2
masthead
V Praze, v neděli dne 22. dubna 1900.
Praha
5
masthead
Na ranní a odpol. Misty
předplácí se:
v Praze v sdninístna
n rtle. . .
n rolí drndik.
n ne ista
vo nlisne
Misty
Praha
7
masthead
ne atrrkeo 1 aie
rji siei
rei
9
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
10
article
Tajný plán Körbrův odhalen!
Tajný plán Körbrův odhalen!
Tajemství sfingy-Körbra jest odhaleno
Chce roztíti gordický uzel dvacítiletého sporu
našeho s Němci o rovné právo jazyka na
šeho v úřadech a soudech státních vládní
osnovou jazykového zákona pro
Čechy a Moravu, který příštího měsíce
předloží poslanecké sněmovně parlamentu
cislajtánského! Má prý jej již hotový ; —
zda-li ho schválila již také ministerská rad
a zasedající v ní »český ministr«, nevíme
ale ve vídeňských kruzích politických již
pokládají tento »zákon Körbrův« z a ne-
odvratné fatum našeho národa,
ale také — rakouské ústavnosti.
Neboť neprojde-li v cislajtánské sněmovně
poslanecké, zlomí prý to vaz nikoliv vládě
Körbrově, nýbrž parlamentu Cislajtanie.
Nuž a kterak vypadá tento mistrovský
kousek státnické moudrosti vlády, která
ve svém programu slibovala še-
třiti základním zákonem státním zaručené
nám rovnoprávnosti v úřadechí
Se dvou stran dostalo se nám o něm
současně od vídeňských našich přátel žádou-
cího světla. Jeden z mimořádných těch zpra-
vodajů našich píše nám
Z Vídně, 20. dubna.
Němec
Čechy
Morava
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Časopisy rozmánitých stran i frakcí přin
šejí zprávy, že vláda Körbrova hodlá, nezda-
ri-li se, konference česko-německé, sama před-
ložiti říšské radě ku projednání osnovu zákona.
upravující jazykové poměry v království českém
i na Moravě.
»Reichswehr«, v níž mnohdy vládní
názory se ukládají, dokonce prohlašuje, že p ý
tento vládní návrh zákona má býti jakousí vý-
slednicí mezi názory českými a německými. —
Z vládní strany se oznamuje, že dne 5.
května t. r. mají býti svolány zase konference
smiřovací. Poněvadž dosud jsme se nedočetli.
že v konferencích bylo jednáno o jazykových
poměrech při státních úřadech, má patrn
v těchto konferencích dodatných o tom býti
jednáno, a odtud chce vláda tedy dosáhnouti
oné výslednice.
To ale nesrovnává se s tím, čeho právě
z velmi dobrého pramene se dovídám a co Vám
sděluji ku charaktoristice politických poměrů
vůbec a svolání smiřovacích konferencí zvlášt
Vláda má jazykové zákony pr
Moravu a Čechy — ale jen pro tyt
dvě země — hotové a chce je před-
ložiti — řišské radě. Na těch návrzích
nezmění patrně již ničeho ani nějaké porady
ani smiřovací konference, jež jsou tedy pouhou
záclonou.
Čecho
Morava
12
article
Informoval jsem se spolehlivě i dozvěděl
se o tom podrobností, kteréž, jsou-li pravdivy
— a já nemám příčiny o pravdivosti pochybovat
— přinutí poslance českého národa, aby nejen
z kompetenčních důvodů — ana říšská rada
není příslušnou k projednání jazykového zákona
pro království české — nýbrž i z důvodů věc-
ných postavili se co nejrozhodněji proti tako-
vémuto »řešení« otázky jazykové v Čechách
na Moravě.
Slyšme! Moravský zákon založen jes
na zásadě smíšenosti celé Moravy a dle
toho řeší se otázka jazyka v zevnějš ím
jednání úřadů se stranami obdobně dle zásad
Badenových: Vnitřním jazykem při vě-
cech českých stran ponechává se čeština
za to ostatní služební jazy k, přesněji
řečeno, vlastní vnitřní jazy k úřadní má
býti — německý!
