2
masthead
II. Příloha „Národnicn Listů
5
article
Ze zápisků Schäfflových.
Ze zápisků Schäfflových.
V Berlíně dotiskují se zápisky dra. Alberta
Schäffle, loni o Vánocích zemřelého bývalého
člena kabinetu Hohenwartova. Jedna čásť zápisků,
jednající o událostech, bezprostředně předcháze-
jících pád kabinetu Hohenwartova, dána již nyni
na veřejnost a z ní vyjímáme některé odstavce.
Dne 7. října 1871 uveřejněna zpráva če-
ského sněmu s fundamentálními články a hned
na to uspořádány ve Vídni demonstrace proti
českému sněmu, při nichž tehdejší říšský kaneléř
bar. Beust byl předmětem ovací. Hr. Hohenwart
zaslal císaři do Išlu zprávu o demonstracích,
v níž připomenul, že poměr mezi ministerským
předsedou a říšským kaneléřem při úřadních
stycích musí býti lépe upraven. Dne 14. října
přibyl císař do Vídně a tu se hr. Hohenwart
dověděl, že bar. Beust zaslal panovníku pamětní
spis o věcech českých. Císař odevzdal pamětní
spis Hohenwartovi, který jej dal čísti i dru
Schäfflovi a podotknul, že připravený již reskripe
na adresu sněmu království českého musí býti
pozměněn. Zároveň byl do Vídně povolán také
předseda uherského ministerstva, hr. Jul. An-
drássy. Dne 19. října měl císař třihodinnou
konferenci s Hohenwartem a hr. Andrassyem,
při níž hr. Andrassy prohodil, že v připadě po-
třeby mohl by se v Rakousku obnoviti a b so-
lutismus. Den na to, dne 20. října, byla
veliká ministerská rada, na niž pozvání nejen
bar. Beust a Lonyay ze společného ministerstva,
nýbrž i hr. Andrassy a ministr a latere bar.
Schäfflový
Schäffle
Vánoce
Hohenwartův
Beust
Hohenwart
Schäffl
Jula
Lonyay
Berlín
Vídeň
Hradec
Išlu
Andrassy
Rakousko
6
article
Wenkheim za kabinet uherský. Bar. Beust mluvil
ve smyslu svého pamětního spisu o tom, jaký
vliv může míti vyrovnání s Čechy na vnějšt
politiku, na Rusko, na katolíky v německé ríši
atd. Hr. Andrassy a Lonyay mluvili rozčileně.
Ještě vášnívějí však člen kabinetu Hohenwarlova,
Holzgethan.
Z protokolu o této poradě vypsal si dr-
Schäfle následující věty: Panovník: »Na-
před reskript, potom fundamentální články!«
— Hohenwart předčítá svůj návrh re
skriptu. — Beust jménem říšského minister
stva poukazuje na uherské vyrovnání, na změ-
něné stanovisko říšského ministerstva a opětně
na vliv českých věcí na vnější politiku. —
Andrássy chce se dotknouti jen oněch bodů,
jež se vztahují na obě poloviny říše. Pokud
tyto body nenabyly platnosti jen pro Uhry, jest
hotov na jich základě účastniti se jednání. Dle
jeho názoru každá změna (rvajícího státního
práva účinkuje na obě části monarchie, jejíž
dualistické zřízení může býti pojímáno jen tak,
že obě vlády dle platných základních zákonů
vládnou a své státy spravují úplně neodvisle
jedna od druhé, ale že každá změna rozhod-
ných hlavních zásad může se státi jen po oba-
polném dorozumění. Své názory chce pronésti
při jednotlivých odstavcích návrhu, ale v celku
připojuje se ke stanovisku, zaujatému společným
říšským ministerstvem a proto shledává zcel
vhodným návrh reskriptu, vypracovaný timto
společným ministerstvem.
Beust
Hohenwart
Andrássy
Čechy
Rusko
Hradec
Uhry
Holzgethan
7
article
Hr. Hohenwart chtěl navrhnouti kom-
promis, ale hr. Andrássy vskočil mu ihned
o řeči a na námitku Grocholského, jenž
vředkídal, že Čechové do říšské rady nepřijdou,
nebude-li jim vyhověno, Andrassy odvětil
Nedá se předvídati, že by Čechové za poměrů.
pro ně tak výhodně změněných, do říšské rady
nepřišli; nepřijdou-li houfně, přijdou jistě za
krátký čas jednotlivě a sice prosebně. Za dal-
šího rozhovoru Andrássy podotknul, že jde
o to, má-li Rakousko býti slovanské neb ně-
mecké. Při projednávání fundamentálních článků
Andrássy vyslovil pochybnost o pěti bodech:o
zrušení názvu říšské rady, o reformě panské
sněmovny, kvotový systém prohlásil za nemožný,
vzhledem na Chorvaty mají i čeští zástupei pro
společné delegace býti voleni z kongresu (ze
členů říšské rady); pravomoc delegaci má být
rozšířena i na obnovování úmluvy s Uhrami.
