ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ef80d930-71f4-11dc-b8c4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 33, person 51, org 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 9. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 279.
4 article
Na ranní a odpol. listy přeč. lácí sel v Práze v adminisfraci ně nitnt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou B nisle ndot ieta . . . . 7 K 50h ve dlIkách: 2 K 30 n něie. Poštont na niřste :: 3ke R diuti n ela- drjí ikoi, K o pt
5 title
. . . K o
6 title
Onešní číslo pro Prahu le o 20 stranácl.
Praha
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 8. října. V 8.30 hod večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«. Dne 5. října sveden byl boj ve ves- nici Sialio-Chedzi. Rusové za- hnali tu na útěk 7 škadro japonských. Nepřítel prch al za takové paniky, že zanechal na bojišti i mrtvé i raněné. Rusové za- jali mnoho dragounů japouských i dva důstojníky. Osobnost, přidělená štábu Grippen- bergevě, sdělila, že soustřeďování druhé armády mandžurské nebude ukončeno před březnem. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Petrohrad Grippen
8 article Poměry vnitro-rakouské roku 1879 a 1904.
Poměry vnitro-rakouské roku 1879 a 1904. Není čeho litovati, že právě v těchto dnech. kdy sněm království českého ociťuje se v novém zápase se svévolnou, zemězradnou obstrukcí vše- německou, : s české strany stal se pokus, pro- hlásiti nynější poměry národa českého k politice vnitrorakouské za podobné, ba i za stejné s oněmi, v nichž byl před dvacíti pěti léty, když zástupci jeho opustili taktiku trpného odporu, provozovaného po šestnáct let a vrátili ce do řišské rady vídeňské. Poněvadž toto porovnání s poměry, jež dělí od sebe čtvrt století, stalo se za úmyslem zjevně přiznaným, aby nynější zástupci národa českého zanechali obstrukce proti říšské radě vídeňské, jako předchůdcové jejich před dvacíti pěti léty zanechali protin trpného odporu, dlužno dokázati, mezi poměry jaké byly ve vnitřní politice rakouské r. 1879 s jaké jsou r. 1904, že není stejnosti, ba ani nejmenší podobnosti, tak že z opuštění trpného odporu před dvacíti pěti léty, naprosto není lze provésti parallelu pro obstrukci českou v době nynější. Trpný odpor poslancův českých, za- hájený proti radě říšské r. 1863 a provozovaný až do r. 1879, nedovedl překážeti ostatním stra- nám a členům tohoto zákonodárného sboru v po- radách a usnášeních, jimž pak naskrze dostalo se nejvyššího stvrzení, tak že ústavní činnost isttedního parlamentu až do roku 1867 rakou- ského, a odtud jen cislajtánského, za nepřítom- nosti representantův národa českého pokračo- vala bez nejmenšího obmezení a beze vší zá- vady. V tom právě záležela veliká chyba taktiky.
9 article
zvané trpný odpor, že tento odpor ani nejmen- ším skutkem nikde se nejevil a že za jeho šestnáctiletého trvání změnilo se i státoprávn ústrojí říše rakouské zřízením dualismu r. 1867 a zároveň, že pro západní polovici monarchie projednána, odhlasována a schválena byla zcela nová ústava (prosincovka), nejvlastnější dílo na- šich odpůrcův politiekých i národních.
