ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 056264a0-70b8-11dc-b4b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 33 celkem · entity: person 181, org 19, place 134, work 8
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
12. června 1903.
4 masthead
Číslo 159,
5 article
k provedení vládního programu. List tento zá- roveň sděluje, že vláda o své újmě a bez vlivu proudů v parlamentu provede o námořní správě anketu a že podá pak žádané vysvětlení v míře nejobšírnější. Chamberlainova politika. Důsledky debaty, která provedla se v po sledních dnech v anglické dolní sněmovně, ne dají se dosud přesně přehlédnouti, ale tolik jiste je, že ministerská krise, která jevila se před ní neodvratnou, jest aspoň na čas zažehnána Stalb se tak hlavně úsilím ministerského před- sedy Balfoura. Třeba však hned dodati, že vnitřní politická situace nebyla od rozštěpení li- berální strany, způsobeného před 17 léty pro- jektem Gladstonovy home-rule, tak nejasna, ja- kou je dnes. Celní plán Chamberlainův rozdělil i kabinet ve dvě protivné strany, které utkaly se navzájem prudce v ministerské radě před zaháje nim sněmovní debaty, ale konečně, jak se zdá, docílen mezi nimi jakýsi klid zbraní. Umožníl jej ministerský předseda Balíour tím, že postavil se po bok Chamberlainovi a že zamezil, že říšský kaneléř Ritehio, vůdce zastanců svobodného obchodu, nepostavil se ve své sně- movní řečí proti Chamberlainovu návrhu ještě prudčeji, jak se od něho očekávalo. Balfour stále klade důraz na to, že o Chamberlainovu pro- jektu třeba předem vyslechnouti veřejné mínění.
Chamberlainův Gladstonův Chamberlain Balfour dolní sněmovna sed Balfour
6 article
Neočekávaným způsobem zachoval se Chamberlain: počínal si za debaty zdrže- livě. Učinil prý tak proto, že by mu bylo odlou- čení od svých kolíegů v době nynější naprosto nemilým. Jeho projekt narazil na mnohem větší odpor, nežli očekával, ale přes to ministr osad zůstal celkem v ústraní, aby udržel se pomoch Balfoura v kabinetu aspoň příští dva měsíce, v nichž propracovati a dokončiti chce svůj pro- gram. V říjnu, tak aspoň sděluje „Kol. Ztg.“. nastoupi pak Chamberlain cestu po Anglii a svoji výmluvností získá, jak doufá, voliče pro své plány, k čemuž nyní nedostačuje prý mu zdraví. V parlamentních kruzích se soudí, že krise v kabinetu jest nyní překonána, ale vyskytují se také náhledy opačné. Tak na př. radikáln „Daily Mail“ a „Daily Chronicle“ považuji ny- nější poměry v kabinetu neudržitelnými a praví že Chamberlninovi nezbývá, nežli volití ze dvo- jiho« buď od svého plánu upustiti neb odstoupiti ale ať činí to neb ono, nynější ministerstvo dlouho prý se neudrží. Připomíná se také, že pro Chamberlaina ne- vystoupil dosud, kromě Balfoura, ani jediný přední politik anglický a že všichni téměř zá- stupei bankovnictví v dolní sněmovně jsou proti němu. V kahinetě má ovšem menšinu; souhlasi s ním pouze jeho syn Austen Chamberlain, mi- nistr námořnictví lord Selborne, ministr orby lord Onslow, státní tajemník pro Indii, lord. Ha- milton a konečně ministerský předseda. Bal- Z Londýna se sděluje, že vláda pokusí se vyváznouti z nynější situace jmenováním krá- lovské komise, která by o návrhu Chaplinově na zavedení cla ze žita a širším návrhu Chamber- lainově na uzavření celního spolku s osadami a zdanění všech životních potřeb, dovezených do Anglie z cizích států, svolala anketu a získala tak o nich mínění veřejnosti. four.
Chamberlain Balfour Selborne Onslow Chaplinův Anglie dolní sněmovna Indie Bala Londýn
7 article
Rakousko a Htalie. Známý italský publíeista a bývalý poslanec Arbib uveřejnil včera v časopise „Capitale úvodní článek o poměru ltalie k Rakou sku, ve kterém si stěžuje, že nynější nesmyslná politika Ialie hrozí vehnati ji do války s Ra- kouskem, která vedla by se pro ní za nepří- znivych podmínek a skončila by jistou její poráž- keu. Halie ztratila by touto válkou bezpochyby Benátsko a pořící Adyže, jelikož by k Rakousku připojilo se Německo, aby ztrestalo ltalii za po- rušení smlouvy a Francie měla by pro ni jen krásná slova. Válka Italie s Rakouskem se šťast- ným výsledkem pro Italii není nemožností, praví se dále v článku, ale teprve tehdy, až Italie bude míti armádu připravenu a získá si spolehlivého spojence k boji, jestliže ovšem do té doby ne- bude zničena vnitřní hnilobou. Článek tento vzbudili pochopitalný rozruch. První sociální sjezd rakouských mediků. Z Vídně, 10. června
Arbib Rakousko Benátsko Německo Francie Vídeň Italia
8 article
(Původní zpráva „N. L.- Slavně zahájení sizedu konalo se v sále Společ nosti lékařů ve Vídni. Přítomni byli delegáti z ce lého Rakouska. Uvádíme z nich: presidenta Společ nosti lékařů dvor. radu Chrobaka, presidenta ví- deňské lékařské komory Heima, jako zástupce vlády mistodržitelského radu Netolického, ředitele vše- obecné nemocnice vrchního zdravotního radu dra Muchu, profesory Eschericha, dvor. radu Eb nera, Frůhwalda, Herzíelda, Lanya, Ort- nera, Palu, Paltaula, Schlesimngra, ze Schnötirů, chěla společnosti záchranné dra. Cha- rusa. Přítomni byli též delegáti lékařských spolků; Docent Hammersehlag, dr. Stricher, dr. C Carkiewicz (vovská komora lékařská) dr. U h m, dr. Löwenslein adr. Slrassen Z Čechů pří- tomni byli prof. Scherer a docent Haškov ec jako zástupci university pražské a lékařské komory Dále dři. Smutný Kessler ze Sprengeisenu a zástupci Spolku českých mediků MUIC. Jiří' T rupl a MUC. Em. Burian. Ze slovanských universit byly zastoupeny Krakov a Lvov.
