ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 e27098a0-7129-11dc-b0d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 41 celkem · entity: person 124, place 51, work 9, org 24
1 masthead
19. června 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k číslu 168.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné uměni.
6 article
ar. et. ze ní
7 article
Goya a Rops. = Nové výstavě »Manesa« v pavilonu pod Kinskou možno prorokovati s jistotou a bez- pečně, že mnoho návštěvníků neuvidí. Býv cvšem zvykem zavírati pochvalné referáty a lá- havé oznamy výstav výzvou, aby, nebo nadějí že veleslavné obecenstvo neopomene hojnou ná- rilěvou dokázati, kterak si dovede vážit požitků, jež mu tam nabízejí, anebo lichotiti tomuto vrt hrému množství, že svojí velkou účastí dokáže laníokráte najisto svoji uměnímilovnost. Myslím vlak, že tenkráte bude lépe vzdát se hned na počátku vši libé naděje, vyhnouti se z dalek uopřimnému lichocení a říci rovnou, cos čověk myslí: že tato výstava zůstane prázdná len amateři budou tam bloudívat a rozvěšená číla, v tichu, povedou spolu tajné rozhovory Pržanům možná málo lichotivé. Ale ti jich ne- tslpš. Výstava obsahuje jen kresby a tisky, lepty s litegrafle a ty svoje obecensivo a své chá- parě milovniky v Praze nečítají do tisíců.
Goya Kinská Praha Rops
8 article
Těmto tisícům, jež zůstanou venku, scház ješě mnoho k tomu, aby jejich poměr k vý- tvoru uměleckému byl vnitřní a intimní. Umě- keké dílo pro ně, toť jen obraz, zřídka soch nikdy téměř kresba nebo rytina, a poměr jieh k nim je v první a zhusta i poslední řadě zvě divost, zvědavost je vidět, ne žádost jejich po lku. Ovšem je tu Rops, který může dráždi a rozčilovat, Goya, který dovede uvésti ve zm k. Ale ostatní? Liebermannových čtyřice lslů bude se zdáti ledabylými a nejasnými čmá- nnicemi, Storm van Gravensande nejasným zudným se svým velkým vlnobitím, o Riviěrově zjednodušování budou se domnívati, že patř jen do dětské světnice, Toulouse-Lautrec do blá- zince a na ruských kresbách budou se spíš namáhati rozluštiti a proslabikovat co vedle nich je napsáno, nežli eo do nich umělec fan- tasie a citu vložil. Než i tenkráte, nadejde li. co předpovídám, zůstane tato výstava »Manesa« slejně cennou, zajímavou a významnou jako lyla na př. francouzská, nebo kterákoli jiná v bmto pavilonu kdy umístěná. To uznají všichni praví amatéři. Škoda jen, že těch posud mám sž pííliš pořídku.
Rops Goya Liebermannův Riviěrův Uma Toulouse Lautrec
9 article
Reprodukční grafika, zejmena měďorytina. vž slýchá nad sebou requieseat; za to origi nálni grafika se zvedla k novému a velkému kelu Po několikaletém popelkování zase znovu v ní rozpoznali umělci vyjadřovatelskou schop- zost ve velikosti a síle, jaká je takořka v obrá ceném poměru k jejím skromným prostředkům. Sabají a vracejí se k ní, ulikají se k ní, poně vadž jim umožňuje vše a hned vysloviti, co je jehoko venku postřehlo a co jejich zor v taj- nosti tvůrčího nitra zřel. Její sehopnost napoví- dajicí a naznačující vyrovnává se její síle smělosti vyjadřovací. Co by v obraze, malbě lěžkým, obrněným krokem dunělo a ohlušovalo, to zde šumí jen a lehce vibruje; co by cestou k zaokrouhlenému obrazu musilo prodělati těžké procedury přípravné a průpravné, to zdev hravé holovosti lehce vyskakuje z hlavy a řine ne z ruky umělcovy, v hotovosti, jejíž podmínky i hranice, povaha a přirozenost grafiky arci sama diktuje a připouští. Technika sama sotva že nese na sobě jakou tihu hmotnosti a sotva je jakou překážkou, kterou třeba nejdřive pře- noci, a tak vskutku v grafickém výtvoru sto- jime nejblíže umělci a jeho duši. Mezi nimia námi není cizích prostředníků a vlivů, jichž tlaku a příkazům jinde podlehá idea na cestě ke konečnému vyjádření. V psychologických zá- dhvatech naší doby, kdy ve výtvoru uměleckém spouštíme se šachtami a probíháme štolami, pá- tajíce jen po duši umělcově a při tom útvar jskost hmoty a konstrukce díla málem přehlí- líme, v těch dnech není pak divu, že náčrt, sludii, kresbu a lept drží gourmeti rozechvě něji v rukou, nežli pohlížejí na hotový obraz eele propracovanou sochu.
