2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. března 1904.
5
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 246.
Z Vídně, 19. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Dneškem naplnil se druhý týden obstrukce
české. Rádi vydáváme veřejně svě
dectví, že dostáli poslanci naš
těžkému úkolu, s jakým je spojena
že jej konali s vytrvalou pevnost
a bdělostí, s imponující na všechny
strany rozhodností a přece s onou
důstojností, která jest v účinném
kontrastu se zjevy, kterými poká-
lena jest obstrukee německá.
Sedm hodin pravidelně dleli v zasedaeí
síni. Před schůzemi plenárními a po nich byly
každý den porady rázu hlavně strategického.
Učiněny disposice, vydány paroly, rozděleny
úlohy. Deset i dvanáct hodin upoutáni tak byli
delegáti čeští na sněmovnu.
Byli zprvu sami. Pravili jsme jednou
v tomto listě, že přijde-li chvíle, ve kteréž udá-
losti a situace samy veleti budou: Obstrukce
všichni zástupci českého lidu ve vídeňském par-
lamentě podrobí se příkazu tomu. Konstatujeme
s povděkem, beze vší samolibosti ješitné, že
rozpoznání naše bylo správno. Taktické ko-
mando bylo pro mandatáry české všechno jedno,
jednotné, společné.
Vídeň
poslanecký sněmovna
6
article
Záhy přírazili se k českému voji Slovinci,
Chorvatě, opposiční Poláci, radikální Rusové.
Potom přišla fysická posila 18 Vlachů, počtem
neveliká, politicky však nejeklatantnější. Mimo
Poláky tedy všichni Slované stáli v jednom tá-
boře a jako jejich levé křídlo Italové z jižníeh
Tyrol a z Přímoří. Slovansko- vlašská alliance
Věc, pokládaná nemožnou, stala se možnou
Spinčič a Rizzi, Malfatti a Pacák spojen
v jedné armádě, rozmnožené na 120 komba
tantů v téže chvíli, kde klesla presence všec
»dělných« stran na 98.
A již dostala se do parlamentu zvěsť, ž
jeden ze šlechticů, mezi nimiž má český národ
hojně nepřátel, donesl na místa rozhodujíeí
nízkou pomluvu: »Čechové podali ruku italienis-
simům, irredentistům.« Němci čtyřicet let měl
s Vlachy svaz, užívali jejich pomoci a podpory
a fedrovali je ve všem všudy proti Slovincům
a Chorvatům v Přímoří a Dalmacii. To byly
»státnické styky«, to byla »součinnost a přiro-
zená solidarita dvou nejkulturnějších národů.e
Ale Slované a Vlachové pohromadě — toť vele-
zráda, toť mrzkost před Hospodinem.
Polák
Rus
Vlach
Slovan
Italos
Rizzi
Malfatti
Pacák
Čecho
Němec
Slovinec
Chorvat
Tyroly
Dalmacie
7
article
Vystoupení Poláků z reservy a passivity,
zanechání stanoviska passivního přihližení neb
elegického naříkání kolem polským a jeho pře-
chod k aktivitě přesunuly, ba překotily věci
v parlamentě docela. Již domnívali se členové
německého kvartelta, Gross, Derschatta, Luegen
a Slürgkh, že uchvátili vedení parlamentu, moe
nad praesidiem, jemuž předepsati chtěli čelední
řád, a řízení celé politiky státní. Podle zásady
Dělit práci! pohlavaři levice měli zdolat Čechy
v parlamentě a dr. Körber exekutivou mimo
něj. Tu najednou, z nenadání, rozmetal polský
klub všechny ty krásné plány. Odmitl projek
německého souručonství o taktických prostřed-
eích proti Čechům a sešed se s těmito k po-
radě, kde vyslechl jejich požadavky a nároky
a seznal neochvějné válečné smýšlení, vzal na
sebe poslání, zasaditi se o splnění obou hlav-
ních tou dobou požadavků českých: o vrácení
vniterní češtiny a bezpečné zajištění české uni-
versity pro Moravu.
Tak jedním rázem nominálně p. Jaw rski
fakticky David Abrahamowicz, tentýž předseda
sněmovny z r. 1897, kterého němečtí obstruk
čníci zasypali sprostáctvím, v nejnižších krč-
mách lodnických nezvýklým a na kterého pro-
vedli několik fysických a hrubých útoků,
opanovali role. Jako za Taaffa, jako za Badena,
jako za Thuna hraje polská delegace zase tou
chvíli prim. Hodně do kouta odražena jest
oligarchie levice, ale odstaven je také pan dr-
Körber.
Nevíme, je-li pravda, že kdosi v kole pol-
ském řekl: »Nezdaří-li se naše akce, je dr.
Gross
Derschatt
Luegen
Slürgkh
Čecho
doktor
Körber
Abrahamowicz
Taaff
Baden
Thun
Morava
Jawa
8
article
Körber nemožným, zdaří-li se, je zbytečným.«
Ale myslíme, že všechny předpovědi, zvláště
však sanquinislické neb optimistické jsou nejen
předčasny, ale bezpodstatny. Ještě je tuhý mráz.
duje sever, ledy nehnuly se, ba není slyšet an
z daleka onen hukot, jenž je předzvěstí, že na-
stane obleva, že počne tání, že jaro se blíži
Ještě je zima. Vlažné vánky Vesniny necitíme
netušime, nepředvídáme.
