ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f7fa6f0-8f55-11dd-afc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 107, place 37, org 9, work 3
1 masthead
Strana z
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. listopadu 1913. Číslo 315.
4 article
či německá kancelář? Na rozdíl ode všech českých advokátů, kteří označují če- skými nápisy svoje kanceláře, má dr. Bouček tabulku v pražském volapüku těch, kteří ne- chtějí přiznati národnostní barvu. Ale nadpis „Adv. Dr. Bouček“ má ještě jiný význam: „Vezmu všecko, račte dál!“ je jinotajný jeho smysl. Ten „Adv.“ spílal ve svém časopise („Právnické Rozhledy“) na vý- sost Svatováclavské záložně i jejímu výboru, spílal advokátům, kteří převzali zastupování, obacel jim kapsy i svědomí, vyčítal jim kle- rikalismus, a náhle — se objevil sám jako právní zástupce Svatováclavské záložny, a za- vázal se vymoci výboru zastavení trestního řízení císařskou milostí (abolicí), témuž vý- boru, jehož hrozné hospodářství, ožebračení dlouhé řady vkladatelů a členů s mravním roz- hořčením, patheticky vytýkal! Cítil, že páše něco, co by lidé mohli na- zvati bezcharakterností, a proto chtěl se schovati za advokátní komoru: obrátil se na ni s dotazem, není-li to proti ctia vážnosti stavu, přijme-li zastoupení Svatováclavské záložny. Advokátní komora odepřela dělati gentlemanovi zeď, a odpo- věděla, že tuto otázku si musí zod- pověděti sám. A dr. Bouček si ji zod- pověděl! Přijal za měsíční paušál K 4000.— zastoupení záložny, pomáhal statečně členům od členství, složili-li k sanaci nějaký obnos, a staral se o to, aby ani pro zaviněný úpadek nebyli odsouzeni členové výboru, ano aby celá historie této klerikální záložny nebyla ani přetřásána před soudním sborem, aby ne- utrpěli újmy klerikální vůdcové, angažovaní v této záložně. A celé toto jednání o abolici provádě pomocí
Bouček doktor
5 article
tajuplných osob,
6 article
pomocí různých a rozmanitých pomocných sil, s nimiž nemohl na světlo boží, poněvadž je- jich služby byly velmi delikátního rázu. Právě v době, kdy michelská aféra se odehrávala, projednáván byl u c. k. okresního soudu pro Staré město a Josefov spor dra Boučka proti Pavlu Kreiplovi o zaplacení pal- mární odměny K 1000.—, kde sám o sobě uvedl dr. Bouček tyto zajímavé věci, jež citu- jeme z rozsudku, otištěného v „Národních Li- stech“ ze 4. prosince r. 1910: „Žalobce dr. V. Bouček přednesl, že mu dal žalovaný plnou moc, aby jej s ostatními spo- lužalovanými v záležitosti aboliční zastupoval,a tím se zavázal zaplatit solidárně veškeré s tím spojené výlohy a odměnu za to příslušící. Proto konal za účelem docílení abolice trestního řízení pro přečin culposní kridy proti žalovanému jeho společníkům zahájeného, jednak hotová vy- dání, konal různé cesty a právnické práce. Ze- jména účtoval: 23. července 1904 konferoval drem. Reissem a drem. Zavadilem o převzetí zastupování, 10 K. 26. července konferences drem. Vondruškou, Košnářem, Spronglem, Nová- kem a drem. Reissem, 30 K, 27. července studo- val obžalovací spis, 100 K, 27. července [téhož dne) jel ráno v záležitosti uboliční do Vídně, in- tervenoval v kabinetní kanceláři u dvorního kon- cipisty dra. Zelenky, v ministeriu spravedlnosti u dvor. rady Regnera a dvor. rady Hommy. Pak konal návštěvy u jiných osob, které však neměly úřadně s abolicí co činitia jichž jména odpírá uvésti. Za to čítá 800 K, za dráhu 81 K, noclehy po 3 dny 36 K. za povozy 10 K, stravné 36 K, zpropitné atd.