10 article
Jsou zde dva umělci leptu, jejiclyž celé dio je tu jakoby na přesvědčení, že grafi ka ryeí jehla jsou svobodnější a neomezenější nežl šlělec. Francesco José de Goya y Lucientes, vedle Rem brandta, nejmocněji oplodil nový lept. Na jeho tech nice, efektním spojení leptu čárkového s akvatintou naučili se ostatní býti neúzkostlivými a dbát měně doktrin a předpisů nežli cílů svých před- slav; na jeho cyklech řežavých, divokých, pal- čivých, výsměšných, drzých a geniálních, na učili se býti smělejšími v letu a odvážlivějšími v zacbycování svých vlastních fantasmagorií. Nejnovější monografie tomuto Španělovi věno- vaná s velkou střízlivostí a přepjatou kritičnost dorozuje nepravdu všech Goyových životních bujných dobrodružství, poněvadž není pro ně bistoriekých dokladů. Psaných zajisté není, ale jeho díla, jeho malby a lepty, nesmírná v nic verva, nezkrocenost ducha, což nejsou dějinnými dokumenty prvního řádu pro temperament, po- vahu a ducha tohoto selského synka a polom dvorského malíře? Osmnáct listů na výstavě. trořicích eyklus leptů, teprve dlouho po smrti Go- rově dostalo se tiskem třikráte na trh s titulem »Los proverbios«, jim dojista málo přiměřeným.
Francesco Goya Lucientes Španěl Goyův Rema Los proverbios
11 article
»Sny« nebo »Vidění« by jim lépe slušelo. Nač kde naráží, co bičuje a obnažuje Goya v »Ca- prichos« nebo »Los desatres de la Guerra« naznačuje nebo i ještě přiostřuje připojenými legendami a zachovalými výklady. »Proverbiose (Přisloví) jich nemají zrovna tak jako fresky Goyova domu je neměly. Dobře by jim slušelo za motto, co napsal Goya v »Caprichos«: E sueňo de la razon produce monstruos — Spí-li rozum, rodí se nestvůry. Obrazotvornost je od- poulána, divná moc ji bodá hrotnou ostruhou šlehá bičem k jízdě a lelu bez řádu a lidského smyslu, v říši chumlavých fantasmagorií, divých zjevení. Rodí se zde vše jako pod tlakem můry dusíme se, jako když upír nás ssaje; duch se zmllá až k omámení, neboť vidí létající muže, désné obry tančící při zvucích kastanět, závratné lely v prohlubeň, dvojité lidí, bizarrní, straši- delné zjevy, vytřeštěné zraky, nespoutaná gesta, koné unášející ženy, víry zběsilých, slyší divoké skřeky, vidi veliká temna, beztvárné fantomyo příšerná světla, reje bez dechu a při tom jakoby dolehal k uchu sardonický smích, pronikavý výsměch ze všeho tohoto rozpoutání, této negace logiky, zvrácenosti přirozenosti a rozumu. Jaký život asi předcházel těmto bachanalům fantasie, jské pozorování světa a zvráceností a slabostí
Goya Guerra Přislovit Goyův Caprichos Ca Proverbios E sueňa jít le razon
12 article
lidských, jaké glosy se tu vtělily, v tyto listv črtané s umělou nedbalostí, zdánlivě, jakobyv horečce po dechu lapající ! A pak si představte, že by tyto nezřízené, pustě, tísnivé sny, tatn divoká a bizarně zvířená vidění měly se státi obrazy, malbami. Oč by nutně jim přibýti mu- silo na hmolnosti a určitosti, o to by byly zkrá- ceny na bezprostřednosti a sugestivnosti. Do těchto listů bílých světel a černých stínů naše vlastní fantasie vevede proudy nejfantastičnějšího záření; do těchto načrtaných a letmo naznače- ných údů živost a pohyblivost, bizarní lokomoci, kterou by malíř nutnou logikou svého umění ve mnohém výstřelku musil oklestiti. Lepty Goyovy. samy zpověď geniálního fantasty a ironika, jsou divuplným sesamem, otvírajícím brány naší obra- zotvornosti dokořán.
Goyův
13 article
Felicien Rops, se svojí směsí maďarské, flámské a valonské krve, obdivuhodný technik leptu a v něm delikátní až k něžnosti, subtiln a smělý, je mladším dokladem toho, co Goyovy listy už dokázaly. Neprávem bývají jeho lepty a litografie rustikálních motivů a bujných kari- katur přehlíženy a zapomínány pro jeho fantasie a smělosti satanické a luxurní. Prostota a tref nost oněch smí se dobře měřiti s Milletem nebo Monnierem a Daumierem. Ovšem vedle listů druhé řady jsou erotismy Carraciho nebo Kaulbacha sprostými lascivnostmi a — s odpuště- ním — svinstvem. Ropsova žena, nahá a obna- žující se, provázená drobnými kozonohy, nebo oděná klobnukem nebo jen vysokými punčo- chami, jdouck slepě jako fatum za prasetem. zjevující se mnichům a dráždíci a drtící muže všech věků a stavů, je vlastně skoro sestrou Holbeinovy Smrti, stejně jako tato smělá, drzá, ukrutná, vítězná, nemilosrdná, výsměšná. Veliké zlo člověčenstva budící varem své krve, omamující hřejnosti svého těla, konvulsía smrtelné křeče. Zjev jejich údů je stělesněním satanického výsměšku, neodolatelné ničivosti.
