3
masthead
11. prosince 1904.
5
article
nili dvoudenní zastávku, poslední před návratem
do společného domova. Ani hluk a šum, panující
v restauraci „Löwenbräu-Keller“, kdež se novo-
manželé večer usadili, nevyrušil paní Kameni-
ekou ze sentimentální nálady, v kterou ji ce-
štovní upomínky zapředly. Teprve, když se míst
nost prázdnila a náš párek se rovněž chysta
k odchodu, zvolání manželovo paní z dum pro-
budilo.
„Koukej, Emilko, co mi ten trojka sklepník
dal za kabát, to přece není můj převlečník, ta-
kový odřený cár s vybledlým monogramem
F. W. a firmou vídeňského krejčího.o
„Ne, to není tvůj, kdo ví, kdo ho měl na
sobě. Nebeř jej, Vášo, snad se někdo zmýlila
vrátí tvůj — —
„Čerta vrátí, když ho tak šikovně vyfoukl,
vždyť jsem jej měl pověšený za sebou, skoro
jsem na něm seděl. Holota, ještě štěstí, že mimo
rukavice nic do kapes nedávám, to bych by
pochodil,“ láteřil inženýr dále, avšak nadarmo.
Svrchní jeho kabát zmizel, bůh ví, s kýma
on, nechtěje zanechaný obléci — musil se do
Prahy vydati bez převlečníku. Hnětlo jej to sice
dosti, ale děkoval v duchu nebi, že ochránilo jej
mrzutostí a příhod horších.
Ostatně, zima je na krku a z jara si dá
udělati svrchník nový, modernější. ..
Potměšilý osude!
Ve chvílích, kdy se Kamenický nejvice
s tebou spřátelil, zasahuješ jej znova nepřipra-
veného a nutíš jej k málo lichotivému výkřiku:
„O, já trouba, co jsem to provedl?
„Co je, Vášo, co se stalo?“ mladá pan
vzhlédla poděšena k manželi, který prohlížel
korrespondenci, za jeho nepřítomnosti došlou.
Löwenbrä
Keller
Kamen
Emilka
Váša
Holota
Kamenický
Praha
6
article
„To je do nebe volající, Emčo, pohled
Tady mi píše Franz Wohnitschek, sklepník
z hótelu „Viktoria“ ve Vídni, abych mu obratem
pošty vrátil svrchník s monogramem F. W.
který jsem před měsícem z restaurace místo
svého převlečníku odnesl anebo mu poslal 25 zl.
náhrady, jinak že mně můj kabát nevrátí —.
„Tys tedy už ve Vídni si převlečník vy-
měnil a nepozorovals nic, až v Mnichově?
„Ano, čtyři neděle trandám po světě v ci
zím kabátě a když na to přijdu, k dovršení všeho
řeknu, aby takový brak vyhodili, ten že ne-
vezmu nikdy na sebe. A teď ho mám vrátit,“ do
doložil, vztekle dopis v ruce mačkaje.
„Nezlob se, Vášo, pošli tomu panu Fran-
covi padesátikorunu a je to spraveno. Což pak
upomínky, jež nám svatební cesta zanechala.
nestojí za více?“
Podařilo se mladé paní chotě s osudem
usmiřit, smála se celé příhodě sama, až doté
doby, než se svěřila mladší sestře Haně:
„Koukej, Hanči, tak byl zamilován d
mne, že si ani nevšímal, do čeho je oblečen.“
„Poslechni, Emilko, moc se tím mezi přítel-
kyněmi nechlub, vysmály by se ti,“ odvětila
oslovená.
„A proč, nechápu?
Tázaná odpověděla štiplavě: „No, řekli by
že čtyři neděle být zamilován do ženy, nent
právě tak mnoho. A že se tvůj muž z opojen
probudil, dokazuje okolnost, že v Mnichově za
dal si už více všímati své drahé schránky tě
lesné a nechtěl ji do lecčehos obalit — —.
„Ty zlá,“ zahrozila mladá paní, nuceně se
usmívajíc a přitiskla ruce k hrudi, kde srdce
se jí zachvělo pod dotekem prvního drápečku.
který v ně zasekl život . ..
