Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

29. prosince 1907. Číslo 359.

4 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Potřeba zřízení ministeria pro zá- ležitosti veřejného zdravotnictví. Píše proř. dr. Lad. Haškov ec V poslední přednášce universitní extense v Nuslích právě konané poukázal jsem na ně- které momenty, z nichž nad jiné jasně plyne potřeba nejvyšší samostatné státní instituce pro záležitosti veřejného zdravotnictví. Podnětu toho chopily se některé dámy vinohradské organisace pokrokové a žádaly mne o další propagaci této myšlenky. Činím tak rád a sděluji na tomto místě opět některé motivy, ktoré jsem jednuk ve Věstníku časopisu českých lékařů 1903, čís. 20., jednak v Nové České Revue (1903) a Praž ské Lidové Revue (1906) byl podal. Opětné jieh připomenutí není nevčasno dnes, kdy nové státní instituce se rodi a kdy trvající, aby odpovídaly novému duchu doby, novému poznání i novým z něho vzniklým potřebám, se přetvořují. Snad ještě před málo lety hlas podobný byl by se setkal u mnohého s ironickým úsměvem. Tak dlouho nepochopeny zůstaly státem i ob- čanstvem nejživější a nejdůležitější jeho zájmy Ale dnes touha po zřízení zvláštního ministeria pro záležitosti veřejného zdravotnictví není již pium desiderium humanních, osvícených a al- truisticky naladěných jednotlivcův, nýbrž přáním kompetentních korporací — samých komor lé- kařských. Na 7. sjezdu lékařských komor této poloviny říše v Černovicích (1902) podala vý- chodohaličská komora lékařská příslušný návrh a již 8. sjezd, konaný v Linci, usnesl se podati v té příčině zvláštní petici vládě a říšské radě.

doktor Lada Nusle Černovice Haškov

5 article

V potici té poukazuje se především k tomu, že jednotlivá zřízení státní nejsou ničím nedo- tknutelným, nýbrž že podléhají průběhem doby a rozvijející se kultury různým změnám. Některá zřízení zacházejí, nová vznikají. Tak v poslední době zřízeno ministerstvo železnic a orby. Zá- ležilosti pro veřejné zdravotnictví zůstaly po- polkou a dosavadní zřízení nelze považovati za naprosto vyhovující. „Zdravotní záležitosti“, po- kračuje pelice, „jsou u nás podřízeny u I. a II. instance politickým úřadům a ve III. instanci náležejí v okruh ministeria vnitra. Ve všech třoch instancích máme lékaře, tedy odborníky za úřadníky. Všude ale mají tito úřadní posta- vení, tak že jsou vlastně jenom poradními orgá ny, jelikož rozhodování o záležitostech zdravot- ních nespočívá v jejich rukou, nýbrž v rukou příslušného náčelníka: okresního hejlmana. místodržitele a ministra vnitra, kteří nejsou od- borníky a kteří nemusí se nevyhnutelně vázati na mínění svých odborných úřadníků.“ — Okol- nost tato má v zápětí, jak uvádí petice, různé nepřístojnosti, jež se stanoviska vědeckého ne- lze odůvodniti, ano i vede k vydávání nařízení neúčelných. Na doklad toho uvádí- petice na př. nařízení o postavení zubních techniků. Toto nařízení, které sice nese pečeť dvou ministerií, způsobilo prý poměry neudržitelne a potřebující nápravy. Ustanovení jeho se stano- viska lékařského jsou vadná. Zubní technik může „ve zdravé“ dutině ústní zuby zasazovati ale který zubní technik má co činiti ve zdravé dutině ústní? táže se petice. Mimo to známo každému lékaři, že při za- sazování umělého chrupu třoba vykonati přede vším různé manipulace (odstranění kořenů, opi- lování jejich a jiné), které zubní technik nesm vykonati. Jak se tu má zubní technik zachovati?