V král. českém tvoří se vládní osnovou
zákona německé uzavřené území! Če-
ština z uzavřeného německého
Badenův
Čechy
Morava
český národ
13
article
RODNILIS
RODNILIS
lůzemí de jure zhola se vylučrjel
Německé území bude zcela německé, vedl
něho bude území české a území smíšené, t. j
německo-české.
V německém území podat může Čech po-
dání české, jen když není něm
ckého jazyka znalý (l!) a když nemá
právního zástupce (advokáta nebo notáře).Ji
nak musí býti podání německé. T
též má býti obdobně v o kresích če
ských; ale kdo by se při tom nesmál ! ! V -
řizování českých podání má býti v ně-
meckých okresích německé, na základě něme-
ckého překladu, a jen n. z vláštní požá-
dání může strana obdržeti překlad ve svém
jazyku. Ve sporech a věcech t re stníc
má býti jednáno prostřednictvím tlumočníkůl
Tito maji býti jmenováni extra statum vládou.
Při nynějším ústním řízení znamená ustano-
vení tlumočníků veliké zheršení vě ci,
jakého v Čechách dosud nebylol
A k tomu má se ihned s největším
urychlením přikročiti k národnos-
nímu obranič ní okresů, úplně
dle přání německých nacionálů
Dovídáme se ovšem, že vnitrní úřa d ne
jazyk český jest v návrhu také obsažen,
ale ve velmi omezené for mě,
přece v poněkud větším rozměru než na Mo-
ravě. Ale i kdyby byl v jakékoli rozsáhlé způ-
sobě nám přiznán, žádají se od nás za to, jak
jsme viděli, tak ohromné oběti, že žádný
upřímný Čech nemůže jich přinésti! To jsem
se dověděl a mám za svoji povinnost Vám to
sdělit. Myslím, že to mluví samo sebou.e
Druhý zpravodaj náš úplně vše to po
tvrzuje a ještě některé zajímavé podrobnosti
přičiňuje. Z dopisu jeho vyjímáme:
Tito
Čechy
14
article
Letošní jaro přináší Němcům růže, nám
trní. Našla se rakouská vláda, která si troufá
vyplniti Němcům v Čechách jejich nejsmě-
lejší sen: která odvažuje se národním roz-
hraničením okresů zrušit odvěké rovné do-
movské právo jazyka českého ve státní správě
skoro celé třetiny země českéa
zřídit Němcům na severu Čech německé
Trentino, kamž by nesměla dojíti více žádná
česká podání, kde by se s Čechem při c. k.
soudech a úřadech státních zaváděl výslech
a protokol jako v Prusku buď jen německy
nebo pomocí tlumočníků, jakýchsi to úřad-
níků extra statum, kterým by zároveň ná-
leželo překládati ta sporá česká podání, jez
by německý úřad neb soud milostivě vý-
minečně přijal jen tehda, když by česká
strana prokázala, že německy neumí. Ve-
škerá přelíčení civilní jako trestní dála b
se tam s Čechy pouze po německu, čeští advo-
káti byli by nuceni hájiti české klienty ně-
mecky a výměr jako rozsudek byl by vy-
dán z pravidla po německu a jen ku zvláštn
žádosti po česku. Tedy nejen Badenova
a Gautschova nařízení, ale i naří zen
Stremavrovo pro království české z
dne 19. dubna 1880 (zemského zákonníku
č. 14) má býti zrušeno a tím sám
základní zákon státní, zaručující
v článku XIX. rovné právo všech v zemíeh
obvyklých jazyků v úřadě, zrovna ve ve-
řejném životě nejdůležitější země monarchie
má býti z kořenů vyvrácen.
