Periodikum ALTO Viewer

1

Strana p

2

NARODNÍ LISTY,

3

22. dubna 1900.

4

Císlo 110.

5 article

slové školy, spějícího k rychlému svému dokon čení za vedení ředitele prof. Stibrala, i o vý stavě českého skla, českých granátů, jimž ze- jmena se dostalo nepatrného, zastrčeného místa. ač je zajisté i rakouskému generálnímu komi- sařství známo, že právě toto zboží těší sev Paříži oblibě. A i jinak bude závodit česká práce, české umění s ostatními národy a více jak všechny parády a okázalosti Maďarů, jak jejich pyšný pavillon a uniformy jejich cikánů i slavnostní diners a soirées jejich aristokrato bude znamenati snad několik prostých jmen če- ských umělců. Zatím zaznamenávám jen oprav- dový úspěch Brožikova »Zvolení Jiřího z Podě brad za krále českého« v Saloně a zejmen sensaci, vzbuzenou krásnými dekorativními pra- cemi v pavillonu bosenském i v některých čá- stech francouzského průmyslu našeho krajana Muchy, který si Paříž podmanil svým smavým a poetickým uměním.

profesor Stibral Maďar Brožikův Jiří Mucha Paříž Zvolen

6 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 21. dubna. (K cisařov cestě do Berlína.) Vídeňský i peštský zpravodaj »Berl. Tageblattu« pospíšili si sděli svě názory o účelu návštěvy rakouského panov- níka u dvora berlínského. Vídeňský dopisovate má za to, že se v Berlíně neobejde bez roz- pravy o situaci na balkánském poloostrově, kde Rakousko svou hru úplně prohrálo. Bulharsko i Černá Hora jsou dnes opět úplně ve vleku Ruska a v království srbském háji rakouské zájmy jediný Milan, kdežlo lid srbský jest dne právě tak, jako kdykoli jindy, oddán Rusku Dopisovatel zmiňuje se o pověstech, kroužicíeh ve Vídni, že se má v Berlině stanoviti defini- livní připojení Bosny a Hercegoviny k Rakonsk a umluviti další pochod rakouských vojsk do Albanie, s čímž ve spojení se uvádí demiss hr. Goluchovského a jmenování Kallaye mini- strem zahraničných věci. Tuto poslední pověst vyvrací zpravodaj peštský, jenž má za možné jen dva nástupce Goluchovského: nynějšího berlinského posla Szögyeňa-Mariče a petrohrad- ského posla bar. Lexu-Aehrenthala. Se stano- viska maďarského Kallay prý je nemožný jako zahraničný ministr. Ačkoli je rodilý Madar,je přece příliš klerikální a Slovanům náchylný

Berl Milan Rusek Rakonsk Kallay Marič Lexa Praha Berlín Rakousko Bulharsko Rusko Vídeň Bosna a Hercegovina Albánie Slovan

7 article

Proto prý schvaloval v Rakousku politiku přl znivou Slovanům. Takového zahraničního mi- nístra však Madaři potřebovati nemohou. Jsou však jiné věci, o nichž prý bude třeba poho- vořiti v Berlíně. Především obtíže, na něž na- razil ministr vojenství Krieghammer se svým požadavkem na zvýšení vojenského rozpočtu u finančních ministrů obou polovin říše a pak vnitřní nesnáze v Rakousku, kde se dr. Körbe- rovi dosud nepodařilo zabezpečiti si dělný par lament. »Proto« — končí dopisovatel — » panuje zde přese všechno úřadní popírání přesvědčení že cisařova cesta do Berlina souvisí s vnitro politickými poměry. Je-li pravda, že se v R - kousku už spřátelují s myšlénkou o absolu tismu — dříve neb později jiného tam nic ne zbude —, pomýšlí-li se kdy na takový zásadn převrat, není nic přirozenějšího, než že se o věe té má učiniti výměna myšlének a nejupřímněj- ším spojencem.« V Praze, 21. dubna. (Říšská rad a jazyková otázka.) Jarní zasedání říšské rady se blíží a proto stávají se hojnějšími hlasy o jejich příštích osudech. Podobný hlas nachá zíme v »Pester Lloydu« ve vídeňském dopise

