ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 04494b80-7110-11dc-871c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 40, org 12, person 80, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. března 1904.
4 masthead
Číslo 8o.
5 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 246. Z Vídně, 19. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dneškem naplnil se druhý týden obstrukce české. Rádi vydáváme veřejně svě dectví, že dostáli poslanci naš těžkému úkolu, s jakým je spojena že jej konali s vytrvalou pevnost a bdělostí, s imponující na všechny strany rozhodností a přece s onou důstojností, která jest v účinném kontrastu se zjevy, kterými poká- lena jest obstrukee německá. Sedm hodin pravidelně dleli v zasedaeí síni. Před schůzemi plenárními a po nich byly každý den porady rázu hlavně strategického. Učiněny disposice, vydány paroly, rozděleny úlohy. Deset i dvanáct hodin upoutáni tak byli delegáti čeští na sněmovnu. Byli zprvu sami. Pravili jsme jednou v tomto listě, že přijde-li chvíle, ve kteréž udá- losti a situace samy veleti budou: Obstrukce všichni zástupci českého lidu ve vídeňském par- lamentě podrobí se příkazu tomu. Konstatujeme s povděkem, beze vší samolibosti ješitné, že rozpoznání naše bylo správno. Taktické ko- mando bylo pro mandatáry české všechno jedno, jednotné, společné.
Vídeň poslanecký sněmovna
6 article
Záhy přírazili se k českému voji Slovinci, Chorvatě, opposiční Poláci, radikální Rusové. Potom přišla fysická posila 18 Vlachů, počtem neveliká, politicky však nejeklatantnější. Mimo Poláky tedy všichni Slované stáli v jednom tá- boře a jako jejich levé křídlo Italové z jižníeh Tyrol a z Přímoří. Slovansko- vlašská alliance Věc, pokládaná nemožnou, stala se možnou Spinčič a Rizzi, Malfatti a Pacák spojen v jedné armádě, rozmnožené na 120 komba tantů v téže chvíli, kde klesla presence všec »dělných« stran na 98. A již dostala se do parlamentu zvěsť, ž jeden ze šlechticů, mezi nimiž má český národ hojně nepřátel, donesl na místa rozhodujíeí nízkou pomluvu: »Čechové podali ruku italienis- simům, irredentistům.« Němci čtyřicet let měl s Vlachy svaz, užívali jejich pomoci a podpory a fedrovali je ve všem všudy proti Slovincům a Chorvatům v Přímoří a Dalmacii. To byly »státnické styky«, to byla »součinnost a přiro- zená solidarita dvou nejkulturnějších národů.e Ale Slované a Vlachové pohromadě — toť vele- zráda, toť mrzkost před Hospodinem.
Polák Rus Vlach Slovan Italos Rizzi Malfatti Pacák Čecho Němec Slovinec Chorvat Tyroly Dalmacie
7 article
Vystoupení Poláků z reservy a passivity, zanechání stanoviska passivního přihližení neb elegického naříkání kolem polským a jeho pře- chod k aktivitě přesunuly, ba překotily věci v parlamentě docela. Již domnívali se členové německého kvartelta, Gross, Derschatta, Luegen a Slürgkh, že uchvátili vedení parlamentu, moe nad praesidiem, jemuž předepsati chtěli čelední řád, a řízení celé politiky státní. Podle zásady Dělit práci! pohlavaři levice měli zdolat Čechy v parlamentě a dr. Körber exekutivou mimo něj. Tu najednou, z nenadání, rozmetal polský klub všechny ty krásné plány. Odmitl projek německého souručonství o taktických prostřed- eích proti Čechům a sešed se s těmito k po- radě, kde vyslechl jejich požadavky a nároky a seznal neochvějné válečné smýšlení, vzal na sebe poslání, zasaditi se o splnění obou hlav- ních tou dobou požadavků českých: o vrácení vniterní češtiny a bezpečné zajištění české uni- versity pro Moravu. Tak jedním rázem nominálně p. Jaw rski fakticky David Abrahamowicz, tentýž předseda sněmovny z r. 1897, kterého němečtí obstruk čníci zasypali sprostáctvím, v nejnižších krč- mách lodnických nezvýklým a na kterého pro- vedli několik fysických a hrubých útoků, opanovali role. Jako za Taaffa, jako za Badena, jako za Thuna hraje polská delegace zase tou chvíli prim. Hodně do kouta odražena jest oligarchie levice, ale odstaven je také pan dr- Körber. Nevíme, je-li pravda, že kdosi v kole pol- ském řekl: »Nezdaří-li se naše akce, je dr.