Schůze dnes byla kratší, nežli za obou po-
sledních týdnů. Trvala jen ne celých 6 hod. Z po-
daných interpellací největší čas zabral dotan
posl. dra. Šíleného ve příčině volební opravy
pro markrabství moravské. Hlasování dle jmen
konalo se jen dvé, navržené posl. Königem.
Presence poslanců stran, tak zv. dělných, klesla
na zákonné minimum, na 100, předsedu hr.
Vettra v to počítaje. Bylo již svrchované pro
levici nebezpečí, že sněmovna stane se k usná-
šení neschopnou. Opět telefonováno bylo na rad-
nici, odkud přibyl magistrátní ředitel dr. Weiss-
kirchner, kterého nebylo v zasedací síni viděti
již po několik dni, s několika svými soudruhy.
Ti levici zachránili.
Zahájena dnes rozprava o pilném návrhu
posl. dra. L. Dvořáka ve příčině uklizení nedo-
statků na české universitě a na české technice
pražské i brněnské. Navrhovatel v řeči, skoro
14 hod. trvající, vylíčil velmi zevrubně a ná-
zorně všechny místní nedostatky na veškerých
fakultách university pražské, na české technice
pražské a na české technice brněnské. Vyložil
také nedostatky personálu a nedostatky ústavů.
Körber
Vesnin
König
doktor
Weiss
L Dvořák
fakulta univerzita pražský
9
article
Nepřestal však na této negativní stránce, nýbrž
po stránce positivní také udal určité návrhy na
pomoc a nápravu. Byl to obraz nad míru truchli-
vý, který sněmovně podal. Bude tomu pomalu
20 let, co ministr vyučování kabinetu Taaffova.
baron Gautsch, hned pe svém nastolení dosta
se do Prahy a prohlédl českou universitu. Ten-
kráte pronesl se, že poměry jsou v pravdě asij-
ské. Ale poměry ty trvají ještě dnes, poškozu-
jíce nejen učební účely vysokých škol, nýbrž
také zdraví jak učitelů, tak žáků. Zástupce měst-
ské skupiny písecké nepodal pouze fakta, illustru-
jící věcné a též osobní nedostatky českých vy
sokých škol, nýbrž posoudil otázku universitn
zvláště se zřetelem na požadavek český po druhe
universits, určené pro 5ioravu, se zřetelů polit-
ckých a vzhledem na čtyřletou politiku nynější
vlády. Soud, který o ní pronesl, byl ortelem od
suzujícím a vyzněl v ten rozum, že ministerstvo
dra. Körbra nemá porozumění ani pro kulturní
ani pro ideální snahy národa českého. Dru. Dvo
řákovi za jeho dnešní výkon, kterým ujal se vy-
sokých českých škol a kteným pronesl vřelý
plaidoyer pro českou universitu moravskou,
vzdány byly srdečné projevy díků. Dr. Körber
— nevíme proč — nepromluvil, místo něho
ministr vyučování — mluvil stručně
a neřekl nic, kromě všeobecného, zcela
stereotypického ujištění, že také vláda počíná
si k vysokým školám českým stejně jako k ně-
meckým. Dovolával se po té stránce rozpočtu.
Taaffův
Gautsch
doktor
Körber
Praha
český univerzita moravský
10
article
Není to pravda, ale i kdyby tak pravda
bylo, neni žádným rovným právem, dává-liž se
českému národu ročně stejná suma, jako Něm-
cům. Nehledě ani k tomu, že počet Čechů jes
zcela jiný, nežli počet Němců a nehledě an
k tomu, že frekvence českých vysokých škol jes
mnohonásobna vůči frekvenci vysokých škol ně-
meckých. Takové „rovnoprávnosti“, jakou chlub
se nynější ministerstvo vůči českému národu,
nepřijme nikdo. Skutečná rovnoprávnost
záleží v tom, aby dostalo se každému, nač má
nárok, co mu přísluší a patři. K návrhu Dvořá-
kovu promluví v ponděli ještě jménem Rusů ha-
ličských prof. Romančuk, jménem Slovinců dvor
rada Šuklje.
Čecho
Němec
Rus
profesor
Romančuk
Slovinec
Německo
11
article
Z Vídně, 19. března. (C.-B.)
Vídeň
12
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod
15 min.
