1
masthead
10. března 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národhich Listu
6
article
Konkurence na úpravu Malé Strany
Konkurence na úpravu Malé Strany
=Strávil jsem dvě dopoledne ve výstav
projektů v malostranské Sokolovně, nepozorova
jsem však, že by se těšila zvláštnímu zájmu
Setkal jsem se tam jen s jedním domácím pá
nem, který si v plánech procházel nejbližší oko
svých dvou domů, a byl spokojen, že se tan
ničeho nemění. Pravda, prohlížet půdorysn
plány není žádným požítkem pro ty, kteřís
žádají obrazových dojmů, nemohu také tvrdit
že by konkurenční projekty, většinou, vynikaly
zvlášť úhledným podáním, spíše ve snaze bý
odborníkům co nejzevrubnější a nejinstruktiv-
nější, pomljejí zúmyslně vzhlednosti a přehled
nosti. Snad by byl zájem kruhů laických, avšal
interessovaných, větší, kdyby byl býval uveřej
něn protokol poroty, jak bylo v podmínkách
konkurenčních slibeno, neboť předpokládám, že
v něm jest vyloženo nejen zásadní stanovisko
jury vůči všem konkurujícím, ale také přislůšná
karakteristika hodnotných projektů, a že jsou
v něm zvláště vyzvednuty vynikající přednosti,
pro které byly tři návrhy cenami poctěny.
7
article
Konkurenční podmínky vyžadovaly, aby
bylo pamatováno na vhodná místa pro veřejné
budovy a dbáno pohledů a průhledů na stavby
vynikající. Na vlastní Malé Straně, za Kampou
a Lužickou ulicí, jedná se jen o nějaké vyrov
náni ulic a zlepšení některých komunikačních
tratí. V tom se shodují všechny přední návrhy.
nejen v zásadě, ale také zhusta i v provedení
Obhájci Staré Prahy, i nejorthodoxnější, trvám,
nemohou soutěžníkům nikde vytýkati nevážnost
a barbarství, neboť staré Malé Strany se nikdo
téměř ani nedotýká, a boří-li kde, činí to do-
jista s rozvahou i řádným důvodem. V této
části práce objevil se souhlasný a jednomysln
protest proti ukvapenému sboření domu »u Klíčůe
na náměsti; všichni vypouštějí uličku Břetisla
vovu, všichni stejným způsobem, a sice správ
ným, odkrývají Dienzenhoferovo průčelí Tomáš
ského kostela, ale všichni se zastavují (jak
toho, bohužel, i program vyžadova!) hned za
kasárnami u Brusky, ačkoliv právě tam, někde
při konci úvozu bude jednou třeba raziti a roz
větviti spojení Malé Strany s novými čtvrtěmi
na pláních mimohradčanských a letenských.
Dienzenhoferův
ský
Kampa
lužický ulice
Praha
8
article
Jeden pouze projekt (tři kruhy) vede novou
cestu Jelením příkopem vzhůru a jeden (J
Sakař a K. L. Klusáček, II. cena) měl odvahu za-
brati část zahrady angliekých panen v parcelaci
Oslatní se télo ohromné, ale nikterak v badoue-
nosti nedělitelné ploše vyhýbají jako horké kaši.
Požadavkem míst pro veřejné budovy —
a my tím hned rozumíme monumentálně —
kaje se jaksi správa města za poklesek, jehož
se dopustila při nábřeží obvodu assanačního
To, bohužel, vyplýtvá svá nejkrásněji položená
místa na pražské činžáky. Na svoji omluvu
může arci dnes přivésti k platnosti moment, že
levý břeh vltavský, na Kampě i malostranský
proti Křižovníkům, jest pohledově vhodnější
nežli pravý a při našem městském partikula-
rismu věru že by si mohli malostranští gratu-
lovati a ostatní jim záviděti, kdyby v jejieh
domácím obvodu vzniklo tolik velkých, účelem
vysoce významných a provedením bohda umělecky
vynikajících budov, co jich A. Balšánek projek
tuje. Jeho návrh, jemuž se dostalo první ceny
dojista v tom i v mnohých jiných momentech
ostatní předstihuje (I. cena).
Sakař
K L Klusáček
A Balšánek
Kampa
9
article
Porota konkurenční vyslovila se pro za
chování Čertovky. Snad je tím toto Eridino ja
blko navždy odstraněno. Podmínky ještě žádaly
projekty pro oba případy, s Čertovkou a be
ni. V druhém případu se mnoho v půdorysech
neměnilo: zasypanou Čertovku přeměnili v ulic
nebo třídu a hlavní bloky na Kampě pošinul
o něco od vltavského břehu ke druhému. Inže-
nýrské autority musí rozhodnout, která úprava
úrovně ostrova je proti povodňové záplavě nej-
výhodnější; projektující architekti nejsou tu za
jedno. Za to všichni snaží se hlavní, vltavské
nábřeží a zhusta ve spojení s podbřežím, vy
praviti hojnou zelení stromořadí a parkových
pruhů, podobně jako na druhé straně mezi Ka-
menným mostem a Strakovskou akademií. Ji-
nak, zase ku podivu shodně, řeší plán Kampy
trojdilně. Vidím v tom zeela pěknou pietu ke
stavu nynějšímu, avšak v uměleckém ohledu
jakousi úzkostlivost. Zamezují si dobrovolně
volnost a široký rozlet koncepce, když respektují
celý severní cíp ostrova, pro planý titul »praž-
ských Benátek«, a nynější náměstí na Kampě,
jehož celé boky musí nejdříve zmizeti, a teprve
jižní půli Kampy považují za vhodnou plochu
pro několik veřejných budov, zelení parků ob-
klopených a k novým náměstím přilehajících.