Gross Derschatt Luegen Slürgkh Čecho doktor Körber Abrahamowicz Taaff Baden Thun Morava Jawa
8 article
Körber nemožným, zdaří-li se, je zbytečným.« Ale myslíme, že všechny předpovědi, zvláště však sanquinislické neb optimistické jsou nejen předčasny, ale bezpodstatny. Ještě je tuhý mráz. duje sever, ledy nehnuly se, ba není slyšet an z daleka onen hukot, jenž je předzvěstí, že na- stane obleva, že počne tání, že jaro se blíži Ještě je zima. Vlažné vánky Vesniny necitíme netušime, nepředvídáme. Schůze dnes byla kratší, nežli za obou po- sledních týdnů. Trvala jen ne celých 6 hod. Z po- daných interpellací největší čas zabral dotan posl. dra. Šíleného ve příčině volební opravy pro markrabství moravské. Hlasování dle jmen konalo se jen dvé, navržené posl. Königem. Presence poslanců stran, tak zv. dělných, klesla na zákonné minimum, na 100, předsedu hr. Vettra v to počítaje. Bylo již svrchované pro levici nebezpečí, že sněmovna stane se k usná- šení neschopnou. Opět telefonováno bylo na rad- nici, odkud přibyl magistrátní ředitel dr. Weiss- kirchner, kterého nebylo v zasedací síni viděti již po několik dni, s několika svými soudruhy. Ti levici zachránili. Zahájena dnes rozprava o pilném návrhu posl. dra. L. Dvořáka ve příčině uklizení nedo- statků na české universitě a na české technice pražské i brněnské. Navrhovatel v řeči, skoro 14 hod. trvající, vylíčil velmi zevrubně a ná- zorně všechny místní nedostatky na veškerých fakultách university pražské, na české technice pražské a na české technice brněnské. Vyložil také nedostatky personálu a nedostatky ústavů.
Körber Vesnin König doktor Weiss L Dvořák fakulta univerzita pražský
9 article
Nepřestal však na této negativní stránce, nýbrž po stránce positivní také udal určité návrhy na pomoc a nápravu. Byl to obraz nad míru truchli- vý, který sněmovně podal. Bude tomu pomalu 20 let, co ministr vyučování kabinetu Taaffova. baron Gautsch, hned pe svém nastolení dosta se do Prahy a prohlédl českou universitu. Ten- kráte pronesl se, že poměry jsou v pravdě asij- ské. Ale poměry ty trvají ještě dnes, poškozu- jíce nejen učební účely vysokých škol, nýbrž také zdraví jak učitelů, tak žáků. Zástupce měst- ské skupiny písecké nepodal pouze fakta, illustru- jící věcné a též osobní nedostatky českých vy sokých škol, nýbrž posoudil otázku universitn zvláště se zřetelem na požadavek český po druhe universits, určené pro 5ioravu, se zřetelů polit- ckých a vzhledem na čtyřletou politiku nynější vlády. Soud, který o ní pronesl, byl ortelem od suzujícím a vyzněl v ten rozum, že ministerstvo dra. Körbra nemá porozumění ani pro kulturní ani pro ideální snahy národa českého. Dru. Dvo řákovi za jeho dnešní výkon, kterým ujal se vy- sokých českých škol a kteným pronesl vřelý plaidoyer pro českou universitu moravskou, vzdány byly srdečné projevy díků. Dr. Körber — nevíme proč — nepromluvil, místo něho ministr vyučování — mluvil stručně a neřekl nic, kromě všeobecného, zcela stereotypického ujištění, že také vláda počíná si k vysokým školám českým stejně jako k ně- meckým. Dovolával se po té stránce rozpočtu.
Taaffův Gautsch doktor Körber Praha český univerzita moravský
10 article
Není to pravda, ale i kdyby tak pravda bylo, neni žádným rovným právem, dává-liž se českému národu ročně stejná suma, jako Něm- cům. Nehledě ani k tomu, že počet Čechů jes zcela jiný, nežli počet Němců a nehledě an k tomu, že frekvence českých vysokých škol jes mnohonásobna vůči frekvenci vysokých škol ně- meckých. Takové „rovnoprávnosti“, jakou chlub se nynější ministerstvo vůči českému národu, nepřijme nikdo. Skutečná rovnoprávnost záleží v tom, aby dostalo se každému, nač má nárok, co mu přísluší a patři. K návrhu Dvořá- kovu promluví v ponděli ještě jménem Rusů ha- ličských prof. Romančuk, jménem Slovinců dvor rada Šuklje.
Čecho Němec Rus profesor Romančuk Slovinec Německo
11 article
Z Vídně, 19. března. (C.-B.)