Došlé spisy předčítají se doslovně. Mezi nimi
návrh posl. Heltera a spol. na zavedení mimo
řádné kratší promlčovací doby tří let laké pro jine
právní nároky než jsou uvedeny v čl. 1480, 1486
násl. obč. z. Návrh zní: Žalobní právo kupců, živ
nostníků, zemědělců, lesníků, majitelů pozemků, ná
jemců a správců ze všech jejich dodávek a pracov
ních výkonů v jejich obchodním a hospodářském
zaměstnání, soukromých zřízenců a obchodních po
mocníků pro jejich platy a ostatní požitky, továrnie
a živnostenských pomocných dělníků, čeledi a ná
denníků pro mzdu nebo jiné platy, ujednané na místě
mzdy nebo jako její čásť pomíjejí po uplynutí tří le t
Rozhodujícím pro počílání promičení dle kalendář
ního dne je den, kdy dodávka byla dodávajícím usku
tečněna neb práce vykonána
Vetter
Helter
13
article
Dotazy podali poslanci dr. Šílený a spol. po
anketě o povznešení odbytu zemědělských a živno-
stenských výrobků a po zkracování živnostníkův
erárními dodávkami: — Staněk a spol. po zvý-
šení pense V. Miky, závodčího 77. pluku, jenž stal
se ve službě mrzákem a po propuštění plukovního
lékaře dra Č. Krbalka; — Choc a spol. po jednání
s českým obyvatelstvem v Liberci; — Fresl
spol. po prodeji dobytčí soli; — Karbus a spol.
po povolání zástupců korporací pro sprostředkování
práce do poradního sboru pracovního a po českém
vydání úřadních zpráv ministerstva vnitra z oboru
dělnického pojišťování: — Iro a spol. po berních
předpisech v německé obci; — Alvin Hannicha
spol. po chování se okr. hejtmanství a četnictva
duchcovsého 13. a 14. t. m. v Duchcově; — Ch e
a spol. po rozmnožení objednávek nových doprav
ních prostředků; — Tschan a spol. po chování se
městských úřadníků pražských, jimž je svěřena vo
jenská agenda, k Němcům
Vláda předkládá osnovu zákona o služebníe
poměrech zřízenců v podnicích zemědělských a les-
nick ých.
doktor
Staněk
V Mika
Choc
Hannich
Němec
Č . Krbalka
Liberec
Duchcov
Ch e a společenský
14
article
Předčítání došlých spisů trvalo až do půl3
hod., načež počalo se hlasovati dle jmen o připojen
peticí.
Technlcká obstrukce Čechů.
Posl. König navrhuje o petici, jím podané dvoj
hlasování dle jmen; jedním má býti rozhodnuto
zda konati se bude schůze tajná. Kdyby se tato za-
mítla, navrbuje hlasování dle jmen, kterým by se
rozhodlo, má-li pelice, jím podaná, býti protokolo-
vána. Oba návrhy se zamitají Proti tajné schůzi je
99 poslanců, pro ni žádný. (Hlasy v pravo: Sně-
movna jest k usnášení neschopna.)
Předseda: Jednaci řád stanoví, že musí býti
přítomno sto poslanců; já jsem stý. (Veselost.)
Návrh na protokolování petice zamítnut při hla-
sování dle jmen 109 proti 1 hlasu.
O půl 4. hod. skončena četha pilných dotazů
zahajuje se rozprava o pilném návrhu posl. D vo-
řáka a soud. v příčině opatření dostatečných a ná-
ležitých místnosti pro českou universitu v Praae
a pro českou techniku v Brně a v Praze.
Čecho
Posl
König
Brno
Praha
15
article
Posl. dr. L. Dvořák: Ni naděje, že sněmovna
bude s to, aby meritu mého návrhu věnovala nále-
žitou pozornost, ni očekávání, že vláda najednou ne-
bude se rozpakovati dohoniti, co zameškala po dlouhá
léfa, ale prostý cit povinnosti konstatovati pravdua
nedostatky, aby těmito nepopíratelnými skulečnostmi,
touto indukcí dospělo se k opravdu zahanbujl-
címu obrazu, jak stát, který z lavi
vládních, opětně jako slát kulturn
bývá označován, ve své vlastní do-
mácnosti hospodaří, jde li o udržení a fedro-
vání vysokého školství, vedly mne k podánía
odůvodnění tohoto návrhu. Konstatuji výslovně, že
můj návrh nemá rázu obstrukčního a přál bych si.
aby s mín v tom smyslu bylo naloženo. Ne
appellují na strany sněmovny, ale obracím se k něž
nému citu, vlastnímu každému vzdělanci, citu, který
si každý i v zápasech strannických nejbezuzdnějšícl
zachoval v intimním koutku svého nitra, k vážnosti
již každý intelligent chová k vysokému školství,
dále k upomínkám na doby jeho studií na vyso-
kých školách.
Nuže, lažte se, pánové těchto citů, neodporuje-l
to zdravému rozumu a osvětě, když státní vysoke
školy v Praze a Brně jsou tak nedostatečně vypra-
veny, že na př. budovy obecních škol v Praze lépe
jsou na tom, než universita v Praze a obě techniky
české v Praze i Brně!
Řečník líčí podrobně nedostatky české univer-
sity v Praze na veškerých její fakultách, českých
techník v Praze a v Brně.
Posl
doktor
L Dvořák
Praha
Brno
16
article
Nedostatky na české universitě v Praze jsou tak
citelny, že mnoho professorů a docentů filosofické
fakulty bylo nuceno další přednášky zastaviti, proto
že nestačily pro velké množství posluchačstva a
protože tam není přiměřených zdravotních opatření.
