ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01869200-669c-11dc-8609-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 30, person 41, org 6
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 22. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo II0.
4 masthead
sabs roštous
5 masthead
Na ranní a odpol. Misty předplácí se: v Praze v sdninístna n rtle. . . n rolí drndik. n ne ista vo nlisne
Misty Praha
6 masthead
kei ko
7 masthead
ne atrrkeo 1 aie rji siei rei
8 masthead
ie
9 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
10 article Tajný plán Körbrův odhalen!
Tajný plán Körbrův odhalen! Tajemství sfingy-Körbra jest odhaleno Chce roztíti gordický uzel dvacítiletého sporu našeho s Němci o rovné právo jazyka na šeho v úřadech a soudech státních vládní osnovou jazykového zákona pro Čechy a Moravu, který příštího měsíce předloží poslanecké sněmovně parlamentu cislajtánského! Má prý jej již hotový ; — zda-li ho schválila již také ministerská rad a zasedající v ní »český ministr«, nevíme ale ve vídeňských kruzích politických již pokládají tento »zákon Körbrův« z a ne- odvratné fatum našeho národa, ale také — rakouské ústavnosti. Neboť neprojde-li v cislajtánské sněmovně poslanecké, zlomí prý to vaz nikoliv vládě Körbrově, nýbrž parlamentu Cislajtanie. Nuž a kterak vypadá tento mistrovský kousek státnické moudrosti vlády, která ve svém programu slibovala še- třiti základním zákonem státním zaručené nám rovnoprávnosti v úřadechí Se dvou stran dostalo se nám o něm současně od vídeňských našich přátel žádou- cího světla. Jeden z mimořádných těch zpra- vodajů našich píše nám Z Vídně, 20. dubna.
Němec Čechy Morava Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Časopisy rozmánitých stran i frakcí přin šejí zprávy, že vláda Körbrova hodlá, nezda- ri-li se, konference česko-německé, sama před- ložiti říšské radě ku projednání osnovu zákona. upravující jazykové poměry v království českém i na Moravě. »Reichswehr«, v níž mnohdy vládní názory se ukládají, dokonce prohlašuje, že p ý tento vládní návrh zákona má býti jakousí vý- slednicí mezi názory českými a německými. — Z vládní strany se oznamuje, že dne 5. května t. r. mají býti svolány zase konference smiřovací. Poněvadž dosud jsme se nedočetli. že v konferencích bylo jednáno o jazykových poměrech při státních úřadech, má patrn v těchto konferencích dodatných o tom býti jednáno, a odtud chce vláda tedy dosáhnouti oné výslednice. To ale nesrovnává se s tím, čeho právě z velmi dobrého pramene se dovídám a co Vám sděluji ku charaktoristice politických poměrů vůbec a svolání smiřovacích konferencí zvlášt Vláda má jazykové zákony pr Moravu a Čechy — ale jen pro tyt dvě země — hotové a chce je před- ložiti — řišské radě. Na těch návrzích nezmění patrně již ničeho ani nějaké porady ani smiřovací konference, jež jsou tedy pouhou záclonou.
Čecho Morava
12 article
Informoval jsem se spolehlivě i dozvěděl se o tom podrobností, kteréž, jsou-li pravdivy — a já nemám příčiny o pravdivosti pochybovat — přinutí poslance českého národa, aby nejen z kompetenčních důvodů — ana říšská rada není příslušnou k projednání jazykového zákona pro království české — nýbrž i z důvodů věc- ných postavili se co nejrozhodněji proti tako- vémuto »řešení« otázky jazykové v Čechách na Moravě. Slyšme! Moravský zákon založen jes na zásadě smíšenosti celé Moravy a dle toho řeší se otázka jazyka v zevnějš ím jednání úřadů se stranami obdobně dle zásad Badenových: Vnitřním jazykem při vě- cech českých stran ponechává se čeština za to ostatní služební jazy k, přesněji řečeno, vlastní vnitřní jazy k úřadní má býti — německý! V král. českém tvoří se vládní osnovou zákona německé uzavřené území! Če- ština z uzavřeného německého
Badenův Čechy Morava český národ
13 article RODNILIS