Vídeň
12 article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod 15 min. Došlé spisy předčítají se doslovně. Mezi nimi návrh posl. Heltera a spol. na zavedení mimo řádné kratší promlčovací doby tří let laké pro jine právní nároky než jsou uvedeny v čl. 1480, 1486 násl. obč. z. Návrh zní: Žalobní právo kupců, živ nostníků, zemědělců, lesníků, majitelů pozemků, ná jemců a správců ze všech jejich dodávek a pracov ních výkonů v jejich obchodním a hospodářském zaměstnání, soukromých zřízenců a obchodních po mocníků pro jejich platy a ostatní požitky, továrnie a živnostenských pomocných dělníků, čeledi a ná denníků pro mzdu nebo jiné platy, ujednané na místě mzdy nebo jako její čásť pomíjejí po uplynutí tří le t Rozhodujícím pro počílání promičení dle kalendář ního dne je den, kdy dodávka byla dodávajícím usku tečněna neb práce vykonána
Vetter Helter
13 article
Dotazy podali poslanci dr. Šílený a spol. po anketě o povznešení odbytu zemědělských a živno- stenských výrobků a po zkracování živnostníkův erárními dodávkami: — Staněk a spol. po zvý- šení pense V. Miky, závodčího 77. pluku, jenž stal se ve službě mrzákem a po propuštění plukovního lékaře dra Č. Krbalka; — Choc a spol. po jednání s českým obyvatelstvem v Liberci; — Fresl spol. po prodeji dobytčí soli; — Karbus a spol. po povolání zástupců korporací pro sprostředkování práce do poradního sboru pracovního a po českém vydání úřadních zpráv ministerstva vnitra z oboru dělnického pojišťování: — Iro a spol. po berních předpisech v německé obci; — Alvin Hannicha spol. po chování se okr. hejtmanství a četnictva duchcovsého 13. a 14. t. m. v Duchcově; — Ch e a spol. po rozmnožení objednávek nových doprav ních prostředků; — Tschan a spol. po chování se městských úřadníků pražských, jimž je svěřena vo jenská agenda, k Němcům Vláda předkládá osnovu zákona o služebníe poměrech zřízenců v podnicích zemědělských a les- nick ých.
doktor Staněk V Mika Choc Hannich Němec Č . Krbalka Liberec Duchcov Ch e a společenský
14 article
Předčítání došlých spisů trvalo až do půl3 hod., načež počalo se hlasovati dle jmen o připojen peticí. Technlcká obstrukce Čechů. Posl. König navrhuje o petici, jím podané dvoj hlasování dle jmen; jedním má býti rozhodnuto zda konati se bude schůze tajná. Kdyby se tato za- mítla, navrbuje hlasování dle jmen, kterým by se rozhodlo, má-li pelice, jím podaná, býti protokolo- vána. Oba návrhy se zamitají Proti tajné schůzi je 99 poslanců, pro ni žádný. (Hlasy v pravo: Sně- movna jest k usnášení neschopna.) Předseda: Jednaci řád stanoví, že musí býti přítomno sto poslanců; já jsem stý. (Veselost.) Návrh na protokolování petice zamítnut při hla- sování dle jmen 109 proti 1 hlasu. O půl 4. hod. skončena četha pilných dotazů zahajuje se rozprava o pilném návrhu posl. D vo- řáka a soud. v příčině opatření dostatečných a ná- ležitých místnosti pro českou universitu v Praae a pro českou techniku v Brně a v Praze.
Čecho Posl König Brno Praha
15 article
Posl. dr. L. Dvořák: Ni naděje, že sněmovna bude s to, aby meritu mého návrhu věnovala nále- žitou pozornost, ni očekávání, že vláda najednou ne- bude se rozpakovati dohoniti, co zameškala po dlouhá léfa, ale prostý cit povinnosti konstatovati pravdua nedostatky, aby těmito nepopíratelnými skulečnostmi, touto indukcí dospělo se k opravdu zahanbujl- címu obrazu, jak stát, který z lavi vládních, opětně jako slát kulturn bývá označován, ve své vlastní do- mácnosti hospodaří, jde li o udržení a fedro- vání vysokého školství, vedly mne k podánía odůvodnění tohoto návrhu. Konstatuji výslovně, že můj návrh nemá rázu obstrukčního a přál bych si. aby s mín v tom smyslu bylo naloženo. Ne appellují na strany sněmovny, ale obracím se k něž nému citu, vlastnímu každému vzdělanci, citu, který si každý i v zápasech strannických nejbezuzdnějšícl zachoval v intimním koutku svého nitra, k vážnosti již každý intelligent chová k vysokému školství, dále k upomínkám na doby jeho studií na vyso- kých školách. Nuže, lažte se, pánové těchto citů, neodporuje-l to zdravému rozumu a osvětě, když státní vysoke školy v Praze a Brně jsou tak nedostatečně vypra- veny, že na př. budovy obecních škol v Praze lépe jsou na tom, než universita v Praze a obě techniky české v Praze i Brně! Řečník líčí podrobně nedostatky české univer- sity v Praze na veškerých její fakultách, českých techník v Praze a v Brně.