10 article
Tím časem národu našemu snášeti bylo všechen nátisk soustávy vládní, jíž trpný odpor našeho národa nepřekážel ani v nejmenší choutce její. Však zcela jinak vyvinuly se po- měry v parlamentě vídeňském a utvořila se i situace vlády, když zástupcové českého ná- rda přinuceni byli sáhnouti k nejkrajnější zbrani, ku parlamentní obstrukci. Tímto způso bem stroj parlamentní ve své práci úplně byl za nažen. Vláda Körbrova od té doby nemůže úřado vati jinak, leda neústavně, nezákonně, absoluti sticky. Tu již patrný jest veliký rozdíl v po- měrech, které trvaly v Rakousku za doby trp- ného odporu poslancův českých a které nastaly a posud trvají působením české obstrukce v par- lamentě vídeňském. Jiný, neméně veliký a závažný rozdíl mezi poměry, za jakýchž poslanci čeští odhodlali se r. 1863 k trpnému odporu, provozovanému až do r. 1879, a za jakýchž vznikla obstrukce če- ská proti vládě Körbrově, záleží v tom, že až do 14. října 1899, aspoň ve formální platnosti byla zachovávána samou vládou vídeňskou hlavní zásada všeliké ústavnosti, dle které men- šina zákonodárného sboru má se podrobiti jeho většině. Od únorových volebních řádů Schmer- lingových většina na říšské radě vídeňské, z prvu širší, později užší, nesrovňávala se sice s nepo- píratelnou většinou občanstva rakouského, ale uvnitř parlamentu ve vší formě vládla jako vět- šina. V tomto i velice porušeném i nesprávném způsobu jejím bylo přece napořád lze mluvit o ústavní půdě. Na tuto ústavní půdu zá- stupci národa českého r. 1879 také byli vlá- káni, když se jim slavně bylo slíbilo, vrátí-li se na ni, že dobudou všeho, což národu našemu po právu přirozeném, dějinném i psaném náleží. Na této ústavní půdě zástupci národa če- ského bojovali za svůj národ po jedenáct let.
Rakousko
11 article
Sdělávajíce po té době bilanci své parlamentni činnosti, shledali, že byli valně oklamáni a že ústavní půda rakouská, zřízená volebními řády únorovými, neí sdělána pro právo a spravedlnost národa našeho. Hlavní boj jejich byl obrácen stále k tomu, aby i pomocí těchto řádův voleb- ních zjednána byla na říšské radě většina, je- jímižto členy i oni by mohli se státi. Však tu již na sklonku vlády Taaffovy ústavní půda ra- kouská počala kolísati se, až za krátko stala se houpačkou, na níž většina parlamentu závisela na vůli vlády. Od té doby ústavní půda rakouská ztrácela se pod nohama českých poslancův a ztratila se pod nimi nadobro, když 14. října 1899 dr. Kör- ber jako člen vlády Claarovy úplně ji byl od- metl, postaviv na místo její všemoenou libovůl německé menšiny, jejížto obstrukce povýšena na důstojnost a moc nového principu ústavnost rakouské.
Taaffův doktor Kör Claarův
12 article
Jestliže tedy „Neue Freie Presse“ v před- včerejším článku svém praví, že „po českém prohlášení (dr. Pacák) jest dvojnásob, ba troj- násob nutno, uvěsti Čechy opět na půdu par- lamentni ústavnosti, na jedinou půdu, kde lze mluviti o českých nárocích a tou půdou, že jest jen říšská rada vídeňská“, tož dlužno odpově- děti: Takovou půdou říšská rada vídeňská od 14. října 1899 už nenil Tu jest druhý hlavní rozdíl v poměrech. kteréž ve vnitřní politice rakouské trvaly ještě za trpného odporu českých poslancův a kteréž tu zřídil pan dr. Körber. Vždyť v měsíer červ u (. r. táž „Neue Freie Presse“ s velikým nářkem ohlašovala: „ Z ústavy zbyly už jen prázdné formy, pohodlný obal neobmezeného rozhodo- vání o veřejných prostředcích.“ Vždyť sama ře- čeného měsíce s nejtrpčejší ironií dokazovala. co všechen svět už dávno věděl, že totiž „ústav- nost rakouská“ vyšla ze cviku. . . A na půdu ta- kové ústavnosti volají a odkazují znova pánové a státníci vídeňští národ český, hrozíce mu, že svou obstrukcí proti parlamentu vídeňskému ni čeho nesvede?
