1
masthead
8. listopadu 1908. Číslo 308.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
učiti jej, že se takovým projevem slabost
a neschopnosti neslýchaně diskredituje.«
Za takových poměrů není ovšem naděje, že by
i sněm sám přijal popudy, činěné se svobodo-
myslné strany, aby změnou ústavy kan-
eléřova zodpovědnost byla přiostřena a rozšířena
též na projevy císařovy a aby při jmenování
nového kaneléře vyhradil se i sněmu hlas.
Oproti tomu chtějí tentokráte záslupci men-
ších spolkových států Německa, kteří se dají
zastupovati tentokrále ve výboru spolkové rady
pro vnější záležitosti přímo svými ministry a ni-
koliv pouhými delegáty, usilovati tam, a by
ujednána byla v říši větší rovnováha si
a moci mezi Pruskem a mezi státy ostatními.
Nechtějí býti nadále v jeho područí a nechtěj
býti nadále pouhými jeho přívěsky.
V amerických listech uveřejňuje dnes podl
novoyrské depeše žurnalista William Hale, jenž
byl po jeden den hostem cisařovým na yachtě
»Hohenzolleru«, císařovy rozmluvy a výroky.
Vilém II. mluvil tu k žurnalistovi o všem n
světě: o Rooseveltovi, o křesťanství, o válce,
o pravém poslání boháčů (zalichocení americkým
miliardářům), o architektuře a římské katolické
clrkvi. Master Hale vynáší cisaře do nebes. Pod
statný obsah výroků těch telegram nedonesl
ještě, ale dle nadšeného doprovodu Haleova již
jest viděti předem, že banket na »Hohenzollerue
musil býti výtečný.
Prusek
Hal
Vilém II
Haleův
Hohenzollerue
Německo
spolkový rada
císařův rozmluva
5
article
Vůdee konservativní strany v Německu
uveřejňuje prohlášení, v němž praví vzhledem
k posledním událostem: Přes to, že říšský
kaneléř formálně převzal zodpovědnost, jest
nutno učiniti opatření, jež zamezila by
pro budoucnost opakování tako-
vých nevčasností. Vidíme s oba-
vou, že projevy císařovy nezřídka
přispívají k tomu, že naše zahraniční
politika přivedena bývá do nesnází.
Citíme se povinni projeviti přání, aby při tako-
kových projevech v budoucnosti dbán
bylo větší zdrželivosti. Při této při-
ležitosti chceme také rozhodně konstatovati, že
nemůžeme v zájmu vážnosti a velmocenského
vědomi německé říše pokládati za blahodárn
další publicistické projednávání těchto událostl.
Vyslovujeme naléhavé přání, aby zvláště také
vůči cizině dán byl výraz klidu a sjednocení
lidu, jež jsou politickou nutnosti pro naše sebe-
zachování.
Reuterova kancelář sděluje z Pretorie
Aby byly odstraněny všeliké pochybnosti, zdali
Tranavalsko v době války burské očekávalo
intervenci evropskou čili nikoli, uveřejňuje
»Volkstem« řadu telegramů vyslance dra
Leydsa z doby před vypuknutím války. Dr
Leyds podával zprávu o nepřiznivém výsledku
své rozmluvy s francouzským ministrem záleži-
lostí zahraničních, kdežto německý mi-
nistr záležitostí zahraničních jei
ujistil přátelstvím Něme ck
k Transvalsku, avšak dodal, že Něme
cko nemůže pro případ války na-
bldnouti žádné pomoci, jelikož
Anglie ovládá moře. Ministr německý
při tom projevil naději, že Tranšvalsko učiní
každý ústupek, který by byl nějak slučitelný
se etí republiky. Pozdější telegram praví ještě
výslovněji, že od velmoci nelze ničeho očeká-
vati. Přátelé Anglicka žádali důtklivě, aby Trans-
valsko se vyvarovalo toho, vyvolati easus belli.
Leydsa
Leyds
Nout
Anglick
Německo
Anglie
Reuterův
6
article
Na to došel nás tento telegram: »Není žádné
naděje, že by bylo lze očekávati pomoc, ačkoliv
je čáka na ruské zakročení.« Telegram ze dne
27. prosince radil pak k ultimátu, kteréž bylo
dne 9 října podáno, a k neprodlenému útoku,
dříve nežli Anglie bude přichystána, protože po-
dobná odhodlanost by dle názoru Leydsova
měla znamenitý výsledek. Počátkem prosince
roku 1899 oznámil Leyds Transvalsku, že can
jeví veliký zájem a on (Leyds) doufá, že carse
zabývá myšlenkou, způsobiti Anglii obilže. Ko-
nečně telegrafoval Leyds, že Evropa jest po-
nejvíce proli Anglii, a že jest velice podivno
proč Transvalsko maří čas.
Moriturus vos salutat!
(Bývalí buršové u bar. Becka.)
Na nedéli 1. listopadu připravili nynější i bý
vali buršové manifestační buml v Praze takovým
způsobem, aby se stal vrcholem vyzývavé provo
kace českého lidu. Ale buml se nezdařil tak, jak je
původcové jeho projektovali.
Tako součást bumlu uspořádána byla 1. t. m
v poledne v německém kasině schůze bývalých bur
5ů, tak zv. starých pánů všech barev: liberálních
i klorikálních, radikálních i protiradikálních. Totc
shromáždění, které telegraficky pozdravili zemský
výbor korutanský a turnéři z Jeny, z Karlsruhe iz
Berlína, raplněno bylo nejenom protičeským záštím.