Krieghammer doktor Körbe Rakousko Berlín Praha Pester Lloyd

8 article

Pisatel předesílá, dle dobrých prý informací, ž na český požadavek, aby se vnitřní úřadní če- ština obnovila ještě do zahájení říšské rady dr. Körber odpoví rozhodným non pos- sumus. Ne snad proto, že by vláda stála ze zásady proti českému požadavku. Naopak; dr. Körber sám prohlásil, že by, ač s téžkým srdcem, svolil k tomuto českému požadavku, kdyby se tím dal vykoupiti mír; avšak vláda za žádnou podmínkou nevstoupí na dráhu nařízení, aby vyhověla Čechům. Poskytne jim však příležitost, aby zákonitou cestou, do- rozuměvše se s Němci, nabyli opět vnitřní úřadní češtiny. Za tou příčinou dr. Körber svolá opět subkomitét smiřovací konference, jejž po- kládá za legální forum pro projednání jazykové otázky u státních úřadů. Dohodnou-li se strany samy, tím lépe. Nedohodnou-li se, převezm vláda úkol rozhodčího soudce a podá sama osnovu jazykového zákona. Při tom může se ovšem státi, že tento výrok rozhodčího soudce vzbudí nespokojenost ohou stran. Konečné roz- hodnuti vláda ponechá parlamentu. Dojde-l znovu na obstrukci, nobudou její následky tento- kráte takové, jaké byly za Badena a Thuna.

doktor Körber Čecho Němec Baden Thun

9 article

Kabinet Körbrův není kabinet žádné politické strany; je prý poctivě nestranný a dbá o po- zdravení vnitřních politických poměrů v říši. Budou-li jeho snahy násilně mařeny, nebudet vina kabinetu a proto také není příčiny, aby padl za oběť obstrukce. Dopis končí ubezpeče- ním české dolegace, že vnitřní úradní čeština bude obnovena, avšak jen cestou legální, nikoli cestou nařízení a proto projevuje naději, že če- ská delegace upustí tentokrát od obstrukce, už proto, aby si zachovala vliv na legislativu. Z Opavy, 21. dubna. (Slavnostní večer na počest posl. Swicžyho) za příčinou jeho 60. narozenin uspořádala česká společ nosť opavská v místnostech Čtenářského spolku dne 19. t. m. Slavnost tato, jež se stala manifestací shody česko- polské ve Slezsku, přivábila do místností spolkových veškeru českou intelligenci opavskou i dlící v Opavě polské poslance. Posl. Swiežyho oslovili dr. Mičoch jmenem Matice opavské a posl. Hrubý jmenem po- slanců českých. Za Poláky promluvil posl. Michejda a sám P. Swiežy. K večeru, jenž vyzněl ve váe obecné nadšení, došlo i mnoho telegrafických po- zdravů nejen ze Slezska, nýbrž i z Moravya z Čech.

Posl Swiežy Polák Michejda Moravya Opava Slezsko Čechy

10 article

Z Krakova, 21. dubna. (K jubileu kra- kovské university.) Krakovská universita oslaví. jak už sděleno, o nastávajících svatodušních svátcích jubileum svého 500letého trvání. Ke dnům slavnost- ním očekává se do Krakova množství vynikajícícl zástupců vědy nejen z Haliče a z Rakouska, nýbrž i z ciziny. Slavnostní proslov bude míti rektor uni- versity hr. Tarnovský, jemuž odpoví latinsky minist osvěty. Z cizích universit, jež pozvány na slavnost. slíbily vyslati zástupce anglické university v Oxfordě, Cambridgi a Dublíně, americké v Ballimoru a Buí- falu. Z 23 německých universit, jimž také pozvání zasláno, neodpověděla dosud ani jediná. Universily ruské zúčastní se slavnosti adressami a delegáty. Petrohradská medicinská akademie už rozhodla, že vyšle do Krakova delegáty dva. Za příčinou jubilea bude jmenováno 72 čestných doktorů, z nichž 20 diplomů připadne Němcům. Z Poláků budou prý jmenování čestnými doktory president rak. uh. banku dr. Bilinský, bývalý ministr financí Dunajevskýa spisovatel Sienkiewiez. Také ministr osvěty Hartel obdrží čestný doktorát. Ze Záhřeba, 18. dubna. (Spolek chor- vatských spisovatelů) bude míti v ne- děli 22. t. m. ustavující valnou hromadu. Ve schůz zařizovacího výboru, konané dne 7. t. m. za před sednictví Jiří Deželiče, bylo oznámeno, že se k no- vému spolku přihlásilo dosud 212 spisovatelů, z nichž 132 zábřebských, 80 z venkova. Mezi nimi jest i7 spisovatelek. Mimo jině ustanoveno navrhnouti valné hromadě, aby zápisné pro řádné členy obnášelo 4 kor., roční příspěvek 24 kor. pro členy záhřebské a 12 kor. pro členy venkovské. Mimořádní členové záhřebští mají platiti ročně 16 kor., venkovští 8 kor

Tarnovský Němec Polák doktor Bilinský Sienkiewiez Hartel Deželič Krakov Halič Rakousko Oxforda Cambridge Záhřeb

11 title

Politické zprávy zahraničné.

12 article

V Praze, 21. dubna.