Posl doktor L Dvořák Praha Brno
16 article
Nedostatky na české universitě v Praze jsou tak citelny, že mnoho professorů a docentů filosofické fakulty bylo nuceno další přednášky zastaviti, proto že nestačily pro velké množství posluchačstva a protože tam není přiměřených zdravotních opatření. Ze stejných příčin žádali právníci za přerušení před- nášek a jen domluvou podařilo se professorům od- vrátiti je od jejich požadavku. Rektor byl nucen spolu s českými poslanci podati sněmu návrh, jímž vláda se vyzývá, aby co možná nejdříve postarala se o potřebné a nezbytné místnosti. Řečník ličí ze- vrubně nedostatky na lékařské a filosofické fakultě. podotýkaje, že národní školy pražské jsou vypraveny mnohem lépe. Je třeba vystavěti ústřední budovu vyhovující moderním požadavkům, jež by obsaho- vala všecky posluchárny, semináře a zařízení, pro něž není třeba zvláštních ústavů, nebo jsou již de- finitivně a účelně jinde umístěny. Dále třeba pro- vésti co nejdříve nové stavby pro chemický a fy- sický ústav na slupských pozemcích; lékařské na- kulté třeba pathologického a zdravotního ústavu. kliniky pro vnitřní a ženské nemoci, psychiatrické kliníky a pro právnickou a filosofickou fakultu třeb prostorných místností a dvou učitelských sil pro od- bory hojně navštěvované. Pro českou techniku v Praze stát, za 30 let ne- učinil ničeho. (Slyšte! Slyšte mezi Čechy.) Třeb zřídit oddělení pro zemědělství, pospíšiti si se stav- bou ústavů elektrotechnického a chemického a bez meškání přistoupiti ke stavbě velkých síní do Res- slovy ulice, rozšířiti knihovnu a ustanoviti samo- statného knihovníka, zříditi nové professury aj.
Praha Čechy Reso docent filosofický
17 article
Ještě horší jsou poměry na české technice Brně, jež je Popelkou mezi rakouskými, ba možni mezi všemi vysokými školami evropskými. Je třeha kromě nové stavby nových a doplnění posavadních odborů, zejmena chemicko-technické a elektrotech- nické školy a obecného oddělení pro vzdělání středo- školských učitelů v matematicko-přírodovědeckém oboru. K nejvznešenějším cílům lidského snažení ná leží přiblížiti se k nevyčerpatelným zdrojům pravdy a snahy ty našly největšího podporovatele ve vy sokém školství. Tyto ušlechtilě proudy měla by, myslím, každí vláda podporovati ze všech sil, tím spíše, když projevují se v širých massách lidových jako při volání českého národa po založení drub české university a po náležitém vypravení dosavad- ních vysokých škol, To bylo by tím spíše povinností vlády reál ně myslíci, protože tylo proudy jsou symptomy že v českém národě, tak těžce ohrože ném a po stalelí o svou existenci zápa- sicím, přes tento boj existenění přece jeví se dosti sil, jež spějí kidealním konečným cílům lidstva, razíce tím dráhu stavu, v němž vzájemná úcta kulturních národů potře aneb aspoň seslabí plemennou ne- návist, umožní plodně tvořivý modus vivendi mezi těmito rozvaděnými národy, způsobí sblížení rozvaděných táborů a mnohým nynějším marným zápasům konec učiní ke blahu zúčasiněných národů. Tyto šlechetné, idealní intence českého národa měl by náš národně tak smíšený stát jen uvitat nejúčinněji podporovat, neboť umožňují a podporují jen jeho vlastní historické poslání!
Brno
18 article
Kdyby stát vyhovoval volání po možnosti dosta- tečného duševního vývoje každého národa, kdyby jeho umění a vědám umožnil a garantoval volný rozvoj sil, způsobil by, že by mezi rozvaděn národy rakouské sestoupil anděl míru, který by každému zdravému, snaživému, k budouc- nosti způsobilému národu jistě ukázal cesty, n které jeho vůle a touhy, jeho energica ideály v širokém proudu by daly se zavésti a tak by národní boj neb aspoň vášeň tohoto zápasu mnoho, mnoho z na- pjetí svého ztratilal Olevření nových cest k rozvinutí duševních sil národa je nutností, neboť národ musí ku předu, neboť zůstávaje státi, byl by zničen! Avšak je to utopií, předváděti tak vzne- šené, hrdé a přece realní cíle před oči kabinetu. který nemá smyslu ani pro důstojnou výpravu dosa- vadního vysokého školství českého. Proto nutno umělůstky a činy dnešní vlády která české vysoké školství zanedbává a jeho vývoj rušivě v cestě stojí, s politického hlediska označili jako příliš malicherné, pokrok a prospěch státu ru šící, s osvětového stanoviska jako proti modernímu snažení, proti podpoře umění a věd. proli zdravému rozumu namířené, jedním slovem jako reakcionářské Čtyrletá existence Körbrova kabinetu dala tomuto příležitosti hojné, aby působil k upokojení českého národa.