Společ Heim Mucha Eb Frůhwald Herzíeld Lanya Ort Schlesimngr doktor Stricher Löwenslein Čecho Scherer Haškov Kessler Sprengeisena Burian Vídeň Rakousko Palo Paltaula Krakov Lvov Společ deňský lékařský komora univerzita pražský a lékařský komora spolek český medik profesor Escherich C Carkiewicz U h Jiří ' T
9 article
Bida sociální ve stavu lékařském sahá již tak daleko, že mládež sama pociťuje potřebu nápravy a scházejí se studenti z celého Rakouska, aby o ne blahých poměrech svého stavu porokovali a řešili otázky, které pro ně vlastně leprve v pozdějším věku se stávájí akulními. Již z toho možno pozorovatí, že náprava jest nevylinutelna. A této nápravy domál se mládež, jež vidí, že o budoucnost jich nepostnrá se ani vláda, ani země ani města, že nepostará se celá společnost, nebudou-li sami o sebe se starati, nebu- dou-li pevně organisování v pevný šík Bez ohledi na rozdíly národností domáhati se svých práva na lid- skou existenci. A sjezd odpovídal také požadavkům těmlo, nebylo konfhiktu ve příčině národnosti. Mezi účastníky panovala přátalská shoda. Slované před- nesli svě pozdravně řeči jazykem své vlasti a byl hlučně akklamováni. Slovo úvodní měl předseda výkonného výboru sjezdu MUC. Bedřich Gerstl (z Vídně). Vítá shro- mážděné účastníky sjezdu. Poukazuje, na sympatie jakých na všech místech sjezd došel a akcentuje na konec solidaritu všech rakouských lékařů, nerušenou národnostními spory, beslem: Viribus unitis. Po něm ujal se slova čestný předsedia dv rada Chrobák, vítal přítomně a poukazoval na to. že sál společnosti určen jest sice pro pěstování vědy nikoliv pro otázky stavu lékařsliého, že však byle nutno mládeži popřáti příležitosti, aby veřejně vy- slovila své požadavky a své stesky. Jměnem vídeňské lékařské komery promluvil dr Heim a vyslovil své potěšení nad novou organisan mediků rakouských a opětně vytýká, že jest smut- ným zjevem, že musí samu medikové ujati se akce o zlepšení sociálních poměrů
Slovan Gerstl Chrobák Heim Bida Rakousko Vídeň výkonný výbor sjezd MUC
10 article
Za vládu pozdravil účastníky místodržitelský rad Netolický. Nato vykonána volba předsednictva, v němž za- stoupen jest laké delegát Spolku českých mediků, zvolený nově předseda MUC. Gerstl udilí slovo dru Wichmannovi, slavnostnímu řečníku sjezdu. Dr. Wichmann jmenuje smulným zjevem, že se- kaři posud nejsou organisováni, že poměry stavu l- kařského jsou žalostny a že velikou vinu na věci nese vláda, která nedostalečným zákonem o nemocen ských pokladnách poměry ty ještě zhoršila. Varuje gymnasisty před studiem mediciny, zvláště ty, kteří nevládnou dostatečnými prostředky peněžními. Me- moranda, vládě od různých organisací podaná, byih ignorována. To vše vedlo k dnešnímu sjezdu. Řečník dovolává se slov: „za práci také odměna“ i pro stav lékařský a appelluje na konci na pomoc státu, společ- nosti, neboť lékaři nebojují pouze pro sebe, nýbrž i pro lid. V dalším průběhu sjezdu pronášeny byly pozdra- vy delegátů jednotlivých fakult v mateřské řeči. MUC. Burian děkuje přípravnému výboru jménem českých mediků za uskutečnění myšlenky sjezdu. Reč jeho provázena bylu bouřlivým potleskem!
Gerstl Wichmann doktor Burian rada Netolický spolek český medik
11 article
Jménem mediků pražské něm. university pozdra vil sjezd MUC. Posner, za mediky ze Štyrského Hrad- ce Kizler, za mediky krakovské MUC. Michejda (pol sky), Rauchenbdchler z Inšpruku, Strocke a Prosin- ski jměnem lvovských mediků. Jměnem pomocných nemocničních lékarů dr. Löwenstein. Na to přešlo se k jednacímu pořadu, Jako první referent promluvil člen představen- stva vídeňské lékařské komory dr. Ludv. Stricken O hospodářském postavení rakouských lékařů. Řečník vysvětluje tisnivé poměry ve stavu lékařském všeobecnou stagnací hospodářskou: Starost o chléb zatlačuje v pozadi starost o zdraví a lidé do- žadují se pomoci lékařovy jen v nejnutnějším případě. Následkem toho vzniká relativní přeplnění slavu lé- kařského, nikoli absolutní, poněvadž více než /4 všech obcí rakouských nemají lékaře. Veliký vliv má na nepřiznivé poměry stavu lékařského vývoj moderního sociálního zákonodárství, sociňlní Hygieny a vzrůst nemoeničního pojišťováni: Vlivem nesčíslných zdra- votních opatření (úprava pilné vody, kanalisace, re- gulace bytů, profylace při. infekčních nemocech) počet onemocnění od 20 let zmenšil se o polovici. nikdo; ani stát ani společnost. nestará se, kdo to způ- sobil. Zásluhy, které si osobují vlády na poli refor zdravotních, ztráceji se před ohromnými zásluhami, kterých lékaři si o zdraví lidu získali.