Ze stejných příčin žádali právníci za přerušení před-
nášek a jen domluvou podařilo se professorům od-
vrátiti je od jejich požadavku. Rektor byl nucen
spolu s českými poslanci podati sněmu návrh, jímž
vláda se vyzývá, aby co možná nejdříve postarala
se o potřebné a nezbytné místnosti. Řečník ličí ze-
vrubně nedostatky na lékařské a filosofické fakultě.
podotýkaje, že národní školy pražské jsou vypraveny
mnohem lépe. Je třeba vystavěti ústřední budovu
vyhovující moderním požadavkům, jež by obsaho-
vala všecky posluchárny, semináře a zařízení, pro
něž není třeba zvláštních ústavů, nebo jsou již de-
finitivně a účelně jinde umístěny. Dále třeba pro-
vésti co nejdříve nové stavby pro chemický a fy-
sický ústav na slupských pozemcích; lékařské na-
kulté třeba pathologického a zdravotního ústavu.
kliniky pro vnitřní a ženské nemoci, psychiatrické
kliníky a pro právnickou a filosofickou fakultu třeb
prostorných místností a dvou učitelských sil pro od-
bory hojně navštěvované.
Pro českou techniku v Praze stát, za 30 let ne-
učinil ničeho. (Slyšte! Slyšte mezi Čechy.) Třeb
zřídit oddělení pro zemědělství, pospíšiti si se stav-
bou ústavů elektrotechnického a chemického a bez
meškání přistoupiti ke stavbě velkých síní do Res-
slovy ulice, rozšířiti knihovnu a ustanoviti samo-
statného knihovníka, zříditi nové professury aj.
Praha
Čechy
Reso
docent filosofický
17
article
Ještě horší jsou poměry na české technice
Brně, jež je Popelkou mezi rakouskými, ba možni
mezi všemi vysokými školami evropskými. Je třeha
kromě nové stavby nových a doplnění posavadních
odborů, zejmena chemicko-technické a elektrotech-
nické školy a obecného oddělení pro vzdělání středo-
školských učitelů v matematicko-přírodovědeckém
oboru.
K nejvznešenějším cílům lidského snažení ná
leží přiblížiti se k nevyčerpatelným zdrojům pravdy
a snahy ty našly největšího podporovatele ve vy
sokém školství.
Tyto ušlechtilě proudy měla by, myslím, každí
vláda podporovati ze všech sil, tím spíše, když
projevují se v širých massách lidových
jako při volání českého národa po založení drub
české university a po náležitém vypravení dosavad-
ních vysokých škol,
To bylo by tím spíše povinností vlády reál ně
myslíci, protože tylo proudy jsou symptomy
že v českém národě, tak těžce ohrože
ném a po stalelí o svou existenci zápa-
sicím, přes tento boj existenění přece
jeví se dosti sil, jež spějí kidealním
konečným cílům lidstva, razíce tím dráhu
stavu, v němž vzájemná úcta kulturních
národů potře aneb aspoň seslabí plemennou ne-
návist, umožní plodně tvořivý modus
vivendi mezi těmito rozvaděnými národy, způsobí
sblížení rozvaděných táborů a mnohým nynějším
marným zápasům konec učiní ke blahu zúčasiněných
národů.
Tyto šlechetné, idealní intence českého národa
měl by náš národně tak smíšený stát jen uvitat
nejúčinněji podporovat, neboť umožňují a podporují
jen jeho vlastní historické poslání!
Brno
18
article
Kdyby stát vyhovoval volání po možnosti dosta-
tečného duševního vývoje každého národa, kdyby
jeho umění a vědám umožnil a garantoval volný
rozvoj sil, způsobil by, že by mezi rozvaděn
národy rakouské sestoupil anděl míru,
který by každému zdravému, snaživému, k budouc-
nosti způsobilému národu jistě ukázal cesty, n
které jeho vůle a touhy, jeho energica
ideály v širokém proudu by daly se
zavésti a tak by národní boj neb aspoň vášeň
tohoto zápasu mnoho, mnoho z na-
pjetí svého ztratilal
Olevření nových cest k rozvinutí duševních sil
národa je nutností, neboť národ musí ku
předu, neboť zůstávaje státi, byl by
zničen! Avšak je to utopií, předváděti tak vzne-
šené, hrdé a přece realní cíle před oči kabinetu.
který nemá smyslu ani pro důstojnou výpravu dosa-
vadního vysokého školství českého.
Proto nutno umělůstky a činy dnešní vlády
která české vysoké školství zanedbává a jeho vývoj
rušivě v cestě stojí, s politického hlediska označili
jako příliš malicherné, pokrok a prospěch státu ru
šící, s osvětového stanoviska jako proti modernímu
snažení, proti podpoře umění a věd. proli zdravému
rozumu namířené, jedním slovem jako reakcionářské
Čtyrletá existence Körbrova kabinetu dala tomuto
příležitosti hojné, aby působil k upokojení českého
národa.
19
article
Čeští poslanci, položivše požadavek zřízení druh
české university a to na Moravě, dali se na půdu
neutrální. Neboť otázka zřízení této university může
býti zajisté zodpovědéna jen se zřetele kuliurního
dle stupně kulturního vývoje českého národa. Avšak
pro tento loyální vyčkávavý postup poslanců českýeh
pro jeho kulturní a duševní cíle ministerský před-
seda nemá porozumění, jako vůbec nerozumí če
skému lidu. Nechápa a nerozumí, že český národ
bojoval dlouho po celá desetiletí za duševní statky.