19 article
Čeští poslanci, položivše požadavek zřízení druh české university a to na Moravě, dali se na půdu neutrální. Neboť otázka zřízení této university může býti zajisté zodpovědéna jen se zřetele kuliurního dle stupně kulturního vývoje českého národa. Avšak pro tento loyální vyčkávavý postup poslanců českýeh pro jeho kulturní a duševní cíle ministerský před- seda nemá porozumění, jako vůbec nerozumí če skému lidu. Nechápa a nerozumí, že český národ bojoval dlouho po celá desetiletí za duševní statky. že tento národ ještě nyní bojuje pro všechno šle chetné, že v tomto jeho duševním zápasu se vyvi- noval a sílil cit úcty a sebevědomí, kterýžto cit ne- dopouští, aby tento národ klidně nesl urážku, která mu byla způsobena zrušením jazykových výnosůa aby vykoupil obnovu vniterní češtiny t. zv. konce- semi na poli hospodářském. Dr. Körber nechápe neslyší, že bezpráví může býli zceleno jen spravedl- ností státu, projevivší se v tomtéž oboru, který ra- nou byl zasažen: v oboru duševních statků. Jen tak může se rána zhojiti.
doktor Körber Morava kulturní vývoj český národ
20 article
Čtyřletí vlády dra. Körbra poskyllo tomuto také příležitosti hojné, aby ukázal, kterak dovede rozře- šiti úkoly rakouského státníka. Jeden z úkolů těch záleží v tom, český národ, jenž zeměpisnou polohou a dějinami stal se jednou ze životních podmínek mo- narchie, přivésti ke sblížení a opravdovému, řekl bych duševnímu připojení se k státu a tento náro pro všechny eventuality nedaleké budoucnosti zavá- zat díky ke státu. Nikoli důvěra byla vzbuzena, na- opak, nedůvěra byla ještě stupňována. Dr. Körber nerozuměl politice velkého slohu, neuměl připravo- vati politiku pro budoucnost. Rozuměl jenv boji s českým národem ukázati s mstivým. Vy, pánové, pilný můj návrh zamilnete, ale v této chvíli, ve které odevzdále hlasy své, po- tlačite přesvědčení, že hlasujete proti věci sprave- dlivé. Bude to platno tím méně, poněvadž Rakousko potřebuje státníka, který by uměl na jíti cestu k srdci a také rozumu české- ho národa. Domluvil jsem. (Potlesk a pochvala
doktor Körber Rakousko
21 article Čechů.)
Čechů.) M. p. dr. Körber : Dovolují si stručnou poznámku k předchozímu pilnému návrhu. Doplnění a vybudo- vání vysokých škol existujících na výši vyučovacích ústavů prvního řádu, vyhovuje požadavkům, kter i vláda ve smyslu polřeb moderního studia činí protože jest povinností její, rakouským universitám a ústavům, jež jsou jim na roveň postaveny, zajistil jich starý řád a starou dobrou pověsť. Tímto hledi- skem řídím se pokud jde speciálně o království české v příčině vysokých škol v Praze a — jak rozpočel na rok 1904 a četné jiné rozsáhlé přípravy doka- zují — stejnoměrně v přičině tamních vyso- kých škol. Tu nerozhoduje moment národní, nýbrž jen naše povinnost a naše vůle, abychom učinili vysoké školy důstojným stánkem věd a bádání. Posl. Choc v dotaze k předsedovi připomíná podání továren na vagony, ve kterém se ministerstvo železnic žádá za objednávky nových vagonů a jiného voziva, zvláště pak o přikázání dodávek na r. 1904 za tím účelem, aby zjistita se stálost výroby. Mezi těmito továrnami je také továrna Ringhoffrova, kde je teď největší nedélnost. Předseda žádá řečníka, aby činil dotaz Posl. Choc: Továrníci sami říkají, že další ome- zování výroby není možným, nemají-li býti propu- štění i staří dělníci a vydáni bídě a nouzi. Továrníc vyslovili souhlas, je-li nynější zadávání dalších ob- jednávek spojeno s obtížemi účetními, ať placent nastane teprv, až bude zákonodárným sborem schvá- leno. Podání to dnes doplňuje dotazem, co chce vláda proti tomu učiniti. Předseda: Sdelím dotaz váš ministerskému předsedovi. Posl. Zázvorka v dotazu k předsedovi nouzového výboru žádá, by výbor byl záhy svolán, aby byla přichyslána zpráva pro vládu a nuzným dostalo se žádoucí státní podpory. Konec schůze ve 4.45 hod. odp.; příští bude v pondě!í 2l. t. m. o 11. bod. dop.