Michejda Rauchenbdchler Strocke Prosin doktor Löwenstein Ludv Štyrský Hrad lékařský komora Inšpruk
12 article
Otázka školních lékařů, otázka léčení tuberku- losy a otázka léčení pohlavních nemoci, ač řešení jich pro lékaře ztrátu praxe za následek má, přene byla do světa hozena bez ohledu na vlastní tisnivé poměry. A jako dík za to musí lékař ještě řadu služe zdravotních bezplalně obstarávati. Námaha lékaře roste tedy a pokroku jeho umění přibývá v převrá- ceném poměru s jeho odměnom Nepříznivý vliv na postavení lékařů měl vývoj nemocničního pojišťování Lékaři nebyli nikdy odpůrci zásadními pojišťování pro případ nemoci, lékaři byli odpůrci; jakým bylo prováděno. R. 1888 zákonem o pojisťování pro přípa nemoci zařazeny byly mezi osoby k pojišťování povin- né (dělnictvo a výkonní úřadníci bez ohledu na jejich příjmy) i osoby dobře postavené, které nyní. léčeny jsou bezplatně. Tak ve Vídni na př. podléhá povinnému pojišťování pro případ nemoci téměř 34 obyvatel. B lékařů byl tu pouze existenění a vláda mohla odpo moci pouze uslanovením hranice příjmu pro bezplatné léčení a stanovením minimální sazby protí vykoři sťování lékařů pokladhami Též jsou lékaři poškozování zneužíváním veře ných a soukromých ambulatorií osohami dobře si tuovanými a povinností úřadu jest, upozorniti osoby ly na toto soustavné poškozování pomocných lékar a persnálu. Zamezilo by se snad stanovením obvyk- lých tax, kterým by škoda nahražena byla.
Vídeň
13 article
Nlečník zabývá se pak fušerstvim, které je jedním z ne posledních činitelů stav lékařský po- škozujících Ochrana, které proti němu poskytuje § 343. rak. trest. zák., je nedostatečná. Zákon trestí jen toho, kdo bez lékařského vyučení a bez zákon- ného oprávnění léčením nemocných po ž ivnosten- sku se zabývá; nutno ledy dokázati živnostenské professlonální provozování — jaký to jest polovičatý a nevhodný prostředek v otázee polírání fušerství dokazuje statistika, která praví že 9995 obžalovaných pro „živnostenské“ fušerství je osvobozeno pro ne- dostatek důkazu. Toto švindléřství kvete za podpory mnohých a to i vlivných stran. Tyto a i jiné jestě momenty to jsou, jež přispívají k tomu, aby ruinovaly slav, který všecky svoje síly zúplna a bez zdráhání ve služby státu postavil. Za svoje služby nemají ná- ležilé odměny; ba stát se nestydí zadarmo vědění a sil více než 1000 lékařů bezplatných využívati. Nutno nalézti silu, aby prosadili oprávněné své požadavky je proti vůli rozhodujících instancí — a ta leží v ho- spodářském spojení všech lékařů Rakouska. Tím bylo jednání prvního dne skončeno. Defraudace ve svato-václavské záložně.
Rakousko
14 article
Ruch vkladatelů ve svoe václavské záložně by včera depoledne valně ztenčený. Knížek předloženo jen malé množství. S větším zájmem byly v zálužně zkoumány lnížky, hteré k výplatě byly předloženy z jistého ženského kláštera pražského. Dvanách těchto knížek nebylo minuléha rou vzdon nejdůraznějšímu vyzvání vůbec předloženo k revisi, takže značné ty vklady byly považovány za fingované. Knížky do- tyčné rovněž nebyly předloženy k 50% výplatě, a najednou nyní se objevily. Nebyly však vyplacen 25% kvotou, poněvadě budou postoupeny vyšetčují- címu soudci. Jsouť to knížky vkladů velmi podezře- lých. Všecliy jsou opatřeny medrý mi křížky a ozna- čením »fundace«. Vklady jsou v nich zapsány ke konci let sedmdesátých, řadu let nebyly úroky vy- bírány a v roce 1900 byly vybrány úroky za 10 la najednou Poněvadž monsignore mělis dolyčným klá- šterem spojení, bude snad Drozd mít příležitost vy- světliti záhadu tčchto vkladů
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Královská rodina srbská zavražděna Bylo právě půl desáté, když ubíral jsem se kolem pošty. Vyletěh odtamtud mně známý úřad ník, chopil mě za rameno a pošeptal mi tře- soucím se hlasem a tak důkludně do ucha, že mohlo to deset kolemjdoucích slyšeti: »Krá- lovská rodina srbská je zavražděna, Luněvica také a ještě asi tucet generálů!« Než jsem mohl poptati se na podrobnosti, zmizel. Vyřídiv svou věc, spěchnl jsem do Marianské ulice, leč tam už kupil se před redakci nuší shluk lidi: Věděi jsem, jakou tam čtou novinku. Pravda tedy. Člověk s velikou oputrností vítati musí zprávy ež docházejí z Orientu a Bělehrad jesuž orientem lidé v poměry jinde zasvěcení tvrdí dokonce že Orient počiná mnohem blíže na západi Lid navzájem zprávu tu en passant si vyměňujíeí jevili všichni pohnutí. Je to přirozené. Jde tentokráte o hromadné vraždění, o revoluční čin takové důkladnosti, jakých v dějinách je málo. Nejen o kralovraždu, ale o vyhla- zení všeho panovnického rodu a přátel,o něž se opiral. A krev děsí i v menším množství, nadtož pak když prolítu, jako v tomto případě, v pravém slova toho smyslu proudem A potom každý bezdéčně se zamyslil nad otáz- kou, která se mu namanula okamžitě: A co se v Sebsku a jinde bude dnlí dále? Jak za- chová se k tomu, co v Bělehradě se stalo, Rakousko a jak — Rusko? A tu tvář se za- kabonila, jakž nemohlo ani jinak býtí. Buďme ale upřímnými: onoho vřelélim soucituy jaký se jeví v přístupuém srdci každého člověka normálního, jsme véru nezpouorovali v míte
Orient Bělehrad Rakousko Rusko
16 article