Čertovka
Kampa
Ka
Strakovska akademie
ský Benátky
10
article
Po mém zdání bylo by logičtější viděti v Kampě,
čím vskutku jest, jednotný celek ostrovní.
který má dnes mnoho vlastností, ne-li všechny.
státi se územím pro nová musea, galerie, vý-
stavní domy umělecké, Českou akademii a co
ještě podobného v Praze a v zemi potřebujeme
a jednou přece míti musíme. Tak by Kampa se
přeměnila na ostrov musejní nebo umělecký, na
krásnou osadu monumentální, jejíž budovy v ze-
leni parků a squarů s mostu Karlova i s pra-
vého břehu Vltavy by skýtaly pohledy, na něž
by Praha i naše umění archilektonické mohly
býti pyšny. Jako mlýn Odkolkův tak i budova
německé reálky odtud jednou zmizí a povreh
ostrova stane se za našich poměrů nevyrovna-
telnou plochou pro velké architektonické tvoření.
Na újezdské části Malé strany stojí budova.
na jejíž význam před několika léty, nemýlím
se, nejprvé ukázal K. Chytil a již od té doby
přálelé umění a Staré Prahy nespustili s očí: ny
nější zbrojnice, druhdy palác Michnův. A už bylo
pozdě. Nové domy přirazily tak těsně k jejímu
boku, že ji, jak u nás bývá, přímo na exi
stenci ohrožují. Už se dokonce vyskytl návrh,
s tak zvané strany kompetentní, aby se kus
paláce jednou odbouralo k vůli ledabylým čin-
žákům a neprozíravosti některého magistrátu.
Karlův
K Chytil
Michnův
Kampa
Praha
Vltava
Český akademie
11
article
Projektanti s ní zacházejí milosrdněji. Kdo
uznává nutnost rozšíření ulice Všehrdovy, pro-
lamuje kus jejího přízemku podjezdem a A. Bal-
šánek pěkně uvádí osu jejího středního risalitu
ve spojení se svým monumentálním náměstím
na Kampě.
Nepochybujeme, že dojde ke stavbě nového
mostu na místě železné lávky, poněkud jižněj
pošinutého. Všichni projektanti s tím počítaji
Pak ale odlehčí tato nová trať komunikaci Kar
lova mostu asi do té míry, že odpadne leckterá
obava nynější, že by malostranské věže mo-
stecké byly tak tísnivou překážkou volnému
proudění, jako jsou nyní, tak že se A. Balšánek
rozhoduje prorazit přízemek jižní věže. S domem
Steinicovým zacházejí projektanti správně jako
s prázdnou plochou stavební, ale ku podivu, že ne
všichni anebo ne vždy, neuvolňují věže kolem
a kolem. Brána jest sice otevřením průchodu
z uzavřeného prostranství ven, ale mostní věže
a brány měly jiný význam a účel, nežli v
bradbách. Ty stály a mohou státi isolovaně.
jedině jako branné závory cesty, nad níž se
zvedají a kterou měly hájit.
Všehrdův
A Balšánek
Kampa
12
article
Projekt R. Kříženockého (III. cena), potom
B. Hübschmanna (»Praha«) vedou osu nového
mostu na čelo bloku nebo monumentální bu-
dovy, kdežto jiní nechávají ji vběhnouti v osu
uliční, zahýbající se do ulice Letenské. To je
motiv umělecký dávno a ovšem jinde osvěd-
čený, u nás v Praze zanedbávaný, o jehož
krásném effektu možno se kdykoli přesvědčiti
pohledem po Příkopě ku frontě býv. hybern-
ského kostela nebo v některých ulicích, jež z
vírají čela palácová nebo architektonicky vý
znamná.
Soutěž o úpravu Malé strany ve svém
grafickém výsledku obsahuje mnohém více mo
mentů příznivých nebo odchylně názory a před
stavy budící, nežli zde mohu vytknouti a roz-
vésti Nepochybuju, že se tak stane ještě, při
zvýšeném nyni zájmu v otázkách technickýeh
a architektonických, na jiných místech. Hlavně
proto, že mnohé body v programu i problému
bude dlužno i po soutěži znova od počátku
vzíti na přetřes, jako na př. úpravu v čele
Chotkovy ulice nebo ulice Letenské. Takové
debaty a veřejné projevy přinesly již svůj uži-
tek. Nemíním na příklad otázku podloubí, která
se bobužel dostala do oblasti dilettantského horo-
vání, nýbrž ony rozhovory, které přivodilyv
soutěži konsekventně dodržovaný princip: ne-
zakrýt novým pruhem stavebním při břehu
panorama malostranské. Ovšem by bylo třeba
koncisnějších, konkretnějších a detailnějších pro-
jektů, aby bylo patrno, v jakém malebném po-
měru k novým budovám budou v budoucnosti
staré partie malostranské za nimi a hradčanské
nad nimi.
Karel B. Mádl.
