ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 055d5b90-70b8-11dc-9910-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 138, place 96, org 11, work 10
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. června 1903
4 masthead
Číslo 159.
5 article
země, přivedená na pokraj finanční záhuby, byla zmitána spory politických stran, o jichž přízeň se ucházely všemožně státy sousední, jichž vlivu se neubránilo ovšem ani nové vladařstvo, se- stávajíci ze starého diplomata Rističe, Pro- tiče a gener. Belimarkoviče, jež za doby nezletilosti Alexandrovy spravovalo zemi. Ale byla ještě naděje, že mladý dědie trůnu bude-li pečlivě dbáno o jeho vychování, může časem srbskému království býti náhradou za zmar naději, skládaných kdysi v Milana. Proto bylo snahou vladařstva, zbaviti krále vlivu Mi lanova a s Milanem ujednána smlouva, že za roční důchod 600.000 fr. opustí zemi a bude žíti nadále v cizině. Bohužel, ani vladařstvu ne- stačilo energie, aby provedlo, co pokládalo za nezbytné. Rozkrál Milan trávil v cizině vždy jen tak dlouho, dokud peněžní prostředky vystačn- valy na jeho hýřivý život, a když prostředky byly vyčerpány, vracel se proti úmluvě do Bělehradu, aby si nejprvé na vladařstvu a po- zději na vládě synově vymohl nové a nové pe- něžní prostředky. Při tom byly pochybnosti,čí vliv jest na mladého krále zhoubnější, zda otcův, ci matčin. Vladařstvo rozhodlo r. 1891, že pro blaho země jest nezbytno, aby královna Natalie se nenacházela v nejbližším okolí králověa dalo ji násilně vyvézti ze země. Král Alexandr právě před tím vykonal návštěvy na dvoře ru- ském i rakouském, a dostalo se mu od panov- níků obou cisařství nejvřelejšího, právě oteov- ského přijeti; snad tyto šťastně navázané styky mladého krále přiměly vladařstvo k vypuzení královny Natalie a k obnovení smlouvy s Mi- lanem, že opustí Bělehrad a Srbsko za stálý roční důchod. Do r. 1892 vládlo v Srbsku ministerstvo radikální; toho roku zemřel jeden z vladařů.
Ristič Alexandrov Milan Natalia Bělehrad Srbsko
6 article
Protič a na jeho místě stal se třetím spolu- vladařem Avakumovič. Padl kabinet Paši- čův a Milan z nenadáni objevil se v Bělehradě Následek tohoto objevení ukázal se v brzku. Dne 1. dubna 1893 mladý král Alexandr dal dva vladaře (Rističe a Avakumoviče) v noci za- tknouti a za pomoci oddaného sobě vojska, pro- hlásiv se za zletilého, ujal se samostat ne vlády. Jeho cesta po srbském venkově byla triumfálni jizdou a nadšení národa pro krále se ještě zvýšilo, když dal zemi liberáln ústavu a zahájiv prvou novou skupštinu, slo- žil v ní na tuto ústavu přísahu. Ale zlý duch Milanův nepřestával pokoušet mladého, nezkušeného panovníka. Marně krá- lovna Natalie varovala dopisy svého syna před otcem; král Alexandr, chápaje svou slabost, pro- hlásil jej r. 1894 za spoluvládce, ba projevil ochotu, vzdáti se trůnu ve prospěch otcův. Aby Milan mohl zůstávati v Bělehradě, Alexandr zru- šil nedávno odpřisáhnutou ústavu, jež Milanovi zakazovala pobyt v Srbsku a tím způsobil v ná- rodě takový odpor proti sobě, že za jedné vy- jiždky na lov byl rozkaceným lidem kamenován.
Protič Paša Milan Ristič Avakumovič Milanův Alexandr Bělehrad Srbsko
7 article
Ještě hůře působilo na mysl srbského národa když Alexandr začal prováděti politiku přímo protiruskou a jal se na př. stíhati ony Srby, kteří se účastnili oslavy jmenin ruského caře. V lesnatých horách počaly se objevovati čety hajduků, proti nimž marně užíval vší své brutálnosti tehdejší předseda ministerstva Chri stič, věrný pochop krále Milana. Nastal na čas opět obrat. Christič padl, u vládu se uvázal Sto jan Novakovič, Milan odjel ze země a do Běle hradu se vrátila královna Natalie. Králi bylo za tím 20 let a počal se ohlížeti po nevěstě. Dor 1896 padají jeho návštěvy na dvoře cetyn ském a alhénském, kde byly nevěsty, jež mohly důstojně zasednouti na pravoslavný krá- lovský trůn srbský. Ale král Alexandr vrátilse z návštěv s nepořízenou.
