Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4

2

NÁRODNÍ LISTY

3

12. srpna 1900.

4

Číslo 221.

5 article

jež prostřednictvím vynikajících svých zástupců mu vyjádřili svou soustrast a prohlašuje, že Italie byla vždy účinným nástrojem svornosti že jím bude i za vlády jeho, směřujíe ku spo- lečnému cíli všech, k udržení míru. Kromě míru vnějšího jest nám však třeba i míru vnitřního a svornosti všech, kdož upřímně pracují o rozvoji hospodářských sil Italie. Lid musí býti vychováván v kultu vlasti a počest- nosti. Monarchie a parlament musí společně hájiti zákonů a přesného jich provádění. Vstu- pují jako král na trůn neohroženě a v nezka- leném vědomí svých práv a povinností. Kaž Italie má tutéž důvěru ve svého krále, jakou má král v osud své vlasti. Král končil slovy: »Veškeré pohotové síly musí býti rozvinuty, aby vymoženosti svornosti a svobody byly zachovány. Budu vždy chovati nezkalenou důvěru k liberálním organisacíma budu vždy odhodlaně, rázně a mocně hájií slávy a institucí říšských. Vychován v lásce k náboženství a ku vlasti, volám boha za svědka svého slibu, že chci se nyní i v časech bu- doucích věnovati slávě a blahu vlasti ! (Bouřlivá pochvala.) Z Říma, 11. srpna. Přísežní obřad odbyl se velice rychle; započal o 10 h. a ukončen byl již v 10 h. 20 minut. Král přečetl při- sežní formuli a trůnní řeč hlasem pevným.

Řím Italia Lido

6 article Soustrastné projevy.

Soustrastné projevy. Z Budapešti, 11. srpna. Posl. Františel Košut, kterýž zaslal králi Víktoru Emanueli soustrastnou depeši, obdržel dnes následujíeí odpověď: »Jeho Veličenstvo král italský výslo- vuje za projavení Vašich citů nejvřelejší dík Ví, že šlechetné city jsou ve Vaší rodině tradi cionální.« Stíhání anarchistů. Z Paříže, 11. srpna. »Petit Parisien oznamuje z Nizzy: Několik nebezpečných italských anarchistů bylo včera zatčeno. Z Říma, 11. srpna. (C. B.) Ministr spra- vedlnosti uložil předsedovi advokátní komory milánské, aby jmenoval obhájce Bresciho, a právo to náleží předsedovi porotního soudu. Bresci sám zvolil prý si advokáta Florentin Rosadia. Proces bude v pondělí do seznamu procesů zanešen. Ve vyšetřování, zdaž bylo spiknutí, bude pokračováno, poněvadžs od pátrání policie v anarchistických střediskách výsledky teprve — očekávají. Vyšetřující soudce vyslechl též socialistického poslance Rondona jenž po nějakou dobu prodléval v Palermu. — Listy konstatují jednomyslně veliký úspěch trůnní řeči.

Posl Košut Víktor Emanuel Petit Parisien Florentin Rosadium Budapešť Paříž Nizza Řím Brescia Palermo advokátní komora

7 article Válčení s Čínou.

Válčení s Čínou. V Praze, 11. srpna.

Čína Praha

8 article Na Pekin.

Na Pekin. Z několika stran potvrzuje se zvěsť, že pochod na Pekin z Tjencina tentokráte oprav- dově nastoupen. Ovšem ale vojsko spojenecké hodlá prý nyní po celé tří dny odpočívati v do- bytém Jancunu. Důvodem k tomu jsou asi ve- liké ztráty spojencův v bojích posledních. Ještě jiná příčina ale vedla as k tomuto odpočinku. Obava o Tjencin nepochybně. Proto as také vráti se námořnické oddíly, jak se dnes ozna- muje, po dobu onoho odpočinku z Jancuna do Tjencina. Už včera oznamovalo se totiž, že spozorován byl silný sbor Číňanů od Tjencina, odkudž by tedy mohl snadno spo- jeni Tjencinu s Taku a s mořem ohrožovati. Dnes pak dotvrzují se obavy tyto dalším sdělením, že rakouská loď »Marie Terezie«, sotva že — 7. t. m. — přibyla před Taku, již musila — 8. srpna — vysaditi oddí svůj, aby chránil železnici u Tongu, ohroženou Činany. Výprava čínská může připraviti spojencům ještě přemnohá trapná překvapení. Čím více pronikati budou do vnitra země, tím větších mass vojska bude jim zapotřebí, níkoliv tak k příměmu útoku jako k ochraně bokův a po zadí. Právem telegrafovala tyto dny firma Tok manov z Hankou v nítru Číny do Moskvy »Evropa bude musit vypraviti obrov ské armády, aby mohla potlačiti od boj v celé Číně. Brzy úkol ten ukáže se ale snad vůbec neuskntečnitelnýme.

