3
masthead
2. června 1901
5
article
hlesl ani proti německému nacionálu Löckerovi,
lineckému advokálu, nástupci pověstného ne-
božtíka dra. Pesslera, který hlásal, že česká
lechnika v Brně a české gymnasium v Opavě
a polské gymnasium v Těšíně musí zmlzei
z rozpočtu. Ministr bar. Spens Booden stát před
p. Chocem, čekaje asi, že něco uslyší, ale čekal
marně. Patrně však bavíla jej hrozba p. Choce,
kterak prý zachvěje se celé Rakousko, až přijde
do Vídně Choců vice a budou míti samé ta-
kové světoborně řeči, jakou byla jeho dnešní.
Bylo to několik nesouvislých věcí, které čet
z notesu, ač-li možno nazvati četbou rozpačite
a pracné spojování věcí nejodlehlejších a nej
různějších. Sic non itur adí astra.
Velmi obrněnou toninou mluvil proti vtád
Slovinec dr. Tavčar a sťejnou Vlach posl.
Hortis.
Počrtá se, že zatímní rozpočet vyřízen bude
v úterý odpoledne.
Předseda zahájil schůzi v 11 hodin 15 minu
dopoledne.
Po přečtení došlých spisů předseda ústavního
výboru posl. dr. Grabmayr odpověděli na Ofne-
rův dotaz po revisí immunitního práva poslaneckého.
že výbor bude rokovati — možná v pondělí —
odborových návrzích, jež jsou vytištěny. Průtai
zavinily svatodušní prázdniny.
Přechází se k jednacímu pořadu 3. člent
železniční předlohy, jež po doporučení rel
posl. dra. Sylvestra přijímá se všemi hlasy a
na hlasy českých agrářů. (Hlučná pochvala.)
K 2. odstavci jednacího pořadu: 3. čtení před
lohy o vodních dráhách posl. Lem ise
navzhoval hlasování dle jmen, s čímž zpravoda
souhlasil.
Pessler
Choc
doktor
Tavčar
Vlach
Grabmayr
Sylvestr
Lem
Brno
Opava
Těšín
Rakousko
Vídeň
6
article
Návrh na jmenovilé hlasování byl přijat a před
loha přijala 198 proti 46 hlasům. (Hlučná pochvala
a pollesk.)
Potom rokovalo se o zatímném rozpočtu
jejž ref. posl. dr. Kathrein stručně doporučoval
Posl. Wolf prohlašuje, že jeho strana mus
chovati se odmitavě k nynější vládě ve všem, co by
mohlo míti význam důvěry, a proto nemůže povoli
ani zalímný rozpočet. Příčinou nedůvěry jeho strany
je snaha vlády, udělati z Rakouska ultramonlánsko-
slovanský stát. Jazyková nařízení byla zrušena jen
na papíře, ve skutečnosti je v německých krajinách
Čechav každě kancelářic hojnost Čechů.
Kritisuje jednání okr. hejtmanů naproti Němeům
v Čechách a konfiskační praxi státních zástupců.
Počešťování neustává; při obsazování adjunktských
a auskultantských míst nedbá se na národnost oby-
vatelstva. Měl bybýti zvláštní statut pro každou
národnost v. Čechách.
Úvažuje hnutí »Pryč od Říma«, brojí proti
rypovídání evangelických duchovních Němeů z říš
— Rakouska; krilisuje přijetí protektorátu katol
tkého schulvereinu arciknížetem Františkem Ferdi-
nandem a konstatuje, že již císař Josef II. poznal
strašné kulturní i státní nebezpečí Říma a onj
předním bojovníkem a patronem hnutí »Pryč od
Řlma!« (Hlačný potlesk, pochvala a heil.)
Poslanec Löcker přehlíží události posledníc
let a prohlašuje: Chceme zachovati dobrý mír, doku
nebudeme míli důkaz, že vláda a zodpovědné kruby
jež misí se do vládních záležitosti, hodlají spravovat
stát bez Němců resp. proti nim. Lidová strana ně-
mecká je čistě radikální stranou v ochraně německých
zájmů. Vláda musí se vynasnažit o konsolidován
sněmovních poměrů, což je v přední řadě její po-
vinností.
doktor
Kathrein
Posl
Wolf
Čecho
Ferdi
Josef II
Löcker
Němec
Rakousko
Čechy
Řím
Alma
7
article
Brojí proti feudálám a klerikálům, již nemohouee
klidně snášeti nynější svou příkaznost, haraugnjí
Klofače a Fresly a svedli také následníka, aby pře-
vzal protektorát nad bojovným spolkem politickým
druhu ne zrovna nejlepšího, aby způsobili nesnáze
nynějšímu ministersivu, doufajíce, že sobě prospějí
Nabádá vládu, by se postarala, aby také po krajíe
vedli správu političií úřadníci, již nepodlehají žád-
nému vlivu. Ať obnoví nařízení, aby úřady chovaly
se přísně dle zákona. Bude hlasovati se svými přátel
pro zatímní rozpočet, aby se nezavedí opět § 1á.
a dle jednání vládního zachovají se též oni. (Hllučná
pochvala a pollesk v levo.)
