1
masthead
23. února 1913.
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z pražského trhu peněžního
Z pražského trhu peněžního
V Praze, 22. února.
Jak jsme byli od počátku válečných udá
lostí přesvědčeni, nevrátí se klid v situne
nezinárodní tak záhy a tak snadno, jak bylo
na některých stranách předpokládáno. Prac-
ně docílené isolování balkánské války odsu-
sulo síce důležité některé otázky, avšak vel-
noci řešení jich vyhnouti se nemohou. Jest
to patrno na obtížích při úpravě hranic albán-
ských v prvé řadě, nehledě ani k tomu, že
novým postupem spojenců oproti Turecku po-
zvolna vsunována jest v popředí otázka dar-
danelská, tedy otázka dalekosáhlého meziná-
rodního významu. Spojenci balkánští pak
bezesporně novým svým válečným postupem
právě tento těžký problém chtěli uvěstiv
diskussi. Tím snažší bude sjednání míru pro
Bulhary, čím větší nebezpečí hroziti bude ze
zápletek balkánských.
Jisto jest dále, že situace současně vy-
tváří se nevýhodněji pro trojspolek. A to jest
zajímavo: když se z počátku války balkánské
ozývala v delegacích nejen se strany poslan-
ců, ale také se strany ministerstva financí
smířlivá slova k událostem, které se počinaly
rozvijeti, obávali se v Petrohradě, že Rakou-
sko, poučeno tolika zkušenostmi, konečně
uvede svou politiku na ony dráhy, které ve-
dou co nejrychleji k touženému cíli: k posílení
posice vlivové a hospodářské na Balkánul. Ba
dokonce z velmi vážné strany bylo tvrzeno.
že nálada v Srbsku pro dohodu s Rakouskem
byla neobyčejně přízniva. To proto, poněvadz
již ve faktu, ponechání Nového Pazaru spo-
jencům, zřeli tehdy v Bělehradě počátek nové
přátelské epochy v poměru rakousko-srb-
ském.
Bulhar
Praha
Turecko
Petrohrad
Raka
Srbsko
Rakousko
Nový Pazar
Bělehrad
7
article
Také jest jisto, že přvé úspěchy balkán-
ských národů měly za následek, že i s něme-
cké strany bylo voláno po tom, aby konečně
již uznána byla zásada, že Balkán náleží bal-
kánským národnostem a že Rakousko přátel-
skou a benevolentní politikou k rozšířeným
státům má dobýti si posílení svého vlivu. O
této teorie k praxi bylo ovšem daleko. A ko-
nec konců vyhrála stará tradiční politika ra-
kouská, jak se to projevilo nejen aférou Pro-
chaskovou, ale i celou řadou menších a vět-
ších událostí. A pak přišla otázka albánská-
Když věci dospěly tak daleko, nebylo zajisté
v Petrohradě již třeba obávati se toho, že by
snad rakouský vliv na Balkáně stoupnul
že by Rusko z dosavadních svých posic bylo
vytlačeno.
A pak přišly události další: spor rumun-
sko-bulharský, který byl vídeňskými listy na-
čechráván na velikou záležitost, ačkoliv o
samého počátku bylo zřejmo a bylo také zře-
telně v Petrohradě proneseno, že Rusko ne-
strpí útoku Rumunska na Bulharsko, zaměst-
nané válkou s Tureckem. To v Bukurešti vel-
mi dobře věděli a proto klid v rozhodujících
kruzích bulharských. Sluší při posuzování si-
tuace také počítati s náladami národů, s tím.
že vlády nemohou odhaliti beze všeho svoje
ledví, nýbrž, že musí svůj postup přizpůsobiti
cítění lidu a přání voličstva. Proto válečné
řeči v Bukurešti a proto i veliký nátlak vel-
moci, aby spor bulharsko-rumunský byl svě-
řen jich rukám. Tento postup byl smluven již
dávno a byl zřejmým při prvé návštěvě dra
Daneva v Bukurešti.
Danev
Balkán
Rakousko
Petrohrad
Rusko
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Bukurešť
8
article
Vážnějším nebezpečím byla možnost
eventuální zápletky rusko-rakouské. V tomto
směru poměry dosud vyjasněny nejsou. Ne-
třeba však věřiti poplašným zprávám, které
opětně a opětně se vyskytují, že totiž na té
či oné straně dochází k plné mobílisaci. Jisto
jest, že Rusko jest připraveno dobře a že té
doby asi sotva by se však odhodlalo k mobi-
lisaci, poněvadž by jakékoliv kroky v tomto
směru měly za následek komplikace nedozír-
né. Že Rakousko nechce rovněž vyvolávati
ozbrojeného konfliktu, jest samozřejmo. A
proto nutno asi obdobně přijímati zahraniční
zprávy o nových přípravách rakouských, jako
právě zprávy, docházející o plánech Ruska.
Obě velmoci jsou připraveny, ale ve vedou-
cích kruzích jest přání, udržeti mír, upřimné
a pevné. Ovšem bude nutno právě proto pro-
vésti řešení otázky Albanie tím způsobem,
aby nebyly dotčeny city národů, které přinesly
tak veliké oběti pro osvobození křesťanů ze
jha tureckého. Zdá se, že ve Vídni jsou ochot-
ni k ústupkům v otázce této a bylo by to také
velmi, rozumno. Národové této říše nemají
naprosto žádného zájmu na tom, zda bude
Albanie o několik měst větší, anebo menší.