R Kříženocký
B Hübschmann
Mádl
Praha
Chotkov ulice
nebo ulice
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Studie o našem školství obecném
VI.
Prostředkové vzdělávání technického
(Dokončení.)
Měřictví především pro svou prak
tiekou cenu těšilo se ode dávna přízni di
daktikův. Komenský klade je již do školy ma
teřské a velmi mnohému učí žáky od osmi neh
deseti let, ježto »všecko jasně lze dokázat
bodý, liniemi, obrazci a jistými nástrojí, kte-
rými můžeme přesně vyšetřiti velikost věcí, by
nás v ničem neklamaly« (1654); v Bráně ja-
zyků a ve Světu v obrazech měření a jeho
prostředkům věnuje stati zvláštní. Methodní
kniha Felbigrova klade k počtům »umění mě-
řické« (1777). Na přechodu škol našich z doby
staré do doby nové objevují se Jana Lodl
Komenský
Lodl
Felbigrův
14
article
Počátkové kreslení i měřictví s bohatým atlan-
tem (1857—1864) a nově zřízené škole obecné
dostává se již v letech sedmdesátých šester
k měřictví návodů. Bohužel, ve všech úřadníeh
osnovách měřictví zastoupeno velmi nedostatečně
klade se teprve do pátého roku školního, jakoby
pojmy měřické, také pro potřebu kreslení — neměly
již od prvého roku školního postupně se vy
víjeti ! Pokus takové osnovy měřické, která na
zíráním krychle počala již ve třídě prvé místo
pátě, podniknutý okresní poradou učitelskou
v Praze r. 1880, nebyl od úřadu školního
schválen a připuštěn! I došlo se až k takovému
babylonu, že naši žáci kreslí o d ruky čtveree.
pravidelný osmiúhelník, kružníci a podobné mě-
řické obrazce dříve, než měřické vlastnost
těchto obrazců poznali; že teprve po nakre-
slení kružnice od ruky tuto kružitkem přesně
rýsují a podobně; správných, narýsovaných
kružnie ani neviděli, ani jim očima nezvykli
a přece o ni volnou rukou se pokoušejí ! Pra-
vítko a kružítko připouštějí se i na vyšší stupeň
školy obecné jenom jako výjimkou a mimořádně,
jakkoli dnes nedá se proti nim uvésti anit
námitka, že by opatřování těchto pomůcek
rozmnožovalo náklad rodičů na prostředky
učebné — mámeť rýsovací kolinka k obyčejným
tužkám již za několik halířů! Většina žactva
školy obecné počíná rýsovati teprve na školách
měšťanských, jimž značně a zbytečně se ztě
žuje úkol v prvé třídě, poprve navádět
žáky k ovládání nástrojů rýsovacích, s něž
jejich prsty jsou již dávnol
Vyučování měřictví na chlapeckých školách
měšťanských trpí starodávným osnováním
učiva i v nejnovějších vydáních nejrozšířenějších
učebnic, které ovládaji všecko běžné vyučování.
Praha
15
article
Po celé dva roky ani nezavadí o tělesa, žáky
naprosto zabavujíc obrazci rovinnými, s těle
přece sňatými; teprve v třetím, posledním roce
zaměstnává je nazíráním těles a to i nejjedno-
dušších (na př. krychle) a rýsováním sítí
promitáním jich, výpočty povrchu a obsahu,
tedy úkoly, k nimž z větší části žáci již prvé
třídy jsou způsobili. Po starém zlozvyku zmí-
něná »trojdílná« učebnice Měřictví a rýsování
nemá žádného zřetele k potřebě čtvercové a tě-
lesné míry v počítání, ani k potřebě kreslen
perspektivního, které žákům ukládá ve třídě dru-
hé: ve zkratkách dle názoru kresliti tělesa, s nimiž
dle této učebnice měřictví seznámí se teprve v
třídě třetí! (Starší osnova učebná z r. 1874
se stejnou nedomyslností již do třídy prvé
kladla kreslení prostorových tvarů, které mě-
řictví uložila teprve třídě třetí).
Zmíněná, velice rozšířená učebnice pěstuje
měřictví bezživotně nejen svou euklidovsky
odtažitou povahou, svým zakrytě logickým po-
stupem v »důkazech« — ve kterých novodobé
učení měřické již dávno přestalo spatřovati já-
dro methody vyučování měřického — ona za-
viňuje také slabé pěstování skutečného vy mě-
řování ploch a těles, ani slovem nevzpomí-
najíc pomůcek praktického měření, které žáci
znají z učení silozpytného, ani jediným obráz-
kem nepoučujíc o hmatadlech, ač na př. učeb-
nice Studničkova věnovala těmto již r. 1883
Studničkův
16
article
zvláštní stať a 10 vyobrazení! Dnes pravidlem
přestávají naše školy na vyměření dělky a šířky
školní světnice — a to nikoli k účelu měřictví.
ale k účelu zeměpisného učení, aby mohl se
podati její náčrt, »plán«; tu a tam vyměřís
chodby, a jejich rozměry vytknou se na tabulce.