příliš veliké . . . Provázely sice dlouho sym- patie českého lídu mladého krále. Provázely ho zejmena, když dovedl zbýti se zhoubného vlivu Milanova a když zhostiv se stoupencův stran napredňacké, přilnul k radikálům, již v Srbsku representují pokrok, státní samostatnost a my- šlenku Slovanstva, však od té doby, co Ale- xandr, dav se strhnouti vlivem své choti, chtěl vnutiti národu za následníka trůnu mladého dů- stojníčka, bratra své Dragy a dokonce- se vrhl v náruč pověstného Cincara Mar koviče a s ústavou jal se provozovat totéž, co jeho otec a co bylo příčinou, že tento vlády zříci se musil — od té doby jinak již pohliželi jsme zdo na mladého Alexandra. — Co si lidé po- vídali? Naslouchejme: »Stal se oběti výbuchu, jenž není v dějinách východních národů, ojedi- nělým. A proveden byl skutek rovněž dle osvěd- čené methody východu. Spiklenci vrazili do pa- láce a zabili ty, kdo se jim v ceslu postavili, zabili na konec krále a královnu a když těch nebylo, vylilásili převrat. Kde není již žádného krále, tam lid snadno se spřáteli s novými po- měry a s tím neb s těmi, kteří na místo krále nastupují. Proto — tak aspoň se zdá — byla revoluce v Bělehradě šťastna.« — — Na- slouchejme dále: »Byla to tedy revoluce ujed- naná, zrovna taková, jenom že mnohem prudší a krvežíznivější, než ta, jež poslala domů z Bulhur
Milanův Alexandr Srbsko Bělehrad
17 article
ska Battenberga. Však ku podivu, že k tomu vojáei se odhodlali Události další nasvědčují tomu, že vlastní příčinu revoluce hledati sluší v převratu, jenž stal se samovolným zastavením platné ústavy a výsledkem voleb nové skupštiny. «—» To že by bylo vojenskými předáky v Srbsku tak mocně zalomcovalo-? Vždyť měl nebožtik Milan v ar- mádě nejlepší své přátele, neměl jich už Ale- xandr?« — — Tak soudili druzí. »Vším byla vinna Draga,« vykládali zase jiníi » Byla, to jedna z nebezpečných krasavic, jež prodávají mužům vnady své za slávu. Chtějí býti vel- kými, slavnými, mocnými. Ženštiny tyto nehrozí sel ničeho a jsou všeho schopny. Důkazem jest švindl, jejž provedla Draga se svým těhotenstvím Není pochybnosti, že měli již tehdy dědice seb- ského trůnu připraveného. Draga byla démonem, jenž svedl Alexandra. Třeba jen uvážiti, že vzala si ho — nebylo by správno tvrdili, že on vzab si ji — když jemu bylo osmnáct aji více již než třicet let.« — »A co se stane s námi? Omočíme si, vyšleme: tam armádní sbur nebo budeme operovat společně s Ruskem aneb proli němu?« A tu přestalo uvažování, jemuž říkáme akademické, neboť každý cítí, že půjde to do živého. »Srbsko leží, dle názoru Vidně, dávno již v obvodu státní moci rakouské a jeho osudi nemůže býti této říši lhostejným.
Battenberg Milan Drag Alexandr Srbsko Rusko
18 article
Jak ale se do toho pustíme, pak počne opět na Balkáně svítat a je zle. Dojde pak k tomu, před čím Evropa se úzkostí a strachem chvěje k veliké válce mezi svělem slovanským a ger- mánským, v níž rozhodnuto bude též o osudu našem.« — Nedá se upříti logiky tomuto uvažování. — Jiní, skramnější ve svých vývo- dech, dokazují, že Rakousku vybuchlo to v Bě lehradě jako na zavolání. »Oproti situnci, jaká se utvařuje na východě, maďarská obstrukce v dalším odpírání rozpočtu na vojsko asi sotva bude pokračovati« Každý jinak soudil, ale všichni potřásali hlavou a jeden druhého se- tázal, co z toho asi bude. Zatím roznešeny listy zvláštního vydání, jež ode všech časopisů bylo uspořádáno, v tisících exemplářích po ce- lém městě. Toť se ví, že nikde nemluvilo se o jiném než o krvavě tragéďií v novém bělehrad- ském konakui — Hus — Cyril a Mothoděj. Klerikální listy přinášejí provolání, v němž kohouti české strany klorikální svolávají »lid českoslovanský« k pouti na posvátný Velehrad, aby tam uctil památku věrozvěstů slovanských a demonstroval při tom proti uctění památky — Husovy. Dobře vymy- šleno: proti Husovi — Cyrila a Methoděje.
Hus Cyril Mothodějovice Husův Methoděj Balkán Evropa Rakousko východ Velehrad
19 article
Kdybychom chtěli profanovati život nadpozemský a obcování svatých a blažených kolem božího trůnu, vylíčili bychom výjev, jak tito tři muží slovanští klerikálním pamíletem se baví, jak zejmena nad tím hlavami kroutí, že jednoho z nich dovolávají se svolavatelé velohradského poutního meetingu proti druhému v zájmu tého Říma, který oba umučik Mezi Cyrilem a Metho- dějem a Římem zeje tatáž propast jako mezi Římem a Janem Husem a byla by to dějepisná nevědomost, co tropí klerikálové, kdyby nebylo to cos horšího — falšování historické pravdy. Chtějídli oslavovat v národě českém. nějakého pomocníka římského s aureolou svatého, potom nechť se obrátí na sv. Vojtěcha, bratry ze So luně nechť ale nechají. na pokoji. Tém ne- mohlo se heztoho státi pohany větší, než že za strážce jejich svaté památky vyhlédnuti byli jesuité. Kdo skutečně ví, čím. Cyril a Me- thoděj národu našemu a ostatním Slovanům severním byli, na Velehrad nepůjde, aby tam svědkem byl, jak učenníci Loyolovi hyzditi budou jejich význam. Ostatně nechť pořadatelé vele- bradské poutí, jež má býti trumfem proti Husově slavnosli v Praze, mají se na pozoru. Stává se z pravidla, že když uspořádá kdo pouť na Vele- hrad, jako by na objednání tam a v okolíi vy- puká epidemie neštoviční nebo jiná. Sousední okresní hejlmani a moravské místodržitelstvo mohli by o tom podati zprávy podrobnější Anebo »neštovice« neplatí, když pouť pořádají osvědčení matadoří moravského klerikalismu? — Místní jména ve smíšeném kraji.