6 article

Kdyby se chtěl zachovati svědomilě dle nařízení musil by se jednoduše svého zaměstnání vzdáti Poněvadž ale jím živí sebe a svou rodinu, mus za každým krokem nařízení překročovati a do- pouštěti se trestných přestupků. Co říci o nařízení ministra spravedlnosti ze 15. května 1902, č. 26.694, které soudci přiřklo právo vyšetřovati a vyslýchati nemocného nebo poškozeného proti jeho vůli a proti zdání lékaře horlí petice. Co říci, pokračuje petice, o zmocnění zcela nevzdělaných sedláků léčiti zlomeniny? Kdyby se nařídilo sedlákovi zhotoviti nějakou předlohu zákona, anebo kdybychom dali povolení obyčej nému zodníku zhotoviti plány pro stavbu dráhy. při nejmenším nazvalo by se toto počínání směš- ným, ale když něco podobného týká se věeí zdravotních, nic se proti tomu nenamítá. V dalším poukazuje se na veliký rozkvět lékařské vědy v posledních. desetiletích. Epo- chální nejeden vynález a objev přeměnil různá odvětví lékařství. S rozvojem bakteriologie se- znali jsme podstatu nemocí, jich rozšíření a vy- varování, hygiena stala se samostatnou vědou a slavi na poli profylaxe infekčních chorob nej- větší triumfy. Ale nejen na poli infekčních cho- rob, nýbrž v celém téměř našem hospodářskén životě má hygiena veliké slovo. Rozvojem do- pravních prostředků vyšinul se neobyčejně ob chod a průmysl. Co tu zdravotních otázek neoby čejné důležitosti musí se řešiti, jež bez znalost hygieny luštiti nelze!

lékařský věda

7 article

Přehlížení potravin a obchod s nimi rovněž jest v hospodářském žití velmi důležitý a ne- může býti lnikem správně kontrolován. Stejně má se i s otázkou bytu, asanací měst a vesnic. A oťázka vychování a vyučování? táže se pe- tice. Co školství naše má ve zdravotním ohledu doháněti a jak zdravolnictví školní dotýká se zdraví státních občanů! „Chceme ještě dotknouti se v krátkosti potřeby zřízení a správného pro- vádění zákona o epidemiích, lékárnictví, veteri- narní policie a prostituce, novyčitáme tu jedno- tlivosti, neboť každý snadno najde v různých oborech plno zdravotnických otázek. Mnohé z nich mají veliký vliv na zdraví a život spolu- občanů a jest nejvyšší čas, aby se jimi odborníei zabývali, neboť jest i obecně známo, že úmrinost v některých zemích naší říše jest veliká a že všeobecný zdravotní stav i duševní zdatnost oby- vatelstva klesá. Odpomoc jest možna, ale to díti se musí jinou cestou, než dosud se dál-. Třeba svěřiti záležitosti zdravotní vůbec rukám odborným. To státi se může jenom samostatným ministeriem pro záležilosti zdravotní, v jehož čelo postaven bude lékař a jehož úřadnictvo skládati se bude z lékařů a juristů. Tito bud au jen poradním organem při zdělávání a provádění zdravotních nařízení a zákonů.“ Konečně petice poukazuje k tomu, že by zřízením dotyčného ministeria nebyl budžet státu nikterak oblížen, neboť personal 1. a 2. instance již existuje, třeba mu jen dáti zvláštní postavení a rozšiřiti kruh jeho kompetence. Uváží-li se cena života lidského a ta okolnost, že novou úpravou veřej- ného zdravotnictví snížila by se veřejná nemoe nost i úmrtnost, vyplatí se nová instituce dobře.