Praha

13 article

Vídeň jako slovanský střed. V »Hoo Bpeeu« p. O. Kryžanovsk přetřásá otázku, kde by měl býti výdáván vše slovanský orgán. Na ruské půdě dle jeho mí nění to místo býti nemůže, protože Rusové jednak málo rozumějí drobným snuhám Slovanů. jež nad to často se křižují, a Slované zase chovají k Rusku jakousi nedůvěru, bázeň podezření. Müsí tedy místo pro vydávání všeslova- ského orgánu hledáno býti mimo Rusko. Mus to býti místo, odkud by slovanský hlasatel slyšen byl ode všech slovanských národů. Čtyry churakterně vlastnosti musí míti: 1. musí býti velkým, lidnatým městem; 2. musí se nalezati na slovanské půdě, aby hlas ten vydržeti moh objektivný ton a neupadl v partikularism ; 3 musí býti blízké většině slovanských nárou- ností; 4. musí býti na území rakouském, aby hlas ten těšil se všem občanským právům mezi západními a tím samým i mezi ostatním Slovany. Všem těmto podmínkám vyhovuje stolične město rakouské, Vídeň Do Vídně sjiždějí se představitelé všech slovanských národností v Ra- kousko-Uhersku. Ve Vídni žije na stalisíce Slo- vanů, kteříž mají tam účastenství v každé práe a zastoupeni jsou v každém povolání od nej- nižšího až po hodnosť ministerskou. Vídeň po- liticky jednotí rakouské Slovany a slovanské strany říšské rady tvoří nerozbornou hráz prot germanismu. Také slovanská věda ve Vídni za- ujímá velmi vážené místo ve slovanském světě. Na vídenskou universitu sjíždějí se studenti ze všech slovanských zemi rakouských, ano až z Balkanu. Je tam kathedra slavistiky, na níž sedí učenec, který by dělal česť každé evropské universitě. Při této kathedře je slovanský se- minář a při něm krásná slovanská bibliotéka.

Bpeeu Rus Slovan Musa Vídeň Rusko RakouskoUhersko Balkan Slovan

14 article

»Ruský kroužek« vídenský soustřeďuje přátele ruského jazyka a literatury. Je tam řada slo- vanských spolků studentských a j. Konají se přednášky, věnované Slovanstvu, a všeslovanské slavnosti, na kterých se shromažďují všechny slovanské spolky. Posléze ve Vídni bíje se nej- prudší slovanský politický boj, v němž nej- jadrněji projevuje se slovanský duch a vytvářej se slovanské politické a národní idealy, ale také vyrůstá a upevňuje se vědomí, že jeden jest pramen, ze kterého všichni Slované čerpati mohou svoji mravnou sílu. Srbští mučedníci. Jak známo, pro nevinně odsouzené srbské národní vůdce Milan dal upraviti nový žalář v bývalé turecké pevnosti kladovské na Dunaji. V zimních měsících stavěli tam pro ně koby a jedva byly hotovy, převezli je do nich, nečeka- jíce, až by poněkud vyschly. O tom jsme ji podali zprávu. »3acrana« dovídá se z Bělehradu o no- vém žaláři: Koby pro arbské vlastence jsou na témž místě, kde bývaly za tureckých časů. Zedníci, čistíce to místo, vykopali množství lidských kostí. Zedníci přistavěli jen ty části kob, které byly rozsuty; co ještě drželo pohromadě, pouze omázli maltou. Před každou kobou, nebo lépe podél všech kob vystavena vysoká zeď, aby k uvězněným nemohl proniknouti ani paprsloček slunečný. Mezi ohradnou zdí a kobami je pro- storu pouze na tři kroky. Zde mohou uvěznění půl hodiny denně se procházeti, ale ne po celé chodbě, nýbrž každý jen před svou kobou před záchodem při ní. Každý má svého hlídače.

Slovan Milan Vídeň Dunaj Bělehrad

15 article

Všichni jsou jako za živa z a zdění. Místo amnestie nebo úlevy dostalo se jim tímto způsobem krutého zostření ne- spravedlivého trestu, neboť nebyli vo- jenským soudem odsouzeni k samovazbč. Milan a Alexandr tedy spáchali na svých ne- vinných obětech nový zločin. Vysvitá, že Milan a Alexandr na všecko spíše pomýšlejí, než na udělení milosti a že radikálové byli zavezeni na Kladovo proto, aby odtud nikdy více ani kosti jejich vyneseny nebyly. Kdyby Milan Alexandr měli trochu lidského citu v těle, byli by své oběti dali prostě odsouditi na smrt. Velitelem kladovského hradu jmenován M- lan Jovič, ona bestie, která před 6 lety v Go- račiči uspořádala pobití lidu jako na jatkách. Sama ta okolnost je svědectvím, že dravčí in- stinkty posledních Obrenovičů ještě nejsou ukojeny.

Milan Alexandr Milan Alexandr Jovič Obrenovič

16 article Ruské listy o návrhu Šamánkově.

