2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. června 1903
5
article
země, přivedená na pokraj finanční záhuby, byla
zmitána spory politických stran, o jichž přízeň
se ucházely všemožně státy sousední, jichž vlivu
se neubránilo ovšem ani nové vladařstvo, se-
stávajíci ze starého diplomata Rističe, Pro-
tiče a gener. Belimarkoviče, jež za
doby nezletilosti Alexandrovy spravovalo zemi.
Ale byla ještě naděje, že mladý dědie trůnu
bude-li pečlivě dbáno o jeho vychování, může
časem srbskému království býti náhradou za
zmar naději, skládaných kdysi v Milana. Proto
bylo snahou vladařstva, zbaviti krále vlivu Mi
lanova a s Milanem ujednána smlouva, že za
roční důchod 600.000 fr. opustí zemi a bude
žíti nadále v cizině. Bohužel, ani vladařstvu ne-
stačilo energie, aby provedlo, co pokládalo za
nezbytné. Rozkrál Milan trávil v cizině vždy jen
tak dlouho, dokud peněžní prostředky vystačn-
valy na jeho hýřivý život, a když prostředky
byly vyčerpány, vracel se proti úmluvě do
Bělehradu, aby si nejprvé na vladařstvu a po-
zději na vládě synově vymohl nové a nové pe-
něžní prostředky. Při tom byly pochybnosti,čí
vliv jest na mladého krále zhoubnější, zda otcův,
ci matčin. Vladařstvo rozhodlo r. 1891, že pro
blaho země jest nezbytno, aby královna Natalie
se nenacházela v nejbližším okolí králověa
dalo ji násilně vyvézti ze země. Král Alexandr
právě před tím vykonal návštěvy na dvoře ru-
ském i rakouském, a dostalo se mu od panov-
níků obou cisařství nejvřelejšího, právě oteov-
ského přijeti; snad tyto šťastně navázané styky
mladého krále přiměly vladařstvo k vypuzení
královny Natalie a k obnovení smlouvy s Mi-
lanem, že opustí Bělehrad a Srbsko za stálý roční
důchod.
Do r. 1892 vládlo v Srbsku ministerstvo
radikální; toho roku zemřel jeden z vladařů.
Ristič
Alexandrov
Milan
Natalia
Bělehrad
Srbsko
6
article
Protič a na jeho místě stal se třetím spolu-
vladařem Avakumovič. Padl kabinet Paši-
čův a Milan z nenadáni objevil se v Bělehradě
Následek tohoto objevení ukázal se v brzku.
Dne 1. dubna 1893 mladý král Alexandr dal dva
vladaře (Rističe a Avakumoviče) v noci za-
tknouti a za pomoci oddaného sobě vojska, pro-
hlásiv se za zletilého, ujal se samostat ne
vlády. Jeho cesta po srbském venkově byla
triumfálni jizdou a nadšení národa pro krále se
ještě zvýšilo, když dal zemi liberáln
ústavu a zahájiv prvou novou skupštinu, slo-
žil v ní na tuto ústavu přísahu.
Ale zlý duch Milanův nepřestával pokoušet
mladého, nezkušeného panovníka. Marně krá-
lovna Natalie varovala dopisy svého syna před
otcem; král Alexandr, chápaje svou slabost, pro-
hlásil jej r. 1894 za spoluvládce, ba projevil
ochotu, vzdáti se trůnu ve prospěch otcův. Aby
Milan mohl zůstávati v Bělehradě, Alexandr zru-
šil nedávno odpřisáhnutou ústavu, jež Milanovi
zakazovala pobyt v Srbsku a tím způsobil v ná-
rodě takový odpor proti sobě, že za jedné vy-
jiždky na lov byl rozkaceným lidem kamenován.
Protič
Paša
Milan
Ristič
Avakumovič
Milanův
Alexandr
Bělehrad
Srbsko
7
article
Ještě hůře působilo na mysl srbského národa
když Alexandr začal prováděti politiku přímo
protiruskou a jal se na př. stíhati ony
Srby, kteří se účastnili oslavy jmenin ruského
caře. V lesnatých horách počaly se objevovati
čety hajduků, proti nimž marně užíval vší své
brutálnosti tehdejší předseda ministerstva Chri
stič, věrný pochop krále Milana. Nastal na čas
opět obrat. Christič padl, u vládu se uvázal Sto
jan Novakovič, Milan odjel ze země a do Běle
hradu se vrátila královna Natalie. Králi bylo za
tím 20 let a počal se ohlížeti po nevěstě. Dor
1896 padají jeho návštěvy na dvoře cetyn
ském a alhénském, kde byly nevěsty, jež
mohly důstojně zasednouti na pravoslavný krá-
lovský trůn srbský. Ale král Alexandr vrátilse
z návštěv s nepořízenou.
Alexandr
Srba
Milan
Christič
Natalia
Dora
Běla hrad
ministerstvo Chri
8
article
Nastala nová řada změn ve směru vnitřn
i zahraničné politiky srbské, jež kolisala stále
mezi Petrohradem a Vídni a r. 1898 vrací se do
Bělehradu opěl rozkrál Milan, aby dal srbsk
politice směr, vyhovující jeho osobním potřebám
Král Alexandr jmenoval otce vrchním velitelem
srbského vojska a generalissimus počal ihned
vyhledávati nepřátele, proti nimž by mohl vy
táhnouti. Prvý, koho si obral na mušku, byl
černohorský kníže Nikola, proti němuž pusti
do světa ostoudný pamflet. Černohorci, usedl
v Srbsku, pronásledováni a ze země vypovídáni.