Felicien Rops Goyův Millet Monnier Daumier Carraci Kaulbach Ropsův Holbeinův
14 article
nejbolestnější ironie. Ropsova Eva není rajským dítětem, nýbrž sestrou, pomocnicí Satanovou, sama hadem se stromu Poznání, který svádí k zkáze. Proto se tváří jednou téměř perversně nevinnou a jindy vystupuje drze necudná; proto ji Rops ukazuje v pose Hamleta s lebkou Yori- ckovou, proto ji nechává přecházeti v kostlivcei proto se sama v krvavých bolestech svíjía jindy s hubitelskou chlípností nabízí. Tragiko- medie sexualismu nebyla snad nikdy s větší ge- niálností a smělostí výtvarně vylíčena, jako leptech Ropsových. I ty jsou Sny a Vidění, to jsou Fantasmagorie a ironické glosy Života jako u Goyi, jenom že Španěl stojí jako u vytr- žení při tom nad životem, Rops, jehož rodo- kmen počíná zdravě smyslným Rubensem, jej ne- opoušti. A zase možno se ptáti, zdali Holocauste nebo Masques modernes nebo Feuille de vigne, nebo to, co Rops vypověděl v titulních listech k J. Peladanovi a Baudelairovi, bylo by možno vtěliti a upevniti na plátno v materiálnosti, ome- zenosti a brutálnosti barev a massivnosti forem Karel B. Mádl.
Ropsův Eva Rops Goy Španěl Rubens vigne J Peladan Baudelaire Mádl
15 article
Nové publikace redakci této rubriky zaslané »Volné směry«. Měsíčník umělecký, vydává »Manese. Rok VIII., čís. 7. — K. Svoboda ducha- plně pokouší se načrtnouti umělecký problém, posti- hnouti velikou záhadu, kterou jest Leonardo da Vinci a jež se tají ve velikolepé harmonii tří věcía přírody, člověka a umění Muther Richard : Dějiny maliřství. Přeložil L Bílý. Sešit 15.—16. Nová česká revue. Redaktor J. E. Salaba nakl. F. Topič. Čís. 9. obsahuje mimo karakteristiku sochaře B. Kafky od K. D. Mráze anonymní článeček »Restaurace«, trefně a logicky docházející k závěru v této rubrice několikráte již projednávanému. Ne restauraci starých památek uměleckých má jít, nýbrž o jich konservování. Ona je, jako dílo umělecké určité epochy a určitého jednotlivce, porušuje a ničí, tato zachovává.
K Svoboda Vinci Salaba Kafka Mráz Muthry Richard
16 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Třetí výstava prací z nového kreslení. Poprvé taková výstava byla spořádána u pří- ležitosti zemské porady učitelské z r. 1902 v Praze; byla obeslána z 11 škol měšť an- ských a přispěla i ku porozumění i rozšíření nového směru u vyučování kreslení, jak svého času i v tomto časopise bylo vytčeno. Po druhé r. 1903 při výstavách v Kutne Hoře, Pardubicích a Hořicích byla příložitost, poznati, jak o nové kreslení způ- sobem velmi různým pokoušejí se i školy obecné směry, následování hodnými i vý- stražnými; také o těchto výstavách bylo v na- šem časopise již pojednáno. Po třetí, letos, připravuje se na dny 25. 26. t. m. výstava prací učitelských z kursu při c. k. ústavu ke vzdělání učitelek v Praze. Na tomto kursu pololetním vyučoval prof. Alois Bouda z Kladna. A do tohoto prvého kursu, který má býti pro ostatní směrodatným, byli přijati jen v kreslení vynikající učitelé a učitelky z Prahy a předměstí, počtem 26. Protože tito frekventanti již odbornou zkouškou pro školy měšťanské prokázali dovednost v kreslení a ně- kteří z nich i po léta navštěvovali dřive již umě- lecko-průmyslovou školu, nejednalo se zde o na- učení kreslení, nýbrž o přizpůsobení novým směrům ve volbě a výběru látky, soustavném postupu a novějších způsobech provádění se zřetelem ke stránce umělecké i návodu, aby škola sloužila žákům jako předprava života prakti- ckého.
profesor Bouda Praha Kutne hoře Pardubice Hořice Kladno
17 article
Očekává tudíž učitelstvo od tohoto mnoho- slibného kursu mnoho ke svému poučení. Za- jisté uspořádání její bude lišiti se od obyčejných výstav reklamních, jinde pořádaných, kde oby- čejně paraduje několik talentův. Slibuje si o výstavy, že poskytne souborné ukázky, jak vy- učovati v jednotlivých třídách neb aspoň na jednotlivých stupních školy obecné, aby každý učitel mohl čerpati pro svou další práci, jak co do volby učiva, tak co do provádění. Nepo- chybně bude výstavou ukázáno, jak z dosavad- ního ztrnulého způsobu přejde se bez mezer i bez úrazu k užití přírody, a to nejen snad malo- váním dle přirody, jak činí malíři a fotografové. nýbrž s plným pochopením detailů ke všestran- nému poučení a k výchově. Nade vše v těchto obrozovacích počáteich platí soustava, již výstava může podativ ukázkách vybraného učiva z přírody, jež každé- mu stupni školnímu jsou dostupny, jakož i ná- vodapoučení k samostatné volbě z přírody. Zejmena nutno ukázati na horním stupni, jak motivy přírodní upraviti pro užití k výrobkům řemeslným, aby žáci toho, co ve škole poznali, i v životě svém prakticky užili a ve směru tom dále se vzdělávali. Že kategorie chlapeckých dívčích škol se tu rozliší a svůj zvláštní osobitý ráz okáží, rozumí se samo sebou.