Čím větší bude Albanie a čím více bude ubrá-
no z dobytých zemí Srbsku, resp. Řecku, tím
bližší jest nebezpečí opětné války balkánské.
poněvadž správa albánského státu nebude
podle toho, aby posílila mírové smýšlení na
Balkánu. Naopak: národové balkánští vyna-
snaží se, aby to, co jednou žm bylo urváno,
po druhé přece jen pro sebe získali.
Rusko
Rakousko
Albánie
Vídeň
Srbsko
Řecko
Balkán
9
article
Dnes již snad také ve Vídni jest jasno, ž
přes všechny naše upřímné snahy Albanie bu-
de daleko více podléhati vlivu italskému, než
našemu. Což není přece příznačno, že na ško-
lách Rakouskem dotovaných vyučuje se vlaš-
sky a že šíří se zde patriotismus italský? Jsou
záležitosti a věci, kterých nelze měniti i nej-
upřímnější snahou a mezi ně náleží také moc-
ná posice, kterou zaujala Italie v Albanii. Prá-
vě ale proto, že Italie jest na skoku z troj-
spolku, jest celková jeho posice oslabena. T -
mu dalo jmenování Delcasséa velevyslancem
při dvoře petrohradském důraz neobyčejný
Nechť se píše cokoliv, nechť se mluví o ten-
denci odstraniti Delcasséa z domácí politiky
pro každého, kdo zná poměry, zůstane faktem
že Delcassé určen k tomu, aby podporoval
politiku ruskou ve smyslu trojdohody, a aby
posiloval ony směry, které jsou rozhodnuty
nejíti za hranice, které by Rusku ukládaly
oběti na jeho velmocenské cti. Delcassé jest
mužem velikých koncepcí, mužem nezdolné
energie a z oněch politiků, kteří se nebojí ře-
šiti spleť situací, a kteří také jich využiti do-
vedou. Po vysoce zajímavém telegramu císaře
Mikuláše na slovanský banket petrohradský,
Mikuláš
Vídeň
Albánie
Rakousko
Rusko
Italia
10
article
po poučné výměně depeší mezi carským do-
rem a presidentem republiky francouzské,je
jmenování pana Delcasséa vyslancem fran-
couzské republiky v Petrohradě tak důle žitou
a význačnou událostí, že možno právem po-
chopiti zneklidnění a rozladění, které na bur-
se bylo vyvoláno. Kdyby Rusko bylo slábo
jak se tu a tam rádo tvrdí, a kdyby posic
trojdohody byla tak otřesena, jak se dí na-
kdy ve vídeňských listech, pak by jmenování
toto nebylo možno. Stačí si přečísti neob-
čejně sympatické články, kterými provází ita-
ský tísk pana Delcassén do Petrohradu, aby
bylo zřejmo, že si i v Římě slibují určité vy-
hody a prospěchy.
Delcassé
Delcassén
Petrohrad
Rusko
Řím
11
article
Napsali jsme kdysi na tomto místě,ž
Albanie mohla by se snadno státi šlesvikem-
Holštýnem. Události jdou rychleji, než by se
bylo daleko předpokládati, nehledě k tomu, že
se již dnes o nějakém spoludozoru rakousko-
italském v Albanii nemluví, nýbrž že jest roz-
hodnuto, aby stála pod dozorem velmocí. D
facto při povolnosti a vratkosti trojspolkové
lásky italské budou míti velmoci trojdohody
v Albanii rozhodující vliv. Jako vždycky, tvo-
říme pro druhé a zapomínáme na sebe.
že v obchodních a průmyslových kruzích
tyto události neobyčejně pilně se stopují, jest
zřejmo. Bohužel ovládla mezinárodní politická
situace hospodářskou politiku zúplna a spe-
ciálně u nás. Není tomu tak v Anglii, kde prů-
mysl jest výborně zaměstnán a kde jest kon-
junktura skvělá. O spoustách zboží, které se
dopravují z továren anglických na Dálný Vý-
chod, nemá u nás nikdo ani potuchy, tento
skutečně mezinárodní obchod jest pro nás ne-
známou končinou. Ve Francii poměry hospo-
dářské jsou velmi urovnány a také tamní prů-
mysl jest zaměstnán dobře. Není-li sífuace Ně-
mecka tak výhlednou jako v uvedených dvou
západních státech, nemění to níčeho na faktu-
že hospodářská situace jeho jest celkem dobrá.
Albánie
Anglie
Francie
12
article
Kdo odnesl na svých bedrech veškeré oběti
trpkých dnů dnešních, jest právě rakouský
průmysl a rakouský obchod. Trojdohoda uza-
vřela nám své zdroje peněžní a uzavře je ješte
na delší dobu. Náš vývoz podvázán a znesnad-
něn. A kde jeví se vzestup. děje se to na úko
cen. Doma nevycházíme z insolvencí, poněvadz
země nejprůmyslovější spoutány jsou s kraji.
kde zásada hospodářské reelnosti z daleka je-
ště nezvitězila a kde obchod jest v rukou ele-
mentů, které využívají každé vhodné chvile,
aby se nějakým způsobem tu lepším, tu horším
obohacovaly. Ještě nejsou skončeny insolvence
uherské a haličské. Příklady, které denněse
zde vyskytají, nabádají stále nové kruhy, aby
šly toutéž cestou. Na faktu tomto nezmění ni-
čeho sebe intensivnější snažení vládni, aby pe-
něžní ústavy v Haliči působící přispívaly na
vyrovnání insolvencí i hmotnými obětmí a tim
způsobem zachraňovaly daný stav. Jakou má
cenu za těchto poměrů názor, že Rakousko-
uherská banka skutečně přijimá pouze obchod-
ni materiál, když převaha směnek jest z Haliče
a Uher, nepotřebuje bližšího výkladu.