Číňan Marie Terezia Peking Tjencina Tonga Hanka Čína Moskva Evropa

9 article

Též i v Německu pocitují nebezpečí, jaké vzniká z přílišného angažování se v Číně. Snad na léta by tak branné síly Německa upoutány byly mimo Evropu. Neboť v Čině také ještě po ratif- kaci míru, jak dějiny ukázaly, dlužno někdy dlouho, dlouho ještě bojovati na nůž. A dobře pocitují v Německu, kdyžtě vrchuím velitelem bude Němec, že tím větší bude míti právě Ně- mecko závazek výpravu vítězně stůj eo stůj! — zakončiti. Proto ne všude ozývá se v Německu hlas radosti nad jmenováním hrab. Walderseea, ano některé kruhy zdají se v tom viděti dokonce léčku, nastraženou Německu, v níž se Vilěm II. při své impulsivnosti bez děčné prý chytl... »Hamburger Nachrichten« ano i »Nat. Ztg.«, listy, kteréž zámořskou po litiku až dotud schvalovaly, varují před příliš- ným angažováním se. List poslední vzpomíná me- zické výpravy Napoleona III., jež byla prvním popudem k pádu jeho, Bavorský »Vaterland« děsí se pak obětl jež tu pro slavomam Pruska přinášeli maj ostatní stály Némecka. Skulečně již první vý prava německá (od 27. července do 4. srpnah vyžadovala nákladu 16 mill. marek, jenž by se opakovati musil, kdyby i druhá brigáda mu sila býti mobilisována. Proslýchá se ale, že se tak stane skutečně a také horečná práce, kterouž nyní vojanské dílny v Spandovu vyvljí, nasvědčuje tomu. Ano, soudí se, že bude svolána dokonce spolková rada německá (poněvadž další posily do Činy nemají se obmeziti již jen na dobrovolníky) — vždyť dnes již ozývají se v listech pochybnosti a námitky v příčině ústavní oprávněnosti. Ostatně prý o věcech těch uvažujeme, dnes obšírněji na místě úvodním. Na příště budou prý ale censurou veškeré zprávy o vojenských přípra- vách Německa potlačovány. Zákaz ten jest prý prvním aktem vrchního velitele hiraběte Wal- derseea.

Němec Vilě II Nat Napoleon Prusek Německo Čína Evropa

10 article

President Loubet v Marseille. President Loubet odjede v sobotu večer do Marseille, aby tam promluvil k důstojnictr a vojsku, jež se odeběře přistí neděle do Čmy Předseda min. Waldeck-Rousseau, de Lanessan, ministr námořnictví, generál André, min. války budou doprovázeti presidenta republiky. Presi- dent Loubet zdrží se toliko několik hodin Marseilli. Po odjezdu vojska vráli se neprodleně do Paříže. Na válečné lodi »Polynesie« popluje Číny generál Voyron, vrchní velitel výpravy generál Bai!loud, velitel druhé brigády. štábní důstojnictvo, místoadmirál Pottier, velitelé veškeré námořní moci na nejzazším východě a velký počet důstojnictva pozemního vojska. kteří se zúčastní výpravy do Číny. Druhý prapor pěchoty odebéře se do Číny na válečné lodi »Alexandr III.«.

Loubet Rousseau Lanessan André Voyron Bai Pottier Marseille Waldeck Paříž Čína

11 article

Popravy a soudy v Číně. Sensační popravy v Pekinu z posledníeh dnů obrátily všeobecnou pozornost k soudnictví čínskému. Čtenářstvo bude nám snad proto povděčno, seznámíme-li je se soudnictvím tím dle velmi živého líčení, kteréž o něm podává ruský spisovatel Stremouchov v knížce své »Za čínskou zdí«. O české, právě dnes včasné vydání zajímavého spisku toho postarala se vy borně redigovaná naše »Světová knihovnae Ottova. Stremouchov o čínském soudnictví takto vypravaje : »Hlavní soud zasedá v Pekině; mimo to jsou soudy ve všech hlavních městech provincie a rovněž i ve mnohých menších městech. Odsoudit k smrti může toliko hlavní soud; v pro- vinciích trestají se pokutou smrti jen spiklenci, př čemž místodržitel rozhoduje. Jsou také v Číně ještě smírčí soudy, které rozhodují v menších sporech

Ottův Čína Peking

12 article

Tyto soudy byly by velmi užitečné, kdyby mandarin byli spravedlivější a méně pomýšleli na vlastní vý- hody. V čínských soudech všecko záleží na vůl mandarina. On může dovoliti příbuzným trestanco- vým, aby jej bránili, nebo jim v tom může zabrá- niti, on může i poručiti, aby svědek, jehož svědectví se mu nelíbí, byl stlučen. Vůbec soudcové-mandarini nemilují mnoho řečí, poněvadž každý z nich je za- ujat množstvím osobních věcí a proto soudí leda- byle. Mandarinové věnují málo pozornosti při, kterou mají rozhodnouti, a ponechávají vše svým sekretá- řům. Dovede-li obžalovaný štědrým darem nakloniti si sekretáře, může doufati v osvobození, třeba byl i vinným: ale naopak, nevinný, jenž nemůže si ho »nakloniti«, může očekávatí potrestání. Odsouzený může se odvolati k pekinskému soudu, je to však obtížné: do Pekina jest příliš daleko, při každém kroku vyskytují se překážky a s mandariny těžko je se tahati, jelikož jeden druhému naddržuje. Sou- diti mandarina za jakýkoli přestupek může jen sám císař.