Wohnitschek
F W
Váša
Fran
Hanč
Emilka
Vídeň
Mnichov
Viktoria
7
article
Kozák — generálem.
Kozák — generálem.
Humoreska.
Kozák
8
article
Kozáci ruští mají po celé širé Rusi pověst
jako naše „pražské děti“ 28. pluku Humbertova.
V jízdě a zacházení s koněm se jim žádné vojsko
světa nevyrovná, v tom jsou eminentně ruskou
specialitou, prostě nepřekonatelní, a jejich bra-
vurní kousky hraničí mnohdy až s výkony cirku-
sových jezdců, jsou světoznámé. Jsoutě s koněm
od malička srostlí, kůň toť jejich živel. V tom
ohledu ovšem nemohou býti naši „Humbertáci“
s nimi porovnávání, ale jejich bodrá, veselá po
vaha, jejich mazanost, v tom se podobají cele
našim pražským dětem. Ty jsi chytrý jako kozák.
nebo to je kozák t. j. on je mazaný jako kozák
tu chválu slyšíš často z ruských úst jako nejvyšší
vyznamenání a uznání tvé chytrosti a pro-
hnanosti.
Po oděsském bulvaru, korsu „na pasáži“
procházel se statný donský kozák. Majestátn
hranatá postava v tmavomodré uniformě, furažku
se širokým, krvavě červeným pruhem na stranu
naraženu, dlouhý šosatý kabát, široké nohavice
se širokými, generálskými červenými portami.
pruhy, jako nosf naši pevnostní dělostřelci, avšal
ještě jednou tak široké, vysoké faldovačky a po
levém boku boupala se mu obráceně dlouhá.
Kozák
Rus
Humbertův
9
article
trochu zahnutá šavle, junák, že lepšího si před-
staviti nedovedeš. Procházel se tu kolem výstav-
ného hotelu „De passage“, kroutil si kníry a zvě-
davě, skoro netrpělivě rozhlížel se kolem, patrně
očekával svoji znejmilejší kuchtu. Naproti „pa-
sáži“, jenom přes ulici, v park zabloudil druhý
syn Martův, infanterák ve špinavě zelené uni-
formě, z jehož hloupě dobrácké tváře každý hned
seznal, že to rekrut, „ucho“. Vyjeveně okukoval
v parku stojící zde sobor') s velikými zelenými
báněmi, vytřeštěným zrakem divil se tu maje-
státnímu pomníku Voroncova, obcházel jej kru-
hem se všech stran, rukou potěžkával těžký řetěz
jenž pomník dokola obkličuje, hleděl hloupě na
lidi, točil se jako holub na bání na vše strany
za každým se podíval, a šel-li náhodou parkem
důstojník, házel už na dvacet kroků rukou, chy-
staje se, jak mu to komisně „hodi“ a odsalu-
tuje. Inu, „ucho“! A jak komické! Okukoval se
v té uniformě vyjeveně, jako by se nepoznával,
vrážel do lidí a pak byl ještě vyjevenější. Ta-
kové chlapisko z nějaké daleké zapadlé vesničky.
Rekrut procházel se již hezkou chvíliv
parku, motal se, všecko prohlížel a všemu se
divil. „S pasáže“ najednou zabrousil sem i náš
kozák. Vlit do parku a tu proti němu naše
„ucho“. Rekrut zpozoroval kozáka až když do
něho řádně byl vrazil. Před zrakoma blýskaly se
mu široké pásy červené na nohavicích kozáko-
vých. Odskočil na stranu a polekaný, výjevený,
vzal vojenský postoj, natáhl se jako šnůra, srazil
paty, vypjal prsa a salutoval. Kozák, prostý vo-
ják, usmál se blahosklonně a poděkoval ležerně,
jako činí naši kadeti a lieutenanti na promenádě
Jedním, dvěma prsty dotekl se nedbale štítku fu
ražky a upřeně zahleděl se v dobrácky hloupou
tvář rekrutovu.