Předseda přerušuje schůzi na 5 minut a když
byla obnovena, ujal se slova poslanec Tavčar
pravě i
My pokrokoví Slovinci budeme hlasovati pro
rozpočet, ale míníme tím jen státní potřeby. Pro-
lestujeme proti výkladu, jako bychom tím vyslovo-
vali vládě důvěru. Toho nemůžeme, protože vláda jede
na ujetých kolejích rakouských vlád vůči národům
vůbee nevyhovujíc ani nejspravedlivějším požadav-
kům jejich, anebo chovajíc se k nim studeně anebo
dokonce s nenávistí a protivenstvím.
Nemůžeme se nadchnouti pro vládu také zt
příčiny, protože podporuje mezi Slovinci kterikalia
mus, protože činí vše, aby národu našemu ukázala
že jest jí příjemno, mohutní li ve slovinském lidu
duch zpátečnický
Proti tomuto budeme bojovati ze všech sil, po
něvadž netrváme na stanovisku, na kterém se po
hříchu nalezají dosud slovanské strany po většině
že býti Slovanem jest tolik, jako býti klerikálem
My doufáme ve velkou slovanskou pokrokovou stranu
v této sněmovně. Dnes jest tato naděje ještě snem
avšak tato strana vyvstane, poněvadž Rakousko ne-
může býti ovládáno ani německy, ani slovanský, ný-
brž svobodomyslně.
Fresl
Tavčar
Slovinec
Rakousko
Slovan
8
article
Posl. Scheřeher je povděčen, že ve sněmovn
vede se konečně zase politická debala a parlament.
kde pracovalo se nějaký čas ne intelligenci, ale
prkénky, vrací se na dráhu pokoje. Vládé musí se
dáti znát, aby nezakrývala protivy strojeným vyrov-
náním, ale že musí zjednati skutečný, trvalý mí
což stane se, až nechá království a zemi a seskupí
země dle národnosti. Potom Rakousko získá moci
také přoti Uhrám.
Nejhorším zločinem je rozdmychovati náboženský
boj. Doráží prudce na Všeněmce a odporuje řečníkům.
již vyčítali úřadům klerikalismus. Nabádá sněmovnu
aby bojovala duchovní zbraní. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Choc (česky) mluví o persekuci českého
národa v době pobělohorské a v době reakce, mluví
o exillu Karla Havlíčka, a praví: Nevidí-li syobodo-
myslná strana pronásledování českého národa, vidíme
to my. Kdybychom byli tak četnými, jako strana
svobodomyslná, počínali bychom si vůčí vládě bez-
ohledně. Budeme se učiti od Všeněmců. Mají li tito
příčiny k opposici proti vládě, máme my příčin
mnohem více a vělších. Tím jsem skončil.
Posl
Choc
Havlíček
Rakousko
Uhry
9
article
Posl. Baernreither připomíná, že po čtyrech
létech projednává se zde zas jednou rozpočet. Sně-
movní poměry zlepšily se zasluhou vlády, jež do-
stala parlament na dráhy hospodářské práce. Bylo
vyřízeno mnoho důležitých hospodářských otázek,
jejichž řešení obyvatelstvo přálo si již dávno,a
zmohla se důvěra v hospodářskou sílu. Zjednaly se
styky mezi stranami i jednotlivými osobnostmi,
čehož již dávno nebylo. K této výbodě přidružila se
další, že ústavní život vrací se na spořádané dráhy.
Rozpočet poskytuje vždycky příležitost k zpyto-
vání svědomí. Dle rosičných vývodů ministra finaneí
za poslední doby líčil účinek navržených předloh n
hospodářské a finanční poměry. Nesdili obavy, že
Rakousko nebude s to nésti břemena nových inve-
sticí a vodních staveb. Pojednává o zaopatřování
dělnictva a konstatoje, že pokladní přebytky se tak
rychle nehromadí a jmenuje předlohu o dani z jízd-
ních lístků chlobem již sn deným. Poznamenává, že
za 5—6 let musí vřaditi se do rozpočtu suma 30
mili. Není velká, avšák jsou to jen úroky z půjček,
jež se do té doby provedou. Pochybuje, že bude
možná opatřiti celou sumu, aniž by se použilo dál
berní možnosti lidu, avšak doufá, že vláda nevy-
hledá si zřídla příjmů, jež by poutaly národohospo-
dářské síly, jež chtěl parlament uvolniti schválením
předloh. Poukazuje na nesnadné poměry evropského
zemědělstva a dovozuje, že každý stát je nucen za-
ujmouti postavení k zemědělské otázce. Z těchto
úvah lze nalézli cestu k střízlivému uvažování poli-
tické situace.
Posl
Baernreither
Rakousko
10
article
Pozoruje li se svělový ruch, musí se příznati, že
hospodářské záležitosti hrají ohromnou úlohu. Bylo
by strašným bludem, nepozorovati, že návodové po-
silují a ocelují se hospodářskými úkolv. Proto do-
spěje se v národohospodářském oboru snáz k spolu-
žití rakouských národů než v oboru národně-politi
ckém. Jest již pokrokem, že smí mluviti se takové
možnosti bez nebezpečí posměchu. Jeho strana je
vždy ochotna ke všemu, čím se stát zachováváa
končí: Abych byl práv na všecky strany, musím
vyznati, že naše úspěchy nejsou jen následkem
spolupůsobení stran v parlamentě, ale také neunav
ného vynasnažení vlády, jejíž chef se vzácnou obě-
tavostí připravoval a podporoval sněmovní práce
Troufajíce, že vláda bude pokračovati na télo cestě.
budeme hlasovati pro zatímný rozpočet. (Hlučná po-
chvala a potlesk.)