Mandarino

13 article

Číňané nemají zvláštníko zákonníku, jak jeto zavedeno u všech Evropanů. Různá pravidla, zákony a příkazy jsou rozházeny po různých knihách. Proto mandarinové soudí dle svých nápadův a vykládají zákony, jak komu napadne; kontrola je nemožná. V některých knihách, skoro výhradně dřívějších cí- sařů, jest jakási sbírka zákonů, není však úplná obsahuje mnoho zbytečného; jsou v ní na příklad velice podivné rady čínských doktorů, kterak lze po- znati, byl-li člověk zabit nebo zhynul fi nešťastným případem. Některé zákony jsou neobyčejně přísné. Zrádce na příklad má nejprve vytrpěti hrozná mučení a potom zdlouhavou smrtí zemříti. Všichni jeho nejbližší příbuzní jsou o souzeni kustětí hlavy Stejný trest stihne jeho pomocníky a všecky osoby, které o jeho zradě věděly a neudaly Ji. — Tím to způsobem zničí se za přestupek jednot- livců celé rodiny. Velice podivný je též zákon o majitelích území, na kterém se najde trup zabi- tého: tento úplně nevinný člověk jest nucen platit pokutu rodině zabitého. Soudcové-mandarini často zneužívají těchto zákonů, aby vynutili více peněz ve vlastní prospěch. Chce-li některý Číňan pomstíti s nepříteli, není lepšího prostředku, jako nepózůrovaně položiti trup na území nepřítelovo. Někteří za tím účelem se zavraždí v zahradě neb v domě nenávio děného člověka, jemuž z toho vzejde velmi mnoho nepříjemností. Jsou však také dobré zákony. Na pří- klad: zemřesli sluha, je pán z toho zod- povědný a jeni tenkrát nemá nepříjemností, do káže-li, že s ním dobře zacházel, dobře jej živil atd.

Číňan Evropan

14 article

Činské zákony poskytují libovůli mandarine velikou moc.— K nejobyčejnějším trestům náleží biti holí. Užívá se při tom bambusových hůlek, tenkých neb tlustých dle přestupku provinilce. Rozsudek zni od 10—200 ran. Holemi bije se hned u soudu K lehčím trestům náleží dřevěný obojek, železný obojek, vězení a vypovědění v Mandžursko. Posléze jmenovaného trestu užívá se toliko vůči mandarinům za politické zločiny. Čínšti biřici jsou důmyslnía vynalézaví v různých mučeních. Činské obojky a vězení jsou tak hrozny, že odsouzen jdou s větší ochotou vstříe trestu smrti. Dříve odpravovali mnehými způsoby, teď zbav ují života způsoby třemit uškrcením, stě- tím hlavy a nožem. Odsouzenci uškrcují se buď hodvábnou sňůrou, již dva kali stahují, nebo železným obojkem, jenž se vzadu přitahuje šroubem.

rána

15 article

Hedvábná šňůra je určena pro prinee a mandariny; ohojkem odpravují se hined ve vězení osoby obyčejně takové, jichž smrt má zůstati v tajnosti. Na náměstí dovoluje se jen jeden trest a to stětí hlavy. Tento trest vy- konává se velmi rychle be z dlouhých pří- prav; čínský kat neobyčejně ostrou a těžkou šavií jedinou ranou odděluje hlavu od trupu. Tímto způ- sobem trestu vyznamenal se zvlášť jeden náčelník Tajpinků, na jehož rozkaz za dva roky bylo usekáno více než 100.000 hlav. Zdlou- havá smrt, to jest smrt noži, určuje se za zvláště vážné zločiny, na př. za zradu, za olcovraždu, za uražení Veličenstva a pod. Již přípravy k tomuto trestu zvětšují utrpení odsouzeného: přivazují ho pevně ke sloupu, ruce i nohy jsou též pevně ulaženy provazy a na krku má odsouzenec navlečený těžký kruh. Potom úřadník, jenž dohliží na vykonání roz- sudku, vyndá ze zakrylého koše nůž, na jehož ruko- jeti jest naznačena čásť těla, kterou kat má nejdříve proraziti. Toto ukrutné mučení trvá t ak dlouho, pokudnevyndá se nůž, určeny pro smrtenou ránu. Často se stává, že rodina odsouzeného k tomuto trestu podpiatí úřadníka, aby hned vyndal nůž. jímž se smrtelná rána má zasaditi.