na chodbě visící, jistě jednání chvalitebné
Avšak již výška světnice a chodeb jen výjimkou
se vyměřuje a krychlový obsah její jen výjimkou
vyšetřuje — odtud ta nejistota žactva v odhadování
výšek a krychlového obsahu. Jenom na venkov
ských školách vyvádějí se žáci ven, aby změřili
a vypočítali obsah nějakého pozemku — v mě
stech nevídáno a neslýcháno, aby aspoň dvů
nějaký či ulici žáci vyměřili, ač by na příklad
i v Praze v jistou dobu shledaly se klidnějš
plochy, kde by vyměřující žáci chůdcům ne
překáželi. I v nejvyšší třídě školy měšťanské
uživají žáci jen měřítka linežrního a to pra-
vidlem pouze k rovinným obrazcům; řidčej
vyměřují jím hrany těles; k vyměření průměru
oblin a dutin se snad vůbec nikde nenavádějí —
v tom ohledě je předčí žákyně škol měšťan
ských, jimž osnovy učebné dopřávají napořád
pozorovali a poznávati tělesa měřická a které
aspoň při ručních pracích naučí se páskového
metru všestranně užívati!
Bezživotnost nejrozšířenějších učebnic mě
řických jeví se i v tom, že nepodávají an
dosti dokladův užití měřických prvků v kres
lení ornamentálním, jak přece učinila učebnice
Lodlova již v r. 1857, Ryšavého v r. 1863
Kuchynkova v r. 1874 a na novo Hessova
z r. 1881. Také míjí všeho poučení o stino-
vání těles, které na př. podává Studničkovo
bohužel neschválené Měřictví z r. 1883.
Lodlův
Ryšavý
Kuchynkův
Hessův
Studničkův
Praha
17
article
Ani v rýsování nejsou rozšířenějš
učebnice měřictví na pravé cestě. Ovšem nedaly
se uchvátiti sportem, který zavedli na školy
měšťanské někteří učitelé z pokračovacích kursů
při státních školách průmyslových, kde se na-
mnoze mohli do ochromení prstů surýsovati« —
a jenž vedl k tomu, že mnoho velkých, výkresy
přeplněných »rysů«, žáci tak říkajíc, po továr
nicku kopfrovali; také již počátkové rýsování
stavitelského a strojnického na školách měšťan-
ských mijí obrazů nevhodných a složitých před-
mětů, jako na př. káry, kovadliny, záklopek
pumpy, žlabu, kleští ve zdech, kanálů, soklů,
průchodů, dveří, spojení rour, jichž modelly
k ruce žáci nemají, rýsování věcí, jichž po
případě žáci ani ve skutečnosti neviděli, neb
které v podrobnostech jsou pro ně skryty a ne-
přístupny a obrací se k předmětům jednodušším,
které ve skutečnosti mohou si opatřiti
žákům uka zovati a do rukou dáti. Po-
krok učiněn i v tom, že rýsují se orna-
menty měřické, ač ne ještě měrou dostateč-
nou a ne vždy struktivní a vkusné; i ve
schválených předlohách a učebnicích shledají
se málo spojitá mřížoví, bednářské mříže, po-
čínštilé laťoví, nerovnovážné parkety, zdřevěnělé
dlažby, nepružné kružby, hrubé růžice a dříky.
bachoraté vázy, těžké pomníky a podstavee
a římsy; ani podminek konstruktivních, ani
eurythmie, ani zlatého seku nebývá dháno.
18
article
Pochvaly zasluhuje, že již neprovádí se
všechno rýsování tuší a barvami na zvláštní
»rysy«, které tolik drahocenného času potře-
buje, nýbrž přestává se na tom, že základní
konstrukce provedou se jen tvrdou tužkou
v sešitech, a jen zvláštní, vybrané, složitější
jistý, vkusný celek podávající »rysy« prováději
se tuší a barvami na zvláštních listech. Tak
uspoří se času a žákům pro ony zvláštnější a
vzácnější rysy neubírá se zájmu a trpělivosti.
Vrcholem měřického rýsování zajisté jest,
aby žák jednoduchý předmět uměl vyměřiti
a v určitém měřítku znázorniti v průmětech
průřezu, podati jeho siť a ovšem vypočítati jeh
povrch a obsah. A tohoto vrcholu některé školy
měšťanské dospívají a všechny dospět
mohoul
Rýsování průmětné jest vůbec tak dů
ležité, že by mělo počíti dříve, než až ve
třetí třídě školy měšťanské, které jen asi polo-
vina všech žáků dochází, a ovšem mělo by se
rozhodně zavésti také pro žákyně. V tom
bylo by znova připomínati starých slov Komen-
ského: »Nemůže se také příčiny žádné ukázati,
proč by ženské pohlaví od umění jazykův
moudrosti odměšováno býti mělo. Nebo rovně
lidé jsou boží obraz, jako i my, rovně mysl
k chápání moudrosti způsobilou obdařené, nébrž
vtipu jemností často nad nás poctěné. Proč
tedý je abecedou odbývati? Bojíme
se všetečnosti? Čím více je do prací mysli
zavedeme, tím méně všetečnost, kteráž z prázd
nosti mysli plyne, místa při nich nalezne.«
19
article
Souhlasíme s nuším proslulým hlasatelem
deskriptivní geometrie proslulého Monge, s pro-
fessorem F. Tilšrem, že sluší obrazo-
znanství, ikonognosii položiti již v prvo-
počátečné učení měřické, do školy obecné,
jsme přesvědčeni, že ani Tilšrovo znakoslovi
nezpůsobí žákům našim obtíží větších, než na
př. rozeznávání hlásky (zvuku) a písmena je-
jího (značky), nebo čísla a číslice jeho, nebo
tónu a noty jeho: Od okamžiku, kdy malé ro-
bátko ze své kolébky počíná pozorovati věc
vůkol sebe, zůstane dále přerůznými předměty
přírody i výroby obklopeno v přehojném jich
množství; v každém, i v nejnuznějším obydle-
ném pokojíčku nalezne se nějaký předmět
k účelu naznačenému (na listě papíru, jenž má
jen rozměry dva, zobraziti tělesa, mající roz-
měry tři) dosti vhodný, pochopení základů na-
uky Mongeovy usnadňující a onen směr zřejmě
naznačující, kterým se nastoupiti může na
dráhu , Mongem tak vysoce cenénou, a pomoei
prostředků velmi jednoduchých, jemu ikono-
gnosií poskytnutých, dosáhnouti bez namahán
cíle, Mongem co nejvřeleji doporučeného«.