8 article

Petice končí přáním, aby slavná vláda (slavná říšská rada) potřebné kro- ky učinila, aby zřízení ministeria pro záležitosti zdravotní nejdříve provedeno bylo. Petice tato a snahy komor lékařských za sluhují větší pozornosti v zájmu občanstva sa- mého, než jim celkem denním tiskem se věnuje. Toť motiv, proč na snahy ty upozorňuji a zmí něnou petici několika slovy provázím. V podstatě opakovati budu, co jsem ve svých poznámkách k návrhu zákona o novém lékařském řádu ve Věstníku (příloze Časopisu českých lékařů 1903 č. 20) byl pověděl a jen málo slovy petice same se dotknu. Snaha po zřízení samostatného ministeria pro veřejné zdravotnictví zasluhuje veškeré po- zornosti jak kruhů lékařských, tak i veškerého obeconstva, a bylo by si věru přáti, aby snaha ta stala se co nejdříve skutkom u nás. K petici právě vyličené dlužno vytknouti, že vycházejíe ze středu v pravdě uhnětených někdy prakti- ckých lékařů nese se zdůvodněním důležitý ch drobných dokladů a neuvádí velké všechnya zásadní rysy své potřeby. Mimo to, zdá se, ne- postrádá i lokálních motivů, jež nelze vztaho- vati na př. na země koruny české, kde poměry veřejného zdravotnictví velmi utěšeně vzkvétají.

9 article

Ovšem nejsme daleko ještě na té metě, n které býti mámo a chceme. Po úmrtí vynikajícího lékaře a hygienického odborníka dra, ryt. Kusého z Důbravy, který prvý téměř organisoval a moderním potřebám uzpůsobil zdravotní službu v našich královstvích a zemích na říšské radě zastoupených a jenž prvý stal se sekčním šéfem zdravotního oddělení v ministerstvu vnitra, obsazeno bylo presidium tohoto oddělení nelékařem. Obsazení to vzbudile rozhorčení a úžas v kruzích lékařských, a listy lékařské všech národností bez rozdílu podrobily fakt ten, odsuzující odborné kritice. Veřejné zdravotnietví potřebuje dnes bez odporu široce rozvětvené, samostatné a bohatě dotované organisace vlastní, která nemůže být nikdy s prospěchem v područí ministeria jiného. Potřeba, váha a význam reform veřejného zdra- votnietví pro společnost a stát jsou stejně cenně jako význam justice, obchodu, osvěty a vojen- ství. Má-li člověk nebo skupina lidí, sdružena v obci nebo státu, státi se schopnou práce, půdu vzdělávat, musí především starati se o zdraví Jak to, že dříve zřízeny v dnešním rozvoj státním instituce právní, obchodní, osvětové, vo jenské a jiné, nežli instituce zdravotní a že tyto vůbec až dosud byly ve státní správě popelkou?

Kusý Důbrava

10 article

Různé toho příčiny- Hygiena jest data novějšího a teprve tehdy zapustiti mohla bezpečné kořeny, když i v lékař- ství samém nastal přírodovědecký směr bádán a když na základě jeho po slaletém blouděn v temnotách klamu a domněnek poznány byly pravé příčiny chorob i cesty k jieh putření, a když poznání vztahu nemoci vůbec k rozvoji společenskému a kulturním snahám společnost proniklo v širší vrstvy společenské. Poznání pod- staty infckčních nemocí mikroskopem, způsob jich přenášení i jich profylaxe, připravilo jeden mohutný sloup pro dnešní zdravotní veřejnou in- stiluci. Odtud rozvětvují se úkoly veřejného zdravotnictví do nejrůznějších oborů života ve řejného i soukromého, styku mezinárodního, ob chodu i průmyslu. Nejen mikröskop, ale i ana lysa chemická, experiment, studium nemocných bádání o pathologické heroditě a jiné skytaj dnos přesné výpočty, na základě jichž v zájmi zdraví státních příslušníků možno již činití za věry a bezpečné výpočty. Toho dříve nebyle a toť hlavní motiv, že se instiluce zdravolnická ve zřízení státním zpozdiha.