RODNILIS lůzemí de jure zhola se vylučrjel Německé území bude zcela německé, vedl něho bude území české a území smíšené, t. j německo-české. V německém území podat může Čech po- dání české, jen když není něm ckého jazyka znalý (l!) a když nemá právního zástupce (advokáta nebo notáře).Ji nak musí býti podání německé. T též má býti obdobně v o kresích če ských; ale kdo by se při tom nesmál ! ! V - řizování českých podání má býti v ně- meckých okresích německé, na základě něme- ckého překladu, a jen n. z vláštní požá- dání může strana obdržeti překlad ve svém jazyku. Ve sporech a věcech t re stníc má býti jednáno prostřednictvím tlumočníkůl Tito maji býti jmenováni extra statum vládou. Při nynějším ústním řízení znamená ustano- vení tlumočníků veliké zheršení vě ci, jakého v Čechách dosud nebylol A k tomu má se ihned s největším urychlením přikročiti k národnos- nímu obranič ní okresů, úplně dle přání německých nacionálů Dovídáme se ovšem, že vnitrní úřa d ne jazyk český jest v návrhu také obsažen, ale ve velmi omezené for mě, přece v poněkud větším rozměru než na Mo- ravě. Ale i kdyby byl v jakékoli rozsáhlé způ- sobě nám přiznán, žádají se od nás za to, jak jsme viděli, tak ohromné oběti, že žádný upřímný Čech nemůže jich přinésti! To jsem se dověděl a mám za svoji povinnost Vám to sdělit. Myslím, že to mluví samo sebou.e Druhý zpravodaj náš úplně vše to po tvrzuje a ještě některé zajímavé podrobnosti přičiňuje. Z dopisu jeho vyjímáme:
Tito Čechy
14 article
Letošní jaro přináší Němcům růže, nám trní. Našla se rakouská vláda, která si troufá vyplniti Němcům v Čechách jejich nejsmě- lejší sen: která odvažuje se národním roz- hraničením okresů zrušit odvěké rovné do- movské právo jazyka českého ve státní správě skoro celé třetiny země českéa zřídit Němcům na severu Čech německé Trentino, kamž by nesměla dojíti více žádná česká podání, kde by se s Čechem při c. k. soudech a úřadech státních zaváděl výslech a protokol jako v Prusku buď jen německy nebo pomocí tlumočníků, jakýchsi to úřad- níků extra statum, kterým by zároveň ná- leželo překládati ta sporá česká podání, jez by německý úřad neb soud milostivě vý- minečně přijal jen tehda, když by česká strana prokázala, že německy neumí. Ve- škerá přelíčení civilní jako trestní dála b se tam s Čechy pouze po německu, čeští advo- káti byli by nuceni hájiti české klienty ně- mecky a výměr jako rozsudek byl by vy- dán z pravidla po německu a jen ku zvláštn žádosti po česku. Tedy nejen Badenova a Gautschova nařízení, ale i naří zen Stremavrovo pro království české z dne 19. dubna 1880 (zemského zákonníku č. 14) má býti zrušeno a tím sám základní zákon státní, zaručující v článku XIX. rovné právo všech v zemíeh obvyklých jazyků v úřadě, zrovna ve ve- řejném životě nejdůležitější země monarchie má býti z kořenů vyvrácen. Slabou útěchou vůči této základoborné revoluci v našem právu zemském a národ- ním může nám býti ustanovení, že stejné bezpráví má se díti na vzájem Němcům při státních úřadech a soudech. v onom území, které podle famosní statistiky z roku 1890 na základě pověstně podvodného sčítání ná- rodnosti lidu dle »Umgangssprache vláda Körbrova uznává za oblasť ryze če- skou, v níž není nikde obce neb okresu s 25 procenty živlu německého. Zde zajisté
Němec Čecho Badenův Gautschův Čechy Trentino Prusko
15 article
vládám vídeňským jakživo ani nenapadne zříditi při úřadech a soudech tlumočníky překladače pro Němce, poněvadž se řekne zde každý úřadník musí býti v slove i písmě dokonale mocen němčiny, jako k tomu již státními zkouškami na universitě české jest donucen, zde odpadá tedy potřeba stýrati a provokovati Němce odmítáním německých jejich podání. zaváděním s nimi českých protokolův a če- ských přelíčení pomocí Hlumočníkův. Návrh Körbrův připouští sice v ryze českých okresech při c k. úřadech a sou- dech 1. stolice vnitřní úřadní če- štinu, ale — nastojte: veškeré zprávy úřadům centrálním, veškeré výkazy stati- stické, určené pro tyto centrální úřady, ve- škerá korrespondence s vojenským úřady, ba i s četnictvem, musí se díti ve státní němčině, kteráž také podrž monopol ve vnitřní správě a manipulac c. k. pošt a telegrafů a všech erárních prů- myslových závodů. Tedy všechen vzájemný styk »našiche politických, soudních a finančních úřadů stát- ních s těmito všemi ostatními úřady má se díti jazykem německým. Na jaké tu pra- skrovné políčko zůstává obmezena ta vnitřní úřadní čeština těch »našich« c. k. okresních soudů, hejtmanství a berních úřadů v našich ryze českých krajích! A mnoho-li se asi na- jde těch našich c. k. hejtmanů, soudců a berních, kteří bv si troufali odbýti Němce resolutním: »Žde neúřadujeme něme- cky?!« Vestigia terrent. Známo, jak se dařilo těm nemnohým poctivým českým soud- cům a úřadníkům, kteří chtěli platná naří- zení Badenova, ba i Gautschova proti Němcům správně a věrně dle ducha i písmeny jejich v úřadování provádět. Jakž by teprv bylo pod olověnou střechou příštího zákona Körbrova !e Potud náš druhý mimořádný zpravoda vídeňský.