Ruské listy o návrhu Šamánkově. »Pocci« píše: Studium ruského jazyka literatury sblíží Čechy s Rusy. Protože Čechově hrají mezi rakouskými Slovany vůdčí, úlohu. možno počítati, že ostatní Slované rakoušt budou přiklad jejich následovati. Třeba rušt státníci nezajímali se nyní o Čechy, až anta- gonism mezi rakouskými Slovany a Němci do- sáhne nejvyššího stupně a až německá říše vy- stoupí aktivněji, ruské obecenstvo nezůstan lhostejným. Ruský soud o straně prof. Masaryka. Vídeňský dopisovatel »HoB. Bp.« znova se vyslovuje o straně professora Masaryka. Nová strana spíše oslabí, než posíli dosti vrátké po- ložení Čechů, jak možno souditi z toho, že Němci tak horoucně uvítali její utvoření. Pro- gram strany s theoretické stránky je takový. že nemožno přáti si lepšího (?). Avšak obyčejně nejlepší professoři bývají nedobrými politiky. Rozlad mezi city českého národa a city jeho intelligence, z niž hlavně verbují se členové nové strany, může míti nejzáhubnější následky až Evropa bude řešiti českou otázku.

Pocci Rus Čechův Slovan Němec profesor Masaryk Hob Čecho Čechy Evropa

17 article

Z Černé Hory. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.) —č. Neslýchaný případ odehrál se minu lého měsíce na Černé Hoře. Nějaký Petar Koman z Baňan, krajiny černohorské, sousedící s oku- povanou Hercegovinou, souzen byl vojenským soudem v Nikšiči pro zločin zemězrady. Vo jenský soud, sestávající z brigadýrů vojvod L zara Sočice a Djura Petroviče, pak 4 komandýrů a 4 oficerů národního vojska, odsoudil zločince k smrti, kterýž trest však milostí knížete byl mu změněn v 15letý žalár. V letě přijde do Boky Kotorské větší oddi e. k. vojska. Zvláštní inspektor prohlíží všechny místnosti v Risnu a Perastu il ostatních místech kde by mohlo vojsko býti ubytováno. Veškerá skladiště vojenská doplňují se střelivem a jiným vojenským materiálem. Menší skladiště zřizuj se v Krivošiji na Crkvicích a Grkavci. V Boce Kotorské staví se železnice již od Debelého Brijega do Verig- Na télo trati byli všichni zaměstnaní tu Černo- horci z práce propuštěni. Na Černě Hoře vvšude vzbudil živý ohlas byl sympaticky přijat nový zákon, kterým se stanloví sduchovenstvu stále platy. Spatřuje se v ustanovení tom i snah zlepšiti hmotný a tím i mravný stav světského duchovenstva, i snaha uleviti nejchudším třídám obyvatelstva. — Nový zákon stvořilo v Mo- račské nahiji »Sdružení duchovenstva«, spolel duchovních, mající za úkol, pěstovati vyšší kul- turné cíle. Na hraniei u Kolašína v posledn době došlo zase k loupežím dobytka s albanské strany, což mělo v zápětí silné jitření obyva- telstva. Okružný kapetán kolašínský, jenž teprve nedávno byl s tureckými úřady ujednal ochranná opatření, vyslán byl na hranice zjednati poko

Petar Koman Djura Petrovič Černá Hora Černá hoře Baňany Nikšič Risna Verig Kolašín sdružený duchovenstvo Debelý Brijega

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Národní rada svolána bude k prvé schůzi ihned, jakmile všechny korporace. jež o vyslání zástupců byly požádány, své delegáty ustanoví. Jest nejvýš žádoucno, aby zmíněné korporace bez odkladu své zá- stupce výkonnému výboru národní strany svobodomyslné oznámily. Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má sch ů z zejtra, v pondělí dne 23. dubnu, o6 hod. večerní ve své místnosti v Praze. v Jungmannově třídě č. 26. Pořad jednání 1. Úpraya platů učitelských. 2. Zprávy. — Autonomie a hospodářství. O tom nemůže býti přece nejmenší pochybnosti, že krá- lovství české a vůbec země koruny svatováclav- ské jsou vedle Dolních Rnkous, v nichž ohromným hospodářským činitelem je Víden, ekonomicky nejvyvinutějšími zeměmi v této mon- archii. O tom také nemůže býti pochybnosti. že zásluhu o to mají oba národové stejnou že by tedy z výhody té oba stejný kliditi měli zisk. Však co zatím se děje a jak má se to v skutečnosti? Lid náš v této zemi se namahá klopotnou prací ve všech oborech. Buď provo- zuje jako rolník nejintensivnější hospodářství, k jakému je donucen nízkými cenami cerealií a výškou daní, buď živoří v průmyslových závo- dech neb dole pod zemi v dolech, buď jako učitel, jako úřadník, jako lékař a intelligent vů- bec, který po dlouhých namahavých studiích velké duševní práci šťastným zváti se může, do- můželi se existence, aby hladověti nemusil. Kde jest výnos všeho toho potu a ovoce veškeré této píle? tážete se, a jaké dostane se vám nato odpovědi? Užitek ten seberou země, s nimiž jsme sloučeni ve státní celek a které daleko ještě ne- jsou na takovém stupní ekonomického vývoje jako my. Všechny naše přebytky pohlcuje správa těchto zemí. Uznáváme, že příčinu smutných