Alexandr Srba Milan Christič Natalia Dora Běla hrad ministerstvo Chri
8 article
Nastala nová řada změn ve směru vnitřn i zahraničné politiky srbské, jež kolisala stále mezi Petrohradem a Vídni a r. 1898 vrací se do Bělehradu opěl rozkrál Milan, aby dal srbsk politice směr, vyhovující jeho osobním potřebám Král Alexandr jmenoval otce vrchním velitelem srbského vojska a generalissimus počal ihned vyhledávati nepřátele, proti nimž by mohl vy táhnouti. Prvý, koho si obral na mušku, byl černohorský kníže Nikola, proti němuž pusti do světa ostoudný pamflet. Černohorci, usedl v Srbsku, pronásledováni a ze země vypovídáni. Milan hledal též příčiny k roztržce s Bulharskem a hotovil se na oko k válce s Bulhary, aby smyl se sebe hanbu, již si utržil ve své prvé válce s Bulharskem. Hlavní věcí Milanovou byly však nejbližší styky se státní pokladnou, která jeho potřebám ovšem nemohla vystačiti. Obral tedy různé státní fondy (mimo jiné i invalidní fond) a když král Alexandr nemohl hověti ve všem jeho choutkám, počal se staviti i proti němu. Měl po ruce jako hlavu ministerstva opět jednu sobě oddanou stvůru, Cincara Markoviče, který ved srbskou vnitřní i vnější politiku zcela dle chut Milanovy. Ústava byla znásilněna, neodvislé časopisectvo bylo potlačeno, ale radikálové, jichž hlavou byl bývalý ministr Kosta Taušanovič, ne- byli ještě potřeni, a toho bylo Milanovi třeba. Zesnoval tedy v červenci r. 1899 pověstný attentát Kneževičův, při němž Milan byl prý škrábnut kuli kdosi na páži, jenž však měl za následek zatčení všech vůdců radikální strany a barbarské mučení uvězněných v bělehradských kasemátech. Proces obžalovaných, líčený od 8.—25. září, byl evropským skandá- lem, za nějž se zastyděly i Pešťa Vídeň, pro něž Milan pracoval celý svůj život.
Milan Nikola Bulhar Milanová Cincar Markovič Milanův Kneževičův Petrohrad Vídeň Bělehrad Srbsko Bulharsko
9 article
Sám „Pester Lloyd“ uznal za nutno varovati tchda Milana, aby ustal v pronásledování osob, jichž nevinnost byla celému světu zjevna,a „Wiener Zig.“ byl nucen důrazně napomenouti vládu Cincara Markoviče, aby obžalované soudila spravedlivě. Snad jen tomuto zakročení nejbližších Milanových přátel měli oběti Milanovy mstivosti co děkovati, že nebyly šmahem pově- šeny a postříleny, nýbrž jen odsouzeny k do- životnímu těžkému žaláři. To však byl také poslední výkon Milanuv v Srbsku. Král Alexandr, ve kterém ještě ne- uhasla poslední jiskra poctivosti, zastyděl se nad svým otcem a nadešla opět roztržka mezi králem a rozkrálem. Milan odjel do Evropy pobavit se, král Alexandr užil jeho nepřítomnosti k činu sice energickému, ale málo rozvážnému. Zasnoubi s6 s bývalou dvorni dámou své matky, s vdovou po inženýru Mašínovi, Dragou, rozenou L un- jevicovou, o devět let starší, než byl sám.
Lloyd Milan Wiener Zig Cincar Markovič Milanová Milanův Mašín Srbsko Evropa unojevicová
10 article
Rozkrál Milan vyhledal prý v tutéž dobu pro syna již nevěstu u jakéhos malinkého dvora něme- ckého; když zvěděl o rozhodnutí synově, vzdal se okázale vrchního velitelství nad vojskem srb- ským a přerušiv svou cestu do Bělehradu, usadi se ve Vídni. Svatba, při níž byl zastoupen i ruský cař, vykonána počátkem srpna 1900 v Běle- hradě a uvítána ve slovanském světě s jakýmsi povděkem, poněvadž v ní spatřována záruka, že král Alexandr se vymanil ze vlivu svého ne- blahého otce. V samém Srbsku svatba králova nevzbudila mnoho radosti. Tam znali dobře býv. pí. Mašínovou a její život za doby patnáctiletého vdovství po smrti inženýra Mašína. Ale i tam se uspokojili, už proto, že pí. Draga byla Srbka a král Alexandr počal se po svatbě vraceti opět k národní a slovanské politice. Zmizel i posledn slín, který padal na novou srbskou politiku. když 11. února zemřel rozkrál Milan a byl po svém přání pohřben v klášteře krušedolském ve Srěmu, tedy na půdě rakousko-uherské. Král Alexandr vydal r. 1901 novou liberáln ústavu s dobrým volebním řádem a značnou svobodou tisku a znova ústavu tu ve skupštině odpřísáhl. Spokojenost v zemi měnila se v ra- dost, když k novému roku 1902 se rozšířila pověst, že královna Draga jest v požehnaném stavu, a že ruský car dokonce svolil býti kmo- trem novorozeného člena dynastie Obrenovičů.
