Strana 4 183. číslo.

Dne 11. července 1914.

sděluje, že arcikníže František Ferdinand zavázal se německému císaři v Konopišti vystavěli nový oddíl 4 dreadnoughtů. — Také se praví, že těchto dnů císař Vilém v největším incognitu dvě hodiny pobyl u císaře rakouského v Išlu. Přátelé — našich nepřátel. Na stranu kompromitovaného Srbska staví se Čas“ a „Právo Lidu“: atentát na následníka prý byl dílem bosensko-hercegovských příslušníků a je výsledkem nezdravých politických poměrů bosenských. — Proti tomu jest jisto, že velkosrbská agitace prostoupila Bosnu, Hercegovinu i Dalmácii, že však také maďaronství a germanisace mají kus své viny, nikdo nepopírá. Ale velkosrbskou propagandu vůbec upříti, jest naivní. S tímto politickým stanoviskem slovanské sympatie nemají ovšem nic společného. Rusíni a František F.-rdinnnd. Jako Slováci, Chorvaté a Rumuni upírali své naděje к arcivévodovi, tak i Rusíni. Ústupky politické, oprava volebního řádu, universita ru- sínská, to prý bylo dílem arcivévodovým, který tím chtěl činiti dobrý dojem na Ukrajince v Rusku. Důvěrníky arcivévodovými byli prý arcibiskup hr. Szepticki, Vasilko, saský princ Max, Levický a Olesnický.

Hartwig, právě zesnulý ruský vyslanec bělehradský, vykonal za poslední války veliké věci pro Srbsko. Rakousko nenáviděl, Srbům stále sliboval, že za nimi stojí mil- liony ruských bajonetů. Hartwig byl nejlepším přítelem ministerského předsedy Pa- siče a generála Jovanoviče, předsedy velko- srbské Národní Obrany. V Albánii nastává konec pátého jednání. Kníže, vymlouvaje se na nedostatek peněz, hrozí demisí. Zdá se, že pohrůžka tato sotva na velmoci bude miti velký účinek, poněvadž kníže Vilém, i kdyby dost peněz měl, sotva by nyní ještě v Albánsku co pořídil. Tedy nejkratší a nejlepší bude prohlásiti: „Nemaje dosti velmocenské podpory, skládám úřad, který jsem převzal.“ — Kdo bude pak nástupce ? A zůstane Alba- * nie tak, jak jest, nebo rozdělí ji? A co Rakousko a Italie, dva albánští sokové? , Srbsko a Albanie. Srbský vládní list „Samouprava“ projevuje politování, že albánský vyslanec ve Vídni Sureya bej, nedbaje svých mezinárodních povinností, pronesl úplně neodůvodněné msinuace proti Srbsku. Jest naprosto nepravdivo, že Srbsko vyslalo do Albanie přestrojené vojáky. Srbsko nepřeje si od Albánie ničeho, než klidu a míru. Ujímá se humánně zraněných Albánců a přeje si pouze, aby také jiní přenechali Albánii Albáncům. Sureya bej nechť obrátí se proti těm, kteří skutečně posílají do Albanie vojáky a děla. Revoluce v Ukteru. Dosazení prozatímní vlády a provolání к dobrovolníkům jest hotová revoluce proti vládě a ústavě, ač protestantští Ulsteráci to vykládají jako akt největší lásky к vlasti. Rozhořčení v Irsku přibývá: proti protestantským dobrovolníkům ulsterským seřaďují se irští dobrovolníci, také vyzbrojení. A vláda je ve velkých rozpacích: násilí nechce a vojsko je prý nespolehlivé.

