Periodikum ALTO Viewer

1

22. dubna 1900.

2

I. Příloha „Narodnich Listu

3

k čislu 110.

4

Strana 13.

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Zemský úřad školní o školách v našem království. C. k. zemská školní rada »pro Čechy« ( za šk. r. 1898—99 pro sněm království če- ského podala »Výroční zprávu«, která sice jak vždycky je velmi opatrná a střízlivá, tedy »úřadní«, nicméně přece obsahuje některé mo- menty, jež zasluhují pozornosti i širšího obe- censtva. Jistá opatrnost jest ovšem na místě vždyť »Zpráva« svědčí školám i českým i ně- meckým, školám i nejvíce i nejméně organiso- vaným, i měšťanským i jednotřídním, i chla- peckým i dívčím, i »městským« i »venkov- ským« a její soudy a úsudky mají platiti pro všechny tyto různotvárné školy, takže musí se střízlivě zevšeobecňovati. Na druhé straně však je tak opatrně střízlivá, že nedotýkáse ani nejpalčivějších otázek vyučovací praxe, ve kterých by nejvyšší školní orgán v království přece měl zaujati určité a rozhodné stanovi ko. Zajisté sbor odborných soudcův a znalcův kteří. zůstávají stranou všedního života škol ského a nepředpojati trvají nad jeho vrchy doly, sbor vážných mužů, jaký má c. k. zem- ská rada školní ve svých zemských inspe- ktorech, jest povolán, aby v otázkách pochyh- ných a sporných — a jak velká jest jich řada patrno ze studií, jež o našem školství tatc

Čechy

6 article

Hlídka přinesla — vyslovoval a odůvodňoval své přesvědčení, které by stalo se směro- datným pro učitelstvo, a ještě větší měrou pro okresní inspektory školní, kteří jsou jako plavci ve vlnách proudu školského, na jehož povrchu s větším aneb menším zdarem snaží se udržeti. Pak by aspoň neudávaly se ony potržky, nesnáze a škody u vyučování, které nejednou, při změně v osobě okresního inspektora nastávají, že inspektor nový druhdy mění i dobrá ustanovení svého předchůdce, že dává »pokyny« jiné neb i protichůdné, ano, že dokonce začne proháněti »koničky« ze zcela jiných paedagogicko didakticko - mothodických hřebčinců. Zprávy, jaké občas z takového okres- ního školního »hospodářství« pronikají do škol- ských ča-opisů, svědčí o tom, že nutně potřebí, by všichni okresní inspektoři školní aspoř v hlavních věcech vyučování na školách v království byli ve shodě, trvali na jistých zásadách a přestali pěstovati různé libůstky hoviti osobním choutkám a nápadům i roz- marům paedagogicko - didakticko - methodickým V tom ohledě litujeme, že c. k. zemská rada školní své »Výroční zprávy« neuveřejňuje v »Věstníku«, který jest »redigován řízením« jejím, a v němž by její názory ve »Zprávách« pro poslance zemské, přece nevyučující, otisko- vané, staly se přístupnými vyučujícímu učitel tvu a napořád jako spis auktoritativní byly na očlch okresním inspektorům, i těm »vyvoleným«, i tém jen »povolaným«l Kdyby tak rok co rok se dálo a všechny školy a všichni inspektoři ve svém výtisku »Věstníku« měli napořád mínění, názory a po- kyny nejvyššího úřadu zemského na očích k ruce, snad by nebylo potřebí, rok co rok opakovati výtky i u věcech prostých samozřejmých, které — i dle letošní »Zprávy« sněmovní soudic — průběhem drahných let nijak se nezlepšují ! —

Hlídek

7 article

Zemský úřad školní celkem chválí vy učování názorné, které jest bytným zá kladem všeho vyučování vůbec a jazyku matel- skému zvláště. Také celkem v pořádku shle- dává čtení; výtka, že čtené články neopakuj žáci dosti samostatně, může se vysvětliti ještě jinakým způsobem, než činí úřadní »Zpráva« jsou totiž ve starých Čítankách některé článkv tak bezobsažné, že je nemožno, rozeznávat v nich dobře »hlavní« a »vedlejší« myšlenky a jiné tak těžké, že mládež průměrných schop- nosti obsahu jich zmocniti se nemůže — bohdá, učiní v tom nápravu Čítanky nové. Že pra- vopis celkem ještě nevyhovuje, patrně má svůj původ v upřilišování mluvnice, která vyhledává i ke svým zbytečným cvikům tolik času; že v tom směru názory především zem- ského úřadu školního nejsou na výši doby. ukazuje proklouzlá mu zmínka »Zprávy« o ř- zení pádů jako »důležité« stati mluvnického učiva a p. S potěšením shledáváme ve »Zprávě« položení důrazu na tříbení sluchu a řekli bychom »pravopisného« a na cvičení paměti zrakové. Ponenáhle se zlepšuje vyučování slohu, stávajíc se přirozenějším i samostat nějším. Vyučování počtům »Zpráva« chváli nám se také líbí, že klade důraz na stručnos a rychlost při řešení užitých příkladův až uznává vypočitávání skutečných ploch a těle měřických. Po našem soudě o nynější dobrý výborný stav vyučování početního mají zásluhu nejen účinek dědění dobrého vyučování počtům ze škol starých a starších, ale i dobré učebnie a cvičebnice. Je to poukázka, že by i vyučo vání na př. realiím znamenitě se posloužilo kdyby učitelům — nikoli žákům — dostalos pro ně dobrých návodů!