1) hlavní chrám
passage
Martův
Voroncov
Kozák
10
article
Ten ruku s furažky nespustil. V lokti za
Hnutou, prsty tlačil k štítku čapky a oči jen
vyvaloval.
„Tys rekrut, tak?“ otázal se ho kozák
rozkročil se ze široka proti němu.
„Tak Vaše Vysokoprevoschoditelstvo,“ z
jíkal se rukrut v odpovědi.
Kozák byl ihned doma. Široké červené pásy
na nohavicích kozákových milého rekruta po
mátly tak, že domníval se míti před sebou ge
nerála.
„Dej ruku dolů,“ pokynul kozák blaho-
sklonně už s vědomím své vysoké hodnosti vída
jak se ubohý rekrut před jeho „Vysokoprev
schoditelstvem“ třese a klepe na celém těle.
„Nu, jak se ti líbí vojna?“ táže se kozál
generál.
„Dobře, Vaše Vysokoprevosehoditelstvo,
vyhoukl rekrut div si jazyk nepřerazil a prsa vy
pjal a natáhl se, jak předpis žádá.
„Nu, a peníze ještě máš?“ táže se opč
kozák.
„Mám, Vaše Vysokoprevoschoditelstvo?
„Mnoho?“ vyzvídá kozák.
„Šest rublej, Vaše Vysokoprevoschoditel
stvo,“ koktal rekrut a hned sáhl do kapsy, vytáh
z ní režný pytlík, jejž mu mamuška asi na vojnu
sama ušila, rozmotal utaženou na něm tkaničku
vysypal z něho na dlaň šest stříbrných rublu
aby snad jeho „Vysokoprevoschoditelstvo“ pan
kozák neměl jej v podezření, že lže.
„A kalíšek vodky bys vypít nechtěl?“ táže
se opět kozák.
Rekrut nověděl, jak odpovědět, ta otázka „ge-
nerálova jej zmátla.
„Nu, pojď, půjdeme spolu,“ vece milostivě
kozák, „prostý voják i generál jako bratři na
vojně, vše jedno a si rovno.“
A šli. Kozák napřed, „ucho“ v uctivé vzdá-
lenosti za ním. Za rohem, kolem hotelu „De
passage“, zahnuli v ulici a hned v nejbližší
traktýr.
Vysokoprevoschoditelstvo
passage
Kozák
11
article
Posadili se zde u jednoho stolu, uváleným
a promaštěným ubrouskem prostřeného a kozák
poroučel: „Hej, člověk!“ zavolal na sklepník
a když ten příběhl, objednal vodku, objednal
ryby, sádlo*) i papirosy a objednával a poroučel
neustále, sotva sklepník běhat postačil.
A ježto je v Rusku chvalitebným zvykem.
že pije-li se vodka, musí se něco zakous-
nout a zakousne-li se něco, musi se to zase
vodkou spláchnout. „Kazennoje vino“9) v hez-
kých, úhledných „četvrtuškách“ a „osmuškách“)
lahvičkách to se zelenou vignetou a na korku
s červenou pečetí, jen létalo na stůl, lahvička za
lahvičkou, četvrtuška za četvrtuškou. A milý ko-
zák bral jednu po druhé, nožíkem seřízl pečet
s korku a v pravé ruce pak lahvičkou silně za-
třepal až se její bělounký obsah zpěnil, natáhl
levou ruku a rozevřev ji, ťuk! udeřil dnem lah-
vičky v rozevřenou dlaň, až korek s hlučným
bouchnutím ke stropu vyletěl. Kalíšky stály
již na stole připraveny a pan „generál“ naléval
upejpajícímu se rekrutu, nevědoucímu, jak vedle
tak vysokého pána seděti a stále nepokojně se
vrtícímu na židli. „Generál“ se rozpovídal a re
krut jenom svědčil stále: „Tak, vaše Vysokopre-
voschoditelstvo, tak, tak —
Jedli, pili, dobrou vůli spolu měli.