Hohenwart
Andrássy
Čecho
Chorvat
Hradec
Rakousko
Uhry
panská sněmovna
říšský rada
kongres
8
article
Dne 21. října byla důvěrná porada rakou-
ského kabinetu, v níž měla býti nově zredigo-
vána královská odpověď českému sněmu Hohen
wart sdělil při té příležitosti výrok Andrássyův
»Nepřijdou-li Češi na říšskou radu, tedy návrat
k absolutismu!« Na námitku, co bude potom
z delegací a uherského vyrovnání, Andrássy
odvětil: »To se pak už najde. Ad impossibilia
nemo obligatur!«
Dne 22. října Hohenwart předložil císaři
nový text reskriptu, v němž věta »Zaručení práv
všech mých národů«, změněna ve »Spravedl-
nost a stejnoměrná péče pro všechny mé ná-
rody«. Hned na to konala se porada říšských
ministrů spolu s hr. Andrássyem, v níž návrh
reskriptu, vypracovaný společným ministerstvem,
nabyl vrchu. Ve schůzi rakouského kabinetu,
klerá se konala týž den odpoledne, eísař chvě-
jíeím se hlasem sdělil, že se rozhodl pro text
společného ministerstva. Po delším mlčení pa-
novník pravil, že jest povinnost vlády, působit
na české vůdce, kteři mají býti povoláni do
Andrássyův
Čech
Andrássy
Hohenwart
9
article
Vídně. — Grocholski: »Čechové nepřijdou
a nemohou přijiti.« Po námitkách císaře
Holzgethana, jenž mluvil ve smyslu uherských
a centralisticko byrokratických názorů, pozname-
nal Hohenwart: »Tak se vyrovnání (s Čechy)
nezdaří, tak se dosud nikdy nezdařilo. To by
nebylo vyrovnání, nýbrž nový obrat.« Panovník
prohodil, že pro Čechy nadešel nejvhodnější
okamžik. Dr. Sehäffle však namitl, že nyní
jest pochybna dvoutřetinová většina na říšské
radě a tedy také celé vyrovnání stalo se po-
chybným. Jeho Veličenstvu dávány jen rady
znamenající negaci vyrovnacích úmluv; positivn
radu, jak by se vyrovnání dalo jinak provésti
zůstali rádcové dlužni.
Dr. Schäffle, jenž byl hlavním činite-
lem při vyjednávání s Čechy, podal dne 23
řijna demissi, která nebyla sice přijata ihned.
sle dne 30. října 1871 padl Schäffle s celým
kabinetem Hohenwarlovým.
Holzgethan
doktor
Sehäffle
Schäffle
Vídeň
Čechy
10
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
9* Pod protektorátem jeho jasnosti JUDra. Bed
řicha knížete ze Schwarzenbergů a pod záštilou
čestného výboru, jejž tvoří ppe: Karel Lukáš, starosta
královského měsla Písku, Vladimír Cafourek, cis
nda, majitel mlýnů v Písku, MUDr. Otokar Kavalír
mktický lékař v Pisku, Ferdinand Sekyrka, professon
nš. lesnického učiliště v Pisku, Václav Spirhanzl.
savitel a starosta »Sokola« v Pisku, pořádají přátel
krmilského sportu v Pisku v neděli dne 23. říjn
v Měslském divadle I.: národní šermířský turnaj pr
mzsteury o 9. hod. dopolední. II.: velkou šermířskou
Mademii o 5. hod. odpolední. Po akademii na počest
hostů šermířů elitní věneček ve dvoranách hotelu
»U zlatého kola« v 8 hodin večer. Výhradně pro
zvané. Čistý výnos věnuje se »Spolku pro podporu
chudých studujících c. k. středních škol v Písku«.
* Na král. zemské šermířské škole utvořil se
jako každý rok »Akademický šermířs ky
kroužek«, ve kterém poskytnuta jest 20 studentůn
výhodná příležitost vyučiti se a pěstovati šerm. Ve
učuje se v pondělí, středu a pátek od 7—8 hodi
večer pod vrchním vedením p. G. Hergsella a ital
ského mistra Bertiho. Přihlášky přijímají se v zem
ské šermiřské škole.
** Dne 3. t. m. zahájeno bylo v Karlíně v sále
»U města Petrohradu« a na Vinohradech v Národním
domě letošní období šermířské pod vrchním dohledem
p. G. Hergsella za assistence p. V. Farkače. Přihlášky
se přijímají tamtéž. Sokol, studentstvo a sportovní
spolky obzvláště levné ceny.
Schwarzenberg
Karel Lukáš
Cafourek
MUDr
Kavalír
Ferdinand sekyrka
Spirhanzl
G Hergsell
Berti
V Farkač
Sokol
Písek
Pisco
Karlín
U město
Petrohrad
Sokol
Měslský divadlo I
národní šermířský turnaj pr mzsteury
národní dům
11
article
Athletika a sportovní hry.
** A. C. »Sparta« hraje dnes proti S. K.
»Meteor« o půl 4. hod. odpol. na hřišti »Sparly«
v Holešovicích. Zápas tento možno řaditi k oněm,
o kterých se nedá pochybovati, že průběh jich bude
velezajímavý a napínavý. O 2. hod. hraje II. muž-
stvo »Sparty« s II. mužstvem »Čechie« (Karlin).
** Dnes hraje S. K. Slavia s berlínským klubem
»Minerva«, s kterým kdysi již v Praze hrála a po
dvakráte ho porazilh. Zápas slibuje býti proto zají-
mavý, jelikož »Minerva« v poslední době se zlepšila
a neni mnoho horší, než vedoucí kluby v Berlíně
Před zápasem mezinárodním hraje »Reserves« prot
»Sport Favorit« II. a na trainingovém hřiští »Juniors-
proti »S. K. Merkur«.
** Český Athletic a Footballelub na Král. Vino
hradech hraje dnes o půl 4. hod. odpol. proti A.
K. Smíchov. B team v. Meteor.
Z cyklistského ruch u.
** Zklubu cyklistů »Čechie« na Král
Vinohradech. Pp. členové a příznivci klubu
zvou se, aby se v nedělní odpoledne scházeli v klubu
kdež členská síň k tomu účelu zvláště bude při
pravena.
Automobilism.