11 article

Člověk pokračuje kulturně a stoupaje v du chovní práci, neblížil se však rovnoměrně v ce lém svém intelektuálním snažení a konání k melě snah a touhy, za jakou se nésti má, ku prav lidskosti, ku pravé kulture, vzájemnému rospek tování a vzájemné pomoci a ochraně, nýbrž od- daloval se od ní, přichyluje se k sobectví a ná- silí, které otupuje jen cit pro potřeby bližního Druhý tento fakt opět pozdržel váhu záležitost veřejného zdravotnictví. Dosavadní rozkvět ve- řejného zdravotnictví nevyplynul v průmyslovýel zemích také pouze z potřeby ochrany bližního z povinnosti kulfurní, ale většinou z motivu so beckého obohacování. Dělník zdravý vydělá pro zaměstnavatele 100, dělník neduživý 10, děl ník zdravý stojí 1, neduživý 10, v zájmu vlast ním třeba zdraví dělníkovo chrániti. Toto byly prvé asi pohnutky rozkvětu veřejného zdravot nictví v průmyslových zemích, níkoli vědomí že dělník, občan méně zámožný, jsa roven bliž- nímu občanu boháči, potřebuje k uhájení zdravi svého ochrany veřejné a mocnějších.

12 article

Oba motivy, ethické i praktické, jež k nej rozsáhlejšímu blahodárnému rozvětvení veřej- ného zdravotnictví mají vésti, harmonického po- chopení a váhy náležité dosíci mohou jen ve zvláštní, k tomu účeli zřízené instituci, zabýva- jící se vůbec otázkami vývoje sociálního života, pokud má vztah ke zdraví a nemoci. Sbor, v je- hož středu oprávněné snahy a zájmy veřejného zdravotnictví křižují a paralysují snahy a zájmy jiné, někdy i protichůdné, sbor takový nemůže velkým úkolům veřejného zdravotnictví dostáti. Pro zřízení samostatného ministeria zdra- votnictví mluví dnes důvody povahy vědecky. othicky i praklicky pro stát zásadní. Praktickými lékaři snešen nesčetný mnteriál, který zřejmě dokumentuje, že područí instituce veřejného zdravotaictví v ministeriu vnitra duší jeho roz voj a v cestu jemu se stavi. Znám na př. do klad, že v jednom městě v Čechách běželo před lety o zřízení hrobky ve středu města a soused- ství školky; okresní lékař s hejtmanstvím podal své veto, zemský fysik s místodržitelem nevyho- věli dle jasného znění zákona podanému re- kursu, ale ministr vnitra zřízení hrobky povolil.

Čechy

13 article

Instituce veřejného zdravotnietví, řízena svým ministeriem, nedohlédala by jen na zdra- votnost veřejných míst, škol, divadel, měst. tržišť, přístavů, dopravních prostředků, nedo- hlédala by jen na složení potravin, bezpečnost v průmyslových závodech, nestarala by se jen o nemocné, neduživé, mrzáky, nalezénce aſd. a colou úpravu nemocnictví, nalezinectví, ale i o celou zdravotní výchovu těles- nou a duševní. Péče o zločinně zvrhlou mládež, její výchovu, stu- dium duševní a tělesné degene- race společnosti, její příčiny, so- ciálni následky atd. atd., to vše mělo by býti předmětem úvah ministe- ria zdravotnictví. Oprava občan- ského i trestního našeho zákon- Číslo 217.

14 article

níka ve smyslu novodobého bádá- ní lékařského, najmě rozkvětu psychologie pathologické, nesmí nechatina sebe dlouho čekati, a na všech stranách již se o tom hlasy ozývají. Stejně má se to i s nemocenským starobním pojišťováním, kdo je plno i lékař- ských odborných otázek nevyřízených. Kdo má aranžovati jejich propracování? V lůno sboru lékařského, jemuž právník a sociolog jest porad- ním organem, patří řešení dalekosáhlých a dů- ležitých všech těchto oprav sociálně-lékařských. Ale i dnešní sociální postavení lékaře, vzrůst agendy komor lékařských, to vše vyža- duje vrchní instituci vlastní, potřebám i snahám lékaře blízkou. Rozvoj veřejného zdravotnictví a souběžně s ním jdoucí snahy všehumanní na- kupily tolik nerozřešených důležitých otázek osvětových, zdravotnických, kulturních, práv- ních, sociálních, finančních i jiných, a to jak vzhledem k občanům státním, tak i vzhledem k výkonné moci státní samé i celému stavu lé- kařskému, po jehož pozemštění nebo postátnění se volá, že studium a vyřizování všech těchto otázek mělo by se věsti skutečně vlastní insti- tucí bohatě dotovanou z prostředků státních.