Němec Vestigio Badenův Gautschův
16 article
Tak tedy konečně pan Körber přizna barvu. Před týdnem vypravoval vůdee německých nacionálů poslane Prade svým voličům v Liberci, jak du- razně němečtí nacionálové mim konference pana Körbra zpracovávali - »My jsme v soukromých roz mluvách« — pravil doslovně: »nezůsta- vili vládu Körbrovu v žádné pochybnosti o tom, čeho my Němci chceme, totiž: aby po- dala říšské radě návrh zákona na zavedení němčiny jako řeči státní neb zprostředko- vací a dále, aby podala dva návrhy zá- konů, z nichž jeden by upravoval otázku jazykovou při státních úřadech v Čechách a druhý na Moravě.« Uzákonění státní němčiny však pozna- menal Prade proti Schönererovi za věc státu a vlády, nikoli za pilnou nutnost a potřebu německých stran. »Pouhá státní němčina by nám Němcům nepomohla.« Však neskonale důležitějším vidělo se mu za to býti, aby vláda v Čechách provedla národn rozhraničení a rozdělení země české až nahoru ku vrchním úřadům, ku místodržitelství a vrchnímu soudu zemskému, ku finančním ředitelstvům, poštovním a te- legrafním ředitelstvům, ba až do sněmu zem- ského (náródními kuriemi). »Na to nalehám především,« končil, »aby v naše kraje byli dosazováni pouze úřadníe naší německé národnosti, to jsou naše nejdůležitější nárední potřeby a nut nosti.«
Körber Körbr Němec Liberec Čechy Morava
17 article
Tak zněly tolikéž požadavky pověstného loňského svatodušního programu německých obstrukčníků. Výminkou koncedovali nám milost páni po výměře rozsáhlého oboru státní němčiny, že prý »může býti čeština pří- pustnou za vnitřní jazyk v oněch okre- sech, které stanoveny budou jako české« — ale za to požadovali, aby v německém území správním národně roz- hraničeného království českého byla němčina netoliko vnitřním a le i vnějším jazykem všech státních úřadův, t. j. jazykem korrespondence ve věcech stran se týkajících, ja- zykem jednání a vyřízení, aby v německém území správním a v něme ckých samostatných odděleních nejvyšších státních a správních úřadů v zemi byli dosazováni jenom úřadníci německé národnosti. Nuže, z hořejších zpráv našich viděti do jaké osudné míry kabinet Körbrů vyhovuje těmto postulátům velkoněmecké irredenty v království českém. Jak si ona přeje, chce předložiti ne- kompetentní říšské radě jazykový zá- kon pro Čechy a pro Moravu; jak si ona přeje, vylučuje Slezsko; jak si ona přeje chce rozdělit království české v národní správní obvody: jediné, v čem prozatím německým hegemonům ještě nevyhovuje, jest uzákonění státní něm- činy a zřízení samostatného ně mecko-národníhotělesa úřadni- ckého v Čechách. Toho si přece dosud netroufá. Ale za to překonává i požadavky sa- mého svatodušního programu německého tím, že navrhuje, aby v ně- meckém území státní úřady a soud nebyly povinny ani českých po- dání přijímati!! To jest vrchol urážky starobylému domovskému právu jazyka a ná- roda českého v tomto království a na tuto neslýchanou urážku dá národ český svou ne- slýchanou odpověď. Hádanka sfingy Körbrovy je odhalena, sfinga a s ní cislajtánský parla ment pořítí se odporem českého národa do propasti zasloužené
Čechy Morava Slezsko
18 title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
19 article V Pařižl, 18. dobna.