Halič
Rakousko
Uhry
13
article
A tak jsou domácí poměry málo utěšeny
Jest samozřejmo, že za těchto předpokladů
nevalnými nadějemi sledují se zprávy, že chy-
stá se výpusk nových rent této říše. Rakousk
má pravděpodobně pro všechny případy, poho-
tově dosti značné prostředky peněžní. Počí-
táme-li s tím, že z poslední emise pokladnič-
ních poukázek vybývá nejméně 300 miliont
korun, že pokladniční přebytky z dřívější doby
(nikoliv z posledních let, poněvadž zde byl
spotřebeny) a roku předchozího činily nejmén
300 až 400 milionů korun možno počitati s tím
že Rakousko bude míti v hotovesli nyní 600 az
700 milionů korun a snad o něco více. Náklady
potřebné ovšem nyní jsou větší a zvyšují se
opatřováním různých a různých potřeb: bude
nutno počítati i s vyššími cenami, poněvadž
dodávky mají býti realisovány s největším u-
rychlením. Bude-li provedena emise renty, bu-
de Rakousko disponovati pohotovostmi kolem
jedné miliardy. Tato finanční výzbroj není ar-
ciť malou, nesluší však zapomínati, že zkuše-
nostmi předešlé doby poučeni, i jinde rovněž
počitají s tím, aby nejen vojensky, ale takéf-
paněně byli pohotově, Tak činí na př. skufečná
hotovost Ruska kolem 600 milionů rublů, tedy
daleko více než 132 miliardy korun ve zlatě
Rakousko
Rusko
14
article
Penize tyto representují skutečně hotovosti
V poslednich letech, jak známo, Rusko k půjčce
vůbec nesáhlo. Jak se zdá, v Petrohradě n
nutnost její nepočítají, poněvadž uvedenými
hotovostmi nejsou finanční zdroje říše vyčer-
pány, takže možno snadno opatřiti si nutné
prostředky další, nehledě ani k tomu, že by
ruské pokladníční poukázky hladce byly pře-
vzaty francouzským, anebo anglickým kapitá-
lem. Ale to jsou pouhá srovnání, která mají
cenu jen více méně theoretickou, poněvadž
dané situaci s bezprostředním válečným nebez-
pečím počítati není třeba. Dostaneme arci ješte
vzrušující dny, budou ještě prudké přesuny,
novinách budeme se dočítati o situacích ne-
obyčejně obtížných, avšak k rozhodujícímu
kroku právě vzhledem k velké zodpovědnosti
asi nedojde. Konec konců naleznou se kompro-
misy, které budou konstatovati větší či menši
slabost té či oné strany. V zápětí pak půjde
úsilí o další zbrojení a přípravy. Je-li zachrá-
něna přítomnost, není vyloučena válka v bu-
douenosti, poněvadž jest skutečně v Evroně
řada otázek, jichžto řešení možno sice odsu-
nouti, jež ale opětně a opětně se přihlásí,a
konečně bude nutno k nim přistoupiti. Ale to
je pro budoucnost a nikoliv pro přítomnost.
Rusko
Petrohrad
15
article
Leč jedno jest zajímavo: Srovnáme-li vý-
kazy cedulových bank světových k závěru mi-
nulého roku, dospíváme k zajímavému srov-
nání, že totiž přírostek zlata v bankách cedu-
lových není v poměru ke vzrůstům nároki
které na banky byly kladeny. V Anglii v ban-
kovních kruzích tento fakt vzbudil velmi znač-
nou pozornost a bylo o něm velmi mnoho psá-
no. Ještě více mění se nepoměr vzrůstu zlatn
ke vzrůstu závazků u bank vzniklých, přehl-
žíme-li i vzestup závazků u bank vůbec. Pro-
dukce zlata v roku 1912 dosáhla téměř 100
milionů liber, z nichž pouze 20 milionů liber
zbylo k disposici pro zvýšení výzbroje měno-
vé. 30 milionů liber šterlinků zlata přecház
do užití výrobního a pod., asi 30- milionů liben
spotřebuje k témuž účelu Asie, hlavně Britsl
Indie a 20 milioná liber přechází k účelům mě
novým do Spojených států severoamerických.
Die výpočtů anglického bankéře Holdena jest
patrno, že percentuální poměr úhrady ihned
splatných závazků k zlatému pokladu banky
koncem roku 1912 proti roku 1911 se zhoršil.