Pacák doktor Körber Čechy Neue Frei Presse
13 article
Jak směšné jsou tyto hrozby, když titíž lide projevují největší strach před opětnou obstrukcí německou, kdyby prý jen sebe méně učinili na zažehnání obstrukce české! Věc vypadá tak: Pokud vláda Körbrova nebo některá jiná po ní neodčiní nadobro ne- zákonný a neústavný skutek ze 14. října 1899, pokud totiž neodejme obstrukci německé všecko. co ona na ní onoho dne svou parlamentní i po- uliční bouří byla vymohla, pokud nebude ob- novena aspoň formální platnost ústavní půdy rakouské, na níž většina zákonodárného sboru má rozhodnou moc a platnost nad menšinou. potud není vůbec lze obnoviti dělnost říšské rady vídeňské a nerušený rozvoj její činnosti. Poměry v parlamentě vídeňském, v ústa nosti rakouské a v soustavě vídeňské vlády musejí býti uvedeny zpět aspoň tam, kde byly před katastrofou a kapitulací státu rakouského v řijnu 1899. Za dalšího, nezměněného trvání těchto po- měrův jest naprosto marno dovolávati se ná- vratu representantův národa českého na půdu na které místo práva panuje křivda, míst pravdy lež a klam, místo spravedlnosti národní svévole všeněmecká.
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 8. října. (Změna v nám o ním velitelství.) Vlastnoručním listem panovníkovým, daným v Radměři dne 5. t. m. sproštěn admirál bar. Spaun po 54leté službě vrchního velení válečného námořnictva a na jeho místo dosazen viceadmirál Rudolí hr Montecuccoli. Odstupující admirál Spaun narodil se ve Vídní 8. května 1833 a vstoupil do služby u ná mořnictva r. 1850. R. 1859, postoupiv za fre gátního poručíka, účastnil se války s Francií Sardinif; r. 1864 jako lodní poručík války s Dánskem. R. 1866 za války s Italií velel nej prvé parníku „Ondřej Hofer“, později byl dru hým velitelem pancéřové fregaty „Arcikníže Ferdinand Max“, s níž se účastnil 20. července bitvy u Visu a byl vyzhaménán řádem- železné koruny 3. třídy. Postoupiv znenáhla na fregat ního kapitána, byl r. 1873 přidělen jako ná- mořní attaché londýnského poselstva, kdež pů- sobil až do roku 1879. Od r. 1879 do r. 1883 konal s arciknižetem Karlem Štěpánem cestu do Brasilie a Severní Ameriky na lodi „Saida“ načež r. 1884 stal se volitelem kasemátní lod- „Tegetthof“, rok na to velitelem lodi „Mira- mare“, na níž následník Rudolf vykonal cestu do Orientu. R. 1886 stal se kontradmirálem a účastnil se jako velitel divise blokády řeckého pobřeží. R. 1892 povýšen za viceadmírála a r. 1897 stal se náměstkem přednosty námořního odboru v ministerstvě vojenství. V krátce na to po úmrtí admirála bar. Sternecka jmenován velitelem námořnictva a odborným přednostou námořního oddělení v ministerstvě vojenství.
Rudolit Montecuccoli Spaun Hofer Ferdinand Max Karel Štěpán Rudolf Sterneck Praha Vídeň Dánsko Brasilia severní Amerika Mira Orient
15 article
R. 1899 povýšen za admirála a rok na to vy- znamenán velkokřížem řádu Leopoldova. Jeho nástupce hr. Rudolf Monte- euccoli Poliano, narodil se 22. února 1843 v Modeně, r. 1859 vstoupil do námořni akademie a účastnil se jako námořní kadet války s Francií a Sardinií. R. 1866 jako lodní pra- porník účastnil se na fregatě „Adria“ bitvy u Visu, r. 1884 při blokádě řeckého pobřeží by jako korvetní kapitán velitelem lodi „Alžběta“ později byl zaměstnán v ministerstvu vojenstv jako přednosta jednoho oddělení v odboru ná- mořním. R. 1897 povýšen za kontradmirála stal se velitelem námořního arsenálu v Pulji. R. 1900 byl velitelem východní eskadry ve vo- dách čínských, kdež jako člen admirální rady projevil též značné schopnosti diplomatické- R. 1903 povýšen za viceadmirála a jmenovár náměstkem Spaunovým v námořním odboru mi nisterstva vojenství. Ze Lvova, 7. října. (Lvovské kliniky zavřeny.) Na jaře vznikl mezi zemským vý- borem haličským a vládou spor o vydržování klinik při lvovské medicinské fakultě. Zemský výbor dával ze své pokladny klinikám zálohy na výdaje, které má hraditi vláda. Když zálohy ty dostoupily výše 243.594 K a vláda se ne- měla k placení, zemský výbor pohrozil, že za