Bouček Pavel Kreipl doktor V Bouček Reiss Zavadil Vondruška Košnář Sprongl Zelenka Regner Homma Josefov Vídeň okresní soud pro Stará město
7 article
10 K. Dne 4. září 1904 jel dr. Bouček do Rosicu Brna k jednomu členu panské sně- movny: cestu konal ve velikém parnu, pak jel do Brna a Vídně, kde u některých vliv u- plných osobnosti jednal, nemůže však uvésti, u koho byl. Čítá za to 800 K. dráhu 83 K. stravné a noclehy 72 K, povozy atd. 40 K- Za dopis na určitou osobu [tajného radu) 10 K 35 h. — Dne 16. srpna 1904 jel ke dvěma tn- tervenientům, jichž jména neudá — 50 K, flakr 4 K 60 h. Jel na Moravu ke členu panské sněmovny Zdržel se tam tři dny. poněvadž ho nezastihl. Odměna 800 K. noclehy 36 K, stravně 36 K, fiakr z Brna na jeho zámel 23 K. povozy 10 K. — Dne 24. srpna 1904 jel do Vídně, ale bez výsledku, neboť nezastih
doktor Bouček Brno Vídeň Morava Rosik Brno panská sněmovna
8 article
dotyčné osoby. Odměna 400 K. dráha 71 K, strav- né 24 K. — Za sepsání žádosti o odložení trest- ního řízení minist. předsedovi Körbrovi 200 žalobce žádost sám předložil. — Za konferenci ve Vídni 6. září 1904 400 K, dráha 8 K, stravné 24 K atd. — Dne 9. září 1904 dopsal ji s té dámě, jež byla příbuznou jistého sekčního chefa v jistém ministeriu, aby umožnila rozmluvu s nim. Na lut přímluvu onen sekční chef ochotně vyhověl a cenné služby konal. — Dne 16. září 1904- žádost aboliční 1000 K, opis 22 archů 22 K. — Dne 16. září 1904 jízda do Vídně s drem. Von- druškou, P. Kyselkou a Totzerem k audienci u J. V. Doprovodil deputaci až do předsí- ně audienění. Za své 4denní jednání čítá 1300 K, dráha 81 K, stravné 48 K atd. — Z dlouhé jednání na stát. zastupitelství s drem. Bergrem o zdržení hlavního líčení 30 K. — Dne 22. října 1904 jízda do Vídně, jednáni s ji- stým členem panské sněmovny, s ji- stým lajným radou atd.: odměna 800 K. dráha 81 K atd. — Dne 23. října jízda do Prahy a konference se dvěma členy panské sněmovny 50 K 14 h, 23. října jízda do Vídně 400 K, dráha 81 K, stravné 24 K atd. — Dne 18. listopadu 1904 jel do Vídně, kam byl povolán telegraficky, neví však, ke komu; čítá od- měnu 400 K, dráha 81 K atd. atd.- Z toho vidíte jasně, jakými postranními cestičkami hleděl dosíci tento oposiční advokát v kabinetní kanceláři Jeho Veličenstva milosti pro své klienty. Nemohl věřiti, že by ve své tisícikorunové žádosti za milost byl u- vedl tak přesvědčivé důvody o tom, že jsou členové výboru hodni císařské milo- sti, takže nějaká příbuzná nějakého sekčního šéfa musila mu pomáhati a sekční šéí cenné služby konati... V hrozném parnu chudák je- zdíl ke členům panské sněmovny... Všeck pro klerikály, on, antiklerikáll
Bergr Vídeň Praha panská sněmovna
9 article
Žaloba dra. Boučka byla z amítnuta, v důvodech rozsudku se praví doslova toto: „Žaloba a ústní přednesení mají obsahovati nejen petit, ale i vylíčení jednotlivých okolností z níchž žalobce nárok žalobní vyvozuje. Vylíčení tohoto děje musí být úplné a pravdiv é. P žalobě ex mandato dlužno žalobci uvéstiv a dle potřeby dokázati, že obdržel od žalovaného man- dát, že mandát ten provedl a sice dle příkazu žalovaného, že náklad byl nutný a že odměna jest přiměřená. V daném případě bylo věcí ža- lobcovou, aby vyložil soudu jednotlivé kroky, jež předsevzal v zájmu svých klientů v tom směru. aby mohl soud posoudit, zda jednotlivé ty kroky byly nezbytnými, nutnými, potřebný- mi. Občanské právo stanoví, nastanou-li v určitém případě ty a ty skutečnosti, tu platí po právu to neb ono. Chce-li strana tuto právní normu pro sebe použít, musí uvést skutkové okolnosti, jichž dle zákona k tomu je zapotřebí. Této povinnosti žalobce dr. Bouček nevyhověl. Tak uvádí, že ko- nal ve Vídni návštěvy u jistých osob, které však úřadně neměly s abolicí co činiti, jich jmé- na uvésti odpírá, délku rozmluvy a obsah udati nemůže. Dále cestoval k jednomu členu pan- ské sněmovny, byl u některých vlivuplných osobností, neví však, u koho byl, s kým jednal a jak dlouho. Posílal dopisy a telegramy, neudá však, komu. Z těchto nedostatečných údajů ne mohl soud nabýti přesvědčení, že ú- kony ty byly prospěšné a účelné k dosažení abolice. Proto nemohly být žalobci přisouzeny odměny a výlohy, pokud se týkají
Bouček doktor Vídeň ský sněmovna
10 article
tajuplných osob“.