Milan Mašínův Mašín Srbka Obrenovič Bělehrad Vídeň Běla Srbsko
11 article
Ale v brzku nastalo hrozné rozčarování. Ukázale se, že královna Draga nebyla těhotna a že nikdy matkou se státi nemůže. Snad tento (prý ne- zaviněný) klam způsobil značné ochlazení ve stycích ruského dvora se dvorem srbským, jenž se r. 1902 marně pokoušel o dovolení, aby směl vykonati návštěvu v Petrohradě, neb aspoň na letním sídle carském na Krymu. Nastalo však i rozčarování v samém Srbsku. Na jaře letoš ního rcku srbští královští manželé vykonali okázale pouť ke hrobu Milanovu do kláštera krušedol- ského, kde byli přijati s královskou poctou, což se vykládalo jako známka nového sblížení Srb- ska s Rakouskem. Pak se počaly trousiti pověsti o snahách králové Dragy, aby její bratr Nikodem Lunjevica byl prohlášen v Srbsku za dědiee trůnu. Nastala opět změna kabinetu a v čelo vlády postaven známý z dob Milanova atfentátu Cincar Markovič, zrušena opět liberální ústav z r. 1901, znova spoután srbský tisk a rozpu- štěna skupština, zvolená na základě liberálno ústavy. Evropa k tomu mlčela, poněvadž jí sta- čilo, že Srbsko se chová dle rozkazů Ruska a Rakouska loyálně k nynějším zápletkám v Make- donii; mlčeti však nehodlalo Srbsko, které dale prvou odpověď králi při posledních sněmovních volbách. Národní Srbové se voleb neúčastnili a zvoleny jen osoby, Cinear Markovičem předem označené. Toto mlčení srbského národa bylo zá- hadou, ale jen na krátko. Bylo to ticho před strašnou bouří. Bouře, dobře připravená, vy- pukla ve výroční den vraždy topčiderské, dne 10. června a smetla rázem nejen posledního
Drag Milanův Srb Nikodem Lunjevica Markovič Srba Petrohrad Krym Srbsko Rakousko Evropa Rusko
12 article
Obrenoviče, nýbrž i královnu Dragu a všechny její příbuzné, zejmena bratra Nikodema, jemuž chtěla stůj co stůj i přes odpor národa upraviti cestu ke trůnu. Katastrofou 10. června uza vřena obrenovičská kapitola dějin srbských. De bůh, aby nová kapitola, nadepsaná jménem Karaďorděvičů, byla sťastnější pro Srbsko i cel Slovanstvo.
Obrenovič Nikodem jít bůh Srbsko Karadjordjevič
13 article
Zatímná vláda v Srbsku. Vojsko, jež provedlo v Bělehradě palácovou revoluci, provolalo prý za krále prince Petra Karaďorděviče. Konečné rozhodnutí v této vážné otázce bude však zůstaveno skup štině, jež se shromáždí příští ponděli. Poněvadž smrtí královou přestala také působnost starého ministerstva, jehož hlava, Cincar Markovič, do- šel při katastrofé zasloužené odplaty za své dlouholeté násilnosti, ujala se správy země nová vláda, v níž se spojili dle vydané proklamace »přátelé vlasti a národa«. Tento zalímný ka- binet, jenž obnovil platnost liberální ústavy ze dne 6. dubna 1901 se všemi zákony, jež byly 7. dubna letošního roku Cincarem Markovičem zrušeny, a jenž svolává na ponděli starou, právoplatně dle ústavy zvolenou, ale 7. dubna rozpuštěnou skupštinu, jest koalice, v níž jsou zastoupeny skutečně všechny politické strany srbské. Předsedou zatímné vlády jest Jovan Avakumovič, přívrženec strany liberál nl. Byl už nejednou členem ministerstva a po smrtí Protičově byl s Rističem a Belimarkovičem čle- nem vladařstva za nezletilosti Alexándrovy. Ministrem vnějších věeí jest Ljubo- mir Kaljevič, člen strany napredňacké, ale přivrženec Novakoviče a tedy směru přátelského Rusku. Ministerstvo vnira má Stojan Protič, radikál, člověk ještě mladý, bývalý správee státních monopolů. Ministrem obehodu jest Dordě Genčič, na- predňák, jenž už býval ministrem před svat- bou Alexandrovou a byl úhlavaím nepřítelem tohoto sňatku.
