Periodikum ALTO Viewer

1

12. srpna. 1900.

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 221.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Měšťanská škola ve službách českého venkova. V okresní konferenci učitelstva měšťanských ško okresu slanského přednesl Vilém Drda. Za četných příležitostí učitel ve své práci školní klade si otázku: Zda a jaký as užite přinese mým žákům mě přičinění? otázku, n kterou zřídka dovídá se realně odpovědi. Roze- jdou se svěřenci se svým učitelem, jen po čase nabízí mu některý z bývalých svěřenců jako dospělý živnostník svých služeb; jiný předsta- vuje se mu jako kolega v povolání, opět jiný přejímá statek, hodnosti a funkce v sousedství jeho, stávaje se snad i jeho nadřízeným. Tu vybavuje se poznovu otázka, výše uvedená,a k ni přidružuje se zároveň uspokojivá odpověd svědomitě vykonané povinnosti. Než — setkáváme se i s pravým opakem Ti, kteří žijí s námi a kolem nás, žáky našimi nejsou. Jejich bývalé učitele vír života odvál neb ve hrob sklátil. Mnohému věnují snad ještě tu a tam nějakou vděčnou upomínku, sem tam přiřknou jim dostatečně zásluhu neb uznání jejich přičinlivosti a píle. Avšak — sejde s očí sejde s mysli: upomínky ponenáhlu blednou. dříve vděčně uznávaně zásluhy ustupují do po- zadí před stále vic a více se vyvinujícím sebe vědomým »já«; dřívější úcta mění se znenáhla ve shovívavou blahosklonnost a šelrnost, až po- sléze vůči nástupcům bývalých učitelů zbývá pomalu jen — slará nějaká učitelská anekdota, útrpný úsměv, pichlavý vtip, ba snad i nepři- znivé slovo! »Což školy! Avšak co z nieh máme, a kdo je musí platit ?« O, těch nešťastných peněz ! Bozi vědi, pro lidé se všemi břemeny snáze se smířují nežv vydáním ve prospěch škol ! Již naši vlastní svě- řenei bývají v ohledu tom našimi spolutrpiteli

Drda

6 article

Často snáze jim bývá zaopatřiti sobě novou loutku než novou knihu, novou šavli, koketní zástěrku, blýsknavé sokolky, než i nový sešit, pořádný denník, nutné učebnice, neb dokonce kružidlo, rýsovací desku, atlas, a jiné potřeby školní. Což teprve, když přikvačí školní plat neb dokonce prožluklé daně, v nichž školní vydání do tolika různých příhrádek jsou rozdě lena ! Jiná, třeba větší, však na štěstí ne tak pa- trná a detailovahá břemena ustoupí zcela do pozadí, jenom ta školní trápí poplatníka, ob zvláště je-li hodně bohat, a sám náhodou žád ných dítek nemá. »Za nás tolik škol nebývalo,« uslyšíte hned, a zloba obrací se zejmena proti školám vícetřídním, zvlášť měšťanským. Ovšen nebývalo! Avšak nebývalo také tolik obyvatel stva, aniž oněch nutných potřeb školního vzdě nání jako tomu nyní. Pokrok světový, toť vlna. kterou, nechť si již stoupá neb klesá, zastavit možno není. Jako potřebuje lid chléb vezdejší tak nutno mu i vzdělání vezdejšího. Jakou mě rou a v jaké podobě, o tom rozhoduje pokaždé povaha doby; zahyne, kdo jí nevyhoví.. O tom nemělo by býti sporu; a stává-li ho přece, jest jen výsledkem nesprávných závěrů. Sou- sední národ má hojně škol, jest vzdělanější dobře se mu daři; závěr: Nám se špatně daří. my se nemůžeme vzdělávati, nemáme peněz.

7 article

Nebo: Sousední město zřídilo školu, pro- spívá mu, závěr: Nám neprospívá, nezřídíme jí; není peněz Nebo: Lékaři, právníci, inženýři, duchovn atd. mají své školy, povznášejí svůj stav. Zá věr: náš stav se nepovznáší, nechceme škol stály by peněz.. Mezitím vzrůstá však po- třeba nejen vzdělání všeobecného, ale zvlášté stavovského, jako horská lavina čím dále, tím více, že na konec sami nepřátelé musí toho plnou měrou uznávati. Ovšem, zříditi školy pro všecky obory, stavy a třídy obyvatelstva, zu- stává a na dlouho asi zůstane nedostižným ideálem školské politiky. Že však potřeba zá- kladního všeobecného vzdělán pro všecky třídy a stavy, jakéž hoví n a še školy národní, dnes všeobecně je uzná- vána, toho důkazem, že užívá dnes dobrodiní těchto škol, až na skrovné výjimky bohatých soukromníků, každý.