Posl. Ilortis konstatoval, že vlaská opposic
zostřila se proto, že skrovným požadavkům Vlachů
nebude vyhověno. Ani inventiční předloha nebyl
podána z lásky k Terstu. Ten trpí lhostejností a ne-
určitostí vlády. Uvádí škody, jež měl Terst ze zru-
šení svobodného příslavu a nesnáze, s nimiž tam
musí zápasiti každý obchod, každé podniknutí
Stýská si na přílišnou moc policie, jež zvlášt
Térstu je nesnesitelna, neboť všude potlačuje národn
smýšlení Vlachů.
Posl
Vlach
Terst
11
article
Prohlašuje, že jeho strana nemůže hlasovati pro
zatímný rozpočet. (Pochvala mezi Vláchy.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Wrabetz po dotazu k předsedovi legiti-
mačního výboru vymáhá zprávů o d protestovaných
volbách.
Předseda navrhuje, aby příští schůze konala s
v pondělí o 7. hod. več. s denním pořadem
1. další jednání o zatímném rozpočtu; 2. předloha
kořaleční dani« 3. změna 88 59. a 60, živn. ř. ; 4.
1. čtení kvotového zákona; 5. 1. čtení finančního
zákona ald
Posl. Pernerstorte? žádá, by se dala na
program také jeho imunitní záležitost, čemuž před-
seda vyhověl a ukončil schůzi ve 2.50 hod. odp.
Mezi došlými spisy byly dotazy posl. Hy-
beše a spol, po zakázaném provozování divadelní
hry »Služebník svébo pána« vzdělávacím spolkem
»Probuzení« v Mýtě; — Eisenkolba a spol. po
ochraně domácího průmysln před nadržováním cízo-
zemským výrobkům dopravními výhodami na tuzem-
ských železnicích; — Lechera a spol. po upra-
vení právních poměrů býv. zřízenčů poštovní spoři-
telny: — Holmanna a spol. po zustanovování
němčiny znalých úřadníků v jednatelstvích rakou-
ského Lloydu.
Posl
Lecher
Lloyd
Mýto
Vlácha
12
article
akvodo o Delegace.
ošioxo Z Vídně, 1. června. (C. - B.)
Účetnií výbor uherské delegace schvá
lil účetní závěrku a potom jednal čtyřčlenný výbo
o okupačním úvěru.
Ministr Kallay odpověděl na různé dotazy
že společná vláda vynasnažuje sej aby zabrané země
dla své finanční možnosti připlácely na vojenské vý
daje, což bylo možná jen podporováním jejich hmot
ných poměrů. Nové daně, mimo monopol a konsumn
daně, jež po vřadění zabraných zemí do celníh
území zavedly se dle stejných zásad, nezávedly se
ale úhrada velkých nákladů na železniční a silniční
stavby umožnila se použitím všech národohospodář-
ských zřídel. Obchodních a průmyslových zájmův
uherských dbá se dle možnosti. Obchod se také již
finančně zmohl. Vláda hledí při objednávkách v Uhrác
zachovati kvotovní poměr. (Hlačný souhlas.)
Ministr pojednává zevrubně o vystěhovalství
konstatuje, že stěhují se pouze mohamedáni a ná-
sledkem agitace, o níž řečník podal důvěrnou zprávu.
nabylo toto stěhování větších rozměrů. Srbských
vystěhovalcův ubývá, ba z 288 vrátilo se jich 192.
Podal též zprávu o národnosti a vyznání osad-
níků. Jest jich 8000, větším dílem haličtí Poláci
jihouherští Svábi. Zajímavo je, že asi 294 německých
a českých rodin, jež vystěhovaly se do Ruska, ale
tam nechtěly odpadnout od víry, obrátily se potom
do Bosny, kde se nikomu pro národnost a víru ne-
dělají žádné překážky.
O vystěhovalství konstatoval, že Rusové na hnute
tom neměli podílu, ano ruský konsulát v Sarajevě
na výslovné splnomocnění ruským ministerstvem
zahraničných věcí varoval úřadně obyvatelstvo, aby
nestěhovalo se do Ruska, pročež je ministr velic
povděčen tomuto loválnímu jednání ruské vlády
Rozpočet zabraných zemí byl potom schválen
výbor
Kallay
Polák
Rus
Vídeň
Rusko
Bosna
Sarajevo
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. června. (P arlame ntn
práce a kyota.), V prvém tědnu po letni-
cích sněmovna vyplnila svou úlohu správně a
na malou výjimku. Zatímný rozpočet, jenž měl
býti úplně hotov, projednán jen z polovinya
zabere ještě větší čásť pondělní schůze. Za to
ve třech dnech odbyto druhě čtení předlohy
průplavní a dnes přijata tato předloha spolu
s předlohou investiční ve čtení třetím. Dne
shromáždili se předsedové klubů k opětné po-
radě stran pracovního programu pro zbývající
čásť jarního zasedání a tu se předseda mini-
slerstva dr. Körber vytasil se zajímavým pře-
kvapením. Učinil požadavek, aby sněmovna ještě
před velkými prázdninami vyřídila kvotu, sice
že by nemohl zajistiti sankci invesliční a prů-
plavní předlohy. Podrobnosti o tomto jednáni
nalezne čtenář ve zprávách vídeňských; zde
chceme zaznamenati jen tolik, že o kvotě v po-
radách sněmovních nebylo dosud řeči a teprv
minulý týden »Arb. Zig.« upozornil na tu okol-
nost, že platnost nynější kvoty vyprší koncem
června, ústavní vyřízení kvoty do té doby že se
očekávati nedá a proto že novou kvotu na další
rok ustanovi patrně opět panovník. V uherských
listech vyskytla se pak zpráva, že rakouská
vláda nenaléhá na projednání kvoty jen proto,
že nemá pro ni dosud zabezpečenou většinu.