16 article

Není divu, že Číňané přivyknuvše častým krvavým scénám, přijímají smrtlhostejně; ani ženy. ani děti se jí nebojí. Mnozí ubožáci těší se na ni jako na vykoupení z nešťastné a trapné existence. Kromě popsaných trestů jest v Číně ještě mnoho jiných; nebudeme však vyčítati veškery ty ukrutnosti a omezíme se následujícím vypravováním jistého cestovatele, jenž přítomen byl čínskému soudu i vy- konání rozsudku Za měho pobytu vTau-Tsině bývalo okolí tohot města často pleněno tiupou lepičů. Čun-čen, to jest náčelník města, dostal z Pekinu rozkaz, užiti nej- krajnějších prostředků, aby se docililo klidu. Rozesla na všecky strany oddělení vojska. Vojáci přitáhli do města a zatkli, kde kdo byl podezřelý, bez ohledu. je li vinným nebo ne; zatýkali, kdo jim přišel so rukou a je jisto, že většina byla bez viny. Vykona- vatelům tohoto rozkazu bylo to lhostejno, jen když se mohli honositi svou horlivostí. Mezi uvězněnými byli též obyčejní žebráci. Náčelník svolal ihned ve- liké zasedání, na němž rozhodnut byl osud uvězně ných: některým usekali hlavý, mnohým přisoudili dřevěný obojek, zbytek podělili ranami holí. Osvobo- zen nebyl ani jediný. Tento soud nahnal všeobecně tolik strachu, že loupeže skorem docela přestaly. A trpěli i nevinní, Čun-čen mohl přece jen se pochlubili, že dostál svému úkolu. Přál jsem si seznůmiti se blíže s činským soudem a proto jsem si vyprosil místo v sále, kde bylo za- sedání. Budova sama nevyniká zvlášť pěknou archi- tekturou: je obehnána vysokou zdí. První dvůrje plný malinkých komůrek, zahrazených bambusovými mřížemi. Do nich zavírají se přes noc vězňové. V tomto dvoře, na žáru slunečním, válela se tlupa bledých, vyhublých postav, nuzně bídnými košilemí pokrytýéh. Některé byly přikovány okovy k těžkým

Číňan Čína Peking

17 article

železným sloupům; jiné měly ruce i nohy pevně spoutány, že nemohly se jinak pohybovali, leda skočmo, což soudě dle jich tvářnosti, působilo jim velikou bolest. Jeden odsouzenec měl levou ruku a pravou nohu prostrčeuou malým prkénkem; jede policista ho táhl za železný řetízek, který obemykal jeho krk a druhý popoháněl ho svazkem metel; ubohý jen s těží mohl se pomocí volné noby pohybovati. V koutech dvora nacházeli se ostatní nešťastníci v těžkých obojcích, zavřeni v dřevěných klecích Mou pozornost upoutal následující trapný výjev Zloděj byl posazen do kádě, jež byla dnem vzhůru obrácena; hlavu a ruce měl prostrčeny úzkými otvory.

18 article

Aby mohl přejíti s místa na místo, bylo mu kád která ho při tom silně tlačila, zvedati. Proto musi každou minutu odpočívati, kleče na kolenou. Však i tato posice byla velmi nepohodlná. Jak má se pře trpěti podobné mučení po celý měsíc! Jelikož ne šťastník nemohl ani jísti ani píti, starala se o něj jeho žena: stojíc u klece, vyndavala z košíka rýži s kousky vepřového masa a kladla mu potravu do úst Také mu utírala obličej potem zalilý. Malé děcko jež měla řemeny připevněné na zádech, hrálo si ve- sele s vlasem matčiným, nehořekujíc nad nešťastným osudem otcovým. Hluboce vzrušen tímlo výjevem rychle jsem se vzdálil. Vehod do hlavní budovy byl ozdoben různými mythologickými obrazy. Právě ote- vřely se s hlukem široké dvéře, a tlupa lidí vhrnul se do sálu. Snažil jsem se zaujmouti své místo. V hloubí sálu na vyvýšeném místě seděl soudce parádním obleku; byl obstoupen svými rádci a niž- šími soudními úřadníky. Před ním, na dlouhém stole. jenž pokryt byl červenou přikrývkou, byla rozložen soudní akta, kalamář s tuší, přihrádka se zákony a právními knihami, a konečně velké pouzdro s kousky dřeva, na nichž byly nakresleny různé značky. Za mandarinem stáli tři hoši, jeden s vějířem, ostatní s odznaky jeho důstojnosti. Na dvanácti stupních schodů byli: kat v červeném šatě a s čepicí ze žlu- tého drátu; jednou rukou opíral se o velikou hůl v druhé držel křivou šavli. Za ním následovali jeho pomocníci a sekretáři soudu: tropili ohlušující křik. mávajíce různými zbraněmi pro strach souzeného.