** Dnes ráno o půl 7. hod. koná se start k zá-
vodu motocyklů z Prahy do Písku, který pořádá
»Český klubmotocyklistů«. Ke startu po
staví se 22 strojů ze dvou kategorii, amatérů a to
váren. Mimo to koná se pak ještě v Písku závod
do vrchu. Prvnímu podniku českého klubu přáno
jest zdaru nejlepšího a šťastného průběhu závodu
Závod počne pod vrchem u Hlubočep a obecenstvo
se upozotňuje, aby zejmena u startu blízko silnic
se nezdržovalo, aby jezdci zejmena přebled do za
táček silnic měli a tak aby žádná nehoda se ne-
přihodila.
Karlin
Minerva
Král
Smíchov
Holešovice
Praha
Berlín
Písek
Hlubočepy
Sparta
Meteor
Čechie
Slavia
Královský Vinohrady
Favorit « II
12
title
Národní hospodář.
13
article
Z domácího peněžního trhu.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 8. října.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Bursovní hra a žurnalism. — Speku
lační fronty. — Železářské clo a arei-
vévodské hutě. — Valné hromady stro-
jírenských společnost!. — Podzimn
obchod na pražské burse. — Papíry
k uložení kapitálu. — Akcie.)
Pravým slovem v pravý čas byla poznámk
„Frankfurter Ztg.“ o spřežení bursovní hry se
žurnalismem, která se neobmezovala pouze na
jisté pokoutní listy, nýbrž se vztahovala na celý
téměř vídeňský tisk, který žene kursy ten-
denčními a vylhanými zprávami jako kdysi v do-
bách nejnezdravějších. Příznačným pro tuto
machu byl zjev, že hnaní kursů v poslední době
řidí mnohdy jen ta okolnost, který vídeňský
ústav stojí při tom neb onom papíru. Před ne-
dávnem bylo vše, co souviselo s Vídeňskou ban-
kovní jednotou, předmětem redakční reklamy —
pak heslem stala se Dolnorakouská eskontní spo-
lečnost, a onoho krásného dne objevily listy,
spřežené s bursovní hrou, náhlý rozvoj veške-
rého průmyslu železářského, strojírenskéhoa
cementářského, zejmene ovšem podníků těch,
které jsou blízky jmenované bance. O vy-
hlidkách nepatrné továrny na cement, kterou
nyní Eskontní společnost s kapitálem 1.50 mill.
přeměňuje na akciovou společnost, se mluví
superlativy tak rakouskými, jakoby šlo o to,
akcie s vysokým ažiem vpustiti mezi doufající
a věřící — jakoby prorokům ničeho nebylo
známo o kritickém konfliktu v kartelu, a ono
dělání nálady již sestupuje k těr koncům, že již
naplňuje také známé listy pokoutní. Odhad divi-
dendy pro Alpinku jest již vytvořen pro r. 1904
Spek
Praha
burza
Frankfurter Ztg
14
article
Činí 11%! Fuse České báňské společnostis
Pražskou železářskou společností znamená svou
politováníhodnou indiskrecí jobberství nejhor-
šího druhu. Tento evropský skandál jest právě
tak hanebným jako pro veřejnost jest škodlivým
trust nejdůležitějšího spotřebního výrobku,
jehož tak málo bylo povšimnuto. Tušila se udá-
lost — ale bližší podmínky její spočívaly na
dohadech. Pro fusi České báňské společnosti
s Pražskou železářskou společností bylo vzalo
za příklad schema fuse Rudolíky s Českou mon-
tánkou. U Rudolíky však, jak jsme poukázali
předešle, šlo o podnik zkrachovaný a passivní.
kdežto likvidace skvěle výnosné a dobře fundo-
vané České báňské společnosti fisku nemůže
býti lhostejnou. V rakouském finaněním mini-
sterstvu hned a ochotně přistoupily ke stano-
visku, že Česká báňská byla by musila zdaniti
všechen likvidační přebytek (nad akciový ka-
pitál a zdaněné reservy) a při výměře daní bylo
by bývalo účtováno i s akciovým kursem. Tento
názor finančního ministerstva by znamenal
kremě nevyhnutelného převodního poplatku
K 800.000.—, oběť snad dalších 5 millionů
korun fisku a dalším místům poplatním —a
spory s berními úřady rakouskými málo kdy
končí ve prospěch zdaněných... Proto cesta
likvidace se zdála býti málo přihodná, a byi
volen raději způsob druhý, aby Česká báňská
zůstala dále. Česká báňská bude tudíž existovati
dále a svůj výtěžek odváděti Pražské železářské
společnosti. Tímto způsobem výtěžky podlehnou
sice dvojnásobnému zdanění, avšak tomuto zlu
bude lze odpomoci průběhem doby postupným
zmenšováním výnosu.
Tušil
15
article
Avšak třeba uznati, že i bursovní pověsti
naznačují někdy nemaskovanou pravdu. Po
smyšlenkách i pravdách o Škodových závodech.
huti Poldině, a krajinském železářském prů-
myslu přišly na přetřes také hutě arcivévody
Bedřicha v Těšíně. Mají se prý měniti v akcio-
vou společnost. Událost ta nemůže nám býti lho-
stejnou, neboť jsou lidé v Rakousku, kteří práve
jen v dosavadním majetku těcht
velkých závodů spatřují důvod,
proč Wittgensteinova skupina s
prozatím neobává ani zrušení, an
zvýšení železářských cel. V tét
insinuaci může býti spatřován vý
značný přiznak, jak podivným se
shledává podporováni kartelu
ochrannou politikou státu, ač nutno míti
na mysli, že členem kartelu jest i — uberský
Škodův
Poldin
Bedřich
Wittgensteinův
Těšín
Rakousko
16
article
Ti skua.
Ti skua.