Rudolf Mont Poliano Adrie Alžběta Leopoldov Modena Francie Sardinie Lvov
16 article
staví další vyplácení záloh, tak že kliníky budou se musit zavříti. Poněvadž však se vláda vy- mlouvala, že účty klinik nejsou dosud prozkou- mány a proto peníze na ně nemohou býti ihned vyplaceny, zavázal se zemský výbor, že bude kliniky vydržovati do konce července, aby se nemusily zavříti uprostřed školního roku. Přes to však vláda nezaplatila svůj dluh dosud, ná- sledkem čehož zem. výbor odepřel nyní další pří- platky na kliniky a tyto musily býti zavřeny Professorský sbor medicinské fakulty podal mi- nisterstvu osvěty telograficky prolest proti do- časnému uzavření klinik. Ze Zadru, 6. října. (Z vyšetřován proti bar. Handlovi.) Vládní „Smotra Dalm.“ uveřejnila výsledek vyšetřování, naříze- ného drem. Körbrem, o afféře Handlově. Ze zprávy o vyšetřování tom vysvítá, že býv. kon- ceptní praklikant v místodržitelství, Rendič. trvá na tom, že baron Handel v rozmluvě s ním užil slov „Dalmatinci nemají čestného slova“, a své tvrzení neodvolal ani před vyšetřovací ko- misí, ačkoli okr. hejtman Tichý, který byl pří- tomen při oné rozmluvě, tvrdil, že místodržitel ve své řeči výrazu „čestné slovo“ neužil. Ale přes Rendičovo svědectví přešlo se k jednacímu pořadu a bar. Handlovi dáno vysvědčení, že Dalmatinců neurazil. Výsledek vyšetřování sdě- len ovšem také zemským poslancům, jest všal známo, že vlivu na ně neměl. Ti jsou přesvěd- čeni o vině Handlově a žádají neústupně za jeho odvolání Z Pešti, 6. října. (Pomaďaření chor vatské domobrany.) Proslýchá se, že velitel chorvatské domobrany, gener. -major
Handl Handlův Tichá Pešť Smotra Dalm Handel
17 article
Gerba odstoupí, protože nechce převzíti zod- povědnost za různá nová opatření ministerstva honvédů, čelíci proti chorvatskému velení. Dle uhersko-chorvatského vyrovnání z r. 1868 slu žební řečí chorvatské zemské obrany (domo- brany) jest výhradně chorvatština a také prapory této divise jsou pořízeny v chorvatských národních barvách: červené, bílé a modré. V po- sledních létech přidělováni k chorvatské země- branecké divisi důsledně maďarští důstajnici, neznalí chorvatského jazyka. Proti takovému jednání ministerstva vyslovil se gen. Gerba. Byv povolán do Pešti k ministrovi, potvrdil, že s mi- nisterským opatřením nesouhlasí, poněvadž jes jednak protizákonné, jednak vadí i ve službě. Bylo mu namítnuto, že v uhorské zemské obrane musí zavládnouti uniformita i co do velení. Gen. Gerba na to oznámil, že by za následky nemohl převzíti zodpovědnost a bylo by mu milé, kdyby mu byl přikázán jiný odbor služby. Z Pošli, 6. října. (Generál Czec z f. Došla sem zpráva, že dne 6. září zemřel v An- gentině v Buenos-Aires starý honvédský generá z r. 1848, Jan Czecz ve věku 82 let. Czecz jako mladý důstojník přestoupil r. 1848 k ma- ďarskému povstaleckému vojsku, byl na dopo- ručení gen. Bema Košutem povýšen za generála a po dlouhou dobu spolu s Bemem hájil Sedmi- hradsko proti vojsku císařskému. Když bylo po- vstání potlačeno, uprchl do Paříže a odtudse přestěhoval r. 1859 do Argentiny, kdež mu bylo svěřeno řízení vojenské akademie. Přes to, že uherská vláda mu slibila značnou pensi, vrátí-li se do vlasti, spokojil se pensí 4000 K, kterou mu z Pešti posílali do Algentiny a do staré vlast se nevrátil.