19 article

Dále stáli policisté v mandžurských kloboucích s čer- venými kuličkami, ozbrojeni krátkými bodáky a ša- vlemi. Sál byl ozdoben červenými záclonami s růz- nými poučnými nápisy a lampiony podoby všelikých oblud. Vše směřovalo k tomu, učiniti hluboký dojem na přítomné. Pozoroval jsem vše, co se dálo, z malé komnatky, která se nacházela za podiem. Nebudu šířiti slov o ukrutném mučení, jemuž podrobováni byli obvinění, kteří se nepřiznávali k vině na ně uvalené. Nechtěl-li se obviněný příznati, hodil soudce katu kousek dřeva z těch, jež ve velkém pouzdře na stole se nacházely. Tím určoval se počet ran neb způsob mučení, jež byly údělem obviněného. Trest konal se okamžitě před zrakem soudcovým a jeho sekretářů, kteří okamžitě zapisovali vynucená při- znání nešťastné oběti. Ale proto přece málokterý ze souzených se přiznával a jmenoval své spoluvinníky většina s neobyčejným sebezapřením snášela krul mučení . .. Obecenstvo dobromyslně na to pohlí želo, jako na zábavné divadlo. Když se vinník při znával, obsypala ho tlupa nadávkami a výsměchem mičel-li zarputile, všichni hlasitě pronášeli obdiv nad jeho tvrdostí. Obecenstvo přichází obyčejně na celý den: ben okolků rozloží se na podlaze; jednollivci pijí a jed ze zásob z domu přinesených, a čas ubíjí se ve- selým hovorem. Lhoslejnost k smrti a utrpení zabíhá v Číně až do krajností Nejednou stalo se mi, že potkal jsem v Pekinu od- souzené k smrti. Když mne tito nešťastníci spatřili ohlíželi se, ukazovali si na mne, smáli se a šeptali jakoby šli procházkou a zapomínali úplně na děsný okamžik, jenž je měl dopraviti na věčnost.«

Čína Peking

20 article

Telegramy. Hrabě Waldersec. Z Frankfurtu, 11. srpna. »Frkt. Ztg.« oznamuje z Berlína, že vedle Ruska a Rakouska nyní také Anglie dala souhlas k jmenování hr. Walerseea vrehním velitelem spojených vojsl v Číně. Anglie prý však klade jisté podmínky především aby také ostatní velmoci souhlas svo projevily. Odpověď Francie dosud nedošla. Ze zasvěceného pramene se však ujišťuje, že bude kladnou. Také Juponsko a Amerika dosu neodpověděly. Z Paříže, 11. srpna. Francie si prý vy hradila dáti souhlas k jmenování hr. Waldersee až naposled. Právomoc Walderseeova bude však teprve v Tjeneinu podrobně sianovena. Z Berlína, 11. srpna. Hraběte Walder seea bude provázeti do Číny jeho choť. Před jeho odjezdem do Janova bude pořádána n rozloučenou velká slavnost s cIrko vní m obřady, jichž se zúčastní také Vilém II. Z Petrehradu, 11. srpna. (C.-B.) »No- vosti« píší: Jmenování hr. Waldersee vrch- ním velitelem v Číně jest jednou z těch zvlášt- ních příhod, jimíž čínská krise jest tolik bohata. Snad svolily k němu velmoci, protože Německ bylo Činou nejvíce uraženo. »Birž. Vědomosti« praví: »Dobyt Pekinu vykonáno bude as bez hr. Walderseea. Přes to byl ale jmenován asi právě vzhledem na ony obtíže, jež vzniknou hne po dobyti Pekinu. Jest tedy pochop telno, že odjezd jeho byl na tři neděle odložen.« »Rossija« shledává, vzhledem na ro 1870, podivným, že némecký generá bude veleti v Čině i Francouzům To dokazuje, že přes staré spory Evropa v ně kterých okamžicích cítí se solidární. Událost v Číně smiří tak snad odchylné zájmy kullur ních států.

Waldersec Walder Vilém II Německ Francouz Frankfurt Berlín Rusko Rakousko Anglie Čína Francie Amerika Paříž Janov Waldersee vrch Peking Evropa Rossija