8 article

Sluší však dále uvažovati, stačíli toto všeobecné vzdělání všem a jakou měrou. Dle nejnovějších dat ze žactva škol obecných měšťanských (100) užívá vyššího vzdělání na školách vysokých 12, na školách středních 246, na ústavech učitelských 1/2%, na různých ško- lách průmyslových a odborných 19. úhrnem 4 . Jen asi 4% všeho žactva národních škol v Če- chách předpokládati se dá, že nabudou též vzdělání vyššího! Všech ostatních 96 vstoupi do praktického života výhradně jen s tím vzdě- láním, kterého poskytla jim škola národní jež nanejvýš doplní tu a tam škola pokračovací. A bude těchto 96% žáků, kteří nemohou býti účastni žádného vyššího vzdělání, náležeti snad veskrze stejnému povolání, dojde stej- ného postavení společenského, vyžadujícího stejného rozvoje duševního, stejného stupně vzdělání? Zajisté nikoli. Proto také základní vzdělání jejich má býti takové, by umožnilo jejich další vývoj v různých směrech, má býti opřeno netoliko o nejnulnější vyučování prvopočáteční, ale o vyučování, potřebné k v yš- ším potřebám životním.

9 article

Nacházíme pak již u starých Římanů rozdí mezi školami nižšími, na nichž působil gram- matista, literator a vyššími, kdež vyučoval gra maticus, literatus; rozeznáváme v prvních do bách křesťanských školy katechumenické a kate chetické; stopujeme rozdíl tento dále do středo věku do škol řeholních a klášterních, vnějších i vnitřních, claustrales; dělení to pokračuje dále ve školy farní, kolegiální, kathedrální i dvorní vidíme v XI. století vyvíjeti se zvláštní školy městské — nižší i vyšší — později gymnasia. Rozeznáváme po různých proměnách škol těch v století předešlém školy triviální, hlavní a nor- mální, později školy podrealní, až konečně v do bách našich vtělují se různé ty normy a názvy ve školy »obecné« a směšťanské«, správ něji snad »občanské« neb »vyšší obecné«. jichž družkami jsou různé školy speciální odborné.

Říman

10 article

Professoři na listinách porotních. Obecní úřadové obdrželi od politických správ se zřetelem ku sestavování porotních listin původních zajímavé po- kyny. — jež namířeny jsou na svobodu prázdninnou. tak perně zaslouženou. — Bylo prý totiž pozorováno že mnohé vady dosud při sdělávání listin porotníc se ustálily, které ku pravému významu instituce po rotní nejsou ku prospěchu. Tak obzvláště bylo pozo- rováno, že osoby, které mají plnou zákonnou způso- bilost k úřadu porotců, a jichž přibrání k tomute úřadu se zřetelem k jejich intelligenci, k jejich ne závislému materiálnímu postavení jeví se zvláště vhodným, do základních listin vůbec se nepojímají ačkoliv jim nepřísluší zákonný důvod osvobozovací a lze tudíž takověto jednání vysvětliti jediné konve- niencí, jež však ospravedlniti se nedá při komisi, pro sestavení porotců v obcích konstituované. Tím pro úřad porotců ztracena celá řada zvláště způso- bilých členů. K lěm hlavně patří prole ss oři a učitelé na veřejných středních školá ch.

11 article

Jak zjištěno, jest při většině dotyčných komisi obyčejem, že veřejní professoři a učitelé na školách středních hned původně z úřadní povinnosti nezapi- sují se do původní listiny porotců, kdežto přece zákon ze dne 23. května 1873 č. 121 ř. z. nedovoluje nižádné pochybnosti, že by snad členové stavu to- hoto neměli k úřadu porotců býti povolávání a zásadně do listin zařazováni. Po zařazení teprve jim dovoleno jest, aby osvobozovací důvod uplatnili cestou námitky, označenou v § 6. a 7.2 jmenova- ného zákona. — Jelikož pak k vyloučení ze zá- kladního seznamu díti se může na základě vy- svědčení od ředitelstva ústavu, ředitelství však sotva budou moci potvrditi, že professoři o prázdninách jsou nepostrádatelnia proto vylöučení osob těchto z původních listin bude právoplatné jen v několika případech. Dle minister- ského výnosu ze dne 8. dubna 1880 č. 20.297 by nebylo závady osvobozovací důvod u professorů při- jati hned kumulativně pro všechna sezení porot- ního soudu mimo sezení v době prázd- nin. Naproti tomu by bylo zásadní požadování osvobození professorů a učitelů na středních školách od úřadu porotců také po dobu prázdnin neodůvod“ něno a to vzhledem ku délce prázdnin a ku zcela krátkému trvání sezení porotního soudu. Dlie vy nesení c. k. místodržitelství ze dne 29.

jmenův

12 article

června 1900 č. 47.702, vybízejí tedy politické úřady obce, aby se vší svědomitostí sepisovaly příšte základní seznamy porotců a aby všichni k úřadu porotců zákonně způsobilí bez ohledu na osoby, ze- jmena také professoři a učitelé na veřej- ných školách středních byli pojati do základních seznamů porotců. — Vyne sením tímto tedy ujímá se jediný světlejší moment ve stavu professorstva škol středních, klerým aspon z části nahražovány jsou přednosti služebné vůbec u stejnorodých stavů jiných. Vzniklo asi jen z libo- volného výkladu pojmu prázdnín; jest pak nutno, aby korporace kompetentní, tedy spolky professorské stanovisko své k nařízení tomuto projevily a uplat niti hleděly. — Jak by asi kterýkoliv z úřadníků jiné kategorie se tvářil, kdyby na dobu jeho dovolené přikázána mu byla nějaká funkce, dovolenou rušící a prázdniny přece jsou jen také dovolenou v jiné formě sice, ale v zákonnité platnosti téže, jako každá dovolená. Tresty za nedbalou návštěvu školní.

