1
masthead
20. března 1904. Číslo 80.
4
article
boká nenávist k Evropanům vůbee popouzela
Číňany k tomu, aby využitkovali nynější války
i se své strany k porážce jedné z těchto
evropských říší. Dopisovatel „Timesů“ slyšelv
Tokiu z dobrého pramene, že Čína chtěla se
zúčastniti války jakožto spojeneč Japonskaa
učinila v této příčině Japonsku formální na-
bídku. Také všechno jednání Číňanů a jejich
generálů nasvědčuje tomu, že se Čína ke spoje-
nectví s Japonskem v nynější válce připra-
vuje. Zmařiti tento záměr může jenom prvni
rozhodný úspěch Ruska a spojené s ním sesla-
bení Japonska. Poněvadž nyní Japonsko v očich
veřejného mínění padá, ociťují se čínští gene-
rálové na rozcestí, avšak, jak to bude dlouho
trvati, nesnadno předpověděti. S mravním spo-
jením Japonska s Čínou nutno počítati jakožtc
v hotovou událostí. Čínský dvůr se k útěku z Pe-
kina chystá, ač se to vyvrací a ač sé vyvrací
touha čínských generálů po vtrhnuti do Man-
džurska. Fakta tvrdí opak.
Evropan
Číňan
Čína
Japonsko
Rusko
Man
Timesy
5
article
Rus v Pekině žijící o chování se Číny.
(Původní dopis J. V. Korsakova „Ruským Vědo
mostem“ ze dne 16. února.)
„Čínská vláda jest silně rozčilena a ode-
hrávající se události působí jí velké starosti. Vo-
jenské ministerstvo jeví činnost, plnou energie.
Nejlepší oddíly vojsk, jež vycvičeny jsou dle
evropského způsobu, stahují se skorem všechny
k Pekinu a odtud odesilají se částečně do Šan-
chaj-kvanu, částečně k mandžurské hranici. V
dvou týdnech soustředí se na hranici mandžur-
ské 35 tisíc čínského vojska pod vedením zná-
mého Rusům a poměrně mezi jinými vynikají-
cího a bojovného generála Maju-K una, jenž
se zdarem potlačoval chunchuzy a povstalce.
S ním půjdou prý i japonští důstojníci, již byli
instruktory tohoto vojska. Mezi Evropany, na-
cházejícími se v Pekině, panuje přesvědčení, že
Čína nedodrží prohlášenou s její strany neutra-
litu a vmísí se do války. Toto přesvědčení za-
kládá se na tom, že Juanšikaj jest příliš
věrným přítelem Japonců a mocichtivým člo-
věkem, by nezúčastnil se politických pletek; pak
také na tom, že japonofilská strana jest vůbec
příliš silnou a pevnou v Pekině. Pouze jedno
může Čínu zdržeti od vmísení se do války, a sice
rozhodná porážka Japonců zrovna na z a čá t ku
války. Nynější dobou Japonci silně přehánějí
zprávy o svých vítězstvích, a velmi mnozíz
Rus
Korsakův
Evropan
Japonec
Čína
Peking
Maja
6
article
Evropanů domýšlejí se, že v Pekině mohou
vzniknouti nepokoje ve smyslu japonofilském.
zvláště opustí-li císařovna sídelní město. Císa-
řovna se ovšem postarala o uklidnění veřejného
mínění a prohlašuje ve vydaném manifestu, že
nehodlá opustiti Pekin, a že Čína ve válce rusko-
japonské bude šetřiti přísně neutrality. Každý
— praví se v manifestu — kdo bude šířiti po-
věsti o jejím odjezdu ze sídelního města
o zúčastnění se Číny ve válce, má býti považo-
ván za provinilce, podněcovatele, a má býti věz-
něn, ba i popraven. Dohlížeti na přesné plnění
Johoto prohlášení ukládá se náměstkům a gu-
vernérům.“
V Pekině jsou učiněna čínskou vládou opa-
tření, vztahující se k ruské pravoslavné missii
kolem jejíž budovy a chrámu jsou rozestaveni
ozbrojení vojáci. To ovšem pranic nepomůže-
Jak pravím, japonská strana v Pekině je silná
a založená na takových pilířích jako je Juanšikaj
a jeho kreatura Na-tun, jenž jest ministrem
zahraničních záležitostí, kdežto prine Su, jenž
byl náčelníkem města Pekina, jest nyní z tohoto
úřadu odvolán. Úřad jeho jest svěřen prozatím
Na-tunu. Nemusíme ovšem spatřovati v demissi
prince Su právě vliv japonofilský; jsou to spíše
následky dvorských pletek a osobní nenávisti
k princovi, jakožto osvojivšímu si do jisté míry
svropskou vzdělanost, muži samostatně jednají
zímu, jenž osvědčil se jakožto svědomitý úřadník
a nepřítel vyděračství úplatkového. Pletky dvor
ských mandarinů a vyšších hodnostářů nikdy
snad ještě nedosahovaly takových rozměrů, jako
ta nynější doby.