a proto dá přednost opětnému rozhodnutí pa-
novníkovu. Nyní však dr. Körber přichází přece
s požadavkem, aby sněmovna o kvotě rozhodla.
Körber
Praha
cícha sněmovna
14
article
Kvotové deputace — rakouská i uherská —
shodly se, jak známo, že má až do r. 1909
zůstati při nynějším poměru 34.4 za Uhrya
65.6 za Rakousko. Ale tehdy se ozývaly hlasy,
že se v rakouské sněmovně nenalezne většina
pro tento poměr. Má dr. Körber za to, že se
smýšlení v poslanecké sněmovně i v této věci
změnilo tak důkladně, že může s klidem vy-
čkati hlasování o kvotě? Či chce dr. Körber
pomocí kvoty provésti předběžnou zkoušku, jak
by pochodil na podzim, kdyby předložil sně-
movně nařízení o vyrovnání s Uhrami? Skoro
se nám zdá, že chvalořeči, jež dr. Körber čte
nyní o sobě každodenně ve vídeňských listech,
učinily ho příliš troufalým.
Ze Lvova, 30. května. (Lidovci prot
s loučení s polským kolem.) Krakov
skou zprávu, že přivrženci P. Stojalovského
projevili o letnicích ochotu, spojiti se s pol-
ským kolem a že také v táboře lidovců jest
nálada pro sloučení, sluší opraviti. Stojalověle
skutečně se prohlásili pro sloučení s kolem,
učiníli totéž i lidovci. Tito však, jak sděluje
v té věci dobře zpravený »Kuryer Lvovský«,
jsou dosud rozhodně proti sloučení, poněvadž
se situace v Haliči od posledních voleb v ni-
čem nezměnila na prospěch lidu, naopak re-
akce ještě se vzmohla na škodu lidu. Proto
také nemůže se změniti dosavadní poměr lido-
vých poslanců k polskému kolu a lidovci zů-
stanou tedy i na dále mimo polské kolo. V té
věci jsou za jedno jak poslanec Bojko, s nímž
jde Krempa, tak i radikálnější Olševský. Jest
nyní otázka, jak se rozhodnou Stojalovčícii
setrvajíli na své podmínce, že se spojí so kolem
Körber
doktor
Bojko
Krempa
Olševský
Rakousko
Uhry
Lvov
Krakov
Halič
15
article
jen současně s lidovci, neb upustí-li od této
podmínky a přejdou do tábora šlechtického
bez lidovců? Záporné usnesení lidovců vy
kládá se obavou, že by po sloučení s kolem
pozbyli při blízkých již sněmovních volbách
hlavního důvodu, aby vystupovali se svou
vlastní kandídální listinou.
Z Terstu, 29. května. (Sčítání li d
v Istrii). Tytéž stesky do nesprávného za-
pisování obcovací řeči, jež se ozývají po každém
sčítání lidu v zemích češkých, ozývají se iv
Přímoří, kde na účet Slovanů rozmnožují své
řdké řady Vlachově. Celou radu nesprávnos
uvedl nedávno posl. Spinčič na říšaké radě ve
svém dotazu k ministru vnitra. Nápadný přípud
vlaského podvodu uvádí nyní »Edinost«. V obci
Čresu provedlo první sčítání lidu vlaské obecní
zastůpitelstvo. Na zakročení posl. Spinčiče pro-
vedl nové sčítání politický komisař a fu se
ukázalo, že v obci, mající něco přes 8000 oby-
vatelstva, bylo při. prvém sčítání neméně než
2500 Slovanů zapsáno s obcovacím jazykem
vlaským. Jak vypadlo sčítáni lidu v jinýeh
obelch, kde se revise neprovedla, možno si
předslavili. A dle toho možno se také domy
sliti, jakou cenu budou míti úřadní statistické
výkazy, sestavené dle výsledků tohoto sčítání.
Edinost
Čres
Slovan
Terst
Istria
Slovan
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. června.
Reformy na Černé Hoře.
V nejnovějsím čfsle v orgánu černohorské
vlády, »Taacy Hpaoropa«,vyšlo nařízení se-
nátu, kterým se— prohlašují zákony o státním
rozpočtu ze dne 1. května 1900 a o hlavní
státní kontrola ze dne 10. května 1900, jež
veliké kníže Nikola na návrh senátu potvrdil.
Prohlášení stalo se ve výroční den slavné bitvy
na Grahovci r. 1858 a kdy. Evropa uznala
Černou Horu za stát a rozšiřjla jeji hranice.