Pravilt již r. 1795: »Geometrie deskriptivní je
pravou řečí inženýra, jíž vyjádřuje myšlenky.
když sestrojuje plán, jíž mluví k těm, kdož
mají jeho provedení říditi, i ke všem umělcům
a řemeslníkům, kteří sami jednotlivé díly jeho
mají prováděti. Je nevyhnutelna vsem dělní-
kům, jichž úkolem jest, udělovati hmotě určité
formy těles, napřed ustanovené; upotřebení jej
spolu s poznanými jednoduchými zákony přírod-
ními povede k usnadnění práce hmotnéa
bezpečnému provádění výrobků dokonalých.
k ocenění pravé hodnoty jejich těmi, kdožje
potřebují, čímž ponenáhlu budou vyrovnávány
protivy v lidské společnosti.« Vypěstováním je-
jím došel Monge přesvědčení, že může být
Prostředkem obecně vzdělávacím
Monge
F Tilšr
Tilšrův
Mongeův
20
article
vedoucím k dosažení jednoho z nejvyšších cílo
lidského ducha — k obecnému poznání
pravdy a tím ku všeobecnému zdokona-
lení lidského plemene; neboť ona poskytuje
stále příklady přecházení od známého k nezná-
mému, a jest nejvýš způsobilou, vycvičiti
rozumové schopnosti velikého národa.« Ti-
šer 1900.)
Nic nevadí, by již v počátky rýsován
lineárního v měřických učebnicích škol našich
se zavedlo znakoslovi Tilsrovo, by míst
dosavadní libovůle v označování ploch
hran, vrcholů nastala účelnost a důsled
nost. Již na škole obecné žáci nevědom ky
vídí a kreslí půdorysy v přerozmanitých ma
pách, nárysy, po připadě i průřezy těles v tak
zv. kreslení »věcném«, proč by nemohli tak
činiti s vědomím a proč by jistých, jedno-
duchých předmětů: školní tabuli, rámun
obrazy, kathedry, stolu, kamen — rovnoběžno-
stěnu, koule a j. nemohli kresliti, od ru ky
načrtávati i nárysy i půdorysy a po případe
i průřezy? Vždyť v šem tělesům měřiekým lze
dáli tvar i barvu oněch domků, vížek, branek.
klenutí, kterými ode dávných dob děti tak rády
se zabavují a jichž nárysy bez omrzení sev
svých kresbách opakují! Tím spíše by pak žác
v prvé třídě měšťanské mohli rýsovati také
pravoúhlé průměty nejjednodušších těles a po-
kračovati v takovém cvičení ve třídě. druhé,
čímž by se ulevilo třídě třetí, která by pak
mohla věnovati pozornost průmětům a průřezům
pěkných jednoduchých těles točných, nás všude
v nábytku a nástrojích obklopujících a naším
rýsováním dnes úplně téměř pomíjených ! Jak
jsme již podotkli, položením učení a zobrazo-
vání nejjednodušších těles již do třídy prvé by
znamenitě získalo také jich perspektivní zobra-
zování ve třídě druhé, jež by odtud nabyla
i zajímavého cvičiva pro obsah ploch: vypočí-
távati povrchy těles. Oč zajímavější by bylo
21
article
toto rýsování dle skutečných těles než
rýsování abstraktních obrazců, zbytečně
dvakrát rýsovaných: jednou bez měřítka tvrdšt
tužkou do sešitů, podruhé tuší dle měřítka na
zvláštní listy. Vždyť je zbytečno, prováděti na
těchto i jednoduché úkoly konstruktivní: kol-
mic, rovnoběžek, dělení, přenášení a podobn
o sobě, když přece při každém rýsování
dalším jako nezbytné průpravy se vy-
A znovu opakujeme, že onen výhled do
světa, nás obklopujícího, který otevírá se obra-
zoznanstvím, nemá ani našim dívkám být
zastírán. Stále mluví se o stejném oprávnění
žen s muži ke všemu, co naše společnost svým
členům poskytuje — avšak, aby k těmto
jednostejným právům bylo oboji pohlaví jedno-
stejně vzděláváno, o to se nejedná; i
základním vzdělání měřickém hájí se různos
u vyučování chlapcův a dívek, která ani jejich
učilivostí ani jejich životní potřebou není odů-
vodněna. A právě u vyučování měřictví a rý-
sování jsou dívky naše v rýsování proti chlap-
cům rozhodně zkracoványl
Shrneme-li dosavadní vý vody své, shledáme.