Zejmen Nepa
18 article Česká škola v květnu 1904.
Česká škola v květnu 1904. Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ přinášejí slav- nostní řeč prof. dra. F. Drtiny „J. A. Komenský, za- kladatel vzdělání lidového“, čl. prof. dra. F. Čády „Vý- znam Komenského Informatoria školy mateřské“a prof. dra. J. V. Nováka „Osudové Didaktiky J. A. Ko- menského“. — Moravská „Měšťanská škola“ přináší velmi pozoruhodnou úvahu F. Sluky „Jednoduchá frekvence“, čl. J. Felixa „Kreslení ve školách angli- ckých“ a L. Vondruška „O hudebním vzdělání našeho žactva“. — „Učitel přináší čl. „Četba pro mládež“ a „Vyučování zručnostem na školách anglických“. „Škola našeho venkova“ přináší z praxe čl. „Čištění škol“, výměnu myšlenek „Zpěvníky“ a úvahu E. Geisslera „Organisace t. zv. povinné čelby mládeže“ „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší před- nášku prof. F. Štolby „O technickém a vědeckém vý- znamu vzácných prků“, čl. A. Reitlem „Vývo ústavy rakousko-uherské“, dále čl. „Škola pomocná“ a „Zkoušky z tělocviku pro školy měšťanské“ Dne 3. v Praze u věku 68 let umírá bývalá cvičná učitelka c. k. ústavu učitelek Julie Gintlová, dobrodi- telka chudých kandidátek, která svého času svůj dům se zahradou v Lobči u Kralup darovala spolku Ochra- na opuštěných a zanedbaných dívek v Praze.
profesor doktor F Drtina Komenský F Čáda Vý J V Novák ko Felix L Vondruška E Geissler F Štolba A Reitl Gintlová Praha Lobeč Kralupy Český škola v květen Vývo ústav rakouskýuherský Ochr
19 article
Dne 4. „Posel z Budče“ v čl. „Reforma školy obecné“ posuzuje články P. Strnada v „Akademii Dne 5. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O školn zahradě a „Ze živola pro život“ Dne 6. „Komenský“ přináší řeč A. Brablce z po- rady zástupcův učitelstva v okr. škol. radách „Jak uplatniti vliv zástupcův ve školních radách okresních a „Temnota v Haliči“; v Besedníku čl. „Světlo lé- kem“. — „Učitelské noviny“ přinášejí „Příspěvky k dějinám menšinového školství“ Dne 7. „Školský obzor“ přináší čl. „Dětská prá- ce“, satyru „Školství v C—ně“ dále „Naše právo“a „Kulturní obrázek ze Zalilavska“; ve feuilletonu „Ži vot“. V Moravské hlídce čl. „Pravda a spravedlnost“ Dne 8. „Posel z Budče“ v čl. „Noví školní inspek toři“ posuzuje školní lékaře. — Valná hromada poji šťovny „Prahy“ volí do výboru a za revisory účtů 8 učitelů ze škol obecných a měšťanských. Dne 11. „Posel z Budče“ v čl. „Za právo jiných“ uvažuje o polřebách lidu a přináší vzpomínku „August Lüben“ ke stoletým narozeninám tohoto z nejlepších paedagogů německých Dne 12. „Beseda učitelská“ přináší čl. J. Křemena „Egoismus a jeho léčení Dne 13. „Komenský“ přináší studii K. Kálal „Naše místní poměry a naše škola“ a v Besedníku „Črtu z Luhačovic“. — „Učitelské noviny“ v čl. „Kri tika našich obecných škol“ odpovídají k čl. P. Strnada „Akademii“
P Strnad Komenský A Brablc Nový Lüben J Křemen K Kálal Budeč Halič Praha Luhačovice
20 article
Dne 14. v Trhových Svinech u věku 51 let umírá ředitel měšťanské a pokračovací školy Otakar Mužik jenž v létech osmdesátých horlivě působil pro českou školu matiční a český život v Českém Krumlově; zde býval předsedou „Besedy“ a „Komenského“, které volily ho čestným členem. — „Školský obzor“ přináší úvahu J. Pavlíka „Zastoupení učitelstva v bunce „Praha“ a posudek učitelského pojišťování „Výhody organisace pro pojištěnce“; v Besedách satyra „První generální schůzka Učitelského domu“, ve feuilletonu „Morálka“ Dne 15. „Škola měšťanská a živnostenská“ při- náší čl. „K reformě učení dějepisného“. — „Příroda a škola“ přináší E. Babáka „Doklady pro theorii vý- vojovou z rozšíření tvorstva“, čl. „Vliv kouře na vegetaci“, J. Petrusa „Teplota ročních počasí na Mo- ravě“ a posudek „Učebnice přírodozpytu pro školy měšťanské“. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší referáty: „Hygiena duševní práce, Přeložení hlavních prázdnin školních, Kouření u školních děti. Koedukace či vyučování ve zvláštních školách chla peckých a dívčích?, Suché střevíce pro děti, ktere přijdou do školy s promočenou obuví, Příklad zhoub- ného vlivu špatných sociálních poměrů a z toho vy plývající nesprávné výživy na rozvoj duševních schop ností dětí školních, Vyučování plování na hambur ských obecných školách Dne 18. o slavnostním dni druhého sjezdu če ských učitelek v Praze projednávají se referáty sekcí B. Sokolové „Kulturní působení učitelek“, M. Vítkové „Vzdělanostní program“ a B. Zelinkové „Naše právn požadavky“