Evropan
Pletka
Peking
Čína
Pekina
7
article
V Pekině nalézající se vojáci ruští a ja-
ponšti, po vzájemném dorozumění se jejich ná-
šelníků, musili úplně přerušiti všeliké styky, aby
vyloučena byla možnost pouličních šrůtek. Vo-
jáci vuští chodí po městě v ty dny, když to
jest japonským zakázáno a naopak. V neděli
chodi po městě rušti vojáci v jednu dobu a ja-
ponšti v druhou. Činská vláda, vycházející pa-
trně ze svého pojmu o neutralitě, učinila i t
zajímavé opatření, že na státní železniční trati
Pekin-Tjencin jest zakázáno přijímati do vlako
nestující v ruské nebo japonské uniformě.
Z Kronštatu do Japonska.
Známý odborný spisovatel o věcech vojen-
ských a námořních kapitán de Fraysseix uveřejni
v »Gaulois« zajimavé pojednání o námořní válce
rusko-japonské a pohybu loďstva ruského. Nej-
větší zájem vzbuzuje otázka, jak ruská eskadra.
vypluvší z Kronštatu, bude moci podniknout
cestu do Japonska bez zásobování po cestě.
neboť Rusko nemá nijakých přístavů po cestě
a všechny ostatní jsou neutrálními. Nebude t
zajisté snadno uskutečnitelná operace válečná
Nieméně bude možno ji provésti s úspěchem.
bude-li dobře připravena, vedena zkušeným admi-
rálem, který dovede uraziti velký kus cesty bez
plýtvání uhlím a budou-li ovšem též podmínky
klimatické přiznivy.
V tomto směru pedávají knihy navigačn
hojně platných pokynů a rad. V indickém
oceanu, který je největší prostorou ku přeplutí,
nejpříznivější čas je v květnu a v červnu, kdy
úplně zaniká musson, nebezpečný vítr tam panující.
Fraysseix
Peking
Japonsko
Rusko
8
article
Přeplutí může být vykonáno za 40 neb 50 dno
při rychlosti nejvíce dosažitelné, při níž však
nesmí se plýtvati uhlím. Ale právě potřeba
zásob uhelných jest největší obtíží cesty. Uhelné
komory lodní musí se znovu naplňovati na širém
moři, pomocí uhelných lodí, což je možno př
klidné pohodě. Je-li možno zakotviti uhelné lodi
u boku korábů, naloží se 800 tun uhli za tři
dny. Ale s touto možností nedá se vždy počí-
tati. Válečné lodi spáli sto tun denně a za týden
jsou jejich komory prázdné. Pro každou lo
eskadry bude nutno míti jednu uhelnou lod
pro šestitýdenní plavbu. Uhelné lodi poplují
s eskadrou. Budou li Japonci zadrženi ve žlutém
moři, aby podporovali svou armádu na Koreji,
může ruská eskadra šťastně uraziti cestu z Kron-
Hatu na dálný východ. Ale v každém případě
srazí se s nepřítelem na prahu válečného je-
siště a tam se rozhodne osud války. Budeto
tsi v červenci, kdy ruské lodi utkají se v roz-
podujíeím a bohdá vítězném boji s Japonci.
Japonec
Korea
Kron
Hato
dálný východ
9
article
Telesram v.
Dvacet nových stanic na sibiřské dráze.
Z Petrohradu, 19. března. (Zvl. telegram
»N. L.«) Jak offieiálně se sděluje, rozhodlo se
ruské ministerstvo železniční za účelem zvýšení
dopravy na sibiřské dráze, aby mohlo 11 vlaků
býti expedováno ve 24 hodinách jedním směrem
zříditi ihned 20 rozsáhlých míst mimostaničních
ke křižování. Budou to malé stanice, zařízen
výhradně pro křižování vlaků mezi stanicemi
daleko od sebe vzdálenými. Přípravné práce
ihned zahájeny.
Petrohrad
10
article
Korejské vojsko — policejní stráží.
q. Z Berlína, 19. března. (Zvl. zpr.) Z
Seulu dochází zpráva, že 2000 mužů korejského
vojska bylo komandováno, aby v severních kra-
jích Korey konalo službu policejní stráže
udržovalo klid a pořádek.
General Dragomirov o Jalu.
Z Petrohradu, 19. března. (Zvl. telegr.