s tímto nápisem: „Ztratenej nádeji — hlboko skormúteni Slováci.“ Zdá se však, že naděje Slováků nejsou pohřbeny v hrobce Artstattenské . . . Hle, co uveřejňují slovenské noviny: „Ztratená nádeja národov.“ Dobré slovo verným Slovákom. Medzi bezpočetnými vencami, ktorými láska národov zdobila rakev velkého následníka trónu, vzbudil pozornost veniec svojím dojemným venovaním: „Ztratenej nádeji — hlboko skormúteni Slováci.“ Ešte sa a zda nikdy žial národa neprejavil takým zdrcujúcim spôsobom, ako v týchto skromných slovách. A tak, ako verní Slováci, cítily milliony šírej ríše. V prvom návale zúfalého žialu milliony blízko boly toho, že navždy utratia odvahu; ale táto mdloba netrvala dlho. Lebo už pohrabná počestnost poskytla nám příležitost dokázať mŕtvemu korunnému princovi a jeho rodom nerovnej manželke našu neohraničenú úctu a obdiv. Týmto bol učinený koneic letargii. Velký následník trónu bol našou poslednou nádejou. Ale, iste, túto nádeju nesmie nám nikto vyrvať. Alebo mala by gulka zbabelca národy monarchie ozaj navždy sraziť ? Malo by s velkým následníkom zmiznút navždy i jeho dielo? Nikdy to nebudeme trpieť! Teraz ešte menej, ako predtým. Iste neuvidíme viac na čele našich bojovných šíkov bohatierskej postavy hrdinu. Jeho telesné pozostatky spia v tichej krypte u boku milovanej manželky dlhý hlboký sen. Ale jeho duch žije medzi nami a ak nás znamenia neklamú, žije on i v jeho nástupcovi. Duch velkého následníka trónu povedie nás k víťazstvu. My jeho prívrženci a verné národy chceme a dokončíme jeho dielo. To nech bude nepominutelným pomníkom našej ztratenej nádeji. Viedeň, 5. júla 1914. Gróf Henrich Beaufort.

' Kdo je hrabě Beaufort? Pochází z nejpřednějšího rodu aristokratického v Rakousku. Je z těch několika rodin, které žily v úzkém přátelství s Františkem Ferdinandem. Jako nejstarší syn bude po svém otci dědit hodnost knížete Be- aufortského. Jeho manželka je hraběnka Sylva-Taroucca. Že hrabě Beaufort dovede nejen psát, nýbrž i jednat, dokázal právě při pohřbu zavražděného následníka. Demonstraci nej- vyšší šlechty o pohřebním průvodě on právě připravil, maje posilu v knížeti Egonu Fůrstenbergoví. Dej Bůh, aby klika maďarská v rakouském zákulisí byla zdolána 1 Naděje žijí . . . dením velmi osvědčené osobnost". Také zpráva 0 ustavení šesti pracovních komisí a o horlivé činnosti některých byla přijata s radostí. P0 dvouhodinném jednání tato klidná a skutečně pracovní schůze skončena. Na milion desetihaléřú dále zaslali dpp.; . Samec, kaplan v Čáslavi, 1 K; J. Hanzlík, ooperátor v Nové Vsi, 5 К ; Aug. Michálek v Chocni 1 К a Ant. Štěrba v Újezdě u Chocně 1 K. —- Šlechetným dárcům „Zaplať Bůh !“. Na daň strany odvedly: Odbočka Všyodbo- rového sdružení křesť. dělnictva v Kutné Hoře 4K a místní organisaoe v Kladně 6 К 52 h. Na nutná vydání strany upsali pravidelné roční dva příspěvky dále dva páni v úhrnném obnosu 70 K. Objednávejte kolky strany, legitimace pro stoupence a vstupenky do důvěrných schůzí ! Adresa : Výkonný výbor České strany křest., sociální v Praze-I., Karlova ul. č. 8. Sekretariát.

1. Politický klub křesf.-sociální pro král. České konati bude v úterý, dne 14. t. m. velmi důležitou ischůzi správního výboru o 8. hod. več. v hostinci „U Horů“, Praha-II., blíže fary sv. Vojtěcha. Účast všech pp. členů výboru jest nutná. Výbor vyzývá členy klubu, aby se do- stavili do této schůze a zapravili roční příspěvek. Veškeré dopisy a přihlášky nových členu buďtež zasílány na adresu jednatele p. red. Zvaka-Woborského, Praha-II., č. 776. Zdař Bůh! Praha VII. Kato 1. - národně vzdělá v. a podpor. Beseda pořádá za každého počasí v neděli dne 19. července t. r. velkou „letní a národní slavnost“ v Krá!. Oboře v 1. restauraci p. Bukovského (vedle výstavy) ve prospěch onemocnělých členů. V zahradě hraje celá kapela národní staročeské písně. V prostorném sále rej národních tanců. V tombole připraveno na tisíce cenných výher. Pošta pře- zvykavců. Bezdrátová telegrafie. Ručička štěstěny, divadlo v přírodě, holubice a j. Proto nechť nikdo nedá si ujiti této zvláštní příležitosti. Zvláště zveme všechny P. T. členy katolických spolků ; za nepatrné vstupné 20 ha!, (rodinný lístek 3 osoby 40 hal.) lze se všeho súčastniti a při tom si získati velikých zásluh. Z Vršovic. Vzdělávací spolek čes. katolíků „Beneš Třebízský“ pořádá v neděli, dne 9. srpna 1914 velikou zahradní zábavu, v místnostech Lidového domu „U Červenků“. Přípravných prací ujaty se obětavě dámy: Šmí- dová, Ungárová, Parisová, Holečková, Sekyrková, Dragounová a j. za vedení předsedy p. Táchy, tak že slibuje zábava úspěchu a milého pobavení. Listkv možno obdržeti u čelnějších pracovníků a u kolportéra Špičky".