Leyds
Beck
Anglie
ko
Evropa
Praha
Karlsruhe
Berlín
7
article
nýbrž také politickou romantikou. Německý radíká
dr. Michl žádal tam potreslání policejních strážníků
jiný „starý pán“ navrhl, aby k ministerskému před
sedovi vyslána byla deputace se žádostí o sesazen
pražskéhc slarosty a rozpuštční sboru obecních sta
ších, německý agrárník a ministerský kandidát dr
Schreiner chtěl, aby do Prahy dosazeni byli policiste
národnosti německé a aby policejní stráž pražská
byla po vojensku zorganisována a podřízena vojen
skému velitelství. Na konec se „starší páni“ usnesl
vyslati do Vídně deputaci, aby u vlády zakročila v
smyslu jejich schůze
Deputace tato byla včera u Earona Becka. Na
pamálku budiž zaznamenáno, že členy jejími bylia
přísedící zemského výboru dr. Eppinger, dr. Fleisch-
ner z Karlových Varů, redaktor Gerson a dr. Ko-
fend, pánové, zastupující všechny německé strany
Jmánem dopulace mluvil dr. Eppinger. Podobně jake
v sezení zemského výboru při debatě o bumlech
jako 1. listopadu v kasině na shromáždění „starých
pánů“ vykládal i včera ministerskému předsedov
bar. Beckovi, že buršovský buml je „všeobecnou ná-
rodní otázkou“ německou a jediným prý téměř zev-
ním znakem němectví v Praze, „štvanice“ proti bumlu
je prý znamením útísku, kterým je v Praze němectv
potlačováno. Potom stěžoval si dr. Eppinger na „ne-
dostatek“ policejní ochrany pro burše, na protině
mecký postup pražské radnice a na konec se tázal
jaká bezpečnostní zařízení provedl baron Beck na
ochranu zojtřejšího (dnešního) bumlu, jehož se bur
šové nevzdají, děj se co děj.
Michl
Schreiner
Beck
doktor
Eppinger
Fleisch
Gerson
ko
Praha
Vídeň
Karlová Vary
8
article
Nadmíru charakteristická jest odpověď barono
Beoka. Byl by mohl deputaci starých buršů odvětit
že ve smyslu výkladu dra. Eppingra je buršácký
buml podnikem výlučně politickým, tudíž neslučitel
ným s činností spolků buršáckých, spolků to, kter
nejsou, nemohou a nesmějí býti spolky politickými
než pan baron Beck, v té chvíli ještě ministerský
předsela předlilavský, toho neučinil, nýbrž naopak
prohlásil se znova, a to jménem celé vlády, pro
oprávněnost bumlů. K tomu nebyl ani politicky, an
úřadně oprávněn, ježto není pochyby, že čeští mi-
nistři naprosto by nemohli takový názor minister-
ského předsedy podepsat. Baron Beck nepojal svoje
postavení ani právnicky, nýbrž stanovisko své po
depřel pouze míněním, že buml je tradice, ktorá sou-
visí s životem Němců v Praze, což ovšem nen
pravda, neboť národní život Němců nebyl před deseti
lety ani dost málo podvázán, když tehdy bumly byly
úřadně zakázány. Pražšti Němci také neklesli ješl
tak hluboko, aby buml byl jejich představitelemn.
Beck
Baron Beck
Němec
Praha
9
article
Když byl depulaci připomenul, že výjimečný
stav byl by měl za následek dočasný zákaz barev
prohlásil ií baron Beck opětně, že vládhu uznává svo
povinnost, chrániti Němce v Praze jako rovnopráv
ného činitele, ale že uzavření Příkopu "neuznává na
léhavým. Konečně — což je hlavní věc — dal b-
ron Beck deputaci pokyny, instrukce a rady, jal
buršcvé mají zejtřejší (dnešní) buml provésti, aby
jej policie mohla náležité ochrániti: buml nemá být
zvětšen, buršové mají jej prováděti přesně jenom p
ustanovený čas, podle dohody se státními orgány
vláda prý pak vykoná plně svoji povinnost; buršové
ji mají při tom — — účinně podporovat!
Když deputace slíbila, že v lomto smyslu u bur
šů zakročí, rozloučili se pánové a baron Beck še
do ministerské rady pro usnesení o demisi celéh
ministerstva.
Tunto činem tedy ukončil baron Beck svoji vlá
du. Ještě na prahu propadliště pozdravil pražské
burše Slaří luuršové mohou zvěstovat svým mlad
ším kommilitonům o baronu Beckovi: moriturus vos
salutat — umírající vás pozdravujel
A my Čechové vidíme: odcházející minister-
ský předseda na samém odchodu znova vztýčil prol
nám historicky pověstný gesslerovský klobouk: v
dvacátém století — buršáckou čepičku.
Dědicíví po bar. Beckovi je takto obtíženo kou
skem, o němž český úsudek je dojista svorný.
Beck
Němec
Čecho
Praha
10
article
Projevy.
Projevy.
Z Rychnová. Zastupitelstvo města Rychnove
n. Kn. v zasedání svém dne 24. října 1908 přistoupilo
resoluci obecního zastupitelstva města Roudnic
n. L., na ochranu českých menšin učiněné, a vyslo
vilo zároveň plný souhlas s postupem národní rady
a českých ministrů, směřujících k obraně našich
bratrů, německým surovoslem na pospas vydaných
Drahým pak bratřím, kteří přes všechna příkolí sta-
tečně čelí bezohledným nepřátelům na palčivé půdě
smíšeného území vyslovuje obecní zaslupitelstv
města Rychnova n. Kn. nejvřelejší sympatie své i po
zdravy, volajíc k nim: Neochabujte, vytrvejte a dů-
věřujte, ježto celý národ český cílí s Vámi a po pře-
hnání vichřice zloby a zášti vaše spravedlivá věc
musí konečně zvítěziti. Slarosla dr. Lang.
Z Plzně. Obecní zastupitelstvo král. města Plzni
projevuje naprostý souhlas s postupem českého po-
selstva na sněmu království českého a vyslovuje
mu za neohrožené a neúslupné hájení práv národa
českého své plné uznání. Zároveň odsuzuje obecn
zastupitelstvo král. městr Plzně s rozhořčením své-
volnou a bezdůvodnou obstrukci německé menšiny
kterou zodpovědnou činí za to, že znemožněna byla
žádoucí oprava volebního řádu do sněmu zemského.
reforma zemského zřízení, úprava zemnských finane
Rychnová
Rychnův
doktor
Lang
Rychnov
Kněžná
Roudnice
Plzeň
obecní zastupitelstvo
11
article
království českého, a že vůbec nedošly k projednání
čelné hospodářské, sociální i kulturní potřeby oby-
vatelstva Lašeho království. Plzeň důvěřujíc poselstvu
českému, žádá je obecní zastupitelstvo, aby i n
dále svorně postupovalo na odražení všech nepřátel
ských úloků proti národu českému namířených.