V Pařižl, 18. dobna. Vesele vlají prápory všech barev s budo všech národů do jasného azuru obloby. Na Ely sejských polich zazářila zeleň stromů a zapestřily se rozkošné jarní toalety a slunečníky, rozvíři se šumný proud hrčicích povozů pod vlahým dechem slunce. Paříž objevila se dnes v plném kouzlu svých jarních vděků. A výstava naplnila mne dnes přes všechen zmatok a shon, připo- mínající stěhování obrovského skladiště, obdivem svými půvaby, ovšem, dosud jen zevnějšími. Takový krásný, sluneční jarní den pařížský vy- volává záchvěv radosti i v duši blaseovaných a omrzelých, usmiřůje, volá novými, světlými touhami života, osvěžuje energii — a vlévá do všednosti pařížských ulic trochu poesie. Není divu, že i to město fantastických paláců, smě- lých kopulí, pyšných věží, plné nádhery a exotič- nosti, velkoleposti a banálnosti, které rozkládá se jako velké mezinárodní tržiště ve středu Pa- říže, zaskvělo se v odlesku těch rozkoší a krás jarních novými půvaby a jež přivedly v plnou platnost všechnu lepost bílých paláců, pestrýeh pavillenů, luzných zahrad Výstava světová má vskutku nepopírateln krásy. Některá místa upoutají svou malebností. mají ladnost a vkus, nádhoru i eleganci a s tím pozadím Paříže tvoří obraz neskonale milý a kou- zelný. Až bude hotova ... ano .. . až! Oficiální bulletiny, jimž nikdo ovšem nověri, oznamují, že do 1. května bude zatlučen na výstavě po- slední hřebík. V drebném prodejii reaní čílo o sobě . . . sa 3 dpolední . ve allalkách sa venkovie cdpetodnle. . . . . . . 1aseras, plali so hotově naplea Ptolacsní arty přijin dplsl tskárna epslies árarich lotkae Rukopisy ae novraneii
Paříž
20 article
Ta fráze páně Picardova o posledním hřebík připomíná pověstné slovo maršálka Leboeufa o úplné připravenosti francouzské armády — až do posledního knofliku. Pan Picard nepovede ovšem svou výstavní armádu k žádnému Sedanu, naopak, světová výstava bude pro Francii velkým vítězstvím, snad i vítězstvím nad německou prací, která do Paříže vtrhla v nejplnější síle, ale roz- paky, jež způsobeny jsou vystavovatelům, nemo- houcím ještě rádně installovati a znepokojení obecenstva předčasně zahájenou výstavou, jsou velkými stíny, vrženými do jasu světové výstavy. Ve výstavě se pracuje horečně — energi a výdatnost dělníků vzbuzuje respekt — ale obe- censtvo dosud musí se spokojovati hlavně jen s obdivováním facad. Málokteré budovy jsou uvnitř zařízeny, jen několik attrakčních podniků si přispíšilo a vytahují vám franky z kapes.
Picardův Picard Sedan Francie Paříž
21 article
Nejeffektnější partie výstavy avenue Ale- xandra III., vedouci mezi oběma paláci pol elysejských přes široký, nádherný nový mos na esplanádu Invalidovny, připomínala již dne svým vzhledem obraz intensivně rozproudéného šumného života velikých dnů výstavních. Zá- stupy tisíců přecházely a hlaholily mezi oběma. paláci, které jsou opravdovou ozdobou výstavy, Velký palác má mohutné sloupoví, harmonicky sladěné průčeli, ač je skleněná kopule příliš rozložitá a vypouklá. Menšt palác pak vyniká graciesnosti Trianonu, lepou elegancí svého por- tálu. Za mostem se štíhlými pylony, na nichž září pozlacené allegorie, rozkládají se pittoreskně rozčleněné, do titěrných výběžků krajkovitě vy- bihající obrysy bílých, sádrou drobně polepených výstavních paláců, nad nimiž v hlubině obzoru dominuje vznešená, chmurně vážná kopule dómu Invalidů, kde odpočívá Napoleon V těchto místech, nejkrásnějších z celé vý- stavy, je sneseno ohromné bohatství uměnía uměleckého průmyslu, dosud nevídané spousty pokladů, vyšlých z atelierů a dílen, z umných rukou lidských. Nikdy nebyla učiněna dosud tak kolossální přehlídka umělecké práce, jaká se zdo objeví snad již ve čtrnácti dnech v plném lesku.