11 article
Soud charakterisoval tedy jednání dra Boučka a označil osoby, jichž používal, jako tajuplné. Z důvodů rozsudku jest zřejmo, že sou nevěřil, že by byl dr. Bouček jednal s ně- kterými lidmi, poněvadž nevěděl, s kým jednal, nevěděl, co jednal, nevěděl, jak dlouho jednal. A tento angloman, který není gentleman. v bombastickém článku s anglickým citátem v čele vrhl se na starostu pražského dra Groše, a vyhrožoval mu trestním udáním To udělal angloman, o kterém důvody rozsud- ku průhledně napovídají, že účtuje na sta ko- run za jednání, nepovídaje, s kým jednal, čem jednal a jak dlouho jednal, lstivě předstíral práce, aby docílil jejich zaplacení na škodu svého klienta. Tomu se říká podvod V póse mstitele veřejné mravnosti stojí zde člověk, který žaloval na základě plné mo- ci, v níž byl prý všeobecně zmocněn k so- lidárnímu placení všech prací právních s ostat- ními zmocniteli. A rozsudek mu praví: „Také solidarita závazku není prokázána Žalovaný podepsal plnou moc, v níž se zmocňuje také k jiným mimosoudním záležitostem, a č tomřečvůbecnebyla. A věta: „Tato plná moc platí jen pro řízení aboliční“, byla přičiněn žalobcem na plné moci teprve během to- hoto sporu u soudu! Z toho plyne, že žalo- vaný není povinen platit úkony, jinými žalova- nými vyžádané. Z toho plyne však ještě, že dr. Bouček svůj žalobní nárok opíral o nesprávnou plnou moc.
Bouček doktor Groš
12 article
Ale nelitujte dra. Boučka, že za své cesty ve velkém parnu, za třídenní marný pobyt na Moravě, za těžké jednání s neznámými osoba- mi nedostal zaplaceno. Dostal! Žaloval na 10.089.— K a dostal 6901.83 K. Nikoli od těch pro něž se potil v parnu, aby dostali milost nýbrž od zkrachované záložny. Tato záložna vyplácela ubohým vdovám 25 proc. za vklady, celá řada vkladatelů přišla o celé jmě- ní, byli lidé, kteří skončili sebevraždou, a když likvidace byla skončena, objevil se přebytek 6901 K 83 hal. Tento přebytek nebyl rozdělen mezi nejchudší z chudých na zmírnění bídy členů, kteří těžce spláceli kvoty na nich vy- tlučené, nýbrž tento přebytek přijal bez uza- rdění mravně rozhořčený dr. Bouček na svů palmár. To rovněž konstatuje rozsudek. Drželi jsme se prozatím tohoto soudně vy- řízeného případu mravního šarlatánství. Ne- chceme prozatím mluviti o řadě afér se znalci kteří nebyli poslušni dra. Boučka, o aféře „Právnických Rozhledů“, o případu Versba- chově, Herbenově a podobných, které bvěd- čily ještě o jiném šarlatánství. Jen pracovníka s „tajuplnými osobami jsme chtěli ukázati veřejnosti, aby viděla, že rozhořčení jeho, v posledních týdnech strojené není nic víc, než odporná pósa.
Bouček doktor Herbenův Morava
13 title
K aféře michelských pozemků.
14 article
(Zpráva oficiální.)
15 article
V čísle 313. časopisu „Čas“ uvádí dr. Bouček že „za poslup domů čp. 8. a 10. s přilehlými za- hradami č. kat. 105 a 94/1 v Michli bylo žádáno tepeve po 21. prosinci 1910, kdy u koupě Rennerových pozemků ve sbo- ru byla odhlasována“ a dále, že „slovo později jest slovem taškářským, které zakrývá pravý stav věci K tomu třeba sděliti s veřejností následujíeí Nabídka V. Rennera vztahovala se na pozem- ky michelské, uvedené v protokolu odhadním ze dne 21. července 1910, tedy pouze na pozem- ky bez budov, jak ostatně bylo také již dle pravdy ve zprávě ze dne 9. listopadu t. r. doká- záno. Aby umožněno bylo účelné hospodářské uži- tí pozemků těr ysloven byl se stra n obce pražskě požadavek, aby V. Ren- než s pozemky nabízenýmí odprodal obci též bu- dovy čp. 8 a 10 v Michli, a to dle výměry pozemku čtvereční sáh za 7 K, tedy bez jakékoliv stavební náhrady za stavební objekty. Požadavku to- muto V. Renner vyhověl a byla pak jeho nabídka, takto doplněná, jedi- ným předmětem schůze rady měst- ské, svolané na den 21. prosince 1910
doktor Bouček Rennerův V Renner V Ren Michle rada město
16 article