Petro Karadjordjevič Markovič Avakumovič Protičův Ristič Belimarkovič Ljuba Protič Alexandrová Srbsko Bělehrad Rusko
14 article
Ministerstvo vojenství převzal Jovan Atanackovič, generál, přivrženec strany libe- rální. Ministrem finaneí jest dr. Vojislav Velj- kovič ze strany liberální. Veljkovič, jenž konal svá studia v Paříži a jest nyní professo- rem bělehradské university, jest nejlepším srb- ským finančníkem a byl v opposici proti Mar koviči. Ministrem veřejných prac! jest plu kovnik Alexandr Mašín, švakr zavražděné krá- lové Dragy. Mašín byl do svatby královy s Dragou srbským diplomatickým zástupcem na Černé Hoře, po svatbě padl v nemilost a byl odvolán. Je, jak známo, původu českého; poli- ticky jest neutrální. Ministerstvo osvěty převzal prof. Ljubomin Stojanovič, radikál, známý a všeobecně ce- něný professor slavistiky na bělehradské uni- versitě. Konečně portefenille spravedlnosti převzal Ljubomir Živkovič, radikál, pře tím advokát, jenž byl pro Kneževičův attentát na Milána odsouzen k smrti, kterýžto lrest mu změněn v 20letý těžký žalář. Roku 1900 byl ovšem amnestován. V zatímné vládě zasedají vesměs osoby. které se těší v Srbsku skutečné úctě a vážnosti a poněvadž jest dobře známo i jejich korrektn chování k sousudnímu Rakousku a přátel- ské smýšlení k Rusku, lze se naditi. že se jim podaří zachovati v zemi pořádek až do doby, kdy skupština rozhodne o obsazení srb- ského trůnu a otěží vládních se ujme nový král
Atanackovič doktor Vojislav Velj Veljkovič Mašín profesor Ljubomin Stojanovič Ljubomir Živkovič Kneževičův Paříž Mar Černá hoře Milán Srbsko Rakousko Rusko
15 article Kníže Petr Karaďorděvič-
Kníže Petr Karaďorděvič- Vnuk prvého osvoboditele Srbska z jařma tureckého, Černého Jiři, jehož Turci přezvali Kara-Dordě a syn srbského knížete Alexandra Karaďorděviče, jenž nastoupil na trůn po vy- hnání Michala Obrenoviče r. 1842, sám však byl nucen prchnouti ze země 22. prosince 1858, aby mehl dosednouti na knížecí prestol opět stařičký Miloš Obrenovič, narodil se r. 1852, jest tedy 51 let stár. Kn. Petr Karadorděvič jest nej- starší ze tří synů Alexandrových (druzí jsou Dordě a Arsén). Tak jako jeho otec až do své smt r 1885 nikdy se nevzdal nároků na trůn srbský tak i kn. Petr Karaďorděvič stále hájil svá práva na srbský trůn před Evropou, neuznávaje plat- nost usnesení skupštiny, která r. 1858 zbavila jeho otce knížectví. Petr Karaďorděvič oženil se r. 1883 s nejstarší dcerou knížete černohorského
Karadjordjevič Michalus Obrenovič Obrenovič Karadorděvič Alexandrová Dorda Srbsko Turec Kara Evropa Dorda
16 article
Zerkou, která mu porodila r. 1884 syna Dorde (liřiho) a r. 1890 zemřela. Kn. Petr Kara- dorděvič žije už dlouhá léta stále v Ženevě ve Švýearsku, kdežto jeho syn príne Dordě jest vy- chováván v Petrohradě v jednom tamním vojen- ském učilišti. Petr Karaďorděviě není v Srbsku valně oblíben, poněvadž jsou známý jeho aristo- kratické choutky a náklonnost k přílišnému nrbání penězi. Proto se soudí, že bude skup- štinou sice zvolen za krále srb ského, ale s podmínkou, že se volby vzdá ve prospěch svého syna Jiř Karadorděviče. Nejmladší bratr kn. Petra Arsén Karaďorděvič, jest už dlouhou dobu ve vo jenských službách ruských. Dojem v Praze a na ven- kově- Sotva že telefonní a telegrafní dráty při nesly první, třeba že neurčité zprávy o strašlivé noci v Bělehradě do Prahy, první dojem, jaký hrozná zvěsť o zavraždění Alexandra a Drag vyvolala, byl — naprostě nevěření v možnost něčeho podobného. Lidé se sice stavěli v hloučky na ulicích, na tramwajích se o tom mluvilo v kavárnách, ale byly to samé otázky bez od- povědí: »Je to pravda, že prý ... ?« Nechta nikdo tomu věřit, dokud neuzří to černé na bílém. »V novinách to budou věděť.« Toto heslo slákalo před redakce pražských listů zá- stupy lidí. Také telefony z kaváren a hostinců. z úřadů i z bytů soukromníků uvedeny v ho rečnou činnost. Za nedlouho objevily se na ta- bulích denních listů stručné a přece výmluvné zprávy: »Dnes v noci zavražděn srbský král Alexandr, královna Draga, Luněvica, několik ministrů a tělesná stráž.« Po tomto oznámení arci nebylo již pochyby, že zvěst jest. pravdiva Vyhlášky, že pražské listy vyjdou ve zvláštním vydání, způsobily veliký nával před redakcemi V malé chvíli rozlétla se zpráva o tom v cel v Praze již určitější a potvrzená.