že tento národ ještě nyní bojuje pro všechno šle
chetné, že v tomto jeho duševním zápasu se vyvi-
noval a sílil cit úcty a sebevědomí, kterýžto cit ne-
dopouští, aby tento národ klidně nesl urážku, která
mu byla způsobena zrušením jazykových výnosůa
aby vykoupil obnovu vniterní češtiny t. zv. konce-
semi na poli hospodářském. Dr. Körber nechápe
neslyší, že bezpráví může býli zceleno jen spravedl-
ností státu, projevivší se v tomtéž oboru, který ra-
nou byl zasažen: v oboru duševních statků. Jen tak
může se rána zhojiti.
doktor
Körber
Morava
kulturní vývoj český národ
20
article
Čtyřletí vlády dra. Körbra poskyllo tomuto také
příležitosti hojné, aby ukázal, kterak dovede rozře-
šiti úkoly rakouského státníka. Jeden z úkolů těch
záleží v tom, český národ, jenž zeměpisnou polohou
a dějinami stal se jednou ze životních podmínek mo-
narchie, přivésti ke sblížení a opravdovému, řekl
bych duševnímu připojení se k státu a tento náro
pro všechny eventuality nedaleké budoucnosti zavá-
zat díky ke státu. Nikoli důvěra byla vzbuzena, na-
opak, nedůvěra byla ještě stupňována. Dr. Körber
nerozuměl politice velkého slohu, neuměl připravo-
vati politiku pro budoucnost. Rozuměl jenv
boji s českým národem ukázati s
mstivým. Vy, pánové, pilný můj návrh zamilnete,
ale v této chvíli, ve které odevzdále hlasy své, po-
tlačite přesvědčení, že hlasujete proti věci sprave-
dlivé. Bude to platno tím méně, poněvadž Rakousko
potřebuje státníka, který by uměl na
jíti cestu k srdci a také rozumu české-
ho národa. Domluvil jsem. (Potlesk a pochvala
doktor
Körber
Rakousko
21
article
Čechů.)
Čechů.)
M. p. dr. Körber : Dovolují si stručnou poznámku
k předchozímu pilnému návrhu. Doplnění a vybudo-
vání vysokých škol existujících na výši vyučovacích
ústavů prvního řádu, vyhovuje požadavkům, kter
i vláda ve smyslu polřeb moderního studia činí
protože jest povinností její, rakouským universitám
a ústavům, jež jsou jim na roveň postaveny, zajistil
jich starý řád a starou dobrou pověsť. Tímto hledi-
skem řídím se pokud jde speciálně o království české
v příčině vysokých škol v Praze a — jak rozpočel
na rok 1904 a četné jiné rozsáhlé přípravy doka-
zují — stejnoměrně v přičině tamních vyso-
kých škol. Tu nerozhoduje moment národní, nýbrž
jen naše povinnost a naše vůle, abychom učinili
vysoké školy důstojným stánkem věd a bádání.
Posl. Choc v dotaze k předsedovi připomíná
podání továren na vagony, ve kterém se ministerstvo
železnic žádá za objednávky nových vagonů a jiného
voziva, zvláště pak o přikázání dodávek na r. 1904
za tím účelem, aby zjistita se stálost výroby. Mezi
těmito továrnami je také továrna Ringhoffrova, kde
je teď největší nedélnost.
Předseda žádá řečníka, aby činil dotaz
Posl. Choc: Továrníci sami říkají, že další ome-
zování výroby není možným, nemají-li býti propu-
štění i staří dělníci a vydáni bídě a nouzi. Továrníc
vyslovili souhlas, je-li nynější zadávání dalších ob-
jednávek spojeno s obtížemi účetními, ať placent
nastane teprv, až bude zákonodárným sborem schvá-
leno. Podání to dnes doplňuje dotazem, co chce
vláda proti tomu učiniti.
Předseda: Sdelím dotaz váš ministerskému
předsedovi.
Posl. Zázvorka v dotazu k předsedovi nouzového
výboru žádá, by výbor byl záhy svolán, aby byla
přichyslána zpráva pro vládu a nuzným dostalo se
žádoucí státní podpory.
Konec schůze ve 4.45 hod. odp.; příští bude
v pondě!í 2l. t. m. o 11. bod. dop.
Čecho
doktor
Körber
Posl
Choc
Zázvorka
Praha
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. března. („Pester Lloyd
soudí rakouské Němce.) Přední peštský
list, použiv klidu, nastalého ve sněmovně uher
ské, obrátil na úvodním místě opět jednou svou
pozornost k vnitřním poměrům rakouským a čte
při té příležitosti dobře zasloužené levity rakou
ským Němcům. Vyličiv fingované snahy něme
cké levice o obnovení pořádku v parlamentě, po
znamenává, že Němci chtějí nyní vystupovati
v roli obhájců jednacího řádu, jejž sami dříve
zhanobili. „Což neukázali Němci vůbec — píše
„P. L.“ a neukazují to jich krajní frakce po
dnes, jak se presidium může terrorisovati, nevy
nikli oni čtrnáctihodinnými obstrukčními řečmi
neposkytli obstrukci celý arsenál, jehož tatc
nyni užívá? Většina byla rozbita, vláda smetena
ale obstrukce zůstala v právu. A nyní má býti
zlomena prostředky daleko méně vydatnými?