Praha Jungmannův třída Dolní Rnkous národní rada národní strana Lido

19 article

hospodářských poměrů v těchto částech mon- archie nelze výhradně uvalovati na ně, nýbrž že tím vínna buď přírozená jejich chudoba, bud vládnoucí po dečennia rakouská soustava, jež do- vedla jen vyssávati, ne ale zlepšovati, zušlechto vati a oplodňovati. Však na stupeň, na jakýž jsme se vyšinuli v zemích českých, nevyšinuli jsme se nikterak zásluhou vlády, nýbrž svou vlastní pílí a energií. A nenuhlížíme tedy, proč bychom měli pro věčnou dobu pracovati a na- máhati se pořád jen za jiné. Otázku tu mě by si položiti — tak aspoň se nám zdá — také každý Němec, neboť v ohledu ekonomi ckém daří se mu tak jako nám. A kdyby tak učinil, označili bychom mu prostředek, jak se domoci toho, aby plody domáci píle a všech dobrých vlastností lidu, jenž obývá tuto zemi, aspoň po větší části zůstaly doma. Řekl bychom německým krajanům svým podejte nám ruku k vymožen a utonomie zemské. A obáváte-li se, že bychom snad potom ze své číselné většiny kořistili národně proti vám, nuže, zřiďte si sam dle chuti a libosti v autonomním českém státě opory pro svou národnost. Popište ode shora až dolů bílý arch, ve všem se ahodnem, Svazek náš s Rakouskem, na němž tolik vám sejde, rovněž nebude přeřušen, neboť v ohledu tom byli jsme vždy ochotni postoupiti říši tolik, kolik má zapotřebí ku svému velmocenskému postavení, ku své slávě a síle. A bylo by to potom docela jiné Rakousko, které by se opl- ralo o spokojená a šťastná království a země o spokojené a šťastné národy. Ba my bychom se nezdráhali z přebytků svých hojně pod- porovati země passivné a do státní pokladny odváděti bez skrblení, čeho by k jejich řádné správě a kulturnímu a hospodářskému vývoji bylo zapotřebí. Nám by zůstalo dost ještě toho. čeho bylo by nám třeba ku spokojenosti a štěstí.

Němec Rakousko

20 article

— Však marná naděje! Němce ovládá fantom veliké německé říše, takové aspoň, jako byla stará římská. Němci cítí se býti pravými jejími dědici a tam, kde zjevuje, čím je naplněna, ně- mecká duše otevřeněji, než v listech denních ventiluje se dnes myšlenka ta ne již jako krásný sen, nýbrž jako toužený eíl. Celé Německo. jaké nyní je a k němu to, čemu říká se Cislajtanie, bez Haliče a Bukoviny a bez Dal- macie, ale s Istrií a s Terstem, potom Holand- sko, Belgie a Švýcarsko jako jediná mocná říše s osmdesáti milliony obyvatelů, opírající se o tři moře! Pro se státi skutkem státní pravo a prolo bude se hospodařit v našich ze- mích dále, jako dosud. Ale Němci se mýlí. Jsou ještě jiní činitelové, jimž není lhostojno, cos v Evropě chystá a tak ještě nepůsobí pyšné sie volo, sie jubeo, aby stalo se ihned, co zlíbí se chtiti Vilému druhému. Pokládali jsme Némce vždy za reálnější politiky a za střízli- vější. Domnívali jsme se, že jsou si dnes již toho vědomi, jak mocně působí hospodářský interes na politiku, však ono sladké vědomí. poroučeti světu, jež dle německého rozpoznání bylo podstatou francouzského, u Sedanu po- hřbeného chauvinismu, zdá se že s tímto chauvi- nismem přestěhovalo se do Němec.