8 article

Psaní učí se dobře a velmi dobře; jiste také k tomu přispělo odstranění »německéhoe krasopisu z hodin psaní, které nyní obraceti se mohou výhradně k pěstování latinky. Kéž by tak se stalo také na školách měšťanských, kde jedině hodině týdní ukládá se učení trojímu druhu písma, což se děje s výsledkem tak — oproti obecným školám — nepatrně zvýšeným, že ujímá se mínění, aby od psaní latinky »německého« písma vůbec se upustilo a obe pisma, ve škole obecné naučená, jenom na úkolech českých a německých se cvičila a to ve způsobě »rychlopisu«, písmo francouzské pak aby se hodinám kreslení přikázalo; vybyla by tak hodina pro přírodozpyt, který dnes, v době užité elektřiny a lučby, i na chlapeckých školách musí celou řadu důtklivých nauk jed nak míjeti, jednak povrchně odbývati. »Zprávae vyslovuje přání po cvičení rychlopisu, jistě dů- vodné a oprávněně — vždyť na rychlopis ne- zbylo místa ani v nejnovějším návrhu o novy psaní pro školy — v Praze; avšak jest v moc úřadu školního, by rychlopis více na školách našich zdomácněl — vždyť ve své osnovy učebné může ho položiti tento úřad netoliko teprve pro školy trojtřídní a teprve pro šestý

Praha

9 article

rok školní; vlastně tedy stýská si zemská rada školní do věci, kterou svými osnovami z r. 1898. opsanými z osnov roku 1885, zavinila sama »Zpráva« uvádí také pokrok u vyučován zeměpisu, jenž se udál patrně následkem vyučování také pod šírým nebem a lepších map Na školách měšťanských vadí dle »Zprávy« plýt vání »podrobnou látkou« (v čem ?); dle zkuše ností všech učitelů je příčinou nezdarův a sta vidlem všeho pokroku pranešťastná osnova učebná, které se podřídily i učebnice tak zna- menitého theoretika v methodice zeměpisné, jak byl nebožtik zemský inspektor Tille; totiž před- časné učení zeměpisu mathematickému u žáků kteří nemají řádných pojmův o kouli a její křiv- kách a naprosto zvrácený postup ode vzdáleného a obecného k blízkému a zvláštnímu. »Zpráva« pohřešuje ještě pěstování vzdělavatelné stránky zeměpisu a citu vlasteneckého — máme za to že tomu bude tak dlouho, dokud zeměpis ne- bude vykládán souvisle s přírodopisem, přírodo- zpytem a národopisem, dokud nedostane se ško lám spisu, jenž by v opravdových sobrazech« liči kraje, jejich přírodu a lid, jejich život podši rým nebem, ruch průmyslový a obchodní v mě- stech, dokud bude zeměpisu učeno jenom n mapách a nikoli methodou klassických cestopisů. jež by mládež v duchu a pomocí řádných obra- zův a fotografií a panoram vodily po krajích městech, po horách a řekách i mořích, skrze pralesy i pouště.

Till

10 article

Zdar vyučování dějepisného »Zpráva« uvádí v příčinné spojení s formou vyprávění učitelova, dokonce i s jeho tonem a s důrazem vyslovuje se o hodnotě vyučování dějepisu pře- devším vlasteneckého, také upozorňuje na obrazy z dějin kulturních. Dle toho bude nadále na našich učitelích, aby především podávali obrazy z dějin vlasti české (které spolu jsou dějiny říše) a to z dějin především zařízení a ústav míru, obrazy nejslavnějších Čechův a to tako takových, na kterých zříti »úctu k náboženství,« jako na Husovi, jenž v obět svému přesvědčení náboženskému položil život, na žalařovaném

Čechův Hus

11 article

Janu Augustovi, na Komenském, jenž pro ná- boženství z vlasti vyhnán život v pohostinství ciziny trávil, jakož zase mezi »osobami, o vlas a říši zasloužilými« nesmí scházeti z naší šlechty rodové Karel ze Žerotína, František z Kolovrat. hrabata František a Kašpar Šternberkové, Rudolí Kynský, Rudolf, Jan a Karel Chotkové, naše šlechta duchem Dobrovský, Šafařík, Palacký, naši vojevůdci v boji za práva a samostatnos království Havlíček, Sladkovský, Julius Grégr jak dále jde řada mužů »lásky k vlasti a říši,« to především lásky k nejpřednějším, totiž če- ským jejím zemím. Pro tyto i chladný učitel nalezne, bohdá, dosti vroucích slov — vždyť je jich zásluha nebyla podmíněna »vojáckým ště- stím«, vždyť práce vytčených mužů nebyla spo- jena s proléváním krve na bojištích válečných, aby se posunuly neb aspoň zachovaly hranic říše, než směřovala k tomu, by tato uvnitř byla silna a šťastna!