Otakar Komenský J Pavlík E Babák J Petrus Sokol M Vítko Zelinka trhový Sviny Český Krumlov Praha učitelský dom
21 article Dne 19. „Beseda učitelská“ přináší úvahu „po
Dne 19. „Beseda učitelská“ přináší úvahu „po sjezdu českých učitelek“ Dne 20. „Komenský“ přináší paedopsychologicko črty „Děti ve škole, doma i venku“. — „Účite!“ brněn ský přináší čl. „Sentimentalism ve výchově“ Dne 25. „Posel z Budče“ přináší čl. „Nic bez uči- telstva“ a „Upravení hlavních prázdnin“. — V Praz koná se oslava 30letého působení paní Anny Srbově- Lužické jako předsedkyně komitétu dam pro dozo nad vyučováním ručním pracím ženským na školách obecných a měšťanských. Dne 28. „Beseda učitelská“ přehlíží zkušenost „Jak se osvědčila povinná četba v pražských obecnýei a měšťanských školách? Dne 27. „Komenský“ přináší čl. K. Šmídka „K dě jinám čílanky“ a Besedník E. Kršky „Vonidla“. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. B. Ráze „Fariseům odpovědí na útoky „Čecha“ na pokrokové učitelstv a končí čl. A. Anděla „Zásady moderního vyučován kreslení“ Dne 31. v Budohosticích umírá zemský poslanee Heřman Janda, nejen o národní a hospodářské, ale tako osvětné zájmy svého okresu vždy velice účinlivý zasloužilý. Časopisy učitelské vzpomínají světoslavného skl datele hudebního dra. Antonína Dvořáka, f 1. května u věku 63 let v Praze Časopisy učitelské přinášejí zprávy o prvním mezinárodním kongressu pro školní hyzienu v No rimberce.
Komenský Účite Anna Srbův K Šmídek E Kršek Farise Čecho A Anděl Heřman Janda Dvořák Budeč Budohostice Praha učitelský novina
22 article
J. Tůmy Vynčování prvouce na školách venkov- ských. Tento výborný spis, na který opět jsme upo zornili a jenž v každém směru znamená veliký po krok, byl v 2. vydání (8 str. 297, cena 5 K, nákl.J Smrůky ve Velké Čermné u Borohrádku) c. k. zem skou školní radou pro král. české vynesením z 14 května 1904 č. 19..800 schválen ústavům učitelským Z Prahy. (Svaz pražského učitelstva.) Jak koli v Praze osm spolků učitelských, přece stalo se v poslední době potřebou, by se učinila opatření zvláštní, kdykoli běželo o otázky zvlášť tklivé a pro všechno učitelstvo pražské důležité. Stalo se tak vloni a opět letos. Z toho patrno, že dosavadní organisac učitelstva pražského jest nedostatečnou — že schází v ní člen, jenž by výhradně „pražské“ otázky školské a učitelské stále měl na zřeteli ve vhodný čas, rychle a zdatně jich se ujímal Sice v okresních poradách svých má učitelstv pražské zřízení, které v četných otázkách škol- ství pražského výborně se osvědčuje, avšak pů- sebí jenom jednou do roka a to v mezích, které úřad školský mu určuje a působí pravidlem velice zdlouhavě.
J Tůma Velká Čermná Borohrádek Praha svaz pražský učitelstvo
23 article
Potřeba svazu v šeho učitelstva pražského byla pociťována již dávno, a staly se o něj po kusy již několikráte, na př. založením „Paeda- gogické jednoty“ a „Komenského“ — nieméně tyto pokusy se neosvědčily; místo většíh soustředění nastalo větší rozptýlen učitelstva pražského. Nepochybně proto, že po- čítalo se vždy s tělesem příliš velkým, totiž s učitelstvem z Prahy a okolí a pak, že se sloučení vždy spatřovalo ve zrušení dosa- vadních spolků učitelských, které svého dějin- ného práva a snad zájmů zvláštních se nevzdá- valy — takže místo jednoty jedné povstalo vždy o jeden spolek v íc e. Také překáželo svazu všeho učitelstva praž- ského, že byli v něm i dealisté, kteří do- mnívali se, že stačí, by všecko učitelstvo české bylo soustředěno v jediné jednotě ústřední pro celé království, že již zvláštní zájmy uči telstva pražského dojdou i skrze takovou jednotu svého vyřízení. Chtěliť, by všechno učitelstve pracovalo pospolitě pro jednotné zásady ve školství a pro svůj stav — tomu obětoval tolik své práce, své síly a svého času, že jim nezbývalo těchto potřeb pro lepší, jednotnější svaz učitelstva pražského.