Nový zákon o rozpočtu obsahuje skoro
všechna nařízení, křerá jsou v podobných zá-
konech ústavných států. Státnr rozpočet bude
se skládati z rozpočtů jednotlivých ministerstev,
budou v nich podrobně uvedeny přijmy i vy-
dání a každá položka bude vysvětlena zvláštní
přílohou. Jednotlivé ministerské rozpočty sebere
v jedno ministerstvo financí a do 15. prosince-
muší návrh úhrnného státního rozpočtu poduti
k porokování senátu, načež bude dán k po-
tvrzení velikému knížetí. Státní rozpočet musí
býti provoděn zvláštním finančním zákonem,
v němž kromě jiného bude uvedeno, čím bude
uhrazen schodek, bude li jaký, a bude-li pře-
býtek, k jakému účelu bude ho upotřebeno.
Každoroční státní bilance musí býti hotova do
konce ledna, načež bude předložena k revisi
hlavní státní kontrole.
Taacy Hpaorop
Praha
Černá hoře
Evropa
17
article
Rondáši v Hercegovině.
»Rondáši« nebo »herdekteři« lid herce-
govský přezdivá mohamedánům, kleří za pla
stali se agenty zemské vlády a policie. Jsou v
všeobecném opovržení jako odpadlici a zrádci.
Skupinu takových rondášů bosenská vláda
vypravila na dubrovnický sjezd slovanských no-
vinářův, aby sjezd provokovali myšlénkou annexe
Bosny a Hercegoviny.
Zmínili jsme se již o tom, že rondáši,
vracejíce se domů, ve Stolci a v Ljubiují byl
přivítáni kočičinou a smradlavými vejci. Tím
hněvalidu, zvláště jejich souvěrců, se neukrotil
Rondáši od 4é doby nesměji nikam mezi své
souvěrce, ani do džamije. Objevhli se v kavárně,
přítomné obecenstvo nedovoli jim ani usednout
a vyprovází je za práh. Opovržení jejich sou
věrců je tak veliké a všeobecné, že ani žebráe
nepřijímají od nich almužny. Hlava rondášů
ljubiňský purkmistr Meho Serdarevič, byl tak
nestydatý, že policii udal ty žebráky, kleří od
ného nevzali almužny, a žádal za jejich potre
stání. Policie mu vyhověla, čímž přihodilo sev
Hercegovině něco z brusu nového, čeho ješte
nebylo v svělových dějinách. Kroměs toho policie
staví stráž před džamije, když do nich rondáši
jdou na modlení. V Ljubiní bylo policejně za-
vřeno šest mohamedánů, kleří. nechtěli strpěti,
aby rondáši k nim přisedli. ele
Mělo by se díti všem špiclům na země
kouli.
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Stolac
Ljubiovat
severní Hercegovina
Me Serdarevič
18
article
a vilnr
Němeclé srdee.
Německé listy vypsaly smutné příhody polské
služky z okolí Krakova, která sí vyšla do Němec
za štěstím. Uspořila si ve službě 105 mareka
s touto úsporou chtěla se vrátiti do vlasti. Na
nádraží hanoverském byly jí peníze ukradeny
Divka dala se do zoufalého pláče. Policie j
zatkla, že svým pláčem ruší veřejný pokoj
soud ji skutečně odsoudil na dva měsíce pro
»porušení pokoje na verejném místě«
Německé listy, podávajíce o tom zprávu,
dodávají: »Nyní ta polská dívka buďe vědět.
že v Němcích nesmí každý, kdo přijde, pro-
jevovati své city a beztrestně rušiti veřejný
pokoj«.
Vsude jinde, kde lidé nepozbyli lidskéh
citu, byli by ve prospěch nešťastně uspořádal
sbírku a usušili by její slzy. Jen německé lisly
těší se, že opušténou dceru nenáviděného ná
roda potkalo na jejich půdě neštěstí, jehož při-
činou byl neznámý zločinec jejich původu aže
úřad k tomu ještě ji přísně potřestal.
Němec
Krakov
Divka
19
article
Mac Kinley pro otroctví,
Největší hanbu, jaká dosud Spojené státy
mohla stihnouti, musí zažiti za vlády diktátora
Mac Kinleye. Otroctví je opět zavedeno a s jeho
svolením trvá. Tuto sensační zprávu přinášeji
samy listy americké i nelze tedy tvrditi, že b
rozhořčení evropských žurnalistů věc tu přepí
nalo. Ve smlouvě, kterou Spojené státy uza-
vřely se sultánem ostrova Sulu na Filipinách
se pravía »Článek 1. Svrchovanos t Spo
jených států amerických se touto smlouvou
uznává nad celým souostrovím Sulu a všech
jeho podřízených ostrovů. Článek 2. Vlajky
Spojených států amerických se užije na sou-
ostroví Sulu a podřízených ostrovů na zemi i
na moři. Ústava Unie přísně zapovídá otroctví
a hořejší smlouvou staly se ostrovy Sula částl
její, ústava Unie nabyla tedy platnosti i na P
lipinách. Avšak vzdor této ústavě hraje si Mae
Kinley na skutečného diktátora, který úslavy
zneužívá a který neplnín svou povinnost jako
prosident civilsované republiky, ale s jako diktá-
tor barbarské doby. Nařízením jeho ustanovuje
článek 11. ve smlouvě se sultánem Sulu ostrovů,
že »každý otrok v souostroví Sulu je oprávněn
svou svobodu za obvyklou tržní cenu
si vykoupiti.« Žádný článek nezru-
šuje otroetví na Filipinách, ný-
brž článkem 11. se uznává, trpi
otroctví je opět zavedeno a trvá se svolením
presidenta republiky americké v zemích, přiná-
ležejících do svazku její států, pod ústavou její
Vzdor přísným ustanovením ústavy Spojenýeh
států ameriekých, jež otroctví přísně zapovídá.