Klesnul u banky anglické z 36 na 321/4, u ně-
mecké říšské banky z 31 na 28 a u francouzské
banky z 52 na 49. Proto poukazuje se na to ,
že jest nutno, aby v prvé řadě Londýn hleděl
soustřediti na sebe co možno největší množ-
ství docházejícího zlata. Od těchto slov v Lon-
dýně nebude asi daleko k činu: tim ovšem
zhoršeno bude ještě více postavení cedulo-
vých bank středu Evropy a tedy také posta-
vení naší cedulové banky. Mir přinese dle
toho sice klid v posuzování mezinárodní si-
tuace, ale také zvýšené zbrojení a do jisté
míry i boj o zlato. To ýše znamená pro nás, že
vyhlídky na rychlé a pronikavé uvolnění trhu
peněžního nejsou zrovna nejrůžovější.
Anglie
Asie
Indie
spojený stát
Londýn
Lon
Evropa
16
article
Důležitější kursové variace na pražské burae
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledui
22.II. 15. lI.
živnostenská banka . . . . . 266.50
265.75
Česká průmyslová banka . . . 442.—
442.—
Pražská úvěrní banka . . . . 668.—
670.—
Česká banka
409.—
409.—
440.—
412.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král.
426.—
426.—
Pozemková banka . . . . ..
Česká zajišťovací banka . ..
265.—
270.—
31 4.—
Kolínská chemická továrna . .
364.—
1021-50
Alpská montanní společnost . . 102 0.-50.
195.50
168.—
Podolská cementárna . . ..
Česká cukerní společnost . ..
353 . 50
352.50
Elektrotechnická dříve Kolben-
442.—
437.—
Daňkova strojírna . . . . .
1900.—
Českomoravská strojírna . .
Továrna orient. cukr. dř. Maršne
Západočeské kaol. a šamotárny
91.35
Zástavní listy Hypot. banky 4
Král
Daňkův
Hradec
živnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
17
title
Kom. úp. Zem. Banky (v K) 4 e
s823
18
article
Pražská úvěrní banka.
Bilanční schůze.
Dividenda opět 38 K = 91/42 x.
Pražská úvěrní banka.
Bilanční schůze.
Dividenda opět 38 K = 91/42 x.
Ve včerejší schůzi správní rady předlo-
žena byla bilance za rok 1912. Ačkoliv
vzhledem k všeobecné sítuaci bylo z opatrno-
sti předsevzato co možná nízké ocenění ve-
škerých společenškých aktiv, přece vykazuje
bilance i ze zvýšeného akciového kapitálu
K 25.000.000 čistý zisk K 2,804.463.82 (proti
čistému zisku K 2,247.714.53 v roce předcho-
zím z akciového kapitálu K 20,000.000), z če-
hož vyplývá vyšší výnos o K 556.749.29.
Tento čístý zisk pochází opět výhr ad-
ně z pravídelných bankovních ob-
chodů, neobsahuje ani letos zisků mimořad-
ných. Jmenovitě dle dosavadních zvyklostí
ponechán zisk z emise a keií Bulharsko-
české společnosti pro průmy s
cukerní opětně pozdějšímu vyúčtování.
Mimo to bilancovány jsou samozřejmě akcie
Česko-srbského i Bulharsko-českého cukro-
varu, které v majetku bankovním se nalezaji,.
pouze al pari. Ústav doznal tím i letos opětne
dalšího podstatného vnitřního posílení. Ži sk
z ažia emíse vlastních akcií při
zvýšení akciového kapitálu, provedeném na
počátku minulého roku, byl — jak obyvkle —
odveden obnosem K 3,421.109.47 přímo re-
servnímu fondu bankovnímu, jenž
tím dostoupil výše K 14.813.759-47 a činí tudiz
téměřplných 60x akciového kapi-
tálu.
Správní rada se usnesia, aby na valné
hromadě, která na den 19. března t. r. bude
svolána, navržena byla výplata dividendy
steiné výše, jako v roce předchozím, t.j.
K 38.— (= 9122%) na akcii a aby K 141.816.59
převedeno bylo na nový účet, kte-
rýžto převod s loňským převodem dosáhl by
tím výše K 610.305.76.
Bulharsko
úvěrní banka
38 K
19
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídn ě, 22..
(Původní zpráva „Nár. Listů“ )
—n. Slabá tendence, která v poslední
době zavládla na zdejším trhu, přenesla se i na
počátek minulého týdne. Kursy vůdčích dividen-
dových papírů se drobily, neboť nebylo vůbee
žádného zájmu pro účast na nových bursovních
závazcích. Zboží dodávala jednak kontremina.
která každou poliřickou zprávu bledí vždy za-
barviti ve svůj prospěch, jednak těž pessimisticky
naladěná bursovní spekulace. Obratů docíleno
celkem málo, neboť obecenstvo zůstává i nadále
v náladě zdrželivé. Deprimujícím dojmem pů-
sobily na celkový trh zprávy o nevyjasnění ve
sporu rusko-rakouském, válka na Balkáně, otázk
ohraničení Albanie a napětí bulharsko-rumunské.
Zajisté, že pevná základní nálada dojde ku plat-
nosti teprve úplným uzavřením míru, neboť pouhé
usilování velmocí o mír, o němž občas dějí se
oficiální projevy, již nedostačuje. Rovněž i častěji
se opakující zprávy nejen ve zdejších, nýbrž
i cizozemských časopisech, dle nichž nemá dojiti
k žádným válečným komplikacím a vzniklé dife-
rence řešeny maji býti cestou diplomatickou,
účinkují pouze přechodně. Částečnou vzpruhou
pro náladu bursy byly příznivějši zprávy o vý-
sledku cesty Hohenlohovy do Petrohradu, čímž
zvitězila opět snaha o zachování míru mezi oběma
státy, z čehož profitovaly zejména i zahranicní
bursy: v posledních dnech tý ne pevnější směr
bursy zastaven byl jmenováním Th. Delcassěn
francouzským vyslancem v Petrohradě.