Milan hledal též příčiny k roztržce s Bulharskem
a hotovil se na oko k válce s Bulhary, aby smyl
se sebe hanbu, již si utržil ve své prvé válce
s Bulharskem. Hlavní věcí Milanovou byly však
nejbližší styky se státní pokladnou, která jeho
potřebám ovšem nemohla vystačiti. Obral tedy
různé státní fondy (mimo jiné i invalidní fond) a
když král Alexandr nemohl hověti ve všem jeho
choutkám, počal se staviti i proti němu. Měl po
ruce jako hlavu ministerstva opět jednu sobě
oddanou stvůru, Cincara Markoviče, který ved
srbskou vnitřní i vnější politiku zcela dle chut
Milanovy. Ústava byla znásilněna, neodvislé
časopisectvo bylo potlačeno, ale radikálové, jichž
hlavou byl bývalý ministr Kosta Taušanovič, ne-
byli ještě potřeni, a toho bylo Milanovi třeba.
Zesnoval tedy v červenci r. 1899 pověstný
attentát Kneževičův, při němž Milan byl prý
škrábnut kuli kdosi na páži, jenž však měl za
následek zatčení všech vůdců radikální strany
a barbarské mučení uvězněných v bělehradských
kasemátech. Proces obžalovaných, líčený od
8.—25. září, byl evropským skandá-
lem, za nějž se zastyděly i Pešťa
Vídeň, pro něž Milan pracoval celý svůj život.
Milan
Nikola
Bulhar
Milanová
Cincar Markovič
Milanův
Kneževičův
Petrohrad
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
9
article
Sám „Pester Lloyd“ uznal za nutno varovati
tchda Milana, aby ustal v pronásledování osob,
jichž nevinnost byla celému světu zjevna,a
„Wiener Zig.“ byl nucen důrazně napomenouti
vládu Cincara Markoviče, aby obžalované soudila
spravedlivě. Snad jen tomuto zakročení
nejbližších Milanových přátel měli oběti Milanovy
mstivosti co děkovati, že nebyly šmahem pově-
šeny a postříleny, nýbrž jen odsouzeny k do-
životnímu těžkému žaláři.
To však byl také poslední výkon Milanuv
v Srbsku. Král Alexandr, ve kterém ještě ne-
uhasla poslední jiskra poctivosti, zastyděl se nad
svým otcem a nadešla opět roztržka mezi králem
a rozkrálem. Milan odjel do Evropy pobavit se,
král Alexandr užil jeho nepřítomnosti k činu sice
energickému, ale málo rozvážnému. Zasnoubi
s6 s bývalou dvorni dámou své matky, s vdovou
po inženýru Mašínovi, Dragou, rozenou L un-
jevicovou, o devět let starší, než byl sám.
Lloyd
Milan
Wiener Zig
Cincar Markovič
Milanová
Milanův
Mašín
Srbsko
Evropa
unojevicová
10
article
Rozkrál Milan vyhledal prý v tutéž dobu pro syna
již nevěstu u jakéhos malinkého dvora něme-
ckého; když zvěděl o rozhodnutí synově, vzdal
se okázale vrchního velitelství nad vojskem srb-
ským a přerušiv svou cestu do Bělehradu, usadi
se ve Vídni. Svatba, při níž byl zastoupen i ruský
cař, vykonána počátkem srpna 1900 v Běle-
hradě a uvítána ve slovanském světě s jakýmsi
povděkem, poněvadž v ní spatřována záruka, že
král Alexandr se vymanil ze vlivu svého ne-
blahého otce. V samém Srbsku svatba králova
nevzbudila mnoho radosti. Tam znali dobře býv.
pí. Mašínovou a její život za doby patnáctiletého
vdovství po smrti inženýra Mašína. Ale i tam
se uspokojili, už proto, že pí. Draga byla Srbka
a král Alexandr počal se po svatbě vraceti opět
k národní a slovanské politice. Zmizel i posledn
slín, který padal na novou srbskou politiku.
když 11. února zemřel rozkrál Milan a byl po
svém přání pohřben v klášteře krušedolském ve
Srěmu, tedy na půdě rakousko-uherské.
Král Alexandr vydal r. 1901 novou liberáln
ústavu s dobrým volebním řádem a značnou
svobodou tisku a znova ústavu tu ve skupštině
odpřísáhl. Spokojenost v zemi měnila se v ra-
dost, když k novému roku 1902 se rozšířila
pověst, že královna Draga jest v požehnaném
stavu, a že ruský car dokonce svolil býti kmo-
trem novorozeného člena dynastie Obrenovičů.