Komenský Praha
24 article
Místo zásad však již dávno ovládla valnou většinu učitelstva českého politika zájmů. která v nejednou případě rozvedla od sebe uči- telstvo pražské od mimopražského, obecných škol od měšťanských, učitelek od učitelův — a tato politika rozvádí stále ještě dál a dále od sebe učitelstvo české v království. Dnes tato politika ještě se stupňuje, nebot rozvléká se z pole zájmů hmotných na pole ostatní, na př. literární: vznikajíť vedle nakla- datelství ústředních (Dědictví Komenského) na kladatelství osobní (Smrikovo v Malé Čermné. Rašínovo v Praze), starým podnikům učitelským (Stálé výstavě školské) opovídají se konkurenční podniky nové (Museum Paedagogické), pražským ústavům nevěnuje se stará přízeň (místo v praž- ské Výstavě sbírky pomůcek k umělecké výchově uchovávají se v soukromi) a tak podobně dále. Jakého divu, že v učitelstvu pražském konečně také ujímá se politika zájmová, že vidouc, kterak dnes ve všem odstrkuje se Praha. toto býralé střediště všeho učitelstva česko- slovanského, a jak neúplně, nahodile, tak říkajíc příležitostně obstarávají se zvláštní jeho po třeby, nanovo uvažuje o tom, by se lépe ustředilo ve zvláštním, svém „Svazu“. Ovšem ve Svazu volném, jenž by ne- mínil stávající spolky učitelské rušiti, pražské časopisy učitelské v jeden sváděti, všechny hlavy učitelské v Praze pod jediný klobouk strkati, nýbrž nechávaje vše trvající při dosavadním působení. ničemu trvajícímu nepřekážel, dosavadní čin- nost stupňoval tím, že by ji jednak soustře- doval, jednak upravoval, potom byl jedi- ným, za to však zdatným prostředníkem mezi veškerým učitelstvem pražským a všemi ostatními zájemníky ve školství pražském.
Komenský Rašínův Paedagogický Malá Čermná Praha
25 article
Představujemeť si Svaz jako sdružení dele- gátů Besedy učitelské, Komenského, pražských odborů Jednoty učitelstva škol měšťanských Jednoty českých učitelek; delegáty své by do Svazu volily tyto spolky počtem, jenž by byl po- měrný k počtu jich pražských členů; po pří- padě by se do Svazu mohly pojati i ostatní čtyři (tři podpůrné a jeden literární) spolky učitelstv pražského. Nevelký počet delegátů by ve Svazu roz hodoval o návrzích, z jednotlivých spolkův, uči- telských sborův a jednotlivců došlých, prostou většinou hlasův, načež by delegáti jeho sne sením dbali zjednati souhlas ve svých spol- cích. Těchto návrhů byla by již nyní celá řada — Svazu by na práci se ne nedostávalo; nebo během let se nahromadilo mnoho tužeb a poža- davkův učitelstva pražského, jež napořád se od- kládají a nevyřizují, a přibývají k nim poža- davky nové. O práci v tomto směru by tedy nouze ne- byla; a měla by nepochybně úspěch větší, než má práce, kterou jednou ten, po druhé onen spolek jednou v tomto, po druhé v onem směru podníká, poněvadž by Svaz nepochybně ustavi si pro svou činnost časový program a po stupně o jednu určitou věc ale všemi silam všeho učitelstva pražského se staral tak dlouho. pokud by nebyla vyřízena. Napořád citelněji jev se potřeba, všechno obecné školství pražské znovuzříditi, novým poměrům je přizpů- scbiti — Svazu by náleželo, dáti k tomu podnět a program.
Komenský svaz jako sdružený Jednota učitelstvo škola
26 article
Po druhé by Svaz representoval jako je- diná osobnost všechno učitelstvo pražské a zastupoval je jako celek oproti jiným korpo- racím. Na př. by Svazu náleželo, by navrhoval kandidáty pro okresní porady učitelské do ji stých sborů skrze své delegáty spolkům učitel- ským, jež by je svým členům doporučilo. On by tužby všeho pražského učitelstva tlumočil na př obecnímu zastupitelstvu, radě městské, praž- ským poslancům atd. Toho je třeba nyní více než kdy jindy: dříve aspoň dva ze tří učitelů-členův obecního zastupitelstva pražského jako před- sedové jednot učitelských byli v užším styku s učitelstvem pražským, znali jeho potřeby a byli — jak nepochybujeme o žádném z nich — jejich tlumočníky v zastupitelstvě, sekci školní a radě městské — nyní však ani jediný z oněch tří neúčastní se spolkového života pražského uči- telstva tak, jako jindy. Je tedy třeba, by pražské učitelstvo jinak se opatřilo, by jeho potřeby byly zevrubně známy těm, kteří o nich jednají, po případě o nich rozhodují — a to by nejjedno- dušeji a nejvydatněji stalo se Svazem.