»Nár. L.«) General Dragomirov, známý zkušený
bojovník, jenž prodělal již několik tažení a po
delší dobu pobyl jako velitel vojsk ve východní
Asii, mešká nyní na dočasné dovolené v Petro-
hradě, upoután byv na lůžko rheumatismem.
Sleduje však pilně pohyby obou vojsk a pronáší
občas své úsudky a rady. Jako znamenitý
znalec Koreje a poměrů tamních jest přesvědčen.
že Japonci nemohou hluboko s většími massami
vojska do ní proniknouti a to z příčin zásobo-
vacích. Je naprosto nemožno, ab
potraviny pro 100000 mužů mohl
se dovážeti po neschůdných ce-
stách korejských v takovém množ-
ství, jak toho veliká massa vojsk
potřebuje. Proto Japonci budou donuceni,
co možná zásobovati se z pobřežních stanic,
kam jim lodi budou dopravovati zásoby. Ruské
kozáctvo Dragomirov varuje, aby se nepouštělo
daleko přes Jalu. Nyní na jaře lehko se rozvodn
a stává se tak širokou jako Volha. Japone
mohli by této okolnosti využitkovati a poraziti
kozácké hlídky, kdyby se pustily daleko za řeku.
protože ústup přes ni byl by znemožněn. Drago-
mirov myslí, že bylo by dobře, aby zřízeny byly
na několika místech pontonové mosty.
Japonec
Berlín
Korea
Jal
Petrohrad
Asie
Petrahradit
Dragomirovo
General Dragomirovo
11
article
Dvouletá válka.
12
article
Z Kristianie, 19. března. (Zvl. zpráva.)
Setník Nyquist, jenž jako zástupce Norsk
odejel na bojiště do tábora ruského, měl roz
mluvu s Kuropatkinem před jeho odjezdem
týž mu prý sdělil, že válka bude při nejmenším
trvati plná dvě leta.
Nové ruské objednávky.
Z Frankfurtu n. M., 19. března. (Zvl. te
legram.) Ruská vláda objednala zde před ně-
kolika dny 3000 vagonů pro sibířskou dráhu
k dodání během šesti měsíců. Na jiný želez-
niční materiál došly objednávky z Ruska téměř
všem továrnám v ruském Polsku.
Objednávky prachu ze všech stran.
y. Z Berlína, 19. března. (Zvl. zpráva.)
Ve všech továrnách na výrobu prachu prodlou-
žena práce o tři hodiny a zvýšeny dle toho
platy dělnictvu. Stalo se tak pro ohromné ob-
jednávky střelného prachu především se strany
Ruska, Turecka, balkánských států, Činy
Španělska. Několik továren, jež před několika
lety pro nedostatek práce byly uzavřeny, opětně
otevřeny-
Poražené oddělení japonské.
r. Z Londýna, 19 března. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) »Daily Chronicle« dovídá se ze Š an-
chaje: Americký křižák »Cincinati«, jenž
přibyl sem z Čifu, přinesl zprávu o srážce 300
kozáků s právě tak silným oddílem Japonců ne-
daleko Čífu. Japonci byli prý úplně poraženi
asi 100 bylo jich odvlečeno do zajetí.
Nyquist
Norsk
Japonec
Kristiania
Frankfurt můj
Rusko
Polsko
Berlín
Turecko
Španělsko
Londýn
Čif
Daily Chronicle
Š an
13
article
Baron Staklberg o válce.
Z Petrohradu, 19. března. (Zvl. telegram
»Nár. Listů.«) Bývalý velitel vladivostockého
loďstva, baron Staklberg, jenž krátce před
vypuknutím války byl pro nemoc odvolán, přibyl
včera do Petrohradu. Byv interviewován sdělil,
že námořní důstojnictvo ruské dávno před vy
puknutím války vědělo, že k ní dojde. On sám
byl přesvědčen, že stane se tak již v lednu to-
hoto roku. V prosinci dostalo vladivostocké
loďstvo rozkaz, aby všechny lodi natřeny byly
tmavohnědě, což jest válečná barva ruského
loďstva.
Poslední zprávy z Port Arturu.
L. Z Petrohradu, 19. března. (Zvl
zpráva »Nár. Listů«.) V Port Arturu dán
úřady rozkaz, aby ve všech domech
a na ulicích po 9. hodině večerní
shasena byla světla. Pouze hlídky,
procházející městem, mají Iucerny
Reflektory umístěny na nejkrajněj-
ších cípech pevností vrhají světlo
na moře dle určeného jim pořadu.
Opatření tato stala se proti nočním
útokům. V noci na 18. březen udál
se útok chunchuzské roty lupičské na
dům, nalézající se mimo obvod mě-
sta, v němž obývá pouze jedna žena.