Milan
Mašínův
Mašín
Srbka
Obrenovič
Bělehrad
Vídeň
Běla
Srbsko
11
article
Ale v brzku nastalo hrozné rozčarování. Ukázale
se, že královna Draga nebyla těhotna a že nikdy
matkou se státi nemůže. Snad tento (prý ne-
zaviněný) klam způsobil značné ochlazení ve
stycích ruského dvora se dvorem srbským, jenž
se r. 1902 marně pokoušel o dovolení, aby směl
vykonati návštěvu v Petrohradě, neb aspoň na
letním sídle carském na Krymu. Nastalo však
i rozčarování v samém Srbsku. Na jaře letoš ního
rcku srbští královští manželé vykonali okázale
pouť ke hrobu Milanovu do kláštera krušedol-
ského, kde byli přijati s královskou poctou, což
se vykládalo jako známka nového sblížení Srb-
ska s Rakouskem. Pak se počaly trousiti pověsti
o snahách králové Dragy, aby její bratr Nikodem
Lunjevica byl prohlášen v Srbsku za dědiee
trůnu. Nastala opět změna kabinetu a v čelo
vlády postaven známý z dob Milanova atfentátu
Cincar Markovič, zrušena opět liberální ústav
z r. 1901, znova spoután srbský tisk a rozpu-
štěna skupština, zvolená na základě liberálno
ústavy. Evropa k tomu mlčela, poněvadž jí sta-
čilo, že Srbsko se chová dle rozkazů Ruska a
Rakouska loyálně k nynějším zápletkám v Make-
donii; mlčeti však nehodlalo Srbsko, které dale
prvou odpověď králi při posledních sněmovních
volbách. Národní Srbové se voleb neúčastnili a
zvoleny jen osoby, Cinear Markovičem předem
označené. Toto mlčení srbského národa bylo zá-
hadou, ale jen na krátko. Bylo to ticho před
strašnou bouří. Bouře, dobře připravená, vy-
pukla ve výroční den vraždy topčiderské, dne
10. června a smetla rázem nejen posledního
Drag
Milanův
Srb
Nikodem Lunjevica
Markovič
Srba
Petrohrad
Krym
Srbsko
Rakousko
Evropa
Rusko
12
article
Obrenoviče, nýbrž i královnu Dragu a všechny
její příbuzné, zejmena bratra Nikodema, jemuž
chtěla stůj co stůj i přes odpor národa upraviti
cestu ke trůnu. Katastrofou 10. června uza
vřena obrenovičská kapitola dějin srbských. De
bůh, aby nová kapitola, nadepsaná jménem
Karaďorděvičů, byla sťastnější pro Srbsko i cel
Slovanstvo.
Obrenovič
Nikodem
jít bůh
Srbsko
Karadjordjevič
13
article
Zatímná vláda v Srbsku.
Vojsko, jež provedlo v Bělehradě palácovou
revoluci, provolalo prý za krále prince Petra
Karaďorděviče. Konečné rozhodnutí v
této vážné otázce bude však zůstaveno skup
štině, jež se shromáždí příští ponděli. Poněvadž
smrtí královou přestala také působnost starého
ministerstva, jehož hlava, Cincar Markovič, do-
šel při katastrofé zasloužené odplaty za své
dlouholeté násilnosti, ujala se správy země nová
vláda, v níž se spojili dle vydané proklamace
»přátelé vlasti a národa«. Tento zalímný ka-
binet, jenž obnovil platnost liberální ústavy ze
dne 6. dubna 1901 se všemi zákony, jež byly
7. dubna letošního roku Cincarem Markovičem
zrušeny, a jenž svolává na ponděli starou,
právoplatně dle ústavy zvolenou, ale 7. dubna
rozpuštěnou skupštinu, jest koalice, v níž jsou
zastoupeny skutečně všechny politické strany
srbské.
Předsedou zatímné vlády jest Jovan
Avakumovič, přívrženec strany liberál nl.
Byl už nejednou členem ministerstva a po smrtí
Protičově byl s Rističem a Belimarkovičem čle-
nem vladařstva za nezletilosti Alexándrovy.
Ministrem vnějších věeí jest Ljubo-
mir Kaljevič, člen strany napredňacké, ale
přivrženec Novakoviče a tedy směru přátelského
Rusku.
Ministerstvo vnira má Stojan Protič,
radikál, člověk ještě mladý, bývalý správee
státních monopolů.
Ministrem obehodu jest Dordě Genčič, na-
predňák, jenž už býval ministrem před svat-
bou Alexandrovou a byl úhlavaím nepřítelem
tohoto sňatku.
Petro Karadjordjevič
Markovič
Avakumovič
Protičův
Ristič
Belimarkovič
Ljuba
Protič
Alexandrová
Srbsko
Bělehrad
Rusko
14
article
Ministerstvo vojenství převzal Jovan
Atanackovič, generál, přivrženec strany libe-
rální.
Ministrem finaneí jest dr. Vojislav Velj-
kovič ze strany liberální. Veljkovič, jenž
konal svá studia v Paříži a jest nyní professo-
rem bělehradské university, jest nejlepším srb-
ským finančníkem a byl v opposici proti Mar
koviči.
Ministrem veřejných prac! jest plu
kovnik Alexandr Mašín, švakr zavražděné krá-
lové Dragy. Mašín byl do svatby královy
s Dragou srbským diplomatickým zástupcem na
Černé Hoře, po svatbě padl v nemilost a byl
odvolán. Je, jak známo, původu českého; poli-
ticky jest neutrální.
Ministerstvo osvěty převzal prof. Ljubomin
Stojanovič, radikál, známý a všeobecně ce-
něný professor slavistiky na bělehradské uni-
versitě.