Augusta Komenský František Kašpar Šternberková Kynský Rudolf Jan Chotek Dobrovská Šafařík Palacká Havlíček Sladkovský Julius Grégr Žerotín František z Kolovraty

12 article

Vyučování přírodopisu dle »Zprá vy« daří se celkem výborně a to také pěstová ním včelařství, štěpařství, zelinářství a květinář ství. Pozoru a uznání zasluhuje, že »Zprávae doporučuje poučné vycházky s mládeží školn pravidelně, na všech školách, do polí, k vodě na stráň atd. — patrně mají še tu na mysl »životní« celky i společnosti, pro které v Ně- mecku (v říši) tolik učebnic a návodů, kterým však naši osnovatelé a spisovatelé učebnic pří- rodopisných, také však úřadní osnovy jednotli- vých tříd dosud tak šikovně dovedly se — vy- hnouti! Že »stále ještě na velikém díle« postrádají školy sbírky přírodnin nejbližšího okolí školního, je smutným svědectvím pro horlivost okresních in- spektorů školních, kteří na dotčené školy dozí rají a pro zájem k přírodě, který učitelé dotče ných škol z ústavův učitelských si přinesli Vždyť přece země rok co rok na desitky tisíců vydává peněz na pomůcky učebné, z nichž na jednotlivou třídu připadá sice částka skrovná, která však v letech vzrůstá na částku k to- muto účelu jistě dostatečnou!

13 article

Zmíněnou nehorlivostí a nezájmem lze si také vysvětliti, proč přírodozpytu jenom na některých školách v království uspokojivěse daří. Že se methodě přírodozpytného vyučování ještě dnes může vytýkati úplný nedostatek de dukce, užilí, také nesvědčí o tom, že ústavy učitelské a okresní inspoktoři školní všechno tom směru učinili a činí! Kreslení patrně učí se s velikými po- kroky, jež zajisté lze vysvětliti upouštěním od kreslení v tečkách. Bohužel »Zpráva« konsta- tuje, že místo teček nastoupily jiné pomůcky kreslení vázaného, pravítka a měřítka. Ze sym patického projevu »Zprávy« o motivech lido- vých měli by si vzili poučení oni na duchu ve vkusu obmezení orgánové dozorčí, kteří proti nevinnému českému jabličku, srdéčku, věnečku. jiřince atd. vystupují druhdy proto, že nebyly c. k. vídeňským ministerstvem kultu a vyučování »schváleny«l O zpěvu konstatuje »Zpráva«, že se mu dařilo zvláště tam, kde učitelé jevili proň zá- jem, jehož dle »Zprávy« napadně nedostává s mladým učitelům — bylo by zajímavo zvěděti, kde je toho příčina, když přece hudbě věnuje se na ústavech učitelských celkem více hodin týdenních (20), než i paedagogice s praktickými evičeními ! (16) Povzbuzující je poznámka, že »písně národní zpívají dítky se zvláštní zálibou«.

14 article

Tělocviku patrně daří se nestejně jen tam, kde mají školy kryté tělocvičny. Také pro hry není ještě všude porozumění. Sproštěn od tělocviku školy divčí téměř ani neužívají, což je jistě potěšitelné. Vyučování ženským pracím ruč- ním dle »Zprávy« patrné jest dobře obstará- váno, i v učivu i v methodě jeví se pokrok. Návod o povaze a hodnotě látek a jich kupo- vání namnoze však divkám nebyl poskytován — máme za to, že by takový návod mohl být podnicen zařizováním technologických sbírek, jež by látky v náležitém výboru a postupu spolu se stručným popisem obsahovaly a žákyním zasklenných skřinkách a rámech na chodbách školních se vystavovaly. Druhým jazykům zemským učile se na 229 měšťanských a 436 obecných ško- lách českých, na 116 měšťanských aobecných školách německých. Jazyku franco uz- skému na měšťanských školách 95 českých. 93 německých, anglickému na německé škole v Jablonci, vedoucím čilý obchod s Ame rikou. Vyučování cizím jazykům se zlepšuje hojnějšímí cviky mluvními a lepšími učebni cemi, zejmena tam, kde učitel sám jazyk eiz ovládá. Nestejná průprava žactva může se ob cházeti zařizováním vyučování ne po třídách ale v odděleních. Hře na housle učí se na 49 českých a 22 německých školách měšťanských s výsled- kem jen tam menším, kde jest v jednom oddě lení příliš mnoho žáků. Ručním pracím chlapeckým učí se na 12 školách českých, a to hlavně modellování, všestranněji na 12 školách něme- ckých, kde se péstují také práce ve dřevě lepenkářství.