Na trhu hodnot železářských, kde po
celý téměř rok panoval čilý ruch, nastupuje klid.
Vídn ě
Balkán
Albánie
Petrohrad
20
article
Zprávy z ciziny o příbuzných hodnotách nuti
nejen k jisté zdrželivosti, nýbrž i k ziskovým od-
prodejům. Pouze odhady dividendové, skýtají
podnět k větším transakcím v jednotlivých ak-
ciích. Obchod soustředil se hlavně na akcie a lp-
ské montanní společnosti, Horní a důln
společnosti, Hutter Schrantz, Praž-
skě železářské společnosti a skcie Ze-
nica, jichž kursy však celkem nevykazují žád-
ných zvláštních změn oproti týdnu předcházejí-
Na trhu dopravních hodnot utrpěl,
akcie Východní dráhy jednak místními i ber-
línskými prodeji. Jinak udržovaly se kursy na
stejně úrovni týdne předešlého. Čilejšl obchod byl
v akciích Dunajské paroplavební spo-
lečnosti, které znamenají poněkud výše, dále
v akciích státní a jižní dráhy, avšak při
málo měnivých kursech.
V hodnotách stavebních zpevněno
bylo smýšlení ke konci týdne v akciích R ak.
všeob. stavební společno sti. Jmenované
akcie kapovány na velmi příznivé bilanční zprávy.
jakoži zprávy o nových velmi výnosných trans-
akcích.
cimu.
Hutter Schrantz
21
article
Na trhu bankovních hodnot vel e
Na trhu bankovních hodnot vel e
příznivě přijata bilanční závěrka Rak. úvěr-
ního ústavu, avšak na kurs jmenovaných akcii
nepůsobila, ježto byla již dříve eskontována.
Zálem bursovní spokulace soustředil se též na
akcie Anglobanky a na některé akcie banl
uherských, které kupovány byly pro účet peštský
Kursy udržují se stále na stejné výši, jelik
dividenda z velké části jest již známa.
Přiznivá taxace dividendy, zvýšená těžba uhl
téměř všech uhelných dolů se zajištěným odbytem
byla příčinou větší poptávky po hodnotách
uhlářský ch. Zejmena kupovány byly akcie
Hornouherské horní a důlní společnosti a Severo-
uherské uhlářské společnosti
Na trhu ukladacích hodnot byl klid;
renty v ústupu kursovém pokračovaly
Devíse zůstávají stále pevny.
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledu:
22. d II.
83.00
106. 90
83.30
103-15
620.40
809.75.
2000.—
256.25
441.50
659.—
700.75
113.25
927.—
527.50
379.—
1925.25
883.—
3383.—
935.—
785.—
818.—
845.—
1270.—
24.20
Anglobanka
22
article
Rakouská korunová renta . . .
zlatá » . . .
Uherská korunová renta . . . .
» zlatá
Rakouský úvěrní ústav . . . .
Uherská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Živnostenská banka . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Pražská úvěrní banka . . . . .
Státní dráha . . . . . . . . .
Jižní dráha . . . . . . . . . .
Buštěhradská lit. B . . . . . .
Rakouský Lloyd . . . . . . ..
Kralodvorská cementárna . . .
Alpská báňská spol. . . . . .
Poldina huť ..
Pražská železářská společnost.
Zbrojov ka
Mostecká uhlářská spol. . ..
škodovy závody
Haličsko-karpatská petrolejová
Mladoboleslavský lihovar . . .
Londýnská devisa . . . . . .
Rišské marky . . . . . . . . .
Z trhů cukerních.
Praha. Surovin a. Dnešní nás trh zabájen
souhlasné s prvními značně zpevněnými depešemi
hlavních trhů německých a v důsledku zpráv o
nastalém destivém období na Kubě smýšlením
pevným. Za značnější zdrzelivosti prodavačů byl
kupci nuceni požadované ceny K 22.30 za poho-
tové a K 22.80 na řijen-prosinec Hranko Ústí po-
voliti. Došlo k četnějším obratům v pohotovém
i novém zboží a ceny ty znamenány též na naši
polední burse. Londýn zněl klidně a odpolední
Hamburk přinesl smýšlení slabší a ústup
záznamů o 7 3/8 fen.
Obchod s bílým zbožím se nemění arnio
obchodě, ani v ceně.
Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 7940
tun, vyvezeno 6600 tun. Zásoby činí 18.490 tun
proti 17.150 t. před týdnem a 12.580 tun před
rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pr
obchod se zbožím ze dne 22. t. m.
Včerejší závěrek velice ustálený na rozmno-
žené, částečně francouzské koupě. Dnešní zahá-
jení pevné na depeší »Willete 8. Greyc: » Silay
déšt na Kubě,« napotom mírně ustálené smýšlení
později nastalo oslabeni na neuspokojujíe
Londýn Zprávy o destích na Kubě ustaly.