Z Chrudimě. V zasedání obecního výboru král
věnného města Chrudimě, konaném dne 21. října
1908, projeven byl jednomyslně souhlas s dosavad
ním postupem českých poslanců na eněmě královstv
českého, semknutých nyní v jediný šik za prospěeh
nárada našeho, za těžké doby, kdy naše menšiny
urpěně jsou brutální, německou přemocí udolávany.
kdy k velikým škodám celého království znemožněno
je ze svěvole poslanců německých zasedání sněmu
českého a kdy trpělivost česká krajně je napínán
drzými výstřelky troufalosti německého studentstva
Je vroucím přáním, aby poslanci čeští také na říšsk
radě jednotným způsobem a to ke zdaru spravedlivé
české věci postupovali proti německému furoru, jal
dosud, bohužel, nebyto lze neblahým stavem politiky
české nikdy dociliti! Starosta města: JUDr. Frant
Wagner.
JUDr
Wagner
Plzeň
Chrudim
obecní výbor král věnný město Chrudim
12
article
Z Pacova. Stojíce na pokrokovém a demokrati
ckém požadavku všeobecného práva hlasovacího do
sněmu, prolestujeme rozbodně proti vládní předloze
volební do sněmu král. českého. Předloha jest ne
spravedliva po stránce národnostní, neboť dává Něm
cům více mandátů, nežli jim přísluší dle percen tuái
ního poměru obyvatelstva a to na úkor nadpolovičn
většiny našeho národa. Provádí rozhraničování okre
sů dle přání Němců, bažících po úplném rozdělen
království. Nespravedliva je předloha ta i se stano
viska sociálního, neboť poskytuje vrstvám z voleb
ního práva dosud vyděděným pouze 43 mandáty
o něž jim bude ještě bojovati s voliči privilegova-
nými. Sociální nespravedlnost spalřujeme i v tom
že jsou z volebního práva úplně vyloučeny ženy. Ko-
nečně sluší se stanoviska národnosině-sociálně-kul-
turního ostře se postaviti proti předioze, neboť dáví
kurii velkostatkářské takový počet mandátů, jaký
není s jich významem v nižádném poměru. Tíms
má udržeti na zemském sněmu neoprávněná nad-
vláda šlechty a šlechtě, k níž pokrokoví a demokra-
tičtí lidé důvěru míti nemohou, dává se klíč k řešen
všech otázek, na zemském sněmu projednávaných
Němec
Pacov
Německo
ko
13
article
Proteslujíce z těchto důvodů proti předloze, žádám
české poslarce, aby uzákonění předlohy v této jej
formě nepřipustili, Městská rada v Pacově, dne 3
listopadu 1908. Slarosta; F. Anlengruber.
Z Roudnice. Zastupitestvo samosprávného okre
su roudnického, porokovavši v sezení svém dne 31
října 1908 o dnešních národních a politických pomě-
rech v král. českém, prohlašuje: 1. K rozdělení král
českého český národ nikdy nesvolí. 2. Rovnoprávno
sti a rovnocennosti českého jazyka ve všech úřadech
školách i životě veřejném český národ v zemích ko-
runy české domáhati se nepřeslane, 3. Svých rodáků
v místech, vělšinou Němci obydlených, český lid ni
kdy neopustí n je hotov jich brániti a jim pomá hati
4. Jednotu a společný postup poslanců všech českých
stran vítá a také pro budoucnost jako zbraň nejvy-
datnější proti snabám našich nepřátel vřele dopo
ručuje. 5. Lidu českému se doporučuje, aby k obrani
své užil všech zákonných prostředků i na poli ho-
spodářském dle hesla „Svůj k svému!“ 6. Zodpo
vědeest za poměry, jaké v král. českém od delšt
doby panují a jež v posledních dnech neobyčejně se
zhoržily, má jen vláda a její orgánové a na ní jest.
aby je urovnala tím, když konati bude svou povin-
nost, říšskými zákony jí uloženou, stejně spravedlivě
naproti oběma národům vlasti naší. — Náměstek okr
slarosty: Ferd. Zinke
F Anlengruber
Němec
Zinke
Pacov
Roudnice
14
article
Zemská jednota soukromých úřad-
níků v král. českém
usporádala včera večer v sále Plodinové bursy ve
řejnou schůzi soukromých úřadníků všech kalegorií
aby před novým zasodáním říšské rady a těsně pře-
uvedením v moc zákona pensijního byly širším kru
hům slavu objasněny požadavky a vůbec záležitost
zájmova, o nichž má býti v nejbližši čol3 rozho-
dováno.
Četně navšlívenou schůzi zahájil slarosta je
noly p. Zelenka, načež referent p. tajemníkv
Hašlourek v delší řeči objasnil účel schůze. Uved
mímo jiné: Jest charakteristickým příznakem naš
doby, že v národním hospodářství roste velkopod-
nikáni. Důsledkom této hospodářské formy pak jes
že se mezi podnikalele a dělníka vsunuje poctem
stále rosloucím vrstva sloužících pracovníků z povo-
láni, kleří stojí k zaměstnavateli v poměru úřadníků
A tilo úřadníci a dílovedouci čím dále tím více ztrá-
cejí naději stáli se samostatnými, jednak protož
nemají potřebných kapitálů, jednak z té příčiny, že
povoláním svým jednostranní a nemají vždy příleži-
tosti nabývati potřebných vědomosti o celkovém ří-
zení a provozování podniků. Nemusíme ovšem dnešní
poměr mezi kapitálem a prací pokládati za poslední
konce procesu, který byl tímto poměrem způsoben
ale i když jest těžko dohadovati se dnes budoucích
národohospodářských forem, musíme a tím počilati-
že nynější společenský řád nebude tak brzy nahražen
jiným, kde by nebylo na jedné straně podnikatele.
na druhé pracovníka za služné nebo mzdu. Nemů-
žeme tedy očekávati svoji spásu od nějakého spole-
čenského převralu, nýbrž musíme svoji existenci
upravovati v rámci daných poměrů.