Traktýr byl plný lidí a všichni se hlasitě
smáli. Znajíť své kozáky a ta „ueba“ také.
Kalíšek
Rusko
12
article
Každé rekrutovo „Vaše Vysokoprevoscho-
ditelstvo“ provázeno salvou smíchu, ale „ucho“
zůstalo „uchem“. Jakoby se nechumelilo. A když
kozák viděl, že útrata už stoupla na šest rublů,
ležérně zas sáhl do kapsy, natáhnuv při tom nohu
jak nejvíc mohl, až červený pás na nohavici jeho
jako oheň blýskl v oči rekrutovy, vytábl tobolku,
nahnul se kollegiálně k „uchu“ a prohodil ještě
ležerněji s úsměvem:
„Nu, zaplatíš ty či já?
„Já Vaše Vysokoprevoschoditelstvo,“ zvolal
rekrut potěšen tou nehoráznou ctí, vyskočil se
židle a vytáhl svůj režný pytlík se šesti rubly.
Sklepník spočítal účet a útratu a nebohému
„uchu“ dodal na šest rublů nazpět jen několik
drobných mincí. A jak přišli, zase odcházeli.
„Jeho Vysokoprevoschoditelstvo““ napřed,
rekrut v uetivé vzdálenosti za ním, provázen no-
vou, celým traktýrem otřásající salvou smíchu.
Před traktýrem, zrovna před vraty jeho se za
stavili. „Generál“ podal rekrutovi ruku a po-
chválil jej-
„Moloděe jsi,“ řekl, „však poznáš, že ee.
nerál na tebe nezapomene.
Rekrut vypjal prsa, natáhl se jako struna
salutoval za odcházejícím kozákem, vysílaje za
ním svůj spokojený a blažený hled, až mu kozák
zmizel s obzoru. Pak obrátil se a šoural se po-
malu v opačnou stranu do kasáren, vrážeje zas
do lidí i do domů a pochvaluje si i divě se, jak
tací velcí páni jsou hodni a laskavi k prostým
lidem a vojákům.
Jistě až z vojny domů přijde, bude až do
nejdelší smrti vypravovat svým dětem i vnukům
s hrdostí a pýchou, jak měl česť seděti u jed-
noho stolu s panem generálem a — platit zan.
Každému se ta česť nestanel
Vysokoprevoschoditelstvo
13
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Eskymák o evropské civilisaci. Z Kodaně se
oznamuje: Nejpopulárnější osobou v Dánsku jest toho
času grůnský Eskymák Ošukra, jehož, jak jsme před
několika dny oznámili, přivezli s sebou členové dánské
polární výpravy. První úžas Ošukra již překonala
názory jeho o Evropě nabyly částečně již určitějších
lvarů. Cesta na železnici byla mu rozhodně nepří-
jemna. Byl všecek nešťastný a klonil se z okna, při
čemž se přihodilo další neštěstí, že ztratil čepici.
Prosil svoje cestovatele, aby nechali „vozku“ zastavit
aby si mohl svoji čepici zvednout. Že to nešlo, ne-
dovede Ošukra dosud pochopiti, po mnoho dnů byl
touto přihodou zcela vážně pohoršen, jako nějakou
urážkou. První z jeho starostí, když vstoupil na dán-
skou půdu, bylo, že si opatřil střelnou zbraň, nebo
žije v neustálé obavě, že hude zabit. Obrazy, jež viděl
v Grónsku, byly výhradně obrazy bitev, z čehož milý
Eskymák soudí, že jest hostem národa neobyčejně
rvavého. Kodaňaně se mu ostatně líbí, neboť se stále
usmivají, jsou-li s ním ve styku, ale se svého předpo-
jatého stanoviska považuje Ošukra tyto úsměvy za —
válečnou lest! Při návštěvě evropského přítele v jed-
nom zdejším moderním hotelu jevil Ošukra značné
účastenství pro četné dosud neznámě jemu věci. Když
poprve spatřil elektrické světlo, jal se ihned hledat
nádržku s rybím tukem, jež lampu zásobuje. Elektri-
cké zvonítko ukrutně ho bavilo, a když shledal, že
po jednom zazvoněni příjde sluha a po dvojím za-
zvonění komorná, zvonil Ošukra, jenž má značnou
zálibu v krásné pleti, každou chvíli dvakrát. Nejlépe
v celém domě se mu líbil záchod, kde se chtěl zařídio
zcela po domácku. Nejvíce rmoutí nebohého Esky-
máka, že o celé té slávě nemůže vypravovati svým
slaninu.
vodka
a 1% oka. Oko = 1.22 litru.