Ve věcech strojírenského kartelu přibyl za-
jímavý moment, ohlášený valnou hromadou Ru-
stonky, která dokazuje, že správní rada tohoto
závodu považuje ono podřízení svých vlastních
zájmů na dvacet roků za věc tak zodpovědného
dosahu, že nechce tuto zodpovědnost
převzíti sama. Bude zajímavo sledovati
průběh valné hromady této a zajisté i druhých.
které budou následovat a v nichž snad také
vyjde na jevo, že sloučení zájmů strojíren, kro-
mě politiky tak řečené specialisace a výrobníeh
úspor záhy prvním cílem učiní politiku z vý-
šení cen prodejních. Příčinu nesnad-
ného stavu strojírenského průmyslu jest v pod-
statě hledati ve vysokých cenách železa a jest
veřejným tajemstvím, že nálada strojírenského
průmyslu proti železářskému kartelu byla v po-
slední době velmi podrážděná — až přišli mistři
od železářského kartelu a ukázali žákům novou
cestu... Vývoj strojírenského sloučení vstu-
puje do rozhodného stadia.
Pražská bursa má opět svoji epochu.
Haussa rent ve Vídni přímým důsledkem vzbu-
dila také příznivou náladu na místě domácím.
Zvýšení kursů státních půjček dovozovalc se
ve Vídni s jistých tendenčních stran, že prý
všechny zásoby jsou vyčerpány a že potřeba
ukládací obecenstva vystupuje opět měrou ve-
lice silnou. Tyto pověsti nevznikly z pevné ná-
lady pro renty, nýbrž dle našeho úsudku spíše
ji měly vytvořiti. Bylo domněnkou, že nynější
vzestup rent měl přizpůsobiti trh k výhodnému
převzetí renty uherské. Když pak pověsť o nové
emissi uherské byla popřena, povolovaly i kursy
rent. Pod dojmem zvýšeného kursu rent při-
rozeně stoupaly také papíry domácí téhož typu.
Vídeň
17
article
Tak zejmena titry Zemské banky království če-
ského, z nichž komunální zvýšily kurs o 15 a
železniční o 20 haléřů. A jest v přirozenosti
trhu, jestliže při nízkém kursu byla po těchto
dobrých papírech poptávka neznačná, jakmile
kurs jevil tendenci vzestupnou, že ihned se po-
ptávka tempem velice živým přihlásila. V po-
sledních dnech týdnu byly jak komunální, tak
i železniční úpisy Zemské banky brány z trhuv
položkách značných. Kromě těchto papírů byly
jednány také renty a to zlatá a investiční. 4 1/2 %
bankovní dlužní úpisy České průmyslové banky
jsou ve své zásobě úplně vyprodány a pro příšti
emissi jest předběžná účasť velice silná. Dále
byly jednány papíry haličské.
Na trhu akciovém byly ve více položkách
jednány akcie české banky Union a jest po-
zoruhodno, že byl ústav sám jevil jakousi
snahu, aby kurs nepřestoupil výše 248.50,
proto, že o maličkost (249.—) akcie tato zna-
mená níže než akcie Živnostenské banky.
Ostatní akcie bankovní udržovaly pevně svůj
kurs. Z akcií průmyslových hodnoty strojírenské
ustoupily do pozadí. Oproti tomu náhle vynik
zájem po akciích Podolské cementárny. Kurs
peníze těchto papírů se drahný čas udržoval na
výši 175.—, v posledních dnech však, když
pronikla zpráva o závěrech českých cementáren,
kurs peníze vystoupil až na kurs 185.—. Za
tchoto kursu došlo také k závěrům. Zboží
těchto akciích jest velice řídké a převládá spíše
poptávka. Z papírů, na burse neznamenaných,
dochází v poslední době zvláštní pozornosti Kol-
benky na zprávu o dobrém zaměstnání a nových
objednávkách z Plzně a z Prahy. Jediný tento
elektrický papír domácí má důvěru obecenstva
jak pro svou zdatnost technickou, tak i pro na-
děje svého rozvoje.
če ský
Praha
Český průmyslový banka
Union
živnostenský banka
18
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 8. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Jak velká olázka a druhá neméně velká událost
zmítala tentokráte naší bursou a náměstím Skotským.
Především jednalo se o to, zda Rakouský úvěrn
ústav má ve své perspektivě jakýsi nový obchod
Zase bylo dobře sledovati podivuhodnou logiku bur-
sovní. Poněvadž akcie dotyčného ústavu stoupalyo
uveřejnila se pověst o nových obchodech. Poddaný
rozum byl by se domníval, že nejdřive musí být
obchod a potom teprve vyšší kursy
Tak mluvilo se o přeměně hutí arcivěvody Be-
dřicha, o fusi Hirtenberské továrny na patrony se
Zbrojovkou — o fusi směnárenské společnosti „Mer-
kur“ a o zřizování směnáren — až tyto fuse činily
konfuse. Povšimnutí docházely tajuplné koupě ně-
mecké, velké zisky na petrolejovém obchodu rumun-
ském, zvýšení kapitálu Uherské úvěrní banky, kon-
verse uherského bloku ald. ald.
To byla velká otázka vídeňské bursy; otázk
menší byla, zda tyto pověsti byly příčinou koupě,
neb spíše koupě příčinou pověstí. A přes všecky de-
menti Rakouského úvěrního ústavu tvrdí se i do týdne
nového, že prý o jakýsi důležitý obchod Úvěrního
ústavu se jedná, avšak že především obchod onen
dosud není uzralý
Událostí vídeňské bursy jest klassický spor mi-
nisterské excelence s excelencí železálskou. Bursa
neví, kdo v tomto sporu má již brnění, a nerada by
viděla, aby byla pohněvána excelence ta neb exce-
lence ona. Mužové bursy jsou velice 1oyální — to
co dokázali průmyslníci, že tleskali Witgensteinovi
a ministerstvu, když jeden se přel s druhým, prosím
to by bursa provedla beze vší pochyby též.