Staklberg
Artur
Iucerna
Petrohrad
Port
14
article
Byvši napadena, zastřelila z revol-
veru dva lupiče a tři ostatní byli do-
padeni vojenskou hlídkou, vedenou
důstojníkem, již výstřely přivolaly.
Japonci učinili za minulé noci p-
kus, šest verst nad Port Arturem
přistáti u břehu. Hlídky ruské však
tomu zabránily.
Rozmluva s býv. japonským ministrem.
Z Londýna, 19. března. (C.-B.) Zpravodaj
»Reuterovy kanceláře« měl rozmluvu s dlícím
zde bývalým japonským ministrem bar. Suge-
macem, zetěm markýza Ita. Za rozmluvy vy-
slovil se Sugemacu, že Japonsko nebojujez
pohnutek prý zištných. Každá země, jež
má ve východní Asii zájmy politické a ob-
chodní, Francie a Německo rovněž tak jako
Anglie a Spojené státy, získala by úspěchem
japonských snah zabezpečiti »otevřené dvěře«a
smluvní závazky. Musíme se beze všeho zhostiti
myšlénky, že mezi Francii, Nemeckem a J-
ponskem jest ve východní Asii nějaký rozpor
zájmů. Naopak děkujeme těmto zemím svou
vojenskou soustavu, své soudnietví, vědy
techniku a máme s nimi značné vzájemné styky.
Přejeme si udržovati s těmito státy poměry
neinřátelštěiší.
Artur
Hlídek
Ito
Sugemacu
Nemeck
Londýn
Japonsko
Asie
Francie
Německo
Anglie
spojený stát
Reuterův
15
article
Chápeme úplně choulostivou situaci Francie
pro její spolek s Ruskem a doufáme a věřím
opravdově, že tento spolek nebude překážkou,
by potrvaly nejlepší poměry k Francii. Postavení
Německa mezi Franeií a Ruskem není snadné,
ale my věříme opravdově v upřímnost Německ
a přejeme si srdečně, aby naše přátelské po
měry k Němeeku trvaly nerušeně dále. Anglicko-
francouzská dohoda není nám příjemna, vítáme
ji jako mohutného činitele k omezení války. Po-
dezření, že Japonsko doufá opírati se o vojsko
a loďstvo anglické, je nyní úplně bezdůvodné.
Japonsko nikterak nepomýšlí na to, vyhledávati
ozbrojené podpory. Baron Sugmacu děl dále:
Nemáme stejné mínění o velikosti Ruska jako
evropští státníci. Japonsko zná ruské slabiny
snad lépe než Rusko samo. Nepotřebovalo
mnoho času, by odhalilo slabost Ruska na
moři. Doufáme, že také slabost Ruska na pev-
nině bude světu v nedaleké době jasna. Nešli
jsme do války se zavřenýma očima. Nežli jsme
ruské loďstvo zničili (1!), domnívali jsme se, že
válka potrvá asi rok. Nyní nezdá se nemožným,
že válka přestane dokonce ještě dříve.
Obtíže Japonců při vyloďování mužstva
v Činampu.
Z Londýna, 19. března. (Zvl. zpr.) Při-
stávání japonských lodí v zátoce u Činampa ne-
smírně jest stíženo plovoucími krami. Bylo nutno
zříditi pontonové mosty v délce přes 100 metrů
Při včerejší přepravě dvou děl stala se nehoda
Jedno dělo se zvrátilo a spadlo do moře, př
čemž strženo sebou několik mužů.
Útěk dvou korejských generálů.
r. Z Londýna, 19. března. (Zvl. telegram
»N. L.) Ze Seulu se oznamuje: Dva korejšt
generálové, Rusům naklonění, Yokalkenuo a Hui-
sangkeu, uprehli na americké lodi »Cincinati-
do Todufu.
Němeek
Baron
Japonec
Rus
Francie
Rusko
Německo
Franeie
Japonsko
Londýn
Seul
Yokalkenuo a Hui
16
article
Devadesát tisíc Rusů na Jalu.
Q. Z Londýna, 19. března. (Zvl. zpráva
»Nár. L.«) Dnešní »Daily Telegraph« přináší
od svého zpravodaje zaručenou prý zvěsť, ž
na Jalu do dnešního dne nalézá se
90.000 mužů ruského vojska se 620
polními a 90 obléhacími děly.
Alexějev a generál Čengi.
Z Londýna, 19. března. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Generál Čengi, původem Tatar ve
službách činských, měl s Alexějevem v Mukdenu
rozmluvu, ve které ho tento žádal, aby z Muk-
denu odvolal veškerou čínskou posádku, jelikož
bude Mukden obsazen Rusy. Čengi tomu
se vzpírá, ale místodržitel trvá
na své žádosti a nebude-li učiněno
přání jeho po vůli, vyklidí Mukde
násilím.