Zelenka
Nemo
15
article
Jestliže pak zkoumáme své poměry, nalézáme
sice některé jednollivce dobře siluované, ale mass
soukromých úřadníků a dílovedoucích vydělává solv
tolik, aby mohly býti ukájeny potřeby životní nej-
nutnější, nehledě ani k požadavkům, jež na soukro-
mého úřadníka činí prostředí, v němž žije. V zemích
českých zvláště pak průměrně služné nedosahuje
ani průměru zjištěného statistickým vyhledáváním.
pokud jde o celou polovinu říše. Poměry tyto pak se
stále zhoršují. Nájemné stoupá, ceny pelravin vy-
hnány jsou de výše nebývalé, kupní síla peněz upana
a starosti o udržení rodiny a vychovávání dětí ro-
stou měrou povážlivou. Úřadník soukromý pak nen
v postavení úřadníků veřejných, jimž nátlak na sbory
zastupitelské přece jen postupně přispivati může-
V poměru jednotlivce úřadníka k chefovi takové vlivy
účinku nemají. Přídavků drahotních, výstavních, vý-
pomoci a pod. mimořádných příjmů úřadník soukro-
mý nezná, ačkoliv slejně jako jiný zhoršenými po
měry existenčními strádá a zvýšených položek re
žijních ve vlaslním hospodářství na jiné převalii
nemůže.
16
article
A přece nám trvale takte hospodařiti nelze. Mu
síme uvažovati a hledali cesty ke zlepšení svěh
postavení hospodářského. Za tím účelem se ovšen
musíme soustřediti v pracovní sbor, utvořiti si ohni-
sko, které by bylo vydalným zdrojem tepla a blah
pro každého jednotlivce. Snahy naše musí býti or
ganisovány
Jednotného postupu příslušníků celého slavu je
potřebí, chceme-li dále dosáhnouti spravedlivěho
urovnání celé té sumy povinností a práv, za ně
pracujeme. Dosavadní nedostatky mají býti z část
upraveny rámcovými zákony o služební smlouvě
Jeden z takových zákonů vyřízen byl sněmovnou
poslaneckou dne 17. července t. r. a předán sněmov-
ně panské, které před tím již předložena byla vládou
osnova zákona o služebních poměrech úřadníků ho
spodářských a lesnických, jakož i novela k obecnému
zákonníku občanskému, dotýkající se také služebn
smlouvy úřadníků soukromých. Dalšími opatřením
má býti luštěna olázka pracovní doby a klidu neděl
ního. Zákon o pensijním pojišťování, byť i nedosta-
tečný, bez výhrad jsme jej nechválili nikdy, jest přece
jen znamenilým úspěchem práce organisovaného
soukr. úřadnictva. Provádění zákona toho a zlepšování
jeho potřebuje nemalé péče, neboť jde o značné za
tížení přítomnosti a nemůže tedy býti nikomu lho-
stejno, přinese-li skutečný užitek čili nic. Vztahy
nových vládních předloh o sociálním pojišťování
vůbec všechen postup života veřejného volají přímo
aby v těchto zápasech jednotlivých zájmových směrů
stál pohotově také sbor, způsobilý ochrániti zájmy
soukromého úřadnictva. A takovým sborem jest. bem
odporu Zemská jednola soukromých úřadníků v krá-
lovství českém v Praze.
Praha
17
article
Jednota kromě toho v odboru svépomoci mnoho
koná. Skýtá bezplatně právní poradu a pomoc v oláz
kách služebního poměru, opatřuje bezplatně mísla
nezaměstnané, nemocné a ku práci nezpůsobilé čle
ny podporuje a pod-
Ke konci svých vývodů navrhuje řečník násle
dující resolucis
„Těžké hospodářské poměry soukromého úřa
nictva nutkají toto, aby se sdružovalo za účelen
společné práce ke zlepšení svého stavu. První náběi
spravedlivého upravení služebních poměrů sluší spo-
třovati v předloze zákona, vyřízené sněmovnou p
slaneckou dne 17. července t. r. a v osnově zákon
o služebních poměrech úřadníků hospodářských a les
nických; osud obou zákonů, jakož i reformy obec
ného zákonníku občanského jest v rukou sněmovny
panské, k níž vznášíme žádost, aby a vyřízením jich
neotálela a v rozhodování o nich postupovala v
myslu humanity a sociální sprawvedlnosti
Provádění zákona o pensijním pojišťování a zlep
šení jeho vyžaduje trvalé péče zájmového sdružení
kterého jest vůbec potřebí v dnešní době všeobec
ných zápasů jednotlivých stavů
V uvážení toho všeho apeluje soukromé úřad
nictvo, shromážděné dne 7. listopadu 1908 v Praze
na kolegy všech kategorií, aby podporovali a účast
svojí posilovali osvědčené
organisační středisko, ja-
soukromých úřadníků
kým jest Zemská jednota
království českém v Praze. Každý staniž se jejím čle
nem!“ (Hlučný souhlas.)
Po debutě resoluce přijata
Praha
18
article
Volební boj v Třebenicích.
Volební boj v Třebenicích.
Z Tíebenic, 6. listopadu. (Pův. dopis.) Dne 31
října t. r. oznámeno vyhláškou městského úřadu vy-
ložení seznamů volebních. To vzbudilo v obou tá-
borech, českém i německém veliké napjetí. Něme
vedeni drem. Tittou a jeho pravou rukou tajemníkem
Ehrlichem počínají si zběsile. Celé dny vytrvá dr
Titta v měslské úřadovně s celým svým štábem
aby mu nebylo zabraňováno v opisování seznamo
volebních. Od časných hodin ranních jest měslsk
kancelář českým i německým voličstvem obléhána
Odehrávají se různé výslupy, Němci způsobené
Zvláště drze chová se známý provokatér tajem-
ník Volksratu Ehrlich, který české občany, kteří do
volebních seznamů nahlédají, uráží, tak že již z úřa
dovny vyveden býli musil.