Bursa
Vídeň
uherský úvěrní banka
úvěrní ústav
Witgenstein
19
article
Byť i na jednotlivých polích vídeňského kurso-
vého lístku ústup ustal, zaznamenáváme opět živost
v jiných oborech za čilého obchodu.
Polemika ministerského předsedy proti ústřed-
nímu řediteli Pražské železářské společnosti, Kestrán-
kovi, vzbudila ve spekulaci obavu, že by tento na-
pjatý poměr při nadcházejícím jednání o obchodní
smlouvy mohl vésti k opatřením proti železářskému
průmyslu, monopolisovanému ochrannými cly. Dů-
sledkem těchto úvah byly obsáhlé realisace v žele-
zářských hodnotách. Jak vídeňská informace nám
praví, intervenovala Dolnorakouská banka. V této
slabší tendenci papírů železářských byla patrnou
pevná tendence papírů jiných. Zejmena bankovní t
byl stále ovládán velkými koupěmi v Kreditkách.
které vzbuzovaly domněnky nejrůznější. Také v ak-
ciích Länderhanky byly obchody velice čilé za stou-
pajícího kursu a byla patrnou při stoupavém pohybu
této akcie činnost berlínské arbitrá že. Akcie Vídeň-
ské bankovní jednoty se zřetelem k prohlášení in-
soivence firmy, při níž ústav tento účasten, slabší.
Vídeň
železářský společnost
Kestrán
20
article
Taktéž akcie Anglo a akcie Dolnorakouské eskomplní
banky zanedbávány. Poplávka byla pouze po akcilc
Merkuru a banky Rakouskouherské na zvýšení smě-
nečného portefeuillu o 100 mill. korun, a příznivé
vyhlídky na výnosnější obchod úrokový.
Pro průmyslové papíry bylo smýšlení trvale
dobré, Tak zejmena pro akcie stavební a cemen-
tárenské. Akcie Allgemeine Bau, Wiener Bau a Králo-
dvcrské cementárny, Kallenleutgebener a Perlmoosen
zvýšily značně svůj kurs. Rovněž akcie Hirtenberské
továrny na patrony a akcie Zbrojovky zvýšily kurs.
tyto na příznivou bilanci, ze které nulno ovšem více
dohadovati, nežli vyčísti. Z popírů uhlářských byly
hledány zejmena papíry uherské, především akcie
Salgo-Tarjanské a sice na pověsti, že skupina Salgo-
Tarjanská usiluje o sloučení uhlářských společnost
uherských. Pro hodnoty strojírenské bylo dále pod-
nětem sloučení českých závodů. V papírech dopravníer
docílily přískoku akcie Ústecko-T'eplické, Buštěhrad-
ské a slální. Akcie petrolejové opět hledány. Ke konc
týdne Kreditky polevily, jednak že pověsti o nových
obchodech byly dementovány, jednak i na tu okol-
nost, že se prokázala nepolvrzenou pověst o emis
uberské renty. Také budapešťské dodávky byly dů
vodem ko snížení kursu a lovněž zpráva, ze Dan
kovka nepřistoupila ke Škodovu stiojírenskému
kartelu.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
1. října
8. října
Rak. korunová renta . . .
99.50
100.—
Rak, zlatá renta . . . . .
119.65
119.40
Uherská zlatá renta . . . .
119.30
118.75
98.10
Uherská korunová renta ..
97.70
133. —
Turecké losy . . . . ..
133.25
673.75
Rak. kreditky
672.50
Banka pro země rakouské.
Merkur
Hirtenberský
dan
Škodův
Ústecko
Buštěhrad
Allgemeine Bao
Wiener Bao
Salgo
Tarjanský
Bank pro země
T ' eplický
21
article
453.25
448. 50
784.—
Uherské kreditky . . . ..
779.—
552.—
Bankovní jednola
558.—
968.—
972.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
654.50
651.75
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
86.10
422.—
422.—
Polabská dráha
1070.—
1068.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
864.—
867.—
Dunajská paroplavební spol..
516.—
509 50
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
488.50
480.50
525.—
Rým.-muráňská společnost
530.50
2460.—
2434.—
Pražská železářská společnost
1415.—
1420.—
Česká báňská společnost . .
670.—
655.—
Mostecká uhlářská společnost
825.—
821.—-
Wienerberger . . . . . .
700.——
700.—
Schodnica . . . . . . .
Loudýnská devisa . . . . 239 42 239. 40
117.40 117.42
Říšské marky . . . . . .
Obchodní smlouvy. Německo postupuje vytrval
ve snaze zjednati co možno záhy nové obchodní
smlouvy. Speciálně platí to o státech s Rakouskem
sousedících, jak ostatně dáno německou politi kou,
jež chce jen tím více večleniti Rakousko ve sřéru
svého hospodářského vlivu. Jak patrno, jde Německu
o to, aby před obnovou jednání s Rakouskem, které
nedávno teprve odloženo, mělo hotovy úmluvys
sousedy jeho. Uznání svého vázaného tarifu obilníh
se strany Ruska již docililo a odňalo tím Rakousku
jednu z hlavních opor. Nyní příchází na řadu Ru-
munsko, kde ještě před málo léty zaujímalo Ra-
kousko prvé místo obchodní a odkud vytlačovány
naše tovary německou soutěží. Jak totiž oznamuje
»Köln. Ztg.“, pokročilo rumunsko německé jednánío
novou obchodní smlouvu do té míry, že se již nyní
uvádí nová osnova smluvní ve formu paragrafova-
nou. Po skončení této závěrečné formální práce bude
německo-rumunská smlouva obchodní podepsána.