13 article

Zkušený paedagog nám píše: Není snad na našem venkově a blavně v jižních Čechách smutnějšího společenského zjevu, než když obecní sluha procházo obcí s řadou vypsaných u hejtmanství jmen občanů kteří odsouzeni jsou pro nedbalou návšlěvu školy dítek svých k pokutu na př. 2 a více K. anebo a více hodin vězení. Jakému při télo příležitosti vy dáno zde školství a učitelstvo posudku prostého člo věka, jak tím škola spíše v povšechném rázu se zne chucuje, jak učitelstvo, na němž neustále se žádá. aby bylo ve stálém styku s rodiči svých žáků a pů- sobilo k tomu, aby domov a rodina neničil dobré zárodky ve škole v srdce žáků vloženě, stává se občanstvu odporným, o lom možno si jen názer učiniti tomu, kdo mezi chudým lidem v obcích jiho- českých žije a kdo dovede vycítiti veškery poměry vnitřní v životě prostého venkovana v obcích, jedině zemědělstvím se živících. — Při prvním seznání po- měrů těch pozorovatel, jenž vychován byl na př. v jiném ovzduší pokročilejších měst, anebo českého severu; s nechuti odvrací se od primitivního a za nedbaného duševního života, touží po brzké nápravě ale při bližším pozorování se přesvědčí, že nutnost a potřeba nezbytná ku záchraně před hladem nouzí přívádí obyvatelstvo k účasti na práci poln již dítek školou povinných. — Uvážíme- li, že 10 až 20 zl., jež strží chalupník jihočeský za husy, jest mnohdy jediným hotovým penízem a velikým kapi- tálem, za celý rok ve stavení se objevivším, že mu z toho hraditi třeba nejnutnější potřeby, jichž pole mu nedá.

Čechy

14 article

pak nedivíme se zlozvyku, že dítky s vylihnutímse hus do školy choditi přestanou. Přikladů takových dalo by se vyjmenovati velmi mnoho. Valná příčina tedy neblahého úkazu bídné návštěvy školní spočívá ve všeobecných poměrech společenských, nikoli však v trestuhodné umíněnosti jednotlivců, a tu příšli bychom ovšem na pole mnohem širší, na po- měry národohospodářské vůbec, do nichž vtěsnáni jsme nepřirozeným pojítkem centralistickým. Neustále se vzmáhající chudoba našeho lidu nedala vzniku dosud blahodárným účinkům naší školy ve mnohých okresích, důsledky jsou pak ovšem čím dále tím patrnější. Aby se však aspoň z části odpomohlo persekuci školské, která v brzku bude as paedago- gickou absurdností, bude potřebí pomýšleti na r oz- dělení hlavních prázdnin dle prac polních. Nebude tím ovšem dosaženo ideálního stavu návštěvy nikdy, ale za pokus a za přemýšlení o nápravě aspoň částečné, otázka tato stojí. Činiti zodpovědným učitelstvo z nedbalé návštěvy školní jak se děje mnohými okresními školními dozorci jest ukvapením, pochodícím z neznalosti poměr chudého venkova. Stav tento dle pozorování třiceti- letého vězi hlouběji, než kam povšechná jen a po- vrchní pozorování školních úřadů stačí.

15 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Účastenství z obvodu obchodní a živnostenské komory pražské na světové výstavě v Paříži 1900. (Zpráva obchodní a živnostenské komory pražské dl informaci od účastníků vyžádaných.) Organisace světové výstavy pařižské 1900 spočívá, jak známo, na soustavě skupinové, což má za následek, že na výstavé není žádných samostatných, místně oddělených exposie jedno- tlivých států (jen některé malé, hlavně zámoř- ské země, obmezily svou exposici na své vlastní pavillony), nýbrž že tam jsou pouze výstavy odborné, v nichž každému jednotlivému státu přidělena jest určitá prostora. Světová výstava pařížská má 18 takových odborných skupin, které zase rozděleny jsou v pořadí tak zvané třidy, jichž jest 120. Tímto zřízením světové výstavy pařížské se vysvětluje, že jako celé Rakousko, tak i celé království české a zejmena také okres obchodní komory pražské nemají na výstavě své zvláštní, místně ohraničené repre- sentace, nýbrž že vystavovatelé z těchto oblast roztroušení jsou po všech 18 skupinách, resp. po příslušných třídách. Aby si opatřila úplný přehled toho, co z jejího obvodu se vystavuje, obrátila se ob- chodní a živnostenská komora pražská k vysta vovatelům ze svého okresu se žádosti, by j zaslali stručné popisy svých exposic, a shrnuvši je v celek, podává je tímto veřejnosti. Tu dlužno především vytknouti, že za tím účelem aby působil k hojnému účastenství edborů vý robních pro okres, komory pražské svérázných, zvláště z oboru průmyslu uměleckého — utvořen byl v Praze koncem roku 1897 za předsedání presidia obchodní a živnostenské komory praž- ské zvláštní »speciální komitét«, jehož hlavní úkol kromě péče o uskutečnění souborných