VĚSTNÍK vseodborového sdruženi. Břevnov. V neděli, 19. července o půl 7. hodině večerní schůze. Ref. slč. Kozlová a br. Petr. „U kaštanu“. Nusle. Ve středu, 22. července v 8 hod. več. „U Ečerů“ schůze. Ref. slč. Kozlová a br. Petr. Smíchov. Dne 25. t. m. v 8 hod. več. „U lva“ schůze. Ref. AI. Petr. Pankrác. Dne 1. srpna večer schůze „Na kovárně. Mluví slč. Kozlová a AI. Petr. Smíchov. Dne 9. srpna koncert v Národním domě. Praha-HI. Dne 19. července výlet do Vod- ňan. Sekretariát Všeod. sdruž.

At ADAR:

Ofci slooensiié.

(Přece naděje?) V minulém článku, v němž jsme psali o poměru zavražděného následníka Františka Ferdinanda ku Slovákům a jiným nemaďarským národnostem v Uhrách, zmínili jsme se, že Slováci mnoho očekávali od budoucího krále uherského. Kladli v ně- hó veliké naděje. Slova naše byla potvrzena v týž den kdy byla napsána a sice tím, že na rakev řvěčně-liého- následníka byl položen věnec

ORGANISAČIli ZPRÁVY. věstník česke strany krest.-socialni v ČECHÁCH. úí.ší výkonný výbor České strany křesf.- sociální konal schůzi dne 9. července t. r. v Praze za předsednictví pana Sabaty. Po zahájení Sschůze učinil předseda smuteční projev, jejž všichni přítomni vyslechli stojíce, načež jednomyslně schválena tato resoluce: „Výkonný výbor České strany křesťansko-sociální schválil projev nejhlubší soustrasti s nevýslovným žalem Jeho Veličenstva, našeho milovaného císaře a krále, nad ztrátou následníka arcivévody Františka Ferdinanda, jejž učinilo předsednictvo strany u J. J. pana místodržitele. Zároveň protestuje proti opovrženíhodnému a nesvedomitému zneužití tohoto neštěstí veškerých národů rakouských německo-maďarskou nacionálni žurnalistikou proti slovanským spoluobčanům a o- značuje pravě tento hypernacionalism za ovzduší, v němžto volnomýšlenkářská výchova mládeže bez Boha pěstuje vzrůstající královražed- nou anarchii... — Na to přikročeno к dennímu pořádku. Projednána důkladně řada důležitých vnitřních záležitostí. Zvláště potěšující byla zpráva o dohodovací akci v tábore katolickém a soustředění veškeré činnosti pod ve­

Occlsliij uestníh. Pražská župa „Orla“ pořádá společný zájezd па I. zemský slet do Hradce Král. Odjezd z Prahy, 14. srpna o půl 12. hod. več. Při sletu koná se sjezd křesf.-soc. organisací a Všeodborového sdružení křesf.-dělnictva. — ízdné za obě cesty bude asi 5 К 50 h. — By ylo možno přípravy včas provésti, žádáme, by ve všech spolcích a organisacídi proveden byl soupis účastníků a seznam jich zaslán na adresu: Alois Petr, Praha-I., Velká Karlova č. 8. Středočeská župa orelská pořádá v neděli dne 19. července vHořelici v nádvoří hostince „Na staré“ veřejné okrskové cvičení s tímto pořadem: 1. O 12. hod. vítáni pražských jednot a hostí na nádraží v Dušní- kách. Pochod do Hořelice. 2. O půl 2. hod. zkouška. 3. O 3. hod. veřejné cvičení. (Prostná cvičení mužů lublaňská, cvičí skupina hoře- lická; prostná cvičení mužů sletová; cvičení na nářadí.) 4. Zahradní koncert a taneční zábava. Vstupné ke cvičení sedadlo 1 К, к stání 30 h, ke koncertu 40 h. Hudba p. Holečka. — Všechny ctěné přátele myšlenky orelské a katolického hnutí zveme co nejsrdečněji к tomuto veřejnému vystoupení našemu a prosíme, aby svou milou přítomností mravně podporovali naše oběti a přesvědčili se o našem pokroku. — Tedv 19. července na shledanou v Hořelici! Zdar Bůh!