Eskymák
Ošuker
Kodaň
Dánsko
Evropa
Grónsko
Esca
litr
14
article
krajanům, neboť prohlásili by ho prostě za lháře.
Morálka v Kodani se mu velmi nelíbí, poněvadž mužští
a ženské chodí spolu po ulicích, i když nejsou man-
želé. Ostatně nechápe, co všichni ti lidé na ulicích
chtějí; domnívalť se z počátku, že to je procesí. Kro
evropský zdá se mu zcela přirozeně nanejvýš směšný.
O hůjkách pánů soudí, že to jsou „špatné harpuny“,
harpuny dam, deštníky, líbí se mu již lépe. Podle či-
losti obyvatelstva soudí, že se tu chystá válka. Ka-
ždého vojáka zbožňuje. Ale nechápe, kterak lze v boji
rozeznat přítele od nepřítele, když jsou všichni stejně
oděni. Že všichni tito bojovníci jsou přáteli, zdá se
mu velmi nepraktickým, poněvadž takto vůbec ne-
může dojít k válce. Když poprvé spatřil, kterak se
dva pánové pozdravili, smeknuvše klobouky, zastavil
se zvědavě, očekávaje, že nastane rvačka. V zoologické
zahradě uvedli jej v nadšení grónští psi; mluvil k nim
dojemně ve své mateřštině. Když mu vysvětlovali
umění písma, ozflačil toto umění dosti žajímavě „skrý-
vati slova v čarách“
= Římské starožitnosti. Ve sborníku „Nuova
Antologia“ uveřejněn přípis Giacoma Bonia, ředitele
archacologičkých výzkumů na Forum Romanum,
„všem obdivovatelům římské civilisace“. Boni připo-
míná důležitost srovnávacího zkoumání památeka
budov, jež svědčí o rozšíření a moci říše římskéa
žádá všechny majitele fotografií, negativů, kreseb
atd., jež znázorňují římské starožitnosti, pokud mají
cenu pro badatel, aby je ponechali museu Fora da-
rem anebo půjčkou. Jména těch, kdož nadšení lásko
ke starému Římu, přispějí k tomuto dílu, budou zvěč-
něna ve zvláštní knize.
Giacomo Bonio
Roman
Boni
Kodaň
Ka
Řím
Nuov Antologia
15
article
= Komu náleží Lonidýn? Malý vévoda z West-
minsteru, onehdy narozený, stane se kdysi nejhohat-
ším majitelem pozemků v Londýně, jakož vůbec
v Anglii 70.000 majitelů drží 11.000 panství o více
než 400 hektarů, toliž čtyři pětiny veškeré vzdělané
půdy. Ve Škotsku jest pět peerů vlastníky čtvrtiny
vzdělané půdy. Polovice Anglie jest majetkem 150
polovice Školska majetkem 75 a polovice Irska ma-
jetkem 35 osob. V Londýně jsou poměry zcela po-
dobné, jen s Uím rozdílem, že 50 hektarů, jež má vé-
voda z Bedfordu v Londýně, má větší cenu, než
ohromné nemovitosti, jež dává vévoda ze Sutherla ndu
vykořisťovati ve Skolsku. Hlavní město Anglie jest
lakřka výhradným majetkem čtyřlistku velkostatkářůt
jsou to vévoda z Westminsteru, vévoda z Portla ndu,
vévoda z Bedfordu a viscount Portman. Lord Portman
má 2000 domů, jež se nalezají v nejbohatší čtvrti
Londýna na prostoře as 100 hektarů. Před šestnácti
léty došly skorem všechny nájemné smlouvy těchio
2000 domův a poněvadž cena domů ve značné míře