Čecho doktor Körber Posl Choc Zázvorka Praha
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. března. („Pester Lloyd soudí rakouské Němce.) Přední peštský list, použiv klidu, nastalého ve sněmovně uher ské, obrátil na úvodním místě opět jednou svou pozornost k vnitřním poměrům rakouským a čte při té příležitosti dobře zasloužené levity rakou ským Němcům. Vyličiv fingované snahy něme cké levice o obnovení pořádku v parlamentě, po znamenává, že Němci chtějí nyní vystupovati v roli obhájců jednacího řádu, jejž sami dříve zhanobili. „Což neukázali Němci vůbec — píše „P. L.“ a neukazují to jich krajní frakce po dnes, jak se presidium může terrorisovati, nevy nikli oni čtrnáctihodinnými obstrukčními řečmi neposkytli obstrukci celý arsenál, jehož tatc nyni užívá? Většina byla rozbita, vláda smetena ale obstrukce zůstala v právu. A nyní má býti zlomena prostředky daleko méně vydatnými? Mimo to Němci vystoupili se svými návrhy době, pro ně nejméně výhodné. Pražské demon- strace zodpověděli ve Vídni a v Linci a při tom ve své národní nesnášelivosti a štvavosti dospěli tak daleko, že, ačkoli se vychloubají příbuzen- stvím s duševními heroy Němectva, svou kultu rou a smyslem pro uměni, obrátili se proti uměl cům a umění, které není německé a tím se pro hřešili na základech všelikého pokroku lid ského.“ „A co Němci nabízejí obstruující straně z to, že zanechá obstrukce? — táže se „P. L. dále a odpovídá: — Nic! Všechno má pěkn zůstati při starém, jako bylo do r. 1897; Če- chové mají obrátiti, jen aby byl pořádek. Učinil snad Němci totéž a nezměnilo se od té doby vskutku pranic? Sebe slabší paměť by si při- pamatovala, že od té doby Čechové a Něme nejednou již zasedali ke stolu konferenčnímu, že je dělila již jen známá „papírová stěna“, že
Lloyd Němec P L Němectva Čecho Praha Vídeň Linec Nout
23 article
Němci sami vnitřní úřadní češtinu principiálně už přiznávali a že se tato v Čechách úřadnictven skutečně již provádí (?). Čechové za své odzbro- jení žádají, aby jim vnitřní čeština byla přiznána e zabezpečila se jim universita na Moravě. Něme však nesvolují k žádnému požadavku a nechtěj vůbec slyšeti o žádných podmínkách. Chtějí jen aby obstrukce odzbrojila pro tento okamžik; pro budoucnost má jím však možnost obstrukce býti zachována. Jest to jednání neupřímné... Něm- cům musí býti jasno, že národ může vykonávat politický vliv jen dle svých duševních a hospo- dářských sil a že význam Čechů práv pro jich vysoce pozoruhodný du- ševní a hospodářský rozvoj nedá se popříti ani snížiti.“ List končí po- známkou, že jen v dohodě Němců s Čechy jes možný další rozvoj a pokrok Rakouska. Ze Lvova, 19. března. (Maloruská fa- kulta.) Maloruští universitní posluchači měli včera schůzi, v níž se usnesli žádati prozatím z zřízení maloruské právnické fakulty ve Lvově a zvláštní maloruské komise pro státní zkoušky V Praze, 16. března. (Vlašská práv nická fakulta.) Když česká delegace ve Vídní vystoupila s požadavkem, aby se v Brně zřídila druhá česká universita, Němci moravští odpověděli rozhodným: »Ne« l. Neboť v Brně prý universita zřízena býti nesmí, aby se Brn nepočeštilo. Našli se ihned prostředkovatelé a ti, aby vyhověli oběma stranám, navrhli, aby se druhá česká universita zřídila sice na Moravě, ale v některém venkovském českém městě. A opět obdrželi za odpověď rozhodné německé »Ne !«. Němci nedovoli prý zříditi vůbec žád- nou neněmeckou vysokou školu, poněvadž každý nový, zejmena český střední a vysoký učebný ústav jest porušením německé državy!
Němec Čecho Morava Německo Rakousko Lvov Praha Vídeň Brno nická fakulta
24 article
Právě tak jako Grossové a d'Elvertové na Moravě, zachovali se nyní němečtí Erlerové Perathonerové v Tyrolsku. Vlašské parallelky při inšprucké université trpěti nechtějí a poslucha- čům vlašské národnosti ztrpčují tam všemožně život. Přišli tedy na dra. Körbra se stesky zá stupci obou stran: Němei, aby je zbavil vlaš ských parallelek; Vlaši, aby jim zřídil potřebný vysoký ústav jinde. Vláda se rozhodla založiti samostatnou vlašskou právniekou fakultu v Ro- veredě, tedy v městě vlašském. Zdálo by se, že tím vyhověno aspoň Němcům (neboť Vlachové chtějí míti svou vysokou školu v Terstě). Ale chyba lávky ! Sešli se pánové z německé lidové strany v Inšpruku a rozhodli, že vlašský ústav nesmí býti ani v Roveredě, tedy ve městě, do kterého Němcům není už pranic. Proč? Patrně z téhož důvodu, z kterého druhá česká univer- sita vůbec zřízena býti nesmí, neboť každý nový neněmecký ústav jest porušením německé državyl Z Krakova, 17. března. (Sjezd pol- ských akademických spolků) konal se zde od 15. t. m. do dneška. Účelem sjezdu, jehož se účastnilo 114 delegátů 22 akademi ckých spolků haličských, vídeňských i cizozem- ských, bylo organisovati práci těchto spolků. Z tím účelem delegáti jednotlivých spolků podá vali nejprvé referáty o činnosti těchto, načež odborových schůzích pojednáno o tom, jaká by měla býti činnost akademických spolků polských v budouenosti. Pořadatelstvo tvrdí, že politické rozhovory byly z jednání sjezdového vyloučeny. Sjezd skončil dnes společným výletem do Ve- ličky.