spolek učitelský
27 article
Učitelstvo pražské je si toho vědomo, že by v jediné jednotě pro obecné školství pražské a pro sebe bylo dokázalo více, než do- kázalo při svém dlouholetém tříštění se ve spolky různé; také zří, jak učitelstvo ostatní, mimo- pražské, ve sledování svých osobních záj m stále víc a víc se rozchází od učitelstva praž- ského, tak že dnes se přechází k dennímu po- řádku i přes závažná, poněvadž vším učitelstvem českým jednomyslně přijatá snesení zemské po- rady učitelské — je tedy utvoření Svazu časo- vou a naléhavou otázkou učitelskou. Není pochyby, že kdyby utvořili jej nej- zdatnější delegáti trvajících spolků a kdyby Sva pěstoval jenom zájmy, všemu učitelstvu praž- skému společné, stal by se činitelem, všeobecno váženým a vlivným. Upřímnost, práce vytrvalost v otázkách lidového školstv v Praze jsou stále svrchovanou měrou potřebny — přispění Svazu v těchto heslech bylo by jen a jen vítáno! Finanění prostředky obce praž- ské jsou tak vyčerpávány, že tou dobou nelze oddávati se naději, že novým nákladem opatř se nové potřeby školské — nezbývá, než aby prostředky trvajícími dokázalo se ještě více než se děje — i k tomu by mohl Svaz v ne- jednom směru přispěti.
Praha
28 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Dnes konají se na hřišti »S. K. Slavia« ná- rodní závody athletické, kterých zůčastní se též úplné mužstvo »Slavie« a členové A. C. »Sparty“. Jednotlivé boje budou asi zajímavé a celé závody budou zkouškou výkonnosti našich athlétů k mezi- národním závodům »S. K. Slavie«. * Berlíňáci budou mít zase velkou sportovn »legraci«, neb závody dam v běhu budou tam op kovány. Tentokráte ale budou závody »mezinárodní« neb berlinské švadlenky vyzvaly na »match« pa řížské vítězky v závodu »Midinnetek«. Tyto hozenou rukavici přijaly a tak dne 10. července utká se pět vítězek berlínských s pěti pařížskými na závodišti ve Friedenavě. Ceny stanoveny peněžité v obnosech 150 100, 75, 50 a 25 marek. Tedy dámy jsou professi- onálky. Též v Praze bude prý pořádán na závodišti A. C. Sparty závod v běhu pro dámy. To by pak mohly zase naše vítězky vyzvat vítězné »běhounky- z matche berlínského. Na takový »sport« nescházelo by asi u nás hodně diváctva. ** Mistrovství Uher v lawn-tennisu, které pře- dešlý týden v Pešti vybojováno bylo, stalo se ne- očekávané kořistí E. Tothyho, který porazil loňského mistra Segnera 0 3, 6: 2, 6:4. ** Hackenschmidt zápasiti bude 2. července proti Tom Jenkinsovi, mistru zápasníku Ameriky, v Londýně. ** Cena Nicholsonova (přespolní běh na 10 km) konán bude u Vídně 3. července. Start bude jako loni na »Skiwiese«. Obhájcem jest Dessort, člen »Währinger Bicykle Clubu«, který v případě druhého vítězství cenu definitivně obdrží. Nebezpečným sou- peřem mu bude Sax, vítěz roku 1901. Květoň (Lixl) už se vzdal karriéry běhounské a startovati tudiž nebude. Z Berlína hlášeni tři běžci, přihlášky jejich však dlužno skepticky přijmouti. Z českých běžců zúčastniti by se mohl Nejedlý a Špička, kteří nešli by bez nadějí ke startu.
A C Uher E Tothy Jenkins Nicholsonův Dessort Sax Květoň Lixl Nejedlá 50 Praha Pešť Amerika Londýn Vídeň Berlín Slavia Sparta národní závod » S . K Segner 0 3 km
29 article
** Rakouský footballový svaz (Fussballverband čítá již 14 klubů s asi 1000 členy ** Vítězství v letošním »Challenge Cupue přiřknulo » Wiener- Athletic- Sport-Clubu«. Proč »Spartae nehrála ve Vídni v předposledním kole, rovněž tal klub peštský, jest nám neznámo. ** Berlínské mistrovství v kopané přiřknuto I. třídě Britanii před Viktorií a Unionem. V II. třídě zvítězil klub Minerva a v III. Favorit. Automobilism: ** Z Homburgu se sděluje: Při odvažování voza po závodě Gordon Bennettově došlo ke trapnému výstupu mezi Thérým a Jenatzym. Francouz špičkoval svého soupeře výsměšnými poznámkami, načež Je- natzy nezůstal odpovědi dlužen. Než mohl někdo zakročiti, vrhli se oba soupeřové na sebe a častovali se vzájemně ranami pěstí. Členové automobilklubu s největší námahou odtrhli od sebe oba »zápasící«.