Mimo to Němci vystoupili se svými návrhy
době, pro ně nejméně výhodné. Pražské demon-
strace zodpověděli ve Vídni a v Linci a při tom
ve své národní nesnášelivosti a štvavosti dospěli
tak daleko, že, ačkoli se vychloubají příbuzen-
stvím s duševními heroy Němectva, svou kultu
rou a smyslem pro uměni, obrátili se proti uměl
cům a umění, které není německé a tím se pro
hřešili na základech všelikého pokroku lid
ského.“
„A co Němci nabízejí obstruující straně z
to, že zanechá obstrukce? — táže se „P. L.
dále a odpovídá: — Nic! Všechno má pěkn
zůstati při starém, jako bylo do r. 1897; Če-
chové mají obrátiti, jen aby byl pořádek. Učinil
snad Němci totéž a nezměnilo se od té doby
vskutku pranic? Sebe slabší paměť by si při-
pamatovala, že od té doby Čechové a Něme
nejednou již zasedali ke stolu konferenčnímu,
že je dělila již jen známá „papírová stěna“, že
Lloyd
Němec
P L
Němectva
Čecho
Praha
Vídeň
Linec
Nout
23
article
Němci sami vnitřní úřadní češtinu principiálně
už přiznávali a že se tato v Čechách úřadnictven
skutečně již provádí (?). Čechové za své odzbro-
jení žádají, aby jim vnitřní čeština byla přiznána
e zabezpečila se jim universita na Moravě. Něme
však nesvolují k žádnému požadavku a nechtěj
vůbec slyšeti o žádných podmínkách. Chtějí jen
aby obstrukce odzbrojila pro tento okamžik; pro
budoucnost má jím však možnost obstrukce býti
zachována. Jest to jednání neupřímné... Něm-
cům musí býti jasno, že národ může vykonávat
politický vliv jen dle svých duševních a hospo-
dářských sil a že význam Čechů práv
pro jich vysoce pozoruhodný du-
ševní a hospodářský rozvoj nedá
se popříti ani snížiti.“ List končí po-
známkou, že jen v dohodě Němců s Čechy jes
možný další rozvoj a pokrok Rakouska.
Ze Lvova, 19. března. (Maloruská fa-
kulta.) Maloruští universitní posluchači měli
včera schůzi, v níž se usnesli žádati prozatím z
zřízení maloruské právnické fakulty ve Lvově
a zvláštní maloruské komise pro státní zkoušky
V Praze, 16. března. (Vlašská práv
nická fakulta.) Když česká delegace ve
Vídní vystoupila s požadavkem, aby se v Brně
zřídila druhá česká universita, Němci moravští
odpověděli rozhodným: »Ne« l. Neboť v Brně
prý universita zřízena býti nesmí, aby se Brn
nepočeštilo. Našli se ihned prostředkovatelé a ti,
aby vyhověli oběma stranám, navrhli, aby se
druhá česká universita zřídila sice na Moravě,
ale v některém venkovském českém městě. A
opět obdrželi za odpověď rozhodné německé
»Ne !«. Němci nedovoli prý zříditi vůbec žád-
nou neněmeckou vysokou školu, poněvadž každý
nový, zejmena český střední a vysoký učebný
ústav jest porušením německé državy!
Němec
Čecho
Morava
Německo
Rakousko
Lvov
Praha
Vídeň
Brno
nická fakulta
24
article
Právě tak jako Grossové a d'Elvertové na
Moravě, zachovali se nyní němečtí Erlerové
Perathonerové v Tyrolsku. Vlašské parallelky při
inšprucké université trpěti nechtějí a poslucha-
čům vlašské národnosti ztrpčují tam všemožně
život. Přišli tedy na dra. Körbra se stesky zá
stupci obou stran: Němei, aby je zbavil vlaš
ských parallelek; Vlaši, aby jim zřídil potřebný
vysoký ústav jinde. Vláda se rozhodla založiti
samostatnou vlašskou právniekou fakultu v Ro-
veredě, tedy v městě vlašském. Zdálo by se, že
tím vyhověno aspoň Němcům (neboť Vlachové
chtějí míti svou vysokou školu v Terstě). Ale
chyba lávky ! Sešli se pánové z německé lidové
strany v Inšpruku a rozhodli, že vlašský ústav
nesmí býti ani v Roveredě, tedy ve městě, do
kterého Němcům není už pranic. Proč? Patrně
z téhož důvodu, z kterého druhá česká univer-
sita vůbec zřízena býti nesmí, neboť každý
nový neněmecký ústav jest porušením německé
državyl
Z Krakova, 17. března. (Sjezd pol-
ských akademických spolků) konal
se zde od 15. t. m. do dneška. Účelem sjezdu,
jehož se účastnilo 114 delegátů 22 akademi
ckých spolků haličských, vídeňských i cizozem-
ských, bylo organisovati práci těchto spolků. Z
tím účelem delegáti jednotlivých spolků podá
vali nejprvé referáty o činnosti těchto, načež
odborových schůzích pojednáno o tom, jaká by
měla býti činnost akademických spolků polských
v budouenosti. Pořadatelstvo tvrdí, že politické
rozhovory byly z jednání sjezdového vyloučeny.