Slabou útěchou vůči této základoborné
revoluci v našem právu zemském a národ-
ním může nám býti ustanovení, že stejné
bezpráví má se díti na vzájem Němcům při
státních úřadech a soudech. v onom území,
které podle famosní statistiky z roku 1890
na základě pověstně podvodného sčítání ná-
rodnosti lidu dle »Umgangssprache
vláda Körbrova uznává za oblasť ryze če-
skou, v níž není nikde obce neb okresu
s 25 procenty živlu německého. Zde zajisté
Němec
Čecho
Badenův
Gautschův
Čechy
Trentino
Prusko
15
article
vládám vídeňským jakživo ani nenapadne
zříditi při úřadech a soudech tlumočníky
překladače pro Němce, poněvadž se řekne
zde každý úřadník musí býti v slove
i písmě dokonale mocen němčiny, jako
k tomu již státními zkouškami na
universitě české jest donucen, zde
odpadá tedy potřeba stýrati a provokovati
Němce odmítáním německých jejich podání.
zaváděním s nimi českých protokolův a če-
ských přelíčení pomocí Hlumočníkův.
Návrh Körbrův připouští sice v ryze
českých okresech při c k. úřadech a sou-
dech 1. stolice vnitřní úřadní če-
štinu, ale — nastojte: veškeré zprávy
úřadům centrálním, veškeré výkazy stati-
stické, určené pro tyto centrální úřady, ve-
škerá korrespondence s vojenským
úřady, ba i s četnictvem, musí se
díti ve státní němčině, kteráž také podrž
monopol ve vnitřní správě a manipulac
c. k. pošt a telegrafů a všech erárních prů-
myslových závodů.
Tedy všechen vzájemný styk »našiche
politických, soudních a finančních úřadů stát-
ních s těmito všemi ostatními úřady má se
díti jazykem německým. Na jaké tu pra-
skrovné políčko zůstává obmezena ta vnitřní
úřadní čeština těch »našich« c. k. okresních
soudů, hejtmanství a berních úřadů v našich
ryze českých krajích! A mnoho-li se asi na-
jde těch našich c. k. hejtmanů, soudců
a berních, kteří bv si troufali odbýti
Němce resolutním: »Žde neúřadujeme něme-
cky?!« Vestigia terrent. Známo, jak se
dařilo těm nemnohým poctivým českým soud-
cům a úřadníkům, kteří chtěli platná naří-
zení Badenova, ba i Gautschova proti Němcům
správně a věrně dle ducha i písmeny jejich
v úřadování provádět. Jakž by teprv bylo
pod olověnou střechou příštího zákona
Körbrova !e
Potud náš druhý mimořádný zpravoda
vídeňský.
Němec
Vestigio
Badenův
Gautschův
16
article
Tak tedy konečně pan Körber přizna
barvu. Před týdnem vypravoval vůdee
německých nacionálů poslane
Prade svým voličům v Liberci, jak du-
razně němečtí nacionálové mim
konference pana Körbra zpracovávali -
»My jsme v soukromých roz
mluvách« — pravil doslovně: »nezůsta-
vili vládu Körbrovu v žádné pochybnosti o
tom, čeho my Němci chceme, totiž: aby po-
dala říšské radě návrh zákona na zavedení
němčiny jako řeči státní neb zprostředko-
vací a dále, aby podala dva návrhy zá-
konů, z nichž jeden by upravoval otázku
jazykovou při státních úřadech v Čechách
a druhý na Moravě.«
Uzákonění státní němčiny však pozna-
menal Prade proti Schönererovi za věc státu
a vlády, nikoli za pilnou nutnost a potřebu
německých stran. »Pouhá státní němčina by
nám Němcům nepomohla.« Však neskonale
důležitějším vidělo se mu za to býti, aby
vláda v Čechách provedla národn
rozhraničení a rozdělení země
české až nahoru ku vrchním úřadům, ku
místodržitelství a vrchnímu soudu zemskému,
ku finančním ředitelstvům, poštovním a te-
legrafním ředitelstvům, ba až do sněmu zem-
ského (náródními kuriemi). »Na to nalehám
především,« končil, »aby v naše kraje
byli dosazováni pouze úřadníe
naší německé národnosti, to jsou
naše nejdůležitější nárední potřeby a nut
nosti.«
Körber
Körbr
Němec
Liberec
Čechy
Morava
17
article
Tak zněly tolikéž požadavky pověstného
loňského svatodušního programu
německých obstrukčníků.