Czec Czecz Bem Košut Bem Pešť BuenosAires Paříž Argentina
18 title
Politické zprávy zahraničně.
19 article
Desátek v Bosně. Dop. »N. L.«
Dop Boseň
20 article
Z Bosenského Nového, 5. října. Desátek a lépe řečeno způsob, jakým je za ochirany oku pačných úřadů vybírán a vydírán, je trvalé ne
21 article
V drobném prodeji: ranní čísle o sobě . . . za 6h odpolední . . . za žh Ve flialkách na veskovš: ranní číalo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově zapřei. Plečplacení a inperty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. s. —1 e Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ekpodise „Nárednich Listá“. Rukopisy se novršoeji
Nárednich marianský ulice č . s
22 article
štěsti Bosny a Hercegoviny. Nedávno se zde přihodil případ, který je krvavě illustruje. Dne 1, t. m. v selu Vitasovcích, 2 hodiny od Bosenského Nového, sedlák Trivun Papič ubil svého spahiju (statkáře) Rašimbega Ceriče z Nového při vybírání třetiny. Událo se to ná- sledovně: Rašimbeg Cerič vystavěl si v letě v řeče- ném selu čardak (lelohrádek). Několik tomu dní beg počal vybírati od svých kmetů třetinu z ku- kuřice a Trivun Papič, chlapec 18letý, vozi párem volků svou třetinu do čardaku spahijova. Mezi tím, co náklad skládal, děti begovy jej škádlily a týraly jeho voly. Trivun marně je vlídně napomínal, aby toho nečinily, děti byly ještě svévolnější. Konečně nejstarší begovič vyňal revolver a namířiv na vola zvolal: »A já ti mohu vola třeba zabiti, zachce-li se mi !« Trivun Papič vzal motyku a hrozil dětem begovým, že jim nabije, jestliže ihned neutekou. Ale jen hrozil a na splnění hrozby nemyslil Děti běžely na čardak a žalovaly matce, že jin »vlach« hrozí a psuje. Ale to nebylo pravda. neboť sedlák nepsul ani slovem. Matka dělen uvěřila a vzkázala otci, jenž byl na hono čardaku na poli. Trivun složiv kukuřici vracel se s vozen domů a cesta jej vedla kolem Rašimbega, jent se naň vrhl a začal jej tlouci. Když byl dobř zbit, Trivun jel domů a za hodinu přijel s no vým nákladem třetiny. Mezi tím v něm vřelc pro potupu a násilí, které se mu stalo. Kdyt kukuřici složil, obrátil se na Rašimbega: » Pro jsi mne, beže, pro nie za nic, čístě, nevinnéhe ztrýznil?« Beg se naň obořil: »Darebáku, což ty má ještě smělosť žádati, abych se ti zodpovidal ? A s těmi slovy Trivuna opět počal bíti. Trivur popadl motyčku, která vedle na zemi ležela udeřil bega třikrát do hlavy, beg padl omráčen a druhého dne skonal. Trivun pak sám se dostavil k soudu udal, co a jak se přihodilo. —tor
Trivun Papič Rašimbego Cerič Rašimbeg Cerič Trivun Papič Rašimbego Bosna a Hercegovina
23 article
Změny v nejvyšším velitelství francouzské armády. Po odstoupení generála Négriera a Langloi z aktivní služby byli jmenováni, jak jsme ji stručně sdělili, novými veliteli armádních sborů generálové Debatisse a Trémeau. Mi nisterská rada nejmenovala ještě nástupce gene rálů Négriera a Langloie v nejvyšší radě vo jenské. Generál Debatisse, bývalý velitel vojenské školy polytechnické, byl posledně v čele 5. di- vise pěší v Rouenu. Narodil se r. 1845 v Pa- říži. Roku 1868 byl poručíkem a za války 1870 byl povýšen na setníka, r. 1893 byl plu- kovníkem a r. 1898 velitelem brigády a r. 1902 velitelem divise. Je členem technické komise pro koloniální vojsko. Generál Trémeau byl dosud velitel 2.di vise jízdní v Lunévillu. Je stár 55 let. Za války r. 1870 stal se poručikem u kavalerie a r. 1898 byl jmenován velitelem brigády a r. 1902 ve- litelem divise. Je jedním z hlavních, nejlepších generálů jizdy- K sensační afféře v loděnici »Germania«. Socialistický list šlesvicko-holštynský zvěděl, že zatčený úřadník loděnice »Germanie« Burkme- yer pohřešované plány lodí prodal Anglii. Za známého slavnostního týdnu v Kielu, kdy i Vilém II. byl přítomen a s anglickým dvorem okázale se bratřil, přítomen byl tam i důstojník anglického ministerstva námořnictví. Využil oži- vlého přátelství anglo-německého k tomu, že
Négrier Langloi Debatiss Trémeau Vilém Rouen Lunéville Anglie Kiel
24 article
V Praze, 8. října.