Köln
Německo
Rakousko
Rusko
živnostenský banka
státní dráha
530.50 2460
železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
22
article
K podpisu má dojíti dle zprávy téhož
listu již dnes. Současně vyjednává Německo
i se Švýcarskem. Zde jednání nepokračuje tak,
jak čekáno a jak se v Berlíně za to mělo. Hlavní
obtíže působí jednání o celním posuzování něme-
ckých oděvů a prádla (tak zv. konfekce) a švýcar-
ských strojů, hedvábí a bavlněného zboží, jež se v
značném množství vyvážejí do Německa. Ale není
pochyby, že se východisko nalezne a že před obno-
vou jednání smluvního s Rakouskem bude míti Ně-
mecko osnovy svých nových smluv obchodníchse
Švýcarskem, Italií, Rumunskem, Belgil a Ruskem —
vyhlídka pro tento stát ne zrovna jasná.
Celně-politické zápasy s Anglií. Po prázdninovém
oddechu vystupuje opět Chamberlain na zápasiště
Jeho postavení není bezvýhledno a jeho ideje a
snahy razi si dráhu více, než se na pevnině zat
má. Ovšem: vyskyti se Chamberlainovi a jeho impe-
rialistním snahám silný odpůrce v odborových spol-
cích dělnických a jich resoluce, horující i nadále pro
politiku svobodné tržby, učinily nepopíratelný dojem-
Ale jen přechodně, dokud nebylo jasno, že se ná-
zory dělnictva nekryjí s resolucemi odborových or-
ganisací. Speciálně sociálně-demokratické dělnictvo,
které mělo a má i v některých jiných státech bystre
porozumění pro potřeby průmyslu, nechová se k plá-
nům bývalého ministra kolonii tak odmítavě, jak se
psalo a blásalo. Nevyslovuje se sice přímo pro celní
ochranu, ale nevystupuje také proti ni, moment,
který je zajisté hodně výmluvný. Průmysl stojí dnes
z valné části na jstanovisku imperialistních směrů.
Belgil
Chamberlain
Německo
Švýcarsko
Berlín
Rakousko
Rumunsko
Rusko
Anglie
23
article
Počátkem podzimu obnovuje tedy Chamberlain svoji
sgitaci. Cestu rovnal mu tentokráte sám ministerský
předseda Balfour. Vyslovil ochotu svolati zvláštní
konferenci zástupců kolonií a jim předložiti návrhy
o vzájemném skytnutí celních výhod mateřské země
a kolonií. Není pochyby, že na této konferenci badou
miti zástupci imperialistních idejí většinu. I kolo-
niím nutně záleží na tom, aby si uhájily anglický trh
pro své zemědělské produkty, i pro ně má lákadlo
případného připuštění zástupců jich do anglického
parlamentu, kterého Chamberlain tak obratně uživá
značný půvab. S myšlenkou podobné konference také
Chamberlain
Balfour
24
article
Chamberlain tedy plně souhlasí — rozdíl názorový
který vyslovil bývalý ministr kolonií ve své lutonské
řeči, týká se jen dalšího postupu. Balfour míní totiž
pro případ, že se konference vysloví pro plány Cham
berlatnovy, rozpustiti dolní sněmovnu a předložit
příslušná ujednání teprve novému parlamentu, který
byl volen ve znament celní ochrany, nebo odporu
proti ní. Balfour míní tedy postupovati nejen krajně
konstitučně, nýbrž i hodně opatrně. Chamberlain to-
hoto postupu si nepřeje. Jest si příliš jist smyšlením
sněmovny dnešní a žádá, aby výsledky ujednání kon-
ferenčního byly přímo předloženy parlamentu. Obrat
celní politiky a vůbec obchodní politiky anglické má
býti proveden na ráz, dříve ještě než dojde k obnově
středoevropských smluv obchodních s jich vysokými
sazbami celními. Pro nové poměry má býti Anglie
plně vyzbrojena. Ale nechť již bude zvolen ten či
onen způsob, myšlenka konference jest sama o sobě
dokladem, jak se vážně ve vůdčích kruzích Anglie
pomýšlí na změnu dosavadní obchodní politiky an-
glické, která sice pomahala Ivořiti velikost ostrovné
říše britské, která ale nestačí k upevnění výbojů
slití tohoto světového imperia. A to jsou právě cíle
Chamberlainovy a v tom tkví i jich síla a vyhlídka
úspěchu.
Chamberlain
Balfour
Chamberlainův
Cham
Anglie
dolní sněmovna
25
article
Hnědouhelná doprava po Labi. V posledním
týdnu nezměnil se v celku stav vody labské, jež dr-
žela se v Ústí stále ještě mezi 50 až 54 ctm. pod
norm., nutíc majitele lodí, aby zmenšenou nosnost
lodní vyrovnávali vyššími sazbami lodními. V bur-
sovních zprávách, jež bursa ústecká zase začala od
6. t. m. vydávat, zaznamenány tyto dopravní sazby:
pro Magdeburk 560 až 450, pro Hamburk 710 až 550
a pro Drážďany 260 až 180 fen. za tunu, při čemž
prvá sazba značí dovoz základní při stavu vodyo
53 ctm. pod norm. a druhá dovoz nejmenší. Při
těchto poměrech nelze o rozvoji uhelné dopravy
dobře mluviti a v době od 1. do 7. října dostoupil
počet vagonů k Labi vypravených asi 2000, tedy asi
300 vagonů denně. Bursovní zpráva včerejší zazna-
menáva, že na překladištích labských v Ústí jest ne-
dostatek lodí uhelných, čímž poměry dosavadní se
ještě mohou zhoršiti. Jen vydatné deště umožnily by
oživení dopravy nynější do míry normální.
Železářské fuse. Česká báňská společnost svolává
na 28. října mimořádnou valnou bromadu. Má na
ní býti podána správní radou zpráva o projektovan
fusi s pražskou železářskou společností a přednesen
návrh pražské železářské společnosti na výměnu akcií
české báňské společnosti za akcie společnosti prve
jmenované. Jde tedy o formální provedení toho, co
fakticky dávno již existovalo.
