v Praze »potlačováni«, jest událost, která přihiodil
se včera na herecké slavnosti v »Klamavne«. Na fut
českou slavnost dostavila se také así 9 buršáků,
kteří zasedli ke stolu mezi četnou českou společ-
nost a již v prvních počátcích slavnosti počali provo-
kovati drzým pokřikováním a zpěvem ně-
meckých písní. Když provokace jejich po požití
velkého množství alkoholu — dle udání sklepníka za
šeslnáct kornn — dostoupila tak daleko, že počali
insultovatí i hosty u vedlejších stolů a když na
klidné napomenutí okolosedících od-
pověděli ranami holí, strhlla se. taková
vřava, které téměř nelze vylíčíti. Jen rozváž-
nosti českého obecenstva se stalo, že nebyla nále-
žitě ztrestána zpupnost polozpitých němackých provo-
katérů. Z čelnýci ran nejtěžší utrpiěl stu-
den.t, který napomínal buršáky ke klidu. Člen smí-
chovského divadla. p. Charvát, který jako pořa-
datel zakročil, by slavnost nebyla rušena, byl raněn
buršáky na hlavě. Později se dostavivší policie
odvedla dva buršácké původca provokace na koší
skou strážnici, ke zjištění jmen. Ostatní buršáci, po-
tázali se ne hez obtíží s »Vaňkem«. Zraněnému stu-
dentu poskytnuta lékařská pomoc.
Charvát
Vaněk
Německo
Praha
32
article
— Nopskojnon noc měli včera obyvatelé don
č. 1 ve Štěpánské ulici, kde je umístěno se vším pří-
slušenstvím policejní komisařství. Ve Viničné uljci
byl před půlnoci zadržen 30letý dělník Josef Rolene
z Pánkráce, který měl u sebe různé nástroje nasvěd-
čující tomu, že neměl poctivých. úmyslů. Rolene
hyl odveden do separace, odkudž ráno měl být do-
praven do bezpečnostního oddělení. Po půlnoci začaí
uvězněný provozovat takový rámus, že obyvatele
culého domu byli ze spánku probuzeni. Tři hodiny
trvala tato kočičina, než zatčený umlkk.. Z počátku
také dvéře poškodil, pročež dostal svěrací kazajku.
— Pomsta zloděje. V noci na včerejšek měl ne-
očekávanou návštěvu syn správce Englovy továrny
v číse 300 ve Vršovicích, Karel Woiner: Po' půlnoni
zatřusklas tabule v okně a otvorem brzor na tos do brytu
vlezli zloděj. Výtěžku lupičské výpravy neměli pachatel
značného, neboť odnesl pouze tobolku. se 4 K. Z po-
msty nad nezdarem namáhání hodil pachateh, kdyz
vylezl z bytu, do okna tři kameny a způsobil tím
škodu 40 koru. Jedním kamenem byl probuzený
Wciner zasažen a na pravé ruce zraněn. Pátrání po
pachateli bylo zavedeno.
Nopskojnon
Josef Rolen
Pánkrác
Englův
Woiner
štěpánský ulice
Vršovice
33
article
— Těžký úraz hošíka. Na Smíchiově v čís. 282
v Plzeňské třídě býdlicí žena řeznickéhio ponrocníka
A. Rosická předuvěírem večer odešla na půdu věšet
prádlo. Osmiletý její synek František šel zae malkou
jsa však silně krátkozrakým, spadl se schodův a narazii
obličejem na kliku dveří tak, že těžce se poranil na
nose. Po první pomoci lékařské byl hošík odvezen
db nemoenice
— Subskrihoval pro sebe. V minulých dnech
mladý muž obcházeli nájemníky i majitele domu v Hoe
lešovicích a předloživ jim suhskripění listinu, opa-
třenou vidímátem policejního řediteiství, žádal o pod-
poru „pro nezaměslnané dělmetvo“. Posledními po-
jožtami v subskripěni listině byl přispěvek 2 K od
lékále p. dra. Kolaše v čís 514—VII. a 1 K od lékaře
p dra. Páva v čís. 513—VII. Pak byl subskribent za-
tčen, poněvadž činnost jeho zdálä se podezřelou. Sběl
ratel před zatčením listimu rozirhat. V zatčeném zji
štěn 24lotý řemenář Frant. Koší, který sen přiznal, že
listinu opatřil podělaným visem policejního ředitelství
a že si sebmané příspěvky ponechával, poněvadž je
bez práce. Kočí odveden byl k soudu.
— Drobné místní zprávy. Obuvnícký učeňí Jose
Hruška z čís. 1946—II na Zderaze byl předevčírem
večer v Iazarské ulici napaden řeznickým psema
pekousána na lovém, lýtku. Po lěkařském přispění by
učeň ponechán v domácím ošetřování a pes odevzdán
poliodnému k pozorování. — Šsfář Ant. Zíka ze Stříž
kova u Karlína předevčířem večer zpozoroval několik
chlapců, tovících ryby v rybnice u Čelakovského ulice
v Libni a zahnal ja. Chlapci pomstili se šafářovi lim,
že ho kamenovali. Jeden kámen trefil Ziku db levé
tváře a lehce lo poranil. Chihpci potom se rozprchli
— Truhlářský učeň Alois Suda ze Siníchova č 94
předevčírem odpoledne nevyhrul se rychle s dvou-
kolovým. vozíkem na Palackého, mostě isdnomu lia
František
Páv
Koš
Kočí
Jose Hruška
Šsfář
Zíka
Stříž
Čelakovský
Sud
Palacký
Zderaz
Iazarský ulice
Karlín
Libeň
Siníchov