Konečně portefenille spravedlnosti
převzal Ljubomir Živkovič, radikál, pře
tím advokát, jenž byl pro Kneževičův attentát
na Milána odsouzen k smrti, kterýžto lrest mu
změněn v 20letý těžký žalář. Roku 1900 byl
ovšem amnestován.
V zatímné vládě zasedají vesměs osoby.
které se těší v Srbsku skutečné úctě a vážnosti
a poněvadž jest dobře známo i jejich korrektn
chování k sousudnímu Rakousku a přátel-
ské smýšlení k Rusku, lze se naditi.
že se jim podaří zachovati v zemi pořádek až
do doby, kdy skupština rozhodne o obsazení srb-
ského trůnu a otěží vládních se ujme nový král
Atanackovič
doktor
Vojislav Velj
Veljkovič
Mašín
profesor
Ljubomin Stojanovič
Ljubomir Živkovič
Kneževičův
Paříž
Mar
Černá hoře
Milán
Srbsko
Rakousko
Rusko
15
article
Kníže Petr Karaďorděvič-
Kníže Petr Karaďorděvič-
Vnuk prvého osvoboditele Srbska z jařma
tureckého, Černého Jiři, jehož Turci přezvali
Kara-Dordě a syn srbského knížete Alexandra
Karaďorděviče, jenž nastoupil na trůn po vy-
hnání Michala Obrenoviče r. 1842, sám však byl
nucen prchnouti ze země 22. prosince 1858, aby
mehl dosednouti na knížecí prestol opět stařičký
Miloš Obrenovič, narodil se r. 1852, jest tedy 51
let stár. Kn. Petr Karadorděvič jest nej-
starší ze tří synů Alexandrových (druzí jsou Dordě
a Arsén). Tak jako jeho otec až do své smt
r 1885 nikdy se nevzdal nároků na trůn srbský
tak i kn. Petr Karaďorděvič stále hájil svá práva
na srbský trůn před Evropou, neuznávaje plat-
nost usnesení skupštiny, která r. 1858 zbavila
jeho otce knížectví. Petr Karaďorděvič oženil se
r. 1883 s nejstarší dcerou knížete černohorského
Karadjordjevič
Michalus Obrenovič
Obrenovič
Karadorděvič
Alexandrová
Dorda
Srbsko
Turec
Kara
Evropa
Dorda
16
article
Zerkou, která mu porodila r. 1884 syna Dorde
(liřiho) a r. 1890 zemřela. Kn. Petr Kara-
dorděvič žije už dlouhá léta stále v Ženevě ve
Švýearsku, kdežto jeho syn príne Dordě jest vy-
chováván v Petrohradě v jednom tamním vojen-
ském učilišti. Petr Karaďorděviě není v Srbsku
valně oblíben, poněvadž jsou známý jeho aristo-
kratické choutky a náklonnost k přílišnému
nrbání penězi. Proto se soudí, že bude skup-
štinou sice zvolen za krále srb
ského, ale s podmínkou, že se volby
vzdá ve prospěch svého syna Jiř
Karadorděviče. Nejmladší bratr kn. Petra
Arsén Karaďorděvič, jest už dlouhou dobu ve vo
jenských službách ruských.
Dojem v Praze a na ven-
kově-
Sotva že telefonní a telegrafní dráty při
nesly první, třeba že neurčité zprávy o strašlivé
noci v Bělehradě do Prahy, první dojem, jaký
hrozná zvěsť o zavraždění Alexandra a Drag
vyvolala, byl — naprostě nevěření v možnost
něčeho podobného. Lidé se sice stavěli v hloučky
na ulicích, na tramwajích se o tom mluvilo
v kavárnách, ale byly to samé otázky bez od-
povědí: »Je to pravda, že prý ... ?« Nechta
nikdo tomu věřit, dokud neuzří to černé na
bílém. »V novinách to budou věděť.« Toto
heslo slákalo před redakce pražských listů zá-
stupy lidí. Také telefony z kaváren a hostinců.
z úřadů i z bytů soukromníků uvedeny v ho
rečnou činnost. Za nedlouho objevily se na ta-
bulích denních listů stručné a přece výmluvné
zprávy: »Dnes v noci zavražděn srbský král
Alexandr, královna Draga, Luněvica, několik
ministrů a tělesná stráž.« Po tomto oznámení
arci nebylo již pochyby, že zvěst jest. pravdiva
Vyhlášky, že pražské listy vyjdou ve zvláštním
vydání, způsobily veliký nával před redakcemi
V malé chvíli rozlétla se zpráva o tom v cel
v Praze již určitější a potvrzená.
Dorde
Petr Kara
Petr Karaďorděvi
Jiř Karadorděvič
Petro
Arsén
Karadjordjevič
Ženeva
Švýearsko
Petrohrad
Srbsko
Praha
Bělehrad
královna Drag
Luněvica
17
article
Telefony v pravém slova smyslu obléhány;
telefony redakční arei nejvíce. Uvažováno a
kombinováno, kdo asi spáchal útok.. . . Vše
bylo mlhavé. Někleří se domnivali, že jde
attentát pumový, o čin anarchistů, prozíravější
tušili, že asi nesnesitelnost poměrů státních
v Srbsku byla motivem. Zprvu se myslilo, že
jde o revoluci občanstva a teprve když objevila
se zvláštní vydání listů se záhlavím »Vojenská
revoluce a převrat na trůnu v Srbsku«, bylo
již jasno. List náš vyšel ve zvláštním vydání
již o 1. hod. odpolední; byl prvním z praž-
ských listů, což prostě konstatujeme. Téměř
všechny ostatní žurnály pražské vydaly zvláštní
vydání, jež, čím později k večeru, následkem
docházení bezpečnějších zpráv, zvětšovaly se
na svém objemu. Odpoledne byla událost v Srb-
sku již jediným a výhradným předmětem roz-
mluv a rokování. Nedá se popírati, že působila
rozrušivě, sensačně. V kavárnách a hostincích
na večer vůbec o jiném se nemluvilo. Mnozi
již do budoucna odhalovali perspektivu.