stoupla, byl lord ve příjemné situaci, že mohl nájemné
zšesteronásobit. Skorem při samém majetku lorda
Portman
Londýn
Anglie
Skotsko
Irsko
Bedford
Westminster
Portl
Westminster
ha
16
article
Portmana nalezají se nemovitosti věvody z Portla ndu,
ještě aristokratičtější a hledanější než předešlé. Mez
jeho nájemníky nalezají se aktivní a bývalí mi nistři
vynikající advokáti, princ Edvard Sasko-Výmarský
atd. Nájemné, jež dostává, páčí se na slušnou sumičku
půl millionu liber št. ročně. Nemovitosti vévodyz
Bedfordu nalezají se ve čtvrti, jež obklopuje britské
museum a Covent Garden. Na jeho pozemcích nalezají
se též ústřední tržnice londýnské, jež panu vévodovi
vynášejí nejvíc. Z každého koše třešní, jenž se v trž-
nici prodá, má lord nepřímý zisk půl penny. Není to
mnoho, ale poněvadž se to opakuje při každém druhu
ovoce, činí tento půl penny do roka celkem 10.000
lib. št. Nejbohatší ze všech však je vévoda z West-
mínsteru. Jeho vévodství má rozlohu ne méně než
12.000 hektarů a jeho pozemkový majetek v Londýně
zaujímá prostor 250 hektarů. Bylo vypočteno, že malý
vévoda mohl by vydati každou minutu za jeden den
v roce libru št., aniž by musil sáhnout na kapitál.
Číslo 59.
Šachy.
1911/1204.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostrob, Morava.
Úloha čís. 117.
J. Jespersen, Svendborg.
Poctěna I. cenou ve III. čtvríletním turnaji časopisu
„Tid. för Schuck.“
Portman
J Rašovský
Ostrob
J Jespersen
Svendborg
Edvard Sasko
Bedford
Londýn
Morava
Covent Garden
Westmínster
ha
17
article
Mat ve 3. tazích.
Mat ve 3. tazích.
Partie čís. 97.
Hrána r. 1904 v českém mezinárodním kor. turnaji.
Philidorův gambit.
Bílý: Dr. J. Bannet.
Cerný: J. Biedrawa
1. e2—e4
67—e5
24. Jf3—h4
Vf8—gs
2. f2— fl
e5xf4
25. Jh4—f5--
Sd7xt5
3. Jgl—f3
g7—g5
26. Jg7—f5+ Ke7—f8
4. Sf1—c4
S18—g7
27. Vg1Xg8—
Df7xg8
5. d2— d4
d7— de
28. Dd4xfe-
Dg8—f7
6. c2— c3.
g5—gi
29. Df6—h8--! Dř7—gs
7. 0—0 a) Se8—e6b
30. Dh8xg8—
K8xg8
8. d4— d5
Se6—d7e
31. e4—65 !h)
d6)65
9. Jf3— d4
f4—f
32. d5—d6-
Kg8—fs
g4Xfs
33. d6xe7
Jb8—d7
10. g2xf3
11. Ddixkís
Dd8—fe
34. Sc4—e6
Jd7—b
12. Sc1—fl
Jg8—e7
35. c3—c4
Va8—c8
13. Jb1—d2 d)
Je7—g6
36. Se6xc8 Jb6xcs
Jgext
37. Kg1—g2 Kf8—es
14. Df3—e3
Df6—gö-
38. Jf5—e3! ch) Ke8—d7
15. VÍIXf4e)
Sg7 —hie
39. Je3—d5 Jc8 —de
16. Kg1—hl
17. Jd4— e2
Philidorův
doktor
J Bannet
J Biedrawa
Jg
Df
Dř
Jf
VÍIXf 4 e
Sd 7 xt 5 3
Df 7
d 7 e
e 5 24
f 8 4
g 7 27
c 2
Jb
d 5 Jc
18
article
Dg5—e5
40. b2—b3 Kd7—ee
18. Jd2—f3 Sh6xf
41. Kg2—f
b7—b5
42. c4—c5 1 Kc6 xk ch
19. Je2xKf4 De5—e7f)
43. Jd5—e7 Kc5—b4
20. De3—d4 f7—f6 ?g)
44. c7—c8D Jd6xkc8
21. Jí4—h5 Vh8—f
22. Val—gi De7—f
45. Je7xc8
a7Xa6
23. Jh5—g7+ Ke8—e7 46. Jc8—e7 a č. se vzdal.j
Poznámky:
a) Dufresne doporučuje 7. SXf4, ač doznává, že po
gXf 8. 0—0; Se6; 9. Jd2; Je7 černý stojí lépe.