21 article

»Petěrb. Gazetta« vílá jmenování h Walderseea, neočekává ale od něho pro jeho opozděný příjezd na bojiště valných výsledků Z Londýna, 11. srpna. (Zvl. tel. »Ná Listů«.) »Daily Chronicle« sděluje z Washing tonu: Unie souhlasí s vrchním velitelstvím hra- béte Walderseca jen s podmínkou, že omezíse na operace k vyprostění vyslanců a dále sahati nebude. Unie sleduje tento krok Německa s ne- důvěrou, zvláště když hr. Waldersee i vojsk německé mohou přibýti na bojiště nepochybně až teprv, kdy vojsko americké bude už v P- kinu. Vláda zdejší obává se proto, že Německ má na mysli další válku s Čínou za účely dosud tajemnými. Z Berlína, 11. srpna. (Zvl. telegram »Nár Listů«.) Hraběte Walderseea výzbroj pro Čínu skládá se z filtrovacího přístroje, ze sítě prot moskytům, z pryžcových nepromokavých bot z polního lůžka, ze stanu a z elektrické lam- pičky. Takých lampiček, zařízených, aby mohly dávati červené, bílé a zelené světlo, bude do Činy poslán větší počet; bude lze je přišrou bovati i na kopí jezdcův, aby sloužily k účelům el signalovým. Z Berlína, 11. srpna. (C.-B.) Úřadně projevily souhlas s jmenováním hr. Waldersee až dosud Anglie, Spojené státy americké a Ja- ponsko. Z Mandžurska. Z Londýna, 11. srpna. (Zvl. tel. »N. L.e O bitvě u Niučvanu sděluje »Daily Express« Na Niučvan udeřilo ráno dne 4. srpna velk množství boxerů, k nimž později připojil se i četný sbor čínského vojska. Sirhla se bitva, která trvala celý den. Současně bylo na činskou čtvrt v Niučvanu páleno ze dvou ruských dě lových člunů. Večer dali se Číňané na útěk Ruský prapor vlaje nad celním úřadem a na tvrzích.

Německ Waldersee Niučvan Číňan Londýn Německo Čína Berlín Anglie spojený stát Daily Express Daily Chronicle O bitva

22 article

V Pekině. Z Petrohradu, 11. srpna. (C.-B.) »Vládn Věstník« píše: Předvčírem obdrželo ministerstvo od ruského vyslance v Pekině telegram, dopra vený nepochybně zvláštním poslem do provin ciálního hl. města Cinanu, odkudž jej čínské úřady 7. t. m. dále odtelegrafovaly. V depeši oznamuje vyslanec Giers, že ob lehání trvá dále a že obležení mají již jen mál zásob. Čínská vláda navrhla vyslancům, aby svým vládám poslali depeše, a trvá na tom aby vyslanei opusitili Pekin. Vyslanei odpověděli, že nemají pro osobn bezpečnost svou žádných záruk a že v příčin odjezdu svého musili by žádati teprve za svo- lení vlád svých. Nejvyšším svolením cara Mi kuláše bylo dovoleno vyslane Giersovi, aby s celým vyslane- ctvem a s ochranným mužstvem do Tjencina odcestovali, avšak jen případě, když vláda v Pekin teď trvající a císař čínský poskyt- nou nejbezpečnější záruky, že odjezd bude úplně bez nebezpečí. Zároveň uloženo Giersovi, aby upozornil na velikou zodpovědnost, kteráž by stihla Činu jejího císaře pro případ nejmenšího porušení ne- dotknutelnosti osob, jež zároveň s ruským vy- slancem — jakmile cesta bude možna — do Tjencina odjedou. Z Berlína, 11. srpna. (C. B.) Vyslanei v Pekinu tázali se telegraficky vlád svých, co činiti mají na vyzvání čínské vlády, aby opustil Pekin. Dodávají, že nevěří ani činskému prů vodu, ani čínským slibům. Americký vyslanec telegrafoval své vládě, že situace je zoufalá dodává: »Ať cokoliv se stane, vytrváme až do konce.«

Petrohrad Cinan Peking Berlín

24 article

Z Berlína, 11. srpna. (Zvl. tel. »N. L.e) »Local-Anzeiger« sděluje z Mnichova: Bavorský zástupce ve spolkové radě hr. Lerchenfeld byl dnes neočekávaně povolán k princi-vladaři. Dle jednoho zdejšího listu souvísí povolání tose svoláním spolkové rady za účelem porady o po- užití čl. 64. ústavy, aby v nejbližší dobé kromě dobrovolníků mohlo býti posláno do Činy tak jiné německé vojsko. Z Berlína, 11. srpna. (C.-B.) Důstoj- nictvo a mužstvo křižáků, jichž služba vy pršela, zůstanou, jak se proslýchá, až na dále na bojišti východoasijském. Z Brusselu, 11. srpna. (Zvl. tel. »N. L. K výpravě do Číny přihlásilo se tolik dobro volníkův, že bude utvořen možná ještě 2. prapor Král, jenž dal již výpravě 2 milliony k dispo sici, uhradí po případě prý i další náklad. Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Fragátní kapitán Skala, jenž na místě v Pekině padléh šl. Thomanna vyhlědnut jest za velitele »Zenty« odpluje na místo svého určení co nejrychlej lloydovým parnikem. Z Paříže, 11 srpna. (C.-B.) Loubet Waldeck-Rousseau a ministři někteří odjeli dnes do Marseillu, kdež se rozloučí s vojskem pro Čínu určeným. Operace spojencův. Z Paříže, 11. srpna. Admirál Jolle sděluje z Taku: Mezinárodní vojsko, mezi ním také 800 Francouzů, táhne k Pekinu. Z Berlína, 11. srpna. (Zvl. tel. » N. Lo.«) »Mil. Wochenblatt« odhaduje počet evropského vojska u Tjencinu na 38.000 mužů se 114 děly. 30.000 mužů je poholově k pochodu do Pekinu, koncem záři bude počet vojska dopra- veného do Číny obnášeti 78.000 mužů s 280 děly. Mimo to má Rusko pohotov armádu na severu a hodlá vyzbro- jiti celkem 160.000 mužů. List praví, že jest pro Čínu určeno celkem 230.000 mužů s více než 500 děly. Evropské loďstvo v vodách čínských křižujících čítá nyní 117 vá- lečných lodi a 21 torpedových člunů.