Lloyd
Rakousko
Praha
Kuba
Londýn
Hamburk
Terst
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
Poldin huť
pr
Willout 8
23
article
1900.—
189.—
91.85
88 0
25
article
Akce o vybudování české vysoké školy
obchodní. Akční výbor ujal se společně s od-
borem peněžních úřadníků strany této důle
žité otázky a rozeslal v minulém týdnu inte-
resovaným korporacím a jednotlivcům pří-
slušné dotazníky se žádosti, aby si připravili
látku, aby dalsí jednání mohlo býti urychle no.
Poněvadž však tato důležitá otázka vyžaduje
řešení nejen rychlého, ale takového, by jeho
výsledky skutečně také přinesly bohaté ovoce
českému obchodu a průmyslu, svolána na
úterý dne 25. února 1913 do zasedací
síně sekretariátu národní strany svobodomysl-
né přesně na 712 hod. večerní schůze in-
teresentů, a povolaných činiteli.
Význam této naléhavé, kulturní naší otázky
nezbytně vyžaduje, by se všichni interesovaní
páni jednotlivci, pak delegáti korporací a zá-
stupcové tisku určitě dostavili.
„Bohemia“, akciová banka v Praze. V
schůzi správní rady, konané dne 22. února
t. r., byla předložena bilance za třete
správní rok, která vykazuje po vydatných
odpisech čistý zisk obnosem K 241.554.90
proti K 190.301.11, docíleným v roce předeho-
zím. Vykázaný zisk rovná se více než 87% ní-
mu zúročení zvýšeného akciového kapitálu.
Správní rada usnesla se navrhnouti valné hro-
madě ke dni 29. března t. r. svolané, aby
vyplácena byla 62% dividenda t. j. K 24.—
na akcii t. j. o 12% víc e než léta předchozí
a přikázáno bylo K 16.500 řádnému fondu re-
servnímu, K 18.500 fondu cenných papírů.
dále aby zřízen byl nový fond pensij n
pro zaměstnané a dotován byl obnosemK
15.000. — Schválí-li valná hromada tyto ná-
vrhy správní rady, representovaly by reservní
fondy banky K 350.000 při akciovém kapitálu
únore.
Praha
sekretariát národní strana svobodomysl
Bohemia
akciový banka
26
article
3 mil. K
Železárny v Hrádku. Jak své doby ozná-
meno, bylo rozhodnuto železárny v Hrádku
přeměniti z dosavadní formy ve společ-
nost akciovou. Poněvadž průběh sou-
kromé subskripce za tím účelem provedené
byl příznivý, podali zařizovatelé c. k. mi-
stodržitelství v Praze žádost za povolení
koncese ke zřízení akciové společnosti.
O dalším postupu jednání bude veřejnost za-
včas informována.
Pražská akciová strojírna (dříve Ruston
Bromovský, Ringhoffer) přesídlí v nejbližšíel
dnech do své nové budovy ústředních
kanceláří na Smíchově. Hromadná pro-
hlídka moderních, mimořádně účelně zaříze-
ných místností těchto pozvanými interesenty
koná se v neděli 2. března o 1/411. hod
dopol.
Přednáška o vývojí a zákonné úpravě živnost
v Bosně a Hercegovině. V pondělí dne 24. úner
t. r. o 7. hod. večerní bude se konati v zasedae
síni obchodní a živnostenské komory v Praze před-
náška p. dra. Vojeslava Besaroviée. poslanee
na zemském sněmu pro Bosnu a Hercegovinu, s
kretáře obchodní a živnostenské komory v Sar
jevě, o vývoji a zákonné úpravě živností v Bosna
a Hercegovině. Vstup volný.
Ruston
Ringhoffer
Praha
Smíchov
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Sara
živnostenský komora
27
article
Obchodní a průmyslová banka v Kolině, spo
lečnost s r. o. Valná hromada společníků, konaná
15. t. m. usnesla se vypláceti za rok 1912 divi-
dendu 7% = 35 K na podíl po 500 K.
Z trhů peněžních 22. února. Říš ská b ank-
německá uveřejňuje další mezitímní výkaz
19. únoru. Dle toho zmenšil se portefeuille a lom-
bard od posledního regulérního výkazu o 56 mil
mk. (loni o 69 mil.). Cizí peníze stouply o 60 mil
mk., kdežto v soudobí loňském vykázán pokles-
22 mil. mk. Kovový poklad sesílil v uvedeném ob-
dobí o 39 mil. mk. proti pouze 13 mil. mk. loni.
Oběh nehražených bankovek činil 19. t. m. ješt
398 mil. mk. proti 159 mil. mk. loni, stav nynějš
je tedy ještě stále o 239 mil. marek nepří
znivější než loni touto dobou.
průmyslový banka
Kolina
28
article
Vídeň. Politické obavy bursy byly dne
Vídeň. Politické obavy bursy byly dne
zmírněny zprávou, že Rumunsko svolilo k pro-
středkování velmocí; to patrně prospělo nadějněj-
šímu posuzování celé situace tím více, že se pro-
slýchalo též o sblížení Rakousko-Uherska a Ruska.