Dne 5. t. m. doslavilo se do městské kanceláře
několik Němců s holemi v rukou. Hrubým tónem
žádali městského tajemníka Bohma, aby jim volební
seznamy vydal. Když jim nebylo neprodleně vyho-
věno, zmocnili se listin těch přesilou a násilím. Te-
prve energickým zakročením tajemníka dostaly se
seznamy znovu do rukou nahlédajícího voliče.
Ehrlich
Titt
Němec
Bohm
Třebenice
19
article
Dr. Titta žádal tajemníka, aby volební listiny
nahlédajícím byly odebrány. Na prohlášení, že se
tak státi nemůže, řekl, že tajemník je komandantem
českého štábu, který chce zabrániti, aby Němci li-
stiny do rukou dostati nemohli. Tajemník odvětil.
že si v úřadě podobné obviňování zapovídá, zejména
drem Tiltou, který je placeným komandantem Něm-
ců a aranžérem všech protičeských štranic a provo-
kaci. Pohroženo Tittovi, nebude-li se slušně chovati
že bude vyveden
Dnes po 7. hodině ranní obléhal znovu zástup
Čechů městskou úřadovnu, s německé strany Ehrlieci
se 2 Němci se dostavili. Při otevírání kanceláře od-
strkoval Ehrlich klidně se chovající české občany
a hleděl první do městské kanceláře vniknouti. Cho-
val se tak vyzývavě, že div nedošlo k porušení klidu
V měslské kanceláři počal se tajemník Volksralu
znovu velmi drze chovati. Zajímavo, jací lidé s drem.
Titt
Němec
Tilta
Čecho
Ehrlich
Volksrala
Německo
20
article
Tittou přišli. Totiž Tittův kočí a náhončí Vorlíček. Když
Ehrlich ve své provokaci neustával, bylo mu vyve-
dením z kanceláře pohroženo a když ani potom ne-
uposlechl, byl policií vyveden. V noci ze čtvrtka na
pátek ukradena byla na úřadní desce připevněná vy-
hláška o vyložení listin volebních. V ranních ho
dinách byla jinou nahražena.
Hejtmanství litoměřické o Němce třebenické pe
čuje. Městskému úřadu nařídilo, aby opisování se
znamů Němcům dovolil. Tomulo výnosu ovšem vy-
hověno nebylo, neb § 18. ob. zř. mluví pouze o „na-
hlížení““ a také rozh. 15. prosince 1887 Bud. 3821
jasně vykládá, že „nahlížení“ nelze vyrozumívat
„opisování“. Rovněž beze všech zákonitých podklad
nařízeno vyložení seznamů po celý den a nestačí-l
jeden exemplář, jest prý obec povinna několik exem
plářů vyložiti
Purkmistrovský úřad jest si plně vědom svých
povinností a právě přesné zachovávání zákona ne
bodí se Titlovi pro manipulace volební.
Vorlíček
Ehrlich
Němec
Buda
21
article
Bezděková, sl. Březnovská, sl. Kretšiova, slečna
Benešova, sl. Včelákova a sl. Veselina Pisareva.
V Mikulášském stánku nabizejí zbož
ke koupi dámy pí. Jelinková, slečny Samkovy,
sl. Sommrova a sl. Šumova.
V Jarmarku jsou dámy pí. Bl. Stöhrová.
pí. Jarošová, sl. Stöhrova, sl. Struplova, sl. Sehö-
lerova, sl. Marklova a sl. Pinkasova; v druhém
jarmarku pí. Blechová, sl. Blechova a sl. Drbo-
hlavova.
Dva slánky chrysanthemové zajiste
upoutají zvláštní pozornost; v prvém obstará-
vají prodej dámy pí. Grošová, pí. Chudobová
slečny Grégrovy a sl. Neumannova, ve druhém
dámy pí. Kronbauerová, sl. Skálova a slečna
Marxova.
V Makovém poli jsou dámy pí. Kučo-
rová, pí. Petrliková, sl. Vosátkova, sl. Tom-
sova, slečny Hejdovy, sl. Eulnerovy a sl. Ne-
boská.
V dalších stáncích obstarávají prodej dámy;
Pošta: pí. Hrušková, sl. Eberlova, pí.
Krausovu a sl. Hruškova.
Vánoční stan: pí. Stadlmannova, .
Stadlmannova, sl. Koldínská, sl. Vlasákova a sl.
Šourkova.
Bezděková
Březnovská
Veselin Pisarev
Jelinková
Samkův
Sommrův
Šumův
Stöhrová
Jarošová
Stöhrův
Marklův
Pinkasův
Blechová
Blechův
Drba
Chudobová
Grégrův
Neumannův
Kronbauerová
Skálův
Marxův
Petrliková
Vosátkův
Hejdův
Hrušková
Eberlův
Krausův
Hruškův
Stadlmannův
Vlasákův
Šourkův
Benešov
Včelákov
Toma
22
article
Pohádkový stan: sl. Ottova, slečna
Řeřábkova, sl. Pirnerova a sl. Ženiškova.
Buffet: pí. Nesselová, pí. Gregorová, p.
Rennerová, pí. Brejchová, slečny Čapkovy, sl.
Kristeriusova, sl. Hájkova, sl. Stenberkova, sl
Malá, sl. Gregorova, sl. Horákova, sl. Carmínova,
sl. Hoffmannova a sl. Pokorná.
Cukrárna: pí. Pasková, pí. Schwarzova-
Eimová, sl. Neumannova, slečny Velkovy, sl.
Bozděchova, sl. Motejlova a sl. Weisova.
Vinárna: pí. Husníková, pí. Urbánková,
slečny Šolcovy, sl. Hradecká, sl. Dvořákova a
sl. Vilímkova.
Kavárna: pí. Janotová, pí. Komrsová,
pí. Pokorná, pí. Malkovská, sl. Janotova, slečny
Skřivanovy, sl. Havelkova a sl. Zahrádkova.