Rusové pány Nučvanu.
Z Paříže, 19. března. (Zvl. telegr. »N. L.«
Z Nučvanu telegrafuje zpravodaj »La Patrie«
Dnešního dne bylo město úplně Rusy
obsnzeno. Posádka 5000 mužů vypu
dila všechny Číňany. U Tuitau došlo k
srážce s tlupou chunchuzů, při níž padlo na
straně ruské 30 mužů, z chunchuzo
čtyři. Velká čásť lupičů utekla, menší sehy-
tána. V noci bylo jich přes 40 zastřeleno v
dvoře bývalých činských kasáren.
Audience důstojníků u mikada.
o. Z Londýna, 19. března. (Zvl. zpráva
»N. L.«) Mikado přijal včera v audienci 497
důstojníků, kteří se odeberou dnešního dne na
bojiště. Měl k nim dlouho řeč, načež srdečně
se s nimi rozloučil.
K domnělé bitvě na řece Jalu.
Z Londýna, 19. března. (C.-B.) Jak
»Reut kancelář« sděluje, jest telegram z Čita
jenž mluví o bitvě na řeče Jalu (Viz depeši
dotyčnou na první straně našeho listu. Pozn
red.) od jisté firmy ruské. Není zatím ale
možno zjistit správnost sdělení toho.
Rus
Čengi
Tatar
Nučvan
Číňan
Londýn
Jal
Paříž
Le Patria
Tuitau
17
article
Poměry v Uhrách.
Poměry v Uhrách.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 19. března. (C.-B.) V poslaneck
sněmovně předseda Perezel zahajuje schůzio
půl 11. hod. dopol.
Ministr financí Lukacs odvolal indemnitn
předlohu, podanou vládou v listopadu jako bez
předmětnou.
Sněmovna přešla pak k jednacímu pořadu
Indemnitní předloha schvaluje s
ve 3. čtení a příslušný výtah z protokolu vzhle-
dem ku pilnosti hned se autentisuje a doručuje
sněmovně magnátů.
Potom jednalo se o odvodu nová č ků
pro rok 1904.
Ref. Münnich doporučuje předlohu. Po
slanec Bakonyi uvádí příčiny, proč košutovei
jsou proti předloze a podává resoluční návrh
jímž strana zamítá předlohu a vyzývá vládu
aby podala předlohu o národním vojsku ma
darském.
Posl. Szederkenyi měl obšírnou státo
právní řeč o povaze společné armády a poda
resoluční návrh proti branecké předloze.
Posl. Molnar (szederkenyovec) souhlasi
s předešlými vývody, načež další debata o
ložena na pondě lí.
Lukacs
Münnich
Posl
Molnar
Uhry
Pešť
Indemnitní předloha
19
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 18. března. (C.-B.) Kajmakam
z Ljumy, jižně od Prizrenu, telegrafoval,že
hrozí nebezpečí, že Ljumšti zaskočí šest setnin
nacházejících se v Bikanu nebo Bizaji a od
trhnou je od Prizrenu. Žádá tudíž za posily.
Tyto obavy jsou možná přehnány. Ale jsou-l
odůvodněny, pak jsou důkazem, že Ljumští při-
dali se k hnutí ďakovských Albanců.
Z Cařihradu, 18. března. (C.-B.) Porta ne-
vyčkala ohlášených objasnění k usnesením
o reorganisaci četnické, nýbrž doručila dne
v noci vyslancům ruskému a rakouskému od
pověď svou, jež jest obrannou replikou na po
žadavky cizinecké četnické komise, z nichž
některé se přijímají, jiné ale a sice podstatné
se odmitají. Odpověď vyslanců, v níž žád
se za úplné přijetí požadavků
bude podána Portě jako jich dodatek se zmíně-
nými objasněními.
Z Petrohradu, 19. března. (C.-B.) »Nov.
Vremja« otiskuje rozmluvu vídeňského svého
zpravodaje s ruským vyslancem ve Vídni. Tento
ujistil, že rusko-japonský konflikt účinkoval až
dosud na sítuací na Balkáně jen příznivě.
Vnitřní i vnější organisace Makedonie projevila
ochotu, poneehati velmocím možnost ke klid-
nému provedení reforem. Okamžik všeobecných
projevů sympatií Slovanů pro Rusko jest ne-
způsobilým vzbuditi potíže na Balkáně. Reformy
hudou v jedné nebo v druhé formě provedeny.
Kdyby sultán nechtěl přijati návrhy nyní učiněné.
jiní mu jiné návrhy učiní. Osud jeho jes
v jeho rukou.