Paříž Rakousko Praha živnostenský komora pražit

16 article

výstav živností grafických a příbuzných, českého průmyslu granátnického, pražského rukavičkářství výroby vědeckých nástrojů, průmyslu sklář ského atd. zejmena v tom záležel, aby se umožnila úspěšná representa ce českého průmyslu uměleckého vystavením bytového interiéru Za tím účelem zabezpečil si speciální ko- mitét radu a součinnost vynikajících českých umělcův, pánů architekta Josefa Fanty a prof Jana Kouly, z nichž prvnější vypracoval gene- rální projekt interiéru, kdežto projekty podrobné. oba jmenovaní pánové provedli tím způsobem. že pan prof. Koula zvolil si k samostatnému uprávení síň interiéru na nizozemské oddělen hraničící, kdežto p. arčh. Fanta komponova ostatní čásť interiéru. Interiér, jemuž dáno jmeno., Interieur tchéque — Český interiér, vystaven jest ve skupině XII. a XV., jimž bylo míst vykázáno v jednom paláci na »Esplanade des Invalides«. Nalézá se v prvním patře vedle inte- riéru pražské c. k. umělecko-průmyslové školy a vedle interiéru lvovského při samém vchodu nizozemského oddělení zmíněných skupin.

Fanta Koula profesor XII Esplanade desátník Invalide

17 article

Náklad na zřízení interiéru již dnes přesa- huje 76 000 K, nepočitajíc v to hodnotu před- mětů, jež jednotliví spolupracovníci svým vlast- ním nákladem pořídili a k vystavení zapůjčili Ziňteriéru pražské umělecko průmyslové školy zinteriéru lvovského- přichází se do »če- skéhio interiéru« bohatě- řezanými a obrazy pa- mátných českých hratiů a vrchů ozdobeným předdveřími do mislnosti zařízené jako pra- covna a studovna, která vedle ústřední veliké místnosti obsahuje kniliovnu, domácí kapli a arkýř. Z ústřední síně vcházíme do síně panem prof. Koulou komponované, ve které posta- veno jest, co by k pohostění přináležeti mohlo Všechny místnosti českého interiéru vyzdoben jsou se vkusnou nádherou a obsahují značný počet děl uměleckých avýrobků umělecko-prů- myslových. Návštěvníkům jest k disposici tištěný popis interiéru, jejž ku prání vydá repraesen tantka speciálního komitétu v interiéru, pan Františka Leclairová. Provedení praci n interiéru zúčastnili se následující umělci a umě lečti průmyslníci z obvodu obchodní a živno stenské komory pražské:

profesor Koula Leclairová umělecký průmyslový škola

18 article

Ciseléři: Emanuel Fuchs, Josef Hirsch, Fr Haudek, J. B. Mallý, Richard Schorcht, Jan Staněk Bronzové práce: Bendelmayer a Červenka Václav Mašek. Čalouník: Karel Pelikán. Emailéři a ryjei: J. Kottner, Karel Malina J. Novák, Petr Svoboda, Jan Vondřeje. Granáty české: Jan Reimann Intarsista: Jan Kubát Kamenů brusič: Karel Váňa Keramika: Keramická škola v Bechyni, Fr Bílek, pí. Suchardová- Boudová. Klempířské práce: Antonín Slavík. Knihy: Bursík a Kohout, Jan Laichter, Jan Otto, J. Pelci, Umělecká beseda, Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění, dr. Edv. Grégr, I. L. Kober Fr. Řivnáč, F. A. Šimáček, F. Topič, Jos. A. Vilímek, Václav Vlček. Knih vazba, kůže zlacení a tepán v kůži: J. Spott, Jan a Emanuel Toužímský, Boh Fischer. Lustr: Fr. Kližík. Malíři akademičtí: Mikuláš Aleš, Ferd Engelmüller, Felix Jennewein, Kar. Lad. Klusáček Jan Preissler, Kar. Spillar, Zikm. Rudl, pí. Sucha dová-Boudová, Josef Úprka, Frant. Urban, pí. Urba nová-Zahradnická. Maliř pisma: Václav Schubert. Maliř stěn: Frant. Fröhlich Pozlačovačská práce: Haíf a Píša Ryjci: Viz emailéři. Řezbáři: Adolí Bauch, Frant. Vrat. Bak Vilém Cvekl, Jan Gebbart, Bohumil Holas, Jaroslav Káš. Ferd. Klíma, Frant. Liška, Karel Šindelář. Jos Subrt. dělník J. Vodolán, Jiljí Zlka. Skla broušení: Bedřich Bulík Sklenářství umělé: Jan Kryšpín (Sy- valtrův nástupce).