Cyril Hus svatý . Vojtěch Husův Vele Řím Velehrad Praha
20 article
Pana S chömenera náramně urazilo, že jeho největsí intimus pan Iro, druhdy poctivý če- ský Jíra, domovem svým je po česku v Chebu a nikolii v »Egrus. Chebe! Cheb ! Jméno to největšímu Němei v Rakousku nechtělo nijnk se líbiti i odhodlal se zahájiti velikolepou akei proti komolení pragermánských názvů, jichž prý jsou Čechy plhy a na restítuci jmen něme ckýchy tam, kde češtína zaryla se již svými spáry. A poněvadž není »nacionálního« ne- smyslu, na který by se nedali chytiti němečtí zástupci lidu, zřídili ihned komisi, by se do věci pustila a podala zprávu o hrozném zločinu, jehož se na Němectvu dopouští hrabivost česká tím, že neoznačuje město, v němž p. dr. Funke vévodl, jménem Leilmeritz, nýbrž že mu říká Liteměřice. Komiset se sešla a zvolila za referenta po- slance Nováka, emerit. lékárníka a muže, který ve svém oboru snad je výlečný, jenž ale jako historik, topograf a linguista, pokud víme, ješté ničím se neproslavil. Tento pan Novák pusli se do studie mistních jmen v Čechách a do- spěl po dlouhé dojista práci ke zvtáštnímu vý- sledku. Odkryl, že byly v ohledu tem tři doby v zemi české a dokázal v této době, že se na němčině v tomto království nesvědomití poče- šťovatelé dopouštěli smrtelných hříchů.
Jíra doktor Funke Leilmeritz Novák Cheb Rakousko Čechy
21 article
Jde prý o to, aby se stanovilo, která. doba má býti zvolena za základ pro. nezvratné, pevné určení místních, jmen v Čechách. At prý je to doba kterákoli, jenom když kone učiněn bude svévolnosti, která v tomto ohledu panuje, neboť dnes prý si přeloží od věku ně mecké jmeno, každý, komu to napadne a v nej bližším vydání dostane prý se takovéto vynale zené místní jmeno do místního repertoria jako — officiální. — Rádi bychom zvěděli, mnoho-li by se našlo v tomto království jmén, jež nebyla původně česká neb která řekněmež vedle německého názvu neměla by odedávna též jmého české. Vždyť přace známo, že česká jména nalezáme dnes ne pouze na hranicích této země, nýbrž v sousední, cizině. A. lze říci, že podá- vají si ruku se jmény vyhynulých větví slovan- ských, se jmény Bodrců a Srbů lužických. Chtěl by snad pan Novák nás nutiti, abychom říkali nyní bitva »u Leipzigu« aneb nám milustivě do- voli užívati i na dále jména Lipsko? Původně byla všechna místní jména v Čechách slovan- ská. Jednotlivá z nich přeměníla sel v německ postupem dlouhých věků šířící se germanisace. U mnohých české jméno se vytratilo úplněa zbylo jen německé, u jiných se zachovaloi Tak na př. jméno města Stříbra, jež ně mecky se jmenuje Mies. Komu pak by pan No- vák chtěl, diktovati, ahy na příklad vyškrul ze svého českého repertoria Loket a nahradil ho Ellbogenem? Neuznává pan Novák správným, užívati jména Zlutice na místě Luditz, Bezdru žice na místě Weseritz a Toužím na místě- Teu- sing.2 Pan Novák pozastavuje se i nad českým Libercem, zejména ale nad. českými Hodkovi- vicemi, které vší mocí chtěl pokřtíti na L ie- benal u.
Bodrec Srba Novák Leipzig Mies Ellbogen Čechy Lipsko Stříbro Teu Liberec český Hodek
22 article
Jména česká vznikla jako všechna jména ostatní povlovným vývojem. Nebylo nikoho, kdo by je byl s namáháním překládal neh svévolně komolil. Měníla se mnohdy po hlásce a byly to ne vždycky koncovky, které se přizpůsobovaly, nýbrž byly to i hlásky jiné, jež se přetrořovaly takže ze mnohých poctivých jmén českých vzni- kly zvlášť zajímavé nestvůry. Ale i ty mají své historické právo a nikdo nesmí je o své vůli a drzým způšobem měnit Bylo zkomoleno hrozným způsobem též mnoho jmén slovanských. Mnohá se ujala i v češtině a dnes nelze je měnit zrovna tak, jako mnohá jež prodělala průběh opačný. Kdo by nyní drzou rukou chtěl vymitit, co vzniklo samo sebou, dopustil by so křivdy i barbarství. Toho, co snad si. dovoliti mohou Němci v Poznani, my zde nestrpíme a kdyby vláda sedla německým zuřivcům na lep, po- starali bychom se o to, aby se úmysl našich nepřátel skutkem nestal.
Němec Poznaň
23 article
Pan Novák nechť si referuje o svých vý- zkumech komu chce a kdy chce, naše auto- nomní representace, naše obce, naší lidé nedo- pusti, aby frivolní podnik Schönererův a jeho stoupencův stal se skutkem a aby nám snad úřadně bylo vnucováno, že žádnou obec, jež většinou obyvatelstva je »německou«, neb. má dokonce již německé zastupitelstvo, nesmíme nazývati jinak než po německu. Bylo by t počínání jednak směšná a potom marné. Jen ať to Němci nebo vláda zkusí přijít nám s ně- čím takovým.