15 article

Jen tak může pak jíti vyřizování jich úměrně s vědomostmi a potřebou moderní. Stát, přeje-li co nejvíce rozkvětu veřejného zdravotnictvía péči o chudé, opevňuje jen své vlastní bytí, ne- boť jen ve zdravém národu může utěšeně vzkvé- tati obchod, osvěta, smysl pro právo, čest a spra- vedlnost a mohou růsti fysicky stateční obháj- cové vlasti. Stát, který dnes nejštědřeji nepod- poruje rozkvět veřejného zdravotnictví a pěči o chudé, není kulturně vyspělý. Dodnes péče o zdraví tělesné a duchovní nejširších vrstev li- dových jest vlastně předmětem několika nadše- ných lidumilů, spolků, duchovních řádů tak, ja- koby vlastně nedotýkala se nejživějších zájmů samého státu. Zatím co stát má sám vlastním nákladem odstraňovati v obcích zdravolní zá- vady, pečovati o pitnou vodu, potírati vlastním nákladem epidemie, pečovati o chudé téhotnéa mládež chudou vůbec, omezovati pijáctví oma- zením prodeje i výroby špatných lihových ná- pojů, poskytnouti možnost ošetření v nemocnici

16 article

každému, kdo nemůže býti jinak ošetřen,a účelně organisovati poučení lidových vrstev o zásadách hygienických, přenechává se všechno to většinou blahovůli nadšených jednotliveů, přetíženým lékařům neb chudým obcím. Jest třeba, aby péče a smysl pro cenu tělesnéhoa duševního zdraví pronikly do všech vrstev lido- vých. Za tím účelem nesmí býti však zdravotní rozpočty největší popelkou ve státních budgetech a trnem v oku obecních zastupitelstev. Nemohu pochopit, že vedla okresních školních rad není všude okrosních zdravotních rad. Zdravotní po- rady po venkově scházejí se v obecních zastupi- telstvech obyčejně, když už je pozdě a nepřítel za branami. Že pak dochází tu někdy ke komi- ckým přestřelkům, které nejednou v očích laika i kompromitují vážnost zdravotních organů, po- chopitelno ze zmatku a spěchu, s jakým se zhusta nejpalčivější otázky vyřizují.

17 article

Stát, který dožaduje se zdravých úřadníků. vybírá zdravé vojáky a pochvalujetělesnou i du- ševní práci svých přislušníků, kterou se v mozi- národním zápase drží a vzkvětá a ktery k udržení svému vybírá příslušné daně, jož od váděti může jen člověk zdravý a práce schopný neorganisuje dostatečně moderním znalostem potřebám odpovídající pěči o zdraví svých přt slušníků, čili o vlastní své bytí. Třeba veřejné zdravotnictví a dosavadní in- stituce jeho dodělala se nejednoho úspěchu, přece nelze považovati úpravu její za definitivní a dlužno s důrazem žádati stát, aby úpravu její ve smyslu moderní vědy lékašské a ve smyslu dnešní potřeby lidu provedl. Úpravu tu dlužen s jieer je stát sobě i lidu svému. Věda lékařská poskytla nezištně výťěžek duchovní práce své (a ta není majetek jedno- tlivce, nýbrž vděčime ji mnoha a mnoha vynika- jícím lékařům všech národů) ke blahu a zdaru lidstva, resp. veřejného zdravotnictví, a lékař- stvo, postavivši se samo, jednak co dobrovolný učitel, jednak co jeho výkonný organ do bojov- ných šiků veřejného zdravotnictví, projevilo nej- idealnější snahy, jaké kdy nějakým stavem pro- jeveny byly, neboť tím současně podkopává půdu vlastní oxistenci. Přirozeně však mocnější a vyšší prineip zvítězil tu nad užším zájmem so- beckým.