Dorde Petr Kara Petr Karaďorděvi Jiř Karadorděvič Petro Arsén Karadjordjevič Ženeva Švýearsko Petrohrad Srbsko Praha Bělehrad královna Drag Luněvica
17 article
Telefony v pravém slova smyslu obléhány; telefony redakční arei nejvíce. Uvažováno a kombinováno, kdo asi spáchal útok.. . . Vše bylo mlhavé. Někleří se domnivali, že jde attentát pumový, o čin anarchistů, prozíravější tušili, že asi nesnesitelnost poměrů státních v Srbsku byla motivem. Zprvu se myslilo, že jde o revoluci občanstva a teprve když objevila se zvláštní vydání listů se záhlavím »Vojenská revoluce a převrat na trůnu v Srbsku«, bylo již jasno. List náš vyšel ve zvláštním vydání již o 1. hod. odpolední; byl prvním z praž- ských listů, což prostě konstatujeme. Téměř všechny ostatní žurnály pražské vydaly zvláštní vydání, jež, čím později k večeru, následkem docházení bezpečnějších zpráv, zvětšovaly se na svém objemu. Odpoledne byla událost v Srb- sku již jediným a výhradným předmětem roz- mluv a rokování. Nedá se popírati, že působila rozrušivě, sensačně. V kavárnách a hostincích na večer vůbec o jiném se nemluvilo. Mnozi již do budoucna odhalovali perspektivu. Zajímavo, že mnoho se uvažovalo o lev- bočku Milánově, zrozeném z Christičové a — o Natalií. Jak známo mešká Natalie nyní v Pa- říži a nedávno vzpomenuto ji opětně u příleži- tosti jistého bazaru pařížského, kde byla mezi prodávajícími dámami. Venkov dozvěděl se během odpoledneo zprávě té, ač některá místa zejmena na trati Vídeň Praha byla zpravena krátce po polední. Tak ku příkladu v České Třebové, v Ústi nad Orlicí, v Pardubicích a Kolíně vyprávělo se již o polednách, třeba že neurčitě o události, běle hradské.
Srb Natalia Srbsko Christič Vídeň Praha Český Třebová ústit nad Orlice Pardubice Kolín
18 article Různé útoky na náčelníky států.
Různé útoky na náčelníky států. Nebude od místa podati opět přehled útoků, jichž předmětem staly se hlavy států neb jich následníci od počátku XIX. století až po dnes. Provedeny byly útoky tyto: r. 1800 24. prosince: Arenas a Ceracnis podnikli pekelným strojem attentát na Napoleona Bonaparta. 1801 11. března: zardousen car ruský Pavel II. 1804 v únoru: Cadoudalovo spiknutí proti Napoleonu Bonapartovi a nezdařený attentát. 1809 13. října: útok studujícího Stapsza v zámecké za- hradě v Schönbrunu na císaře Napoleona I. 1832 9. srpna: Reindlův útok na císaře Ferdinanda V. 1835 28. července: attentát Fieschův na Ludvíka Filipa pekelným strojem. 1836 25. června: útok vojín Alibauda: 1836 27. prosince: příručího Meuniera 1840 15. října: dělníka Darmesa: 1846 16. dubna továrníka Henrya, vesměs na krále Ludvíka Filipa 1840 10. června: útok sklepníka Oxforda a 1842 20. května tesařského dělníka Francisa na královnu Viktorii. 1844 26. července: útok purkmistra Axbe- cha na krále pruského Bedřicha Viléma. 1849 12. července: atlentát na císaře Františka Josefa v Dol Ingelheimu. 1850 22. května« útok ohněstrůjce Sefe- loga ve Wetzlaru na krále Bedřicha Vilěma IV. 1852 2. února: útok dýkou Martina Marina v kostele Ato- cha v Madridě na královnu Isabellu. 1853 18. února útok dýkou krejčího Libenyia na císaře Františka Josefa ve Vídni. 1853 5. července: attentát na Napo- leona III. 1854 27. března: attentát na Karla IIl. vévodu z Parmy. 1855 28. dubna: útok Pianoria proti
Bonaparte Pavel Reindlův Ludvík Filip Alibauda Henrya Oxford Bedřich Vilém František Josef Vilěma Martino Marino IIl Dolo Ingelheim Wetzlar Madrid Vídeň Napa Parma Viktoria královna Isabella Probecha Atacha
19 article
Napoleonu III. 1855 8. září: útok Bellemaův na Na- poleona III. 1856 28. května: útok na královnu Isa- bellu. 1856 8. prosince: útok vojína Agesilaa Milania na krále nespolského. 1858 14. ledna: útok Orsina na Napoleona III. pumou, při čemž zahynulo mnoho osob. 1861 14. července: útok Beckera proti králi Vilémovi. 1863 24. prosince: útok na Napoleona III 1865 14. dubna: zavraždění presidenta Lincolna ve Washingtonu. 1866 16. dubna: útok Karakazova n cara Alexandra II. v Petrohradě. 1867: útok na cara Alexandra II. v Paříži. 1868: zavraždění knížete srh ského Michala. 1869: útok na místokrále v Egyplě 1869: útok na Napolcona III. v Bois de Boulogne 1872: útok na královnu anglickou Viktorii a na krá- lovnu španělskou Isabellu. 1875 5. srpna: zavraždění presidenta republiky Ecuadoru Gabriela Garcie Mo- rena. 1877 21. dubna: zavraždění presidenta republiky Paraguaye, B. Gilla. 1878 11. května: útok Hödela na císaře Viléma, 1878 25. října: útok Moncasia na krále španělského Alfonsa, 1878 17. listopadu: Passa- nantův útok na krále italského Humberta. 1870 14. dubna: útok Solověvův na cara Alexandra II. 1879 2. prosince: útok natéhož v Moskvě. 1879 12. pro- since útok na místokrále v Indii. 1879 30. prosince: allentát Oterův na španělského krále Alfonsa a krá- lovnu Kristinu. 1880 27. února: útok v „zimním pa- lácí“ v Petrohradě proli životu Alexandra IL. 1882 13. března: car Alexandr II. v Petrohradě zavražděn pumou dynamilovou.