Trianon Invalidovna Menštátný palác
22 article
Již jen tato část výstavy stojí za to, aby se sem hrnulo lidstvo celého světa. Zde bude triumfovati krása a vkus. Jako úžasné bohatství umění uzřite v avenui Ale- zandra III. a na esplanadě, dovedete si jen slabě představiti, uvážíte-li, že oba paláce na polích elysejských jsou věnovány výtvarnému umění a to stoleté retrospektivní výstavé fran- couzského umění a desetileté výstavě mezi- národní. Kdežto celý ten široký a rozsáhlý okruh pavillonů na esplanádě bude hlavně vé- nován uměleckému průmyslu. Procházel jsem dnes buďovami témi. V velikém paláci vybalují a rozestavují se skulp- tury v nesmírné sini ústřední. Malý palác je dosud zcela prázdný. Na esplanadě je vnitřek budov ve stavu prvních příprav k instalaci — podlaha, schodiště se teprve upravují, vítrinya portály staví, bedny zůstávají zabedněny. Jen někde je viděti nějaký kout již zařízený, něja- kou vitrinu neb kolekci hotovou. Nejpokročilejším je rakouské oddělení. Český intorieur, k jehož instalaci přibyl sem prof. Koula, je již do nejmenších podrobností hotov. Nechci se ukvapovati úsudkem, ale mohu již nyní tvrdit, že český interieur svým vybroušeným vkusem, originálním a ryzím cha- rakterem uměleckým, svou rázovitostí českou nezanikne, neztratí se vedle ostatních interieurů. Vzbuzuje již nyní všeobecný obdiv. Překonává velice banální pitvornost interieuru vídeňské průmýslové školy, provedeného v bastardním slohu vídeňské secesse.
Koula
23 article
České umění a česká práce byly stěsnány na nejmenší, nejskromnější místo, ale i tak do- vedou si zjednat uplatnění. Budou státi v roz- hodné převaze nad ostatními rakouskými oddé- leními. To platí též o interieuru české průmy- nícením a nadšením četl, co měl pro své při- chystáno Švestka A když po hodině skončil, vše se k němu hrnulo a ruce mu tisklo. Pan starosta dal od- hlasovati panu Pockovi projev nezlomné důvěry. jenž počínal také tentokráte v Syrovátce ob- vyklými slovy: My, konservativní voličové atd. Přišel i kostelník, aby panu poslanci za řeč, jakou dosud nikdy neměl, ruku stiskl A což pan Švestka, jak tomu bylo, když rozevřel v Troufalovicích na místě svého nám jiz známého spoechu páně Peckovo umírněné pobožné povídání? Chtěl simulovati z počátku nemoc, uměle se zkroutiti, jako by ho byla drobet ra- nila mrtvice. Však když byl v nejhorším, tu tajuplným působením oné zvláštní, nepochopi- telné síly, jež mimoděk budí v nás tytéž či při- buzné myšlénky, které má kdosi, jenž třeba na sto mil vzdálen, dán mu tajuplný pokyn, učinit v Tronfalovicích totéž, co v Syrovátce jeho sou- druh Pecka. Spustil a bodinu vykládal Troufalovickým pozvolném mirném postupu a o zásluhách, jež s byla získala myšlenka konservativní o rozvj lidstva. Bouřlivý souhlas sice neklidil, však na ko- nec byla mu přece jenom vyslovena důvěra, poněvadž prý za trvajících poměrů umírněné slov nemůže býti na škodu, a poněvadž káže to ne- jen zdvořilost ale i starý troufalovický zvyk. pozvati pana poslance na oběd a vysloviti mu důvěru a spokojenos.