Němec Cislajtanie Vilém Německo Halič Bukovina Dal Istria Terst Belgie Švýcarsko Evropa Sedan

21 article

— V inspirovaném dopise »Peste Lloydus prohlašuje vláda, že prý se českými obstrukěními hrozbami nedá zmýliti a že če- skému diktátu, aby vnitřní úřadní řeč zavedena byla ještě před svoláním říšské rady, co nej- rozhodněji se opře a prohlásí, že nalehání to- muto nevyhoví. Nyní prý svolá subkomité kon- ference, aby práci svou skončilo. Dospěje-li se k příznivému výsledku, dobrá, nestane-li se tak, pronese vláda výrok rozhodující na základě svého nejlepšího přesvědčení a ten vloží se do zákona, jehož osnovu podá parlamentu. Při tom říditi se bude úplně svými názory, aniž by klo- nila se v pravo neho v levo, neboť jest povahy naprosto neutrální a národně není v nijakém směru zgažována. Může prý se jí ovšem státi to, co soudci po marném domlouvání, aby strany vyrovnaly se smírem, že totiž reptati budou proti rozsudku obě: však vláda se tím nesmí dát zmýliti Na to odpovídáme prostě, že vládu Körbrovu nikdy neuznáme za vládu národně nestrannou již proto, že sestává z osmdesáti procení z Němců, že ve vládě té zasedají, jak se již vi a ještě ukáže, rozhodní odpůrcové naší národnosti a nikoli lidé v národním ohledu lho- stejní a že nestojíme vedle Němcův naprot vládě jako sporná strana se stejným právem, nýbrž že Němci nalezají se ve faktickém držení toho, co reklamujeme my za své vlastnictví. Parita právní — aspoň v jisté míře — mezi námi a Němci porušena byla právě tím, že jazyková nařízení byla odvolána a že restituei nařízení oněch zdráhá se vykonati. Křiklavá nesrovnalost mezi oběma spornými stranami je výmluvným dokladem, že není vládou ne- utrální, nýbrž vládou strany a sice vládou německou. Co ve vládě Körbrově vězí, ukáže se teprve, až položí na stůl sněmovny svůj jazykový zákon. Potom veškerý spor o její povaze rázem pomine.

Lloydus Němec Němcův

22 article

— Čeština v obchodech. Větší obchod- ník má nejlepší příležitost přesvědčiti se o tom, jak v pravdě vypadá u velké části vlastenectví a láska k rodnému jazyku i u těch, kteří jinak nepřestávají se jako věrní Čechové bíti do prsou a ujišťovat, jak věrnými jsou syny svého národa. Třeba jen si prohlédnouti dopisy z Čech a z Moravy došlé, uviděli byste, kdo všechno korresponduje německy. Žalujeme na to, že se nám každý kousek jazykového práva upíráa sami zatím dáváme ve své korrespondenci před- nost jazyku, proti jehož výsadám tak krutý houževnatý vedeme boj. Z veřejného úřadu chceme němčinu vypuditi, však na vlastním na- šem psacím stolku je jedině oprávněným »jazy- kem sdělovacím«, jak se na příště nazývati bude státní němčina. Že tím sami uvádíme své snahy ad absurdum, na to nepomýšlíme. Jest přirozeno, že když na Němci žádám ochotu neb službu nějakou, obrátím se na něho — umím-li — po německu, jako na Francouze po francouzsku, na Itala po vlasku, ale domnívati se na přiklad, že nám Němec český objednané zboží vůbec nepošle, nebo je dráže zúčtuje, to může jen český zbabělec neb — špatny platič. Ten ovšem každému věřiteli snadnose podrobl. Jde tu na příklad o Vídeň. Nikdo ne- bude popírati, že ve vídeňských obchodech jest alespoň stokrát tolik lidí zaměstnáno, kteří umějí česky, než co jich umí francouzsky, a zůstane snad nějaká francouzská objednávka ve Vídni nevyřízena proto, že je francouzská U nás je ovšem celá řada pohodlných lidí kteří vymlouvají svou zálibu v němčině, že po cházejí z doby, kdy českých škol nebyl .

Čecho Němec Francouz Italos Čechy Morava Vídeň

23 article

Známe tyto kumpány a přesvědčili jsme se, že lidé ti také německy neumějí. Jsou to pulcové z oně doby, kdy nikdo nenaučil se dobře ani té, ani druhé řeči, však komu není láska k ma- teřštině prázdnou frásí, ten jazyku lidu svého mohl se naučiti snadno mimo školu, pouhou pozornější čelbou. Známe lidi, kteří v dospělém věku v nedlouhé době jazyku našemu naučili se perfektně, tak že ovládají jej dnes slovem i pérem, ale učitelkou musil jim býti skutečný zájem, neb opravdová k němu láska. Voláme na příklad po češtině na poště a na celním úřadě, však posaďme se tam na místo českého úřadníka. Zažili bychom tam za týden tolik smutných dojmů, že bychom byli na dlouhý čas jimi v pravém slova toho smyslu — otráveni, — Z Ústí n. L., 21. dubna. (Zvl. tel. »N. L.«) Posl. Schönerer poslal redakci listu »Aussig- Karbitzer Volkszeitung« tento telegram: Po- slanec dr. Reiniger v okružním listu postavil se na stanovisko přijímání českých podání ve zněmčeném území, zejmena v Chebsku, pročež nepodepsal, jak zřejmo, naše právní ohražení ohledně Chebska. Podaří se zajisté našim sou- druhům přesvědčiti p. dra. Reinigra, že je na čase, aby se přidal ku společnosti posl. Prada — Dr. Reiniger je advokátem v Chebu a ná- leží na sněmu ke klubu německo-radikálníeh poslanců. — Nový kompromis na staroměstské radnici? Včerejší časopisy pražské uveřejnily officiální zprávu o výsledku porady členů sdru- žení obecních starších, jemuž předsedá pan dr.