Napoleon Agesilaa Orsino Becker Vilém Lincoln Michalus Isabella Gabriel Garcie B Gill Alfonso Oterův Kristin il Washington Petrohrad Paříž Egypl Bois Boulogne Paraguay Passo Moskva Indie Bellemaův anglický Viktoria královna Isa Humberto car Alexandr II
20 article
Dlužno ostatně vzpomenouti zde též, že šlechelný president republiky Spojených stálů Garfield stal se obětí altentátu z osobní mstivosti spáchaného. Léta osmdesátá nevykazují však mnoho altentátů na členy dynastií, mezi kteréž řaditi jest ovšem i útok japon- ského fanatika na nynějšího cara, kdy týž ještě jako carevič Japonskem cestoval. Rozmnožily se ale za to řady attentátů na státníky a politiky — ano i osob- nosti nepolitické, kteréž zvláště ve Francii, Španělsku a Ilalii (na Crispia) anarchisty byly provedeny. Jedna z posledních obětí jich byl: španělský ministerský předseda Canovas del Castillo. Teprve postední léta vykazují opět řadu attentátů na hlavy států. 24 června 1894 zavražděn Carnot v Lyoně dýkou a téhož roku stal se pokus attentátu na egypiského místokrále. V roce 1897 udály se attentáty: V lednu na pre- sidenta republiky venezuelské Crespa, v dubnu na krále Humberta I anarchistou Aeciaritem dýkou (král zůstal nezraněn), dále opětný pokus attentátu na pre- sidenta Faura a konečně na podzim attentát na pre- sidenta republiky mexické Diaze. V roce 1898 na jaře střeleno bylo na vyjížďce na krále řeckého Jiřího, téhož roku nalíčili policejní detektivově atentát na Vi- léma II., když byl příjezd jeho očekáván v Kahýře.
Ilalie Carnot Crespo Aeciarit Faur Diaz Jiří spojený stál Garfield Japonsko Francie Španělsko Canovas del Castilla Humberto
22 article
Telegramy a telefonick zprávy- Z Vídně, 11. června. Císaři sděleny byly události bělehradské za dnešního průvodu o Božím těle ministrem zahraničných záležitostí hr. Goluchowským. Císař byl hluboce dojat. N úřadních místech dostali od zastupitelstva ra- kouského v Bělebradě zprávy, že jest lam přes všechno rozechvění klid úplný. Ve Vídnise soudí, že není pro sousední státy v této chvfi žádné příčiny k nějakému mimořádnému opatřeni. Ze Zemuně, 11. června. Žádné telegramy z Bělehradu se nepropouštějí. Policie odepřela také průvodní listy osobám, které z rakouské strany chtěly se dostati de Bělehradu. Nový ministr president Avakumovič byl včera v Niši. Zvěděl teprve co se za noci stalo. Z Bělehradu, 11. června. Úřadní list vy- dán byl toliko s prohlášením nového kabinetu. Telegrafy, pošty a železnice jsou obsazeny vj- skem, které vykonává samo službu. Z Vídně, 11. června. První zprávy o z- vraždění královských manželů srbských, dostala zdejší Úvěrní banka. Noviny uspořádaly zvláštnl vydání teprve o 11. hodině. »Zeit« uspořádal čtyři vydání. Místa, na kterých byla vyvěšena, obklopena byla ohromnými zástupy lidu. Z Vídně, 11. června. Na zdejších oflieiál- ních místech posuzují se události bělehradské klidně. Praví se, že jsou poslední události interní záležitostí Srbska a že nepřísluši Ra- kousku žádné intervence a není žádné příčiny, pro kterou by se Rakousko angažovalo. Naopak, pronáší se soud, že změna na trůně srbském přispěje k uklidnění Srbska. Ze Zemuně, 11. června. O příčině, která způsobila katastrofu bělehradskou, sděluje sez pramene srbského: »Nemůže býti pochyby, ž
Goluchowský Avakumovič Vídeň Bělehrad Niš Rakousko Srbsko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Arrasu. Návátěvou u gymnastů. Pohraničná stanice Quiévrain ] Celní pro- hlídka zavazadel. Nevím, mám li děkovati svému upřímnému českému obličeji, nebo ochotě, jakou chystal jsem se otevírati zavazadla, ale úřadník bez prohlidky načmáral mi na né kří- dou nečitelnou písmenu. Tak oetl jsem se na půdě volné Francie. Zatím co vlak unášel mne za večerníh šera ke staroslavnému Arrasu, vzbudil jsems v duchu představy všech těch sporých nitek drobného přediva česko-francouzských styků Upřímně řečeno, nesliboval jsem si od nich mnoho, ač jsem byl vyzbrojen několika doporu- čujícími listy. Ne snad, že bych přicházel s ně- jakými nároky na laskavost našich přátel fran- couzských, ale