Schůze tato odbývána byla před schůzí sboru obec- ních starších a zúčastnilo se jí kromě předsedaji- cího starosty dra. K. Groše a obou náměstků sta- rostových pp. stavitele J. Seiferta a Mg. Ph. V Kasalického 17 členů. Referent sdělil pak ve schů- zi této, že V. Renner jest ochoten prodati obci pražské mimo pozemky v cit. odhadu soudním uve- dené, a mimo t. zv. enklavy ještě hospodářské budovy čp. 8 a 10 v Michli. Po delší debatě. které zúčastnili se z členů městské rady pp. dr Souček, cís. rada Cízler, cís. rada inž. Schiller. cís. rada Červený. O. Slavík, dr. Černý. J. Fiala A. Náhlovský. F. Broft a prof. dr. J. Devl, usne- seno doporučiti sboru obecních starších, aby od V Rennera zakoupeny byly pozemky v cit. odhadu uvedené, dále t. zv. enklávy a konečně dvě budovy čp. 8 a 10 za cenu 7 K za 1 čtve- reční sáh pozemků. Zpráva o této schůzi
K Groš J Seifert V Renner Souček Cízler Ing Schiller Červená O Slavík doktor Černá J Fiala A Náhlovský Broft profesor J Devl Michle
17 article
rady městské uveřejněna byla ve „Věstniku Obec- ním“. čís. 24 z roku 1910 (str. 437), kterou doslovně citujeme: „Usneseno, aby sboru obec- ních starších byl předložen návrh na zakou- pení pozemků v Michli ve výměře asi 350.000 čtver. sáhů s budovami č. p. 8 a 10 od Vojtěch Rennera za cenu 7 K za 1 čtvereč. sáh pro stavbu nové plynárny a pro jiné obecní účely. Na to přednesen byl návrh na koupi tuto ve sboru obecních starších a průběh jednání byl jiz v dřívějších zprávách vyličen a také časopis „Čas“ v č. 352 z r. 1910 přinesl o těto schůzi sboru delší zprávu. Pan dr. Bou- ček dovolí, že touto zprávou časopisu jemu bliz- kého poněkud se zdržíme. Podle zprávy této pro- jednáván byl nejprve ve schůzi sboru rozpočet elektrických podniků, který — jak ostatně samo- zřejmo — zavdal podnět k debatě. Teprve druhou částí programu byl, jak výslovně „Čas cituje, dů- ležitý návrh, aby k účelům stavby nové plynár- ny a k jiným účelům obecním zakoupen byly pozemky ve výměře asi 350.000 čtver. sáhů v Michli od Vojtěcha Rennera za cenu 7 K za 1 čtver. sáh. Po přednesení referentské zprávy rozpředla se obširná debata pro i contra schvá- lení koupě. Pan obecní starší V. Štěpánek (citujeme „Čas“) podal pak návrh, aby se rozhodování o kou- pí pozemků odročilo do 28. prosince. Dne 27. pro- since ve schůzi michelského obecního zastupitel- stva nechť rozhodne se, zda obec michelská chce navždy sprostit Prahu v případě koupí všech par- celačních poplatků. Bude-li rozhodnut obce michelské, jež má jistě záje největší na tom. by nové, velké stav- by plynárny vznikly v obvodu jejím příznivý, nechť sbor rozhodne příz- nivě ve schůzi 28. prosince.
Renner doktor Bo V Štěpánek Michle Praha
18 article
Zajímavým jest dále, že dle téže zprávy „Ča- su“ 4 „odvážliví“ oposičníci při hlasování se „ztra- tili“ a že „Čas“ sám má za to, že „oposice mohla znemožníti přijetí návrhu na koupi od- chodem tří členů, čímž by se schů z stala neschopnou k usnášení“. P něvadž okolnost tato byla zajisté známa i těm čle- nům sboru, které „Čas“ označuje jako „oposičníky“ jest skutečně s podivem, že dotyčn členové tak neučinili, nebo tím b byli nejsnáze projednání těto koupě zmařili. Druhá výtka dra. Boučka týká se odstavce, ve kterém se praví, že komise, která o koupi po- zemků na plynárnu častěji jednala, dospěla k to- mu, že výhodnější by bylo pro obec pražskou, kdy- by získala větší komplex pozemků od V. Rennera. Z té příčiny požádán byl V. Renner při jednání ze dne 14. července 1910, aby předložil obci pražské také nabídku na prodej všech svých pozemků v Michli. V odstavci tomto shledává dr. Bouček jakousi nepočestnost, poněvadž prý „větší kom- plex“ vymyšlen byl až 9. listopadu t. r. Každý po- zorný čtenář (není třeba přece právníka, a bychom mluvili podle dra. Boučka) sezná z kontextu obou těchto vět, že hlavní váha leží v usne- sení komise, dle něhož opatřen býti měla nabídka V. Rennera na prodej všech pozemků v Michl a že obrat „větší komplex pozemků“ jest pouze motivací usnesení komise, která jednala tehdy současně o nabídkách V. Rennera a Občan- ské záložny ve Vršovicích na prodej staveništ pouze pro novou plynárnu. Dr. Bouček uvádí dále, že předmětem jednání o koupi majetku Rennerova byly nejen pozemky uvedené v odhadním protokole ze dne 21. červen- ce 1910, nýbrž také pozemky, zastavené budovami.