Novák Němec Schönererův
24 article
— Osobní Při finanční stráži povýšeni byli dozorci za naddozorce od finančních okresních ředitelstav: v Českých, Budějovicích Jos. Woll, v Chru- dimi Jan Antoš, v Chebu Jos. Heinl a Jan Horbach. v Jičíně Hefman Kuhn a Frant. Pinkas, v Chomutově Vincene Č-rník, Jiří Hampl a Eiuard Flzcher, v Lilo- měřicích Jan Rohhahn, Josef Schicketanz,, Rudol Němec. Karel. Wettengl a Gustav Kerl, v Plzni Joseí Wick, v Praze Frant, Haškovec; z hlavních celnie v Praze Josef Smola, v Poďinoklech Al. Sehěsser. — Soušromý docent dr. Jan Hnátek jmenován byl mimořádným professorem speciální medicinské patho- logie a therapie na české universitě v Praze. Řediteii panství kn. Schwarzenberga Ferdinandu Rředlovi v Krumlově udělen byl rytřský kříž řádu Františk Josefa. Okrasním hejlmanům Františku Frevro v ve Valkém Mezitčí, Karlu Wermer osw il ve Zmnojmě a Josefu S cho chovi v Třebíči udělen byl. bezplatně název a hodnost místodržitelských radů, okresnímu nadkomisaru Emilu Leischmerovi v Brně název a hodnost okrezníhio hejlmann. — Osobní z pošty. Jmenováni byli seha veb níim nadkomisary pro technichou službu poštovní a telegrafickou stavební komisaři Josef Zýka v Cho- mutové, Arnošt Nechvátal v Olomouci a Vincene Pešovský v Praze; poštmistry II. Úří dy oxpeditor Jan. S chörger ve Vrhatkácln expedilorka Manie Franthová v Čajčí u Hodonína, expedientka Berta Kielhauserová v Turnově, expedient. Jos.
Antoš Heinl Horbach Kuhn František Pinkas Hampl Rohhahn Schicketanz Rudol Karel Kerl Joseum Wick Smola Al doktor Hnátek Schwarzenberg Rředl Josef Frevro Wermer Leischmer Zýka Nechvátal Jan Kielhauserová Budějovice Jos Chr Cheb Jos Jičín Chomutov Črník Plzeň Praha Krumlov Valký Mezitčí Třebíč Brno cho Olomouc Čajčí u Hodonín Turnov Eiuard Flzchry Vincen Pešovský Mania Franthová
25 article
Burkert v Předlicích u Ústr nad Lab., cxpedientky Ludmila Sedlecká v Opořanech a Marie z Lemzu ve Veltrusech, expeditor Karel. Py no v Železné Rudě (Eisensteinu), osobní pošímistr František Ciská nek v Lišově a expedient Alois Schneiďer v Dobřeni- cích. — Kontrolor Jan Pauer v Táboře dostal místo správce pošty »Tábor2«. — Přeložený byli poštmistři II. třídy: Františka Porkertová z Raspenavy do Ledvic, Einilie Ka sperová z Mladých. Buků do Raspenavy, Marie Schubertová ze Zacléře do Albrechtic u Jablonce, Heřman Fladrich z Horek do Starých Benátek, Františka Želiizkovrá ze Do mousic na Peruc. Antonín Petna czek ze Žihle do Hrobů, Marie Rzihová z Cukmantiu do Blallem dorfu u České Lípy, Frant. Albrechl z Wurzelsdorfu do Mšena (Gtünwaldn) nad Nisou a Kar. Schna bl z Opořan do Krče. — Mista expeďientská byla udělena expeditorkámi: Helenů Členmákové v Hudlicích Anežce Dvošádkové v Opatově u Třehíče, Berlě Karáskové v Bilých Poličanech u Hořic a Veronice Sandové ve Velkém Čákově, expediturům. Ferd. Škodovi ve Sludenci u Horek (Jilemnice)) a Einilu Sloch o rovi v Přenychách, expedimntce: Boženě Vrhové v Dolním Újezdu u Litomyšle. — Zumřalie poštmistr II. třídy Erantišek Čádek v Žirovnici a osobní poštmiste Karel Rofeld v Hhnšpachu.
Burkert Sedlecká Marie Karel Ciská Schneiďer Pauer Porkertová Schubertová Heřman Fladrich František Želiizkovrat Petna Rzihová František Dvošádková Sand Škoda Einil Božena Rofeld Předlice Ústrálie nad Laba Opořany Lemz Veltrusy Lišov Dobřeň Tábor Raspenava Ledvice Einilie Ka Buk Zacléř Albrechtice Jablonec Horka Benátky Peruc Žihla Cukmantius Český Lípa Wurzelsdorf Mšeno Gtünwaldn Nisa Krč Hudlice Opatov Třehíč Hořice Velký Čákův Sludenec u Horka Jilemnice Přenychy Dolní Újezd Litomyšl Žirovnice Hhnšpach Kara Berl Helen Členmáková
26 article
— Úmrtf. Ve středu dne 10. t. m. zemřel' ve věku 63 let pan Bedřich Seidl, obchodník v Žižkově. býv. člen obec. zastup. v Karlíně. Poliřeh koná se z ústř. slně na Olšanech dneso 4. hodi odpoledne. — Včera zemřel ve věku 21 roku pan Zdeněk Čihař úřadník okres. výboru na Král. Vinohradtch a člen Sokola pražského, Polřben bude v sobolu dne 19 t. m. o 4. hod. odpol. z ústřední sině na hřbitově. ol šanskémn — Z Radhoště. Volání, že finanční stav Radloště je bídný až k pláči, že podpory budou se musit za staviti, bylo oprávněné. Výbor Radhoště nechtěje na konci školního rohu poškoditi, dokonce snad zmařiti, existenci 237 řádných studujících, nucen je předložili valné hromadě návrh na půjčku 5000 K. na základní jmění ,R.“ Smutný to úkaz. Volání k veřejnesti, vo- lání k bývalým podporovaným o zaslání splátek byln marné. Příjmy „R. stále klesaly. Podáváme výkaz došlých příspěvků v květnu 1903: JC. Fr. Bursák 6 K, Jan Synek 40 K, dr. A. Blaták 20 K, Výp. pokl potravní spolek v Brně 20 K, obec Topolsny 5. K, obec Doloplazy 5 K, Otto Šašeci 20 K. M. Křipner 4 k O Viglic 10 K. Valášek 10 K. K. Skripský 20 K, měst