Cařihrad
Prizren
Petrohrad
Vídeň
Balkán
Makedonie
Rusko
Slovan
20
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
22
article
Z Vídně, 19. března. V situaci parlamentn
nestalo se dnes žádné faktum, které by zaslu
hovalo býti zaznamenáno. Bylo jen několik roz
mluv mezi předsedou ministerstva a některým
poslanci, zvláště s předsedou kola polského
Jaworským. Němci sdělují v jedné korre-
spondenci, že nepokládají nynější chvíli
příhodnou k rozsáhlé akci. Žádají především
aby zavedlo se zřízení krajské z autono mních
krajských zastupitelstev a povolilo se kuriátní
votum na sněmě království českého jako prvá
platiforma k zahájení rozprav o restituci vni
terní češtiny v království českém. — Morava že
samozřejmě musí býti vyloučena, čímž také jes
vyloučena otázka zřízení druhé university české.
Vyslovi-li Čechové své požadavky v ten rozum.
že přijmou toto stanovisko německé, potom jes
prý naděje na konference. Ale jednotliví politi-
kové jsou prý přesvědčeni, že vlastní rozhodujíc
akce může býti provedena teprve v létě, nebo
na podzim.
Češi a Slovinci.
Z Vídně, 19. března. Parlamentn
komise klubu českého a parlamentní komise
obou klubů slovinských měly dnes dopoledne
společnou poradu.
Odpověď dra. Pacáka vlašským studentům.
Jaworský
Němec
Čecho
Čech
Pacák
Vídeň
Morava
23
article
Z Vídně, 19. března. Předseda klubu po
slanců českých dr. Pacák zaslal vlašským stu-
dentům tuto odpověď: »Velectění pánové! Pro-
sím, abyste přijali vřelé díky za sympatie, kter
jste mně, i veškerým členům klubu našeho vy
slovili za usnesení o hájení rovného práva všech
národů této říše. Jako z plna srdce si přejeme,
aby každému národu této říše dostalo se rovného
práva, tak také s veškerým úsilím opírati se mu
síme veškerým pokusům, aby se některému ná-
rodu činilo bezpráví a aby ve své existenci ná-
rodní byl poškozen. Kdo četl řeči německých
našich kollegů, jako dra. Erlera, jenž pravil,
že Němci se postaviti musí proti zřízení každé
neněmecké školy vysoké, vidí, jak nutno jest,
aby veškeří národové neněmečtí seřadili se ve
společný šik k hájení svých práv, ten však vidí
také, jak silným elementem v říši tito národové
neněmečtí jsou. Jen proto, že kráčeli roztříštěně
pracovali německé hegemonii do rukou. Jako
vřele přejeme každému národu rovného práva.
tak přejeme si úplně dohody mezi národy ne
německými a mezi nimi v první řadě mezi Jiho
slovany a Vlachy a pokud na nás jest, chceme
k cili tomu pracovati. Račtež, velectění pánově
přijati ubezpečení mě hluboké úcty. Dr. Pacák
předseda klubu českých poslanců na říšské radě
Vídeň, 19. března 1904.«
Rusové pro universitu.
K. Ze Lvova, 19. března. V universitn
budově konala se schůze ruských posluchačů
práv, na níž jednomyslně usnesena resoluce
v níž se žádá zřízení zvláštní právnické fakulty
s ruským vyučovacím jazy kem.
Pacák
Erler
Němec
doktor
Rus
Vídeň
Lvov
24
article
Německý dotaz po obstrukci.
Z Vídně, 19. března. V dnešní schůzi po
slanecké sněmovny podali na ministerského před
sedu poslanci Schönerer, Bareuther
Iro a soudr. jmenem všeněmeckého svazu tyto
dotazy: »Zamýšli vláda skutečně, aby dosáhl
králkého zastavení české obstrukce, svésti tak zv
velké německé streny k proradě na německých
zájmech lidových, či jest úmyslem vlády, po
trvá-li dále frivolní česká obstrukce, působit
k dočasnému zastavení obstrukce té v ten způ
sob, že oktrojuje — zneužívajíc způsobem proti
ústavním § 14. — pro některé okresy v Čecháel
vniterní úřadní řeč českou?
Má vláda vědomost o nynějším smýšlení ně
meckého lidu a neleká se neduzírných následků,
které by takový oktroj způsobil v německém
lidu ?«
Schönerer
Bareuther
Vídeň
25
article
Volby delegační.