Praha
25 article
zjednal si styk s Burkmeyerem a tajně plány
Burkmeyer
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 8. října. 6—. (Kronika.) Na výlet za hranice do poručuje se průvodní list. Jsou chvile a paspor je velmi užilečný. Promluví za vás, vyjasní si- tnaci. Prohlásí, že nejste sami na světě, že z vími někdo stojí, celá společnost, celý stál, váš stát. Jste v moři cizoty, nikdo vás nezná a prů vodní list vás udomácní. Vrátí vám jmeno, čest, důstojnost. Udělá z vás člověka. Důležitý do- kument Než se vydáte na cestu, opatříte si do kument! Zašli jste si k úřadu, promluvili, co třeba. Průvodní list je vyhotoven. Úřadnik vám jej po dává. Zde jest! Prohlížíte si tenounký sešitek kapesníh lormátu. — To je německé! Neračte mít po ruee — český formulář? Úřadník, vlídný pán, podíval se udiven ko sou a pak laskavě, skoro oteovskys — Česky? Za hranice? .. — A proč ne? Chci také za hranicem zdatat Čechem. — Dobře, rozumím! zase on. Ale jestl pak za hranicemi budou také — rozumět česky — To je jejich věc! Nerozumějí také tu- reeky, maďarsky, dánsky, holandsky, švédsky přece přicházejí lidé s takovými pasy. — Jak je libo. Dám vám tedy pas s če- skím textem. Zde jest . .. Přijímáte nový sešitek. Známý obsah: jaká poslava, jaký obličej, nos, vousy, zvláštní zna- není? atd. Všecko dvakrát, napřed německy potom česky. — Proč není čeština napřed? — Nevím. Snad na tom nesejde. — Mně na tom sejde. — Nemohu pomoci. Dávám, co mám. Pře- jete si průvodní list? Zde jest, jiného není — A proč mi nebyl vydán exemplář s č- ským textem hned napoprvé?