Švestka Pock Peckův Peck Český uměný
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praz e, 21. dubna. Především budiž výslovně konstatováno, ž historie, kterou vypravovati budu, neudála s v Čechách. Každý poměrů znalý čtenář uzná, že cos podobného by se v této pokročilé a po- liticky tak vyspělé vlasti ani přihoditi nemohlo. Potom bych si vyprosil, aby, jako již často s stalo, neviděl pan X neb pan Y v některé z osob, jež ve vypravování mém dovolí si vy- stoupiti, svou vysoce ctěnou fotografii. Nezabývám se tímto metiorem i byl bych nucen odpovědět pánu, který by se na mou povídačku chytil, Göthovými veršíky ve volném překladu : M humor hned tak každý osel neporuší. Jen ten. jenž u každých se staví vrat a do prsou s buší — a obdivuje oslí tvář, řve: na mou duši — vždyt jsou to přece moje oslí uši ! — Tak. Je tomu již několik let, co z nádraží hlav- ního města ve druhé třídě rychlovlaku vyjel tři páni. Jeden z nich byl hladce oholený bled muž s velikou pleší, na níž položeno byl směrem od týla kčelu několik úzkých souběž- ných proužků prošedivělých vlasů. Byl asi šedesát let stár. Druhý byl dobře živený p- desátník, s černým plnovousem a s těkavostí člověka, který věčně má na kvap, v němž všechno hraje a ani jediný sval, ani jediný čiv mu nedá pokoje. Třetí, jenž při vstoupení pány zběžně pozdravil, sedl diagonálou do kouta pustil se do čtení novin. »Kam pak, pane — nu řekněme třeb Pecko — spustil udiveně první pán, spatřiv soudruha — representanta lidu. »Kam jinam než — nu, řekněme třeba do — Syrovátky. Víte, že jsem tam poslancem že mám povinnost aspoň jednou v roce ukázat se tam svým voličům a objasnit situaci. Nu a vy pane — Švestko, kam pak vy s ženete ?
Göthův Pecka Švestka Praz e Čechy
25 article
»Několik stanic pojedeme společně, pak ale se rozloučíme. Vy odeberete se na severovýchod. já na jihozápad a sice do — Troufalovic. Jak vám dojista známo, jsem také poslancem mne také chtějí voličové vidět. »Oba tedy za stejným účelem, jaká to ná- hoda. Toť se ví, že tam budete mít velkou řeč ?« »Ovšem, pane Pecko, i doufám, že způsob sensaci.« »To doufám také já. Řeč má je pln nových, dosud nikde neuveřejněných myšlenek a z brusu nových problemů. Krajina, již z stupuji, je, jak známo, velice konservativná musí se s ní zacházeti velmi opatrně. O, kdybych měl takový okres jako vy l« »Jděte k šípku, pane Pecko, kdybystes tam pomodlil růženec, pochodil byste nejlépe. Jinak ale u mne. Z mě řeči musí kapat krov. aby se jim zalíbila. Musím do všeho mlátit sekat a neustati dříve, až jsou z toho cucky. Ale já to umím. Mám toho zde v kapse plné tři archy. Bůh jim buď milostiv, až to na n spustím. Že mi bude potom ale ležák dobře chutnat, o tom jsem přesvědčen. Teď ale stu- dujme.« — — — Na to každý zabořil se do svého kouta oba jali se svým řečem poslední dodávati politury. Hluboké ticho, jež panovalo ve vagoně, přerušeno bylo třetím pánem, jenž vystrči z haldy novin hlavu a představil se svým spolu cestujícím jako novinář Sejček, který si vyjel. aby obcoval oběma schůzím: schůzi páně Švestkově i páně Peckově a který byl uveden do strašných rozpaků sdělením, že obě ve městech od sebe tři mile vzdálených ve stejnou konají se dobu. Co čínit a jak to zařídit? »Se mnou musíte jet !« dokazoval Švestka »Nikoli,« má schůze je důležitější, zas
Pecka Sejček Peckův Švestka
27 article