Wiener Spartae Gordon Bennettův Thérý Jenatzy Francouz Vídeň Británie Homburg Challenge Cupue Athletic sportklub Viktoria Union Minerva
30 article
Konečný příjezd závodníků v závodě o cenu Gordon Bennettovu byl následující. 1. Théry 5 hod. 50 min. 3 vt. (Francie) 2. Jenatzy 6 » 1 » 21 » (Německo) 3. de Coters 6 » 46 » 31 » (Německo) 4. Rougier 6 » 48 » 11 » (Belgie) 5. Braun 6 . 59 » 49 » (Rakousko 6. Lancia 7 . 17 » 54 » (Italie) 7. Werner 7 » 32 , 14 » (Rakousko) Z cyklistského ruchu. * Český klub velocipedistů Král. Vinohrady má svoji pouť svatoprokopskou dne 3. července. Veškeré zábavní podníky a obchodníci račtež se přihlásiti za příčinou vykázání místa u p. Stanislava Havlíka v Praze, Karlovo nám., 550—II. Turistika a sport cestovatelský. ** Pro turisty vyjde spisek v nejbliž- ších dnech, pojednávající o oblasti okresů strakoni- ckého, horažďovického, volyňského, vimperského, vodňanského, netolického a prachatického s výcho- diskem ze Strakonic. Dotazy přijímá ředitelství mě- šťanských škol ve Strakonicích. Prášsk barvy v 50 ds- stin., Vodeu k rozmích. vmývatel. , povštr. vzd. obnivzder, Jak emai tvrdě, avšnk porovitů. jun T nátěr Jepši než ols- Jová barva Nejlev nátěr. barvan Eapady, vnltění prostory a předměty věaho drahu. Výlei za ölvoroč. motr 27 krejearu. — Výsledak přskvapujiel. Povětrnosti vzdorná fepadnl barva ve vápně rozpustná olejovému nátěru rovná, v 49 odstinech od 12 krej- carů za kilegram výše Žádejte zdarma vzorek, vsorník a t.
Gordon Bennettův Thér Jenatzy Coters Rougier Braun Werner Král Havlík Francie Německo Belgie Rakousko Praha Karlův já Strakonice Český klub velocipedista Lancia 7 Italia
31 title
Kronsteinerova nová
Kronsteinerův
32 article
mall. fagadní barva
33 article
KAREL KRČNSTEINER. Vídeň. lll., Hauptstr. 120 Hlavní sklad u E. KOWERÁ v Prazs, 935—I
Krčnsteiner Vídeň
34 article
přírední alkalická
35 title
KYSELK
37 title
K trvalému uctění památky
38 article Mistra JANA HuS
Mistra JANA HuS ozdobte příbytky svoje skvostným obrazem
Hus
39 article VĚNCESLAVA ČERNÉHo
VĚNCESLAVA ČERNÉHo hle kaclř! Heliogravura 67)95 cm. . . . . K 10.— Zarám. I. druh (černý a zlac. rám) . . . . K 18.— II. . (skvost. rám) . . . . . . K 24.— Barvotiskový obraz 48)70 cm. . . . . . K 2.— Týž franko poštou. . . . . . . K 2.30 Zarámovaný dle provedení rámu . . . . K 10—16 v zlatém rámci (obraz bez bí- lého okraje, čímž se formát zmenší na 29x45 cm.). . . . . . . . . . . . K 8.— Zakázky z venkova vyřizují se obratem. 13693 = Též na splátky. = Grosmana Svoboda, knihkupeotví a nakladatelství, Praha-II., Ferdinandova tř. č. 40.
Černý Grosman Svoboda Ferdinandův Zara Praha II centimetr
40 title
Novinka! Právě vyšlo. Novinka storohv
41 article Praktický návod k zavařování
Praktický návod k zavařování nakládání a konservování ovoce a jiných plodin. Obsahuje přes 400 předpisů Sestavila Vlasta MI. Štěpánová. OBSAH: Předmluva. — 1. Všeobecné poučení o zava- řování ovoce. — 2. Štávy ovocné. — 3. 4. Zavařované ovoce. — 5. Kompoty. — 6. Cukrované ovoce. — 77. Rosoly. — 8. Marmelády. — 9. Povidla. — 10. Kon- servy (pasty). — 11. Ovocné mraženiny. — 12. Ovoc v octě. — 13. Ovoce v lihu, rumu a p. — 14. Ovoc v medu. — 15. Ovocná vína a jiné nápoje ovocné. — 16. Likéry. — 17. Octy vinné a ovocné. — 18. Naklá- dané zeleniny. — 19. Houby. — 20. Všeobecná poučení o různých druzích ovoce, jeho schování, sušení a p. Cena velice obsáhlé knihy — dosud nejob- šírnějšiho návodu k zavařování, naklá- dání ovoce atd. — pouze 1 K 50 h, v trranlivé celoplátěné vazbě K 2.20, poštou franko o 30 h více, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě u všech knihkupců, zejména u nakladatele Ru- dolfa Storcha, knihkupce v Karlině
Vlasta Štěpánová Štáva Rosol Storch Karlin Kon