Lerchenfeld Král Skala Rousseau Jolla N Lo Berlín Mnichov Brusel Čína Vídeň Zenta Paříž Marseille Peking Rusko spolkový rada Loubet Waldeck evropský loďstvo LocalAnzeiger Francouz

25 article

Z Brusselu, 11. srpna. (Zvl. tel. » N. Le Ze Šanchaje se sděluje: Všecko, spojeneck vojsko počíná postupovati na Pekin, kdež po- plach nabývá stále větších rozměrů. Císařovna- vladařka svolává prý denně státní radu k po- radě o situaci. Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) Výpravy na Pekin účastní se francouzský gene rál Frey s 800 muži a 3 batteriemi Z Říma, 11. srpna. (C.-B.) Dobytí Jan- cunu zúčastnil se též oddil z iťalské válečné lodi »Calabria«, aniž utrpěl ztrát. Z Čifu, 11. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L. Na bojišti pečilském mají Německo 300 muž (námořníků), Italie 140 mužů, Rakous k taktéž, Francie přes 2600 mužů, Anglie 6000. Amerika 2900, Žaponsko 16.000 a Rusko a 10.000 mužů. Z Washingtonu, 11. srpna. (C.-B.) O dobytí Janeunu sděluje admirál Remey ze dne 6. t. m. z Taku: Na frontě velicí generál anglický přešel k útoku, maje Rusy na levém a Američany na pravém křídle. Když bylo vojsko postoupilo na 3 mile v před za prudké palby z děl a pušek, dobyli první obranné čáry Čí ňanův. Ztráty obnášejí 50 mužův, jež padli dí lem v boji, dílem podlehli slunečnímu úpalu. Z Berlína, 11. srpna. »Wolfova kan lář« oznamuje z Tjencina ze dne 7. t. m. V boji v Pejcanu ztratili Ž aponci 300 mrtvých a raněných, Angličané 24 raněné, sbory ostalních států nikoho, Číňané pak měl, jen nepatrné ztráty. Německý a rakou- ský oddil vrátil se sem, ostatní sbory pro následovaly Číňany a dobyly pak — jak již sděleno — i Jancunu, na

Frey Jan Remey Rus Američan Wolfův Angličan Číňan Brusel Peking Paříž Řím Německo Rakousy Francie Anglie Amerika Rusko Washington Berlín

27 article

Z Londýna, 11. srpna. (Zvl. tel. »N. L.« »Daily Graphic« praví na zprávu, že Lichun čan pověřen byl úkolem, vyjednávati o mír, že velmoci vyjednávati nepočnou dříve, dokud Pekin a vyslanci nebudou v rukou jejich dokud pravidelné vojsko v Pečilsku nesloží zbraně; neodhodláli se Čína k tomu, budou prý požadavky velmocí obrovsky zvýšeny. Oproti tomu »Daily Express« jest prý in- formován, že vojsko spojenců požene útokem na samo město Pekin jen když by členov vyslanectev byli již usmrceni aneb když by ipo příchodu vojska spojeneckého k Pekinu na da drženi byli v zajetí. Ostatní Čína. Z Londýna 11. srpna. (C.-B.) »Timese sdělují ze Šanchaje: »Veřejné mínění pokládá za rozumno, aby Velká Britanie s ohledem na své převážné zájm a na nynější poměry v poříčí Jan- cekianu převzala ochranu Šan- chaje. Na neštěstí ale základním rysem zdejších poměrů jest, že politická čipernost jest v obráceném poměru ku zájmům zastu- povaným. Z Nového Yorku, 11. srpna. (C. -B.) »Journal and Advertiser« oznamuje z Ho- konu ze včerejška: »Kolem Suantonu trvají nepokoje a plenění. Mistokrál nedbá stesků konsulů. Missie v Juněu pobořeny; domorodl křesťané kamenováni. Tři další kaple spáleny. missijní domy vypleněny. Dva missionáři te- legrafovali americkému konsulu zdejšímu; »Život náš ohrožen. Daotaj nic nečini. Za- chraňte nás. Odboj se šíří.«

Jan Suanton Londýn Peking Čína Velká Británie Nový York Daily Graphic Daily Express Times journal and Advertiser

28 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. Telegramy. Z Londýna, 11. srpna. (Zvl. tlgrm. »N. L.«) Potvrzuje se, že burskému veliteli Develovi podařilo se uniknouti obklíčení anglickému i s dělya všemi povozy. Překročil již, ustupuje z Oranž- ska, řeku Val. Gen. Methuen nebyl s to za- držeti ho. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Dle te- legrafické zprávy »Reuterovy kanceláře« pře- kročil generál Buller dne 9. t. m. po deseti- hodinném pochodu u Beginderlynu řeku Val. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) Lora Roberts oznamuje z Pretorie ze včerejška: Buller táhne na Ermelo. Rundle dal v Har rysmitu majora Maraise a 133 oz bre- jených burghrů zatknouti. Hunter oznamuje z Betlehenu: 8. a 9. t. m. podrobilo se dalších 130 burgherův, ktel měli přes million patron. Kitchener zapředl se včera odpoledne Lindequestdrifu do boje se zadním vojem De- velovým. Současně slyšeti bylo dělostřelbu o voje Methuenova.