tak! Přátelství, založené na čistě ideální basi, je v životě přece jen tak vzácná, málo vídaná věc! Na malé stanici dostalo se mi přijemného společníka, pana Cartona, úřadníka finanční kontroly. Bavil mne výklady o místních pomě rech, o zdaňovacím systému francouzském jiných všeobecných i odborných věcech. Rychle uběhla cesta. Ochotný společník pomohl mi na mistě vyhledati byt a za chvíli pokračovali jsme v zábavě už v karárně hotelu. Typická kavárna francouzského venkova: široká, prostě zařízená místnost, uprostřed malá železná kamna s od- váděním kouře kamsi pod podlahu; na stolcích vázy z niklovaného plechu, naplněné žhavým dřevěným uhlím, jež gargon občas rozdmychuje Jen buffet kontrastuje bohatším zařízením jednoduchostí místnosti. Nesčetné láhve likérů nezbytná součást každě francouzské kaváray
Carton Arras Quiévrain
24 article
pestří se tam barevnými štítky. Host nevolitu pouze nápoj jediného druhu, ale mísí dle chuti hned několik druhů do sklenice. Přípravou ta- kých »aperitisů« možno dociliti ovšem nejrůz- nějších nuanci. Ještě jednu sehope« (pohár piva), a roz loučil jsem se s milým společníkem. Na široké posteli ve svém pokojiku měl jsem dosti příle- žitosti uvažovati o zažilých dojmech, nežli spá nek zatlačil konečně cestovní reflexe. O Arrasu právem platí, že je zstaroslavný« Již za dob římských kvetlo místo průmyslem obchodem a ve středověku křížily se tu zájmy mocných a slavných rodů krvavými srážkami K Francii připojeno hrabství artojské, jehož byl Arras hlavním městem, Ludvikem XIII. roku 1493. Pevnost uchovala si až na malé výjimky ráz města výslovně středověkého a působí ne zvykle, ba až ponure. Aspoň za nevlidného. sychravého dne, za jakého jsme my přibyli. Cihlová, neomítnutá průčelí domů, beze všech skoro ozdob, hledí příisně v úzké ulice. Středo- věk, tvrdý, chladný, až téměř skličujíci, dýše ze střizlivých domů patricijských. Zjev radnice, krásně a bohatě členěné, zabirajíci celou stranu menšího náměstí, kontrastuje s touto střízlivosti tím malebněji. Ač není stylově jednotná, spo- jujie pozdějšími restauracemi a přístavky gotiku s renalssancí a barokem, přece působí umělecky úplně zceleně. Z hlavního průčelí vyrůstá lehce štihlá věž do výše 75 metrů, jest z nejvyšších ve Francii. Původ nádherné stavby spadá do věku šestnáctého, rekonstrukce provedena byla v letech 1858—1866. S doporučujícím listem z Čech na maira Arrasu pana Lengleta vstoupil jsem o 11. hod. dopolední do radnice, abych vyžádal si povolení ku prohlídce. Pan maire nebyl přítomen, ale s příslovnou francouzskou ochotou nabídli mi dva vyšší obecní úřadníci svých služeb s licho
Lenglet Arras Francie Ludvik malý náměstí Čechy
25 article
tivou poznámkou, že bude pan starosta neoby čejně potěšen návšlěvou z české Prahy, ke které jej víže tolik milých vzpomínek. Ačkoliv nemá Arras valného ruchu po- uličního, přece jen potulka ulicemi skýtá cizinei mnoho zajímavého. Tu upoutá bizarrní kou středověkého rázu, tu zas kolébá se kára o dvou kolech tažená koněm a naložená tak vysoko, že se zdá, jakoby se posmivala všem zákonům rovnováhy.A trh obilní na velkém náměsti Již ten piltoreskní rámec tržiště! Rozsáhlé ná městí, obklopeno vysokými domy malebných štítů obloukově členěných, upomíná na náměstl česko budějovické. Ani loubí neschází, ale nelze jím procházeti. Jsou tu všude vehody do sklepů, opatřené dřevěným zábradlím. Železničné koleje ústí v samém tržišti, obchodníci mohou zboží přímo na vagony nakládati. Kostely jsou vělšinou rázu novějšího, kathedrála vyniká leda roz- sáhlosti. Z malebných potulek vyrušil mne měkký hlahol zvonů. Čas k obědu Table d'hote v hótelu du Commerce, prosta vší nudy. Ve francouzské společnosti snadno zdo- mácníš. Rozhovor ne planý kolem aktuálných otázek rozproudil se kolem stolu. Za hodinku byl jsem nejen informován o místních poměrech, ale nabyí jsem důkladných zpráv o okolním cukrovarnictv a dostalo se mi pozvání k návštěvě cukrovarů. Místní ekonom pan Herbecque vybídl mne. abych přišel shlédnouti jeho hospodářství. Zvuk jména přiměl mne k otázce, poptati se po po- vodu vlídného muže. Hádal, že předkové jeho byli patrně Němci, Herbecque = Herr Beck Jisté překvapení způsobil můj názor, že He becque by mohl býti český — Hrbek. Rozvinula se rozprávka a dostalo se mi přiležitosti zazvo niti trochu zvědavé společnosti o českých po měrech. Ale čas kvapil ! Hodiny v kavárně na Place du Théatre ukazovaly čtvrtou. Rozloučiv se po