Posl Schönerer doktor Reiniger Chebsko Cheb Aussig Karbitzer Volkszeitung Prado

24 article

Vojt. Frič, pokud se týče snahy, aby pro stranu svobodemyslnou na staroměstské radnici »opa- třena byla« v městské radě plná parita se stou- penci strany staročeské, zejmena aby do rady povoláni byli svobodomyslní členové sboru kteří v ní již letos zasedali. Dotčená zpráva ob- sahuje též zminku o usnesení výkonného výboru národní strany svobodomyslně a právě tato zminka, která časopisům některých stran byla podnětem k nesprávným výkladům a posměšným poznámkám, zasluhuje vysvětlení i opraveni. Usneslť se totiž výkonný výbor národní strany svobodomyslné, že v příčině navrženého zjed nání parity v městské radě mají býti dříve vy- zvány oba kluby svobodomyslné, aby o této záležitosti se poradily a aby hleděly dosíci o této otázce dohodnutí. Usnesení, jež učinilo sdružení. 16 členů čítající, za předsednictví dra. Friče nemá tudiž významu směrodatného, neboť ne

Frič národní strana

25 article

vyhovuje dotčenému usnesení výkonného výboru jest jednostranné a nikterak neváže členy svo- bodomyslného sdružení, čítajícího 25 členů, jemu předsedá dr. Podlipný. Jest všeobecně známo. že strana svobodomyslná vytkla si úkolem hned od prvopočátku pracovati ve prospěch král. hlav. města, a tomu také zvláště v posledních dobách za starostenství dra. Podlipného dostála. Jak strana staročeská k národní straně svobodo- myslné v době poslední se zachovala, je vše- obecně známo i není možno uzavírati s touto stranou na radnici nějaké kompromisy, kterél z příčin až příliš povědomých, jichž nechceme se dotýkati, vzbudily odpor kruhů občanských. Se členy sboru obecních starších, kteří otázku osobní výše postavili, než zájem obce, kom- promis vůbec uzavříti nelze. Jedná-li se nyní některé osobě o shodu na radnici, pak musil by uvážiti, že třeba prvé odčiniti dokonané skutky, jež byly příčinou zrušení kompromisu Otázky takového významu nevyřizují se ledabyle, jen s tím zjevným úmyslem a snahou, aby ně kolik pánů opětně do městské rady se destalo.

doktor Podlipná Podlipný

26 article

— Sjezd mladší generace naší strany. jejž uspořádá klub národní strany svobodo- myslné, potkává se ve všech kruzích naší strany s jednomyslným souhlasem. Stoupenci naši strany. již by se sjezdu chtěli zúčastniti, žádají se, aby své adresy oznámili předsedovi klubu panu dru. Václavu Škardovli, advokáta a poslan v Praze—II., ve Školské ulicí čís. 14. — Zakázaná schůze. Na dnešní odpo- ledne ohlásily manifestační schůzi ve prospěch moderní školy sdružené spolky »Barák«, »Čt- nářská beseda« a »Sokol« v Červeném Kostelci o programu: 1. Otázka českéko školství a sociální i národní postavení českého učitelstva. 2. O povinnostech učitelstva k nš- rodu«. Schůze tato v poslední chvíli byla za- kázána. — Kluby občanské. Řádná valná hro- mada Malostranského občanského klubu svolána jest na středu 25. t. m. k 8. hodině večerní do místnosti »u Karabín- ských«. Na programu jsou: Zprávy funkcionářů, volba starosty, místostarosty a výboru a volné návrhy. Kdyby se o 8. hodině patříčný počst členů nedostavil, jest nová valná hromadn svo- lána na 81 hodinu večerní téhož dne v týchž místnostech. — Klub voličů no v - městských koná v pátek 27. t. m. o půl 8. hodině večerní v restaurantu Choděrově (re Ferdinandově třídě) klubovní členskou schůzi s umto programem: »O regulaci čtvrti svatovojtěšské« pojedná architekt p. Münzberger, dále »O úpravě plati učitelských v král. českéms zahájí rozhovor ředitel pan A dolf Prokop. Volné návrhy. Uvedení hosté jsou vítáni.