Seidl Čihař Král Sokol František Bursák Synek doktor A Blaták Výp Otta Šašece Křipner Viglic K Valášek Skripský Žižkov Karlín Olšany Radhošť Topolsna Polřben spolek v Brno 20 K obec Doloplazy 5 K
27 article
obec Tovačov 10 K, předst obce Luběnice 5 K. d E. Šarša 32 K, Nár. záložna v Místku 20 K. profee sorský show theolog. fakulty v Prazu 8 K, Pr. Hlinsseh 6. K, R. Štanel 2 K, učitel sbov ústavu hluchoněmých v Ivančiních 20 K, F. Gregor 10 K, A. Osvačil 10. K, dr. Zlámal (Hrolovice) 30 K, J. Šlamečka 9 K, admi- nistrace „Nár. Politiky“ (dhr od neznámého) 1 K, Spo- řitelna v Slavkově 40 R, E. Pospíšil 107 K, Tarekova společnost v Miysločovicích-10 K. Spořitelna města Krměříže 50 K. dr. F. Koželuha 10 K, Fr. Zadák 2. K. „J. V. Lipník“ 10. K, Tomáš Šílený 4 K, J. Ličmann 10 K, dr. Nevěřil 5 K, dr. Fuhrich 100 K, Leander Čech 4 K. K. L.. Jelínek 31 K. dr. Fre Kuliček 15 ° K 281 h. Drežstvo divadelních ochotníků v Oslavanech 5° K. dr J. Kovář 10 K, Jan Škrabal 5. K, obeu rada v Li- tovli 52 K. Fr. Spurný 1 K, Občan záloána v Roud- nici 10 K, E. Volek 4 K, dr. R. Musil 4 K, profee sorský sbor čes. techniky v Praze 45 K, obec král, města Ryjova 10 K, Občam zálozna v Olomouci 80/ K.
K E Šarša K Hlinsseh R Štanel F Gregor A Osvačil doktor Zlámal Hrolovice J Šlameček E Pospíšil Tarekův F Koželuh Tomáš J Ličmann Nevěřil Fuhrich K L Fre Škrabal Spurná E Volek R Musil Občam Tovačov Luběnice 5 záložna v Místek spo Slavkov Miysločovice Francie Lipník Oslavany Roud Praha Ryjov 10 K Olomouc Leandros Čechy 4 K
28 article
Fr Bilý 69 K Malý je tento výkaz oproli velkým vy- dáním. Výbor Radhoště obrátil se s prosbou za př- spění v dubnu také k morav. obcím. Mimo uvedené ve výkazu zaslala dne 29. dubna ti r. obec Studene u Prostějova 4 K a dne 6. června tl r. obec Opatovice 10 K. Výhor Radhoště prosí v tétoz kritické, chvíli nyní- veřejně ostatní moravské obce, by sebe menším př- spěvkem „R.“ přispěly. Důležitost a význam Radhoště je znám a je jasný, tak že netřeba tuto veřejnou vý- zvurširoce odůvodňovati. — Přednášky. Lidové přednášík y uni- versitní na venkově. Zejtra v sobotu bude přednášeti v Mladě B'oleslavi v sále okres. ho- spodářské záložny o 4. hod. odpol dec. dr. Frani Čá dia „O smyslových výkonech člověka po stránce psychologické“, se demonstracemi, I. prednáška. (Kur pro učitelstvo a přátele školství.
Bilá Malá doktor Čá Radhošť Studen u Prostějov Opatovice 10 K
29 article
— Vzpomínka, na bouřný rok 1848. Klub přátel dělnictva včera odpoledne položil věnee na pomník padlých studentů, postavený na Slovanech. Chystaná schůze nemohla se konati a účastníci odebrali se po- Karlově náměstí a Spálenou ulicí do Ferdinandovv třidy, kde se rozesli — Lesy v červnu. Ulěšená jest v červnu pro cházka lesem jehličnatým! I ten borový les, jena budí náladu vždy nejzádumčivější, vesele nyní sev oša- til. Mladě větvičky vzhůru obrácené podobny jsou osvětlenému střomku vánočnímu; ozdobena jest jimi i nejstarší sosna s korou Hnědočervenou, vráskami jen posetou, s vrcholkem však obsypaným dlouhými, nasivěle zelenými jehlicemi, jež. stojícen dvě a dvě. proti sobě, na vrcholu činí svazeček. Jak prostinký a předce důležitý to strom! Od smůly obuvnické až po nejčistší sílici terpentinovou, » dehtem; kolomazí, koptem, smolou bílou, kalafunou atdi, v dřívím nad jiné užilečnějším, vše poskytuje člověku Skupiny smků s větvemi rozevřenými, v homolovilý koš shluk- lými, s mladými výhonky jemných, porůznu na vět- vičkách rozložených jehliček, jedlí s Bledě zelenými listky jehličnými, pravidelně rozdvajenými se. zárodky šišek přímých — vše to jeví se právě nym nejzdravěj- ším a nejvonnějším dechem. Komu možno, jdi do lesa nyní, ale sám anebo s duší stejně s tebou smýšlející.
Karlov náměstí Ferdinandovv
30 article
Nyní právě otevřel les sílicí lázně pro rozervané ne- rvy. pro choré nitro. Ticho losů jehliénatých mile ru- šeno prací datlů černých s lesklými šaty a čepičkou na hlavách červeneu, žlun se zeleným pláštikem se šůsky pruhovanými, s košilkou bělavou, čepičkou větší a malých strukapoumů Slyšiš pádné rány zo- banů, jež duní na kmeni nezdravém jako drobné bub- nování anebo jako drnkot struny na base Právě nyní nastala hlavní sháňka po potravě malýra dailíkům, kteří v brzku vylezou z kolébky, jemně vyhlazenéa vystlané v dutinách stromů, a vycvičr se v umění svých rodičů, v léčení stromů nemocných, červiky kazisvěty trápených. Kukačka plaše přeletí mezi stro- my, hřivnáč z hluhoka třikrát, čtyřikrát zavrká, pak vznese se šikmo do výše, sraziv konce křídel tak prudce, že tleskot tím vzniklý daleko v lese uslyšíš. doupňák prostýmhu, hu, hu“ tajemnou lesa scenerii doplňuje. Skřek dravce tiše vzletnuvšího a ponurý pi- skot menšího lesního ptactva vzruší poněkud blaživé- ticho mohutnýchi lesů.