pokud jde o ohraničení Albánska. Ačkoliv nedo-
šlo k pronikavému rozvoji obchodu, jemuž překá-
žely trvalá drahota peněz, jakož i méně příznivé
zprávy o konjunktuře, tak snížení záznamů suro-
vého železa v Düsseldorfu, převládala přece pří-
znivější dispošice, již prospěly zprávy z Berlina
Škodovky a Alpinky byly poněkud čilejší. Zájem
soustředil se dále též na Lombardky. Jinak pro-
jevil se též ve šraňku za velmi mírných ovšem
obratů zájem o koupě. Na rentovém trhu zlepšila
se poněkud papírová renta o 10—15 h. Devisy a
valuty byly spíše levnější. Z našich papírů ob-
chodovány akcie Daňkovy strojírny za 439.50, če-
ské cukerní placeny 354.50, chorvatské 1539.50 a
západočeské kaolinky 888.50. Na eskomptním trhu
byl stav peněz nezměněný. Sazby za první ban-
kovní akcepty činily 51/4 proe.
Petrohrad. Obchod pohyboval se v me-
zích nejužších a záznamy až na hodnoty petrole-
jářské povolily. Teprve k závěru pronikl v sou-
vislosti s cizinou pevnější směr.
Daňkův
Vídeň
Rumunsko
RakouskoUhersko
Rusko
Düsseldorf
Berlín
Petrohrad
29
article
Petrohradská bursa. Souběžně s ostatními za-
hraničními trhy jevila i petrohradská bursa pře-
chodně velmi stisněnou náladu v obavě, že Ru-
munsko nechá se strhnouti k nerozvážnému kroku
proti Bulharsku. Rovněž řešení albánské otázky
bylo skepticky posuzováno. Ve druhé polovici tý-
dne nastalo zotavení a znatelné uklidnění, obchod
však koncem týdne váznul a bursovní činitelé oče-
kávají nový směrodatný popud pro další vývol
bursy. Spekulace není sice tak ustrašena jako v
prvních dvou dnech týdne, ale jmenování Delcas-
séa francouzským vyslancem na Něvě přece jen
poněkud bursu zarazilo, a mimo to roztrušovány
pověsti o přípravách k mobilisaci. Seriosní kruhy
však s touto možností nepočítají. Na trhu hodnot
bankovních stlačeny byly hlavně papíry, závíslé
na Berlině a Paříži, kde kontremina dosti citelně
papíry stlačila. Následkem toho zlevnily akcie
mezinárodní banky o 10 r. na 504 a konči opět
511, ruská banka ochabla též o 10 r. a končí
390, azovsko-donská ustoupila přechodně o 12 r
Bulharsko
Něva
Berlín
Paříž
30
article
sibiřská o 8 r., diskontní o 8 r., privátní o 9r
kdežto volžsko-kamská zachovala stejný kurs. Z
bank zemelných setrvaly všechny papíry přibližně
na dřivější úrovni. Z pojíšťoven došlo k obchodu
v první po 1500, v ruské transportní po 111 av
prioritních po 106. Na trhu dopravních papírů o-
chably Černomořské paroplavební o 30 r. na 630,
kavkazské zlevnily o 10 r. na 285, voroněžská
dráha klesla přechodně o 13 r. na 805, rostovská
ustoupila o 40 r. na 2570, rybinské zlevnily pře-
chodně o 6 r., jihovýchodní o 5 r. a severodoněcká
klesla o 7 r. na 282 a končí 287. Na trhu průmyslo-
vém vyznačovaly se většími realisacemi papíry
naftové. Akcie Baku klesly o 22 r. na 642 a mohly
se posléze vydatně vzpružiti na 670. Kaspijské ko-
lísaly kolem 2300. Nobelova nafta zlevnila pře-
chodně o 20 r., Mantaševské kolisaly kolem 615
a Lianozov zlevnily přechodně o 6 r. na 292.
Z Agrární banky. Ve schůzi správní rady dne
17. února t. r. konané jmenováni byli prokuristé
pp. Jan Roiko a Josef Pazderka náměstky
Nobelův
Lianozov
Roiko
Pazderka
Bak
31
article
84.20
107.20
83.80
104.—
617.50
811.25
2010-—
25 5.50
441.50
659.—
697.75
112.—
930.—
534.—
380 —
1010.75
993.—
3372.—
932.—
778.—
309.75
850.—
1270. .—
24.18
33
article
ředítele, přednostovi strojního oddělení p. Frant.
Zrůstovi udělena byla prokura a úřadnik p.
JUDr. Václav Kubr jmenován byl tajemníkem
Oběanská záložna na Smichově koná letošní
řádnou valnou hromadu v neděli 2. března
o 1410, hod. dop. ve vlastních místnostech.z
právě vydané výroční zprávy uvádíme: počet čle-
nů koncem r. 1912 činil 237, obnos splacených po-
dilů 58.000 K. Hotovost pokladní koncem roku
činila 93.348 K, půjčky úhrnem 8.979.657 K a to
směnečné 1.427.305, osobní na dluhopisy 170.388 K
hypoteční 5,458.985 K, stavební úvěry 1.922.678 K
a na zástavy cenných papírů 300 K. Zásoba cen-
ných papírů vykázána částkou 1.360.085 K. Reserv-
ní fondy záložny činí úhrnem 1.090.082 K. Vklady
na knižky 11.072.132 K, na běžné účty 238. 807
Správní výtěžek za r. 1912 107.940 K. Zastavárna
obč. záložny vykazuje za r. 1912 správní výtěžek
Akciová továrna na vyrábění umělých hnojiv
a lučebnín v Kolině konati bude řádnou valnou
hromadu 9. března o 101% hod. dopol. v místno-
stech továrny v Kolíně s následujícím programem
1. Zpráva výroční a předložení závěrečných účtů
za rok 1912. 2. Zpráva přehlížitelů účtů. 3. Usne-
sení, jak naložiti s čistým ziskem za rok 1912.4.
a) volba 3 členů správní rady, b) 4 přehližitelů
účtů, jakož i návrh na jejich odměnu za běžný
rok 1913.