Zajímavo, že mnoho se uvažovalo o lev-
bočku Milánově, zrozeném z Christičové a —
o Natalií. Jak známo mešká Natalie nyní v Pa-
říži a nedávno vzpomenuto ji opětně u příleži-
tosti jistého bazaru pařížského, kde byla mezi
prodávajícími dámami.
Venkov dozvěděl se během odpoledneo
zprávě té, ač některá místa zejmena na trati
Vídeň Praha byla zpravena krátce po polední.
Tak ku příkladu v České Třebové, v Ústi nad
Orlicí, v Pardubicích a Kolíně vyprávělo se již
o polednách, třeba že neurčitě o události, běle
hradské.
Srb
Natalia
Srbsko
Christič
Vídeň
Praha
Český Třebová
ústit nad Orlice
Pardubice
Kolín
18
article
Různé útoky na náčelníky
států.
Různé útoky na náčelníky
států.
Nebude od místa podati opět přehled útoků, jichž
předmětem staly se hlavy států neb jich následníci
od počátku XIX. století až po dnes. Provedeny byly
útoky tyto: r. 1800 24. prosince: Arenas a Ceracnis
podnikli pekelným strojem attentát na Napoleona
Bonaparta. 1801 11. března: zardousen car ruský
Pavel II. 1804 v únoru: Cadoudalovo spiknutí proti
Napoleonu Bonapartovi a nezdařený attentát. 1809
13. října: útok studujícího Stapsza v zámecké za-
hradě v Schönbrunu na císaře Napoleona I. 1832
9. srpna: Reindlův útok na císaře Ferdinanda V. 1835
28. července: attentát Fieschův na Ludvíka Filipa
pekelným strojem. 1836 25. června: útok vojín
Alibauda: 1836 27. prosince: příručího Meuniera
1840 15. října: dělníka Darmesa: 1846 16. dubna
továrníka Henrya, vesměs na krále Ludvíka Filipa
1840 10. června: útok sklepníka Oxforda a 1842
20. května tesařského dělníka Francisa na královnu
Viktorii. 1844 26. července: útok purkmistra Axbe-
cha na krále pruského Bedřicha Viléma. 1849 12.
července: atlentát na císaře Františka Josefa v Dol
Ingelheimu. 1850 22. května« útok ohněstrůjce Sefe-
loga ve Wetzlaru na krále Bedřicha Vilěma IV. 1852
2. února: útok dýkou Martina Marina v kostele Ato-
cha v Madridě na královnu Isabellu. 1853 18. února
útok dýkou krejčího Libenyia na císaře Františka
Josefa ve Vídni. 1853 5. července: attentát na Napo-
leona III. 1854 27. března: attentát na Karla IIl.
vévodu z Parmy. 1855 28. dubna: útok Pianoria proti
Bonaparte
Pavel
Reindlův
Ludvík Filip
Alibauda
Henrya
Oxford
Bedřich Vilém
František Josef
Vilěma
Martino Marino
IIl
Dolo Ingelheim
Wetzlar
Madrid
Vídeň
Napa
Parma
Viktoria
královna Isabella
Probecha
Atacha
19
article
Napoleonu III. 1855 8. září: útok Bellemaův na Na-
poleona III. 1856 28. května: útok na královnu Isa-
bellu. 1856 8. prosince: útok vojína Agesilaa Milania
na krále nespolského. 1858 14. ledna: útok Orsina
na Napoleona III. pumou, při čemž zahynulo mnoho
osob. 1861 14. července: útok Beckera proti králi
Vilémovi. 1863 24. prosince: útok na Napoleona III
1865 14. dubna: zavraždění presidenta Lincolna ve
Washingtonu. 1866 16. dubna: útok Karakazova n
cara Alexandra II. v Petrohradě. 1867: útok na cara
Alexandra II. v Paříži. 1868: zavraždění knížete srh
ského Michala. 1869: útok na místokrále v Egyplě
1869: útok na Napolcona III. v Bois de Boulogne
1872: útok na královnu anglickou Viktorii a na krá-
lovnu španělskou Isabellu. 1875 5. srpna: zavraždění
presidenta republiky Ecuadoru Gabriela Garcie Mo-
rena. 1877 21. dubna: zavraždění presidenta republiky
Paraguaye, B. Gilla. 1878 11. května: útok Hödela
na císaře Viléma, 1878 25. října: útok Moncasia na
krále španělského Alfonsa, 1878 17. listopadu: Passa-
nantův útok na krále italského Humberta. 1870 14.
dubna: útok Solověvův na cara Alexandra II. 1879
2. prosince: útok natéhož v Moskvě. 1879 12. pro-
since útok na místokrále v Indii. 1879 30. prosince:
allentát Oterův na španělského krále Alfonsa a krá-
lovnu Kristinu. 1880 27. února: útok v „zimním pa-
lácí“ v Petrohradě proli životu Alexandra IL. 1882
13. března: car Alexandr II. v Petrohradě zavražděn
pumou dynamilovou.