Ústí
Magdeburk
Hamburk
Drážďany
26
article
Žádná změna diskontu německé banky říšské
Závěrový záříjový výkaz německé banky říšské vy
kazoval podstatné zhoršení stavu ústavu tohoto. Zvý
šená potřeba peněz obchodu a průmyslu a v prv
řadě značné úvěrové požadavky německo -řišského
a pruského fisku přivodily tento stav, za něhož kovový
poklad se podstatně zmenšil a oběh bankovek stoupl.
Zvýšení diskontu za toho stavu usneseno nebylo,
nýbrž vyčkáváno vývoje dalšího. Jak se nyní ozna-
muje, vracejí se nyní peníze ve značnějším množství
do banky, tak že její stav se podstatně lepší. Násled-
kem toho nebude nutno diskonto zvýšiti.
Bavlna. Jak »Fin. Chr« oznamuje, činila bavlnář-
ská sklizeň ve Spojených státech severoamerických
značné pokroky. Počasí bylo veskrze příznivo a do-
vozy jsou daleko vyšší loňských. Po cenovém se-
stupu počátku týdne zpevňují se kursy koncem jeho.
Spekulační momenty a stoupající úhradní spotřeba
evropských přádelen hrají zde hlavní roli. Vývoj
cenový tohoto téhodne dán těmito čísly:
bavlna na
říjen
pohotová říjen prosinee
úno
9.98
10.30
9.80 9.90
10.30
9.82
9.95
10 01
10.60 10.—
10.13
10.21
10.45
9 87
10.10
10. 45
10.08
10.16
10. 24
Finsko
spojený stát
9.82 9.95 10 01
10.21
10
27
article
Různé zprávy. Správní rada akciové společ-
nosti červenokostelecké tkalcovny svo-
lává mimořádnou valnou hromadu na 27. t. m., ve
které má býti jednáno o zmenšení akciového kapitálu
a emissi nových akcií. Akciový kapitál společnosti
této činil původně 5 mill. K, byl ale r. 1901 snížen
na 2.4 mill. K, při čemž docíleno účetního zisku 1.2
mill. K, jehož použito k odepisům. Bilance r. 1903
vykazuje ztrátu 369.000 K, 3.3 mill. K na účtu věřitenů,
za 2.2 mill. K realit a strojů, za 2 mill. K zásob a
1.7 mill. K na účtu dlužníků. Kapitál má býti více
než o polovinu snížen a současně má býti zvýšen asi
na dosavadní obnos 2.4 mill. K. Přesně dosud snížení
a zvýšení určeno není. — Dle výr. zprávy dortmund-
ské Unie činily objednávky 93.579 t. proti 100.819t.
loni. Pokles vykládá se oblížemi, které dány převodem
k svazu ocelářskému. — Z Pruského Slezska se
oznamuje, že budou tamní ceny tyčového že-
leza sníženy.
Jubileum české práce. Píše se nám z Kla-
tov: V řadu českých mužů svépomoci, kteří
svými schopnostmi, energií a poctivostí z ma-
lých vočátků se vyšinuli a tak stali se vzory mla-
dým našim adeptům průmyslu a obchodu, náleží i p.
Slezsko
Kl
mill
28
article
Václa v Kusý, zakladatel a majitel parního staveb-
ního truhlářství, zámečnické dílny, parní pily a ob-
chodu s dřívím v Klatovech, kterýž v těchto dnech
slaví třicetileté jubileum svého závodu, jehož
vývoj pro zajímavost zde stručně podáváme. Odbyv
si u venkovského mistra učení, plné útrap a strádání,
pracoval v několika dílnách pražských pilně, navště-
vovav tehdejší večerní průmyslovou školu za ředitel-
ství výtečného dra. Ant. Majera a sám se mimo školu
stále soukromě vzdělávaje. Vyzbrojiv se taklo prakti-
cky i theoreticky a otužen hojnými zkušenostmi ži-
vota, usadil se v říjnu 1874 v Klatovech. rodišti své
choti, jako samostatný mistr truhlářský. Zde záhy
na sebe upozornil jak ladností svých výrobků tak ze-
jmena svou intelligencí a taktním společenským cho-
váním, kteréžto vlastnosti získaly mu za krátko ši-
roký kruh zákazníků. Podnikavý mladý muž se ne-
spokojil s počátečními úspěchy, nýbrž vyzískaných
peněz užil vždy pak k novému rozšíření závodu. Tak
z nepatrné řemeslnické dílny vyvinula se za krátko
velkodílna, od namáhavé práce ruční přecházelo se
znenáhla, volným, ale pevným postupem ku strojnímu
zařízení. Nejprve v nádvorní místnosti najaté (kolně)
postavil okružní pilu s dřevěným základem na ruční
pohon. Za málo roků na to najal za městem tehda
ladem ležíci továrnu, v jejíž prostorných místnostech
zaměstnával již 60—80 dělníků. Pověst závodu šířila
se do dalekého okolí a pronikla zejmena, když skvěle
obstál při dodávkách stavebních prací truhlářskýcn
pro stavbu českomoravské příční dráhy. Odtud již
mílovými kroky spěl závod k nynější rozsáhlosti. Za-
koupiv pozemek při nádražní silnici v Klatovech, vy-
stavěl p. Kusý nejprve dílnu, pak několik strojů, po-
háněných lokomobilou, a konečně zbudoval rozsáhlou
Václ
Kusá
Majer
Klatovy
29
article
továrnu s dvěma parními stroji a s množstvím nej-
modernějších strojů dřevo obráběcích. Zatím hrnuly
se již objednávky z celých Čech i mimo ně, zejmena
od podnikatelstev staveb dráh státních i zemských,
která vyhledávají tuto firmu jako odborně zařízenou
na práce pro dráhy, jakož i z lázeňských měst, kdež