že ani výkony skutečného měření, ani výborem
rýsování nehoví běžné vyučování měřické
časovým požadavkům. Jeť toto vyučován
převahou počtářské, vlivem pestalozzovské
a horbartovské didaktiky, z které v jiných ze-
mích již se vybavují, v jejíž jednostrannostech
naše školy však ještě napořád si libují. Proto
se meškají vzorci pro počet uhlopříčen obrazců.
počet hran a vrcholů, těles, rýsováním hyper-
bol, proměňováním a dělením obrazců, pro něž
ze života nemohou uvésti žádného »užití«.
proto nadouvají větu Pythagorovu a proste
prvky tělesoměrství a podobně, čím vším s
ubíjí mnoho času, jenž by přece vyměřování
rýsování skutečných předmětů slušel. Že
takové abstraktní, mathematické pojímání mě-
Fictví není správné, ano, přímo zpátečnické.
Pythagorův
22
article
vykládá již proslulý zakladatel francouzského
positivismu August Comte: »Měřictví jes
pojímati jako čistou vědu přírodní; jes
jednodušší a proto mnohem dokonalejší než
všechny ostatní přírodovědy. Tato dokonalost
klame tak velice, že mnozí učenci kladli ji za
čistou vědu rozumovou, která jest neodvisla o
pozorování. Zatím patrně vztahy ke každému
tělesu, jež se má vyšetřiti, vždycky obsahují
více původních údajů, které neplynou ze žád-
ného pouhého myšlení, nýbrž jenom z pozo-
rování a tvoří základ všech vývodů. Onen
rozšířený blud je ještě přežitek vlivu duch
metafysického, jenž měřické vyšetřování samo
tak dlouho ovládal. Tento falešný názor působ
obtíže v užívání, poněvadž nedává pochopit
přechod z konkretního ku abstraktnímu ..
Poněvadž výpočet může býti jen prostředkem
důkazu, tož je falešnou představa, že výpočtu
můžeme užíti k položení základů jakékol
vědy; spíše takovým podnikáním vracíme se
zpět ke stavu metafysickému, poskytujíce vědo-
mosti reálné jako prosté, jednoduché, logick
abstrakce.« (Z Littréova výtahu Positivní filo
sofie 1880.)
Je již nutně potřebí, by předně měřictv
na školách našich stalo se skutečnou techni
kou, vyměřováním a rýsováním jevů sku
tečných, by již vybředlo z forem ab
straktních a podruhé, by ujalo se měři
ckého ornamentu i v theorii i v praxi tal
vydatně, by tento nemusil pěstovati se teprve
kreslením od ruky, jež dnes nemá být-
jen technikou, ale spolu školou vkusu, kterou
však může se státi jen v heslo kreslení sku-
tečně volného, sítěmi teček, přímek a os
nepoutaného!
Comte
24
article
Ze spolku českých učitelek v Praz
Včera ve čtvrtek doprovodily jsme k poslednímu od
počinku paní Barboru Lebedovou, industriáln
učitelku a vdovu po řídicím učiteli v Praze. Zesnulá
paní byla před lety nejen horlivým členem spolk
českých učitelek, ale i dlouholetou, svědomitou, obě
tavou a příkladnou jeho pokladní. — Na míst
věnce na rakev její věnoval spolek 10 K Ústředn
Matici školské, jednaje takto v ušlechtilých, dobro
činných intencích všem členkám spolku mílé zesnulé
již zachová spolek vždy v čestné, věrné a vdečn
paměti.
Schválená cvičebnice. Pražákova »Těs
nopisná čítanka« 5. vydání, vydaná nákladem »Prv
ního pražského spolku stenografů Gabelsbergerských«
byla výnosem ministerstva kultu a vyučování ze
dne 26. ledna 1901 č. 2011 schválena za pomůcku
na školách středních s vyučovacím jazykem českým
Lebedův
Ústředn
Pražákův
Těs
Praha
spolek stenograf Gabelsbergerský
25
article
Sportovní věstník
Sportovní věstník
Šerm.
** Jak se sděluje, rozhodl se »Český šer-
miřský klub«, že uspořádá letošní šermíř-
skou akademii dne 20. dubna ve velkém
sále žolinském. Zprávu uvítají přátelé šermu
s upřímným potěšením. Znamenají akademie nejstar
šího Českého šermířského klubu zdařilý večer spor
tovní a těšívají se proto pozornosti a přízni nejvy.
branějšího kruhu naší společnosti, jak o tom svědčí
neobyčejná návštěva dosavadních akademií každo-
ročních repraesentačních večerů v klubu. Akademi
ty nejsou pořádány za vstupné, nýbrž jenom pr
zvané hosty klubu, již ochotně navštěvují zajímavý
večer, příjemně vystřídávající řádu běžných za zimní
sesonu zábav.
Setkají se tu opětně s renomovanými šermíři
pohybujícími se již od počátku tohoto sportu v Praze
na šermířském podiu, a poznají zároveň nový dorost
šermířů českých.