Napoleon
Agesilaa
Orsino
Becker
Vilém
Lincoln
Michalus
Isabella
Gabriel Garcie
B Gill
Alfonso
Oterův
Kristin
il
Washington
Petrohrad
Paříž
Egypl
Bois
Boulogne
Paraguay
Passo
Moskva
Indie
Bellemaův
anglický Viktoria
královna Isa
Humberto
car Alexandr II
20
article
Dlužno ostatně vzpomenouti zde též, že šlechelný
president republiky Spojených stálů Garfield stal se
obětí altentátu z osobní mstivosti spáchaného. Léta
osmdesátá nevykazují však mnoho altentátů na členy
dynastií, mezi kteréž řaditi jest ovšem i útok japon-
ského fanatika na nynějšího cara, kdy týž ještě jako
carevič Japonskem cestoval. Rozmnožily se ale za to
řady attentátů na státníky a politiky — ano i osob-
nosti nepolitické, kteréž zvláště ve Francii, Španělsku
a Ilalii (na Crispia) anarchisty byly provedeny. Jedna
z posledních obětí jich byl: španělský ministerský
předseda Canovas del Castillo. Teprve postední léta
vykazují opět řadu attentátů na hlavy států.
24 června 1894 zavražděn Carnot v Lyoně dýkou
a téhož roku stal se pokus attentátu na egypiského
místokrále.
V roce 1897 udály se attentáty: V lednu na pre-
sidenta republiky venezuelské Crespa, v dubnu na
krále Humberta I anarchistou Aeciaritem dýkou (král
zůstal nezraněn), dále opětný pokus attentátu na pre-
sidenta Faura a konečně na podzim attentát na pre-
sidenta republiky mexické Diaze. V roce 1898 na jaře
střeleno bylo na vyjížďce na krále řeckého Jiřího,
téhož roku nalíčili policejní detektivově atentát na Vi-
léma II., když byl příjezd jeho očekáván v Kahýře.
Ilalie
Carnot
Crespo
Aeciarit
Faur
Diaz
Jiří
spojený stál Garfield
Japonsko
Francie
Španělsko
Canovas del Castilla
Humberto
22
article
Telegramy a telefonick
zprávy-
Z Vídně, 11. června. Císaři sděleny byly
události bělehradské za dnešního průvodu o
Božím těle ministrem zahraničných záležitostí
hr. Goluchowským. Císař byl hluboce dojat. N
úřadních místech dostali od zastupitelstva ra-
kouského v Bělebradě zprávy, že jest lam přes
všechno rozechvění klid úplný. Ve Vídnise
soudí, že není pro sousední státy v této chvfi
žádné příčiny k nějakému mimořádnému opatřeni.
Ze Zemuně, 11. června. Žádné telegramy
z Bělehradu se nepropouštějí. Policie odepřela
také průvodní listy osobám, které z rakouské
strany chtěly se dostati de Bělehradu. Nový
ministr president Avakumovič byl včera v Niši.
Zvěděl teprve co se za noci stalo.
Z Bělehradu, 11. června. Úřadní list vy-
dán byl toliko s prohlášením nového kabinetu.
Telegrafy, pošty a železnice jsou obsazeny vj-
skem, které vykonává samo službu.
Z Vídně, 11. června. První zprávy o z-
vraždění královských manželů srbských, dostala
zdejší Úvěrní banka. Noviny uspořádaly zvláštnl
vydání teprve o 11. hodině. »Zeit« uspořádal
čtyři vydání. Místa, na kterých byla vyvěšena,
obklopena byla ohromnými zástupy lidu.
Z Vídně, 11. června. Na zdejších oflieiál-
ních místech posuzují se události bělehradské
klidně. Praví se, že jsou poslední události
interní záležitostí Srbska a že nepřísluši Ra-
kousku žádné intervence a není žádné příčiny,
pro kterou by se Rakousko angažovalo. Naopak,
pronáší se soud, že změna na trůně srbském
přispěje k uklidnění Srbska.
Ze Zemuně, 11. června. O příčině, která
způsobila katastrofu bělehradskou, sděluje sez
pramene srbského: »Nemůže býti pochyby, ž
Goluchowský
Avakumovič
Vídeň
Bělehrad
Niš
Rakousko
Srbsko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Arrasu.
Návátěvou u gymnastů.
Pohraničná stanice Quiévrain ] Celní pro-
hlídka zavazadel. Nevím, mám li děkovati svému
upřímnému českému obličeji, nebo ochotě,
jakou chystal jsem se otevírati zavazadla, ale
úřadník bez prohlidky načmáral mi na né kří-
dou nečitelnou písmenu. Tak oetl jsem se na
půdě volné Francie.
Zatím co vlak unášel mne za večerníh
šera ke staroslavnému Arrasu, vzbudil jsems
v duchu představy všech těch sporých nitek
drobného přediva česko-francouzských styků
Upřímně řečeno, nesliboval jsem si od nich
mnoho, ač jsem byl vyzbrojen několika doporu-
čujícími listy. Ne snad, že bych přicházel s ně-
jakými nároky na laskavost našich přátel fran-
couzských, ale tak! Přátelství, založené na čistě
ideální basi, je v životě přece jen tak vzácná,
málo vídaná věc!