Výminkou koncedovali nám milost
páni po výměře rozsáhlého oboru státní
němčiny, že prý »může býti čeština pří-
pustnou za vnitřní jazyk v oněch okre-
sech, které stanoveny budou jako české« —
ale za to požadovali, aby v německém
území správním národně roz-
hraničeného království českého
byla němčina netoliko vnitřním
a le i vnějším jazykem všech státních
úřadův, t. j. jazykem korrespondence ve
věcech stran se týkajících, ja-
zykem jednání a vyřízení, aby
v německém území správním a v něme
ckých samostatných odděleních
nejvyšších státních a správních
úřadů v zemi byli dosazováni jenom
úřadníci německé národnosti.
Nuže, z hořejších zpráv našich viděti
do jaké osudné míry kabinet Körbrů
vyhovuje těmto postulátům velkoněmecké
irredenty v království českém.
Jak si ona přeje, chce předložiti ne-
kompetentní říšské radě jazykový zá-
kon pro Čechy a pro Moravu; jak si ona
přeje, vylučuje Slezsko; jak si ona přeje
chce rozdělit království české
v národní správní obvody: jediné,
v čem prozatím německým hegemonům
ještě nevyhovuje, jest uzákonění státní něm-
činy a zřízení samostatného ně
mecko-národníhotělesa úřadni-
ckého v Čechách.
Toho si přece dosud netroufá. Ale za
to překonává i požadavky sa-
mého svatodušního programu
německého tím, že navrhuje, aby v ně-
meckém území státní úřady a soud
nebyly povinny ani českých po-
dání přijímati!! To jest vrchol urážky
starobylému domovskému právu jazyka a ná-
roda českého v tomto království a na tuto
neslýchanou urážku dá národ český svou ne-
slýchanou odpověď. Hádanka sfingy Körbrovy
je odhalena, sfinga a s ní cislajtánský parla
ment pořítí se odporem českého národa do
propasti zasloužené
Čechy
Morava
Slezsko
18
title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
19
article
V Pařižl, 18. dobna.
V Pařižl, 18. dobna.
Vesele vlají prápory všech barev s budo
všech národů do jasného azuru obloby. Na Ely
sejských polich zazářila zeleň stromů a zapestřily
se rozkošné jarní toalety a slunečníky, rozvíři
se šumný proud hrčicích povozů pod vlahým
dechem slunce. Paříž objevila se dnes v plném
kouzlu svých jarních vděků. A výstava naplnila
mne dnes přes všechen zmatok a shon, připo-
mínající stěhování obrovského skladiště, obdivem
svými půvaby, ovšem, dosud jen zevnějšími.
Takový krásný, sluneční jarní den pařížský vy-
volává záchvěv radosti i v duši blaseovaných
a omrzelých, usmiřůje, volá novými, světlými
touhami života, osvěžuje energii — a vlévá do
všednosti pařížských ulic trochu poesie. Není
divu, že i to město fantastických paláců, smě-
lých kopulí, pyšných věží, plné nádhery a exotič-
nosti, velkoleposti a banálnosti, které rozkládá
se jako velké mezinárodní tržiště ve středu Pa-
říže, zaskvělo se v odlesku těch rozkoší a krás
jarních novými půvaby a jež přivedly v plnou
platnost všechnu lepost bílých paláců, pestrýeh
pavillenů, luzných zahrad
Výstava světová má vskutku nepopírateln
krásy. Některá místa upoutají svou malebností.
mají ladnost a vkus, nádhoru i eleganci a s tím
pozadím Paříže tvoří obraz neskonale milý a kou-
zelný. Až bude hotova ... ano .. . až! Oficiální
bulletiny, jimž nikdo ovšem nověri, oznamují,
že do 1. května bude zatlučen na výstavě po-
slední hřebík.
V drebném prodejii
reaní čílo o sobě . . . sa 3
dpolední .
ve allalkách sa venkovie
cdpetodnle. . . . . . .