Fuchs Hirsch Haudek Mallá Schorcht Staněk Mašek Pelikán J Kottner Malin J Novák Svoboda Vondřej Reimann Kubát Váňa Suchardová Boudová Slavík Bursík Laichter Jan Otta J Pelc doktor Edv Grégr Řivnáč Šimáček A Vilímek Vlček J Spott Jan Toužímský Boh Fischer Mikuláš Aleš Ferd Engelmüller Jennewein Klusáček Preissler Such dová Boudová Úprka František Urban Urba Schubert Fröhlich Haíf Bauch Cvekl Gebbart Holas Káš Klím Šindelář Subrt J Vodolán Zlka Bulík Jan Kryšpín Francie Granát Bechyně Francie Bílka Jos Kara Bak Český akademie pro věda Kara Bendelmayer a Červenka

19 article

Skleněné předměty: Sklárny J. O. hrab Harracha, Jan Pinkava (Moyerův synovec) Sochaři: Vilém Amort, Franta Stránský Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun, Ludvík Wurzel Stříbrné předměty: Václav Němec Praze, v Eliščině třídě. Truhláři: Antonín Baumgartl a syn, Václav Mich, Jan Navrátil, Jan Rak, František Zelenka dělník J. Hlaváč. Vyšívání umělé: Akademie křesťansk ústav paramentní (řed. sl. Venclíčkova), M. Gajdíková pracovna pokračovací školy král. hlav. města Prahy (správkyně sl. Vaetrova a sl. Duškova). Ženský vý robní spolek, sl. M. Karlíčkova. Zámečníci: Václav Němec v Praze—IIl Karel Sakař. Speciální komitét pečoval, jak podotknuto, tak o provedení několika jiných exposic, jichž uskuteč nění též částečně umožnil přímými subvencemi. které činí úbrnem přes 5000 K. Špeciální komitéh povzbuzoval mimo to kompetentní činitele k pod- niknutí také jiných exposic, které však bohužel jen z malé části byly uskutečněny. Dále bylo na výsta- višti ve výborné poloze získáno místo pro česky restaurant, leč provedení projektu toho bylo přese všechno přičinění komitétu zma řeno, poně- vadž by bylo vyžadovalo přílišného nákladu. O následujících samostatných vystavovatelů z obvodu komory pražské obdržela komora popisy jejich ex- posic a uvádí je zde v pořadí skupinovém, podol týkajíc, že obor vlastního umění, jakož i zeměděl- ství, jak samozřejmo, sem pojat nebyl, nýbrž pří- slušným orgánům zůstaviti se musil. Výstavky, o jichž pořadatelů komora vyžádané zprávy neob držela, nejsou tu uvedeny. Skupina I. až III.

J O Harrach Pinkava Moyerův Amort Stránský Suchard Šaloun Wurzel Václav Němec Baumgartl Mich Navrátil Rak Zelenka J Hlaváč Venclíčkův M Gajdíková Duškův Zámečník Sakař Praha Eliščin třída pracovna pokračovací škola král IIl

20 article Třída 6.

Třída 6. C. k. umělecko-průmyslová škol v Praze. Interiér, jehož rozvržení prostoru pro- vedeno jest dle základní skizzy prof. Bedřicha Ohmanna, architekta, detnilní úprava mistnosti dle návrhu prof. Jana Kotěry, architekta, obsahuje ná- sledující součástky: opukový portál a nástěnný vlis (sádrový) pocházející od prof. C. Kloučka, sochař a jeho školy: dekorativní náplň (česká krajina) od prof. Jak Schikanedra, malíře. stropní velum, jež vyšívala sl. V. Kudelkova její škola: čalouny, jež tkala tkaicovská škola v Šum- berku na Moravě, dveřní záclonu, již vyšívala sleč Ida Krauthova a její škola, a koberec, jejž zhotovil firma Ginzkey-ova v Maffersdorfě v Čechách. Na- vrhy k těmto posledním 4 předmětům pocházejí o prof. Julia Ambruse a jeho školy. Dále velký oltá s antipendiem a tabernaklem a baldachinové velum kteréžto předměty vyšívala slč. Ida Krauthova a její škola; pak anděle světlonoše, skříň v koutě se zá- clonkami, jež vyšívala slč. Ida Krauthova a její škola jakož i židle, zreadlové rámy, truhlice a domácí oltář s klekátkem, jež vyšívala slč. Ida Krauthova a její škola. Cely tento soubor jest dílem prof. Jana Kastnera, sochaře a řezbáře a jeho školy. Malby na domácím oltáři komponoval Felix Jennewein a pro- vedla škola prof. Schikanedra. Dále obsahuje inte- riér: relief kamenný nad vitrinou, který jest dílem prof. Stan. Suchardy, sochaře; pak vitrinu, jejíž vnitřek spolu se sedálkem v prostřed místnostia stojany vás v koutech vyšívala sl. Ida Krauthova její škola. Poslední 4 předměty jsou dílem prof. Jana Ko těry, architekta. Zarámované výkresy jsou ze ško prof. J. Kotěry a B. Ohmanna.

profesor Ohmann Kotěra Klouček V Kudelkův Krauthův Ambrus Kastner Jennewein Schikanedra Stan Suchard ko J Kotěra Morava Čechy průmyslový škola v Praga Ginzkey Maffersdorfa