Jablonec

15 article

»Zpráva« béře v ochranu úřadní osnovy učebné jako povšechné, obecné a pro učitelstv v podrobnostech nezávazné — avšak každý zná, že na př. tyto osnovy pro jazyk vyučovaci a počty jsou zevrubné, že v jiných předmětech určují svým heslem všechny podrobnosti, takžo nelze ve smyslu zkušeností a pokroku podrobně příslušné učivo navrhovati a rozvrhovati, takž druhdy komise učitelské pro lepší výbor a lepší rozvržení učiva normálního, osnovami předepsa- ného, rozcházejí se úplně bez výsledku, ze- jmena tam, kde podléhají inspektoru školnímu, náležitě obmezenému a tvrdohlavému, jenž se neřídí tendencemi, jež »Výroční zpráva« vypravuje zemským poslancům, ale slovy, jež r. 1898 c. k. zemská rada školní položila na neblahé str. 7—87 přílohy IV. čá- sti Věstníku vládníhol Hlavní data o českém školství obec- ném v král. českém 1898-99. Jako každým rokem, tak také letos c.k zemská rada školní podává sněmu zemskému velmi podrobnou »Výroční zprávu« o veřejném i soukromém obecném školství v našem krá- lovství, z níž chceme vybrati data hlavní a se- staviti je tak, aby byla jak náleží přehledna. Počet škol měšťanských. Če ských bylo 134 chlapecké, 95 dívčích. Něme- ckých 95 chlapeckých, 73 dívčí. Celkem 397. Počet škol obecných. Českýeh jen chlapeckých 155 českých, 118 německých jen dívčích 148 českých, 106 německých ; smí šených 2592 české, 1934 německé. Počet ško s vyučováním zkráceným 166. Dle počtu tříe nejvíce bylo dvoutřídních: 933 české a 629 německých, nejméně sedmitřídních: 2 české 3 německé. Celkem 5053. Počet škol a tříd nově otevř ných. Českých 63 o 262 třídách, německýeh 15 o 165 třídách. Celkem 78 škol o 427 třídách.

16 article

Počet škol a tříd zavřených Českých 7 škol o 44 třidách, německá 1 škola o 11 třídách. Celkem 8 škol o 55 třídách Přírůstek škol a tříd. Českých 5 škol o 218 třídách, německých 14 škol o 154 třídách. Celkem 70 škol o 372 třídách. Průměrný počet dětí ve třídě v okresech českých 64, v okresech německých jen 57. V zemi 61. Budovy a nářadí školní. V okr sech českých bylo vhodných budov 2781, v ně meckých 2025, pro smíšené školy 8. V zem 4814 vhodných budov; přibylo jich 118 Vhodným nářadím opatřeny 2824 české a 2152 německé školy. V zemi 4976 škol s vhod- ným nářadím. Počet dětí ve veřejných š ko- lách obecných a měšťanských 523.412 hochů, 519.998 dívek, úhrnem 1,043.410. Nejvíce zanedbávali docházku školn v okrese strakonickém (kde neomluvili půldnů 13 ze 100), nejpilněji do školy chodili v okrese dubském (kde navštívili půldnů 95 ze 100). Bez úlev v docházce školní bylo jen 55.19 školní mládeže! Použiloť úlev povšechných 613 obeích školních 6874 hoši a 7357 dívek. mimo to jiných úlev bylo na 3865 školách pro 33.267 hochův a 39.275 dívek. Trestů pro ne- posílání dětí do školy bylo uloženo 91.227, n peněžitých pokutách bylo vybráno téměř 29.00 K a ještě se má na nich zaplatiti 45.000 K Počet osob učitelských na če- ských školách 8841 učitel a 1580 učitelek 2116 učitelů náboženství, 2232 učitelé a uči telky ručních prací a předmětů mimořádných na německých školách 5881 učitel a 881 uči telka, 1486 učitelů náboženství a 1321 učite a učitelek ručních prací a předmětů mimořád- ných, úhrnem 24.338. Míst neobsazenýc bylo 50. Nezkoušených výpomocných podučite- lův a podučitelek 131. Deflnitivně z příčin slu žebních přeloženo 66 osob.

Český 5 škola ský škola 8841 učitel

17 article

Ústavy ku vzdělávání učitel stva jsou veřejné a soukromé. Pro české učitele je veřejných 7 se 1174, soukromý (evangelický 1 se 35 chovanci, pro české učitelky 1 veřejný se 236 chovankami a 3 (vesměs klášterní) s 365 chovankami, takže vice než polovina na- šich nastávajících učitelek vychovává se v zdoch klášterních. Pro německé učitele veřej- ných ústavů 7 (tedy zrovna tolik, kolik pro české) s 1084 chovanci, pro německé učitelky 1 veřejný s 227 chovankami a 2 soukromé se 200 chovankami (z nich 1 klášterní se 127 chovankami). Celkem 16 ústavů veřej- ných a 6 soukromých.