1aseras,
plali so hotově naplea
Ptolacsní arty přijin dplsl
tskárna epslies árarich lotkae
Rukopisy ae novraneii
Paříž
20
article
Ta fráze páně Picardova o posledním hřebík
připomíná pověstné slovo maršálka Leboeufa
o úplné připravenosti francouzské armády — až
do posledního knofliku. Pan Picard nepovede
ovšem svou výstavní armádu k žádnému Sedanu,
naopak, světová výstava bude pro Francii velkým
vítězstvím, snad i vítězstvím nad německou prací,
která do Paříže vtrhla v nejplnější síle, ale roz-
paky, jež způsobeny jsou vystavovatelům, nemo-
houcím ještě rádně installovati a znepokojení
obecenstva předčasně zahájenou výstavou, jsou
velkými stíny, vrženými do jasu světové výstavy.
Ve výstavě se pracuje horečně — energi
a výdatnost dělníků vzbuzuje respekt — ale obe-
censtvo dosud musí se spokojovati hlavně jen
s obdivováním facad. Málokteré budovy jsou
uvnitř zařízeny, jen několik attrakčních podniků
si přispíšilo a vytahují vám franky z kapes.
Picardův
Picard
Sedan
Francie
Paříž
21
article
Nejeffektnější partie výstavy avenue Ale-
xandra III., vedouci mezi oběma paláci pol
elysejských přes široký, nádherný nový mos
na esplanádu Invalidovny, připomínala již dne
svým vzhledem obraz intensivně rozproudéného
šumného života velikých dnů výstavních. Zá-
stupy tisíců přecházely a hlaholily mezi oběma.
paláci, které jsou opravdovou ozdobou výstavy,
Velký palác má mohutné sloupoví, harmonicky
sladěné průčeli, ač je skleněná kopule příliš
rozložitá a vypouklá. Menšt palác pak vyniká
graciesnosti Trianonu, lepou elegancí svého por-
tálu. Za mostem se štíhlými pylony, na nichž
září pozlacené allegorie, rozkládají se pittoreskně
rozčleněné, do titěrných výběžků krajkovitě vy-
bihající obrysy bílých, sádrou drobně polepených
výstavních paláců, nad nimiž v hlubině obzoru
dominuje vznešená, chmurně vážná kopule dómu
Invalidů, kde odpočívá Napoleon
V těchto místech, nejkrásnějších z celé vý-
stavy, je sneseno ohromné bohatství uměnía
uměleckého průmyslu, dosud nevídané spousty
pokladů, vyšlých z atelierů a dílen, z umných
rukou lidských. Nikdy nebyla učiněna dosud tak
kolossální přehlídka umělecké práce, jaká se zdo
objeví snad již ve čtrnácti dnech v plném lesku.
Trianon
Invalidovna
Menštátný palác
22
article
Již jen tato část výstavy stojí za to, aby se sem
hrnulo lidstvo celého světa.
Zde bude triumfovati krása a vkus. Jako
úžasné bohatství umění uzřite v avenui Ale-
zandra III. a na esplanadě, dovedete si jen
slabě představiti, uvážíte-li, že oba paláce na
polích elysejských jsou věnovány výtvarnému
umění a to stoleté retrospektivní výstavé fran-
couzského umění a desetileté výstavě mezi-
národní. Kdežto celý ten široký a rozsáhlý
okruh pavillonů na esplanádě bude hlavně vé-
nován uměleckému průmyslu.
Procházel jsem dnes buďovami témi. V
velikém paláci vybalují a rozestavují se skulp-
tury v nesmírné sini ústřední. Malý palác je
dosud zcela prázdný. Na esplanadě je vnitřek
budov ve stavu prvních příprav k instalaci —
podlaha, schodiště se teprve upravují, vítrinya
portály staví, bedny zůstávají zabedněny. Jen
někde je viděti nějaký kout již zařízený, něja-
kou vitrinu neb kolekci hotovou.
Nejpokročilejším je rakouské oddělení.