26
article
Z Vídně, 19. března. Dopoledne sešel se
klub polský k poradě, ve které jednalos
též o termínu pro volbu do delegací. Vláda n-
léhá, by vykonaly se v úterý. Jednomyslně vy
znělo mínění polské delegace v ten rozum, aby
volby ty se odložily do kampaně po velikono
cích. Předseda Jaworský vyslán byl k hr. Go
luchowskému, který se odpoledne vrátil z Ha
liče, aby s ním promluvil. Člen klubu polskéh
pravil: »Jsme proti volbám delegačním v zase
dání nynějším, ale bude-li si to přáti hr. Golu
chowski, budeme pro ně.«
Všeněmecká korrespondenee
oznamuje: Všeněmecký svaz se usnesl, vysloviti
se proti vykonání voleb delegačních, dokud není
vyřízena parlamentem předloha o rekrutech
dokud není ústavně projednán rozpočet. Vše
německý svaz pokládá nehorázností, aby dele-
gace, na které působí všechny vlivy, povolovaly
prostředky na vojsko dříve, nežli byla dána
říšské radě příležilost, aby vzala na přetřes při-
hody v poslední době v oboru vojenském.«
Po skončené schůzi plenární odebrali se
dnes k ministerskému předsedovi jako zástup-
cové německé strany lidové posl. Kaiser, Chiari
Prade, Wolfhadrt a Bayerle. Dr. Körber jim
sdělil, že vláda z důvodů vážných zamýšlí dát
vykonati volby do delegací před velikonocemi.
Vláda pokládá za svou povinnost, seznati smý-
šlení německých stran po té stránce. Prote
klade poslancům otázku, jak se postaví jejich
svaz. Dr. Körber prohlásil, že jeho slib, že
říšská rada svolána bude zase po velikonccích.
nebude dotčen, nechať se německá strana lidová
rozhodne jakkoliv. Jmenovaní poslanci vyjádřii
se, že nemohou dáti dnes žádné určité odpo
vědi, že však budou konati v pondělí schůzi
ve které se rozhodnou a usnesou
Jaworský
Gola
Kaiser
Chiari
Wolfhadrt
Bayerle
doktor
Körber
Vídeň
27
article
Mfezi Poláky.
Z Vídně, 19. března. Dnes odpoledne po-
řádal poslanec David ryt. Abrahamowicz s choti
hostinu, k níž byli pozváni četní členové kola
polského a zdejší polské kolonie. Člen panské
sněmovny tajný rada hr. Lanckoroňský pozval
na zejtřek všecky členy kola polského k pro-
hlídce svého paláce, jenž obsahuje četné uměle-
cké památky.
Opětné demonstrace v Záhřebě.
a. Ze Záhžeba, 19, března. (C.-B.) Dnen
dopoledne Obzoráši a Srbové vytloukli z
zpěvu písní srbských i chorvat-
ských okna v domě dra. Franka.
Stoupenci Frankovi utkali se s nimi v bitce.
Policie zakročila pak tasenou
zbraní. V srbském domě spolkovém vytlu-
čena pak skorem všechna okna, rovněž tak
v budově »Obzoru«. Z budovy této vy-
razili muži se škraboškami šermiřskými a se
šavlemi. Tyto jim byly ale útočníky vytrženy
a pak mistnosti šermířského klubu
i »Obzoru« zpustošeny. Při včerejších
demonstracích bylo zatčeno 19 osob.
Ze Záhřeba, 19. března. (C.-B.) »Uh. tel.
kancelář« sděluje: Sludentské nepokoje trvají
dále. Dnes dopoledne obnovena v universitě
slavnostně tabule srbského spolku podpůrného,
načež usnesena resoluce, v níž odsouzeno
jednání studentů, hlásících se k »čisté straně
práva« a realisté rozhodli se s těmito přerušiti
všecheu styk. Na to táhli srbští realisté před
pomník Jelačičův a zpívali tam národní hymnu.
Za zpěvu byli odpůrci svými přepadení kamením
i dali se na útěk.
Skupina realistů odebrala se před dům
dra. Franka a vytloukla tam okna. (Viz o tom
i jinou depeši výše. Pozn. red.) O poledni roz-
dávali socialisté listky, v nichž se soudruzi vy-
bízejí, aby demonstrovali proti Rusům i ruso-
filům. Jsou obavy před velkými výtržnostmi
večer. Četnictvo a vojsko bylo konsignováno.
Až do 6. hod. večer bylo všude klidno.
Polák
David
Lanckoroňský
Srba
Franco
Jelačičův
Vídeň
Záhřeb
panská sněmovna
28
article
Papež a Rakousko.
ch. Z Pešti, 19. března. V zasvěcených
kruzích rozšířena je pověst, že jagerský arci-
biskup Samassa, jenž od 10 let uherskou vládou
marně byl kurii navrhován, nyní přece jmenován
bude kardinálem. Soudí se z toho, že Pius X.
a nový státní tajemník vycházejí Rakousko Uher-
sku více vstříc, než Lev XIII. a Rampolla.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 19. března. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Zejtra před polednem bude před
královským dvorem velká manifesta ce
žáků všech bělehradských národních škol na
oslavu století povstání.