jest otroetví Mae Kinlevovo nejen uznáno, al
prohlášeno za oprávněné a ubožák na Sulu od-
souzen na dále k otroetví pod praporem země
svobody, jako dobytek se prodává a kupuje
Mac Kinley
Mac
Mae
spojený stát
Sula
Filipíny
20
article
Republikánská strana založená ku odstraněn
Btroctví válčila po celé čtyři roky, tisíce životů
obětovala a sta millionů dollarů se vydává po
dnes za náhradu chrabrým bojovníkům prot
otroetví — a nyní od republíkánů zvolený pre
sídent zachoval tento hrozný zbytek barbar-
ství pod ameriekou vlajkou. John Brown, šl
chetný bojovník proti otroctví, jemuž věnována
jest i jedna z nejkrásnějších kapitol »Bojovní
kův za svobodu« a tisíce bojovníků, kteří v ob
čanské válce padli, zranění a zmrzačeni byli
nadarmo tedy trpěli. Vzdor zákonu, vzdor
ústavě, jen z vůle diktátora trpí se v Unii opě
otroctví — prodej a koupě žijíčích lidí —
v zemi, jež z civilisovaných vydávala se z
nejpokročilejsíí
Brown
21
article
III. sjezd českých přirodozpytců
ve s a lékařů v Praze.
Práce v sekeích. Mathema tic ko
fysli kální sekci předsedali professoři dři
Strouhal a Domalíp. Tajemníkem by
docent dr. V. Flelix. Přednášeli pp. prof. dr
Vinko Dvořák (Záhřeb) 30 akustite klý ch
rotacfch«. Při přednášce svě předvedl řečníl
několik vlastních apparátů. Dvorní rada prof. dr-
Edv. Weyer »O theorii forem bili
nearnýchv. Docent dr. Vladímír No vák
»O fotografii a barváchs. Počátky foto
grafie v barvách hledati dlužno mnohem dříve
před objevem Dagderreovým, ačkoliv zní to po
dívně, že by se fotograřovalo dříve v barvách
nežli se fotografovalo vůbec. Již r. 1810 See-
beck uveřejnil způsob, kterým možno zachytit
spektrum sluneční na papíru potřeném čerstvě
připraveným chloridem stříbrnatým. Mléthodu tuto
ačkoliv neposkytovala obrázků zcela věrných a ne
bylo možno je fikovati, zdokonajili velice Egm
Becquerel, Niepce de St. Victor a Poitevin
Direktní tyto způsoby, zachycovati barevný obrá
zek přimo na jedině desce nebo listu papíru, na-
byly dalšího rozštření interferenční methodou Lipp
mannovou, nikoli jednodušší dřívějších method,
ale za to způsobilejší, věrnější reprodukce, jak
četnými zdařilými obrázky ukázal Nenhaus. Z-
jímavý svůj výklaď provázel přednůšející mnoh
zdařilými, barevnými projekcemi ze zásoby vlast-
ních fotografických snímků.
Strouhal
Domalíp
doktor
V Flelix
profesor
Vinko Dvořák
Edv
Weyer
Vladímír
Dagderreův
Becquerel
Niepce
Victor
Poitevin
Praha
Záhřeb
22
article
Prof. dr. Sobotka: »Některé kon-
strukce axonometrické«. Dvorní rad
prof. dr. Karel V. Zenker: »O elektro-
dynamické sonstavě světové«. Prot
dr. K. Domalíp: »Stanovení účin
nosti transťormatoru«. Po své před-
nášce předvedl pan professor řadu zajímavýeh
pokusů s oseilačními proudy o vysokém napjei
a mluvící lampu. Prof. dr. Fr. Augustín
»Ubývání teploty s nadmořsko
výškou«. Prof. dr. Nušl a Josef Frič
»0 novém stroji hranolovém k u
čování času a zeměpisné šířky dle
methody Gaussovys. Pan Frič demon
stroval jmenováný přistroj v jeho továrně zho
tovený.
Dále mluvíli pp.: Dr. B. Kučer a (Darm
stadl), jenž provedl demonstrační pokusy v pev-
nou kyselinou uličitou. Po přednášce pro
Smolově vykládal dv. rada prof. dr. V. S trou-
halo pokusech z oboru optieke
projekce. Vycházeje od známé důležitosti
optických projekcl, jak pro bádání vě-
decké tak zejmena pro účely vyučovací, před-
vedlpan přednášející uspořádání projekčních
spparátů obou hlavních typů, horizontalníh
a vertikalního, jež se liší od. uspořádání ob-
vyklého tím, že tepelný účinek zdroje světelného
se stává úplně nezávadným. Jeli experimenta-
tor přítelem optických projekcí, nalezne v ce-
lém oboru fysikálním množství případů, kde lze
výklad učiniti i většímu auditoriu přístupným
zajímavým, když se příslušné úkazy oplicky
promitají.
snl
puroe
profesor
doktor
Sobotka
Karel
Zenker
Prot
K Domalíp
František
Augustín
Nušl
Frič
Smolov
23
article
Přednášející předvádí z ě dlouholeté své
praxe experimentální nové příklady pokusů t
kových, jež by mohly vzbuditi zájem zejmen
učitelů fysiky. Tak zejmena z oboru měchaniky
(kapillarní atrakce a repulse), z oboru thermiky
(přechlazení kapalin), z oboru optiky (skládán
barev na praeparatech gelatinových, úkazy kon
trastu), z oboru magnetismu (silokřivky magne-
tické na vodě vznikající), z oboru elektřiny
(úkazy olektrolytické).