Český intorieur, k jehož instalaci přibyl sem
prof. Koula, je již do nejmenších podrobností
hotov. Nechci se ukvapovati úsudkem, ale
mohu již nyní tvrdit, že český interieur svým
vybroušeným vkusem, originálním a ryzím cha-
rakterem uměleckým, svou rázovitostí českou
nezanikne, neztratí se vedle ostatních interieurů.
Vzbuzuje již nyní všeobecný obdiv. Překonává
velice banální pitvornost interieuru vídeňské
průmýslové školy, provedeného v bastardním slohu
vídeňské secesse.
Koula
23
article
České umění a česká práce byly stěsnány
na nejmenší, nejskromnější místo, ale i tak do-
vedou si zjednat uplatnění. Budou státi v roz-
hodné převaze nad ostatními rakouskými oddé-
leními. To platí též o interieuru české průmy-
nícením a nadšením četl, co měl pro své při-
chystáno Švestka
A když po hodině skončil, vše se k němu
hrnulo a ruce mu tisklo. Pan starosta dal od-
hlasovati panu Pockovi projev nezlomné důvěry.
jenž počínal také tentokráte v Syrovátce ob-
vyklými slovy: My, konservativní voličové atd.
Přišel i kostelník, aby panu poslanci za řeč,
jakou dosud nikdy neměl, ruku stiskl
A což pan Švestka, jak tomu bylo, když
rozevřel v Troufalovicích na místě svého nám jiz
známého spoechu páně Peckovo umírněné pobožné
povídání? Chtěl simulovati z počátku nemoc,
uměle se zkroutiti, jako by ho byla drobet ra-
nila mrtvice. Však když byl v nejhorším, tu
tajuplným působením oné zvláštní, nepochopi-
telné síly, jež mimoděk budí v nás tytéž či při-
buzné myšlénky, které má kdosi, jenž třeba na
sto mil vzdálen, dán mu tajuplný pokyn, učinit
v Tronfalovicích totéž, co v Syrovátce jeho sou-
druh Pecka.
Spustil a bodinu vykládal Troufalovickým
pozvolném mirném postupu a o zásluhách, jež s
byla získala myšlenka konservativní o rozvj
lidstva.
Bouřlivý souhlas sice neklidil, však na ko-
nec byla mu přece jenom vyslovena důvěra,
poněvadž prý za trvajících poměrů umírněné slov
nemůže býti na škodu, a poněvadž káže to ne-
jen zdvořilost ale i starý troufalovický zvyk.
pozvati pana poslance na oběd a vysloviti mu
důvěru a spokojenos.
Švestka
Pock
Peckův
Peck
Český uměný
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praz e, 21. dubna.
Především budiž výslovně konstatováno, ž
historie, kterou vypravovati budu, neudála s
v Čechách. Každý poměrů znalý čtenář uzná,
že cos podobného by se v této pokročilé a po-
liticky tak vyspělé vlasti ani přihoditi nemohlo.
Potom bych si vyprosil, aby, jako již často s
stalo, neviděl pan X neb pan Y v některé
z osob, jež ve vypravování mém dovolí si vy-
stoupiti, svou vysoce ctěnou fotografii. Nezabývám
se tímto metiorem i byl bych nucen odpovědět
pánu, který by se na mou povídačku chytil,
Göthovými veršíky ve volném překladu : M
humor hned tak každý osel neporuší. Jen ten.
jenž u každých se staví vrat a do prsou s
buší — a obdivuje oslí tvář, řve: na mou
duši — vždyt jsou to přece moje oslí uši ! —
Tak.
Je tomu již několik let, co z nádraží hlav-
ního města ve druhé třídě rychlovlaku vyjel
tři páni. Jeden z nich byl hladce oholený bled
muž s velikou pleší, na níž položeno byl
směrem od týla kčelu několik úzkých souběž-
ných proužků prošedivělých vlasů. Byl asi
šedesát let stár. Druhý byl dobře živený p-
desátník, s černým plnovousem a s těkavostí
člověka, který věčně má na kvap, v němž
všechno hraje a ani jediný sval, ani jediný čiv
mu nedá pokoje. Třetí, jenž při vstoupení pány
zběžně pozdravil, sedl diagonálou do kouta
pustil se do čtení novin.