oceňuje se výkonnost závodu. Specialitou výrobní
závodu toho jsou dále též okna pro zahradnické skle-
níky a pařeniště, která se do celého Rakousko-Uherska
rozesílají. Aby vyhověl stále se množícím objednáv-
kám, rozšiřoval čilý průmyslník rok za rokem továrnu
svou, doplňoval novými a novými stroji, rozšířil dílny
truhlářské, připojil dílnu zámečnickou, parní sušárnu
dříví, a vystavěl posléze parní pilu, na které nyní
sám si připravuje maleriál pro rozsáhlé truhlářství,
nakupuje u velikém množství kulatě dříví z lesů sou-
sedních panství. Dnes zaměstnává závod půl druhého
sta dělníků, dodává truhlářské práce pro stavby dráh
v celé říši (nyní na př. též pro dráhý alpské), pro ve-
řejně budovy v celých Čechách, podniká nákladné prá-
ce zařizovací pro veřejné místnosti ve světových ná-
zeňských místech, zkrátka stojí tu dnes mezi prvními
závody toho druhu v říši k chloubě svého zakladatele
a ke cti českého jména
Čechy
Rakousko
Uhersko
30
article
Potrohradská bursa. Minulý týden vynikal ne-
obyčejým rozmachem. Koupěchuivost pronikla hned
na pondělní burse v papírech bankovních, přenesla se
na hodnoty železářské a konečně na papíry petro-
lejné, kterým náleželo posléze vedení. Pronikavé
stcupnutí bylo způsobeno silnou poptávkou domácích
kruhů kapitalistických i cizích kruhů spekulačních
za účasti Paříže i Berlína. Zprávy, jež docházejí z bo-
jiště posílily velice bursu v příznivé kalkulaci a fi-
nanční kruhy čekají, že řada dosavadních neúspěchů
jest již ukončena. Na trhu bankovním soustředila se
hlavní poptávka na akciích Diskontní banky, které
vzpružily se během týdne ze 364.— až na 380.—
Akcie mezinárodní banky stouply v téže době ze
361.— na 376.— a akcie ruské banky získaly na
kursu 10 rublů a končí 307.—. Akcie volžsko-krim-
ské banky obchodovaly se přechodně po 882.—. Pa-
píry petrolejové, jež po několik týdnů zůstávaly bez
zájmu, těšily se neobyčejné pozornosti a byly brány
při prudce stoupajících kursech z trhu na zprávyo
zlepšených cenách nafty. Akcie mantaševské spol.
stouply ve dvou dnech o 24 rublů a získaly ještě
později 3 ruble, takže končí při kursu 237.— proti
209.— předešlou sobotu. V akciích spol. Baku ko-
naly se stejně veliké obraty a kurs vzpružil se ze
443.— až na 460.—. Akcie kaspijské spol. docílily
dokonce stoupnutí ve výši 350.— rublů a končí
Paříž
Berlín
Bak
31
article
5250.— Podíly Nobelovy vyšinuly se taktéž o 250
rublů na 10.000. Papíry železářské začaly velmi pevně
a po menších variacích končí při nejvyšších zázna-
mech, jakých od vypuknutí války nebylo. Nejčilejší
obchod konal se v akciích Putilovských železáren,
jež byly hojně brány z trhu a stouply o 8 a půl rub.
na 115.50. Akcie Sormovských železáren zlepšily se
v prvních dnech o 4 rub., načež kolisaly mezi 170
a 173; na dnešní burse stouply až na 176.— V ak-
ciích Hartmannských železáren byl obchod klidnější
a kurs ustálil se kolem 171.— Akcie Mikopolských
železáren zlepšily se přechodně na 96.— a kolísaly
později kolem 94.—. V akciích brjanských železáren
byl obchod dosti nepravidelný a kurs často kolisal
až o 5 rublů v jednom dni. Posléze však uplatnila
se pevná tendence a kurs končí o 7 rub. výše, nežli
před týdnem. Akcie petrohradské metalurgické spo-
lečnosti stouply přechodně ze 136.— až na 144.—
Akcie Brjanské uhelně společnosti zlepšily se o3
ruble na 140.—. Vzestupný směr, jenž nastal u dráh,
doznal v tomto týdnu pokračování. V popředí obchodu
stály akcie jihovýchodní dráhy, jež na zprávy o stou-
pajícím dovozu obilí a dalších příznivých vyhlídkách
mohly se zlepših ze 116.— na 124.—. Z papírů stát-
ních obchodovala se 4% renta po 91.50 a 91.37.
Ruské losy z r. 1864 stouply o 6 rublů na 391. 50 a
losy z r. 1866 zlepšily se ze 303.50 na 309.50.
Cukrovar hraběte Černína v Krásném Dvoře za-
hájí kampaň 10. t. m.
„Záloženské a družstovní rozhledy“, časopis vě-
novaný českému záložnictví a družstevnictví. Orgán
Jednoty českých hosp. společenstev ve vévodství
slezském v Opavě. Vychází 1. každého měsíce.
Redaktor K. Husník. První číslo tohoto nového listu,
jehož poslání netřeba teprve vysvětlovati, presentuje
se velmi slušně.
Nobelův
K Husník
Černín
Opava
32
article
Výroční trh na dobytek v Sedlčanech Bude 12.
Výroční trh na dobytek v Sedlčanech Bude 12.
října t.r
Dodávka signálových těles povětrnostních. (Sdě-
lení pražské obchodní a živnostenské komory.) C. k
ministersivo orby vyzvalo politické zemské úřadys
čelně korporace zemědělské, aby u inferessovanéhe
Sedlčany
živnostenský komora