Čo Bouček V Renner doktor Rennerův Michle Vršovice
19 article
Jako doklad pro toto své tvrzení odvolává se na kalkulací, dle níž, zakoupí-li obec pražská celý velkostatek V. Rennera, čtvereč. sáh za 7 K i s ci- zími pozemky (enklavy), přijde mimo komplex pro plynárny obci pražské sáh pozemků na K 4.75. Stavební úřad obce pražské v téže době po- dal radě městské zprávu, že pozemky uvedené v odhadním protokole ze dne 21. července 1910 tak zv. enklavy měři dle katastru 347.256 čtver. sáhů. Pozemky plynárenské měří 53.332 čtver. sáhů a čítá-li se za 1 čtver. sáh těchto pozemků cena 20 K, činila by cena za blok plynárenský 1,066.640 korun. Zbytek pozemků ve výměře 293.924 čtver. sáhů (když by obec veškeré pozemky zakoupila p 7 K čtver. sáh), přišel by obci na 1.364.152 K. čili 1 čtver. sáh na 4 K 65 h. Srovnáním obou těchto kalkulů vychází beze sporu na jevo, že pod slovem „velkostatek michelský“ rozuměti třeba pozemky, uveden é v odhadu ze dne 21. července 1910 a doplněné tak zv. en- klavami, které V. Renner od osob tře- tích získati ještě musil. Ostatně na okol- nost, že pozemky od V. Rennera koupené, jsou totožné s tak zv. velkostatkem mi- chelským, bylo již ve zprávě praesi- dia upozorněno. Konečně uvádi dr. Bouček, že z praesidia r- dy městské zaslán byl V. Rennerovi dopis „v pří- čině prodeje celého velkostatku“. Skutečně bylo V. Rennerovi v tom smyslu dopsáno, a rad městská byla by opravdu uvítala kdyby V. Renner byl projevil ochotu odprodati obei pražské vedle pozem- ků uvedených v soudním odhadu vedle tak zv. enklav také ostatní svů majetek v Michli se nalézající z a cenu 7K
V Renner doktor Bouček Michle
20 article
za 1 čtver. sáh pozemků. V. Renner odmít! však ihned jednání na podkladě této ceny, prohlásil však, že jest ocholen o prodeji zastavených pozem- ků s obcí pražskou jednati (ovšem nezávisle a zcela odděleně od jednání na koupi ploch pozemkových) a odůvodnil toto své prohlášení tím, že celková výměra pozemků vy- loučených (zastavených) obnáší dle soudního pro- tokolu odhadního asi 15.000 čtver. m. v ceně 334.834 K 91 h. kdežto podle nabídky rady městské (7 K za čtver. sáh) by obdržel za pozemky zasta- vené pouze asi 28.000 K. Kromě toho uvádí se, že sbor obecních star- ších schválil zakoupení pozemků ve výměře 350.000 čtver. sáhů, smlouva trhová však že zní na výměru 357.210 čtver. sáhů a poněvadž ujednána byla cena 7 K za 1 čtver. sáh, že úhrnná suma kupní ceny činí 2,500.470 K. K tomu třeba uvésti, že výměra v smlouvě uvedena byla dle katastrální výměry po- zemků, které obec pražská zakoupila od V. Ren- nera, jednak na základě odhadního elaborátu ze dne 21. července 1910, jednak na základě ujedná- ní o tak zv. enklavách a získání stavebních ob- jektů čís. 8 a 10 v Michli. Aby však obec pražská ani po této stránce ke škodě nepříšla, vyhradi- la si v trhové smlouvě definitivní za- měření veškerých zakoupených po- zemků, dle něhož skutečná cena měl býti vypočítána a také zaplacena. Podle definitivního zaměření tohoto, které ukon- čeno bylo počátkem roku 1913, zjištěna byla vý- měra všech pozemků, od V. Rennera zakoupených, na 350.436-13 čtver. sáhů a poněvadž ujednána cena 7 K za 1 čtver. sáh, činí úhrnná trhová cena 2,453.052 K 91 h. Na základě této ceny bylo pak také konečné vyúčtování s V. Rennerem prove- deno.
V Renner V Ren Michle obecní star čtvero . m
21 article
Výborné je také pojmenování pana stavítele Frice z Nuslí, „odhadcemmě- sta Prahy“; ze spisů je vidno, že p. Fric prová- děl k žádosti V. Rennera dobrovolný soudní odhad pozemků páně Rennerových v Michli jako sou- dníznalec c. k. okresního soudu v Nuslích — to ale nepřekáží „právníku“ dru. Boučkovi, aby jej nazval odhadcem města Prahy. Co se konečně dotýče nabídky pozem- ků záběhltekých od p. V. Černého, byla tato učiněna v dubnu 1908 a prohlídku pozemků těch vykonal býv. ředitel plynárny Krost spolu s tech- nickými úřadníky plynáren, při čemž, jak jsmeji uvedli, shledány pozemky ty pro plynárnu nevhod- nými: r. 1910 nabízeny sice pozemky od velkostat- ku záběhlického opět, ale ne pro účely plynáren- ské, nýbrž pré novou zásobní zahradu. (Záležitost koupě „Rustonky“) pro městské elekárické podniky, o níž psal včerejší večerník „Práva Lidu“, že Rustonka bezprostřed- ně před tím, než ji obec koupila, byla nabízena ředitelství severozápadní dráhy za 1.300.000 K a že obec dala za ni 1.580.000 K. Dle spisů snadno lze zjistiti, že městský stavební úřad, který odha- doval továrnu řečenou za účelem nabídky Praž- ské akciové strojírny železničnímu eráru pro zří- zení dílen státních drah, odhadl tuto realitu na 1,875.000 K, kdežto znalci městských elektrických podniků odhadli ji na 1,644.000 K. Správní rada městských elektrických podniků vyjednávala ve příčině ceny s plnomocníkem majitelky, který u- dal nejnižší konečnou cenu za pozemky, budovy, jeřáby a parní stroj na 1,800.000 K a po delším vyjednávání snížil cenu tu na 1,580.000 K, za kte- roužto cenu pak byla koupě tato sborem obecních starších v říjnu 1910 schválena a to 55 hlasy proti