Další část přednášky věnována předveden
nových některých apparátů v posledních letech
sestrojených. Vakuovou lampu rtutovou, ktorou
roku 1892 zavedl do fýsiky L. Arons, předvád-
přednášející v dvojím provedení, přin čemž uka-
zuje objetivné spektrum žhoucích par rťutových
jež vyniká četnými intensivně jasnými čaram
(zejmena červenou, žlutou, zelenou, modrou).
Jedna z předvedených těch lamp byla umi
sténa v lázní vodní, čímž toho doeileno, ž
lampa mohla děle svítiti bez nebezpečí, že by
praskla. Dále ukazuje lampy vakuové, jež se-
strojil se svým vakuovým vibratorem r. 189
Me. Farlan Moore.
Lampy tyto září světlem bílým, chladným
diffusním, přibližujíce se tak světlu dennímu
energie výbojů elektrických přeměňuje se zde
jenom v energii světelnou; Me. F. Moore do-
mnival se proto, že lampy jeho jsou lampam
budoucnosti. Novou myšlenkou vyznačujes
zvláště jeho vibrator vakuový, při kterém doci-
luje se náhlého prudkého spádu intensity prou
dové a tím zpačně napjatého extraproudu právo
tím, že v kontakta se interpoluje nejlepší die
lektrikum, toliž vakuum samo.
nidel
kon
L Arons
Farlan Moor
F Moor
24
article
Jedna z předvedených lamp vyníká větším
Jedna z předvedených lamp vyníká větším
rozměry.
Dále předvádí přednášející dva apparáty ne
čistění rtuti, joden, kde rtuť se čisti kapalinam
(zředěnou kysclinou dusičnou), v nichž ve způ
25
article
sobu jemného deště rtuťového padá, jednak de
stillací ve vakuu, a upozorňuje zejmena na
tento apparát destillační, který se velmi dobře
osvědčuje svou jednoduchostí a pohodlím práce.
Konečně demonstruje přednášející velkým (na
doskok jiskrový upraveným) Ruhmkorffem bril-
lantní zjevy, jakýchž lze docíliti elektrolytickým
přerušovačem Wehneltovým jednak bez konden-
sace, jednak kondensací, kaskadni batterií čtyt
láhví Leydenských.
Krátkým doslovem dv. r. Sttrouh al
skončena pak schůze a tím vyčerpán prograi
sdélenf theoretických.aevn
Dne 28. května od 2 do 6 hod. odpol.
podniklmisekce vedením přot. Domallpa vycházku
do elektrických továren.
Nejprve navštivili ňčastníci továrnu Kříž
kovu v Karlíně, kde inženýr F. Křižík ochotně
jim podával potřebná ysvětlení a mimo to de-
monstroval svůj vynález blokových sig
nálů k zabezpečování vla kd.
Potom odebrali se do akciové továrny elek-
trické dříve Kolben a spol. do Vysočan a pro-
hlédli si celé zařízení, při čemž výklad obstara
ředitel Kolben sám.
Ve střodu 29. května od 8—10 hod. dopol
prohlédnuta elektrická centrála pražské obce.
Účastníky uvítal předseda správní rady elekt
ckých podniků prof. K. Petrlík; zatízení etek-
trárny vykládal vrehní inž. J. Novák
Předsedy sekce chemické bylí pá-
nové professoři dr. B. Raýman a K. Krujs
Tajemníkem byl. doc. Emil Votoček. Před-
nášeli: proř. dr. B. Brauner: »0 chemii
vzácných zemin.« Naproti vzáeným zominám
atoupl zájem chemiků od té doby, co vynále-
zem Auera z Welsbachu došly tyto rozsáhléh
užívání v osvětlovací technice. Přednášející eha-
rakterisuje prvky vzáených zemin jakožto sku-
pínu individuí, z nichž jest jedno druhému v
svých vlastnostech i reakcích mnohem více po-
dobno, nežli to nalezáme u ostatních pryků.
Wehneltův
Kříž
F Křižík
Kolben
profesor
K Petrlík
J Novák
Raýman
K Krujs
docent
Votoček
Brauner
Auer
Welsbach
Karlín
Vysočany
26
article
Sloučeniny jejich odpovídají vesměs formě Rxe
a jen cerium vystupuje ve formě RXa, fvoři
tím přechod ku thoriu. Druhý prvek, u něhol
přednášející ponejprv formu RX. konstatoval
jest praxodym.