21 article

Dále spatřujéme v interiéru krb rokokový z roku 1891 emailovaný, vypálený firmou Somerschuhovou v Praze, skřínku na stěně, dvě velké vásy z tepané mědi, chladiče, 33 fayencových, terracotových, bron- zových, 2 bronzové svícny, velký talíř (s tamburi- nanii) tepaný, kteréžto předměty jsou dílem proí C. Kloučka, sochaře a jeho školy, pak popelník. jakož i velký taliř tepaný, renaisanční, jejž provedl žáci škol prof. Kloučka a Nováka, pak jardiniéru stříbrnou, velké desky, věčnou lampičku, drobné mísky, konvičku, vásičku, brože a sponu (7 kousků) rámeček, menší desky, kteréžto předměty pocházejí od prof. E. Nováka a jeho školy a konečně šperky. provedené J. L. Němcem, absolventem školy prot. Kloučka a Nováka, t. č. odbor. učitelem na pokračo- vací škole zlatnické v Praze.

profesor Klouček Novák E Novák Němec Praha Somerschuhova

22 article

Třída 11.

23 article

Česká grafická společnost »Unie spojené závody tiskařskě a vyda va telské, zapsané společenštvo s ruče ním obmezeným v Praze: různé reprodukce a tisk trojbarevný. Husník a Häuslěr; c.a k. dvorní um lecký ústav Ioto-chemick. v Praze otisky uměleckých reprodukci z oboru folozinko erafie, trojbarevného tisku a ukázky moderníh vodotisku pomocí fotuchemických želatýnových re liefo. Václav Neubert, umělecko litografický ústa na Smíchově: reprodukce uměleckých del jim v ydano (zejmena Mistr Jan Hus, Komenský ve své pracovně Prodaná nevěsta), dále různé rektainní plakáty, ná stěnné kalendáře, obrazy rostlin a obrazy země pisné. Jan Vilím, xylo-fotozinkograf. ústav v Praze 13 rámů s otisky jedno-, troj. a člyřbarevných re produkci dle originálů českých umělců, mezi nimiž zasluhuje zmínky zejmena nový způsoh reprodukce trojbarevného světlotisku a reprodukce Vyšehradskéh Codexu z X. století. Třída 12. a 13.

Husník Häuslěr Neubert Hus Komenský Jan Vilím Praha Smíchov Ioto

24 article

Klub fotografů-amaterů v Praze: 16 uměleckých fotografií od Karla Dvořáka, Fričea Málka, Bohuslava Mayera, Ludvika Průchy, Bohu- mila Svobody a Otty Šebele. A. Reinwart, knihkupectví a nakladatelství v Praze: Kolekci nejpozoruhodnějších knin z oboru literatury zemědělské. J. Otto, nakladatelství v Praze: Zlatou Prahu ročník I.—XVII Ottův slovník naučný I.—XV., Ster- zingrův Slovník německo-eský díl I. a lI. dra. J. Herzra a Č. Ibla Slovník Irancouzsko- český díl I. a II., professorů dra. K. Chodounského a dra. J. Thomavera Slovník zdravotní: »Cechy«, illu strovaná monografie architektonickými a krajinným krásami vynikajicích měst a krajů elého kralovství českého díl 1. až XII., »Život zvířat« od E. A. Brchma díl I.—X., Národopisná výsta va českoslovanská v Praze r. 1895 přispěním českých umělců a spisovatelů uspořádali K. Klusáček a Fr. Ad. Šubert. Národní dívadlo jeho vznik. vývoj a stavba dokončená: »Písmo svaté« illu- stroval Gustav Doré díl I. a II., Knihovna ru ská, výbor nejlepších prací spisovatelů ruských, do sud vyšlo 33 svazků. Laciná knihovna ná rodní, dosud vyšlo 180 svazků, Světová kni hovna, sbírka prací belletristických, poučných i vě deckých, seš. 1—161, »Salonní Biblioték ye sbírka prací varšem i prosou vynikajících spisova telů cízích i domácích, obsahuje 100 svazků: Se- brané spisy Aloisa Jíráska«, dosud 2 svazků. Nakladatelství F. Topič v Praze vystavuje řadu uměleckých reprodukcí a knih nákladem svým vyda ných.

Dvořák Friče Málek Mayer Ludvik Průcha bůh Svoboda Ott Šebele A Reinwart Otta Ottův J Herzr Ibl Irancouzsko J Thomaver A Brchma K Klusáček Ada Šubert Doré Jíráska Praha Ster Cecha Francie Zlata Praha ročník I

25 article

Knihkupectví Fr. Urbánek, hudebn závod, české hudební nakladatelství Praze: Hudebniny vlastním nákladem vydané, ob- sahující skladby českých skladatelů ze všech obor hudby jak komorní tak dramatické a církevní, jakož i písně národní a to jak orchestrální tak i klavírní houslově i vokální. Z velkých děl, jež jsou vystaveny. sluší především jmenovati šest partitur Smetanových symfonických básní »Má vlasti«, jakož i vokální a klavírní skladby Dvořákovy a opery Fibichovy v kla- vírních výtazích a j. V třídě této vystavuje dále spolek českých žurnalistů dvě tableaux, představující dnešní stav českého novinářství. Spisy Karoliny Světlé, dosud vyšlých 8 svazků. Souborné vydání básnických spisů Jaroslava Vrchlického sv. I. až XXXV.: »Sborník světové poesie«, sbírka vy- nikajících překladů cizojazyčných sv. 1.—72.; »C- sta kolem světac od Josefa Kořenského díl I. a II.; »Na severní točnu« díl I. a II. dle Friet- jofa Nansena, přeložil dr. Jiří Guth; »Kone světa« La fin du Monde) od Kamila Flammariona »Besedy lidu« prostonárodní obrázkový časopis roč. I.— VIII.