Gross Vlach Němec Tyrolsko Inšpruk Krakov Erler Perathonerová d ' Elvert na Morava
25 article
Nové budovy pro vysoké školy na slupských pozemcích a vídeňský loket. V roce 1894 koupil erár od země roz sáhlé slupské pozemky za tím účelem, aby tam byly zřízeny potřebné universitní budovy. Cena nabídnuta byla nepatrná, ani ne třetina sku- tečné hodnoty. Poslanci strany naší oponoval návrhu zemského výboru jednak z toho důvodu že země sama pozemků těch bude potřebovati jednak, že cena nabídnutá byla nepřiměřen nízká. Zástupcové vlády i zemský výbor snažil se získati mínění pro své stanovisko tím,že dokazovali, že česká universita nezbytně potřebuje nových budov pro své ústavy aže nedostatku tomu jen sněm svou ochotou může odpomoci. Prodej potom byl většinou na sněmu schválen Sotva smlouva byla uzavřena, vyšlo na veřejnost, že nejkrásnější místo (z bývalou společenskou zahradou) bude věnováno německé technice. Bylo to zklamání pro českou veřejnost, ale mlčelo se, ježto s uznávalo, že německá technika je umístěna v staré budově, jež nevyhovuje. Ovšem česká právnická a filosofická fakulta maji ještě horší místnosti. Ale také na této »vyrovnávací« akci ne- zůstalo; v roce 1898 proveden rozvrh, dle něhož mělo na slupských pozemeích být vystavěno 6 českých universitních ústavů a 5 německých a německá technika. Tento projekt poskytoval již německé ná- rodnosti rozhodně větší polovičku.
26 article
Ale ještě toto zkrácení našich zájmů v Vídni nestačilo; dle nynějšího projektu mají býti tam, kromě německé tech ni ky vystavěny čtyři ústavy německe a jen tři české. Německým ústavům vykázána jsou nejkrásnější a největší místa v dolní poloze, z českých ústavů má býti chemický umístěn v ústranní ulici Horské za německou technikou a fysiologický a matematický ústav pak jsou vy strčeny až k nalezinci a Karlovu. To je ta spravedlnost pana místodržitele a vídeňské vlády! K tomu připomínáme, že česká medicinská fakulta má jednu kasárnickou budovu (tak zv český anatomický ústav), kdežto německá medi cinská fakulta má tři krásné palá c s přepychem zevně i uvnitř (anatomický ústav chemický ústav a pathologicko-anatomický ústav a kromě toho spoluužívá krásného paláce pr ústav přírodovědecký. Vedle toho jsou v nemoc- nici kliniky německé umístěny v moderních pavi- lonech, kdežto české se většinou nalezají v sta- rých děrách. Místnosti, jež na př. německé kli- nice interní nevyhovovaly, dostala česká klinika interní prof. Maixnera. Divíme se českým professorům, že si takové odstrkování od vlády dají libitil Tážeme se proto místodržitele, jeho pravé ruky místodržitelského rady Geitlera a ministra Hartla, jak mohou toto křiklavé, nás tak urážejíeí bezpráví srovnati se svým svědomím, se svou úřadní povinností. Žádáme české poslance, by vo- lali vládu a místodržitele k zod- povědnostil Pro tuto nespravedlnost měla by vláda býti dána v obžalobu
profesor Maixner Geitler Hartl Vídeň Karlov chemický ústav
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Protestní schůze proti obsazování míst úřadnických přílišným počtem úřadníků národ- nosti německé a praeterování úřadníků českých bude se konati příšti neděli dne 27. březnao 91/2 hod. dopol. ve velké zasedací síni na rad- nici staroměstské. Komitét, který se za účelem pořádání ustavil ze zástupců Národní rady české a zástupců městské rady pražské, upozorňuje ve- škeré vrstvy na důležitost schůze a žádá, aby pozvaní shromáždili se v počtu co nejhojnějším k důstojnému projevu proti bezpráví, které se páše na přislušnících národa českého zřejmým protežováním příslušníků národnosti druhé. Schůze má býti dále projevem našeho národa proti brutálnímu boykotování úřadníků českých se strany zastupitelstev měst a okresů, s českou menšinou. Každému je volno přihlásiti se o vstu- penku v praesidiu městské rady pražské nebo v kanceláři Národní rady, v místnostech klubu národní strany svobodomyslné v Měšťanské be- sedě. Vstupenky budou vydávány, pokud stačí jich zásoba, vzhledem na omezenost místa a jest nutno, aby listkem tím se každý vykázal při vehodu do zasedací síně, ke schůzi určené. — O novém zřídle příjmů Ústřední Matice školské, po případě Národní rady píše se nám z kruhů obchodních: Před několika týdny pokoušela se v Praze jistá vídeňská spo- lečnost o obchod neobvyklého druhu pod jmé- nem »Společnost k úspoře srážek při placení liotovými«. Podstata její kořísti měla záležeti v shrabování pětiprocentní srážky při placení hotovými v drobném prodeji. Hodlala vydávati obecenstvu knížky k nalepování známek, ob- chodníkům pak známky k nalepování. Známky měly býti náhradou pěti procent srážky odběra- telům hotově platícím, těm se měly nalepovati do knižek a společnosti »pro úsporu srážek« mělo se platiti hotově za známky. Za knížku