ný ústav 7

18 article

Nedostatek způsobilého učitelstv na obecných českýchškolách v krá- lovství a jeho úhrada. Úřadní »Výroční zpráva« za minulý rok školní uvádí, že míst učitel ských, vůbec neobsazených a nezkušenými vý po- mocníky obsazených bylo na školách našich 132, na novo těmto přibylo tříd 218, na odpočinel odešlo asi 40 učitelův a učitelek, služby učitelské s vzdalo a do jiných zemí odešlo asi 80 osob, takže úhrnnou potřebu lze páčiti na 470 osob. Kandidátův a kandidátek učitelských bylo approbováno asi 430 (»Zpráva« neuvádí čísla určitého), takže tříd, neobsa zených zkoušenými zůstalo by 40! Avšak na Morave s lepšími platy bylo neobsazeno míst 70, na něž ne pochybně hlásili se kandidáti z Čech, takže by tak odtud počet neobsazených míst na školách v krá lovství vzrosti, a to na 110! Oprávněná agitace proti nastupování úřadu učitelského a trvání v něm také zjevuje se svými účinky, ubýváť kandidátův učitelských i učitelů, takže také odtud vzrůstá počet tříd, v nichž vyučují lidé nezpůsobilí a to především na chudém venkově, kde nejlepších škol k nejlepšímu vzdělání především třeba. Situace stále bude horší, poněvadž k místům neobsazeným bude napořád přibývati míst. z nichž odcházejí staří učitelé na zasloužilý odpo činek. Odpomoc tomuto zlu, ohrožujícímu lidove vzdělání a jím podmíněný lepší byt hmotný, lze zjednati jenom jedním jediným způsobem: opatřiti učitelstvu v království aspoň takové platy, jaké mí učitelstvo markrabství a ony stavy a úřady veřejné na něž učitelé z českých škol utíkajíl

Čechy

19 article

Věstník vládní pro školy obecné markrabství morav ském je sice také »redi- gován řízením« c. k. zemské školní rady, nicméně oproti »Věstníku« v království vyniká mnohými pře- nostmi. Předně vychází dvakrát měsíčně a do- chází odběratele pravidlem v čas, neopozďuje se tak často a tak velice jako měsíčník zemské rady v krá- lovství, takže jeho konkursy nezastarávají a jeh zprávy nejsou oběžníky okresních rad školních před- stihovány. Podruhé není ve vleku německýc institucí školních, české knihy neuveřejňuje za ně- meckými a nepodává insertů německých podniků ví- deňských, jako »náš« Věstník pro království. Jes mnohém obsažnější, podávaje úplnou statis- tiku obecného školství moravského i úplnou zprávu výroční o tomto školství, které naše zemská rada školní dosud nikdy ve svém »Věstníku« nepodala; zvlášť zevrubně všímá si poměrů škol měšťanských, dokládaje je zajímavými čísly, po nichž v království bychom marně se sbáněli! Konečně neplýtvá místem jako »Věstník« pro království, neotiskuje prazbytečné rok co rok téměř jednostejný a valnou většinou jenom německým školám svědčicí seznam knih a pomůcek učebných, nýbrž jen potřebný výbě z tohoto seznamu, ani neopakuje knihoskladních in- sertův atd.

20 article

K otázce bytů pro venkovské učitelstvo, Jedním z požadavků učitelstva českého jest, aby se učitelstvu venkovskému dostalo řádných byt Neníť jich někde vůbec a dostatečných, s kuchyní světnicí a pokojem, je pramálo. Ba pořídku jest i byto o dvou slušnějších místnostech. Přemnozí z nás mus se spokojiti s místností jedinou, kteráž nad to ne zřídka bývá malá, tmavá, vlhká a několik kollegův — i ženatých — musí bydleti jako podnájemníc v jedné a téže místnosti se svými domácími pány Vliv a důsledky takového sbydlení« na učitele a jeho práci snadno lze si představiti! »I jest už nejvyšš čas, aby také k řešení otázky bytův učitelských při stoupil český sněm; neboť musí mu záležeti, aby předčasně nehynuli pracovníci na roli školské a aby práci svou konali rádi,« volá ve »Škole našeho ven- kova« p. A. Šustr. Otázka ovšem není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdála. Kdyby aspoň bylo jednotne služné; kdyby aspoň výhody, jež učiteli, jako ka dému jinému a především jeho dětem skýtají města střediska obchodní, společenská i vzdělanostní, para lysovány byly přiměřenými náhradami, aby učitelstv nebylo přímo nuceno mnohokráte se stěhovati; kdyby se vláda vzdala práva svého, z příčin služeb ních nás překládati, mohlo by snad býti pomýšleno aby učitelé, majíce v bytném přiměřenou náhrad- sami budovali si příbytky.

A Šustr

21 article

Poněvadž však na to, aby se výhody měst uči telstvu venkovskému úplně nahradily, nelze pomýšle není nám také možno na tu neb onu obec stavbo domu se vázati, a my musíme žádati bytů natu- rálních. »Otázka bytů těch,« jak praví Šustr,« »může po tom býti řešena jedině tak, že buď obce nebo zem postaví vhodné příbytky pro učitele, již budou jick užívati zdarma nebo za určité nájemné; v tomto pří- padě by jim ovšem dle toho musilo býti poskytnuto přiměřené příbytečné A tu právě vidím jádro otázky. Kdo že by mě byty ty postaviti? Obec či země, jak praví Sust neb okres? Kdo poměry na chudším venkově našem zná, ví, že hlavní příčinou neshod učitelstva s ob čanstvem vždy a všude byla stavba školy A nyní že by měly obce stavěti byty pro učitele Školy se zajisté stavěly nikoli k vůli učiteli, ale pro děti ! Jakž by teprve bylo, kdyby se měly pro učitel zvláštní byty stavěti! Po měm náhledě nic nemobl by nám v očích občanstva více uškoditi a běda by bylo s tím, kdož by se odvážil o takovýto naturální byt žádati.