Čecho Nevím Praha
27 article
— Protože jste výslovně nežádal . . . N to jest předpis. Z pravidla se vydává pas ně- mecký. Na výslovnou žádost také dvou- jazyčný — Proč teprv na výslovnou žádost? — Nemohu se pouštět do výkladů. Nen to má věc. Jsem také Čech a vlastenec. Ale v úřadě jsem zřízenec, konám, co je nařízeno Sebrali jste svůj dokument a poroučíle se přívětivému vykonavateli úřadních nařízení. Ce- stou za hranice budete mít o čem přemýšleli Za hranicí ve vlaku seznámili jste se s kra janem. Má také pas, ale s čistě německým tex tem. Lálka k diskussi. — Cestujete jako příslušník německéh státu ? kladete otázku. — To jsem tak dostal .. — A proč jste si nevyžádal jiný formulář — Ani jsem si nepovšiml! Prosím vás, kdož na to hned vzpomene! Při odjezdu mě jsem tolik starostí ! . .. Kdož pak hned vzpomene ! Velmi správné Ze sto našinců, kteři si přijdou pro průvodní list, snad jediný nevzpomene! Při odjezdu za hranice má člověk věru plnou hlavu! A proč by právě našinec měl neustále míti vše na pa- měti? A jiný příslušník téhož státního zří- zení nemusi! Němec bez říkání a vzpomínání beze všech »výslovnosti« vždycky dostane vše, jak se patří. Proč nemá mít našinec stejnou výhodu? Našinec »výslovně« žádá a — teprv nedostane. Zřízení je takové. Je zkrátka nedo- statečné, je všeho vinno! Český průvodní list není na skladě! Čech, jede-li za hranice, musí úřadně svléci svoji národnost. Anebo si ji aspoň nechat poodstrčit někam na druhé místo- Jen tak z milosti někde na kraji připooznačit Proč to? Jaký v tom smysl? Pravíte, že tomu všemu je našinec beztoho — zvyklý? Doma že v těch věcech nemá lépe než za hranicemi, na průvodním listě ne hůře. než v jiném úřadním jednání? Že to všeck souvisí
Němec Čechy
28 article
Máte pravdu, všecko to souvisí! Forma průvodního listu není než drobounký článek ve- liké soustavy, která se tu projevuje. Soustava má svého ducha, svůj obsah. A obsah je ten jsou občané prvního a občané druhého řádu jsou národnosti vyšší a nižší hodnoty ! Našinec je. rozumí se, vždycky nižšího řádu a dostane prů- vodní list takový, jaký mu — je přiměřen. Nic se neodvolávejte na svou intelligenci svůj talent, svoji zásluhu, na svůj osobní litul váhu! Jste snad muž veřejného významu, hod- nosta úřadní, odborník, učenec, umělec, básnik a nevím co! Snad se pyšníte zlatým límcem nebo hezkým osobním jměním ! Buďsi ! Sam jen přednosti — druhého stupně. Neváží tuze Dohromady přece nedovedete utvořiti vyšší celek. velký organism své racy, jaký teprv mohl by dodati váhy. Zůstáváte v podřadí a tak se vám měříl Štěstí ještě, že nejsme našinci tak zcela sami ve svém smutném položení. A ve společ- ností bolest snáze se snáší. Bratrům Slovanům nevede se lépe! Jsou s námi zde v druhé řadě- Všichni spolu tlačíme se v koutku a na povel svlékáme bez okolku, co máme nejvlastnějšího neschopni uplatniti se národně, ani — na průvod ním listě. Jako Slované jedeme za hranice máme namířeno do slovanské země, prů- vodní list nám vystaví úřadník Slovan, ale vystaví jej — po německu. Svoji toložnos v cizině dáváme si zjistit po německu, jako pla- tíme — německými penězi. Ať se osobně sebe důležitěji naparujeme, národně jsme zde pouhý vzduch, čemu se říká quantité négligeable, raea s kterou se — nepočítá. *)
Sam Slovan Slovan
29 article A teď ještě stanovisko praxe!
A teď ještě stanovisko praxe! *) Za hranicemi nemůže více vážit, kdo neváže — doma. V úřadě slovanského okrsku Slo- van vyšší hodnosti jedná se Slovanem nižší hodnosti; — ve slovanském městě vykládá Slov a učitel svoji vědu Slovanu žáku; — a ve spo- lečné poradě na sněmu Slovan parlamentník svoj názor svému soudruhu Slovanu, všecko — po ně mecku! A velké závody: centrály, železnice, vojsko a pod. by po slovansku prý aní — nešly, říkají A Slované s a m i opakuj l Vraťte se do hořejšího vlaku. Krajan s ně meckým pasportem je tak zvaný »praktický muž«. Dlouho to nezůstane tajno . . — A konečně, povídá, není to, prosím vás jedno? Pasport jako pasport! Takový nebo makový! Jen když mi — poslouží a dostanu- se, kam chci! Není li — pravda ? . .. V Americe prý na tramwayích je zavedena dvojí třida, jedna pro Američana bílé pleti druhá pro černochy. Američan považuje černo- cha za živočicha nižšího řádu. Jenom s velikým odporem dýchal by jeden vzduch se sousedem nižšího plemene. Ale černochům zařízení tuze nevadí. Maj na štěstí praktický smysl. — V bílém oddilu nebo v černémi ! říkají Není to vlastně jedno? Jen když se vezu !i .. Má-li jen zabezpečen prospěch svého nej užšího, sprostého »já«. Jiným se netrudí a spo kojen — táhne. Odli ná známka nižšího rodu — živočicha.