Prodej piva řídila sl. Znojemská a dozor
na pokladnu vykonávají dámy pí. Benešová a pí.
Michlová.
Bazar obeslán množstvím rozmanitého a
překrásného zboží. Z dětského útulku u sv. Voj-
těcha byla bazaru zaslána značná kolekce prací
lupenkových a umělých květin.
Bazar potrvá ještě dva dny a tu budiž
heslem každého: vzhůru na Žofiní
Ottův
Řeřábkův
Pirnerův
Buffet
Gregorová
Rennerová
Brejchová
Čapkův
Hájkův
Gregorův
Hoffmannův
Pokorná
Schwarzův
Eimová
Velkův
Bozděchův
Motejlův
Weisův
Husníková
Urbánková
Šolcův
Hradecká
Dvořákův
Vilímkův
Janotová
Komrsová
Malkovská
Janotův
Skřivanův
Havelkův
Zahrádkův
Benešová
Michlová
svatý . voj
Horákov
Neumannův
23
article
Zemětřesení v severozápadních
Čechách a Voigtlandu.
Zemětřesení v severozápadních
Čechách a Voigtlandu.
Vulkanické příčiny?
Čechy
24
article
Jak jsme již oznámili, byl pozorován v lázeň-
ském místě Sohle u lázní Halštrova neobyčejně
zajímavý zjev, který nepochybně úzce souvisí se
zemětřesením: stoupnutí teploty lázeňského pramene.
Pramen kyselky, vyvěrající v Schle u lázní llalštrova.
oteplil se po silném otřesu země dne 3. t. m. jit
o šest stu pňů. Předevčírem pak vystupovaly
po otřesech země z lázeňského prame-
ne páry. Majitel František Plath dal ihned oteplení
změřiti a tu shledáno, že teplota vody sloupla náhle
o osm siupňů, což se považuje za krajně povážlivý
příznak, který působí veliké vzrušení
Podle všeho souvisí tento zvláštní úkaz, který
neobyčejně pesiluje domněnku, že nynější ze-
mětřesení v severozápadních Čechách
a Voigllandu jest sopečného původu
s otresem země, který byl zaznamenán předevčírem
o 51/2 hod. ranní jako nejprudší v celém nynějším
otřesovém období.
Dvě vyhaslé sopky.
Severně Chebu spatřují se, jak známo, dvě vys
haslé sopky. Železná Hůrka a Komorní
Hůrka, Vzhledem k tomu jest pochopitelno, že ze-
jména obyvatelstvo Chebska velmi zajímá se o otáz-
ku, kterou se zahýval nedávno v „Egerer Ztgu.“ spi-
sovatel Pavel Hůbschmann, mohly-li by se toliž tyta
vyhaslé sopky a zejména Komorní Hůrka, t. zv.
„Vesuv Chobska“, znovu otevříli a chrliti opět popel
a žhavou lávu? Spisovatel Hůbechmann upokojil sice
stísněné Chebany odpovědí zápornou, protože prý
nynější zemětresení vzniká toliko sesouváním se
vrstev ve vnitru země, připustil však, že následkem
někdejší činnosti těchto sopek vzniklé útvary v kůře
zemské spolupůsobí a podporují nynější zemětřesenu.
Plath
Egerer
Pavel Hůbschmann
Hůbechmann
Schle
Čechy
Cheb
Hůrka
Chebsko
Vesuv Chobsko
25
article
Pozorování odborníků
26
article
vádí je autor v osmi obrazech svojí hry (celá
pobádka jich má 10). V „earstvě vzpomínek“,
v němž žijí lidé dávno zesnulí, setkaji se děti se
zemřelou babičkou a s dědečkem, v „earstvě
noci“ odkrývají se před nimi všecky tajemné
síly přírody. V lese oživují před nimi duše stro-
mů, duše zvěře. Na hřbitově spatřují duše ze-
mřelých, jež se před nimi kolébají v podobe
květů, a v „carstvě budoucnosti“ hovoří s du-
šemi ještě nezrozenými. Avšak nikde nenalézan
překrásného modrého ptáka, který se nebojí den-
ního světla, neumírá v něm, nečerná od něho.
Když se navrátí domů, naleznou v chatrči v kle
ci svoji holubici. Není to ten modr, pták? Dět
darují jej nemocné dcerušce sousedčině a ta
se uzdraví. Tu ulétá modrý plák, vyplniv svoje
poslání.
Symbol „modrého ptáka“ není nový a jeho
průhlednost dovoluje vkládati doň výklad ně-
kolikerý. Věčné thema o lidském hledání štěsti.
o věčné touze po nedostupném, po ideálu, jak
je Maeterlinek sám již dříve několikrát zpracoval
ve svých symbolických dílech, se tu vraef v no-
vém variantu, ale v rámci nijak zvlášť novém
V pohádce Maeterlinekově pak nad to jest více
příkras, než krásy, víc poetického chtění, než
poesie, příliš mnoho rhetorických efektův a orna-
mentů. Jeho pohádka daleko nemá oné zdravé
logiky, poetické hloubky a přirozenosti národní
pohádky. Na scénickou výpravu pak klade dílo
Maeterlinekovo tak značné a choulostivé poža-
davky, že se o jeho realisování na scéně mohl
pokusiti skutečně jediné divadlo moskevskéa
sotva by se našla druhá scéna evropská, které
by se to podařilo tak dokonale.
vč.
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 4. hod. odpol
koná se v sále Plodinové bursy třetí symfonický
koncert. Dirigent dr. Vilém Zemánek. Solisla Artr
Krása. Pořad: 1. Fuchs: Serenada čís. 3, C moli
pro smyče orchestr; 2. Dvořák: Koncert pro violon-
cello, H— moll; 3. Brahms: Symfonie čís. 3. F — dur.
Vstupenky po 2 K na čislované sedadlo, po 1 K na
nečíslované sedadlo a po 60 hal, na místa k stání
prodávají se od 10. do 12. hod. dopolední v. kance-
láři Českého filharmoni ckého družstva na Václav-
ském náměstí čís 53 a od 3. hod. odpolední u kon
cettní pokladny.