Sjezd skončil dnes společným výletem do Ve-
ličky.
Gross
Vlach
Němec
Tyrolsko
Inšpruk
Krakov
Erler Perathonerová
d ' Elvert na Morava
25
article
Nové budovy pro vysoké školy na
slupských pozemcích a vídeňský
loket.
V roce 1894 koupil erár od země roz
sáhlé slupské pozemky za tím účelem, aby tam
byly zřízeny potřebné universitní budovy. Cena
nabídnuta byla nepatrná, ani ne třetina sku-
tečné hodnoty. Poslanci strany naší oponoval
návrhu zemského výboru jednak z toho důvodu
že země sama pozemků těch bude potřebovati
jednak, že cena nabídnutá byla nepřiměřen
nízká. Zástupcové vlády i zemský výbor snažil
se získati mínění pro své stanovisko tím,že
dokazovali, že česká universita nezbytně
potřebuje nových budov pro své ústavy aže
nedostatku tomu jen sněm svou ochotou může
odpomoci. Prodej potom byl většinou na sněmu
schválen
Sotva smlouva byla uzavřena, vyšlo na
veřejnost, že nejkrásnější místo (z
bývalou společenskou zahradou) bude věnováno
německé technice. Bylo to zklamání
pro českou veřejnost, ale mlčelo se, ježto s
uznávalo, že německá technika je umístěna
v staré budově, jež nevyhovuje. Ovšem česká
právnická a filosofická fakulta maji ještě horší
místnosti.
Ale také na této »vyrovnávací« akci ne-
zůstalo; v roce 1898 proveden rozvrh, dle
něhož mělo na slupských pozemeích být
vystavěno 6 českých universitních ústavů
a 5 německých a německá technika.
Tento projekt poskytoval již německé ná-
rodnosti rozhodně větší polovičku.
26
article
Ale ještě toto zkrácení našich zájmů v
Vídni nestačilo; dle nynějšího projektu mají
býti tam, kromě německé tech ni ky
vystavěny čtyři ústavy německe
a jen tři české. Německým ústavům vykázána
jsou nejkrásnější a největší místa v dolní poloze,
z českých ústavů má býti chemický umístěn
v ústranní ulici Horské za německou technikou
a fysiologický a matematický ústav pak jsou vy
strčeny až k nalezinci a Karlovu.
To je ta spravedlnost pana místodržitele
a vídeňské vlády!
K tomu připomínáme, že česká medicinská
fakulta má jednu kasárnickou budovu (tak zv
český anatomický ústav), kdežto německá medi
cinská fakulta má tři krásné palá c
s přepychem zevně i uvnitř (anatomický ústav
chemický ústav a pathologicko-anatomický ústav
a kromě toho spoluužívá krásného paláce pr
ústav přírodovědecký. Vedle toho jsou v nemoc-
nici kliniky německé umístěny v moderních pavi-
lonech, kdežto české se většinou nalezají v sta-
rých děrách. Místnosti, jež na př. německé kli-
nice interní nevyhovovaly, dostala česká klinika
interní prof. Maixnera.
Divíme se českým professorům, že si takové
odstrkování od vlády dají libitil
Tážeme se proto místodržitele, jeho pravé
ruky místodržitelského rady Geitlera a ministra
Hartla, jak mohou toto křiklavé, nás tak urážejíeí
bezpráví srovnati se svým svědomím, se svou
úřadní povinností.
Žádáme české poslance, by vo-
lali vládu a místodržitele k zod-
povědnostil
Pro tuto nespravedlnost měla by vláda býti
dána v obžalobu
profesor
Maixner
Geitler
Hartl
Vídeň
Karlov
chemický ústav
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Protestní schůze proti obsazování míst
úřadnických přílišným počtem úřadníků národ-
nosti německé a praeterování úřadníků českých
bude se konati příšti neděli dne 27. březnao
91/2 hod. dopol. ve velké zasedací síni na rad-
nici staroměstské. Komitét, který se za účelem
pořádání ustavil ze zástupců Národní rady české
a zástupců městské rady pražské, upozorňuje ve-
škeré vrstvy na důležitost schůze a žádá, aby
pozvaní shromáždili se v počtu co nejhojnějším
k důstojnému projevu proti bezpráví, které se
páše na přislušnících národa českého zřejmým
protežováním příslušníků národnosti druhé.
Schůze má býti dále projevem našeho národa
proti brutálnímu boykotování úřadníků českých
se strany zastupitelstev měst a okresů, s českou
menšinou. Každému je volno přihlásiti se o vstu-
penku v praesidiu městské rady pražské nebo
v kanceláři Národní rady, v místnostech klubu
národní strany svobodomyslné v Měšťanské be-
sedě. Vstupenky budou vydávány, pokud stačí
jich zásoba, vzhledem na omezenost místa a jest
nutno, aby listkem tím se každý vykázal při
vehodu do zasedací síně, ke schůzi určené.