18 article

Odškodnění za to povinna jest dáti lékaři společnost, resp. stát. S hrůzou a odporem při- mo dlužno konstatovati, že dnes lékař, který s nasazením vlastního života potírá epidemii, chrání obce, zomi i stát před výdaji s opatřením vdov a sirotků spojenými a hledí uchovati státu lid zdravý a schopný výdělku i služby vojenské, marně žebroní, aby v případu invalidity v ko- nání služby a povinnosti utrpěné měl co jísti a aby v případu jeho smrti skrovně opatřena byla vdova a sirotci. Reformy organisace lékařského stavu rovněž naléhavě dnes jest zapotřebí, Kdo může účelněji a s větším pochopením podjati se úlohy vyřízení všech těchto naléha- vých otázek, nežli zvláštní organisace záležitostí zdravotnických, vedená lékaři, rovnomocná nej- vyšším institucím státním a mající k disposlci ministeria hodné prostředky. Naznačiv několik myšlenek vedle petice lé- kařských komor ku podpoře výše uvedených snah v ohledu lékařsko-sociálním, ponochávám posouzeni snah těchto po stránce politické, resp s hlediska našich tužeb a potřeb samosprávných, politikům z povolání vnn S. 0. P.s Kde žádané jakosti nejsou k dostání, zasílá tyto na požádání Jen pravé se značkou „hvézdy 192/12 37.

20 article

Mat ve 3 tazici Zprávy čachové. Praha. Stručnou naši zprávu minulé rubriky o hlavním turnaji klubu »Dobruský« doplňujeme dnes tabulkou: opne c ond da šěst asi nlo lsaen oi stelea a o t ovon ola vze mnontipáar doclessr pnorom e teoll . todšesšt ere ocho toléa Vydává a rediguje Josef Pelol. V Praze II., Lípová ulice s. — Předplatné 6 K na rok. — V turnaji II. tř. dálí I a II. cenu J. Beránek a J. Košut 102 výh, III. V. Voda 10, IV. O. Liling 81/2; násl. J. Vilka 61/2. K. Meiners 6, B. Toupalík 41/2 a Karras U. V turnaji III. tř. dobyl I. ceny O. Hladík 13 výb., II. J. Hrnčíř 121/2. III. J. Humpola 11, IV. J. Černý 101/2; násl. J. Divíšek 91/2, O. Jonák 61/2, B. Holub 6, J. Jaroš 2. ss r, a p asl ae stl obd me slek m ša n msl mtonao s ms atte aí n is nol s nsstoq zldlnt o m v oe 1 ái te

Dobruský Pelol J Beránek J Košut V Voda O Liling K Meiners O Hladík J Hrnčíř J Humpola J Černá J Divíšek J Jaroš Praha Praha II Karras U I a II

38 article

Má vkusnou a pevnou celoplátěnou vazbu a obsahuje kromě kalendaria a zápisníku mnoho vhodné četby praktické a poučné pro každého který výlučně a jediný na všech obeslaných tu- i cizozemských výstavách vyznamenán byl nejvyššími vyznamenáními. obchodé jsou následující jakosti cognacu jedna hvězda, dvě hvězdy, tři hvězdy. „Extra“, čtyři hvězdy, „V. 9. 0.“ a „V 24509

64 article

0848 s ltnt s 23539 přijme se ihned Gjen přední síla s nej- lepšimi doporučeními), znalý a nglické. případně i jiných řečí. Vysoký plat, provise a cestovné. Nab. anglicky psané, s udáním stáří, s opisy vysvědčení a fotografií přijímá pod zn. „J. M. 3102“ Rudolf Mlosse 24661 v Praze, Na příkopě.

3102 Mloss Praha