Šustr

22 article

Nikoliv obcím by to mělo býti uloženo (leda by ta která obec sama chtěla byty opatřiti *) a také ne zemi resp. zemskému výboru či zemské školní radě (co by tu bylo dlouhých a »nákladných« tahanicl). ale okresům, okresním školním pokladnám, jimz by se dostalo náhrady tím, že by do nich ply nulo příbytečné, s těmi kterými místy učilelským spojené. Praveno-li tedy před časem ve »Hilídce« této, že by ustanovení zákona vorarlberského, každému def nitivně ustanovenému učiteli nebo podučiteli že pří sluší řádný svobodný byt nebo bytné, i u nás bylo rovněž v plné míře žádoucno, souhlasili bychom zajisté všichni. Nikoli však s tím, aby »obce« byly povinny byty opatřovati nebo bytné učitelům vyplá- ceti. Naopak. Přibytečně, jež mimochodem řečen mělo by býti všude stejné (poněvadž, jsou-li v větších městech byty dražší, musí zase učitel ven- kovský dáti děti z domova, kdežto učitel městský má je doma a to je zajisté nepoměrně větší výhoda) vyplácejž země. V případě, že by obec o řádné byty se postarala, do obecní pokladny plyň; učinil- li tal okres, okresní pokladně připadniž! Jen tak nové břímě toto bylo by spravedlivě rozděleno a jsoue nutné a spravedlivé, by nelížilo. Předkládaje náhled svůj k úvaze veřejnosti poznamenávám jen, že učitelstvo dvou našich okresů jemuž jsem mínění své projevil, s navrženým tuto způsobem řešení úplně souhlasilo

23 article

Č. P. Horský.

P Horská

24 article

Nevypisování učitelských konkursů. Pa poslanec Anýž dobře poukázal v řeči své na sněmu zemském, že učitelstvo v král. českém jest hůře placeno, než v kterékoliv zemi našeho mocnářství Tato malá výměra platů dolehá na učitelstvo tím více, že učitelstvo ve svých skrovných platech jes ještě zkracováno tím, že uprázdněná míst definitivních učitelů po delší dobu se ne- vypisují proti výslovnému znění zákonitých na- řízení. V § 1. zem. zákona ze dne 19. prosince 187 č. 86 se doslovně praví: »Uprázdní li se míst učitele při veřejné škole obecné, má to místní rada školní oznámiti bez průtahu okres. radě školní která konkurs ihned rozepiše.« Zemská školní rad nabyla však brzy přesvědčení, že zákona toho okresní školní rady nedbají a proto vydala dvě vy- nesení a to: první ze dne 14. ledna 1877 č. 1115 druhé ze dne 27. ledna 1882 č. 30.126, jimiž na- řídila, aby se uprázdněná místa učitelská bez od- kladu a definitivně obsazovala, ježto každé uprázdněné místo učitelské zpravidla i hne zase definitivně obsaditi jest. Jak zákonitých těchto nařízení se dbá, nejlépe dosvědčuje to, že toto sihned« trvá v některém školním okresu až dva roky; zpravidla definitivní učitel ská místa po delší dobu se nevypisují a obsazují se zalímnými nebo výpomocnými pod učiteli za 360 zl. nebo 320 zl. Není potom divu že nešetřením zákonitých nařízení ušetřilo se n malém služném českého učitelstva za jediny rok 95.934 zl. 46 kr. Doporučujeme tyto řádky našim pánům postancům k bedlivé úvaze.

Anýž

25 article

Vychovatelky pražských útulků sešly s za předsednictví vrch. dozorce p. Ferd. Mellana sobotu dne 7. t. m., aby promluvily o thematu vy soce zajímavém: »Zaměstnání totiž dětí v útulku« O věci té obratně referovala sl. Karolina Polákova dala tím podnět ku slibnému hovoru i ve schůzi příští. Jednota učitelská pro okres žižkovský pořádá ve středu dne 25. dubna o 2. hod. odpol v zasedací síni městské radnice řádnou schůzi. Na pořadu jest přednáška p. prof. Husníka: »Theoretický výklad o postupu prací v zinkografii, fotozinkografii autotypii, chemigrafii« atd. a po ní návštěva dvor ního fotochemigrafického ústavu firmy Husník Häusler v Praze-Žižkově. Hosté jsou vítáni Ze spolku českých učitelek v Praze (o boru Jednoty českoslov. učitelek). Ve středu dne 25 t. m. o 1/25. hod. koná se ve spolku řádná valná schůze. Na programu mimo formalie též důležité ro- kování a přednáška sl. A. Řehákovy: »Ostrov Capr jindy a nyní«. Místnost spolková ve škole svatojilsko *) Ovšem že, kdyby se nová škola stavěla, měly by obce na byty pro učitele pamatovati, ale i tu musilo by se jim dostati náhrady, o níž s dále mluví. Učitelská jednota »Budeč« ve Slaném po- řádá v neděli dne 22. dubna o 3. hod. odpol. veřej- nou přednášku v sále občanské záložny ve Slaném. při níž pan MUDr. Antonín Heveroch, univ. docen a lékař ústavu choromyslných v Praze, pojedná s Vstup každému volny epidemiích jevů duševních«.