»Dostanete ode mne bedničku nejjemnějších trabuk« — sliboval Švestka. »Ode mne koš šampaňského« — zase par Pecka, Pan Sejček se zamyslil »Mám skvostnou myšlenku« — zvolal po jednou. »Jakou, jakou? Sem s ní !« — znělo t unisono. »Nepojedu nikam. Ani do Troufalovic, an do Syrovátky a sice proto, abych zůstal ne- stranným. Vy mi své řeči, jež jste právě stu- dovali, půjčíte, já nyní mezi jízdou udělám ai z nich rychle stenografický výtah a co dál se stane, mi laskavě dotelegrafujete, není-liž pravda ?. »Srozuměni. Zde koncept, ale popilte si Byl bych bez něho ztracen« — na to roz- radostněn pan Švestka. »A zde můj,« dodal pan Pecka. »Najdete- v něm nějaký nesmysl, škrtněte ho.« — — — Za chvilenku chrápali oba, mezi tím, co tužka Sejčkova lítala sem tam po papíře Vlak stanul právě na stanici, kde dráha do Troufalovic odbočila, když Sejček se svým úkolem byl hotov. Složil rychle koncepty, vloži je do obálky a vrátil a poděkováním represen- tantům národa. Rozloučiv se s nimi, prohlási, že nejbližším vlakem vrátí se opět do hlavníh městu.- Za chvilku odnášel vlak pana Švestku k Sv- rovátce a pana Pecku k Troufalovicům. Sejčel hověl si zatím v restaurantu a hned po ránu statně popíjel. Měl k tomu příčiny. Netřeba teprve připomínati, že byl pan Pecka v Syrovátce velice slavnostné uvítán. Do- stavilať se na nádraží celá městská rada s purk- mistrem v čele, přišel také titulární pan děkan, pan vrchní lesní a lékárník, potom hasiči, vete- ráni a damský spolek sv. Notburgy s městsko hudbou. Venku vypaloval vrchní policajt rány ze staré brokovnice do sudu. Je to effektnějsí a při tom lacinější střelba, než z hmoždíři.
Švestka Peck Sejček Sejčkův Troufaloviec Sejčel Jaca Troufalovice Syrovátka spolek svatý . Notburg
28 article
Pan poslanec zaveden byl »k bílému be- ránku« na sál a tam čistě vypranými družičkami doprovozen na podium. Po chvilce zavzněl páně starostův zvonek a shromáždění, jež ve smyslu tom bylo dobře instruováno, provolalo panu Pe- ckovi hlučné »na zdar !a Pan Pecka hluboce se uklonil, sáhl do kapsy kabátu a vyňal z ní mnohoslibným pohybem ruky hrst papíru. Promluviv několik úvodních slov, rozevřel archy, upřel v ně zrak a — — leknutím by se byl skácel s podia. Proklatý Sejček !. Vyměni mu koncept za páně Švestkův a tím ho učini nemožným. Zatemnilo se mu v očích a cítil. jak proudem žene se mu krev do hlavy.
Peck Sejček Švestkův
29 article
Cítil, jak kolena se mu třesou, jak pozbý- vají síly nésti tělo a bůh vl, co by se bylo stalo, kdyby v okamžiku nejkritičtějším neby zaslechl se strany, kde seděla honorace, dosud nejvěrnější jeho stoupenci, podezření, že je opilý. Jako by se byla odkudsi z tajuplné riše idel snesla k němu spasná myšlenka, zapomně v okamžiku tom na to, k jakým mluví lidem zapomněl, k jaké straně se hlásí, na jaké přísa- hal zásady a jal se s takovým ohněm předčitati páně Švestkův koncept, jako by byl přišel hla- sati zbloudilým nové evangelium. »Dokazuje se vám, že svobodomyslnost ve zhoubu nás vrhne, že svobodomyslnost nezná přirozeného vývoje, zobecnělých zvyků a oněch ušlapaných cest, jež opustiti znamená zkázu. Dokazuje se vám, že konservatismus je brzda, jež zdržuje přiliš di- voký a proto nezdravý vývoj společnosti lidské, ale nevěřte tomu. Porovnejte a přesvědčíte se, v jakém nalezáme se stavu oproti sousedům, jimž příčinu máme záviděti. Nemáme zapotřebí brzd, aby pokrok zdržovaly, ale sedmímilových bot, abychom ostatní šťastnější dohonili. Zdržo- vati pokrok, znamená ubíjeti lidové štěstí !« — A bouře potlesku snesla se na hlavu páně poslancovu. A když už byl v tom, ještě s větším za-
Švestkův
30 article
Pan Sejček doutníky své dostal a také své šampaňské. Však od té doby stal se z něho zlý člověk. Od té doby věří jenom každému dru- hému veřejně promluvenému slovu a strašně se směje, když se v pravém demokratickém zaní- cení dovolává někdo lidové vůle, lidového soudu a lidové suverenity. Říkává, aniž by kdo měl tušení, co to znamená »Vyměňte jim ve vagoně kuverty a vyměnili jste jejich přesvědčení
Sejček