Praha kancelář národní rada
28 article
plnou známek zavazovala se společnost pak vy- dávati zboží, »jaké na skladě miti bude«. Výhody společnosti a nevýhody obchodníků a odběratelů takového »spoření« srážek leží na bíle dnia protož nelze se diviti, že magistrát jakožto úřad živnostenský nevzal na vědomí ustavení se ta- kové společnosti. V národních kruzích obchod- ních utkvěla však myšlenka v listě Vašem pro nesená u přílezitosti zmínký o tomto vídenském- podniku, když zrazováno z takového poplatni- ckého poměru chytrým vídeňským podnikatelům a upozorňováno na povinnosti mnohem bližší, zejmena na Ústřední Matici školskou, nacháze- jící se ve stálé již bilanční krisi. Daloť by se systému, zakládajícího proslulou společnost pro úsporu 5 srážek, využitkovati ovšem se silnou změnou ve prospěch pokladny matiční, neb Národní
Vaš
29 article
Rady, usilující o zjednodušení a rozhojnění ná- rodního zdanění. Jakožto náhradný výkon z odebírání jejích známek nabízela zmíněná spo- lečnost obchodníkům reklamu hromadným ná- věštím svých komitentův. Kdyby se systému, jak na mysli jej chovají dotyčné národní české kruhy obchodnické, použilo ve prospěch ná- rodní, matiční, jednalo by se pak o reklamu ve smyslu národním, podle hesla »Svůj k svému!« v nejedné příčině o vydalnou reální opravu Wiesrovy pověstné statistiky, o uvedení proudu českých odběratelů a zákazníků k českým zřídlům nákupu. Známka, kterou by český odběratel hotově platící požadoval na svém českém dodavateli, byla by neklamným pro- středkem vzájemného poznání na obchodním poli národní svépomoci, povným jeho pocitem vzájemným i třídící pomůckou. Rozumí se, že by se tu nejednalo o odvádění celých pětí procent srážky pokladní k účelu národnímu že by také tento účel nebyl hlavním, ač velice vydatným cílem zřízení; avšak že by všechno české obchodnictvo, soutěží německou strádající, milerádo zaplatilo z hotové tržby blíže ještě určitelný procentní poplatek účelu národnímu, jest pochopitelno. Samozřejmo jest dále, že by postup doručování a honorování takových zná- mek šel směrem obráceným tak, že by známky vlastní nalepoval obchodník a známky nalepené na formuláři matičním od odběratele Matici za- sílané předkládaly by se obchodnikům k hono- rování. Tento poměr zaručoval by ostatněi jakýsi dozor nad nezkrácenou kvalitou zbožív obchodě pod heslem »Svůj k svému!«, zajiště- ném národní známkou jeho regulace.«
Wiesrův
30 article
— Tohle stát se v českém městě Něm- cům! Všeněmecký list pro Krušnohorsko ve Výprlech vycházející »Deutsches Volksthume píše pod záhlavím »Chomutov«: »Pouliční demonstrace kromě již oznámených se v Chomutově neudály; jednotlivé menší srážky s četnictvem, kteréž ve větším počtu v sobotu v neděli ulice uzavřelo, nemají valného významu. V českém hostinci vytlučeno průběhem demonstraní 18 tabulí v oknech, v Kadaňské ulici více než 150. Zvlášť špatně vedlo se jistému českému prak- tikantu berního úřadu, který se z neopatr- nosti odvážil na ulici, a jejž dav lidu stloukl, tak že byl polomrtev, při čemž neobešlo se bez tragikomických výjevů. Bylo mu poručeno aby běžel, i běžel, nařídilo se mu, aby utíkal rychleji, i běžel rychleji. Ko- nečně jej dav dohonil a střískal na měkko (windelweich). Jednotlivé domy byly lakem na že- lezo tak polity, že je nutno omítku stloucí znovu je omítnouti. Častokráte se mluví a píše o duši davů a jejich výstřednostech, v davu chomutovských Němců sídli však zbabělá bestie. Ničemnější než hromadný karakter chomutovských Němců, o nichž staré české přísloví dávno řeklo, že nejsou lidé, jest šriftlajtr, který může napsat, že utlučení člověka, až je na půl mrtev, je tragikomickým výjeveml
Němec Německo Chomutov ko Deutsches Volksthum