Commerka Herbecque Němec Herr Beck Hrbek Théatre Praha Arras
26 article
spíchám do radnice. Pan maire mne očekával ve svém bytě. Z výrazné tváře pana Lengleta možno vy čísti myšlénky dříve, než je vysloví. Vyčeti jsem si, že nepřicházím nevhod, dříve, než mne o tom pan mairé sám srdečně ujistil. Bylo ceítit. jak rád používá přiležitosti, odvděčiti se za pěkné vzpomínky svých pražských dojmů. Pro- hlásil se mi zeela k službám. Přištího dne nejen nabídl své české návštěvě svůj povoz k vyjíždce do cukrovaru v Louez, ale sám mne provázel na exkursi. Přátelská pozornost jevila se při každém kroku. A když úřadní záležitosti vyžadovaly jeho přítomnosti na radnici, dopo- ručil mne přízní svého přítele pana Truffiera. s nimž navštívil jsem továrnu na výrobu oleje pana Machoneaua v St. Nicolas. I pan Lengle i pan Truffier projevovali četnými otázkami živý zájem o věci české, znovu a znovu vzpomína- jíce svých přátel z pražského Sokola. Prohlidka radnice v průvodu tak povolaném nemohla než vysoce zajímati. Četné síně, jejichž stěny i kasetovaně stropy, ba i krby pokryty jsou nádhernými řezbami, vypravují histori města Arrasu. S věže shlédnouti možno daleké okoli a když úzké stuhy vodních průplavů vzplanou ve slunci a zeleň prokvétá rudými shluky cihlových vesnie, má pohled jistě svoji rozkošnost. Také museum městské dovede upoutati cennou sbírkou maleb, jež doplněna jest kopiemi slavných místrů. V přízemních chodbách bývalé budovy klášterní umistěna jest sbirka skulptur. Z přírodnických sbírek vzorně instalována je sbírka motýlů. Pod dozorem pana maira rozšiřuje se museum neusťále. Den, plný nových dojmů a zkušeností ukončen návštěvou divadla. Dávali Maseottu zcela způsobně. Poslední den pobytu v Arrasu vyplnil z velké části prohlidka cukrovaru Hénin Liétar
Lenglet Truffier Machoneau Lengle Tropez St . Nicolas Arras Sokol
27 article
Když večer po návratu přišel jsem do kavárny na Place du Thěátre ke schůzce s panemí mairem, bylo tu pozvání ke cvičení gymnastů. Pana sta- rosta objevil se s objemným balikem pod paží. Došelť právě z Prahy pamětný spis čivrtého sletu všesokolského, po výtisku pro každého z arraských účastníků Sletu, pražským Sokolem v upomínku věnovaný. Vstoupili jsme do hudovy Soeiété de gymnastique et d'armes d'Arras. Vkusně upravená výborovna má v čele velká sádrová poprsí Tyrše a Fügnera. Bohatá sbírka nejrůznějších uměleckých předmětů, sa- mých trofejí, jež spolek gymnastů během svého trvání získal, jsou nejlepším svědectvím jeho zdatnosti. Ani pražské ceny a dary nescházejl. Tělocvična patrně sloužila dříve jinému účelu. Svou spartánskou prostotou pramálo podobá se našim komfortním tělocvičnám. Upěchovaná půda pokryta drobnými oblázky (!), nad kterou rý- suje se zcela zřetelně konstrukce krovu. Za ve- dení náčelníka pana Oudemarsa cvičilo se na nářadích velmi přesně a ladně. Když ehystal jsem se k odchodu, svolal pan maire do výbo- rovny ony borce, kteří účastnili se pražského sletu. Byli přítomni všjehni, až na pana Ang- Defurne-a, jenž právě mešká na Madagaskaru. Po krátkém, srdečném proslovu, v němž vroucně vzpomenul skvělých dnů pražských, vysvětli pan Lenglet význam zásilky. Živým rozhovo- rem o Praze skončila ceremonie. Vysloveno pevné přesvědčeni, že Sokolstvo české dojista účastní se v hojném počtu federačního sjezdu v Arrasu r. 1904. Na rozloučenou zahlaholilo mi sokolské »Na zdar!« a píseň »Hej Slo- vané!« A po ní »Kde domov můj?« zpívané ovšem s podloženým textem franeouzským. V tiché ulici zmíraly poslední tóny, ale mně zněly ještě dlouho — dlouho — i když ozá- řená okna zapadla dávno ve tmu —- Ing. Jan Pitra.
gymnastique armes Tyrš Fügner Oudemarsa Lenglet Inga Pitr Praha Anga Madagaskar Arras tichý ulice Sokol hej St