Fric V Renner Rennerův Bouček V Černý Krost Nusle Praha Michle Rustonka
22 article
10. Do tchoto usnesení sboru podali pp. členové sboru V. Novotný, Wildmann, Neumann, Pešek, Louda, Kráčmer. Vaňha a Baštecký spolu se spol- kem majitelů domů v Praze VII. stížnost k zem- skému výboru, jež byla však výnosem zemského výboru král. Českého ze dne 4. ledna 1912 za- mítnuta z těchto důvodů: „Nutnost zřízení no- vých ústředních dílen uznal zemský výbor za ne- sporně prokázanou a dále uznal, že zřízení dílen na obecním pozemku na Maninách není možným jednak pro výši nákladu a jednak pro nepřijatel- nost podmínek nabízených. Zemský výbor dále rozhodl, že koupi Rustonky sluší dl zjištěných poměrů pokládati za vý- hodnou pro obec, poněvadž možno bezod- kladně použíti budov továrních a že je zabezpe- čeno rozšíření jich. Cena kupní 1,580.000 K jest uznána za nižší ceny odhadní a nelze v usne- sené koupi reality na účet elektri- ckých podniků spatřovati nijaké po- škození zájmů poplatnictva nebo obce, ani přílišné zatížení finane obecních při prokázané finančni síle obce.“ — Tak tedy vypadá záležitost koupě Rustonky ve světle pravdy; je vidno, že „Právo Lidu“ používá všech těchto nekalých a ne- doložených osočování jen k tomu, aby před vol- bami užšími co nejvíce zhanobilo kandidáty nár. strany svobodomyslné k užším volbám v Holešo- vicích. Doufejme, že voličstvo naše dá jim ráznou odpovědl Na stupňované utiskování českého živlu v Dolních Rakousích odpoví český náro zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v Vídni, který pečuje o české školy pro české dětí dolnorakouské.
V Novotná Wildmann Neumann Pešek Louda Kráčmer Vaňha Baštecký Komenský Praha Maniny Rustonka Holešo Dolní Rakousy Vídeň
23 article
hož menším křídle jest výstava pořádána, bude da- leko hojněji vyhledáván nežli tomu bylo jindy. Ale nejen tato přihodnější doba zvýší zájem o Podzim- ní salon a jeho návštěvu. Stane se tak zajisté iz toho důvodu, že tato veliká umělecká žeň obdob poskytuje více než kdy jindy velmi bohatou pře- hlídku výtvarného snažení poslední doby a že může podati přerozmanitý sice a nejednotný, ale velmi správný obraz, k jakým cílům směřují dnešní vý- tvarní umělci. Sotva kdy jindy se projevila větš účast obeslati výstavu než letos, a i když jury byla dostatečné přísnosti, ač zde v Paříži osobní styky. přátelství a ochota poklon a dobrých slov ulámou velmi mnoho brotů této přísnosti, přece z oněcl osmi tisíe zaslaných děl. zůstal neobvyklý počel ljako obsah lelošní výstavy. Zatím co na všech stranách se dnem i no pracuje, co hluk kladív se ozývá pod rozsáhlým klenbami, lze sbírati první dojmy a z dohadů pozorování si tvořiti obraz výstavy. Jest výhodou salonu, že rok co rok se mu dostává nových ob- měn, že neutkvívá v stejně se vracející formě. Def- nitivně už byly vyškrtnuty z programu cizí soubo- vy jako byla před léty výstava Rusů nebo Fln Rovněž retrospektivní návraty do minulosti, jak Vla úhrnná vystavení děl Ganguinových, Cézanno- vých, Manetových a jiných, jsou udrženy nyní jen v menších rozměrech. Letos je to pouze soubon prací malíře a kresliře let šedesátých Bonhommé více kulturní než umělecké zajímavosti. Za to v po- slední době značné místo jest reservováno archl- tektuře interieurové a počet místnosti, vybudova- ných pokrokovou skupinou francouzských archi- tektů, dosahuje tentokráte počíu dvaceti, což jest nemalá cifra na poměr místa, jímž salon disponuje.
Def Rus Ganguinový Manetův Bonhommý Paříž
24 article
Dnes ovšem neni možno mluviti o této části vý- stavy, neboť bude trvati ještě několik dní, nežl budeme moci shlédnouti, čím Francouzové se snaží uspíšiti, aby uhájili dobré posice v současném vý- voji architektury a dekorativního umění. Prozatím možno se spokojiti v tomto oddíle výstavy oním převelikým potěšením, jakým jest pro nás spatřiti zde soubor prací profesora J. Kotěry, jenž tvoř střed architektonického oddělení, umístěného v poschodí kupole. Sotva kde možno šťastněji si od- hadnouti nežli zdo, kde se stýkají všechny význač- né směry současného umění, čím jest pro nás tento veliký umělec a tento bohatý tvořivý duch, a jaké významné a pevné místo zaujal svým dílem v novo- dobém vývoji architektury. Přijetí, jakého se do- stalo jeho pracem mezi členstvem salonu a zájem, jský se o ně jeví hned v těchto chvílích příprav svědčí, že jedná se tentokráte o pozoruhodný ú- spěch českého umění. A nutno dodati, že profesoru Kotěrovi nemůžěme býti než svrchovaně vděčni stává-li se iniciátorem oněch jediných rozumných a významných styků výtvarnických, jichž jsme s odtud tolikráž dožadovali.