Urbánek Smetanův Dvořákův Fibichův Karolina Světlá Vrchlický Kořenský Nansen doktor Guth Flammarion Francie Praha Friet Kone

26 article

Třída 15. Josef a Jan Frič, továrna na stroje měřící na Král. Vinohradech, vystavuje v třídílné skříní vý- bor svých přístrojů geodetických, polarisačních, vedle strojů kontrolních cukrovarnických. Mimo tyto u nás všeobecné již rozšířené stroje nalezá se ve středu exposice velejemný a naprosto přesný astronomický hodinový stroj, nad ním model stroje na broušen sférických ploch. V obou postranních skřiních vysta veny přehledně všechny druhy polarisačních strojů částečně pro názor rozložených, nad touto skupinou pak drahocenné ukázky materiálu optiky polorisační Řídce dokonalý, přirozený krystal dvojlomého vá- pence a krystal křemene. Kolekci tuto doplňují foto grafie strojů hornických, stroje dělícího a fotografie komety Perrinovy, jediná to snímka fotografická hvězdy této. Alois Kreidl v Praze, vystavuje kolek svých výrobků. Třída 17. K. Stárek, závod pro stavbu pian: černé kří (Pokračování.) žové piano. Z domácího peněžního trhu. (Původní dopis »Nár. Listů«.)

Josef Frič Král Perrinův Kreidl K Stárek Praha

27 article

V Praze, 11. srpna

Praha

28 article

Movitý úvěr bank. — Idea bratří Pe reire. — Demokratismus ústavů peněž ních. — Retrospektiva a perspekti va ústavů našich. — Theorie zásad a di- lemnata. — Intence našich akcionářů — Stesky nynější doby. — Úloha bank a jich práva. — Pražská bursa. — Eskontky. — Poměry peněžní. Když bratři Pereire za vlády třetího Napoleona založili prvý crédit mobilier, bylv tom vystihnut čin, kterému celý svět tleskal po- chvalu. Jeden z bratří v delší úvaze vysvětli důvody, které stály u kolébky onoho podniku. Nic jiného nebylo jeho účelem, než aby ma- lému kapitálu byly zjednány výhody velkého. malému kapitálu sdružováním měla býti opa- třena možnost, aby se účastnil velkých obchodů a docilil značnějšího výnosu. Rys ryze demo- kratický; skácena měla býti čínská zeď mezi obrovskými sumami kapitálu a sumami skrov- nými, které do té doby byly odsouzeny jen ku skrovnému zúročení. Methoda výnosu pro oba druhy měla býti stejna. Byl to ryze demokrati- cký rys oné myšlenky — mohli bychom říci také lidský, a proto není divu, že myšlenk ona všude byla vítána pochvalou a účastí, že crédit mobilier, založený bratry Perčiry, všude docházel souhlasu a že zakládati ústavy po- dobné se stalo hospodářským pokrokem. Ovšem že po prvém rozběhu k úspěchu nastala reakce. Doba zakladatelství bank zažila také své zklamání. Hvězda Pereirů, ozařovaná přízní Napoleonovou, časem vybledla, když vláda jeho byla otřesena. Crédit mobilier všech slib svých nevyplnil.

Pereire Napoleon Rys Perčira Pereira Napoleonův

29 article

Avšak nás povšechný vývoj poměrů může poutati pouze tou silou, již důsledky všeobecné zákonem setrvačnosti se přenášejí k nám. Jestliže s tohoto hlediska se zabýváme bankovní relro- spektivou, vidíme na cestě, kterou jsme ušli. mnoho činů, které zasluhují pomníku vzpo- mínky, a v našich přáních jest vyznačena také perspektiva těchto ústavů. Ovšem u nás dosu není rozřešena theorie zásady, zda život hospo- dářský a národní souběžně se mají vyvíjeti, jeden druhému nepodroben, aby jako samo- statné složky se spojovaly ve výslednici národ- ního blahobytu, nebo zda nutno, zájem jeden podřizovati druhému. V tomto připadu pak jedno dilemma vyplývá v druhě: výs národnost nebo bohatství? — O tom jsme již psali. Než jedno jest zřejmo a přece není nále- žitě uvědoměno. Náš hospodářský život nesmí postupovati dle šablon cizích — nýbrž musí s vyvijeti methodou individuálni. Dráha ta jest ovšem nesnadna, poněvadž se nám nedo- stává všech samostatných, individualisujieích direktiv . .. Poukazujíce ku perspektivě našich ústavů peněžních, mohli bychom tudiž naznačiti, ze ony ve svém sociálním působení kromě velkých úkolů všech institucí podobných, nesmí za- nedbávati také cilů individuálně českých .