Na malé stanici dostalo se mi přijemného
společníka, pana Cartona, úřadníka finanční
kontroly. Bavil mne výklady o místních pomě
rech, o zdaňovacím systému francouzském
jiných všeobecných i odborných věcech. Rychle
uběhla cesta. Ochotný společník pomohl mi na
mistě vyhledati byt a za chvíli pokračovali jsme
v zábavě už v karárně hotelu. Typická kavárna
francouzského venkova: široká, prostě zařízená
místnost, uprostřed malá železná kamna s od-
váděním kouře kamsi pod podlahu; na stolcích
vázy z niklovaného plechu, naplněné žhavým
dřevěným uhlím, jež gargon občas rozdmychuje
Jen buffet kontrastuje bohatším zařízením
jednoduchostí místnosti. Nesčetné láhve likérů
nezbytná součást každě francouzské kaváray
Carton
Arras
Quiévrain
24
article
pestří se tam barevnými štítky. Host nevolitu
pouze nápoj jediného druhu, ale mísí dle chuti
hned několik druhů do sklenice. Přípravou ta-
kých »aperitisů« možno dociliti ovšem nejrůz-
nějších nuanci.
Ještě jednu sehope« (pohár piva), a roz
loučil jsem se s milým společníkem. Na široké
posteli ve svém pokojiku měl jsem dosti příle-
žitosti uvažovati o zažilých dojmech, nežli spá
nek zatlačil konečně cestovní reflexe.
O Arrasu právem platí, že je zstaroslavný«
Již za dob římských kvetlo místo průmyslem
obchodem a ve středověku křížily se tu zájmy
mocných a slavných rodů krvavými srážkami
K Francii připojeno hrabství artojské, jehož byl
Arras hlavním městem, Ludvikem XIII. roku
1493. Pevnost uchovala si až na malé výjimky
ráz města výslovně středověkého a působí ne
zvykle, ba až ponure. Aspoň za nevlidného.
sychravého dne, za jakého jsme my přibyli.
Cihlová, neomítnutá průčelí domů, beze všech
skoro ozdob, hledí příisně v úzké ulice. Středo-
věk, tvrdý, chladný, až téměř skličujíci, dýše
ze střizlivých domů patricijských. Zjev radnice,
krásně a bohatě členěné, zabirajíci celou stranu
menšího náměstí, kontrastuje s touto střízlivosti
tím malebněji. Ač není stylově jednotná, spo-
jujie pozdějšími restauracemi a přístavky gotiku
s renalssancí a barokem, přece působí umělecky
úplně zceleně. Z hlavního průčelí vyrůstá lehce
štihlá věž do výše 75 metrů, jest z nejvyšších
ve Francii. Původ nádherné stavby spadá do
věku šestnáctého, rekonstrukce provedena byla
v letech 1858—1866.
S doporučujícím listem z Čech na maira
Arrasu pana Lengleta vstoupil jsem o 11. hod.
dopolední do radnice, abych vyžádal si povolení
ku prohlídce. Pan maire nebyl přítomen, ale
s příslovnou francouzskou ochotou nabídli mi
dva vyšší obecní úřadníci svých služeb s licho
Lenglet
Arras
Francie
Ludvik
malý náměstí
Čechy
25
article
tivou poznámkou, že bude pan starosta neoby
čejně potěšen návšlěvou z české Prahy, ke
které jej víže tolik milých vzpomínek.
Ačkoliv nemá Arras valného ruchu po-
uličního, přece jen potulka ulicemi skýtá cizinei
mnoho zajímavého. Tu upoutá bizarrní kou
středověkého rázu, tu zas kolébá se kára o dvou
kolech tažená koněm a naložená tak vysoko, že
se zdá, jakoby se posmivala všem zákonům
rovnováhy.A trh obilní na velkém náměsti
Již ten piltoreskní rámec tržiště! Rozsáhlé ná
městí, obklopeno vysokými domy malebných
štítů obloukově členěných, upomíná na náměstl
česko budějovické. Ani loubí neschází, ale nelze
jím procházeti. Jsou tu všude vehody do sklepů,
opatřené dřevěným zábradlím. Železničné koleje
ústí v samém tržišti, obchodníci mohou zboží
přímo na vagony nakládati. Kostely jsou vělšinou
rázu novějšího, kathedrála vyniká leda roz-
sáhlosti. Z malebných potulek vyrušil mne
měkký hlahol zvonů. Čas k obědu
Table d'hote v hótelu du Commerce, prosta
vší nudy. Ve francouzské společnosti snadno zdo-
mácníš. Rozhovor ne planý kolem aktuálných otázek
rozproudil se kolem stolu. Za hodinku byl jsem
nejen informován o místních poměrech, ale nabyí
jsem důkladných zpráv o okolním cukrovarnictv
a dostalo se mi pozvání k návštěvě cukrovarů.