+ České pěvecké kvarteto, sdružení, které již
řalu let representoje náš umělecký zpěv sborový
doma i před cizinou, zahajuje v těchto dnech novou
řadu koncertů. Nejlepším doporučením kvarteta jese
fakt, že v několika letech absolvovalo s velikým
úspěchem skoro 600 koncertů ve čtyřech dílech světa
Přihlášky přijímá JUDr. František Svojsík, advokát
v Praze, Spálená ulice č. 11—II.
doktor
Zemánek
Artr Krása
Fuchs
Dvořák
Brahms
Václav
JUDr
Svojsík
Praha
Český filharmonie
Český pěvecký kvarteto
28
article
+ Kladenská filharmonie pořádá v neděli 15
listopadu v Sokolovně XXXVIII. koncert. Program
1. C. M. Weber: Ouvertura k opeře »Čarostřelec«. 2
Dr. Ant. Dvořák: »Slovanská rhapsodie«. 3. Oska
Nedbal: Baletní suita »Hloupý Honza« a) Krakowiak
b) Polonéza. 4. Richard Wagner: »Holdovací po
chod«. 5. Bedřich Smetana: »Česká píseň«. Diri gení
H. Kubát. Začátek v 8 hod. več
+ Viklor Kolar, Scberze Indian for Vlolin an
Piano Vyšlo nákladem Fr A. Urbánka v Praze
vedle Narodního divadla. Cena 3 K.
+ Humoristika pro mikulášské a masopustní zá-
bavy. Pořadatelstvům dostane se lelos dobrých tie
publikací našich předních komiků Tichého a Ka-
menského. Tichý ve dvou sbírkách »Humoristický
večírek (1 K 60 h) a »Nejnovějších populárních ku-
pletech (2 K) uveřejňuje repertoir pro celé programy
se zřetelem na výkouné síly mužské, damské
ensembl. Tak řada kupletů a solových výstupů vlip-
ných promísena je žertovnými scenami a neschází
ani scena mikulášská a sylvestrovská. Kamenského
řízný humor v jeho právě vydaných »Solových vý-
stupech« (1 K) přimyká se dobře k humoru Tichého.
M Weber
doktor
Antonín
Dvořák
Nedbal
Honza
Krakowiak
Wagner
Smetan
H Kubát
Viklor Kolar
A Urbánek
Humoristik
Tichý
Kamenský
Solův
Praha
Ka
kladenský filharmonie
Český píseň
Narodní divadlo
Scberz Indiana fórum Vlolin an
29
article
Žertovná scéna »Zázračná socha« vzbudí vždy salvy
Žertovná scéna »Zázračná socha« vzbudí vždy salvy
smíchu, Všechny tři svazky těchto žertovin jsou
velmi pěkně vydány a možno je obdržeti ve všech
knihkupectvích. Vyšly nákladem hudebního závodu
Mojmir Urbánek v Praze. Hlávkův palác.
+ Hudební revue vydávané Uměleckou besedou
redakcí profesorů Steckra a Hoflmeistra, vyšlo č. 9.
a má tento časový obsah: Fr. Ad. Šubert: N
rozhraní dvou period (ku 25. výročí otevření Národ-
ního divadla). O. Nebuška: Po čtyřiceti pěti le-
tech (K jubileu abonentních koncertů). K. Hofí-
meister: K. Kovatovic (K prvěmu koncertu Orche-
strální jednoty). J. B. Förster: Eva, rozbor vlastní
opery (K vydání klavírního výtahu Uměleckou b-
sedou). B. Kalenský: M. A. Balakirev. — Před
platné a přihlášky pro přiští ročník přijímá Umě
lecká beseda v Praze-I.
Stecker
Hoflmeistra
Šubert
O Nebuška
K Hofí
K Kovatovic
Förster
Eva
B Kalenský
Balakirev
Praha
Mojmir Urbánek
Hlávkův palác
letechnický
30
article
Různe zprávy.
Různe zprávy.
= Vzlet Zeppelina I. s korunním princem něme-
ckým. Z Friedrichshafenu, 7. listopadu. (K
k.) Německý korunní princ přibyl sem dnes ráno
uvítán byl na nádraží hr. Zeppelinem. Jest chladno
a věje severovýchodní vítr, jenž dosud nepřekáž
vzlétnutí vzducholodi. — Z Friedrichshafenu,
7. listopadu. (K. k.) V 11.20 hod. vznesla se zase
Zeppelinova vzducholoď za silného severního větru
Krátce před 2. hod. připlula vzducholoď, v níž s
nalézal německý korunní prine, nad Donaueschinky
a kř žuje teď nad městem, vyčkávajíc na zvláštn
vlak německého císaře. — Z Donau eschingen,
7. listopadu. (K. k.) Ve 2. hod. odpol. přijel sem
zvláštní vlak německého cisaře. Hr. Zeppelin ma
nevroval se svou vzducholodí u nádraží ve výši 150
až 200 metrů. Ze člunu máváno bylo šátky na
pozdrav, což císař opětoval. Přibyv do zámku, vyše
císař na zámeckou terasu. Hr. Zeppetin kroužil se
svým balonem, z jehož člunu vyhodil korunní prin
listek, kolem zámku a odplul pak směrem k Bodam
skému jezeru. — Z Friedrichsbafenu, 7. li.
stopadu. (K. k.) Zeppelinova vzducholoď přistála po
61/2 hod. skvělé plavbě v 5.50 hod. hladce v Man-
zellu. V malé výši přeletěla v 5. hod. Kostnici, jejíž
obyvatelstvo připravilo korunnímu princi a hr. Zep-
pelinovi nadšený hold.