b) Aby dosáhl oklikou varianty výše uvedené. Tah uči-
něný jest však ztrátou tempa; lepší bylo gXf, ne-
boť bilý umístí nyní výhodně svého jezdce.
Po 8. . . gXf 9. dXe stojí bílý lépe.
Silnější bylo 13. De3! Černý dobude nyní kvality.
Ztrátě kvality nelze ovšem zabrániti, neboť po 15
DXf4 násl. DXf4 16. VXf4; Sh6; 17. Víe
Se3! atd.
Získání kvality stálo černého mnoho času, jehož
užil bílý k přípravě útoku, který, díky podpoře
černého, též prorazí.
Proč ne 20. . . Vg8! Tah tento zamezil obsazení
volné linie g bílou věží a tím značně oslabil sílu
bílého útoku. Po 21. Jh5; Sgl!
Již při 20. tahu mohl černý tuto posici viděti, kter
neskýtá mu žádné naděje. Bílému „hraje se to nyní
samo
ch) Po 38. Kf3; Kd7; 39. Ke4; KXc7; 40. KX Keo
Kb6 má černý ještě naději na remis.
Jest lhostejno, co černý hraje.
Mohlo by následovati 46. . . Ka3; 47. Jc6; Kxaz
48. b4 a vyhraje.
jít 5
Jd
jít 7
jh
sh
Sgl
Kd
KXc
Jc
Kxaz
Val
SXf
e 7 f
c 5
4 20
c 7
DXf 4 16
20
article
Zprávy šachové.
Praha. Turnaje Čes. spolku šach. a v Dělnickém
klubu blíží se k svému ukončení. V turnaji Č. sp. š.
hraje 16 účastníků. Sensační jsou výhry p. Prokše nad
Důrasem a drem. Janem Kvíčalou. Čeny připadnou
asi: I. p. Důrasovi, II. p. Prokšovi; o III.— V. zápasí
pp. Pavelka, dr. Jan Kvíčala a Engler. — Turnajv
„Dobruském“, k němuž přihlásilo se dosud 17 hráčů,
začne 10. t. m.
Ve III. čtvrtl. úl. tur. čas. „Tid. för Schack“ ob-
drželi ceny: a) za třítažky: I. J. Jesperson, II. C. E.
Modin, III. V. Marin; b) za dvojtažky: I. M. Felgl
a II. Č. G. Gavrilow.
Severní žachový svaz vypisuje soutěž na tříta-
hové úlohy. Úlohy nutno zaslati za obvyklých podmí-
nek na adresu: F. Englund, Floragatan, 19, Štokholm,
do 1. dubna 1905. Ceny 100, 80, 60, 50, 40, 30 a 20K
Soudci: R. Sahlberg, L. Colliju a J. A. Ros-
netr ož co kr. počínaje, poslední no-
vinky, vyplacené a jlž vyclené do domu
dodaně. Bohatý výtěr vzorké obratem.
Hennebergova továrna
na hedvábí v Curychu.