Slovan Američan Amerika Slovan
30 article
Pocit inferiority páli jemnější kůžičku jako cejch žhavým železem. Protestujeme slavně Máme už na to svoji formulku. Vrabci ji opa- kují na střeše: — Nejsme inferiorní! Jsme nadaně, ušlech tilé plémě, schopné vyšších úkolů! Nemůžeme jen rozpoutat jak náleží své síly, protože — stát nekoná vůči nám svou povinnost ! . . Na oko nepochybné. Stát je veliké těleso. má svůj aparát, svoje úřadníky, své prostředky svoje zařizení. Stát naproti občanstv u je mohutná o sobnostl Ale v tom to právě vězí! Je tu hříčka s pojmy. Rozeznáváme dvě osoby, stát a — ná- rod. Anebo stát a — více národů ! Je takový zvyk, řikat: stát něco dělá, stát má povinnost, stát má právo atd Jakoby stát byla živá osobnost. která dělá, co ji napadne. Takový obrat slova, melafora! Právní věda si ji tak upravila pro pohodli své diskusse. Ale zatím stát — není osobnost, nýbrž něco jiného. Jenom národ je živá osobnost. Stát je zřízení, které si národ upravil anebo si dal upráviti, aby mohl rozvíje
Jakoby
31 article
svoje sily a schopnosti, pracovat na díle, kte- rému se říká — jeho kultura. A zřízení bud odpovídá svému účelu lépe nebo mu odpovídá hůře, je zdařilé nebo méně zdařilé, znamenité či méně znamenité. Neodpovídálli zřízení jedno, třeba opatřiti jiné, lepší! A tu je odlišná známkal Jsou národové osobnosti, jež si své z říze n podle svých potřeb upravíli a upr av u jí. A potom národové osobnosti, jež si svoje zřízení nedovedou podle svých potřeb upraviti a jen volají, aby jim je upravil — někdo jinýl A stupnice osobnosti je vyložena: kdo je tu »superior«, kdo ne Jsme Slované, máme zřízení společné Němci. Dějiny to tak přinesly. Zřízení je takové, jaké je. Dílo lidského rozumu, žádné není hned dokonalé. Mohlo by být lepší, chceme, aby bylo lepší. Všecko v něm souvisí tak, že Slovan, dá-li se na cesty, představí se za hranicemi úřadně jako — Némec. To je dojista nesrovna- lost, mělo by být jinak! Není nám to, právem, vhod. Přáli bychom si jiného zřízení. Takového. aby v něm souviselo všecko jinak ! Tak, aby mohl Slovan ve všem všudy zůstat věren své bytosti, rozvíjet volně svoji silu a schopnost. Kabát nám nepřiléhá k tělu, přejeme si jiný kabát. Národ je živé tělo a stát je kabát ušitý k jeho ochraně a pohodlí. Je jen otázka, jak by měl být kabát stři- žen, aby dokonale přilehal k našemu tělu? Všecko se k nám obrael — Vy, Slované, povězte, jaké má být za- řízení, aby odpovídalo plně vašim potřebám?. Napjaté očekávání Jak odpovědí Slované ? Znáte už slovanskou odpověď. Zní vel- kolepě! — My Slované nemáme spolu co jed- nat! Není dost — »reelních společných zájmů« mezi námi! . . . Stát — ať nám opatří ná- ležité zřízení . .. Kabát nemá jak se patří rukávy! Aťsi opatří lepší rukávy — kabát! Odpověď hodná — »superiorné« ragy! Ne-li
Slovan Němec Slovan