— O novém zřídle příjmů Ústřední Matice
školské, po případě Národní rady píše se nám
z kruhů obchodních: Před několika
týdny pokoušela se v Praze jistá vídeňská spo-
lečnost o obchod neobvyklého druhu pod jmé-
nem »Společnost k úspoře srážek při placení
liotovými«. Podstata její kořísti měla záležeti
v shrabování pětiprocentní srážky při placení
hotovými v drobném prodeji. Hodlala vydávati
obecenstvu knížky k nalepování známek, ob-
chodníkům pak známky k nalepování. Známky
měly býti náhradou pěti procent srážky odběra-
telům hotově platícím, těm se měly nalepovati
do knižek a společnosti »pro úsporu srážek«
mělo se platiti hotově za známky. Za knížku
Praha
kancelář národní rada
28
article
plnou známek zavazovala se společnost pak vy-
dávati zboží, »jaké na skladě miti bude«. Výhody
společnosti a nevýhody obchodníků a odběratelů
takového »spoření« srážek leží na bíle dnia
protož nelze se diviti, že magistrát jakožto úřad
živnostenský nevzal na vědomí ustavení se ta-
kové společnosti. V národních kruzích obchod-
ních utkvěla však myšlenka v listě Vašem pro
nesená u přílezitosti zmínký o tomto vídenském-
podniku, když zrazováno z takového poplatni-
ckého poměru chytrým vídeňským podnikatelům
a upozorňováno na povinnosti mnohem bližší,
zejmena na Ústřední Matici školskou, nacháze-
jící se ve stálé již bilanční krisi. Daloť by se
systému, zakládajícího proslulou společnost pro
úsporu 5 srážek, využitkovati ovšem se silnou
změnou ve prospěch pokladny matiční, neb Národní
Vaš
29
article
Rady, usilující o zjednodušení a rozhojnění ná-
rodního zdanění. Jakožto náhradný výkon z
odebírání jejích známek nabízela zmíněná spo-
lečnost obchodníkům reklamu hromadným ná-
věštím svých komitentův. Kdyby se systému,
jak na mysli jej chovají dotyčné národní české
kruhy obchodnické, použilo ve prospěch ná-
rodní, matiční, jednalo by se pak o reklamu
ve smyslu národním, podle hesla »Svůj
k svému!« v nejedné příčině o vydalnou reální
opravu Wiesrovy pověstné statistiky, o uvedení
proudu českých odběratelů a zákazníků k českým
zřídlům nákupu. Známka, kterou by český
odběratel hotově platící požadoval na svém
českém dodavateli, byla by neklamným pro-
středkem vzájemného poznání na obchodním
poli národní svépomoci, povným jeho pocitem
vzájemným i třídící pomůckou. Rozumí se, že
by se tu nejednalo o odvádění celých pětí
procent srážky pokladní k účelu národnímu
že by také tento účel nebyl hlavním, ač velice
vydatným cílem zřízení; avšak že by všechno
české obchodnictvo, soutěží německou strádající,
milerádo zaplatilo z hotové tržby blíže ještě
určitelný procentní poplatek účelu národnímu,
jest pochopitelno. Samozřejmo jest dále, že by
postup doručování a honorování takových zná-
mek šel směrem obráceným tak, že by známky
vlastní nalepoval obchodník a známky nalepené
na formuláři matičním od odběratele Matici za-
sílané předkládaly by se obchodnikům k hono-
rování. Tento poměr zaručoval by ostatněi
jakýsi dozor nad nezkrácenou kvalitou zbožív
obchodě pod heslem »Svůj k svému!«, zajiště-
ném národní známkou jeho regulace.«
Wiesrův
30
article
— Tohle stát se v českém městě Něm-
cům! Všeněmecký list pro Krušnohorsko ve
Výprlech vycházející »Deutsches Volksthume
píše pod záhlavím »Chomutov«:
»Pouliční demonstrace kromě již oznámených se
v Chomutově neudály; jednotlivé menší srážky
s četnictvem, kteréž ve větším počtu v sobotu
v neděli ulice uzavřelo, nemají valného významu.
V českém hostinci vytlučeno průběhem demonstraní
18 tabulí v oknech, v Kadaňské ulici více než 150.
Zvlášť špatně vedlo se jistému českému prak-
tikantu berního úřadu, který se z neopatr-
nosti odvážil na ulici, a jejž dav lidu stloukl,
tak že byl polomrtev, při čemž neobešlo se bez
tragikomických výjevů. Bylo mu poručeno
aby běžel, i běžel, nařídilo se mu, aby
utíkal rychleji, i běžel rychleji. Ko-
nečně jej dav dohonil a střískal na měkko
(windelweich). Jednotlivé domy byly lakem na že-
lezo tak polity, že je nutno omítku stloucí
znovu je omítnouti.
Častokráte se mluví a píše o duši davů a
jejich výstřednostech, v davu chomutovských
Němců sídli však zbabělá bestie. Ničemnější
než hromadný karakter chomutovských Němců,
o nichž staré české přísloví dávno řeklo, že
nejsou lidé, jest šriftlajtr, který může napsat,
že utlučení člověka, až je na půl mrtev, je
tragikomickým výjeveml
Němec
Německo
Chomutov
ko
Deutsches Volksthum