Dnes publikován zákon o emissi nových
stříbrných mincí za 6 millionů dinarů,
drobné niklové mince po 5 parách za 400 000
dinarů a za 250.000 dinarů nejdrobnější mince
po 2 parách z bronzu.
Papež proli francouzské republice.
a. Z Říma, 19. března. Včerejší oslovení
papežovo a jeho zcela stručný protest proti
francouzské politice (Viz zprávu v čísle včerej-
ším. Pozn. red.) byl schválen na seh ůzi
kardinálů. Papež tímto protestem chce prý
posíliti odpor francouzských katoliků. Ve Vati-
káně se očekává, že francouzská vláda odpovi
odvoláním svého vyslance nebo výpovědí kon-
kordátu. Papež se však této roztržky neobává
a spíše mysli, že neodvislost církve byla by
pro tuto příznivější nežli stav nynější.
R. Z Paříže, 19. března. Jako v Řimě
ve Vatikáně tak i zde způsobil včerejší projev
papežův proti vládě Combesově silný dojem.
Stoupenci vlády přirovnávají řeč tu k nej-
prudčím projevům Pia X.
Přijeti Loubeta ve Vatikáně zdá se býti
nyní skorem zcela vyloučeno, neboť Vatikán
dává projevem Piovým jasně na jevo, že se
roztržky s Francií neleká.
Samassa
Pius
Lev XIII
Rakousko
Pešť
Uhry
Srbsko
Bělehrad
Řím
Vat
Paříž
Vatikán
Francie
29
article
Millerand proti Combesovi.
R. Z Paříže, 19. března. Nacionalistický
a progresistický tisk jest nemile dotčen tím, že
nepodafilo se poraziti Combesa Millerandovým
vystoupením již nyní. »Journal des Dé-
bats« očekává ale brzký pád vlády i nadepsal
článek svůj proto »Poslední dny odsouzencovy«.
»Liberté« projevuje naději, že parlament,
až se mu prý žaludek vzedme, »vyplivne« (.
»Temps« není tak neuhlazeným v tonu, ale
píše: »Combesova vláda dá se tak dlouho, jak
jen možno za podpory socialistův všech odstínů
hypnotisovati otázkou sociální. To jest pocho-
pitelno, neboť otázka ta jest jedinou pod-
mínkou trvání této vlády.«
K vyzvědačské afféře ve Francii.
R. Z Paříže, 19. března. Znalci uznali, že
dopisy psané japonskému námořnímu zástupci
a podepsané »Martin«, jsou psány skutečně rukou
poddůstojníka v ministerstvu námořním, Martina.
Tento přes to ale na dále popírá tvrdoštjně vinu
svou.
Millerand
Combes
Millerandův
Martin
Martino
Paříž
Francie
30
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 19. března. (C-B.) Ministr hr
Goluchowski vrátil se odpoledne ze
Lvova.
Za čilého účastenství universit a technik
rakouských a německých zahájen dnes na ví-
deňské universitě I. německý sjezd li do-
vých universit. Po vítacích proslovech
prof. Pencka a Jodla zvoleni k návrhu prof.
Toldta do předsednictva Waldeyer a Bredereck
z Berlina, Lotz a Sinkheimer z Mnichova, Sauer
z Prahy a Benek z Vídně a zahájeny věcné
porady.
Čísař navštívil odpoledne saskou královnu-
vdovu Karolu, jež ráno přijela do Vídně a
zúčastnil se zahájení výroční výstavy v domě
umělců.
Missie.
Z Říma, 19. března. (C. B.) »Osservatore
Romano« prohlašuje pověst, že kongregace de
propagande fide uložila missiím, aby podporovaly
skrytě Japonce penězi, za úplně nepravdivou.
Vilém v Ilalií.
Z Říma, 19. března. (C.-B.) Dle zpráv
listů sdělil německý konsul v Neapolí úřadům
městským offieiálně, že Vilém II. přibude dne
24. t. m. do Neapole, že tam prodlí čtyři dny
a že pak odeběře se na palubu yachty
»Hohenzollern«, aby navštívil Salerno a Mea-
Goluchowský
profesor
Penck
Jodl
Toldt
Waldeyer
Lotz
Sinkheimer
Sauer
Benek
Karol
Osservatore
Vilém
Vilém II
Hohenzollern
Vídeň
Lvov
Berlín
Mnichov
Praha
Řím
Ilalie
Neapol
Salerno
Mea
východ univerzita
Bredereck