Zajímavými byla sdělení učiněna o pracích
které přednášející podnikl v laboratoriu česk
university buď se svými žáky neb sám v po
sledních letech. Jako u ostatních prvků, jedná
se i u prvků vzácných zemin nejprvé o určen
hlavní charakteristiky, t. j. atomového čísla
S panem F. Pavličkem provedl práci, jednajíc
o atomové váze lauthanu. Paleonioři odkryl
několik chyb tak zv. »melhody sulfatové«,
z čehož plyne, že všecka určení, jež během
19. století dle této methody byla, stanovena
jsou chybná a sice přiliš nízká. Správná alo-
mová váha lauthanu je 139. Dále uvádí před
nášející výsledky své práce o alomové váz
praxodymu a podává zprávu o pokusech, jež
společně s panem dr. A. Baťkem provedl o ato-
mové váze ceria. Správné číslo je Ce = 140
nikoliv, jak někteří badatelé tvrdí, 139. Ná-
sledoval referát o pokusech, týkajících se chemie
praxodymu a neodymu i zejmena jejich vyš-
ších kyslíčníků a jiných sloučenin. Na konee
uvedeno, jaké postavení zaujímají prvky vzáe-
ných zemin v periodické soustavé pryků.
F Pavliček
Paleonior
doktor
A Batěk
27
article
Prof. dr. Raýman a prof. K. Krui
podalí zprávu o třetí serii svých. chemicko-
biologických studií. Jednáno o kvasnicích
v umělých výživných roztocích. Dále přednášel
pánové: Kužma, Baborovský, Fon
mánek, Plzák, Bukovský, doc. Vo-
toček. Professor K. Kruis vykládal o mikro-
fotografii kvasnic a demonstroval projekčním
strojem řadu diapositivů kvasnic kulturních idi
vokých. Popsal a ukázal zvlášlní mikrofotogra
fický stroj zhotovený firmou Fričovou na Král.
Vinohradech podle udajů přednášejícího. Str j
hodí se hlavně pro zvětšení 300—700. Sekce
navštívila také cukrovarnické mu se um
v budově bývalého kostela sv. Karla Boro-
mejského.
pe
Museum založil p. prof. K arel Preis,
jenž pečuje všemožně o to, aby historieký
vývoj tak důležitého průmyslu, jako je český
průmysli cukrovarnický, byln uchován i dobám
přištím. Výklad potřebný učinil p. K. A ndrlikk.
adjunkt chemie na české technice a správce vý-
zkumné cukravarnické stanice na témže ústavě
O vzniku musea rozhovořil se také pan inž
chemik K. C. Neuma nn.
V úterý 28. května měla celá sekce exkur
do Plzně.
Hustě obsazena byla sekce farmako-
logická a farmaceutická. Předsedově
professoři dři.: Boh. šl. Jiruš a August Be-
lohoubek. Tajemník: MgPh. H. Rüdiger
Přednášeli pánové:Štěpáne k, K á- š, Bělo-
houbek, Rüdi ger, Kleč ka, Slelní
Babák, prof. Chodounský, doc. dr.E
Formániek, dv. rada B. Jiruš. Pan Mghh.
profesor
doktor
Raýman
K Krui
Kužma
Baborovská
Fon
Plzák
Bukovský
docent
K Kruis
Fričův
Král
Bora
Preis
K C
Jiruš
August Be
H Rüdiger
Štěpán
Rüdi
Babák
Chodounská
E Formániek
Mghh
Vinohrady
Plzeň
NN
Mgph
svatý . Karel
28
article
H. Rüdiger zavedl r ozhovor o pě sto-
vání léčivých bylin v Čechách.
Uvedl dílem vlastní zkušenosti, díleme udaje
z velkoobchodu ve příčině užitečnosti a pro-
spěšnosti pěstování léčivých bylin a uvádí ros-
liny, které by se v Čechách výhodně pěstovt
daly; dále upozorňuje, jak by se postupovat
mělo, by zboží stalo se vývozuo schopným.
Dne 28. května, otpoledne navštívila sek
botanické sbírky musea království českého, kde
podal výklad p. dv. rada Jirus.
V sekci agronomické, jejíž pře-
sedou byl prof. Julius S toklasa a tajemníkem
doc. dr. Alois Vellhoh, přednesena byla velká
řada vysoce zajímavých přednášek. Přednášel
pánové: Vaňhla, Maclalík, Bubák, Laxa.
Vítek, Stoklasa, Volieh, Čelako
ský, Pitra, Hanu s a ji
1Sekci z v ěro lé k a řls k é předsedali ppt
M. Prettner a T auif'e r. Tajemnikem b
p. Denk. Přednášeli oba páni přetisedové
celá řada českých zvérolékařů.
Při sjezdu zasedala také zvlášíní st e k ee
zubolékařská (stomatologřcka)
Předsedali jí pp. prof. dr. E. Ners slel a d.
Wachsmann. Tajemníkem byl p. dr. J.
Žižka. Sekce měla na poliklinice také svou
výstavu. (Zatízení zubního lékaře ve třech p-
kojích.)
Na konec klademo podle svých stenogra-
fických zápisků krátký obsah výlečné přednášky
pana prof. dra. B. Raýmana: »Roz ma ch
chemie mezi vě dami přírodními“,
kterou přednesl tento v druhé všeobecné schůi
H Rüdiger
profesor
Julius
docent
doktor
Vellhoh
Laxa
Vítek
Stoklasa
Volieh
Pitr
Hana s
M Prettner
Denk
E Ners
Wachsmann
J Žižek
B Raýman
ma
Čechy