Mellan Karolina Polákův profesor Husník A Řehákův MUDr Heveroch Žižkov Praha Budeč Slaný Husník Häusler v Praga ústav choromyslný v Praga

26 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** Akademie Českého šermířskéh klubu. Jako v letech minulých, tak i letos uspo- řádána bude veřejná šermířská akademie, která vzbu- zuje předem již živý zájem jak v našich kruzích šermířských, jež v poslední době způsobem potěší- telným valně se rozšířily, tak i v širším obecenstvu kteréž elitní tento večer se zálibou již ustálenou vy- hledává a navštěvuje. Český šermířský klub pořádá totiž při sklonku cvičebního období dne 2. květn v hořením sále žofínském svou velkou še rm íř- skou akademii výroční a to za účastenství několika hostí, požívajících zvučného jmena mez ctiteli tohoto ušlechtilého sportu. Přípravy k akademii jsou v plném proudu, cvičí se denně jak školy tak assauts. Elévové klubu zkust při té příležitosti své síly mimo školy též v něko- lika assautech. S rozesíláním pozvání započne s tento týden. Dle došlých reklamací slibuje akademi státi se dostaveníčkem vybrané pražské společnosti. Reklamace osobní přijímají se denně v klubových místnostech od 6—8. hod. večer. Písemné buďtež adresovány: Český šermířský klu b, Jilská ulice č. 16.

Český šermířský klub

27 article

Sportovní akademie na Žofíně, jež uspořádána byla minulý čtvrtek a jejíž výno určen jest účelu, toho času vší podpory hodnému, totiž k umožnění výpravy několika vynikajících borců českých k závodům, jež letos u příležitosti světové výstavy v Paříži uspořádány budou, měla co do programu i účastenství zdárný průběh. Pořad akademie vykazoval jednak čísla sportovní, jedna umělecká. V ohledu prvém líbily se zejmena šermířské vý- kony, v prvé řadě zemského mistra šermu, setníka Hergsella a assistenta Hamrera, jakož i jiná čísla šermířská. Živý zájem vzbudil zápas řecko-římský, při němž obecenstvo hlučným potleskem vyznamenávalo mrštné a pružné soupeře. S nemenším účastenstvím sledována zápasnická škola, provedená dle povelů, šesti dvojicemi, s největší přesností, nasvědčující tomu, že v našich klubech pěstuje se zápasnický cvik systematicky a s úspěchem. Konečně dlužn vzpomenouti dokonalých výkonů pana Kasalickéh na hrazdě — kteréž jednak vykazovaly stopy přesn výchovy sokolské, zároveň však svědčily o obratn- sti, dospěvší cvikem ovšem k další metě. Z uměleckého oddílu večera uvésti sluší výkony mladistvého virtuosa na housle, Em. Ondřička, pěkn recitace sl Kratinovy a pěvecké výkony pana MUC Ostrčila, jehož lahodný hlas v poslední době dvora- nou žofínskou zazníval.

Hergsell Kasalickéh Kratinův Ostrčil Žofín Paříž sportovní akademie

28 article

Žádoucím bylo by, aby štědrost naší veřejnosti umožnila dosíci cíle, jemuž sloužilo i uspořádání to- hoto zajímavého večera. Z oyklistského ruchu. ** Z klubu cyklistů »Čechie« na Král. Vino- hradech. Příští neděli dne 29. dubna koná se prvý výlet klubový do Mělníka, odjezd z klubu o 7.. z Invalidovny o 71/4 hod. ráno. Menší klubové vy- jíždky do pražského okolí počnou příštím týdnem konati se budou zatím každé pondělí a pátek, od- jezd o 4. hod. odpol.; vyjíždky tyto, jakož i pořa- dová cvičení tvoří letos čásť čtyřsoutěžového závodu. V klubu učí se šermu každý čtvrtek a sobotu o 5 hod. odpol. Proposice ku 100 km. závodu (3. června) uveřejněny budou v brzku; v týž den pořádán bud výlet do Kutné Hory. Přihlašovací arch jest v klubu vyložen. Training na klubové dráze zahájen bud v sobotu dne 28. dubna večer. Přihlášky k trainingu přijímá náčelník.