Kukačka
31 article
— Buršácká, provokace na hersoké slavnosl v Klamovoe. Novým dokladem, jak jsou naši Něm v Praze »potlačováni«, jest událost, která přihiodil se včera na herecké slavnosti v »Klamavne«. Na fut českou slavnost dostavila se také así 9 buršáků, kteří zasedli ke stolu mezi četnou českou společ- nost a již v prvních počátcích slavnosti počali provo- kovati drzým pokřikováním a zpěvem ně- meckých písní. Když provokace jejich po požití velkého množství alkoholu — dle udání sklepníka za šeslnáct kornn — dostoupila tak daleko, že počali insultovatí i hosty u vedlejších stolů a když na klidné napomenutí okolosedících od- pověděli ranami holí, strhlla se. taková vřava, které téměř nelze vylíčíti. Jen rozváž- nosti českého obecenstva se stalo, že nebyla nále- žitě ztrestána zpupnost polozpitých němackých provo- katérů. Z čelnýci ran nejtěžší utrpiěl stu- den.t, který napomínal buršáky ke klidu. Člen smí- chovského divadla. p. Charvát, který jako pořa- datel zakročil, by slavnost nebyla rušena, byl raněn buršáky na hlavě. Později se dostavivší policie odvedla dva buršácké původca provokace na koší skou strážnici, ke zjištění jmen. Ostatní buršáci, po- tázali se ne hez obtíží s »Vaňkem«. Zraněnému stu- dentu poskytnuta lékařská pomoc.
Charvát Vaněk Německo Praha
32 article
— Nopskojnon noc měli včera obyvatelé don č. 1 ve Štěpánské ulici, kde je umístěno se vším pří- slušenstvím policejní komisařství. Ve Viničné uljci byl před půlnoci zadržen 30letý dělník Josef Rolene z Pánkráce, který měl u sebe různé nástroje nasvěd- čující tomu, že neměl poctivých. úmyslů. Rolene hyl odveden do separace, odkudž ráno měl být do- praven do bezpečnostního oddělení. Po půlnoci začaí uvězněný provozovat takový rámus, že obyvatele culého domu byli ze spánku probuzeni. Tři hodiny trvala tato kočičina, než zatčený umlkk.. Z počátku také dvéře poškodil, pročež dostal svěrací kazajku. — Pomsta zloděje. V noci na včerejšek měl ne- očekávanou návštěvu syn správce Englovy továrny v číse 300 ve Vršovicích, Karel Woiner: Po' půlnoni zatřusklas tabule v okně a otvorem brzor na tos do brytu vlezli zloděj. Výtěžku lupičské výpravy neměli pachatel značného, neboť odnesl pouze tobolku. se 4 K. Z po- msty nad nezdarem namáhání hodil pachateh, kdyz vylezl z bytu, do okna tři kameny a způsobil tím škodu 40 koru. Jedním kamenem byl probuzený Wciner zasažen a na pravé ruce zraněn. Pátrání po pachateli bylo zavedeno.
Nopskojnon Josef Rolen Pánkrác Englův Woiner štěpánský ulice Vršovice
33 article
— Těžký úraz hošíka. Na Smíchiově v čís. 282 v Plzeňské třídě býdlicí žena řeznickéhio ponrocníka A. Rosická předuvěírem večer odešla na půdu věšet prádlo. Osmiletý její synek František šel zae malkou jsa však silně krátkozrakým, spadl se schodův a narazii obličejem na kliku dveří tak, že těžce se poranil na nose. Po první pomoci lékařské byl hošík odvezen db nemoenice — Subskrihoval pro sebe. V minulých dnech mladý muž obcházeli nájemníky i majitele domu v Hoe lešovicích a předloživ jim suhskripění listinu, opa- třenou vidímátem policejního řediteiství, žádal o pod- poru „pro nezaměslnané dělmetvo“. Posledními po- jožtami v subskripěni listině byl přispěvek 2 K od lékále p. dra. Kolaše v čís 514—VII. a 1 K od lékaře p dra. Páva v čís. 513—VII. Pak byl subskribent za- tčen, poněvadž činnost jeho zdálä se podezřelou. Sběl ratel před zatčením listimu rozirhat. V zatčeném zji štěn 24lotý řemenář Frant. Koší, který sen přiznal, že listinu opatřil podělaným visem policejního ředitelství a že si sebmané příspěvky ponechával, poněvadž je bez práce. Kočí odveden byl k soudu. — Drobné místní zprávy. Obuvnícký učeňí Jose Hruška z čís. 1946—II na Zderaze byl předevčírem večer v Iazarské ulici napaden řeznickým psema pekousána na lovém, lýtku. Po lěkařském přispění by učeň ponechán v domácím ošetřování a pes odevzdán poliodnému k pozorování. — Šsfář Ant. Zíka ze Stříž kova u Karlína předevčířem večer zpozoroval několik chlapců, tovících ryby v rybnice u Čelakovského ulice v Libni a zahnal ja. Chlapci pomstili se šafářovi lim, že ho kamenovali. Jeden kámen trefil Ziku db levé tváře a lehce lo poranil. Chihpci potom se rozprchli — Truhlářský učeň Alois Suda ze Siníchova č 94 předevčírem odpoledne nevyhrul se rychle s dvou- kolovým. vozíkem na Palackého, mostě isdnomu lia
František Páv Koš Kočí Jose Hruška Šsfář Zíka Stříž Čelakovský Sud Palacký Zderaz Iazarský ulice Karlín Libeň Siníchov