Zeppelin I
Zeppelin
Zeppelinův
Zeppelin ma
Friedrichshafen
Dunaj
Hradec
Man
31
article
Matiční jubilejní bazar na Žofině
(réčí pražského damského odboru Ú. MI. Š)
Jedním z nejdůležitějších a nejvýznamněj-
ších podporovatelů snah Ústřední Matice školské
jest Pražský damský odbor, který neobyčejnou
měrou každoročně přispívá do pokladny národn
naší instituce. Dámy z předních rodin pražských.
uznávajíce nesmírně důležitý úkol Matice, se
vzácným pochopením každoročně vyhledávají
originální způsob zřizování bazarů, jichž pořá
dáním dána vlastenockému obecenstvu příleži
tost, osvědčiti přízeň Matici. Před 10 lety po
řádán byl prvý bazar a každý následující rok
byl bazar vždy novou perlou ve věnci zásluh
jejž si dámy získaly za své působení.
Tentokrát jest pořádán na Žofíně bazar ju
bilejní. Vše, co v minulých desiti letech bylo
v bazarech nejlepší a nejdokonalejší, zde shrnuto
a tak velká dvorana žofínská poskytuje rozto-
milý obraz, na nějž každý vlastenec a upřímná
vlastenka musí se jít podívat.
Bazar byl zahájen včera o 3. hodině odpo-
lední fanfarami a hudba zahrála národní hymnu
„Kde domov můj?“ a v tu chvíli dámy z odboru
v čele s neúnavnou a horlivou předsedkyní pí
A. Podlipnou, měly už plné ruce práce.
Uspořádání bazaru překonává veškeré oče-
kávání. Stánky vyzdobeny s nádherou, ba pře-
pychem, dekorace sálu vzorně dokonalá. Dámy
ve skvostných robách obstarávají prodej zbožl
nejrozmanitějšího druhu. Naproti vehodu zřízen
stánek slovansk,, v němž dámy v národních
krojích nepostačují prodávati zajímavé před-
měty. Prodej obstarávají zde dámy pí. Kuklová-
A Podlipná
Kuklová
Žofín
32
article
Správce výzkumné stanice pro zemětřesení v Lu
blani vyjádřil se o nynějším neklidu půdy takto-
Nápadně silné záznamy o neklidu půdy, které
dne 2. a 3. t. m. byly objeveny na našich přístro-
jich, vzbudily poněkud překvapení, protože v mě-
síci listopadu nikdy dosud nebyly za-
znamenány tak silné otřesy země. Oby-
čejně počíná neklid půdy v měsíci září, ponenáhlu
se stupňuje, dosáhne svého vrcholu v únoru a pak
stále ubývá, až v teplém období zmizí téměř úplně.
V tomto roce byl neklid půdy v měsících září a říjnu
silnější než jiná léta a v době přítomné dosáhl tako-
vého stupně síly, jaký jindy bývá pozoreván v únoru
Nejzajímavějším při tomto zjevu, objeveném teprv
nejcitlivějšími měřícími přístroji, jest, že není obme-
zen toliko na malá území, nýbrž zaujímá současnš
celé povniny.
Také tentokráte panuje neklid půdy asi v celé
Evropě, neboť dne 3. t. m. hlásila výzkumná stanice
v Hamburku, že tamější přístroje zaznamenaly
dne 2. a 3. t. m. v tuléž hodinu jako v Lublani, velmi
silný neklid půdy. Lublaňská výzkumná stanice va-
ruje správy dolů, aby při panující zemní bouři zdvoj-
násobily bezpečnostní opalření. Na všechen způsob
přinesou již nejbližší dni zprávy o poruchách stabi-
lity. Pak vysvětlí se snad také příčiny nynějšího mis
mořádně silného neklidu půdy. Neize však pochy-
bovati, že jsou to mocné povětrnostní a
mořské bouře, za jejichž ozvěnu můžeme po-
važovati neustálé chvění půdy v celé Evropě.
Jest zajímavo, že názory tohote odborníka došly
již v nejširším rozsahu svého potvrzení. Nejen že
se opakovaly otřesy země v severozápadních Čechách
a Voigtlandu a že hlášeno bylo zemětřesení také z ji-
ných končin pevniny, nýbrž předevčírem, jak známo,
zaznamenaly všechny přístroje lublaňské výzkumně
stanice katastrofální světové země tře-
sení.
Ob
Evropa
Hamburk
Lublaň
Čechy
33
article
Dr. Josef Knett, zřídelní komisař v Karlových
Varech a referent o zemětřesení akademie věd ve
Vídni, jenž dne 4. t. m. přijel do Kraslic, aby tam
na místě konal svoje pozorování, prohlásil, že nynější
zemětřesení jest beze vší pochyby tektonické,
t. j. posunováním celých podzemních vrstev vzni-
kající, jak se objevuje velmi zhusta po celé země-
kouli a s vulkanickými zjevy nebo s pro
padáváním se podzemních slují tyto
otřesy naprosto nesouvisí. Zemětřesení má
pravděpodobně svoje východisko na straně sa-
ské, kde jsou otřesy země mnohem silnější, nežli n
straně české.
Znalec geologiekých poměrů ve Voigilandu, prol.
Zimmermann, se vyslovil: V jižní části Voigt-
landu »ývají každý rok lehká zemělřesení, jež se šíří
až do severních Čech, k Chebu až ku Praze. Geolo-
gicky lze tyto otřesy země vysvělliti tím, že břídlí-
ce, z níž kraj je složen, již od pradávna je
vydána postrannímu tlaku, jímž sev
kameni utvořily prohyby. Zmenšuje-li s
následkem drolení břidlice její pružnost, lá mou se
tyto kamenné prohyby za otřesů, klerá
se šíří až na povrch země se silným ra-
chote. Šíření těchlo olřesů až do Apoldy a Grei-
zu nebylo posud nikdy pozorováno. Ve Voigtlan-
du samém nastávají stálé změny po
vechu zemského, jak lze snadno dokázati tím,
že vyčnívající body, na příklad kostelní věže, je vi-
děti z místa, z něhož je před lefy viděti nebylo, anis
by byl vykácen les nebo provedena podebná změna.
Vulkanický původ tyto otřesy země nemai.
doktor
Knett
Zimmermann
Voigt
Karlová Vary
Vídeň
Čechy
Cheb
Praha
Geolo
akademie věda