»Kam pak, pane — nu řekněme třeb
Pecko — spustil udiveně první pán, spatřiv
soudruha — representanta lidu.
»Kam jinam než — nu, řekněme třeba do
— Syrovátky. Víte, že jsem tam poslancem
že mám povinnost aspoň jednou v roce ukázat
se tam svým voličům a objasnit situaci. Nu
a vy pane — Švestko, kam pak vy s
ženete ?
Göthův
Pecka
Švestka
Praz e
Čechy
25
article
»Několik stanic pojedeme společně, pak ale
se rozloučíme. Vy odeberete se na severovýchod.
já na jihozápad a sice do — Troufalovic. Jak
vám dojista známo, jsem také poslancem
mne také chtějí voličové vidět.
»Oba tedy za stejným účelem, jaká to ná-
hoda. Toť se ví, že tam budete mít velkou
řeč ?«
»Ovšem, pane Pecko, i doufám, že způsob
sensaci.«
»To doufám také já. Řeč má je pln
nových, dosud nikde neuveřejněných myšlenek
a z brusu nových problemů. Krajina, již z
stupuji, je, jak známo, velice konservativná
musí se s ní zacházeti velmi opatrně. O, kdybych
měl takový okres jako vy l«
»Jděte k šípku, pane Pecko, kdybystes
tam pomodlil růženec, pochodil byste nejlépe.
Jinak ale u mne. Z mě řeči musí kapat krov.
aby se jim zalíbila. Musím do všeho mlátit
sekat a neustati dříve, až jsou z toho cucky.
Ale já to umím. Mám toho zde v kapse plné
tři archy. Bůh jim buď milostiv, až to na n
spustím. Že mi bude potom ale ležák dobře
chutnat, o tom jsem přesvědčen. Teď ale stu-
dujme.« — — —
Na to každý zabořil se do svého kouta
oba jali se svým řečem poslední dodávati
politury.
Hluboké ticho, jež panovalo ve vagoně,
přerušeno bylo třetím pánem, jenž vystrči
z haldy novin hlavu a představil se svým spolu
cestujícím jako novinář Sejček, který si vyjel.
aby obcoval oběma schůzím: schůzi páně
Švestkově i páně Peckově a který byl uveden
do strašných rozpaků sdělením, že obě ve
městech od sebe tři mile vzdálených ve stejnou
konají se dobu.
Co čínit a jak to zařídit?
»Se mnou musíte jet !« dokazoval Švestka
»Nikoli,« má schůze je důležitější, zas
Pecka
Sejček
Peckův
Švestka
27
article
»Dostanete ode mne bedničku nejjemnějších
trabuk« — sliboval Švestka.
»Ode mne koš šampaňského« — zase par
Pecka,
Pan Sejček se zamyslil
»Mám skvostnou myšlenku« — zvolal po
jednou.
»Jakou, jakou? Sem s ní !« — znělo t
unisono.
»Nepojedu nikam. Ani do Troufalovic, an
do Syrovátky a sice proto, abych zůstal ne-
stranným. Vy mi své řeči, jež jste právě stu-
dovali, půjčíte, já nyní mezi jízdou udělám ai
z nich rychle stenografický výtah a co dál
se stane, mi laskavě dotelegrafujete, není-liž
pravda ?.
»Srozuměni. Zde koncept, ale popilte si
Byl bych bez něho ztracen« — na to roz-
radostněn pan Švestka.
»A zde můj,« dodal pan Pecka. »Najdete-
v něm nějaký nesmysl, škrtněte ho.« — — —
Za chvilenku chrápali oba, mezi tím, co
tužka Sejčkova lítala sem tam po papíře
Vlak stanul právě na stanici, kde dráha do
Troufalovic odbočila, když Sejček se svým
úkolem byl hotov. Složil rychle koncepty, vloži
je do obálky a vrátil a poděkováním represen-
tantům národa. Rozloučiv se s nimi, prohlási,
že nejbližším vlakem vrátí se opět do hlavníh
městu.-
Za chvilku odnášel vlak pana Švestku k Sv-
rovátce a pana Pecku k Troufalovicům. Sejčel
hověl si zatím v restaurantu a hned po ránu
statně popíjel. Měl k tomu příčiny.