Místní ekonom pan Herbecque vybídl mne.
abych přišel shlédnouti jeho hospodářství. Zvuk
jména přiměl mne k otázce, poptati se po po-
vodu vlídného muže. Hádal, že předkové jeho
byli patrně Němci, Herbecque = Herr Beck
Jisté překvapení způsobil můj názor, že He
becque by mohl býti český — Hrbek. Rozvinula
se rozprávka a dostalo se mi přiležitosti zazvo
niti trochu zvědavé společnosti o českých po
měrech.
Ale čas kvapil ! Hodiny v kavárně na Place
du Théatre ukazovaly čtvrtou. Rozloučiv se po
Commerka
Herbecque
Němec
Herr Beck
Hrbek
Théatre
Praha
Arras
26
article
spíchám do radnice. Pan maire mne očekával
ve svém bytě.
Z výrazné tváře pana Lengleta možno vy
čísti myšlénky dříve, než je vysloví. Vyčeti jsem
si, že nepřicházím nevhod, dříve, než mne
o tom pan mairé sám srdečně ujistil. Bylo ceítit.
jak rád používá přiležitosti, odvděčiti se za
pěkné vzpomínky svých pražských dojmů. Pro-
hlásil se mi zeela k službám. Přištího dne
nejen nabídl své české návštěvě svůj povoz
k vyjíždce do cukrovaru v Louez, ale sám mne
provázel na exkursi. Přátelská pozornost jevila
se při každém kroku. A když úřadní záležitosti
vyžadovaly jeho přítomnosti na radnici, dopo-
ručil mne přízní svého přítele pana Truffiera.
s nimž navštívil jsem továrnu na výrobu oleje
pana Machoneaua v St. Nicolas. I pan Lengle
i pan Truffier projevovali četnými otázkami živý
zájem o věci české, znovu a znovu vzpomína-
jíce svých přátel z pražského Sokola.
Prohlidka radnice v průvodu tak povolaném
nemohla než vysoce zajímati. Četné síně, jejichž
stěny i kasetovaně stropy, ba i krby pokryty
jsou nádhernými řezbami, vypravují histori
města Arrasu. S věže shlédnouti možno daleké
okoli a když úzké stuhy vodních průplavů
vzplanou ve slunci a zeleň prokvétá rudými
shluky cihlových vesnie, má pohled jistě svoji
rozkošnost. Také museum městské dovede
upoutati cennou sbírkou maleb, jež doplněna
jest kopiemi slavných místrů. V přízemních
chodbách bývalé budovy klášterní umistěna jest
sbirka skulptur. Z přírodnických sbírek vzorně
instalována je sbírka motýlů. Pod dozorem pana
maira rozšiřuje se museum neusťále.
Den, plný nových dojmů a zkušeností
ukončen návštěvou divadla. Dávali Maseottu
zcela způsobně.
Poslední den pobytu v Arrasu vyplnil
z velké části prohlidka cukrovaru Hénin Liétar
Lenglet
Truffier
Machoneau
Lengle
Tropez
St . Nicolas
Arras
Sokol
27
article
Když večer po návratu přišel jsem do kavárny
na Place du Thěátre ke schůzce s panemí mairem,
bylo tu pozvání ke cvičení gymnastů. Pana sta-
rosta objevil se s objemným balikem pod paží.
Došelť právě z Prahy pamětný spis čivrtého
sletu všesokolského, po výtisku pro každého
z arraských účastníků Sletu, pražským Sokolem
v upomínku věnovaný. Vstoupili jsme do hudovy
Soeiété de gymnastique et d'armes d'Arras.
Vkusně upravená výborovna má v čele
velká sádrová poprsí Tyrše a Fügnera. Bohatá
sbírka nejrůznějších uměleckých předmětů, sa-
mých trofejí, jež spolek gymnastů během svého
trvání získal, jsou nejlepším svědectvím jeho
zdatnosti. Ani pražské ceny a dary nescházejl.
Tělocvična patrně sloužila dříve jinému účelu.
Svou spartánskou prostotou pramálo podobá se
našim komfortním tělocvičnám. Upěchovaná půda
pokryta drobnými oblázky (!), nad kterou rý-
suje se zcela zřetelně konstrukce krovu. Za ve-
dení náčelníka pana Oudemarsa cvičilo se na
nářadích velmi přesně a ladně. Když ehystal
jsem se k odchodu, svolal pan maire do výbo-
rovny ony borce, kteří účastnili se pražského
sletu. Byli přítomni všjehni, až na pana Ang-
Defurne-a, jenž právě mešká na Madagaskaru.
Po krátkém, srdečném proslovu, v němž vroucně
vzpomenul skvělých dnů pražských, vysvětli
pan Lenglet význam zásilky. Živým rozhovo-
rem o Praze skončila ceremonie. Vysloveno
pevné přesvědčeni, že Sokolstvo české dojista
účastní se v hojném počtu federačního sjezdu
v Arrasu r. 1904. Na rozloučenou zahlaholilo
mi sokolské »Na zdar!« a píseň »Hej Slo-
vané!« A po ní »Kde domov můj?« zpívané
ovšem s podloženým textem franeouzským.
V tiché ulici zmíraly poslední tóny, ale mně
zněly ještě dlouho — dlouho — i když ozá-
řená okna zapadla dávno ve tmu —-
Ing. Jan Pitra.
gymnastique
armes
Tyrš
Fügner
Oudemarsa
Lenglet
Inga
Pitr
Praha
Anga
Madagaskar
Arras
tichý ulice
Sokol
hej St