Methuen Reuterův Buller Roberts Pretorius Marais velův Methuenův Londýn Val Haro Hunter Kitchener Lindequestdrif Devel

29 article Telefonické zprávy,, Nár, Listů.

Telefonické zprávy,, Nár, Listů. K situaci. Z Vídně, 11. srpna. Koloman Szell přibyl z Úže do Vídně a dnes vrátil se do Pesti Z Vídně, 11. srpna. Ministr zahranič- ních záležitostí hr. Goluchowski přibude zejtra k císařskému dvoru do Išlu. První odborný přednosta ministerstva zahraničních záležitostí hr. Szecsén nastoupí zejtra delší dovolenou. Druhý odborný chei hr. Lützou navrátil se ze své dovolené. Ministr financí dr. Boehm-Bawerk, ministr vyučování dr. šl. Hartel, ministr obchod bar. Call a ministr dr. Rezek při- budou během příštího týdne ze sv dovolené do Vídně. Francie a Německo, Z Vídně, 11. srpna. (»W. Allg. Ztg.«) Ve zdejších diplomatických kruzích v po- slední době vzbudilo pozornost zlepšení ně- mecko-francouzských styků. Z dobře zprave- ného pramene se ujišťuje, že v nedaleké době ukáže se viditelné znamení této situace a to v oboru vojenském. Ze Stoličného Bělehradu, 11. srpna Biskup Steiner dnes o 1. hodině v noci zemřel. Telegramy korresp. kanceláře. Srbské poměry. Z Bělehradu, 11. srpna. (C. B) Z rozkazu krále Alexandra odebéře se ge- nerál Jovan Miškovič pozejtří do Petrohradu, aby caru vyslovil díky královských manželá za to, že převzal úkol svědka při sňatku jejich. Z Bělehradu, 11. srpna. (C.-B.) Krá- lovští manželé odpluli do Semendrie. Z vojenských kruhů Z Vídně, 11. srpna (C.-B.) Dle »V - jenského Věstníku« sproštěn podmaršálek Hyacint šl. ze Schulheimu velitelství 13. di- vise pěší, kteréž svěřeno generálmajoru Ludvíku Fischerovi Colbrierovi.

Szell doktor Boehm Bawerk Hartel Rezek W Allg Steiner Miškovič šl Fischer Vídeň Išlu Francie Německo Bělehrad Petrohrad

30 article

Klamná zpráva. Z Bělehradu, 11. srpna. (C. -B.) Za hranicemi rozšířená zvěsť o zatčení ge- nerála Belimarkoviče pro domnělou urážka královny označuje s úřadní srbské strany za tendenční prý smýšlenku. K zavraždění prof. Michajlova. Ze Srědce, 11. srpna. (C.-B.) Bulhar- ská vláda odpověděla na stížnost rumunskou, budeli dokázána spoluvina Makedoncův srědských na zavraždění Michajlova, že za- kročí proti nim, jinak ale nemá příčiny k zakročení. Povstání Ašantů proti Anglil. Z Londýna, 11. srpna. Reuterova kancelář sděluje z Bekvoje: Posádka v Ku- masi byla sesílena a znovu zásobena. To vedlo k prudkému boji na blízku Kumasi. Pozdějí zničen nočním útokem jeden tábor u Kumasi. Z Angličann dílem zabiti, dílem raněni 4 důstojníci a 49 mužů. Z Paříže, 11. srpna. (C. B.) Šach perský odjel do Brusselu. Z Kolína n. R., 11. srpna. (C. - B) »Köl. Zig.« oznamuje: Vilém II. nařídil ge- nerál-majoru Hüpfnerovi, aby hned, jak na čínský břeh s vojskem vystoupí, podřídil se až do příjezdu hr. Walderseea rozkazům nejstaršího (ruského) přítomného generála. Z Koparu, 11. srpna. (C.-B.) Sněm projednal dnes za nepřítomnosti menšiny některé zákony, načež předčítán dotaz po- slance Vidulicha, proč okresní hejtmanv Malé Losini zakázal zádušní mši za krála Humberta. Příští schůze v pondělí.

profesor Michajlův Bulhar Makedoncův Köl Vilém Hüpfner Bělehrad Londýn Ku Kumasi Paříž Brusel Kolín Reuterův Humberto