Netřeba teprve připomínati, že byl pan
Pecka v Syrovátce velice slavnostné uvítán. Do-
stavilať se na nádraží celá městská rada s purk-
mistrem v čele, přišel také titulární pan děkan,
pan vrchní lesní a lékárník, potom hasiči, vete-
ráni a damský spolek sv. Notburgy s městsko
hudbou. Venku vypaloval vrchní policajt rány
ze staré brokovnice do sudu. Je to effektnějsí
a při tom lacinější střelba, než z hmoždíři.
Švestka
Peck
Sejček
Sejčkův
Troufaloviec
Sejčel
Jaca
Troufalovice
Syrovátka
spolek svatý . Notburg
28
article
Pan poslanec zaveden byl »k bílému be-
ránku« na sál a tam čistě vypranými družičkami
doprovozen na podium. Po chvilce zavzněl páně
starostův zvonek a shromáždění, jež ve smyslu
tom bylo dobře instruováno, provolalo panu Pe-
ckovi hlučné »na zdar !a
Pan Pecka hluboce se uklonil, sáhl do kapsy
kabátu a vyňal z ní mnohoslibným pohybem
ruky hrst papíru.
Promluviv několik úvodních slov, rozevřel
archy, upřel v ně zrak a — — leknutím by se
byl skácel s podia. Proklatý Sejček !. Vyměni
mu koncept za páně Švestkův a tím ho učini
nemožným. Zatemnilo se mu v očích a cítil.
jak proudem žene se mu krev do hlavy.
Peck
Sejček
Švestkův
29
article
Cítil, jak kolena se mu třesou, jak pozbý-
vají síly nésti tělo a bůh vl, co by se bylo
stalo, kdyby v okamžiku nejkritičtějším neby
zaslechl se strany, kde seděla honorace, dosud
nejvěrnější jeho stoupenci, podezření, že je
opilý. Jako by se byla odkudsi z tajuplné riše
idel snesla k němu spasná myšlenka, zapomně
v okamžiku tom na to, k jakým mluví lidem
zapomněl, k jaké straně se hlásí, na jaké přísa-
hal zásady a jal se s takovým ohněm předčitati
páně Švestkův koncept, jako by byl přišel hla-
sati zbloudilým nové evangelium. »Dokazuje se
vám, že svobodomyslnost ve zhoubu nás vrhne,
že svobodomyslnost nezná přirozeného vývoje,
zobecnělých zvyků a oněch ušlapaných cest, jež
opustiti znamená zkázu. Dokazuje se vám, že
konservatismus je brzda, jež zdržuje přiliš di-
voký a proto nezdravý vývoj společnosti lidské,
ale nevěřte tomu. Porovnejte a přesvědčíte se,
v jakém nalezáme se stavu oproti sousedům,
jimž příčinu máme záviděti. Nemáme zapotřebí
brzd, aby pokrok zdržovaly, ale sedmímilových
bot, abychom ostatní šťastnější dohonili. Zdržo-
vati pokrok, znamená ubíjeti lidové štěstí !« —
A bouře potlesku snesla se na hlavu páně
poslancovu.
A když už byl v tom, ještě s větším za-
Švestkův
30
article
Pan Sejček doutníky své dostal a také své
šampaňské. Však od té doby stal se z něho zlý
člověk. Od té doby věří jenom každému dru-
hému veřejně promluvenému slovu a strašně se
směje, když se v pravém demokratickém zaní-
cení dovolává někdo lidové vůle, lidového soudu
a lidové suverenity. Říkává, aniž by kdo měl
tušení, co to znamená
»Vyměňte jim ve vagoně kuverty a vyměnili
jste jejich přesvědčení
Sejček