Program akademie vykazuje řadu assautů starších
i mladších, jakož i školy elevů. Klub žádá zdvořil
pány a dámy, jež se o sport. šermířský zajímají
večerní akademie tohoto klubu zúčastniti by se chtěli.
avšak dosavad zváni nebyli, by o pozvání požádati
si neobtěžovali buď předsedu Českého šermířskéh
klubu JUDra. J. Eltla šlechtice z Hvozdomilu na Král.
Vinohradech v Palackého třídě č. 8, nebo direktně
Č. Š. K. v Praze I. v Jilské ulici č. 16
** Šermířská akademie v Plzni konati se bude
dne 23. března t. r. a sice za spolupůsobení taměj-
šího »Sokola« uspořádá ji šermířský klub »Mi-
kuláš Dačický z Heslova«. Akademie slibuje
metropoli našeho západu skvělý večer a značný po-
žitek sportovní. Zajem pro toto velké šermířské
vystoupení — první v Plzni — jak z četných do-
tazů lze poznati, jest veliký a lze souditi, že výsledek
předstihne ještě očekávání. Informace udílí se v úterý.
ve čtvrtek a v sobotu od 8—9 hodin večer v zemské
šermírně (palác colloredo mansfeldský)
J Eltl
Král
Š K
Dačický
Heslův
Praha
Hvozdomil
Vinohrady
Palacký třída
Plzeň
Český šermířskéh klub Judra
šermířský akademie
Sokol
26
article
Jizda koňmo
** Měšťanská škadrona v Praze uspořádá, jak se
nám právě sděluje, podobně jako minulá leta koňské
dostihy a sice na velké louce u invali-
dovny v Karlíně. Dostihy konati se budou o svát-
cích velikonočních ve dnech 8. a 14. dubna. Před-
běžné práce jsou již v plném proudu.
Z cyklistakého ruch u
** Mimořádný valný sjezd České ústředn
jednoty velocipedistů koná se 24. t. m.
o 8. hod. ranní v divadelním sále u »Štajgrů« v Praze.
Na programu sjezdu jest: Návrh na změnu stanov
a řádů Č. Ú. J. V., jenž bude-li přijat, postaví Č. Ú. J. v.
na základ ryze klubový. Dalším bodem jednán
sjezdového budou doplňovací volby výboru a sic
voleni budou 2 náhradníci a 1 člen výboru. Návrhy
ke sjezdu podány budlež do 16. t. m. kanceláři
Č. Ú. J. V. v Praze, Vodičkova ul. č. 709.
** Pražský klub cyklistů »Ruch«, převzav
v těchto dnech jižní část ostrova Střeleckého, při-
kročil k úpravě jízdní dráhy, kolovny i šaten, kte-
réžto práce během několika dnů dokončí; rovněž
tennisový odbor započal s úpravou hříště tenniso-
vého, tak že za příznivé pohody jízda na kole, vy-
učování v jízdě a hra tennisu co nejdříve bude za-
hájena. Správní výbor zve tudiž všechny členy, jakož
i ty, kdož se jimi státi chtějí, k návštěvě klubových
místností, kdež v odpoledních hodinách vždy některý
člen výboru potřebné informace sděluje.
Praha
Karlín
Č . Ú
Vodičkův ulice
27
article
Přístí úterý dne 12. t. m. koná se první členská
schůze v klubových místnostech. V poslední valné
hromadě zvolen byl předsedou pan Zd. Vávra,
místopředsedou p. F. V. Klenka, kterýž mimo to
valnou hromadou byl zvolen prvním čestným členem,
pokladníkem p. J. Jindřich, náčeln. p. K. Stra
katý, podnáčelníkem p. O t. Katzer, jednatelem
p. J. B. Novotný, dalšími funkcionáři, členy vý-
boru zvoleni pánové F. Víšek, J. Berchto! d,r
Bernard, E. Ender, MUDr. A. Riegel, J
Vielwerth, A. Rychlík, E. Richter a Ot
Strakatý. — Valná hromada schválila veškera
zařízení, jež bývalý výbor za účelem úpravy nových
místností podnikl a projevila přání, aby také nový
výbor v nových místnostech pracoval pilně ke zdaru
a povznesení klubu.
** I. klub českých cyklistů-turistu
»Praha« koná ve středu dne 13. t. m. o 8. hod.
več. v místnostech restaurantu p. K. Teissiga ve
Spálené ulici č. 85 II. řádnou valnou hromadu.
Athletika a sportovní hry.
** Dnes má se ve Vídni hráti poslední match
o »Challenge Cup« před konečným zápasem mezi
kluby »Criquet« a »Athletic Sport«. Vítěz podstoupí
pak zápas s naší »Stavií«. Zajímavo, že oba ví-
deňské kluby prou se o právo, na kterém bříšti match
býti má sehrán. Možná, že se předposlední tento
zápas vůbec neodbude, nastoupí-li každý klub na
svém hříšti k zápasu.
S vítězem setká se pak »Slavie« 21. dubna.