Ředitelství Ústřední hospodářské společnosti
pro království české konalo schůzi svou za před-
sednictví Bedřicha kníž. Schwarzenberga dne 15.
t. m. Předseda, zahájiv schůzi, sděluje různě
záležitosti předsednické a předčítá došlý přípis
zemského výboru ohledně jmenování zástupce Spo-
lečnosti do dozorčí komise zemské organisace pro
sprostředkování práce vyššího řádu. Inspektor dr.
František
Zrůst
JUDr
Kubr
Bedřich kníž
Schwarzenberg
Kolín
spo
Oběanský záložna
Smichov
34
article
Sitenský navrhuje za zástupce zaměstnavatelů
Josefa svobod. pána Hrubého z Jelení, cok
se jednomyslně přijímá. Dále přednáší předseda
obšírnou zprávu výstavni, z které jest patrným dal-
ší vzrůst letošní výstavy a ředitelstvo schvaluje
jednomyslně iniciativní návrh předsedy, aby pří-
štím rokem 1914 pořádána byla zvláštní výstava
lidové hygieny a aby již letos dotyčné přípravy
k ziskání předmětů z lonské výstavy drážďanské
byly zahájeny. C. k. mistodržitelství v království
Českém předložilo Společnosti obšírný prospekt ve
Vídni se v lednu 1913 utvořivší akciové společno-
sti pod jménem „Všeobecná rakouská společnost
pro zpeněžení dobytka“, s vyzváním za upisování
akcjí. Po delší debatě bylo jednomyslně usneseno,
aby se s rozhodnutím o této záležitosti vyčkalo až
po společné schůzi všech zájemníků, kterou již
ohlásil Český odbor rady zemědělské, aby jednotný
postup mohl v této věci býti zachován. Na to vy-
řízeny byly různé žádosti za subvence a bylo po-
voleno ovocnickému spolku pro království České
na vydávání díla „České Ovoce“ 8000 K. splatných
v pěti letech po 1600 K, drůbežnickému spolku pro
království České doplatek na lonskou výstavu 500
korun a na pořádání výstavy drůbeže, králiků a ho-
lubů letošního roku 1500 K a pokusnické komisi
Zemského sdružení dorostu českého venkova na
pořádání pokusnického kursu v Praze 500 K. Při
té příležitosti podporuje tento návrh p. Berana co
nejvřeleji inspektor dr. Sitenský a navrhuje
zvláštní dík profesoru dru. Brdlíkovi za zdařilé
provedení zemědělského týdne. Žádost poradního
sboru pro pšenici za udělení peněžité subvence
postoupena byla na návrh předsedy Českému odbo-
ru rady zemědělské. Na to bylo 40 nových členů
do Společnosti přijato.
Josef svoboda
Hrubý
Beran
doktor
Sitenský
Brdlík
Vídeň
Praha
obšírný prospekt
Český odbor rada zemědělský
spolek pro království Český doplatek
35
article
Porady o navázání obchodních styků s Bulhar-
skem. Ve Vývozním spolku pro Čechy, Moravua
Slozsko v Praze konány byly tyto dny porady za
přítomnosti vynikajících předáků bulharských
zdejších o utužení našich obchodních styků s Bul-
harskem. Zvláště významno bylo účastenství zá-
stapců českého peněžnictví a z celého průběhu
jednání bylo patrno, že zaručeno jest praktické a
seriosní řešení dotyčných otázek. Po podrobných
debatách vysloven jednomyslně názor, aby tout
akcí pověřen byl v Praze Vývozní spolek a v So-
fiji zvláštní komité pod záštitou tamních národo-
hospodářských organisací. Ze strany české položen
byl důraz na okolnost, že nehodláme snad úsil-
ným pěstováním exportu našeho zboží využitkova-
ti přátelské city obou národů, nýbrž Vývozní spo-
lek již z předu se nabídnul zříditi v Praze v zor-
kovnu zboží bulharského, pro zdejší od-
byt se hodícího a opatřiti pomocí její komisionář-
ské sklady produktů bulharských.
— Navzájem bylo sjednáno utvořen
expositur Vývozního spolku v So fiji,
Plovdivě. Rušěuku, jakmile tomu dovolí po-
hnuté nyní poměry hospodářské, pořádání výsta-
vek a občanských výprav zdejších prámylsníků do
Bulharska. Vývozní spolek v pokračování v této
akci zaháji řadu anket zdejších průmyslníků dle
jednotlivých odvětví výrobních, aby zjistil speciál-
ní podmínky dotyčného vývozu a zvěděl přání
interesovaných kruhů. Neméně bude snahou spolku
Bulhar
Praha
Bulharsko
spolek pro Čechy
Moravua Slozský