Francouz J Kotěra Kotěra
25 article
Není-li možno zdržovati se pro tentokráte při jednotlivcích, možno aspoň celkově si odhadnouti ráz salonu. Všechny směry a všechny skupiny po- sledních desítiletí se tu střídají a od diletantismu až do velkého umění vše najdete zastoupeno. Vra- címe se k jménům, jež jsme vyslovovali s úctoua oddaností, a třeba nové lásky nás udělaly do jisté míry zrádnými, přece nelze nepokloniti se úspěchu oněch oddaných a poctivých umělců, kteří ve své dílo dali všechnu svou víru a všechno své upřímné umělecké přesvědčení. Jako udávali dříve ráz sa- lonu zprvu umělci skupiny Bonnardovy, později Matissovy a Marquetovy, tak nyní jest jeho výboj- nost, jeho levé křídlo ve skupině kubistů. Nepochy- bujeme, že i letos pobouří jejich díla, ale to jest ctí salonu, že se nikdy neuzavíral žádnému umě- leckému směru vážně a opravdově pojímanému v tom právě jevila se vždy šťastná záruka jeho dobré budoucnosti. Ale bude nutno jindy se vrátiti ka podrobné prohlidce salonu, prozatím možno jen zmíniti se o větším souboru děl Hodlerových,o skupině prací Naudinových a nutno dodati, že ni- kdy nebyla účast česká tak značná jako letos, ne- boť vedle českých členů salonu, Kupky, Šimona, Stretti-Zamponiho a slč. Stammerové, vystavuje opět Boettinger a nově paní Milada Šindlerová. Karel Myslbek a sochař Králiček, a doufejme, že objevíme ještě jiné krajany při podrobné prohlídee a při revisi katalogu. Ovšem vynechal jsem jméno sochaře Kaíky, abych se zvláště zmínil o skupině jeho prací, jimiž se po létech vrátil do Podzimního salonu. Jeho díla, mezi nimiž jest i výrazné a pevné poprsí pana dra. Kramáře, zaujímají jedno z nej- krásnějších a nejpříhodnějších míst salonu, a jsou největším a nejvýznačnějším souborem sochařským vedle posmrtné výstavy děl sochaře Rodo-Nieder Rudolí Kepl. hauserna.
Bonnardův Matissův Marquetův Hodlerův Naudinový Kupka Šimon Stretti Zamponi Boettinger Šindlerová Myslbek Králiček Kaíka Roda nieder Rudolit Kepl
26 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Dekoletáže na všech stranách. — Sebevědomí krasavic. — Dva směry v modě. Loňského roku pozastavovaly se dámy jemného vkusu nad odvážnými dekoletážemi jež směle odhalovaly ramena a napovídaly krásu skrytých linií. Ale co loni výstřihy jen napovídaly, letos prostě odhalily. Dosud se snad nikdy nepotřebovalo na večerní toilettu tak málo látky, jako letos. Uzoučké sukně sahají ze předu jen ke kotníkům a má-li oblek úzkou jazykovou vlečku, má za to vpředu. nebo po straně náležitý výstřih. O živůtkách se letos vůbec nemůže mluvit. Nemožno přece nazvat živůtkem úzký pruh látky nad pasem, kus krajkoviny, jíž prosvitá pleť a několik řad skleněných perel, které nahražují rukávy. Kdosi napsal, že stud ženy je jenom strach že by se nelíbila. Nynější moderní žena jesi však patrně tolik vědoma své krásy a takji dovede ocenit, že klidně odložila stud. V jed- né z posledních uměleckých pařížských vý stav vzbuzoval pozornost krásný ženský akt. který zvláště v nynější době různých ismů, které z lidského těla dělají mumie nebo po- hádkové nestvůry, vzbudil zaslouženou po- zornost. Všecko chodilo se dívat na krásnou
27 article
Evu, jež oslňovala ladností tvarů a skvělostí pleti. Obraz byl stále obléhán. Kdo přišel ně- kolikrát, mohl si všimnouti krásné dámy, kte- rá, jsouc ve společnosti pána, patrně manžela. zdržovala se blízko obrazu a na první pohle byla jeho originálem. Bylo vidět, že jí záleži na tom, aby každý poznal, že obraz je malo- ván podle ní. Jednu chvíli se dokonce na- hnula ke svému druhu a tak, aby každý dobře slyšel, pravila: „Levý bok mi udělai o hodně většíl“ Poslední zprávy, docházející z Paříže. ohlašují modní výstřednosti takového druhu, že už opravdu soudná žena musí pochybovat o zdravém rozumu těch, v jichž hlavách po- dobné nápady zrají. Tak jako přehlídka jarn a letní mody je při dostihách, tak revue pod- zimních a zimních modelů je na promenádách v Londgchamps, vždy o pěkných nedělích. Le- tošního podzimku se vydařilo několik opravdu krásných nedělí, jichž použily krásné Pařížan- ky, aby ukázaly čím obohatily na zimu svou šatnu a pařížští krejčí opět poslali své mane- kýny v posledních výtvorech svých dílen. A stály opravdu za to, tyto výtvory. Učiněné bláznovství. Několik podnětů zřejmě bylo vzato z říše ptačí. Tak na příklad měla jedna manekýna krátký kabátek s dvěma šůsky mezi nimi na sukni byl upevněn kus taftu. z něhož byl utvořen jakýsi výdutek, poskytu- jící pohled náramně komický; prý to vypa- dalo, jako když se slepice chystá snést vejce.