30 article

Ony také u nás zůsťávají nádržkami, kam se všech stran stékají prameny kapitálu, hledajícího zaměstnání, a odkud se zase rozeházejí obrozu- jíci jeho proudy, ale věru, že bychom se potkal s rozhodným odmitnutím našich akcionárů, kdybychom jim imputovali, že jest jich touhou jedmou, aby na jich podíl připadl co nej- větší zisk. Jim do vínku byly položeny také tužby ideální. A nyní, když ve všeobecném posudkua ve kritikách cizích jest stěžovano do toho, že prý se banky odeizily myšténce lidskosti a de- mokratickému cili, kterou pro svůj podnik vztýčili bratři Pereirové, zakládajíce svůj credit mobilier, když se ústavům, kleré mají býti střediskem kapitálu avšak, také plodné činnosti, vytýká, že se neostýchají loviti svůj zisk v kal- ných vodách spekulace, když i z jich expan- sivnosti se činí výtka, a listy zvláště německé káži odiosnost toho, že peněžní střediska se odcízila svému sociálnímu poslání — my pod kriteriem oněch výčitek posuzujíce situnci vlastní, shledáváme že jsme vzdálení velkého pessimismu v olázce budoucnosti našich středisk finančních právě vědomím, že bychom se po- tkali s rozhodným odmítnutím našich akcionářů, kdybychom jim imputovali, že jest jich touhou jedinou, aby na jich podil připadl co nej- větší zisk.

Jim Pereira

31 article

Jest dvojaká úloha, kterou ústavům určuje jejich poslání. Vkladatelům skýtati zúročení co nejvýhodnějšího, průmyslové a obchodní potřebé je nabídnouti za sazbu pokud možno kulantní. Zdravá činnost se má podněcovat, slibné po- čátky podporovat, všecky kruhy uspokojit. T jest uloha, která podmiňuje také jistá práva. České kruhy výrobní ucházejí se o úvěr, především se obracejí k ústavu domácímu, nebot přesvědčení vzájemní podpory mezi námi není dosud diskreditováno. Stěžovati si jest ale de toho, že přesvědčení vzájemné podpory nenl pocíťováno také na těch stranách, odkud kapitál do bankovní nádržky splývá. Naši kapitalistéi menší peněžní ústavy svěřují ve případech na hanbu naši velmi častých své prostředky ústavům cizím, které ovšem předem podporují příslušníky svoje. Pověřené naše ústavy skýtají jistotu a zúročení co nejvýhodnější, a přece ústavy ci zi sesilily svoje posice toliko domácí českou klien- telou. V této svojí povinnosti j sou svěmu úkolu také nevěrny mnohé záložny a spořitelny, ta ohniska, z nichž by mělo vycházeti porozumění doby. Ustupujíce před silným nejeví silnou vůli dle Martiala: Cedere maiori fama secunda est. Pražská bursa byla nevyrušitelně klidná.

32 article

Činem týdne byl závěr v alpinkách. Odku onen zájem poptávky z týdne ininulého a ještě týdne předešlého, již víme nyní. Po dlouhém vyjednávání s vládou, která nechtěla připustit aby 20.000 kusů nových akcií na rozmnoženou akciového kapitálu České eskontní banky ze 4 mill. na 8 millionů bylo majitelům starých akcií na- bídnuto al pari t. j. po 200 zl., správní rada se v pátek usnesla zvýšiti akciový kapitál pro- zatím toliko o 10.000 kusů akcií a 400 K na 6 mill. zl. = 12 mill. K. Nové akcie budeu nabídnuty majitelům starých po 400 zl. = 800 K. Získané ažio 2 millionů K po srážce výloh emissních bude věnováno zvláštnímu fondu. Jakmile toto usnesení bude schváleno, bude přikročeno hned k emissi nových akcií. Na dvě staré akcie se dostane jedna nová. Za dnešního kursu má přijímaci právo cenu asi 320 K. V nynější tísni peněžní jest pozoruhodnou situace na domácím trhu peněžním, kterou »Tresor« charakterisuje tak, že Praha vládne asi většími prostředky a byla by i s to, aby přejala papír videňský, naskytla-li by se k tomu přiležitost.

Praha Český eskontní banka

33 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 11. srpna (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Již dávno neposkytoval obchod na zdejší burse tak málo látky ke zprávě, jako v období právě minulém. Nejlépe může se situace načrt- nouti asi tak, když se napiše, že bylo mnoho dnů v tomto týdnu, kdy zdejší i cizí banky mohly vystrčili bílý praporec na znamení, že nemély ten který den ani jediného závěru na burse. Obchod nebyl skoro žádný a nemohl se ani udržeti kurs pražské železárny, o kterýsi v posledním týdnu bursa lámala hlavu otáz- kami, co jest asi příčinou, že jednoho dne stoupla pražská železárna skoro o 120 korun. Nyní se dokázalo, že to byl pouze planý po- plach, zač jsme to také již v minulé zprávé pokládali. Ačkoliv jest ještě mnoho černých mráčků na horizontě, přece nedá se upříti, že pro zdejší bursu jest půda pro zlepšení kursů dosti dobře připravena, neboť posledně prodané papíry přišly do dobrých rukou, naděje na dobré žně u náns i v Uhrách nikoho nezklamaly, válka v Aťrfice blíží se hodně ke konci a nebyly-li rposled

Vídeň Uhry