Václav Škardovel Barák Choděrův Münzberger Prokop Praha Ferdinandov třída klub národní strana svoboda II Sokol malostranský občanský klub

27 article

— Cyklus přednášek o Moravě. M ravsko-slezská beseda, která již od svého za ložení (roku 1874) vytkla sobě za účel být tlumočníkem potřeb moravských a slezských v Praze a pěstitelkou vzájemných styků, př- hližejíc k potřebě vzájemného se poznávání, stále živěji pocífované, odhodlala se uspořádati pro pražské obecenstvo seustavný, bezplatny cyklus přednášek o Morav ě. Pre tuto myšlenku získala vynikající odborníky, ktefl vlastní prací velmi mnoho k povznesení české věci na Moravě učinili, tak že obecenstvo po- prvé bude si moci zjednati správnější celkový obraz poměrů moravských. První přednáška bude v neděli 29. t. m. o 11. hod. dopolední v sále Měšťanské besedy. Dr. Žáček, říšskýa zemský poslanec, promluví: »O národním vývoji Moravy od roku 1848.« — Z Českoslovanské jednoty v Praze. Valná hromada Českoslovanské jednoty svolávš se na středu dne 25. dubna do dvorany Umě- lecké besedy. — Nezapomínejte na Ústřední Maticl školskou! Ze zprávy o minulé schůzi výboru vyznívá stesk, že rovnováha ve financích ma- tičních jakž takž zjednaná je již opětně poru- šena a že na mnohých místech konají se nej- různější sbírky důležitosti často problematické, ale na potřeby českých menšin že se zapomíná.

doktor Žáček Praha Morava Uma přednáška o Morava

28 article

Je povinností každého upřimného přítele roz- voje českého národa i českých menšin, nejen podporovati nejpřednější obranný spolek náš Ústřední Matici školskou, která již tolik dobrého českým menšinám a tím i českému národu učinila, nýbrž i upozorňovati na nebezpečí, jaké by z toho vzešlo veškerému národu, kdyby právě v nynější kritické chvíli Matici nedostalo se žádoucí podpory. Je ještě celá řada obci, odkud nevrátily se archy svatováclavské ani prázdné, ani vyplněné a odkud také nebyl zaslán nižádný příspěvek. Žádáme důtklivě starosty českých obcí, aby s vrácením archů svato- václavských neotáleli a obvyklý příspěvek z po- kladny obecní Matici zaslali. Mimo to necht každý starosta obecní uspořádá po způsobu vzorných uvědomělých obcí všeobecnou sbírku mezi občanstvem. Na Matici každý rád přispěje podle své možnosti a obecnímu úřadu nevzejde nižádná jinaká práce nežli sbírku uspořádati na příslušné místo odeslati. Je nanejvýš potřebí, aby se Matici dostalo právě nyní dostatečných fondů, jelikož mimo náklady na vlastní školy má vypláceti subvence: spolku »Komenský« ve Vídni (10.000 K), Matici brněnské (8000 K) pak jiným Maticím moravským a různým školám ohroženým. Uvádíme pouhé skutečnosti, jsouce přesvědčeni, že každý Čech bude konati k Matie svou povinnost.

Vídeň Čechy spolek » Komenský

29 article

— Rodinné zprávy. Slečna Maruša Bie- gelova v Klášterci nad Jizerou a pan Jan K ul hánek z České Skalice slavili těchto dnů své zasnoubení. — Slečna Klementina Hoto- wetzova z Král. Vinohradů a pan MUD. Antonin Lečanovský, městský lékařa plukovní lékař v záloze v Livně, slaviti budou sňatek svůj dne 23. t. m. o 3/412. hod. pol. ve far- ním chrámu u sv. Jindřicha v Praze. — Slečn Růža Panochova a p. Josef Židlický slaviti budou sňatek svůj dne 26. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu ve Velké Vsi. — Úmrtí. Včera zemřel zde p. Jos. Kreuter, vichní revident účetní pro důchody obce pražské, v věku 53 let. Pohřeb koná se zejtra v pondělí o 3. ho- dině odpolední z domu smutku ve Vladislavově ulici na hořejším Novém městě. — Jubileum a stříbrná svatba. Zemský po- slanec pan Joseť Baar, poštmistr v Třeboní předseda spolku poštmistrů v království českém, sla- viti bude příštího úterý dne 24. dubna t. r. jubileum svého 25letého úřadního působení jako samostatný poštmistr. Zároveň oslaví téhož dne v kruhu rodin- ném pětadvacetiletí svého šťastného manželství. — Jubiloum dělnického spolku. »Dělnický klub« v Praze doplnil letos dvacátý ročník svého trvání, což správní výbor klubu usnesl se oslaviti li-

Jan Klementina Hoto Král Mud Lečanovský svatý . Jindřich Slečn Růža Panochův Židlický Jos Kreuter Baar Klášterec nad Jizera Český Skalica Livno Praha Vladislavův ulice Třeboň spolek poštmistr Maruša bie