Král Mělník Kutná Hora Čechie km

29 article

Athletika a sportovní hry- ** Serii matchů v kopané zahájil Athl etie Club »Sparta« zápasem svého B. mužstva sI mužstvem S. K. »Slavoj« na vojenském cvičišti za Invalidovnou v pondělí dne 15. dubna. Hra cel- kem dosti zajímavá trpěla velmi prudkým větrem takže v první polovici mužstvu »Sparty« nepodařilo se branky dociliti, ačkoliv velice tísnilo své odpůrce. Změněním branek nastal i obrat v celém průběhu hry, neboť podařilo se »Spartě« neméně než pětkrát míč brankou »Slavoje« prohnati. V celku znatelným jest na mužstvu vítězném krátký training, čemuž se- zóna další odpomůže, nebot materiál jest velice dobrý a potřebuje pouze přísného výcviku! Začátek matchí mužstev HI. C. »Sparta« jest tedy dobrýa možno s napjetím očekávati, jak dále obstojí ozná- mené A. mužstvo »Sparty«, které vyjednává právě o zápasy se všemi českými sdruženími footballo- vými. Soudcem byl pan R. Rudl, A. C. Sparta. — Proti jednomu goalu »Sparty« činěny námitky, že učiněn byl hráčem of side stojícím. Protest však nebyl uznán. Z dalších matchí minulé neděle uvésti lze onen. jejž kroužek »Slavoj« v Karlíně konal se sportov- ním klubem »Čtverlistek«. »Čtverlistek« docílil v prv polovině jedné branky proti O a výsledek ten dalše hrou se nezměnil. Soudcem byl p. Ant. Šumer. Druhé mužstvo »Slavoje« utkalo se v zápase s II. A. K. »Meteor«, jenž v prvé polovině učinil 2 goaly prot 0. V druhé polovici hra »Slavoje« se zlepšila. takže »Meteor« se marně pokoušel zvýšiti počet uči něných branek. Soudce p. J. Perman.

S K A C Antonín A K Meteor J Perman Seria Karlín Čtverlistek Sparta Slavoj Meteor

30 article

Dále sehrán byl zajímavý zápas footballový mezi S. K. »Plzeň« a F. K. »Žižkov« na vojen- ském cvičišti v Plzni, při němž zvítězil F. K. »Žiž kov« 9 : 3. Dlužno podotknouti, že F. K. »Žižkove hrál s goalmanem-náhradníkem Téhož dne konal se zápas F. C. »Merkur ue proti sportovnímu kroužku »Vyšehrad« na krl Vyšehradě, který skončil vítězstvím posledního 5 s dvěma »oll stde« Dnes hraje II. mužstvo S. K. »Slavoje« proti I. S. K. »Neptun« o 3. hod. odpoledne; prvé muž- stvo »Slavoje« pak podstoupí match se S. K. »Mer kur«. Oba zápasy se vykonají na Invalidovně. ** A. C. »Praha« vypisuje jako jíná leta míst stipendistská. Kdož by zvláště footbali pěstovati mínil, nechť učiní přihlášku u p. O. Krajíčka. kapitána »Prahy«, v klubové místnosti »u zl. váhy- v Poštovské ul. I. ** Český athlet a football klub n Král. Vinohradech. Dne 22. t. m. foot ballový zápas s A. C. »Prahou«. Obě mužstva jsou v plne formě; posladní přátelský match těchto klubů skonči nerozhodně 0: 0. Zápas koná se za každého počasí na hříšti proti vinohradskému pivovaru o 31/2 hodině. * Alhletický klub »Bivoj« přesídlil do ne vých prostornějších místností v »Bezovce« v Ziž- kově. K disposici má známý sál, a pro dobu letní rozsáhlou zahradu. Na pořadu jsou cvičení s bře- meny, zápas, šerm, střílení do terče, vrhání koule krychle, skoky do výše, dálky a o tyči jakož i vše- možné druhy běhu. Čvičení ta konají se za dozoru náčelníka a zkušených cvičitelů, vždy v pondělí, ve středu a v sobotu o 8. hod. več.

F K Žiž Merkur S K Neptun A C Krajíček Bivoj Plzeň Žižkov Vyšehrad Praha poštovský ulice Bezovka Ziž Slavoj football klub můj Královský Alhletický klub

31 article

Střelba. ** Český střelecký klub v Praze zv členy ku střelbé puškou na terč pevný, 12kruhový na 200 kroků. Střelba bude uspořádána dnes v ne- děli. Začátek o 2. hod. odpol. na vojenské střelnici v Kobylisích. Schůzka o 1 hod. u elektrické dráhy na Florenci. Ve středu dne 25. t. m. střelba na terč lovecký 6kruhový na 100 kroků o 4. hod. odpol. Schůzk o 3. hod. 1921/400

Střelba Praha Kobylisy Florenc Český střelecký klub krok

33 article

Čís. 68.

34 article Dopisy budtež adresovány na redakci „N. L.“ (čachy.)

Dopisy budtež adresovány na redakci „N. L.“ (čachy.) Zprávy ze světa šachového. V telegrafickém zápase šachového spolku v Rize proti Moskvě učiněny následující tahy Bilý: Riga, černý: Moskva: 1. e2—e4 e7—e5 2. Jg1—13 Jb8—c6 3. Sf1—b5 J28—f6 4. 0—0 J6xe4 5. d2—d4 Sf8—e7 6. Ddl—e2 Je4—d 7. Sb5xc6 b7Xc6 8. d4e5 Jd6—b7 9. Jb1 —e 0—0 10. Ví1—el Ví8—c8 11. De2—c4 Jb7— e5 12. J13—g5 Se7 g5 13. Selg5 Dd8) g5 14. Desxkkc

Selg Moskva Moskva d 7 Sf 1 b 5 J 28 f 6 4 d 4 Sf 8 Sb 5 xc 6 b Jd 6