Prokš
Důras
Kvíčala
Pavelek
doktor
Engler
Turnajv
Dobruský
Schack
E Modin
I M Felgl
G Gavrilow
F Englund
Floragatan
Štokholm
Soudek
R Sahlberg
rosa
Hennebergův
Praha
Curych
Če
I . J . Jesperson
44
article
MIKOLAS LEHMANN
MIKOLAS LEHMANN
c. a k. dv. závod uměl., výst. a maliřské atelier pro
portréty std. v Praze, Ferdinandova třída čis. 11.
anals nanann
Lehmann
Praha
Ferdinandov třída
50
article
Díla Šienkiewiczova úplná, nezkrácená
Díla Šienkiewiczova úplná, nezkrácená
Ohněm a mečem. I. díl trilogie, illustr.
Olívou. Brož. 10 K, váz. 12 K 40 h. — Potopa.
II. díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 11 K 20 h.
váz. 14 K 80 h. — Pan Volodyjovaki. III.
díl trilogie, illustr. V. Černým. Brož. 4 K 40 h, váz.
5 K 60 h. — Křižáci. Histor. román. Brož. 10K
8 h, váz. 14 K 88 h. — Guo vadis. Román z doby
Neronovy. Nádher. illustr. Adr. Minardim. Brož.
9 K 60 h, váz. 13 K 20 h. — Rodina Pola-
nieckých. Společenský román, illustr. V. Černým.
Brož. 7 K 60 h, váz. 10 K. — Bez dogmatu.
Psychologický román. Brož. 3 K 80 h, váz. 5 K
Cestoplsná díla: Listy z cest. Brož. 2 K 64 h,
váz. 3 K 80 h. — Listy z Afriky. Brož. 2 K
52 h. — Dojmy z cest. Brož. 1 K 30 h. Obě po-
slední v jednu knihu váz. 5 K 4h. Z Drobných
Šienkiewiczův
Brož
V Černá
Volodyjovaki
Neronův
Adr
Minardi
List
Afrika
Gua vadis
63
article
nejslavnejšího
11 K 60 h, váz. 14 K.
VGteI. Sbírka cestopisných spisů:
Osm let na Sachalíně. Brož.
K 5.40, váz.
6.40. — Noznámá země, Brož. K 5.40, váz.
K 6.40. — Skizzy ze Švédska. Brož. K 1.80,
váz. K 2.80. — Mrtvé město Pompeje.
Brož. 1.80, váz. K 2.80. — Po stopách Maurů.
Brož. K 9.50, váz. K 12.50. — Z potulek po
Mandžursku. Brož. K 4.—, vás. K e
Dostati lze v každém knihkupectví, jakož iv
Brož
Maur
Švédsko
Pompeje
známý země
65
article
JAKO DÁREK
JAKO DÁREK
intelligentním
oteům neb mathám,
učítelotvu,
odborným uměteům,
tékařům
a přírodozpyteám
i haždénu
přítelí vážnější četby
doporučujeme výbornou knihu dra. C. H. Stratze:
TĚLO DÍTĚTE, v českém překladu paní J.
Šnajdanfové-Čadové. Na 200 zajímavých obrazů.
Brož. za K 12.—, váz. za K 14.—, též na mírné
měsíční splátky. Objednávky přijímá každý řád-
ný knihkupec, jakož i nakladatel B. Kočí v Pra-
ze, Františkovo nábřeží č. 14 n.
26387
doktor
H Stratz
J Šnajdanfová
Čada
Brož
Františkův
68
article
26843
2021
Napsal Otak. Bystřina (dr. Ferd. Do-
stál z Nov. Jičína). Iilustroval Ad. Kašpar.
Cena K 2.80, poštou K 3.—, elegantně
váz. K 4.40.
Rozkošné vypravování stařečka Šelepy,
vrátivšího se po 100 letech do své rodné obce
Věrovan. Jak se mu jevily novomodní řády
i neřády ve Věrovanech a jaké potíže měli
s ním tamější občané, o tom vykládá spi-
sovatel s jemným humorem, švihnuv sem
tam i do živého.
Je to kniha, která si najde cestu do
srdcí lidu našeho; bude hojně čtena a dům
od domu půjčována.
K dostání v knihkupectvích nebo přímou
Bystřina
doktor
Ferd
Kašpar
Šelepa
Jičín
Věrovany
Nova
Iilustrovat Ada