Zdeněk
Vávra
F V Klenk
Jindřich
K Stra
Katzer
Novotná
F Víšek
J Berchto
Bernard
E Ender
MUDr
A Riegel
Vielwerth
A Rychlík
E Richter
Otakar strakatý
K Teissig
Praha
č . 85 II
Vídeň
Challenge Cup
Athletic sport
Slavia
28
article
** S bohatým věru programem přihlašuje se
sportovní klub»Slavie«. Vykazuje celou řadu
matchí s vynikajícími odpůrci a sice: A team dne
17. března: Magyar Uzsó Egüesylet (zá-
pas v Praze), 24. března: Budapesti Torna
Club (zápas v Pešti). 7. dubna: Represen-
tační mužstvo švýcarské (složené z Angli-
čanů, Francouzů a Němců, zápas v Praze), 8. dubna
Surrey Wanderers (nejlepší mužstvo anglické
II. třídy, zápas v Praze), 21. dubna: Challenge
Cup (zápas ve Vídni). 28. dubna: Müegye-
temi F. C. (zápas v Praze), 5. května: Flrst
Vienna F. C. (zápas ve Vídni), 12. května:
Vienna Cricket and F. C. (zápas v Praze),
25. května: Kjöbenhavus Boldklub (zápas
v Kodani) a 27. května: Akademisk Bold-
klub (zápas v Kodani). Mimo to se ještě o několik
matchů vyjednává. Madaři, Švýcaři, Němci, Angličani
a Dánové budou měřiti síly své s čilým studentským
naším klubem. Lze se nadíti, že »Slavisté« obhájí
české barvy i proti konkurenci tak znamenité.
Také B-team nebude zaháleti: vedle mistrovství
II. tř. hráti bude několik mezinárodních zápasů. Dosud
vyjednán match v Praze s vídeňskými kluby F. C.
»Vorwärts« a A. C. »Victoria«. — 5. května hraje
s B-teamem S. K. Plzeň v Pra ze. (Příště sdě-
líme více.
Do footballové komise S. K. Slavie zvoleni pp.
M. Horáček, St. Kindl a Ant. Press ler.
Zápasy mužstev II. třídy těší se rok od roku
větší oblibě. S potěšením lze znamenati, že přibývá
vždy více mužstev studentských. Letos hlášeno jest
celkem 8 mužstev: Slavia B a C. F. K. Union, A.
F. K. Karlín, S. K. S. Smíchov, F. K. Nusle, F. K
Merkur (vesměs prvá mužstva) a Č. A. F. K. Král
Vinohrady II. mužstvo. Dohromady hráno bude Xlv
kol (28 zápasův). Výhra počítá se 2 body, neroz
hodný zápas jedním bodem, prohra Ú.
Francouz
Němec
Wanderers
F C
Švýcar
Angličan
Dán
A C
Victoria
S K
M Horáček
Stanislav
Kindl
Antonín
A F
F K
Xlv
Praha
Pešť
Angl
Vídeň
Kodaň
Karlín
Nusle
sportovní klub
Slavia
Magyar Uzsó Egüesylet
Budapest torna klub
Represen
Challenge Cup
Müegy
Vienna Cricket and F . C
Vorwärts
Bteam S . K . Plzeň
Slavia B
Flrst Vienna
Novus Boldklub
Akademisk Boldklub
Král Vinohrady
29
article
Pořad zápasů ustanoven takto,
17. března: (I. kolo) Nusle—Merkur. Union-
Vinohrady. 24. března: (II. kolo) Slavia C—Merkur,
Smíchov—Nusle. 25. března: (III. kolo) Vinohrady—
Merkur, Karlín—Union. 31. března: (IV. kolo) Slavia
B —Nusle, Smníchov—Merkur. 7. dubna: (V. kolo)
Slavia C—Union. Nusle—Karlín. 8. dubna: (VI. kolo)
Merkur—Slavia B. Vinohrady—Karlín. 14. dubna
(VII. kolo) Slavie B—Vinohrady, Slavia C—Smíchov.
21. dubna: (VIII. kolo) Smíchov—Union. Merkur—
Karlin. 28. dubna: (IX. kolo) Nusle—Union, Karlin—
Smíchov. 5. května: (X. kolo) Union—Merkur, Slavia
C—Karlín. 12. května: (XI. kolo) Slavia B—Karlín.
Slavia C— Vinohrady. 19. května: (XII. kolo) Slavia
C—Nusle, Slavia B—Union. 26. května: (XIII. kolo)
Vinohrady—Smíchov, Slavia B—Slavia C. 26. května
(XIV. kolo) Vinohrady—Nusle, Smíchov—Slavia
** Za maďarské kluby I. třídy uznány footbal-
lovou unií uherskou Budapesti Torna Club, Magyar
Uszo Egyesylet, Müegyetemi F. C., Budapesti Sport
Club a Ferenczvarosi Torna Club.
** Sportovní kroužek »Horymír« na Male
straně konal těchto dnů ustavující valnou schůzi.
Zvoleni funkcionaří a stanoveno, že schůze výborov
konají se každého úterý o 1/29, hod. večer v krouž
místnosti p. Janouška v Nerudově ulici. Training za-
počne 24. t. m. na hřišti, jež se později oznámí
Dopisy jednateli p. V. Janouškovi v Praze—11l. čis
242 a vyzvání na matche laskavě odložena budtez
na dobu pozdější.
** Atletic-club »Heraklese v Karlíně
(místnost klubová Královská tř., restaurace »u zla
Nusl
Karlin
Magyar Uszo
F C
Horymír
Janoušek
V Janoušek
Nusle
Smíchov
Karlín
Smníchov
Budapest
Zvolen
Nerudův ulice
Praha
UnionVinohrady
Slavia C
Slavia B
Slavia
lova unie
Budapest sport klub
Ferenczvaros
Atletic