Eva Pařížan Paříž Londgchamps
28 article
Neméně směšný byl model, při němž byly vza- du na sukni hned pod pasem upevněny v šířce asi 40 cm dva nabrané kusy taftu, trčící šikm vzhůru jako krocanní ocas. Látka se při kaž- dém pohybu nositelky pohybovala, čímž byl jen dojem zaslouženého ocasu dovršen. To byly manekýny, které dostaly zaplaceno za to, že se lidé posmívaly jejich komickému ze- vnějšku. Ale byly v Longchamps také dámy ze společnosti, jejichž toalety nebyly o mnoho méně výstřední a které je oblékly dobrovolně. s radostným vědomím, že vzbudí sensací „závist“ svých družek. Ovšem, dáma dobrého vkusu se vždy vý- středností vystříhá a najde mnoho pěkných toilett, rovněž moderních a přece rozumných. Ke komposicím se stále ještě s oblibou berou tyly, pošívané perličkami a skleněnými ko- rály, ale užívá se jich z pravidla jen na živů- tek a na krátké tuníky. Toiletty odpolední. návštěvní, jsou oproti toilettám večerním ve- lice decentní. Mají sice také výstřihy, ale jen celkem skromné a obyčejně jen vpředu, kdežto vzadu vybíhá bluza ve stále ještě oblíbený límeček medicejský. Volné řasnaté bluzy, zdo- bené jen uzoučkým proužkem kožešiny a kou- skem krajky, činí velice mladistvý dojem, kte- rý nekazí ani dlouhé rukavičkové rukávy, ramene volné a ke kotníku úzké, těsné. Baja- dérské pasy ze širokých pestrých stuh, nebo pruhu hedvábí, doplňují úbor.
Baja centimetr
29 article
Mezi oblíbené květiny, jimiž se — ojedi- nělými květy — budou zdobit šaty, budou pa- třit letos na prvním místě kamelie. Svou stu- denou krásou bez vůně budou se pěkně odrá- žeti od měkkosti záhybů večerních toilett. Dnešní ceny kožešin přiměly nyní i ele- gantní, rozumné dámy, které uznaly, že je ší- lenstvím závoditi v drahocennosti toilett s tč- mi, jimž to peněženka dovolí, že dávají si shotovovat rukávniky a štoly z plyše, imito- vaného astrachanu a persianu. Drahocenné volavčí aigrety se nahražují pomalu vkusnými ozdobami ze stuh. Zkrátka možno dosti jasně pozorovati dva proudy v modě. Jeden velice přepychový, rozmařilý, který se vylíhl pod tužkami a štětci modních malířů v krejčov- ských atelierech, a druhý skromný, rozumný, Heda. vyvolaný praktickým životem.
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Jubileum Pasteurova ústavu. Z Paříže, 15. listopadu. President Poincaré súčastnil se od- poledne oslavy 25letého jubilea Pasteurova ústavu. V proslovu velebil nadšeně činnost Pasteurovu. — Požár parníku. Z Nového Yorku, 15. listopadu. Dle depeše z Kapr Race na Novém Founlandu parník Čunardské linie „Pannonia“ byl bezdrátovou telegrafií požádán za přispění španěl- skému parníku, na němž vznikl požár, a ihned vydal se na cestu. Podrobnosti katastrofy známy nejsou. — Z Nového Yorku, 15. listopadu. Zprávou zdejší kanceláře Cunardské paroplavební společnosti z Bermud, potvrzuje se telegram, došlý z parníku „Pannonia“. „Pannonia“ provází španěl- ský parnik „Balmes“ do Bermud. Cestující z hořící lodi (Balmesu), celkem 103 osoby, jsou úplně zdrá- vi na „Pannonil“ Zvláštní odkaz. V Palermu zemřelav těchto dnech ve věku 90 let jistá paní, která v zá- věti odkázala svému lékaři „za jeho pečlivé dlou- holeté služby“ obsah velké skříně se zásuv kou Když byla skříň otevřena, byly v ní nalezeny ve- škeré léky, které lékař za 25 let staré paní pře- depsal, které ona nechala přípravit, ale nikdy jich neužívala. = Padělané cheky. V Krakově, 15. listopadu. V posledních měsících poškozeny byly dvě novo- yorské banky o velké sumy peněz falšovanými cheky. Banky pověřily detektiva, aby pátral pe padělateli cheků. Stopa vedla až do Lvova, kde nyní zatčeni byli obchodníci Aron Gajer a jeho syn Leon, kteříž cheky dali do oběhu.
Poincaré Pasteurův Požár Pannonius Balmes Gajer Leon Paříž Nový York Bermuda Palermo Krakov Lvov Pasteurův ústav Kapr Race